Přijíždíte do stanice Mělník ! Historie nejdelších železničních spojů pravobřežní labské železnice. V osmdesátkách se na pravém břehu Labe jezdilo poněkud jinak, než dnes. Mezinárodní pokladna se dlouho udržela. ( 6.díl)

 

Rychlík ČD poblíž zastávky Mělník - Mlazice.

Jízdní řády v 70. a 80. letech 20. století vypadaly úplně jinak, než ty současné. Dnešní místní aspoň trošku zainteresovaný cestující ví, že osobní vlaky na naši trati jezdí mezi stanicemi Lysá nad Labem a Ústí nad Labem - západ, a že rychlíky pendlují mezi Kolínem a Ústím nad Labem také, ale dovezou vás ještě o stanici dále na tamní hlavní nádraží. Také ví, že se po celé republice vypravují vlaky převážně v určitém taktu, a když z nějaké stanice odjíždí vlak v 5.40 a další v 7.40, tak si lehce odvodí, že další spoj ve stejném směru pojede nejspíše v 9.40 hodin.

To  však kdysi neexistovalo a zatímco fandové jízdních řádů vyhlíželi v novém jízdním řádu nějakou změnu, kdy jisté pozdvižení vyvolala nějaká náhle prodloužená spoj, tak běžný cestující to měl s pátráním trošku složitější. Kromě přesného času odjezdu každého spoje v daném směru si musel často zjistit i trasu spoje s cílovou stanicí a případně i zastávky a stanice, kde nemusela některá spoj vůbec zastavit. Dnes máme zejména na lokálních tratích mnoho zastávek, kde stisknutím tlačítka cestující rozhodují, zda vlak případně v zastávce vůbec zastaví, ale to dříve samozřejmě nebylo technicky běžné

Kromě toho, že dnes jezdí většina linek prakticky po celý den v nějakém taktu, tak se dříve vyskytovala na některých tratích i období, kdy byla osobní doprava v útlumu a po trati se proháněl jeden dlouhý a rozjetý nákladní vlak za druhým. To byl i případ našeho Mělníka, kde útlum osobní dopravy začal přibližně v osm hodin ráno a trval cca do 13. 30 hodin. Naštěstí se nám dochoval volně ke stažení na internetu jízdní řád  pro sezónu 1981 / 1982, kde si to můžete ověřit.

http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/1981-1982/1981-1982_strana_244-247.pdf

Motorová jednotka Regionova řady 814 ( Mělník - Mšeno)

Také tam máte možnost vidět dálkové mezinárodní spoje R 1478 a  R 1479, které jsem tu minule zmínil, když jsem psal, že naše pravobřežní labská trať sice přišla o zvučná jména s písmeny Ex ( expres), ale o mezinárodní spojení jsme nepřišli. Nešlo sice v jistém smyslu o žádnou novotu, protože nám spoje opět jezdily mezi Lipskem a Budapeští, ale jinak se změnilo dost a dovolím si to dnes vzít trošku souhrnně, protože zmíněné spoje tu jezdily poměrně dlouho.

Díky tomu, že tu máme možnost společně nahlédnout do JŘ 1981 / 1982, tak si dovolím začít až tímto řádem, ale JŘ 1980 / 1981 nevynechám. Hlavně stojí za povšimnutí to dominantní postavení Mělníka. Spoj R 1478 v celé délce linky 7b prakticky jinde nezastaví.( Kolín 8.15 - Nymburk 8.43) - Mělník 9.30 - Děčín východ  10.49 . Žádné Litoměřice, nebo zastávka v krajském městě na nádraží Střekov. Pro úplnost dodám ještě spoj R 1479 ve směru do Budapešti.

Děčín východ 2.07 - Mělník 3.24 - Lysá nad Labem 3.55 -( Nymburk 4.09 - Kolín 4.40). Pochopitelně, že by to chtělo vidět například dnešní číslo 231, zda vlak nestavil třeba i v Poděbradech, ale opět se ukazuje, že z různých důvodů  se ty spoje leckde delší dobu zdržely. Čtenář si sám již jistě zodpoví, kde je na trase nějaká celní prodleva, přepřahání lokomotivy apod.

Nyní je tedy ta pravá chvíle vstoupit do JR 1980 / 1981, kdy se prvně objevily pod Mělníkem spoje R 1478 a 1479, které byly jakýmsi nástupcem vlaku Saxonia. Pokud jde o trasu, tak se nic nezměnilo. Na několik dalších let platilo, že vedla z Lipska přes Brno a  Bratislavu do Budapešti. Změnily se však dvě další věci. Údajné info pro léto 1980, které se objevilo jenom v tomto roce :,, Pouze pro potřeby cestovních kanceláří." Rád bych viděl více přímo v JŘ.

Přístav Mělník.

Vzpomeňte na poznámky u vlaků z Malmö do Bělehradu, nebo například z Drážďan do Prahy přes Lysou nad Labem, které jsem tu již zmínil. Ta druhá poznámka není jenom důležitá, ale zcela zásadní pro celou historii dálkových spojů na zdejší trati. Pokud nám tu v 70. letech jezdil Favorit a Saxonia od konce června do téměř poloviny září a denně, tak R 1478 a R 1479 jezdil od 5. července do 18 srpna a ještě jen pouze od pátku do neděle. Tak tomu mělo být na několik dalších let.

Pojďme se nyní tak trochu podívat, jak se měnily odjezdy z Lipska do Budapešti, kdy to asi tak bylo u nás, a kdy v cílovém městě. Potom to samé samozřejmě zpět : 1980/ 1981 : Lipsko ... 22.05 , Děčín východ 1.20 - 2.00, Mělník 3.20 , Budapešť Nyugati 13.35 . 1981/1982: Lipsko 21.54 , Mělník 3.24, Budapešť Keleti 13.35 . Vycházím z  dostupných a v řádech neověřených dat z netu.

1982/1983 : Lipsko 22.31 - Mělník 3.35 - Budapešť Nyugati  14.05. JŘ 1983/ 1984: Stejné, jako o rok dříve, jen autor uvádí cílovou stanici Nyugati. 1984/ 1985 : Lipsko  20.14 - Mělník  1.20 - Budapešť  Nyugati 11.55. 1985/ 1986 : Lipsko  17.54 - Mělník 23.20  - Budapešť Nyugati 10.05. 1986/ 1987 : Lipsko  20.14 - Mělník 1.20 - Budapešť  Nyugati 12.00 .

R 1478 : 1980/ 1981 Budapešť Nyugati 23.10 - Mělník 9.40 - Dresden 12.53 ( také úterý a středa, jen pro potřeby cestovních kanceláří) 1981 / 1982: Budapešť Keleti  23.05 - Mělník 9.30 - Lipsko  14.47. 1982/1983 : Budapešť Nyugati 21.00 - Mělník  7.20 - Lipsko  12.22 . 1983/1984 : Budapešť ( stejné jako loni) 1984/ 1985 : Také prakticky stejné časy. 1985 / 1986 : Opět žádná změna. 1986/1987 : Budapešť Nyugati 21.25 - Mělník  7.40 - Lipsko 12.40.Pokud dobře počítám, tak nám vlak jel čtyři roky po sobě z Budapešti přesně ve 21 hodin.

Mělník - Praha. M 854.

I tenkrát se na železnici stávalo, že někdy člověk nabyl dojmu, že se nic nemění, nebo jen v řádu několika minut, ale bylo to pěkně zrádné. Vzhledem k tomu, že internet nebyl, tak pokud člověk neměl čerstvý jízdní řád, tak se opravdu vyplatilo v odjezdovém nádraží vše ihned prozkoumat a teprve pak se shánět po drobném posezení před cestou.

Avšak mládí sebou někdy přináší laxní přístup, který se nemusí vyplatit, a tak se zrodil příběh, kterému se dnes již tehdejší aktéři jen zasmějí a naštěstí díky pozornosti jiných dopadl dobře, ale stačilo málo, abychom do Suchdolu nad Lužnicí místo na poledne přijeli i s čluny až pozdě odpoledne dalším možným vlakem a zřejmě ten den již nevypluli. Ale, vraťme se k téma. Už jsem si myslel, že sezóna 1986 / 1987 byla pro spoje R 1478 a 1479 poslední a nakonec se mi na netu povedlo vypátrat pokračování.

Jezdilo to tedy i  později v JŘ 1987/ 1988 a 1988/ 1989. Do druhého zmíněného JŘ můžeme dokonce i elektronicky nahlédnout, protože je jedním ze dvou jízdních řádů 80. let, které jsou volně na internetu. Jak můžete vidět, tak se naše trať již jmenovala 072, ale stále byl cílovou stanicí hlavně Děčín.

https://www.zelpage.cz/gvd/1988/071_02.jpg

https://www.zelpage.cz/gvd/1988/071_03.jpg

Jak tedy jezdil námi sledovaný mezinárodní rychlík ? R 1479 : Lipsko 20.11 - Děín východ  23.34 - 0.03 a zajímavostí je i zastávka v Ústí nad Labem na Střekově v 0.33 - 0.35 hodin. Pod našim kopečkem ve stanici Mělník byl vlak dle JŘ v 1.28 - 1.30. Další stanicí byl Nymburk, a pak jel vlak přes Havlíčkův Brod, Brno a Břeclav ( 6.55 - 7.01) do Bratislavy ( 8.26 - 8.40). Do stanice Budapešť Nyugati vlak přijel ve 12 hodin.

Království železnic Praha - Smíchov.

Z Budapešti jel vlak ve 21.25 hodin a vězte, že mám těch časových údajů k disposici již mnohem více, ale tento seriál  nyní tady nemá za účel jít do nějakých podrobností a nejen v oblasti jízdních řádů. Některá města ale zmíním, protože se zdá, že ty údaje platily v obou zmíněných řádech. Stanice Bratislava vlak přivítala v čase 0.50 - 1.05, Břeclav 2.10 - 2.13, Brno Královo Pole 3.12 - 3.15, Kutná Hora 6.00 - 6.12, Mělník 7.36 - 7.38, Lipsko 13.00 hodin.

Sledování časů je vždy zajímavé. Vždyť dnešní cesta v roce 2025 z Mělníka do Břeclavi trvá s dvojím přesedáním, určitým čekáním a užitím rychlíku i nejrychlejšího našeho vlaku Railjetu 4 hodiny a 10 minut ( 5.40 - 9.52). Nyní vidíme, že s odjezdem v 1.30 přímým rychlíkem v roce 1989 to bylo 5 hodin 25 minut. Příjezd v 6.55 hodin.

Přátelé, JŘ 1988 / 1989 byl také posledním jízdním řádem, kdy se na Mělníku objevila mezinárodní osobní spoj. Pokud jsme se mohli naposledy svézt v létě 1977 Favoritem přímo k Balatonu a krátce v roce 1978 vlakem Saxonia přímo do Budapešti, tak vězte, že někdy o srpnovém víkendu roku 1988 jsme se spojí 1478 , 1479 naposledy podívaly také přímo do Bratislavy, Budapešti, nebo Drážďan a Lipska..

Rychlík ČD v Mělníku.

Dívám se do přehledu spojů JŘ 1989 / 1990 pro naši trať 072  a vězte, že čísla spojů R 1478 a  R1479 dostala trasa Praha - Burgas ( Černé moře, Bulharsko) a název vlakového spoje je Transdanubium. Saxonia na levém břehu Labe si stále drží spoje číslo R 1474, 1475 a Favorit jezdící tamtéž 1476 a 1477. Končí se sice jedna etapa, o které by se dalo říci, že minimálně v letech 1969 až 1988 se dalo přímo z Mělníka dostat vlakem do Lipska, Budapešti a chvíli k Balatonu, ale vězte, že i následující období přineslo zajímavé spoje.

Z mělnického cukrovaru. Posunovací lokomotiva Rosnička.

Řekl bych, že zajímavé i tím, že to bylo v rámci republiky, kde to mnozí přeci jen snad více známe, a tak to třeba i leckoho naopak osloví více, než ty dlouhé cesty mezi bývalou NDR a Maďarskem. Mimochodem, zdejší pokladna byla v tehdejších JŘ uváděna pravidelně v seznamu stanic s mezinárodní pokladnou. Každému  tedy podle chuti a ať si tu každý najde to své. Jak se však sluší, tak pokračování se jistě hodí do dalšího dílu.

Mě při tvorbě tohoto seriálu napadá plno věcí. Na straně jedné se dá vytvořit dílo až s neuvěřitelným množstvím informací a podrobností, včetně samotných jízdních řádů a na straně druhé i jen možná až stručný článek, který zkrátka jen shrne, kam že se v jakém roce člověk přímo od nás vlakem dostal. Zde jsem se rozhodl pro prostřední cestu, která mi pomáhá ukrajovat z té nechutné dlouhé zimy, která nás mnohé otravuje a zvlášť když někam musíme.

Hezký zbytek týdne a snad vás zaujme i další díl.

Znáte mělnické panovnice ? Přijďte se s nimi setkat do muzea. V listopadu tu stály budovy. Když přijde pokyn, tak jdou věci k zemi velmi rychle. První viditelná fáze narovnání obchvatu u nádraží ČD je za námi.

V prvním únorovém týdnu zde mám tradiční nabídku z RMM a podíváme se i na to, jak rychle lze něco na veřejnosti zbourat, když vlivní zavelí. Začínáme článkem paní Frelichové. Mimochodem, malá televizní reportáž z výstavy k 750. výročí města s Mgr. Lukášem Snopkem, se nám dostala o tomto víkendu prostřednictvím společnosti TV Prima do domácnosti.

Také jste si všimli té rivality, o které jsem tu kdysi psal, když se reportér přiznal, že je z Neratovic, začal je těžce hledat na nějaké opravdu starší historické mapě okresu a neodpustil si narážku na kvalitu Ludmily dříve ? Byla to vhodná zmínka do reportáže k jubileu města ? Že aspoň nepochválil dnešní mělnická vína ? Asi není vinař, jako řada lidí, a tak tomu moc nerozumí :-).

👸Znáte mělnické panovnice? Přijďte se s nimi setkat do muzea.

Vážení a milí návštěvníci a příznivci Regionálního muzea Mělník,

zdravíme Vás s pozvánkou na únorové akce:

13 českých kněžen a královen bylo spjato s městem Mělník. Jaké byly a co našemu věnnému městu daly nebo vzaly, se dozvíte na zatím nejpočetnějším vystoupení mělnických Panovnic v úterý 11. 2.!   Těšit se můžete na středověké zpěvy i tanec. Jedinečnou atmosféru opět navodí precizní historické kostýmy z dílny Ingrid Růžičkové.
 Představí se Vám kněžna sv. Ludmila, kněžna Emma, Eliška Přemyslovna, Alžběta Pomořanská, Žofie Bavorská, Johana z Rožmitálu a další české panovnice.
 Od 17:30 budou v atriu probíhat ukázky s dravcem.  Od 18:00 začne samotné představení ve velkém sále muzea. Vstupné 50,- Kč.

 

Do 30. 3. potrvá výstava Mělník v čase: 750 let města. Nenechte ujít jedinečnou příležitost zhlédnout artefakty, spojené s dějinami Mělníka od středověku až do současnosti, které ještě nikdy nebyly vystaveny společně v takové časové šíři.

Do 16. 3. můžete navštívit výstavu unikátní sbírky hudebních nástrojů Vladimíra Růžičky v malém sále Hudební nástroje v proměnách času.

V kavárně a vstupních prostorech muzea na Vás čekají výstava Smím prosit? a prezentace výtvarných prací žáků soukromé základní školy Eriza - Eriza art.

V neděli 2. 3. se můžete těšit na tradiční Mělnický masopust - muzejní maškary nebudou chybět!

 

Novou Publikaci Ecce patrona nostra – Středočeský památník oslav 1100. výročí mučednictví sv. Ludmily zakoupíte v pokladně mělnického muzea za 399,- Kč. Shrnuje nejnovější poznatky o životě a tradici uctívání české a mělnické patronky kněžny sv. Ludmily. Samostatnou přílohu sborníku, který sestavil muzejní historik Mgr. Lukáš Snopek, tvoří rozsáhlé genealogické schéma dokládající přemyslovské kořeny všech současných monarchů Evropy. Kniha se utká o titul "Publikace roku" v národní soutěži Gloria Musaealis. Tu každoročně vyhlašuje Ministerstvo kultury prostřednictvím AMG - Asociace muzeí a galerií ČR.

Držte nám palce! 

 

Přeji Vám příjemný den

Kristýna Frelichová, DiS. 

PR a propagace 

 

V posledních desetiletích neustále z médií slyšíme, jak u nás všechno dlouho trvá. Jak dlouho trvá stavba dálnic a vůbec čehokoliv. Stačí vzpomenout na obchvat našeho města, kde bylo vůbec kvůli různým povolenkám těch vlivných během mnoha let umění najít trasu, kudy že by vůbec mohl nakonec obchvat vést. Nakonec vidíme, že už se to zase nějak zaseklo a místo pokračování obchvatu řešíme narovnání zatáčky v Řípské ulici.

Tak proč ne ? Jenže je to zase voda na mlýn těm občanům, kteří si říkají : ,,Tak se nám ten obchvat přes Neuberk a Blata zase nějak zasekl, co ? Copak je asi zase za problém ? Že by druhý most nad močály ? Že by rozjetá zástavba v polích na Blatech ? A co to okolí Karlova náměstí v centru ? Bude se už něco dít ?"  Inu, dnes se to zase snadno hodí na krizi, ale jinak  upřímně. Ono je tedy asi pro nás pamětníky snad i někdy lepší, když se  nám to známé moc nemění. Těžko říci.

A nelze ani tvrdit, že se v našem městě dopravně v posledních letech a desetiletích nic nezměnilo. Ale i tak staršího člověka  občas zaskočí, když někde léta stojí nějaká budova, která měla nějaké využití a náhle jak mávnutím kouzelného proutku již není. Když jsem zde dával reportáže z rekonstrukce lokálky do Mšena ( podzim 2015), tak právě zdejší prostory s okolím sloužily, jako jedno velké skladiště. Berte následující fotoreportáž spíše tak, že změna je prostě život.

listopad 2024

listopad 2024

Začátek února 2025

Přijíždíte do stanice Mělník ! Historie nejdelších železničních spojů pravobřežní labské železnice. Konec slavných jmen ještě neznamenal mezinárodní zánik. Tohle jede z Malmö do Bělehradu ? Spoj jménem Buzuluk.(5.díl)

 

Railjet v rakouských barvách v Břeclavi, jako symbol přeshraničního cestování.

Naše putování jsme sice zahájili takovým úvodem a jízdním řádem ze vzdáleného protektorátního období, ale již ve druhém dílu jsme se přenesli do jízdního řádu 1969 / 1970, kde jsme se setkali s rychlíkem jménem Favorit, který jezdil v období letních prázdnin z Lipska přes Mělník poněkud neobvyklou trasou přes stanici Púchov do Budapešti.

Viděli jsme, že ač se občas posunul čas spoje, tak cílové město se neměnilo až do JŘ 1973/ 1974. Pak jsme jistě uvítali změnu, když se nám od JŘ 1974/ 1975 protáhla trasa Favoritu až do města Fonyód u jezera Balaton a v JŘ 1975 / 1976 dokonce až do města Keszthely. V tomto JŘ se nám na naši pravobřežní labské trati také překvapivě objevil spoj Saxonia, který k nám přesídlil z levobřežní labské trati. Oba spoje pak získaly označení Expres a ačkoliv každý jel většinu své cesty po jiné trati, tak je spojoval fakt, že vás oba spoje dopravily bez nutnosti přesedání do Budapešti a do Lipska.

Asi nikoho nepřekvapí, že tou dobou všeobecně naprostá většina dálkových vlaků spojovala Balkán přes Prahu s  bývalou NDR ( Berlín) a potažmo s Dánskem a Skandinávií. Valná část jich mířila do Polska a vůbec severovýchodním směrem až do Moskvy. Tady je takovou perličkou, že ve starých řádech také často objevíte spoj s názvem Buzuluk.

Uvádí se, že spoj propojoval středočeské Milovice s obrovským překladovým nádražím ve slovenském městě Čierna nad Tisou. Ti znalejší jistě vědí, že městečko Buzuluk (pod Uralem) bylo místem, kde se formoval československý odboj na východní frontě ve 2.sv , a že slovenská stanice Černa nad Tisou, která se nachází na trojmezí Ukrajiny, Slovenska a Maďarska je nejen obřím překladištěm, ale především mají koleje na Ukrajině jiný rozchod ( širší) než u nás ve středoevropském prostoru.

Na autobusovém dni v Letňanech mi tento autobus připomněl proměny našeho ,, Nádražáku", který spojoval mělnické nádraží s autobusovým nádražím ve Fibichově ulici na kopci a s čtvrtí Mělník -  Mlazice. Mám i červeno - bílou verzi autobusu RTO, kde měl ještě průvodčí pan Král, nebo paní Řepová takovou pokladnu, ale obrázek busu v těchto barvách patří cizímu autorovi..

Ještě dodám, že západním směrem jezdil snad jen Západní expres do Frankfurtu nad Mohanem. Pojďme se však věnovat opět nejdelším pravidelným osobním spojům na naši trati, kde nás nejvíce zajímají osudy expresů se jménem Favorit a Saxonia. Už teď vám mohu sdělit, že v JŘ pro léta 1976 / 1977 a 1977 / 1978 , se pro Favorit změnilo pouze jediné. Změna byla pouze u času a platila pro oba jízdní řády. Tak tedy :

Ex 1470/1477:  Lipsko 14.03, Děčín východ 16.50 - 17.30, ( Mělník 18.55 ??),  Lysá nad Labem 19.24 - 1937, Púchov 1.14 - 1.30, Komárom 5.11 - 5.50, Keszthely 9.53 . V úseku Děčín - Púchov byl vlak tažený lokomotivou E 499. Zpět se vlak jmenoval Ex 1471 / 1476 a trasa vypadala časově takto : Keszthely  13.33, Komárom 17.20 - 18.00, Púchov 21.26 - 21.38 , Lysá nad Labem 3.11 - 3.18 , ( Mělník 3.47 ??), Děčín východ 5.07 - 5.56 , Lipsko 8.44 .

Saxonia se tentokrát píše v opačném gardu. Ex 1474 Budapešť - Lipsko a Ex 1475 Lipsko - Budapešť. Také tady vydržel časový řád spoje pro oba jízdní řády. Ex 1474 : Budapešť 21.10 , Komárom 22.45 - 23.25, Bratislava 1.06 - 1.18, ( Mělník 7.30 ??  ) Děčín východ  8.48 - 9.28 , Lipsko 12.29.

Ex 1475: Lipsko 19.12 , Děčín východ  22.18 - 22.58 , ( Mělník 0.18 ??) , Bratislava 6.33 - 6.45, Komárom 8.28 -9.05 , Budapešť - Keleti 10.47 . Zatímco Favorit jezdí obě sezóny jen přes prázdniny, tak Saxonia má v JŘ 1977/ 1978 i několik speciálních dní mimo tento roční údaj, kdy jede však pouze v pátek, nebo v sobotu.

Na přejezdu v mělnických Blatech na Kokořínské ulici jsem za život viděl mnoho vlaků, ale pro časovou prodlevu přes půl století a svůj žákovský věk si již jen mohu vybájit, že jsem tu mohl někdy v 7.30 hodin ráno aspoň jednou nějaký mezinárodní rychlík zahlédnout. Bohužel.

A jsme u JŘ 1978 / 1979 (  28.5. 1978 - 26.5. 1979) , který je přelomový už jen tím, že byl u nás v Československu zavedený zatím naposledy letní čas, který platí dodnes. Došlo jen k úpravám v rámci EU, čímž se nám protáhl v rámci letní sezóny do současné podoby. Dříve začínal téměř o měsíc později a končil o měsíc dříve. https://cs.wikipedia.org/wiki/Letn%C3%AD_%C4%8Das

Další změnou je fakt, že se expres Saxonia ( Lipsko - Budapešť a zpět) opět vrátil na levobřežní labskou železnici a milovník řádů by na naši trati již jen těžko hledal i expres Favorit, který také přešel na levobřežní hlavní železnici Děčín - Praha. Pojďme si to tedy zrekapitulovat. Prohlédli jsme si spolu tak trošku něco z jízdních řádů mezi lety 1969 - 1979 a můžeme říci, že po naši trati v tomto období jezdily dva mezinárodní vlaky.

Favorit jsme měli již v prvním řádu 1969 / 1970, do kterého jsem mohl nepřímo nahlédnout a společnost nám dělal až do JŘ 1977 / 1978 , který platil od  22.5.1977 do 27.5. 1978. Naposledy tedy jezdil o letních prázdninách v roce 1977. Saxonia nám tu tedy začala jezdit o prázdninách 1975 ( JŘ 1975 / 1976) a skončila rovněž denní jízdy o prázdninách 1977 ( JŘ 1977/ 1978) a naposledy pak ještě měla jet podle JŘ 3. a 4. května 1978.

I ty tabule s odjezdy se v průběhu časů změnily. Mělník si na ty aktuální elektronické odjezdy poměrně dlouho počkal. Tuším, že jim předcházel nejen u nás na Mělníku takový snad i zasklený přehled příjezdů a odjezdů z plastických písmen a čísel, kde osobní vlaky byly v černém provedení, rychlíky červeně, nechyběly symboly a pozadí bylo střídavě z růžových a bílých pruhů. Dnes se u nás v ČR již jen někde nostalgicky dochovaly také otočné válce s papírovými řády a na nástupiště  se přestěhovaly zasklené psané tabule s odjezdy a příjezdy.

Zdá se tedy, že v JŘ 1978 / 1979 přišel Mělník o slavná krásná jména spojů, která přešla v JŘ 1978 / 1979  na druhý břeh Labe, ale nepřišel ještě o dálková mezinárodní spojení. Krom toho jsem díky celkem oprávněnému zájmu o vlaky Favorit a Saxonia tak trochu opomíjel dálkové vlaky, které také mají svá čísla spojů s časovými údaji, ale v rubrice s názvem ,,jede v " mají uvedeno  .... I ... jede v určené dny. Dole se pak píše : Pouze pro potřeby cestovních kanceláří. Tak se například  dočítám, že tudy jezdil podle JŘ 1976/ 1977 rychlík  R 10271 někdy v 1.45 z Malmö do Bělehradu.

Najdeme ho uváděný i v dalších jízdních řádech, jako třeba ještě vlaky z Drážďan přes Lysou nad Labem do Prahy. Škoda, že si na ty návštěvy skutečných jízdních řádů v papírové podobě budu muset případně ještě počkat, když nejsou bohužel nikde digitalizované, ale díky tomuto seriálu, který zde nyní tvořím už aspoň vím, o co bych se tedy jednou mohl v případě serióznějšího pátrání zajímat, abych nebyl z něčeho v JŘ překvapený. 

Jak však můžete vidět v JŘ, který začal platit  1.června 1980 a končil  30.května 1981, tak se nám v několika budoucích řádech objeví spoj 1478 a 1479, který již pozbyl honosného označení expres a chybí mu i krásné jméno, ale město Mělník má v 80. letech 20. století  možná díky jemu stále ještě nádraží, které figuruje v jízdním řádu mezi stanicemi s mezinárodní pokladnou. Na tuto spoj, která nás přenesla již do 80. let, se však již podíváme příště.

Pohodový víkend !

V sobotu se šel již 50. jubilejní ročník Zimního přechodu vrchu Nedvězí. Účast byla obrovská. Tradiční osobní reportáž a fotogalerie z akce.

 

Někteří lidé mi říkají, že by pro ně nemusel leden a únor vůbec být, ale pokud máte možnost lyžování na nějaké horské chatě, nebo víte, jak jinak si zpestřit toto ne všeobecně moc oblíbené relativně dlouhé roční období, tak vězte, že například právě akce Zimní přechod vrchu Nedvězí je přímo úžasnou příležitostí pro krásný zážitek.

Není třeba se za každého počasí hnát autem v silném provozu stovku kilometrů tam i druhou zpět a čeká tu na vás naše krásná nedaleká okolní příroda a obvykle i parta pozitivně naladěných lidiček, se kterými se ten vyjímečný sobotní lednový den vyplatí strávit.

Vypravit se na jubilejní 50. ročník jsem pojal téměř za kultovní záležitost. Vždyť akci až na několik málo vyjímek absolvuji od roku 2003 a u prvních deseti ročníků jsem si psal i to, kudy že jsem šel. Nebyl jsem sám, kdo si uvědomoval, že je to jubilejní ročník, ale ačkoliv mě napadlo, že bych fotoreportáž mohl zahájit snímkem na tu obrovskou účast, tak jsem se tradičně již na Mělníku dal cestou k autobusu s někým do řeči a prakticky jsem přišel na poslední chvíli poslední :-).

Aspoň tu však vidíte ten krásný veliký autobus, co nás letos vezl a připomínám, že nebyla obsazena jen všechna sedadla, ale byla napěchována i celá ulička. Ano, až takový byl zájem, ale kdo jste se o akci zajímali, tak víte, že tentokrát KČT Neratovice na rozdíl od oddílu z Kralup nad Vltavou neobjednával svůj autobus, ale buď tamní zájemci jeli z Neratovic do Liběchova vlakem, nebo jeli s námi do některého ze tří startovních míst.

Těmi místy byly Tupadly ( 15 km trasa) , Chudolazy ( 12km trasa) a Zakšín ( 8 km trasa). Již v autobuse jsem byl nadšený, když jsem viděl tu paletu známých tváří. Některé lidi člověk neviděl rok, jiného třeba 3 roky, dalšího snad 10 let, a tak to prostě byl zážitek. Již z domova jsem byl rozhodnutý, že bez jakéhokoliv tréninku a vůbec turistických aktivit půjdu trasu 15 km. Důvodů byla celá řada. V Tupadlech jsem v roce 2003 na této akci začínal. Zajímala mě nová silueta Slavína, který se dle některých zpráv z davu má letos otevřít veřejnosti, jako nová rozhledna.

Vůbec mě nenapadlo, že právě Tupadly byly tím místem, kde jsem měl u autobusu fotografovat. Tam totiž z vícero důvodů značná část turistů vystoupila z autobusu a mnozí včetně moji maličkosti, se jali zaplatit hlavnímu organizátorovi akce takzvané jízdné. Bylo totiž nemožné, aby se organizátor mohl vůbec prodírat autobusem za jízdy tak, jako v některých dřívějších ročnících, nebo například loni.

K mé radosti vyrazila právě z Tupadel značná část  turistů, nechybělo i několik pejsků a bylo veselo. Nejen Slavín vzbudil pozornost přítomných, ale také bunkry Liběchovské příčky, když se do prvního z nich za světla mobilů vydalo na exkursi hned několik lidí. Pochopitelně nešlo o řopíky výstavní, které se těší turistickému ruchu, ale je vidět, že právě v roce, kdy si připomínáme 80 let od konce druhé světové války, tak tito tiší svědci zkrátka stále táhnou a naučili jsme se je vnímat, jako historickou součást naši krajiny i našich dějin.

Po trase jsme se pak různě roztrhali, což bývá celkem přirozené a já na sebe nechal působit i lesní samotu, která přináší zase jinou zážitkovou tvář. Přeci jen v kolektivu jde o nekonečné rozhovory, kdy sotva vnímáte okolní někdy i počasím nevýraznou krajinu a samotní máte čas o lecčems přemýšlet. Přitom však bylo velmi pozitivní, že příjemně občas prosvítal sluneční svit, větřík byl v normě, a jak jsem se blížil k hlavnímu bodu akce, tak vzrůstala i radost z toho, že to po vánočních zdravotních problémech lehce oslabený i jinak nijak netrénovaný organismus stále v pohodě dává.

Poslední prudké metry severního úpatí vrchu Nedvězí pokryla ledovka, které se naštěstí dalo vyhnout a byla v těžkém kontrastu s rozbahněným jižním svahem. Nutno říci, že po celé trase převládalo letos bláto, ale bylo to tak akorát, aby člověk občas zaměstnal mozek, obuv to celkem zvládla a hrozba uklouznutí byla poměrně na nízkém stupni. Samozřejmě s vyjímkou sestupu z vrchu, kde již bylo třeba hledat vhodnou trasu a případně se i něčeho někde přidržet.

Na vrchu kopce Nedvězí byl samozřejmě opět obětavý mnoholetý organizátor této akce Kčt - vht Mělník pan Jan Soukup, který letos oslaví neuvěřitelných 80 let života. Považte, že od roku 1992 ( tedy již 33 let !!!), kdy se zhostil role hlavního pořadatele této akce, tak byl vždy tak zdravotně způsobilý i pozitivně naladěný, že nikdy neměl absenci a nebylo třeba hledat náhradníka, nebo akci na poslední chvíli rušit. Kdo čtete web Soutok, který tu žije už přes 13 let a není jedinou mojí historickou veřejnou aktivitou, tak víte, že právě tu obětavost organizátora této akce přehlédnout nedokážu, ač pochopitelně prožívám akci tak, jako většina účastníků.

Tady to  foukalo více, než jinde na trase a někteří účastníci se poněkud zdrželi ještě na trase, ale pro mě to byla příležitost pohovořit  zase s jinými známými a nakonec i se samotným organizátorem, kdy jedna z mých otázek vedla například k předpokládanému počtu účastníků. Pokud vás to zajímá stejně tak, jako mě, kdy již budou uvedená čísla přesnější, tak si prosím ohlídejte článek

https://kct-vht-melnik.webnode.cz/

To ostatně bývá již stručný článek plný faktů použitelný pro noviny. My se tu však přeneseme pohodově a bez spěchu do času 13.10 SEČ, kdy jsem  dorazil k oblíbené restauraci Bouda a myslím, že fotografie jsou krásným dokladem toho, jak to tam všechno včera žilo a personál Boudy se měl co otáčet. Turisty jenom tak něco nerozhází, zvlášť když potkávají i řadu známých tváří, a tak i díky teplému počasí si někteří to pivko vypili třeba i venku při některém z posedů.

Odjezd autobusu byl přesně ve 14 hodin, a tak se nám zdejší osazenstvo rozdělilo. Však jsem tu posledně v pozvánce psal, že turisté z Neratovic bývají zvyklí jezdit domů později. Někteří zde tedy zůstali s tím, že využijí jediné sobotní odpolední autobusové spoje linky číslo 474, která se tu objeví v 17.15 hodin. Našli se ale i tací, kterým po pochodu jedna hospoda nestačila a rozhodně si nemysleli, že ta druhá bude až na Mělníku. Ti odjeli našim autobusem ve 14 hodin a vystoupili již v obci Dobřeň, kde si užili druhý restaurační interiér, aby pak jeli výše zmíněným spojem linky číslo 474.

Inu, lidská vynalézavost je někdy roztomilá a jistě si tu památnou sobotu 50. výročí  zmíněného pochodu nakonec všichni nějakým způsobem dle svého plánu užili.

Pohodový zbytek víkendu a úspěšný vstup do dalšího týdne !