pondělí 14. prosince 2020

Vánoční strom pro Prahu doputoval od Sázavy jen kousek od vojenského muzea v Lešanech. Takto se jevil na počátku zlaté hodiny. Apoštolové na orloji se domluvili, že se Soutoku a jeho čtenářům bez čekání ukáží :-)..

 

Vždy, když projdu Prašnou bránu, tak na mě dýchne to genius loci těchto míst  staré Prahy. Obvykle vám na prvních fotkách ukazuji krásné repliky aut veteránů, které tu čekají především na majetné cizince, ale tentokrát tu nic takového nenajdete a navíc tu hned za bránou probíhá nějaká rekonstrukce chodníku.

Další takovou věcí, co mě vždy přitahuje, tak to jsou třpytivé krámky s nejrůznějšími suvenýry a pouliční historicky vyhlížející lucerničky.


Lucerničky se nám teprve zažehly a bylo pořád ještě tolik světla, že jsem váhal, zda je mám v tomto stádiu vůbec fotit, ale to je nyní vše kompenzované vánoční výzdobou, nebo zvláštní atmosférou některých podniků.


Jedním z těchto podniků je jakýsi salon na konci Celetné ulice, kde najdete návštěvníky orientálního původu na různých lehátkách v blízkosti krásné zlacené sochy Buddhy.


Před výlohou již tradičně stojí asijská rikša, kterou najdete na vícero místech Prahy. 



Vzhledem k tomu, že bylo ještě plno světla, tak nebyl problém celkem bez problému vyfotit přes Staroměstské náměstí i věž Staroměstské radnice.


Jde o 70 metrů vysokou dominantu ze 14. století.


Stromek tentokrát přijel z poměrně blízké vzdálenosti.


Pokud jste někdy zavítali za mělnickým tankem do Lešan nedaleko řeky Sázavy a přijeli jste sem vlakem přes Zbraslav ( trať Posázevského pacifiku, tak vězte, že jen kousek před stanicí Krhanice, kde vystupujete, se nachází zastávka Kamenný Přívoz. Mimochodem, je docela možné, že právě tady někde nastoupila do vlaku před dvěma lety ta příjemná společnost, která pracovala v marketingu.



Následující fotografie nechám bez komentáře. Jen připomenu, že tudy dnes ještě jednou půjdeme, ale to už bude zcela jiná atmosféra, více lidí, větší tma a jiný díl.












Zastavím se až tady u orloje. Aniž bych se nějak snažil něco stihnout a aniž bych vůbec vzpomněl na to, že mohu zastihnout procesí apoštolů, tak jsem měl štěstí. Nejen na parádní místo s parádním výhledem, což bylo v minulosti leckdy téměř nemyslitelné, ale hlavně na fakt, že jsem přišel snad jen dvě minuty předem, vyndal fotoaparát a po menší chvilce jsem již mohl fotit to, kvůli čemu sem jezdí z celého světa takové davy. Orloj je hlavní turistickou atrakcí Prahy.


Vy ani do Prahy nemusíte a průvod apoštolů si můžete v reálném čase pustit přes počítač, nebo si dát záznam. Pod tlačítkem popis, se dozvíte více. Ovšem, dělat věci pouze z domova je jen náhražka. To snad ví každý, kdo třeba kouká na pěkný cestopis v televizi, třeba i jen z tuzemské Toulavé kamery, a pak navštíví místo osobně.




Na závěr dnešního dílu jsem tedy vybral několik obrázků s apoštoly.






Ještě vám dlužím čas. Ta Praha, kterou nejčastěji navštěvujeme, a která je ohraničena na východě stanicí metra C Muzeum a na západě Kampou a Malou Stranou mi nepřipadá nijak velká. Navíc mi v cestě nepřekážely ani davy pomalu se valících lidských mas. Možná jste si všimli, že hodiny na Palladium v minulém dílu ukazovaly 15.35 a orloj tedy odbíjel 16.00.

To je v současné době časová hranice, kdy zapadá slunce za obzor a nastává takzvaná zlatá hodina, kdy ještě nepotřebujete k množství aktivit světlo, a která je vyhledávána hlavně profesionálními fotografy, stejně tak, jako ta hodina před východem slunce.

Příště si tedy již užijeme nějaké ty večerní záběry, romanticky rozsvícené lucerny a další. Půjdeme dále k západu na náš krásný Karlův most a uctíme svojí přítomností a vzpomínkou i osobnost Johna Lennona, od jehož smrti letos uplynulo rovných 40 let.

A ještě si dáme pod obrázkem astrolábu něco pro ,,zasmání."


Zrovna si tak prohlížím zprávy a koukám na ...


,,Co na to asi lidé ?" pomyslím si. Odpověď mě ,,rozesmála."





Já myslím, že lidem už dochází trpělivost, byť má tato vláda bohužel vynucené jiné starosti. Takové směšné zákony, kdy tresty vlastně nejsou tresty, protože jedny to v pohodě uplatí a druzí to nikdy respektovat nebudou k žádné slušné reakci obyčejných diskutujících už snad ani vést nemohou.

Běžného alkoholika a uživatele drog přece tyto věci nezajímají a nikdy nezajímali. Nejspíše paní ani neměla řidičák. Jeden příklad z mnoha, které tu máme celá desetiletí a snad to i přibývá.

Žádné komentáře:

Okomentovat