Dopravní situace v měsíci květnu, se samozřejmě žádnému Mělničanovi nelíbí a zřejmě nejen nám. Kdo nemusí autem k severu do oblasti Kokořínska a Mšenska, tak se snaží daným směrem nejet. Přitom jde samozřejmě o atraktivní rekreační oblast. Co s tím ? Složitě objíždět ? Jet vlakem ? Jet na úplně jiný směr ?
Měl jsem jednoduché rozhodování. Konečně, všechna svá oblíbená místa jsem od začátku roku již objel, a to, že tu zatím nebyl článek o Nedvězí je jiná věc. Jsou samozřejmě lidé, kteří jezdí každou chvíli někam jinam, ale to mě v posledních letech z několika důvodů poněkud pustilo. Byli jsme tedy posledně na Řípu, kde jsem učinil významný objev.
Před několika minutami jsem jej dal na známé stránky k disposici pro fb skupinu digitálního vysílání v ČR, ale jeho guru je v terénu a momentálně má tendenci zatím nevydaný článek přesunout do skupiny DX ( dálkoví lovci pro pásmo DAB+ i FM). Sice jsem mu vysvětloval, že by měl být tedy v obou diskusních skupinách, že si to třeba nějaký nový majitel přijímače přečte, bude chtít příjem Bavorska ze Řípu ( dnes už ve Středočeském kraji prakticky v pásmu DAB+ zázrak! V pásmu FM samozřejmost !!) také zkusit a třeba mu lov na kopečcích učaruje, jako několika jiným lidem dříve, ale neznám jeho rozhodnutí. To tak dnes všude je, že prostě někde někdo rozhoduje, co se bude propagovat, a co ne. Až článek někde vyjde, tak dám na něj třeba odkaz. Možná už do aktualizace tohoto článku.
Jediné oblíbené místo, které mi tedy zbývalo jsem navštívil jako poslední a stačilo mi na něj po čase zase jízdní kolo. Tedy, vlastně druhá letošní jízda. V teplém počasí jsem se šetřil a chloumecký kopec ( Chloumecká ulice) jsem celý vyvedl. Nikdy jsem z různých důvodů nebyl příznivcem jízdy na kole do kopce. Ani si nemyslím, že je to něco bezpečného, zdravého a smysluplného, co rozdává radost. Naopak dá turistika oddechnout jiným částem těla, lépe cítíte i vnímáte okolí a ještě můžete i fotit.
Tady mě to místo svoji barevností prostě baví, byť tu člověk seděl naposled na oblastním srazu síbíčkářů ( CB pásmo 27 MHz, majitelé vysílaček) na sklonku 90. let. To jsem ještě netušil, jak mě toto hobby na téměř až desetiletí ovládne, a že i já budu jezdit na srazy, kde se sejde i 300 lidí , na kopce, nebo dokonce i sportovně soutěžit.
Konečně jsem se asi za 45 minut vyškrábal na křižovatku za hostincem Koruna ( U Podařilů), která je srdcem místního značení. Je možné, že mělnický Kčt - Vht tudy povede za měsíc svůj Mělnický hrozen, ale já nyní na svém kole nepojedu ke střelnici, nýbrž po cyklotrase číslo 203. No, nestačil jsem se divit, kam spadla sláva a hlavně kvalita eurosilnic z 90. let. Asi někdo zapomněl těm obcím říci, že každá věc, která se jednou vybuduje, tak se musí také udržovat.
V mládí se dalo v 70. letech jezdit ještě krásně a celkem bezpečně po kvalitních automobilových silnicích, ale to je dnes minimálně o život. A tak cyklisti nadávají a obcím je to jedno. Traktory se na pole dostanou, tak co. No, a auta to ten měsíc snad vydrží. Stejně si už léta prozíravě kupují mnozí terénní vozy a do cyklistů nám nic není. Ať si jezdí někde u Labe a Vltavy, že ? Škoda se rozčilovat. To se musí asi západní cyklisté divit a docela si vzpomínám, jak jsem tu relativně nedávno během pochodu potkal párek z Francie jedoucí do Jizerek a snad i Krkonoš.
Je to sem do Strážnice takto sotva 7 km ( 3 km na Chloumeček), ale trvalo mi to snad 1 hodinu a 40 minut. Vpravo uprostřed snímku vidíte to naše město dole v dolíku. Nadmořská výška potoka Pšovka v Mělníku je cca 160 m.n.m. a kopečku Strážnice 360 m.n.m. To už je slušné převýšení. Zcela vlevo je zatím jediný rozestavěný dům, což mě samozřejmě potěšilo. Není pro nás turisty a výletníky nic horšího, než když se všude zastavuje orná půda domy, které samozřejmě situaci nějakých mladých a začínajících manželství vůbec neřeší. Navíc nechceme i na těch nedávno zapomenutých hezkých místech nedaleko domova potkávat davy lidí.
Směr Klínovec. Vzdálenost přes 100 km. Vpravo blízký hrad Házmburk. Podobně se jevící panorama, jako ze Řípu.
To by bylo omluvitelné v jednom jediném případě. Už jsem to tu mnohokrát fotil a dnes tedy ne, ale setkal jsem se tu u posezení se dvěma stařenami a jedním dědečkem. Má krajinářská deformace mi nedala, abych před nimi nespustil tu svoji agitku o rozhledně a výhledu až na Klínovec. Dozvěděl jsem se, že už tu jednu rozhlednu mají, což samozřejmě vím ( a je tu i článek), ale dali mi za pravdu, že tady téměř na nejvyšším místě by to asi bylo mnohem lepší.
Netrvalo dlouho a ukázalo se opět, že svět je malý, že se vlastně všichni skoro známe, a že mám před sebou bývalého trochu vzdálenějšího spolupracovníka v mých letech, kterému bylo mé jméno také nějak povědomé a shodli jsme se na celé škále známých jmen. Jo, jsou to někdy shledání. Pamatujete, jak jsem v jednom článku tvrdil, že před základní školou ve Mšeně stálo léta letadlo ? Tehdy mi to bylo potvrzeno myslím až mšenským tehdejším starostou Machem, Teď mi zase bylo potvrzeno, že v Chodči opravdu kdysi byla hospoda.
Pohled na stranu k západu.
Housecké vrchy a Vrátenská hora s rozhlednou na severovýchodě. Než odejdu řečí dále, tak i zde jsem učinil zajímavý objev v šíření vln v pásmu DAB+ . Ačkoliv je z jistých míst přímý výhled na Prahu a měl by tu být na kanálu 5C dobře zachytitelný multiplex společnosti Fiera z Prahy - Ládví, tak tu díky otevřenému koridoru ve Verneřické vrchovině i na sporném místě šel mnohem vzdálenější multiplex DR - Deutschland z Ungeru nad městem Sebnitz ( město u Šluknovského výběžku za hranicí obce Dolní Poustevna), kde již jsme také byli v článku o Velkém pátku, na který nikdy nezapomenu.
Ovšem, místní o nic nepřijdou, protože sem Fiera sice nejde z Prahy, ale z Černé hory v Krkonoších na jiném kanálu. Já vím, koho to zajímá ? Ale to je právě ta pestrost naši společnosti. Někoho rádio nezajímá vůbec. Na fb digitálního rádia mají starost, který mux a s jakými stanicemi ( obsah) kde uloví a jestli vůbec, a jaká je kvalita poslechu atd.. Další si občas pustí běžné FM vysílání a nejčastěji autem za jízdy. No, a někdo si klidně vyhrává internetovým rádiem. Já to mám tak, že v autě u Mělníka poslouchám nejraději rádio Signál, v polích a na kopečkách se rád bavím šířením vln v obou hlavních dnešních pásmech ( FM / DAB+) a o internetovém rádiu jsem psal nedávno články :-).
Cestička k Chodči. To je romantický obrázek, co ? To je zákoutí , co ? Jak pro malíře. Jo, český venkov. Zrovna nedávno byl krásný rozhovor s jednou asi 90 let starou paní o pochodu Praha - Prčice, která jej od roku 1973 pomáhá spoluorganizovat. Ta také řekla, že jsou prostě místa na trase, kde k ní mluví něco víc, co ostatní turisté slyšet snad ani nemohou. Šel jsem ho v roce 1997, díval jsem se na Křečovice, které byly mimo trasu a vzpomínal jsem nejen na film Vesničko má středisková, ale i na větu Rudolfa Hrušínského : ,,To není země, to je zahrádka."
Myslím, že loni jsem tu byl naposledy snad také v máji. Také jsem si tuto vesničku moc oblíbil. Provoz tu sice trošku zhoustl, ale jinak je tu pořád úzká silnička, staré domky, pohodové okolí a svoji polohou v určitém údolí otočeným spíše k severu mi trošičku připomíná zmenšeninu obce Kryštofovo Údolí na Liberecku, kterou kdysi proslavil orloj z trafostanice. Já tu už jako kluk občas projel na kole v rámci nějakého toho okruhu a nikdy jsem se neopomněl podívat na samém dně obce na autobusovou čekárnu, odkud jezdil autobus v 70. letech pouze třikrát denně přes Rymáň a Liběchov na Mělník.
V zimě prý mělo RTO co dělat odtud vyjet, jak říkával táta z řečí řidičů, ale to bývaly v 70. letech úplně jiné zimy, jaké známe dnes jen na horách.
Chodeč, to je dnes právem hrdá vesnice. Autobusovou zastávku jsem tentokrát nevyfotil, ale staré knížky jsem si prohlédl. Sice dnes žijeme v době, kdy díky pracovním bonusům snadno kupujeme současné vědecké, cestopisné, nebo historické encyklopedie a na antikvariáty tak koukáme trošku skrze prsty, ale ona taková i jen malá prohlídka autobusové čekárny na malém výletě vás někdy dovede třeba i ke knížkám dětství, které jste buď měli, nebo ještě pořád máte a je to tak trošku nostalgické setkání s dávnou minulostí.
Klenotem Chodče je dle mého názoru i tato zvonice s křížem, na kterou se vždy rád po čase podívám. Myslíte si, že se přitom člověk ponoří jen do sakrálních témat a běhu života ? Ale, kde že. Moje generace měla štěstí, že v mládí i v dětství prožila ještě i pěkné westerny, jako třeba film Sedm statečných, kde hrstka hrdinů pomáhala jakýmsi mexickým vesničanům proti násilnické bandě zlodějů. Samozřejmě tam podobné stavby nechali postavit španělští a jinde zase portugalští katoličtí noví osadníci. Ono se prostě všechno na světě tak kloubí dohromady a s tím koneckonců i ta melodická hudba, kterou jsem tu nedávno představoval. Měl bych si posvítit na nové autory některých parádních písniček.
Mimochodem, zkuste si někdy na youtube zadat názvy písniček od naši slavné skupiny Kučerovci, která tu v několika sestavách hrála od 50. let 20. století a budete žasnout, z jakých podprůměrných až nudných originálů utvořila ve svém pojetí takovou krásnou hudbu. To ovšem nemohu říci o písních, které hraje třeba kolem půlnoci Rádio Planalto. Ostatně, o internetovém rádiu se zřejmě nikde nediskutuje, ale když zavadím o někoho staršího, tak občas objevím chválu na hudební stanice z Afriky, nebo z Jižní Ameriky. Jen tam málokdo zmíní nějakou svoji oblíbenou stanici, takže společenský přínos se vlastně = 0 .
Na vrchu Strážnice si musíte najít důkladně správné místo pro pozorování Klínovce. Tady vadí trošku kouř EMĚ, špatná viditelnost i náhodné ostření mého zřejmě porouchaného foťáku.
Závěrečné fotky nemohou patřit ničemu jinému, než tomu, co je jen kousek nad vsí a dnes to má společenský zvuk tak mezi mantinely potřeby. Vandalové a lidská hovada sem naštěstí zatím nepáchla. Ti co se o něco zajímají o místě vědí a na několik málo minut se tu zastaví. Tak co ? Máte i vy nějaké své oblíbené vesničky a místečka ?
Vlastně bych měl dodat, že jsem kdysi na možný menhir nad obcí upozornil bez odpovědi na jistém fb zájemce o menhiry. Po letech jsem tu pak našel toto úžasné kulturní místo, kde se nějakou měrou podílelo několik lidí, či organizací na jeho representativním vzniku. Opravdu, krásné místo. Sice poblíž lehce frekventované silničky, ale rozhodně o nic méně příjemné, než posezení jen nedaleko vršku samého kopce Strážnice.
Zpátky už to bylo s kopce, místy mnohem rychlejší i díky povrchu ulice Chloumecké hlavně nebezpečnější , ale stálo to za výlet. Ona ta vozovka v ulici není ve špatném stavu, ale zrovna v části poblíž chodníku jakýmsi opravováním narušena a občas je i někde jinde výmol, což bych v rychlosti skoro 40 km / hodinu na trekovém kole s užšími ráfky zrovna chytit nechtěl.
Pohodový zbytek víkendu a pěkný týden !
