Dnešní Toulky zahájíme v samotném centru dnešní oblasti CHKO Kokořínsko v obci Kokořínský Důl. Minule jsme zmínili řadu pohostinství v této vsi, hrad i Orlí hnízdo a je třeba vzpomenout i Podhradskou tůň, kterou červená značka Máchovy cesty obchází, ale koneckonců i ještě jednou nešťastný areál zničeného hotelu Dolina s místním bývalým koupališťem. U silnice pak nacházíme také již zmíněný skalní byt a neměli bychom zapomenout i na dobře skrytý místní atokemp. Z obce stoupá vzhůru několik turistických cest, z nichž lze doporučit třeba malý pestrý okruh do osady Hradsko a zpět, anebo důležitá pět kilometrů dlouhá odbočka od hotelu Grobián přes Sedlec do Mšena.
Za osadou se již po pravé straně na louce otevírá tábořiště s penzionem Milča a vlevo odbočuje modrá značka do Jestřebice, která nás dovede nejprve ke skalnímu hrádku Nedamy, který je zajímavým útvarem v pískovci s obtížně dostupnou vrcholovou plošinkou Máchovy vyhlídky. Údolní silnice nás však zanedlouho protáhne kolem dalšího tábora tentokrát po levé straně a vpravo se objeví na říčce Pšovce další romantický rybníček, z jehož břehu můžeme zpětným pohledem mezi kmeny stromů spatřit na kopci docela pěkně Hrad Kokořín .Ovšem, nejlepší pohled na hrad, je z jedné ze serpentin nad hradem Kokořín, když stoupáme do stejnojmenné vsi Kokořín, kde právě nedávno vznikla v areálu bývalého JZD pomalu již známá stylová restaurace Truhlárna.
Za osadou se již po pravé straně na louce otevírá tábořiště s penzionem Milča a vlevo odbočuje modrá značka do Jestřebice, která nás dovede nejprve ke skalnímu hrádku Nedamy, který je zajímavým útvarem v pískovci s obtížně dostupnou vrcholovou plošinkou Máchovy vyhlídky. Údolní silnice nás však zanedlouho protáhne kolem dalšího tábora tentokrát po levé straně a vpravo se objeví na říčce Pšovce další romantický rybníček, z jehož břehu můžeme zpětným pohledem mezi kmeny stromů spatřit na kopci docela pěkně Hrad Kokořín .Ovšem, nejlepší pohled na hrad, je z jedné ze serpentin nad hradem Kokořín, když stoupáme do stejnojmenné vsi Kokořín, kde právě nedávno vznikla v areálu bývalého JZD pomalu již známá stylová restaurace Truhlárna.
Vojtěchov.
Nás však cesta Kokořínským Dolem dovede do blízkosti hlavního symbolu celého CHKO, kterým jsou Pokličky. Nejprve spatříme vlevo parkoviště pro auta a poté vpravo mýtinu, která byla dějištěm máchových cikánů ze slavného Máje. Po schodech ze železničních pražců bychom vyšplhali tedy k pískovcovým poklicím, na které je nejlepší pohled z protějšího návrší, odkud můžeme pokračovat k mšenské Hlavě a žábě a samozřejmě do Mšena. Z Cikánského plácku však vede velmi pěkná lesní úvozová cesta s názvem Močidla, kde se naskýtají opravdu pěkné pohledy na okolní skalní věže a je tu velmi příjemně i v palčivých letních měsících. Ozdobou trasy je skalní kaňon s názvem Apatyka, kde se nalézají léčivé byliny, dlouho tu leží sníh a prý i v létě tu nepřekračuje teplota 13 stupňů Celsia. Tato cesta vede také do Mšena, ale pro změnu ke skále Faraon, kterou jsem zmínil v dílu věnovaném Cinibulkově cestě. Údolní silnice pokračuje od Pokliček k obci Vojtěchov a přes louku můžeme zahlédnout samotu Hlučov s roubenými historickými chalupamy kolem nichž vede Máchova cesta, která dále míjí přírodní oblast místních mokřadů a turista, se i zde může projít po povalovém chodníčku, který je třeba typický pro oblasti Šumavských slatí.
Samota Hlučov.
Před Vojtěchovem jistě nepřehlédneme Boudecký mlýn se začínající Boudeckou roklí, která stoupá rovněž směrem ke Mšenu a na druhou stranu od křižovatky se svatým křížem zase stoupá cesta k Jestřebici, v jejíž spodní části objevíme krkolomnou odbočku na další významné pokličky, které nesou přívlastek Jestřebické pokličky. V samotném Vojtěchově mě vždy zaujme zajímavá dřevěná zvonička na začátku pravé strany vsi a vesnické sklepy hloubené v pískovci. Na konci obce se rozprostře rybník Stříbrník, který silnice obloukem obchází a poté nás vede po okraji rozlehlého údolí s výhledy na místo, kde stojí zvláště cyklisty vyhledávaná restaurace Ráj. V létě to tu takříkajíc praská ve švech, ale v sousedství je už další posezení a další se buduje v těsné blízkosti. Ať tak či onak, v každém případě tady ten slavný Kokořínský Důl, který začíná už někde před odbočkou do obce Hleďsebe u Mělnické Vrutice a pokračuje přes Lhotku a Harasov do stejnojmenné osady a Vojtěchova končí. Celou dobu si na tomto úseku všechny komunikace včetně říčky Pšovky udržují převážně severojižní směr. Tady důl naráží na Kondrádovský Důl, který má pro změnu lehce západovýchodní charakter, a kterým do Kokořínského Dolu přitéká říčka Pšovka. To však již někdy příště.
Vstup do jednoho z táborů.
http://soutok.blogspot.cz/2012/04/toulky-16.html
Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.