čtvrtek 22. května 2025

Mělnický Vrkoč 2025. Podrobný program i vyprávění o souborech přímo od pořadatele !!! Srovnávací nahrávky : Jihoamerické originály vs. Kučerovci. Naše skupina povznesla písně na zcela jiný level.

 


Přátelé, včera jsem obdržel e-mail, který mě velmi potěšil. Web magazín Soutok obdržel plakát i nejrůznější podrobnosti o letošním Mělnickém Vrkoči přímo od Mgr. Natálie Kudriové, která je předsedkyní spolku Mělnický Vrkoč. Děkuji a velmi rád šířím dále. Neměl jsem teď v úmyslu něco hned psát, ale mám trošku času a myslím, že to chce hned první konkrétnější propagaci. Ta opravdu zde letos první byla v minulém článku. A co k tomu ? Doufám, že si přijdete na své a je to neskutečně zajímavý materiál. To však až za posledním tématickým obrázkem celého článku.

Folklorní festival Mělnický Vrkoč

termín: 6.-8. června 2025

místo: město Mělník, Masarykův kulturní dům, centrum města

Mělník se opět roztančí: Mělnický vrkoč 2025 přivítá folklor z Česka i ze Slezska

Třídenní folklorní festival Mělnický vrkoč rozzáří od 6. do 8. června 2025 centrum města Mělník. Letos přivítá nejen domácí soubory, ale i výjimečné hosty z Brna, Ostravy a Bánova. Festival nabídne program plný tance, lidové hudby, řemesel i tradic a je určen všem generacím.

Festival odstartuje v pátek dopoledním koncertem pro školy a večerním slavnostním zahajovacím koncertem. Sobotní dopoledne přinese krojovaný průvod městem a hlavní festivalový pořad, v němž se představí hostující i domácí soubory. Den zakončí oblíbený večerní program Volně folklórně, který nabídne volné hraní a výuku tanců pro veřejnost. V neděli dopoledne proběhne v Radničním dvoře slavnostní Folklorní matiné a ukázky svátečních krojů.

Festival je realizován za finanční podpory ČEZ, města Mělník a Středočeského kraje. Děkujeme za dlouhodobou podporu a spolupráci. Děkujeme i dalším partnerům a sponzorům, mezi které patří: Mělnické kulturní centrum, Mělnické trhy, Hotel Ludmila, Hotel Jaro, Němý medvěd - beer bar, hostinec a minipivovar, Masna a lahůdkářství Martin Růzha a Pekařství U Nováků.

HOSTUJÍCÍ SOUBORY:

Dětské taneční studio Ondrášek (Brno) Ondrášek, který působí jako přípravka k Vojenskému uměleckému souboru ONDRÁŠ, sdružuje téměř 90 dětí, které pod vedením Šárky Gregorové a Juraje Huráka interpretují lidové tance z Čech, Moravy i Slovenska. Doprovází je cimbálová muzika vedená Ondřejem Drahotským.

Slezský soubor Heleny Salichové (Ostrava) Tento renomovaný soubor vznikl v roce 1977 z iniciativy etnografek Hany Podešvové a Anny Buroňové. Nese jméno výtvarnice Heleny Salichové, jejíž sběratelská činnost významně přispěla k uchování folkloru Opavského Slezska. Ve svém repertoáru soubor zachycuje jak tradiční tance a obyčeje, tak i stylizované choreografie s hlubokým historickým a regionálním kontextem. Soubor se pravidelně účastní festivalů v Česku i zahraničí a pořádá i vlastní akce jako Slezský bál nebo Třebovický koláč.

Bánovské Zpěvule (Bánov) Ženský pěvecký soubor je známý svou scénickou interpretací lidových obyčejů Slovácka. Dámy ve slavnostních, všedních i pracovních krojích předvádějí obřady jako pálení slivovice nebo bylinkářské rituály. Zpívají a capella a pravidelně vystupují na prestižních akcích, včetně Ministerstva kultury či Senátu ČR. Vedoucí souboru je Helena Vystrčilová.



Máte rádi cimbálovou muziku ? Poslouchejte  internetové  rádio z Moravy, Rádio Jih - Cimbálka.

PROGRAM 2025

pátek 6. června

10:00 Koncert pro školy v MKD

18:00 Zahajovací koncert

sobota 7. června

9:30 Krojovaný průvod městem od MKD

10:30 Hlavní festivalový pořad na náměstí Míru

18:00 Volně folklórně aneb večerní hraní a učení lidových tanců

neděle 8. června

11:00 Folklorní matiné Radniční dvůr



Jihoamerická, středoamerická, ale i africká hudba jsou zřejmě v kursu. Ukázalo se, že dnes v době internetového rádia, se i u nás najdou posluchači, kteří si rádi poslechnou jiné druhy hudby a nezřídka i právě z výše jmenovaných kontinentů. U nás tuto hudbu jednoznačně proslavila skupina Kučerovci.


Když už se zrodila myšlenka porovnávat třeba časově obrázky nějakých míst, nebo přímo i jen ulic a náměstí nějakého města, tak proč si neporovnat hudební originál s tím, jak nám jej později představila u nás doma skupina Kučerovci ?

Pokud znáte jejich hudbu z desek, nebo si ji můžete vyhledat na youtube.com , tak vás možná překvapí, oč je ta hudba skupiny Kučerovci lepší, než nemastné originály. Pojďme se na to podívat.

Ajo Mama (To snad znají všichni už jenom z filmu Pelíšky

Tu, Solo tu

https://www.youtube.com/watch?v=EFC-KNPsyic

Trepa no Coquiero - Tohle Kučerovci hráli o hodně pomaleji a já se jim vůbec nedivím...

https://www.youtube.com/watch?v=FDnsh6nU3Lo

Mulher rendeira - bez komentáře

https://www.youtube.com/watch?v=t-K3N9r43pw

https://www.youtube.com/watch?v=zrvTTLTEnP4

https://www.youtube.com/watch?v=SiHgY7LWa6s

A Kučerovci ? Když zadáte odkaz níže, tak jste přímo na tom LP, které mě v roce 1974 vychovalo. Tam najdete myslím až na jednu všechny ty písničky. Začíná to však mimo Ameriku a museli byste to případně posouvat.

https://www.youtube.com/watch?v=tiTbG0bpeSo

Mám ale nápad.

Dejte si odkaz dole, kde máte seznam jednotlivých skladeb ve výběru. Dejte si tam například číslo 5, aneb píseň Tu solo tu. Srovnejte s originálem nahoře. To je rozdíl, co ? Prostě Kučerovci uměli udělat ze sesbíraných skladeb opravdové šlágry.

https://www.youtube.com/watch?v=oR7azhdnLhQ&list=PLvlkrATL16L_7ktZqVVMpm8YyBvW72lQq&index=5

Další slavné hity skupiny: ( Vaya con dios , Cucurucucu...)

https://www.youtube.com/watch?v=4HoZpbxhN7A&list=RD4HoZpbxhN7A&start_radio=1

Ale, na webu je tam toho od nich z období různých sestav tolik, že nemá cenu dávat odkazy. Koho to zajímá, ten si je najde sám. Ať už sestavu úplně první, která pomalu stárla, nebo až ty následující.

Pohodový pátek i víkend !

neděle 18. května 2025

Máte také svoje oblíbené vesničky ? Fotogalerie z jednoho výletu do nedalekých oblíbených míst.

 


Dopravní situace v měsíci květnu, se samozřejmě žádnému Mělničanovi nelíbí a zřejmě nejen nám. Kdo nemusí autem k severu do oblasti Kokořínska a Mšenska, tak se snaží daným směrem nejet. Přitom jde samozřejmě o atraktivní rekreační oblast. Co s tím ? Složitě objíždět ? Jet vlakem ? Jet na úplně jiný směr ?

Měl jsem jednoduché rozhodování. Konečně, všechna svá oblíbená místa jsem od začátku roku již objel, a to, že tu zatím nebyl článek o Nedvězí je jiná věc. Jsou samozřejmě lidé, kteří jezdí každou chvíli někam jinam, ale to mě v posledních letech z několika důvodů poněkud pustilo. Byli jsme tedy posledně na Řípu, kde jsem učinil významný objev.

Před několika minutami jsem jej dal na známé stránky k disposici pro fb skupinu digitálního vysílání v ČR, ale jeho guru je v terénu a momentálně má tendenci zatím nevydaný článek přesunout do skupiny DX ( dálkoví lovci pro pásmo DAB+ i FM). Sice jsem mu vysvětloval, že by měl být tedy v obou diskusních skupinách, že si to třeba nějaký nový majitel přijímače přečte, bude chtít příjem Bavorska ze Řípu ( dnes už ve Středočeském kraji prakticky v pásmu DAB+ zázrak! V pásmu FM samozřejmost !!) také zkusit a třeba mu lov na kopečcích učaruje, jako několika jiným lidem dříve, ale neznám jeho rozhodnutí. To tak dnes všude  je, že prostě někde někdo rozhoduje, co se bude propagovat, a co ne.  Až článek někde vyjde, tak dám na něj třeba odkaz. Možná už do aktualizace tohoto článku.


Jediné oblíbené místo, které mi tedy zbývalo jsem navštívil jako poslední a stačilo mi na něj po čase zase jízdní kolo. Tedy, vlastně druhá letošní jízda. V teplém počasí jsem se šetřil a chloumecký kopec ( Chloumecká ulice) jsem celý vyvedl. Nikdy jsem z různých důvodů nebyl příznivcem jízdy na kole do kopce. Ani si nemyslím, že je to něco bezpečného, zdravého a smysluplného, co rozdává radost. Naopak dá turistika oddechnout jiným částem těla, lépe cítíte i vnímáte okolí a ještě můžete i fotit.


Tady mě to místo svoji barevností prostě baví, byť tu člověk seděl naposled na oblastním srazu síbíčkářů ( CB pásmo 27 MHz, majitelé vysílaček) na sklonku 90. let. To jsem ještě netušil, jak mě toto hobby na téměř až desetiletí ovládne, a že i já budu jezdit na srazy, kde se sejde i 300 lidí , na kopce, nebo dokonce i sportovně soutěžit.



Konečně jsem se asi za 45 minut vyškrábal na křižovatku za hostincem Koruna ( U Podařilů), která je srdcem místního značení. Je možné, že mělnický Kčt - Vht tudy povede za měsíc svůj Mělnický hrozen, ale já nyní na svém kole nepojedu ke střelnici, nýbrž po cyklotrase číslo 203. No, nestačil jsem se divit, kam spadla sláva a hlavně kvalita eurosilnic z 90. let. Asi někdo zapomněl těm obcím říci, že každá věc, která se jednou vybuduje, tak se musí také udržovat.

V mládí se dalo v 70. letech jezdit ještě krásně a celkem bezpečně po kvalitních automobilových silnicích, ale to je dnes minimálně o život. A tak cyklisti nadávají a obcím je to jedno. Traktory se na pole dostanou, tak co. No, a auta to ten měsíc snad vydrží. Stejně si už léta prozíravě kupují mnozí terénní vozy a do cyklistů nám nic není. Ať si jezdí někde u Labe a Vltavy, že ? Škoda se rozčilovat. To se musí asi západní cyklisté divit a docela si vzpomínám, jak jsem tu relativně nedávno během pochodu potkal párek z Francie jedoucí do Jizerek a snad i Krkonoš.


Je to sem do Strážnice takto sotva 7 km ( 3 km na Chloumeček), ale trvalo mi to snad 1 hodinu a 40 minut. Vpravo uprostřed snímku vidíte to naše město dole v dolíku. Nadmořská výška potoka Pšovka v Mělníku je cca 160 m.n.m. a kopečku Strážnice 360 m.n.m. To už je slušné převýšení. Zcela vlevo je zatím jediný rozestavěný dům, což mě samozřejmě potěšilo. Není pro nás turisty a výletníky nic horšího, než když se všude zastavuje orná půda domy, které samozřejmě situaci nějakých mladých a začínajících manželství vůbec neřeší. Navíc nechceme i na těch nedávno zapomenutých hezkých místech nedaleko domova potkávat davy lidí.


Směr Klínovec. Vzdálenost přes 100 km. Vpravo blízký hrad Házmburk. Podobně se jevící panorama, jako ze Řípu.

To by bylo omluvitelné v jednom jediném případě. Už jsem to tu mnohokrát fotil a dnes tedy ne, ale setkal jsem se tu u posezení se dvěma stařenami a jedním dědečkem. Má krajinářská deformace mi nedala, abych před nimi nespustil tu svoji agitku o rozhledně a výhledu až na Klínovec. Dozvěděl jsem se, že už tu jednu rozhlednu mají, což samozřejmě vím ( a je tu i článek), ale dali mi za pravdu, že tady téměř na nejvyšším místě by to asi bylo mnohem lepší.


Netrvalo dlouho a ukázalo se opět, že svět je malý, že se vlastně všichni skoro známe, a že mám před sebou bývalého trochu vzdálenějšího spolupracovníka v mých letech, kterému bylo mé jméno také nějak povědomé a shodli jsme se na celé škále známých jmen. Jo, jsou to někdy shledání. Pamatujete, jak jsem v jednom článku tvrdil, že před základní školou ve Mšeně stálo léta letadlo ? Tehdy mi to bylo potvrzeno myslím až mšenským tehdejším starostou Machem, Teď mi zase bylo potvrzeno, že v Chodči opravdu kdysi byla hospoda.


Pohled na stranu k západu.


Housecké vrchy a Vrátenská hora s rozhlednou na severovýchodě. Než odejdu řečí dále, tak i zde jsem učinil zajímavý objev v šíření vln v pásmu DAB+ . Ačkoliv je z jistých míst přímý výhled na Prahu a měl by tu být na kanálu 5C dobře zachytitelný multiplex společnosti Fiera z Prahy - Ládví, tak tu díky otevřenému koridoru ve Verneřické vrchovině i na sporném místě šel mnohem vzdálenější multiplex DR - Deutschland z Ungeru nad městem Sebnitz ( město u Šluknovského výběžku za hranicí obce Dolní Poustevna), kde již jsme také byli v článku o Velkém pátku, na který nikdy nezapomenu.

Ovšem, místní o nic nepřijdou, protože sem Fiera sice nejde z Prahy, ale z Černé hory v Krkonoších na jiném kanálu. Já vím, koho to zajímá ? Ale to je právě ta pestrost naši společnosti. Někoho rádio nezajímá vůbec. Na fb digitálního rádia mají starost, který mux a s jakými stanicemi ( obsah) kde uloví a jestli vůbec, a jaká je kvalita poslechu atd.. Další si občas pustí běžné FM vysílání a nejčastěji autem za jízdy. No, a někdo si klidně vyhrává internetovým rádiem. Já to mám tak, že v autě u Mělníka poslouchám nejraději rádio Signál, v polích a na kopečkách se rád  bavím šířením vln v obou hlavních dnešních pásmech ( FM / DAB+) a o internetovém rádiu jsem psal nedávno články :-).


Cestička k Chodči. To je romantický obrázek, co ? To je zákoutí , co ? Jak pro malíře. Jo, český venkov. Zrovna nedávno byl krásný rozhovor s jednou asi 90 let starou paní o pochodu Praha - Prčice, která jej od roku 1973 pomáhá spoluorganizovat. Ta také řekla, že jsou prostě místa na trase, kde k ní mluví něco víc, co ostatní turisté slyšet snad ani nemohou. Šel jsem ho v roce 1997, díval jsem se na Křečovice, které byly mimo trasu a vzpomínal jsem nejen na film Vesničko má středisková, ale i na větu Rudolfa Hrušínského : ,,To není země, to je zahrádka."


Myslím, že loni jsem tu byl naposledy snad také v máji. Také jsem si tuto vesničku moc oblíbil. Provoz tu sice trošku zhoustl, ale jinak je tu pořád úzká silnička, staré domky, pohodové okolí a svoji polohou v určitém údolí otočeným spíše k severu mi trošičku připomíná zmenšeninu obce Kryštofovo Údolí na Liberecku, kterou kdysi proslavil orloj z trafostanice. Já tu už jako kluk občas projel na kole v rámci nějakého toho okruhu a nikdy jsem se neopomněl podívat na samém dně obce na autobusovou čekárnu, odkud jezdil autobus v 70. letech pouze třikrát denně přes Rymáň a Liběchov na Mělník.

V zimě prý mělo RTO co dělat odtud vyjet, jak říkával táta z řečí řidičů, ale to bývaly v 70. letech úplně jiné zimy, jaké známe dnes jen na horách.



Chodeč, to je dnes právem hrdá vesnice. Autobusovou zastávku jsem tentokrát nevyfotil, ale staré knížky jsem si prohlédl. Sice dnes žijeme v době, kdy díky pracovním bonusům snadno kupujeme současné vědecké, cestopisné, nebo historické encyklopedie a na antikvariáty tak koukáme trošku skrze prsty, ale ona taková i jen malá prohlídka autobusové čekárny na malém výletě vás někdy dovede třeba i ke knížkám dětství, které jste buď měli, nebo ještě pořád máte a je to tak trošku nostalgické setkání s dávnou minulostí.



Klenotem Chodče je dle mého názoru i tato zvonice s křížem, na kterou se vždy rád po čase podívám. Myslíte si, že se přitom člověk ponoří jen do sakrálních témat a běhu života ? Ale, kde že. Moje generace měla štěstí, že v mládí i v dětství prožila ještě i pěkné westerny, jako třeba film Sedm statečných, kde hrstka hrdinů pomáhala jakýmsi mexickým vesničanům proti násilnické bandě zlodějů. Samozřejmě tam podobné stavby nechali postavit španělští a jinde zase portugalští katoličtí noví osadníci. Ono se prostě všechno na světě tak kloubí dohromady a s tím koneckonců i ta melodická hudba, kterou jsem tu nedávno představoval. Měl bych si posvítit na nové autory některých parádních písniček.

Mimochodem, zkuste si někdy na youtube zadat názvy písniček od naši slavné skupiny Kučerovci, která tu v několika sestavách hrála od 50. let 20. století a budete žasnout, z jakých podprůměrných až nudných originálů utvořila ve svém pojetí takovou krásnou hudbu. To ovšem nemohu říci o písních, které hraje třeba kolem půlnoci Rádio Planalto. Ostatně, o internetovém rádiu se zřejmě nikde nediskutuje, ale když zavadím o někoho staršího, tak občas objevím chválu na hudební stanice z Afriky, nebo z Jižní Ameriky. Jen tam málokdo zmíní nějakou svoji oblíbenou stanici, takže společenský přínos se vlastně = 0 .




Na vrchu Strážnice si musíte najít důkladně správné místo pro pozorování Klínovce. Tady vadí trošku kouř EMĚ, špatná viditelnost i náhodné ostření mého zřejmě porouchaného foťáku.


Závěrečné fotky nemohou patřit ničemu jinému, než tomu, co je jen kousek nad vsí a dnes to má společenský zvuk tak mezi mantinely potřeby. Vandalové a lidská hovada sem naštěstí zatím nepáchla. Ti co se o něco zajímají o místě vědí a na několik málo minut se tu zastaví. Tak co ? Máte i vy nějaké své oblíbené vesničky a místečka ?

Vlastně bych měl dodat, že jsem kdysi na možný menhir nad obcí upozornil bez odpovědi na jistém fb zájemce o menhiry. Po letech jsem tu pak našel toto úžasné kulturní místo, kde se nějakou měrou podílelo několik lidí, či organizací na jeho representativním vzniku. Opravdu, krásné místo. Sice poblíž lehce frekventované silničky, ale rozhodně o nic méně příjemné, než posezení jen nedaleko vršku samého kopce Strážnice.

Zpátky už to bylo s kopce, místy mnohem rychlejší i díky povrchu ulice Chloumecké hlavně nebezpečnější , ale stálo to za výlet. Ona ta vozovka v ulici není ve špatném stavu, ale zrovna v části poblíž chodníku jakýmsi opravováním narušena a občas je i někde jinde výmol, což bych v rychlosti skoro 40 km / hodinu na trekovém kole s užšími ráfky zrovna chytit nechtěl.











Pohodový zbytek víkendu a pěkný týden !


sobota 17. května 2025

Na Mělníku se stále něco děje. Máme u nás také již historicky druhou turistickou poutní cestu. Pozvánky na některé blízké akce. Zavítáme při nich i do světa motorismu a prohlédneme si i obrázky úplně jiných sporťáků.

 


Přátelé, stále se někde něco děje, ale zábava má mnoho podob, každého baví tu a tam více něco jiného a občas je třeba i něco udělat. Tady na Mělníku, se každou chvíli něco děje, ale to jinde také. Tak jsem se třeba mimochodem dozvěděl, že jsme tu měli minulý víkend na hlavním náměstí Míru festival Fast food, a když jsem tu na netu teď tak trošku pátral, co je kolem nás, tak jsem například zjistil, že dnes byl  v Praze na Letné Autobusový a trolejbusový den, který Soutok v minulosti asi dvakrát ještě v Letňanech navštívil a jsou tu i články.

Dnes se na Mělníku také děly věci. Dopoledne jsme tu sice měli tradiční farmářské trhy, ale mělnické ulice poblíž v historickém centru města patřili mladým soutěžícím ze škol, kteří měli za úkol ošetřovat raněné. Bylo to samozřejmě mnohem příjemnější, než kdyby se opravdu někomu něco stalo a simulace možné situace byla dokonalá. Zrovna, když jsem se přiblížil ke skupince stojící nad na chodníku ležícím mužem na konci Husovy ulice, tak mě docela kromě ležící osoby lehce překvapil dokonalý křik zřejmě jiné vyšinuté osoby v šoku, že se nemá nikdo přibližovat, ale to již jsem rychle a správně vyhodnotil  situaci, kterou jen potvrdila poblíž stojící uniformovaná hlídka svými úsměvy.


Myslete si každý, co chcete, ale vůbec si neumím představit, že bych měl přijít do historického centra a nezastavit se na vyhlídce. Ono není kolikrát vidět nikam daleko, nebo i to počasí je takové smutné, ale cítím to, jako takové souznění s tímto rodným místem i skutečností, že,, všude tam někde jsem již byl" a třeba se tam snad ještě zase někdy někam podívám. Zrovna mi v pátek vyprávěl kamarád, jak si tam vzadu v Aši na mě minulý týden během týdenní dovolené vzpomněl, když zavítal mimo jiné k domečku na nejzápadnějším místě ČR a ostatní pobavil historkou o tom, jak jsem musel jít jednu vlakovou zastávku neplánovaně již pěšky.




Ani se nechce věřit, že to nebylo loni, ale již začátkem září 2023.




Také  dole na Aušperku probíhalo cosi v rámci branné soutěže, jak jsme tomu říkali za času našeho dětství.



Rozloučil jsem se v sobotu s výlety pohledem do našich relativně blízkých kopců s tím, že asi za dvě hodiny tady bude všude plno zejména mladých lidí  třímat v ruce sklenku vína a besedovat o čemkoliv. Tedy, pokud je snad nepříjemný vítr nevyžene.


Asi jste mnozí snad ve čtvrtek odpoledne na fb historické skupiny pana Lojky zaznamenali, že tu máme druhou potní cestu a reportáž snad bude dokonce i v Událostech na ČT1. Je výhoda dnešní doby, že už dávno neplatí ten slavný dialog týkající se tetičky z filmu Příklady táhnou. ,, To byl ale krásný taneční kousek. Pusťte to prosím ještě jednou. - To nejde, to je rádio. To už se nikdy nevrátí." Dnes už to jde. Během několika vteřin s ovladačem v ruce projedete v rychlosti Události ze čtvrtka, pátku, a pak třeba nic nenajdete, jako se to stalo mně. Tak snad jindy, ale ono je to v podstatě jedno, protože tu prostě máme další druhou poutní stezku.

Konečně, člověk žijící ve městě, kde si dcera Slavibora Ludmila vzala za muže Přemysla oráče od Stadic ( blízko Ústí nad Labem je mezi silničními komunikacemi i pomník.), tak jistě si našel chvilku na návštěvu aspoň nedalekého Budče a Levého Hradce. ( články zde)





Určitě je to všechno dobrá motivace na výlety.


Jak vidíte níže, tak už se nám rozeběhla v RMM nedávno avizovaná výstava... Kdo je sporťák ? ... a přišlo mi v e-mailu symbolicky i několik fotografií. Pokud si jich chcete prohlédnout mnohem více, tak nezbývá než doporučit facebook mělnické historické skupiny, kde jich je opravdu hodně. Sice to může vypadat ze strany Soutoku tak, jako nošení dříví do lesa, ale Soutok již asi od roku 2014 propaguje na svých stránkách také materiály zasílané z místního regionálního muzea a těší se kromě vlastní informovanosti i dobrému osobnímu pocitu z šíření reklamy. Níže je tedy na chvíli opět článek z RMM.

Mám tu ale i článek, kde je opravdu velká fotogalerie kočárků přímo z krásného mělnického sluncem zalitého mělnického náměstí.



Kdo je sporťák? Aneb sportovní kočárky v historii

Město Mělník je nerozlučně spjato s výrobou dětských kočárků v ČR. Proslulá továrna Liberta zahájila zde jejich produkci v roce 1926. V příštím roce by tedy značka kočárků, ve kterých se odvozily dvě generace, slavila 100 let. Muzeum připravuje výroční výstavu, ale jejím předskokanem bude letošní prezentace sportovních kočárků. Historické kočárky totiž nejsou jen princezky s načechranými záclonkami a peřinkami.

Sporťáky jezdily už na konci 19. století a stejně tak jako kočárky hluboké mají svou zajímavou historii. V záplavě svých hlubokých kolegů však často neprávem stojí tak trochu na okraji zájmu. Výstava „Kdo je sporťák“ v mělnickém muzeu chce tuto skutečnost napravit. Návštěvníkům se otevírá nahlédnutí do vývoje sportovních kočárků od konce devatenáctého století do konce století dvacátého. Obliba „sedacích vozíků“ souvisela mimo jiné se změnou životního stylu po první světové válce, k němuž patřily časté výlety do přírody a přesuny hromadnými dopravními prostředky.

Vzhledem k této skutečnosti je výstava stylizována jako „výlet do přírody“, kde se návštěvníci seznámí nejen se samotnými kočárky v jejich časové posloupnosti, ale i dalšími exponáty, které k pobytu v přírodě neodmyslitelně patří. Pro návštěvníky je připravena také letní facebooková soutěž, při které můžete sdílet vlastní kočárkové fotografie.

Pokud Vás exponáty zaujmou, můžete zavítat i do jedinečné stálé expozice českých historických kočárků, vozítek a hraček, kterou muzeum provozuje již řadu let a pravidelně revitalizuje. Jednotlivá vozítka uvidíte ve stylizovaných dobových interiérech a exteriérech. Ocitnete se tak na kolonádě kolem roku 1900, na pikniku 30 let 20. století či ve válečné kuchyni.

Výstava je otevřena denně kromě pondělí 9-12 a 12:30-17 až do 31. 8. 2025.

-RMM-







Psal jsem dnes, že také Mělník žije. Důkazem je i Mělnický Vrkoč, který se blíží. Někde jsem již viděl program a nejvzdálenější účastníci budou ze Slovenska. Fotku tu sice nemám, ale také jsem viděl reklamu, že si výročí 100 let připomene i naše Zahradnická a vinařská škola, která je nejstarší školou tohoto druhu v Rakousku - Uhersku vůbec.



Zatím přihlášené stroje :


Chlapi, a co zejména mezi muži tolik oblíbený motorismus ?  Plakát jsem si vypůjčil z Lobče, kde to bude tradičně ve stejný den jako, jako u nás doma Mělnický Vrkoč ( a kdysi i krásné Léto s párou ve Mšeně), ale musím přijít hned se dvěma odkazy.

Na veterány se půjdeme podívat opět do Mlazic a více na ....


Co náš autoklub ? Tady to letos vypadá, že tím mělnickým vrcholem byla asi ona velikonoční akce mezi obcemi Hleďsebe a Řepín. Už tu jsou nějaká videa, tak se na ně pojďme podívat.



Poslední pozvánka je na výstaviště do Lysé nad Labem a již jsem koukal, že letos v září je i krásná zemědělská výstava v obci Košátky, kde jsme kdysi se Soutokem na ni již také byli. Má to však háček, protože se zdá, že je to ve stejný termín, jako letošní Národní den železnice v Nymburku, který by bylo pro tu blízkost ( 40 minut na levnou jízdenku PID jen po regionu) škoda prošvihnout. Inu, to je nevýhoda těch jednorázových akcí, kdy navíc někdy nadáváme na příliš mnoho lidí a ještě je počasí třeba i jak dělané na túru někam do přírody.

Pohodový zbytek víkendu a pokud  bude snad deštivá neděle, tak možná bude ještě jeden víkendový článeček.



sobota 10. května 2025

Proč dojely do Prahy pouhé tři tanky Svobodovy armády ? ,, Ostuda ! " vzkazují Češi v komentářích. Música do Brasil , aneb musel pomoci Shazam. Muzique de Madagascar - Soma antsika jiaby e !

 


Když jsem dnes dopoledne otevřel internet, tak jsem si opět uvědomil, jak moc nás všechna ta média a veřejné mínění ovlivňují. Díváme se celá desetiletí na nejrůznější dokumenty i filmy z druhé světové války a pod jejich tíhou nám některé věci ani nedochází. Víme například, že se na východě v Buzuluku před Uralem v Orenburské oblasti formoval Československý armádní sbor pod vedením Ludvíka Svobody, který hrdinně bojoval v bitvě u Sokolova, kde padl náš kpt. Otakar Jaroš, pak také přišla Dukla a nakonec Praha.

Kdy vstoupila naše česká vojska do Prahy ?,, No, nejspíše asi 9. května s Rudou armádou, ne ? " pomyslí si většina lidí. Jenže dnešní článek rozzlobil mnoho čtenářů, protože se prakticky všude píše o Němcích, Američanech, Sovětech, Polácích, Vlasovcích, ale o naši armádě prakticky nic zvláštního, neb do Prahy přijela pozdě.

Konečně, víte, že jsem vás tu posledně k 80. výročí konce války zval k článkům posledního čísla časopisu Živá historie, kde je celý průběh osvobozovacích bojů popsán i se ,,závěrem v Praze", ale pokud jde o činnost našich jednotek na východní frontě, tak se čtenář dočte pouze to, že východní osvobozovací vojska se nečekaně zdržela v Ostravsko - Opavské operaci, což způsobilo jejich příjezd až v ranních hodinách 9. května, kdy odtud odjížděly ty poslední jednotky Wehrmachtu, se kterými ještě tato vojska bojovala.

Téměř neznámá skutečnost je podle dnešního článku mnohem krutější. Do Ostravsko - Opavské operace nastoupilo v řadách naši armády 65 tanků, ale prošly si takovým peklem, že od Olomouce jich vyrazilo k Praze sedmdesátikilometrovou rychlostí pouhých 8 a jen 3 dojely až ráno 10. května ( to byl osvobozen také Mělník) do Prahy, přičemž jeden s číslem 603 se vyškrábal až symbolicky k Hradu.

Právě již 9 let mrtvý zapomenutý velitel tanku v článku vypráví své prožitky, ale třeba i o tom, jaké bylo soužití v zákopech s vojáky Rudé armády, nebo jak  s úctou obdivoval německé tanky Tiger, a také i to, proč na sebe vlastně nikdy nijak neupozorňoval a historikové si ho museli nejen vypátrat, ale také jej rozmluvit. Určitě zajímavý příběh i tím, že šlo často o potomky Čechů z Volyně ( ne město v ČR, ale Ukrajina), kteří díky svým rodičům považovali Prahu a Československo za svůj domov, byť dříve Prahu nikdy neviděli. Proč tu zůstali ? To vše v článku o prakticky dodnes zapomenutých hrdinech domácí osvobozovací armády.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-karel-serak-rozhovor-historik-vanourek-275942#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=abtest218_mobil_bez_boxiku_firem_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Těch zajímavých příběhů bylo dnes více a odkazy jsem dal do aktualizace článku níže v odkazu. Toho děsivě vyhlížejícího pokojového tvora by asi nejspíš v bytě nikdo potkat nechtěl, byť už prý žije i všude u nás v ČR.

https://soutok.blogspot.com/2025/05/ridici-pozor-od-7-kvetna-tu-mame.html


Kdo z nás by dnes neznal mobilní program Shazam pro určování písní ? V posledním článku o brazilské hudbě jsem se zmínil, že stanice Rádio Planalto nemá bohužel žádný playlist a druh hudby, který tato stanice vysílá nemohu na youtube.com nějak vůbec vypátrat, až na opravdu nepatrné vyjímky.

Dnešek je možná určitým zlomem. Sice program Shazam  nenašel dle mého názoru ty skladby, které se mi nejvíce líbily, ale je možné, že mě k nim třeba odkazy na nalezené skladby nějak dovedou. Jiná věc je, že stanice vysílá přes den klidně i běžnou pop hudbu a večer, kdy skladby poslouchám, tak má dlouhé reklamní bloky , které kompenzuje trojicí písní po sobě a někdy se věnuje dlouho i náboženství.

Dávám sem toto téma opět i proto, že dle statistik, se údajně těší web i návštěvnosti z Brazílie, a tak koukám, zda ten údajný a zatím nepřerušený zájem z této země ještě vydrží. Krom toho je to samozřejmě záležitost poznávání krásné hudby i odjinud. Nyní tedy několik odkazů na první vlaštovky písní této stanice. Nesmíte zapomínat, že videoklipy a ani živé koncerty se tu dříve nenosily, a tak řada zejména starších latinsko - amerických písní končí u pouhého obalu nějaké gramodesky. Osobně se mi tato pohodová hudba mnohdy líbí a je taková pohodová.

https://www.youtube.com/watch?v=ZB_O32gCTtI

https://www.youtube.com/watch?v=MkmVC5GEyo4

https://www.youtube.com/watch?v=KGQehjZyenk

https://www.youtube.com/watch?v=kZ4PuE003jY


Přesto, že jsem tu již několikrát propagoval krásnou hudbu z Madagaskaru, tak z té Afriky tu tu údajnou návštěvnost moc nemám. To chci dnes zkusit změnit, a tak jsem dal do nadpisu nápis Soma antsika jiaby e! ... , který prokládá na stanici výše interprety u stanice, která ten playlist má. Co to znamená ?  Ten nápis je v Malgaštině a dle překladače znamená ,, Pojďme všichni číst" Ovšem, znáte ty překlady. Tak, proč si nehrát, že :-)?

Co si dáme ? Zase nějaké zajímavé písničky.

https://www.youtube.com/watch?v=jRj3kmh6Cdw

https://www.youtube.com/watch?v=vR1tHC0jxfc

https://www.youtube.com/watch?v=bqaIllPkFPE

https://www.youtube.com/watch?v=gZ3GaE33I3g

https://www.youtube.com/watch?v=gCN8d4QamRo&list=PL7wyWZZ9Xa1hciY-9W1ktAcw8zPgFJkNW

To je ze soboty vše a  užívejte zbytek májového víkendu.