pátek 30. srpna 2013

Žitavské hory. Levná cesta bez hranic.


Hlavní nádraží v Žitavě.

Jak jsem v minulém článku naznačil, tak dnes, se vydáme za pozvánkou do Německa. Vůbec nejlevnější jízdenka Českých drah pro cesty nejen za hranice nese zvučný název Libnet + a můžete ji zakoupit každý den za pouhých 160 Kč . Za tuto cenu, se na ni můžete, jako jedinec toulat od chvíle zakoupení, až do druhého dne do 4 hodin ráno, a to hned po třech zemích.

Jedinou nevýhodou je, že na rozdíl od celodenní jízdenky + Německo, od populární víkendové SONE+, nebo od jízdenky Labe- Elbe , které jsou ke koupi i v Mělníku, tuto nejlevnější zahraniční jízdenku v Mělníku nekoupíte. Nic však nebrání tomu, aby-jste se nějak nedopravili někam, kde už jízdenku koupit lze.

Takovými nejbližšími místy jsou například stanice Úštěk, Česká Lípa, Doksy, stanice Bezděz, Bělá pod Bezdězem a Bakov nad Jizerou. Jak sám název jízdenky napovídá, tak jde vlastně o celodenní cestování i s přestupy na jednu jízdenku po Libereckém kraji, která platí i v Horní Lužici a okolí Jelení Hory v Polsku.
Zvláštností jízdenky není jen to, že platí kromě vlaků i v mnoha autobusech MHD, linkových autobusech, či v lanovce na Ještěd, ale také třeba na úzkorozchodné trati u Žitavy, která směřuje do Žitavských hor.


Stanoviště úzkokolejky o rozchodu 75 cm.

Žitavské hory nejsou vlastně ničím jiným, než severní stranou našich Lužických hor. Kromě krásné projížďky po vyhledávané železnici, která je vlastně v ceně naši Libnet+, můžete například za 5 euro navštívit známý skalní hrad v Oybinu, který byl v časech, kdy byla Lužice naše obýván i samotným našim králem Karlem IV., nebo lze doporučit za 4 euro návštěvu známého motýlího domu v Jonsdorfu. K vidění je toho více.


Skalní hrad Oybin od rozhledny Hvozd.

Do Žitavy lze hravě dojet po lince společnosti Trilex z Varnsdorfu do Liberce, nebo mimochodem po silnici od Jabloného v Podještědí přes Petrovice, nebo Hrádek nad Nisou.

Česká Lípa i Varnsdorf mají s Mělníkem přímé autobusové spojení. Snad jen méně často jezdí linka i do městeček Doksy, Mimoň a Jablonné v Podještědí.

SŠ.

čtvrtek 29. srpna 2013

Vrátenská hora je orlicí Kokořínska.


Pokud budeme považovat malebný hrad Kokořín za klenot Kokořínska, pak můžeme téměř bez nadsázky označit rozhlednu na Vrátenské hoře za jakousi orlici, nebo i korunu na znaku, která, se jako-by nad vším tím krajem tak nějak vznáší. Karel Hynek Mácha by zde asi stanul v němém úžasu.

Prázdniny pomalu končí a s nimi i nadobro skončila vedra, jak se zdá, ale zdaleka rozhodně neskončila doba výletů. A řekněme si hned, že mnohdy není třeba ani cestovat někam daleko. Jen samotné Kokořínsko vydá za mnoho pozitivních sil. Rozhledna na Vrátenské hoře byla slavnostně otevřena 28.října 1999 a tato událost, se těšila opravdu velké pozornosti obyvatelstva. Nahradila již dávno zaniklou historickou dřevěnou rozhledničku a na nedostatek návštěvníků si tato elegantní štíhlá kráska nemůže rozhodně naříkat. Výška samotné rozhledny i s antenními systémy je 44 metrů a do výhledového ochozu ve výšce 25 metrů nad zemí, vás dovede 125 točitých schodů. Nestojí přímo na vrcholu hory, jejíž nejvyšší bod má nadmořskou výšku 508 m.n.m. ( nejvyšší přírodní bod okresu Mělník), ale kousek pod ním.


Pohled směrem k jihozápadu. Vlevo Říp.

Rozhledna má řadu předností. Ne každá rozhledna vám totiž umožní, se dívat z jednoho místa na všechny strany, aniž by jen stačilo, se otáčet pouze kolem své osy a po jejím ochozu nemusíte ani nijak zvlášť cestovat. I když rozhledna zrovna neumožňuje spatřit nějakou vodní plochu, jako třeba rozhledna na hradní věži nedalekého Bezdězu ( 639 m.n.m.), tak tu máme zase jiné originální pohledy, jak do Krkonoš, na Ještěd, či Rálsko, tak i do bližšího vnitrozemí a především asi nejhezčí a nejbližší pohled právě na jmenovaný hrad.


Libovický kříž. Úvodní část ( na obrázku) má zajímavé pokračování ( na místě) :-).


Libovický kříž.

Pokud jste se již za krásných lidových 15 korun dost vynadívali ( na Bezdězu to ovšem i s prohlídkou hradu vyjde logicky podstatně dráž) a užili si určité romantiky v okolních lesích, tak před odjezdem s krásného parkoviště doporučuji sejít ještě trochu silničkou blíže k Libovicům, kde nyní po vaši levé straně spatříte jakýsi kříž s velmi zajímavou historií o dávných česko-německých vztazích ve zdejší lokalitě. A jelikož dnes máme otevřené hranice a mnozí lidé dnes objevují, že máme vlastně podobný smysl pro zábavu i cestování, tak se můžete příště těšit na zajímavou pozvánku.






úterý 27. srpna 2013

Slavný cirkus Humberto ve středu začíná pět mělnických představení. Fotogalerie z úterý.


Bývaly na Mělníku časy, kdy kromě Vinobraní a občas nějakého toho cirkusu tu nic nebylo. Žádný Mekuc, Vinný košt, Mělnická-Jizerská 50, Setkání rodáků, koncerty apod. Člověk, se tehdy i občas možná zamyslel nad tím, jaký vlastně takový ten kočovný život po maringotkách je a shodou okolností, se zrodil i slavný seriál Cirkus Humberto.


Myslíte si někdy, třeba na Vinobraní, že takový cestovatelský život pod rouškou hudby, atrakcí a někdy i různých nočních ozdob je romantický? Myslím, že taková rozborka ( rozebrání) atrakce by vás vyléčila. Je to skutečně dřina a přesto, se najdou lidé, kteří každou chvíli pro vás například staví a bourají atrakce, či cirkusové chapito.

V minulosti míval takový cirkus mnohem větší popularitu, než dnes. Zejména v televizi jste mohli sledovat různá varieté, z nichž jedno, se dokonce jmenovalo Televarieté a cirkus býval i součástí slavného Ein Kessel Buntes z Berlína, což bývala jakási  největší nadnárodní umělecká všehochuť bývalého Východního bloku. Ovšem, tady je pro ty mladší a neznalé třeba podotknout, že se zůčastňovali i tehdy v menším počtu slavní umělci z jiných zemí, jako je například Anglie apod.


Dnes jsme zvyklí, že v Mělníku stojí cirkusy vždy nedaleko obchodního  Family centra a sídla Policie, ale kdysi v 70. letech jste takový cirkus mohli najít obyčejně v tehdejším parku, který byl ohraničen dnešním autobusovým stanovištěm, Lídlem a můstkem přes Pšovku v ulici Kokořínská na Blatech.


Zde, se můžete podívat na reklamní průvod slonů po Bezručově ulici v plném provozu.


Exotická zvířata jsou vždy jakýmsi vyjádřením různorodosti naši planety a cestovatelského ducha. Na umění, tvrdou práci a drezůru, se už moc nevzpomene.


Stalo se tak nějak zvykem, že cirkusy navštěvují především rodiny s malými dětmi a zdálo se i občas, že nepřežijí tržní hospodářství po roce 89, ale přece jen zejména ta nejznámnější cirkusová jména žijí dál.


A kdy, že se můžete přijít na představení podívat?


Tak to máte přesně tady na několika plakátech a zde v Soutoku.

SŠ.

sobota 24. srpna 2013

Na laterálním kanále u Hořína, se usilovně pracuje.


V červnu vám Soutok přinesl obrázky povodněmi zničeného laterálního kanálu. Nyní jsem se s fotoaparátem vypravil prozkoumat významné staveniště, které rozhoduje o tom, kdy opět ožije dopravní říční úsek mezi Mělníkem a Prahou.


Jak vidno, tak do akce je zapojeno poměrně dost techniky....


.... a také se zdá, že místo havárie je již opraveno.


Cyklostezka mezinárodního dálkového významu je v těchto místech již dlouho obnovena, avšak pohled na nejbližší odpočívadlo nedělá dobrou reklamu našemu státu. Osobně bych v blízkosti takového přeplněného odpadkáče vůbec sedět nechtěl. Tady bych pochválil i jednoho z čtenářů webu Mělníček, který na problematiku přeplněných košů na stezce na webu upozornil a bohužel mi připoměl to, co jsem již v nějakém článku zde na Soutoku uvedl, že u nás je snad bohužel vítané, když si návštěvník odveze upatlaný obal od čokoládové tatranky v igelitu v zavazadlech sebou domů. Koše patří do civilizované Evropy a jsou vizitkou státu ostatním sousedům.



Opravené místo.


Pohled k Vrbnu....


.... a k Mělníku. Vypuštěný kanál býval v minulosti brán, jako fotografický unikát, neboť se vypouštěl po letech jen kvůli údržbě. Naposled tak zřejmě bylo v roce 2005, kdy podobný snímek zdobil dnes již neexistující periodikum Tep regionu. Ještě si připomeňme, že právě tady vám o Silvestra 2011 přinesl Soutok první velmi sledovanou reportáž z plavby květinové lodi na počest exprezidenta Václava Havla. ( archiv)


Vozový park, se zpevňovacím materiálem.


Zde zaujala především zapuštěná železná přepážka ve středu hráze.

Kdy bude plavba tedy obnovena, mi zatím známo není, avšak, zdá se, že to bude již brzy.

SŠ.

pátek 23. srpna 2013

Bozkovské dolomitové jeskyně jsou z Mělníka snadno dostupné. Typ Soutoku na výlet.




Fotografie z interieru nejsou z pochopitelných důvodů publikovány. Fotografování pro osobní účely za příplatek je povoleno. Chloubou je především mimo jiné největší pohádkové podzemní jezero u nás.

K nejznámějším a nejslavnějším krápníkovým jeskyním v České republice patří především jeskyně v Moravském krasu poblíž Blanska ( Punkevní jeskyně, Kateřinská, Balcarka, Sloupsko-Šošůvské) a jeskyně Javoříčko. Jeskyně určitě stojí za návštěvu, avšak, přiznejme si, že jsou pro nás tady v Čechách trochu z ruky.



A tak mnozí návštěvníci jezdí obdivovat především Koněpruské jeskyně nedaleko Berouna. Ostatně, kromě vlastních jeskyní je okolí Berounky protkáno řadou klenotů. Kromě přírodních krás tam najdete významné hrady, naše největší keltské opidum, nebo naše jediné muzeum starobylých a především nástěnných hodin.



I Beroun je však pro nás trochu z ruky a tak se nabízí návštěva Boskovských dolomitových jeskyní. Pokud to slyšíte někdo prvně, tak vězte, že na návštěvnost si jeskyně stěžovat nemohou a doporučuje se tam objednat internetem. Je to z důvodu předepsaného počtu osob v prohlídkové skupině.
http://www.bozkovske-jeskyne.cz/



Můžete ale jen tak zkusit štěstí bez objednání. Pokud to nevyjde, tak v blízkosti máte řadu krásných turistických tras. Nejslavnější je asi Riegrova stezka vedoucí od Spálova podle Jizery do okresních Semil. Ta vede jen nedaleko od jeskynního systému.



Tato turistická oblast Maloskalska, včetně samotných jeskyní je z Mělníka velmi dobře dostupná vlakem. Nejen to. Spoj, kterou doporučím vyžaduje pouze přestup ve Všetatech.
Nejlépe je vyrazit o víkendu v 7.40 rychlíkem číslo 883 do Všetat. Tady přestoupíme na rychlík  číslo 1138 z Prahy do Tanvaldu. Ten odjíždí v 8.07 a v cílové stanici Jesenný je v 9.44 hodin.
Odtud je již jen asi kilometr po značené trase k jeskyním.



Popisovat cestu zpět pokládám za zbytečnou. Ať již jste někde mezi Železným Brodem a Tanvaldem, nebo na trati 030 procházející po línii  Hradec Králové- Semily-Železný Brod-Turnov-Liberec, určitě se dostanete pohodlně zpět opět po trati 070 Turnov-Praha a naši 072 ze Všetat.

SŠ.

sobota 17. srpna 2013

Živá historie a volební úvahy.



Když jsem si dnes dopoledne přečetl tento článek...
http://www.novinky.cz/finance/310806-stale-vice-cechu-ma-dve-zamestnani-jinak-by-s-prijmem-nevysli.html a následné reakce

..., tak mě tak napadlo, že mít volnočasové aktivity je vlastně luxus.

Jaké volnočasové aktivity vlastně mnozí z nás provozují ? Je to jen  sport, cestování, vysedávání po restauracích, různá hobby, nebo, se také vzděláváme?

Zde na Soutoku sem se občas snažil propagovat věci, které mě zaujaly a spousta lidí je míjí bez povšimnutí. Takovou krásnou věcí je časopis Živá historie a jeho odrůdy. Toho se bohužel starší generace nedočkaly, abychom měli krásné barevné učebnice plné obrázků, ve kterých by se dějiny nevysvětlovaly jen tak, jak se doopravdy staly, ale i tak, jak by to vypadalo poté, kdyby se situace vyvíjela jinak.

Ba co víc... dnešní čtenář si může prohlížet v dárkové příloze například  kopie antických map, peníze z časů monarchie, vývoj vojenských uniforem v Rakousko-Uhersku, zakládací listinu Národního divadla, nebo ukázku z novin v roce 1715, či 1810 u nás.

A právě v tu chvíli si člověk uvědomuje, jak se ten náš Český jazyk již 1000 let vyvíjí, a že jsme v nějakém 18. a 19. století nebyli daleko od toho, aby zanikl. Dokonce někteří obroditelé vymýšleli tak směšná slovanská slova, až to málem lidi otrávilo. Dnes zase máme v češtině plno cizích slov a stále více angličtiny. Dějiny jsou fascinující a mění náš vztah ke svému okolí.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%BD_v%C3%BDvoj_%C4%8De%C5%A1tiny

http://www.mojeseminarky.cz/files/files_98455987.pdf

Historie je výzvou k zamyšlení. A jedním takovým zamyšlením jsou třeba volby, které se blíží. Mnohdy si tak člověk uvědomí, že jinde vlastně volí lidé trochu jinak než u nás. Nemyslím teď ty případy, kdy se o politiku nezajímáme, a pak dá Jana hlas tomu politikovi A... , protože je to fešák, a protože ho bude volit Klára. Mimochodem, jsou státy, kde se zpravidla rozhoduje mezi dvěma stranami a volič smýšlí takto: Jo, dám jim to zase, vždyť to za nich docela jde. Anebo: Už mě nudí, byli tam moc dlouho, stejné ksichty, chce to změnu. V Čechách, se vlastně občas až moc přemýšlí...... Oni mají tento program? A jak to chtějí proboha splnit!? Na druhou stranu volič někdy ani neví, co vlastně volí za program, anebo, kdo se s kým nakonec spojí.  I k takovým otázkám  a zamyšlením může časopis Živá historie vlastně inspirovat.

SŠ.

čtvrtek 15. srpna 2013

Vinobraní v Mělníku předchází nejprve vinobraní v Roudnici, a pak v Liťáku. Jaké jsou rozdíly?


Roudnice nad Labem.

Roudnice nad Labem    13. a 14. září 2013

Akce se koná na zámku a v areálu. Je letos dvoudenní. Vše o akci najdete na http://www.vinobrani-roudnice.cz/#o-akci

Namátkou vyberu, jak je to se vstupným. Podobně, jako na Mělníku, jen trochu jiné ceny. Na pátek jednotné vstupné za 50 Kč. Do 13. září v předprodeji 120,-....... na místě pak 150 Kč
Pátek za 50 Kč..... hlavně jen regionální kapely.
Sobota... hlavní den.... asi 4 stage, výstava antické keramiky, historici v ulicích města.... Historická vozidla ( 150 exponátů)
Program spíš pro starší generaci..
http://www.vinobrani-roudnice.cz/#program




Litoměřice.

Litoměřice 20. a 21. září 2013.

Mírové náměstí zdarma. Střelecký ostrov ( hudební festival) v předprodeji 190 Kč-, na místě 290 Kč.

Více na  http://www.vinobranilitomerice.cz/program/kreans-ostrovni-festival/page/program-kreans-ostrovni-festival

Na ostrově 21.9. dvě stage a spíše hudba pro mladší a nejmladší.
Město...3 scény všehosměs ( cimbálovka, Michal David, Do Cuku, Petr Kotvald, Monokl, Louis Amstrong-revival....

A to je jen výběr dvou nejbližších známých vinobraní, které můžete letos absolvovat klidně všechny tři :-). Pak jich je po celé republice samozřejmě ještě spousta dalších.

SŠ.

sobota 10. srpna 2013

Takový byl 7. Mělnický košt v roce 2013.


Myslíte si, že je vůbec třeba něco psát k 7. Mělnickému koštu ? Já myslím, že vůbec a fotografie jasně dokládají, jaké obrovské popularitě, se těší.


To je lidí, co? Jako, kdyby bylo snad Vinobraní.


Zkrátka, je tu místo pro všechny, kteří si chtějí v klidu popovídat s přáteli a ochutnat nápoj, jenž prochází staletími.

I tady se platí žetony.

Dvakrát v roce praská tato ulice doslova ve švech.


Kalamářík Ludmily, se stal symbolem mělnických vín a vyhledávaným obchodním artiklem návštěv.



Nad městem se již šeřilo, avšak zábava i kulturní program na Náměstí Míru byl v plném proudu.


Příjemná pastva pro oči :-).


Nejen na náměstí, se kulturou žilo.


I košíkářské řemeslo patřilo k Mělníku.


A samozřejmě to v příjemném dni žilo i za zámkem.

SŠ.

Liběchovské slavnosti piva neměly chybu.


Milník u města Liběchov sehrál v historii velkou úlohu.


Vše nejlépe dokládá tato cedulka. Okres Mělník vznikl úředně v roce 1850 a měl menší rozlohu než dnes. Severní hranice se nacházela u milníku a na jihozápadě se nalézala u Mlčechvost a Kozárovic. Je to přibližné. Tehdy tedy spadal Mělník, jako okresní město do Mladoboleslavského kraje.

Jak jistě víte, tak včera přišel Soutok s překvapivou zprávou, že tento víkend je sice na Mělníku ve znamení Vinného koštu, avšak sousední město Liběchov nečekaně pořádá jakési slavnosti piva. To byla výzva, která mě nenechala klidným a jízdní kolo, se tentokrát nerozjelo ke Grobiánovi v Kokořínském Dole, který se zapsal v poslední době do povědomí veřejnosti podobnými slavnostmi, ale pouhých sedm kilometrů na severozápad.


Cyklocestu do Liběchova lze směle doporučit po bývalé státovce přes Mlazice, neboť poslední úsek po frekventované silnici z Vehlovic do Liběchova jedeme s kopce a lze to zkrátka při absenci sobotní nákladní dopravy přežít. Další možností byl pochopitelně autobus, vlak, či odvoz.

Akce, se konala ihned za příjezdovou brankou do areálu zámku. Moje generace zde pamatuje ještě zámek s krásnými bohatými muzejními asijskými sbírkami, ale to je minulost. Nyní veřejnost čeká, zda zejména po povodni v roce 2002 a té loňské, se snad dočká nějakých světlejších zítřků.


Na návštěvníky zde čekalo několik stánků a piva Bernard, Skalák, Krakonoš, Svijany, Podkováň, Bakalář, Princ a mnohá další.


Vše bylo za jednotnou cenu 22 Kč, což byla cena jednoho žetonu. Nezáleželo, zda pijete dvanáctku, či jen desítku.


Originální pohárky dokreslovaly romantiku akce.



Zatímco odpoledne prý byla účast malinko slabší, tak musím potvrdit, že na sobotní podvečer, se do areálu stahovaly doslova hloučky návštěvníků. Páteční večer prý také neměl chybu. V každém případě je nutno podotknout, že akce neměla prakticky vůbec žádnou reklamu a už vůbec ne na internetu. Na jakémkoliv webu, který měl informovat o slavnostech piva, či místním zámku, ani na městských stránkách města Liběchova nic nebylo.

Jinak je nutno říci, že i přes slabý hluk od silnice ke Štětí, zde bylo vskutku příjemně a útulno. Dokonce jsem si zavzpomínal nad zlatavým mokem na staré časy, kdy Liběchov přitahoval na večer návštěvníky z Mělníka především díky letnímu kinu, čemuž předcházelo také příjemné posezení.
.

Kostelík Svatého Ducha nad obcí je místem několika tváří. Jednak je vidět od městské mělnické knihovny. Pak je nutno říci, že je od této krásné, žel poničené dominanty krásný výhled na obec i do vzdálenějšího okolí. Připomenu i pěknou křížovou cestu vedoucí k němu. Nakonec se zmíním ještě o jedné akci, která se jmenuje Keltský telegraf ( někdy kolem jarní rovnodennosti). Třeba si ještě o tom zde povíme, jak se tou dobou přenáší ohňové poselství. Loni byla i jedna posádka právě u tohoto kostelíka.

Pokud jste v Liběchově na jízdním kole, tak lze doporučit k cestě zpět trochu jinou trasu. Až k milníku je to stejné, ale pak podjedete železniční trať a pokračujete stále podle Labe a Vehlovických tůní až k Jelínkovým a do Mlazic. Terén je tu sice horší, ale není třeba jen stále jet na kole. I procházka kolem řeky má své kouzlo.

SŠ.