středa 31. prosince 2014

Silvestrovský foto pele-mele. Dívky na Soutoku.


Kostnice v Kutné Hoře- Sedleci je co do velikosti na druhé příčce v rámci ČR ( 1. Brno, 3. Mělník), ale svoji výzdobou patří k nejvyhledávanějším turistickým atrakcím.

Také jste pocítili schopnost nahlédnout do své paměti a vybavit si alespoň občas, co bylo přesně před rokem ? Soutok měl tehdy za sebou návštěvu Karlových Varů a po Novém roce vyrazil do Kutné Hory, kde kromě krásných památek a přírody zažil i takový malý legrační neobvyklý příběh, o kterém jste se mohli na začátku letošního roku samozřejmě dočíst :-).


S touto Číňankou žijící v Paříži jsem se během jediného dne potkal v ulicích města třikrát.



Pojízdná chatička v obci Holany (SZ od městečka Dubá) působí tak neobvyklým dojmem, že jsem ji musel zařadit.



A tady jsme již v dubnu na Řípské pouti...


.... kde Soutoku zapózovala  půvabná majitelka tohoto psího plemene ( huskey). Čtenáři si snad ještě vzpomenou, že jen několik měsíců nazpátek hýbala evropskými médii osoba italského dobrodruha GianLuca Ratty, který se na své pouti po Evropě procházel s populárním polárním psem jménem Shira zrovna českou krajinou. Tehdy jej Soutok na základě tiskových zpráv a komunikací s médii marně stíhal, ale vše si částečně vynahradil tímto setkáním a především letos v červnu při setkání s našim dobrodruhem Petrem Hirschem v pražském Suchdolu. Konečně, za dobrodruhy lze označit i partu mladíků z Nymburka, kteří se na neobvyklém plavidle vydali do Hamburku.


Při hledání jedné fotografie jsem zašel až do archivu, kde jsem natrefil bourání části mělnického cukrovaru.



Hlavním motivem tohoto speciálku jsou dívky a vůbec jsem neměl v úmyslu sem zařadit profesionálky. To by tady musel být obrázek z jednoho Mělnického vinobraní, kde byl sice hvězdou Dan Nekonečný, ale co si budeme pánové namlouvat.... šli jsme spíše na soubor připomínající nablýskané brazilské karnevalové tanečnice :-).
A tak těžko najdete někde tolik nadšených dívek pohromadě, jako na recesní Mělnické Jizerské 50.



A protože jsem chtěl každý obrázek vztahovat ještě druhým obrázkem k téma, tak tu máme padesátku ještě jednou.



Pokud jste sledovali televizní seriál Vinaři a čtete Soutok, tak víte, že těsně před jeho televizní premierou sem zcela náhodně přijel i Soutok, a to především díky vynikající speciální jízdence ČD, která měla letos premieru ( jízdenka na léto). Slečna na obrázku dorazila až z Orlických hor, byla zde prvně a dostala mě otázkou : ,, A to je pořád takováto krajina, nebo bude i nějaký hluboký les ?"



Asi většina z vás ví, že Pálava, to je především víno a krásné dálkové rozhledy.



To jsou ty fotografie z archivu, které jsem hledal. Jedná se o Mělnické vinobraní 2007 a nikdy předtím, ani poté jsem zde neviděl, aby u nástupu na nějakou atrakci měli takovéto lákadlo.



Na tomto zmenšeném dálkovém záběru vynikly zejména dlouhé vlasy obou dívek na obou stranách fotografie.



Pořádný středověký souboj na stránkách Soutoku bývá málokdy, ne-li vůbec, tak si jej užijme.



Bílé světlo odkrývá více a tak tu máme z vinobraní i slušivé středověké slečny :-).



Sám sebe jsem překvapil, když jsem narazil na máčení nepoctivých řemeslníků v kašně ( součást vinobraní). Nedejte to.



Tohle už jsem chtěl vyhodit, ale když se mi to omylem nahrálo, tak to tady asi chce být, no :-). Snad to ještě někdo neviděl a třeba se i zasměje a prodlouží mu to život minimálně o několik minut.



A zase Mělnické vánoční trhy. Tentokrát 2012.



V roce 2012 takto krásně zapózovala členka taneční skupiny Ambrosia ze Staré Boleslavi.

Snad vás tedy článeček Soutoku aspoň trošku potěšil. Přeji vám příjemného Silvestra, dostatek opatrnosti, zvlášť večer, a do roku 2015 pevné zdraví, osobní spokojenost a řadu zážitků, které vás nějakým způsobem obohatí i třeba na řadu dalších let.

S.Š.

sobota 27. prosince 2014

Nádherný svět piva najdeš možná u Medvěda.



Medvědí underground- Velvet 12

Před Vánocemi jsem zde defakto přislíbil, že do Silvestra sem ještě nějaký ten článek jistě písnu. Jenže, co napsat? Vězte, že je toho kolem nás opravdu hodně a knížka Na Mělníku ( poslední  a navíc i aktualizovaný článek) přináší opravdu mnoho pěkného i zajímavého, byť se někdy zdá, že i laika mělnické historie nemůže přece už další kniha ničím překvapit. Přemýšlel jsem přijít i s nějakými zimními obrázky z okolí, případně vzdálenějšího výletu, jako loni, pokud by byl, ale pak přišlo samo od sebe něco, co máte dle statistik rádi.

Před dvěma roky Soutok neuvěřitelně zabodoval článkem ,,Na Mělníku se přepisují dějiny pivovarnictví".  http://soutok.blogspot.cz/2012/12/na-melniku-se-prepisuji-dejiny.html Vězte, že krásně je i v hospůdce, kde se točí léta jeden druh piva a obklopuje vás příjemný, nebo i zajímavý interiér, ale místo změn je možná větší živnou půdou na články. Vždyť za starých časů, se říkalo, že jdu na pivo, ale ve skutečnosti se šlo za kamarády a to pivo byla taková kulisa k zábavě , hrám i nápadům. Dnes se skutečně chodí na pivo a my to pivo dokonce mnohem více hodnotíme, než kdysi.

Když se podíváte na nabídkový lístek naší degustační pivnice Němý Medvěd , tak vás tam možná zaujme zpráva o pivní značce, na kterou se už málem zapomnělo a přitom to byl před pěti, či šesti lety v některých restauracích Česka obrovský hit. Pivo se jmenovalo Velvet a ať si každý říká co chce, tak kromě zajímavé dobré chuti obdivoval konzument především takzvaný lavinový efekt, který pivo před vašima očima utvářelo. Pokud nevíte, o čem je řeč, tak se vám pokusím odpovědět aspoň obrázkem, ačkoliv nemá proti videu velkou šanci.....https://www.google.cz/search?q=velvet+pivo&sa=X&rlz=1C1AVNC_enCZ606CZ606&espv=2&biw=1440&bih=785&tbm=isch&tbo=u&source=univ&ei=hPueVK-2GYLuUo-hhJgM&ved=0CCYQsAQ

Máte snad pocit, že opět dělám dobrou reklamu naši pivnici, která přišla s nápadem mezi mělnické přivážet pivní značky z dalších koutů republiky i odjinud?

Dobře, tak já je dokonce i nepochválím :-). Ano, chuť Velvetu vcelku dobrá, ale vidíte snad na obrázku probublávat nápoj odspodu sklenice k povrchu tak nějak podobně, jak to vypadá například na některých obrázcích v nabízené předloze v odkazu? Já tedy ne:-)). No, pamětníci a cestovatelé jsou pacholci, ale vězte že jde jen o takové dloubnutí, aby člověk jen nechválil a někdo nám neusnul na vavřínech .-).


Bavorský pšeničák s tak krkolomným názvem, že mě ani nebaví ho pracně pojmenovávat. Najdete ho níže na obrázku pod číslem pípy 8.
Schlossbrauerei Au-Hallertau, Hollerdauer Weisses 12.

K tradičně vynikajícím pivům, ale také dražší kategorie, patří v nabídce bavorské pšeničáky. Zde je myslím na místě zopakovat heslo, že každá sranda i poznání něco stojí, a že člověk není tak bohatý, aby kupoval levné věci. Ať si z toho pro každou situaci vezme každý to, co mu vyhovuje. Nějak si však zatím nevybavuji, že by na čep přišlo z Bavorska také jiné pivo, než pšeničné. Možná to jen málokdy kontroluji :-).



S těmito značkami, se tedy nyní  v čase před Silvestrem můžete v městské degusterii seznámit. Nabídka je tradičně k disposici na stránkách pivnice.


Pivovárek Na Kopečku (Olomouc)- Red Pale Ale 13.

Možná, že jste se někteří seznámili s ejly ( svrchně kvašená piva) až teprve nyní před Vánocemi, kdy zejména rodinný pivovar Bernard z Humpolce přišel do obchodů se speciální kolekcí Bernard Bohemian Ale ( 8.2 procent alkoholu). I tady platí stejně tak, jako u ležáků, že točená piva mají ale úplně jinou chuť.

Zkrátka, dnešní svět piva je úplně někde jinde, než před 20 či 30 lety a stále vznikají každoročně desítky nových pivovárků.

Aktualizace 28.12.

Cituji obsah úvodu z jedné knížky o pivech, které rostou v posledním desetiletí, jak houby po dešti. Česko je pivní velmocí a jedničkou, ale pouze v kategorii ležáků plzeňského tipu. Pro Čechy totiž platí jedno pořekadlo doslova: ,, Na světě je devadesát druhů piv, ale oni znají jen jeden a pouze nesměle přijímají ostatní, což je určitým tržním problémem."


Vyrazit do jakékoliv společnosti, nebo jenom prostě ven, tak to znamená pro člověka mnoho různých podmětů. Takto bylo dnes možné potkat tři krále. Že je do 6. ledna ještě daleko :-) ?


A nakonec ještě pár obrázků z míst, která slouží jako učebnice zlatavého moku, prostor pro diskuse i víkendová večerní hudební dostaveníčka.


SŠ.

čtvrtek 25. prosince 2014

Kniha Na Mělníku je hitem současnosti. Nový pohled na příchod Slovanů a praotce Čecha.


Vánoce jsou pro mnohé z nás především obdobím určitého volna, ale samozřejmě také křesťanskými svátky pohody i míru. Pro milovníky historie i kvalitních velkofilmů je to často i období, kdy můžeme shlédnout něco z antických časů a pozornost obyvatel naší modré planety, se nějakou formou samozřejmě upíná k osobě Ježíše Krista. Jenže, každý z nás přísluší nějakým způsobem k nějakému místu, či chcete-li, tak k regionu, a tak má občan Mělníka o letošní Vánoce dva dobré důvody navíc si určitou formou právě nyní uvědomit i jistou dávku možného patriotismu, která přináší radost.

Prakticky celý rok 2014 probíhá ve znamení 740. výročí našeho města a myslím, že vůbec nepřeženu, když zde sdělím, že občan města, rodák, patriot, dostal nyní opravdu hodnotný dárek v podobě něčeho, co Mělník nikdy předtím neměl.

Tak jistě, o Mělníku vyšla již celá řada publikací, která se buď specializovala na žádané historické fotografie i pohledy, nebo byla přehlídkou toho, co se zde od časů nejstarších známých dějin až po současnost událo, popřípadě nás zavedla do tajů místních stavebních slohů, ale nikdy jsme se dosud nesetkali s knihou, která by takto pěkně zobrazovala současný Mělník v jehož ulicích se téměř denně mnozí procházíme a na jehož budovy hledíme.

 Pokud pominu spíše propagační brožury, než knihy, tak vězte, že i po téměř 40 letém zpoždění oproti některým městům jsme se konečně dočkali hodnotné publikace. Ta je nyní k dostání prakticky na všech místech zabývajících se v Mělníku prodejem knih, včetně infocentra, či regionálního muzea, a abych se vyvaroval reklamy, když to není potřeba, tak zájemce o knihu jednoduše odkážu na výstižný článek ze stránek města :
http://www.melnik.cz/nova-publikace-na-melniku/d-4383

Samozřejmě, že kritici si vždy najdou něco ke kritice. Po velmi letmé povrchní  prohlídce jsem například nezaznamenal v knize foto jediných slunečních hodin, Pražskou bránu, či Ferdinandovu hlásku na dvoře restaurace Na hradbách a  snad může být i někomu líto, že si fotograf na některé záběry od zámku nevybral počasí s lepším výhledem atd. atd. , ale to bývá jednak celorepublikovým standardem a není jistě účelem knihy dát čtenáři úplně vše a ještě to nejlepší. To přece potkáváme na svých procházkách.

 Na druhou stranu je nutno vyzdvihnout záběry z míst, kam se občan běžně nedostane. A tak lze závěrem k téma říci přímou řečí: ,, Buďme za takové dílo velmi rádi a myslím, že jde i o velmi hodnotný reprezentativní výtvor místního turistického ruchu, jehož důsledek v této oblasti nemůžeme ještě ohodnotit, ale je to jednoznačně krok správným směrem :-)" Vždyť i ten, kdo aspoň občas cestuje, tak ví o obchodech, kde se propagují města i různá místa barevnými obrázky a cizojazyčnými texty pro turisty, kteří byli do jejich končin nějakým způsobem na něco zlákáni. Touto knížkou Mělník do světa turismu nakročil.

Aktualizace 26.12.

Jedním z nejvýznamnějších vlivů, který utváří krajinu a dává ji tvář  je voda. Jan Kylián v Albrechtově kronice na sklonku baroka představuje čtenářům proměnnou tvář soutoku pod Mělníkem. Veduta znázorňuje stav kolem roku 1700, kdy byl Oupor ostrovem protkaným dalšími spojnicemi, které z něj dělaly v průběhu času soustavu až pěti menších ostrůvků a upozorňuje nás na zajímavou skutečnost, kdy měla Vltava ramena dvě a jedno se vlévalo do Labe u Obříství.

František Purš později v knížce Náš Mělník připomíná čtenářům v kapitole věnované Labi, že před jeho existencí zde obtékala mělnický druhohorní kopec jakási pra-řeka ze severu. To ostatně vysvětluje důvod, proč máme dnes mezi mělnickým vrchem a Chloumkem poměrně širé údolí. Tato pra-řeka pochopitelně vymodelovala celý Turbovický hřbet, který začíná u vsi Všetaty nad obcí Přívory a končí Mělníkem. Později se z této pra-řeky odklonilo jedno rameno, které způsobilo průlom v oblasti dnešní  Cukrovarské ulice, či bývalého řepného placu a začalo kopec obtékat z jihu v dnešním řečisti Labe. Postupně pak muselo samozřejmě dojít k celému přeložení veletoku do dnešního koryta, ale vzniklé údolí bez vody nezůstalo. O tom svědčí tok říčky Pšovky, která ještě před regulací v 70. letech 20. století utvářela místy několik paralelních řečišť.

Čím mě však kniha Na Mělníku mimo jiné dosud překvapila, tak to je snad dosud originální nikde nepublikovanou zprávou, která tvrdí, že i říčka Pšovka se někdy v minulosti u obce Jelenice rozdělila na dvě ramena a její druhé rameno, se vlévalo do Labe u Neratovic. Nevím, jakým způsobem dnes vzniká v Jelenicích Jelenický potok ( zde zřejmě spodní pramen), který se nedaleko Všetat vlévá do Košáteckého potoka, který je určitou zvláštností ( článek o říčkách v okrese Mělník http://soutok.blogspot.cz/2013/06/zname-dobre-ricky-potoky-v-okrese-melnik.html), ale při pohledu do mapy vidíme, že v místě nejbližšího přiblížení obou toků v obci Jelenice je mezi nimi vzdálenost pouhých 246 metrů! Díky tomuto dílu můžeme tedy říci, že bylo odbornou veřejností napsáno něco, co se může zdát laicky velmi pravděpodobné a je samozřejmě ve spojení s téma říčky námi tak opěvované zajímavou pikantností. Lze tedy říci a je to v knize uvedeno, že Turbovický hřbet byl kdysi obtékaným ostrovem.

Jinak lze u knihy pochválit i fakt, že se nespecializovala jen především na obrázky, jak se na první pohled zdá, ale je i velmi slušným historickým zdrojem informací. Báj o praotci Čechu na hoře Říp zná každý, ale jak to bylo se vznikem hradiště Pšov na mělnické ostrožně, tak to už se moc nepublikuje.


Budeč. Nejstarší dochované hradiště Přemyslovců. Prvotní území kmene Čechů bylo jen malým územím rozprostírajícím se na části  středu dnešních Čech.

Ještě před Vánocemi jsem zde zmínil poslední číslo časopisu Živá historie-speciál, které je věnováno příchodu Slovanů na naše území a nejen jeho zlatému hřebu, kterým je vystoupení osoby legendárního praotce Čecha na horu Říp.Pro nás je to téma o to bližší, že Říp leží jen několik málo kilometrů na dohled od Mělníka a legenda o kmeni Pšovanů, kněžně Ludmile a knížeti Bořivoji je doma dokonce přímo v našem bydlišti.

Starší generace vychází při poznávání našich nejstarších národních dějin z poznatků a knih Františka Palackého, který k nám přicházel, jako povinná školní četba. Zvlášť jeho kniha Staré pověsti české. Ale, bylo to skutečně tak, jak to František Palacký líčil, a jak to přijímali žáci v hodinách dějepisu ?


Budeč, hrob jednoho z významných učitelů národa.

Dnes u nás žije celá řada specialistů historiků na různá období našich dějin, internet zlepšil všeobecně celosvětovou komunikaci a další archeologické nálezy i nová objevená svědectví dodávají historii i nové rozměry.

Laika dnes může překvapit zpráva, že Slované vůbec nebyli pravděpodobně těmi mírumilovnými bytostmi, jak je tehdejší obrozenecká společnost chtěla vidět a zdaleka nepřišli na prázdné a neobsazené území. I díky tomu máme v genech jistou dávku z kmenů, kteří obývali naše území před námi a část z nich zůstala a splynula s nově příchozími kmeny.

Také se ne všude uvádí, že migrace z východu na naše území přicházela především ve dvou velkých vlnách. Praotec Čech pravděpodobně nepřišel v první vlně přes Polsko a sever Moravy, nýbrž až ve druhé vlně od Dunaje přes jih Moravy. Rovněž se mezi současnými odborníky prezentují názory, že sjednocení národa pod vládu Přemyslovců nemají na svědomí přímo Přemyslovci, ale za likvidaci Slavníkovců v roce 995 na jejich hradišti v Libici nad Cidlinou ( také článek Soutoku) mohou především Vršovci.

 Zajímavá polemika probíhá i kolem zavraždění Svatého Václava ve Staré Boleslavi jeho bratrem a znovu před vámi ožijí další pověsti, o kterých bychom měli aspoň něco málo vědět, a ke kterým mají i dnes odborníci stále co nového říci. Vždyť časopis je krásný právě tím, že se autoři článků snaží dívat na události pod různými úhly pohledu, a i když zdůrazní to, co je podle nich nejpravděpodobnější, tak neopomenou čtenáři představit i další možnosti, což dodává všemu úplně jiný rozměr.


Bájná hora Říp.

Samozřejmě, že není jenom nějaký oblíbený časopis, ale je i spousta materiálu na netu a můžete začít rovnou u známé Wikipedie. Podařilo se mi však objevit velmi zajímavý web ( blog) a rád zde uvedu odkazy na oba dva díly článku o příchodu Slovanů do našich končin, kde je vidět opravdový neskutečný zájem autora na ono téma a navíc jsou stránky klíčem i k dalším světovým dějinám.

http://historicky.blog.cz/0808/prisli-slovane-z-bazin-cast-1

http://historicky.blog.cz/0808/prisli-slovane-z-bazin-cast-2

SŠ.

sobota 20. prosince 2014

Mělnické vánoční trhy 2014 ve fotografii ( až do neděle!).


Pokud jste četli můj poslední dvojčlánek ,,Mšenská lokálka může velmi pomoci při stavbě pátého koridoru. Vánoční trhy opět pozdě?", tak asi víte o těch důvodech, které způsobily, že jsem se dříve na trhy nedostal, než dnes odpoledne. O některých píši v druhém článku a určitým zdržením byla i dlouhá výměna komentářů s jedním diskutujícím. Aktualizace 21.12. : Do tohoto článku to sice nepatří, ale vzhledem k důležitosti téma lokálka zde musím upozornit na dnešní aktualizaci předešlého článku.



Na úvod bych rád připoměl, že se nám opět rozšířila knižní nabídka knížek o Mělníku, která je chybějícím obrazovým materiálem  a neměla by chybět v našich knihovnách. Titul se jmenuje Na Mělníku a viděl jsem ji dnes dokonce i na trzích, kam vás mají obrázky pozvat.


Počasí se nám trochu zachmuřilo, teplota nic moc a tak zrovna prodejci nezáří radostí, ale jak vidíte, tak tu máme opět doprovodný program na scéně, nechybí tradiční ohně v koších a pro děti jsou připravené i koníčky pana Brože.




























Tak nezapomeňte, že ještě zítra jsou trhy i program.


Větrné počasí dnes nabízelo docela pěkné výhledy. Tento je na České Středohoří ...


... a tento na mělnickou elektrárnu. Nejvyšší komín má výšku 270 metrů a je jedenáctou nejvyšší stavbou u nás v ČR. Žebříček vede anténní dvojče Liblice u Českého Brodu (Dálkové výhledy od zámku) s 355 metry. Další komíny pak mají 200 a ty nejnižší 150 metrů. O komínech na Mělnicku vyšel i pěkný článek na Isoutoku. Elektrárna II o jeden svůj komín v příštím roce přejde a již nyní, se z něj postupně vytlouká šamot, jak vědí čtenáři Mělnického deníku. V každém případě, se změní její panorama a tak je snímek vlastně historický.


Jako bonus přidávám ještě několik obrázků nám tak milých. Připomínám, že poslední číslo Živá historie- speciál, je věnováno příchodu Slovanů do země a  našim nejstarším pověstem. Najdete v ní i obrázek mělnického zámku.


Krásně bylo vidět i daleko za soutok našich dvou největších řek.


Možná jste se někteří setkali s letáčkem, který vás zve k objednání dvou nově udělaných knih ( Královské věnné město Mělník,Okres Mělnický) od Ludvíka Böhma. Tam se na jedné stránce píše, že kdysi byl zámek krátce spojený s věží. Zjišťoval jsem kdysi, proč se o tom tak málo ví a téměř nikde nepíše. Odpovědí bylo, že to ani nestojí pro těch pár let za řeč. Nicméně, při pohledu na toto si vždy na zmíněnou stránku v knížce vzpomenu. Literatura je to vynikající a téměř nedostižná. Aby se jmenovitě někde uváděli správci některých silničních komunikací i se svým měsíčním příjmem, tak to se málokdy vidí. Sice jsem ji už několik let neprohlížel, ale některé informace působily  v poměru k dnešní době úžas.


Detail podivuhodného pilíře.


Na vánoční stromeček je vždy milý pohled.
Jménem Soutoku mohu již snad nyní popřát čtenářům hezké Vánoce a do nového roku sem snad ještě něco dám, pokud se nestane něco nemilého.


SŠ.