sobota 28. listopadu 2015

Bourají se mělnické loděnice. Pšovka je dnes čtvrtí duchů. Fotogalerie.


Dostal jsem před týdnem zprávu od mělnického kronikáře, že prý probíhá demolice té staré obrovské loděnické budovy, která byla tolik desetiletí jednou z nezapomenutelných kulis velkého Mělníka. Ovšem, vzhledem k pracovním povinnostem a velmi krátkému bílému dni, se mi podařilo navštívit místo činu až dnes, a jak sami vidíte, tak počasí nějakému fotografování zrovna nepřálo. Také toho z budovy, která byla celá léta na očích široké veřejnosti jedoucí kolem po tehdy hlavní Českolipské ulici již mnoho nezbylo.


Je téměř k nevíře, že se jen tak tak stačila dostat ještě na stránky opravdu krásné barevné knihy Na Mělníku, která vyšla loni před loňskými Vánocemi. Svým umístěním při tehdejší hlavní Českolipské ulici byla dle mého názoru takovým symbolem průmyslu celého Mělníka. Vždyť, až na cukrovar, se nejen každé ráno ubíraly autobusy davy lidí právě sem na Pšovku a dále do Mlazic. Loděnice, přístav, TOS, Liberta, Liaz, Sempra, ČSAO,ČSAD, to tehdy byly opravdu známé podniky, které zaměstnávaly stovky pracujících z Mělníka i z okolí. Dokonce se tuším  traduje, že zvuk kladiv z této budovy, se nesl nocí opravdu daleko, ale to si netroufám tvrdit a raději taková hodnocení nechám těm, kteří tu opravdu pracovali, nebo jsou do věci tehdejší výroby opravdu zasvěcení. Skutečností je, že někdy v letech po sametové revoluci potkal loděnice podobný osud, jako celou řadu dalších firem a občané měli a mají zprávy o výrobní činnosti v bývalých areálech téměř na nulové úrovni. Ostatně, velké areály dnes využívá celá řada firem s rozdílným zaměřením činnosti.

Na následujících fotografiích si tedy prohlédněte obrázky této demolice budovy, která v minulosti pronikla na fotografie nejednoho profesionálního i amatérského fotografa. Pochopitelně, že taková věc zaujme nejednoho pamětníka, byť staré a zdevastované budovy někdy ustupují novému účelu, anebo jen prostě mizí ze světa. O tom by mohli vyprávět zejména v Kralupech nad Vltavou, kde se cestujícím ve vlaku do Neratovic naskytne hrůzostrašný pohled na něco, co mi připomíná onen strojírenský závod ve Stalingradě v zimě 1942.






Část areálu loděnic dnes slouží tolik rozšířené populární sluneční energii. Vždyť sluneční kolektory najdete třeba v polích za rozvodnou na Blatech, nebo za vodárnou v obci Hostín, či u křižovatky u Nové Vsi.
V pozadí pak rezaví torza tlačáků, která tu a tam spatříme ješté na řece pod městem.




Kdysi jsem tu psal takový článek, který jsem nazval Živé pomníky socialismu. Vzpomínal jsem v něm na významné objekty, kterým nějak privatizace nepomohla. Šlo například o hotel Dolina v Kokořínském Dole, se svým koupalištěm a velkým společenským sálem pro kulturní akce, o hotelu Harasov, ale také o mlýnech na říčce Pšovce, zejména o Polabském mlýně na Pšovce. Jsou to dnes bohužel všechno rozvaliny, které prakticky už snad jen čekají na stržení. A zvlášť nás pamětníky to samozřejmě do určité míry citově zasáhne, protože pamatujeme dobu, kdy aspoň některé z nich přinášely ještě lidem radost a užitek. V posledních letech k nim můžeme přidat i některé hotely a bohužel, některé tyto objekty počaly svůj úpadek v době skutečně nedávné.


Takovým objektem je například hotel U Cinků, který zatím vypadá jen trochu omšele. Ještě před pěti lety sloužila jeho restaurace hostům. K hotelu patřila i tato zahrada, která ještě před pěti lety skýtala krásné letní venkovní posezení a  nechyběly i občasné víkendové kulturní akce. Kde hledat chybu v nízké návštěvnosti těchto objektů ? Co za tím vězí ? Má na to vliv fakt, že už žádní zaměstnanci sem z místních závodů na oběd,  nebo na posezení nezajdou? Je to snad špatným hospodařením majitelů objektů a špatnou reklamou třeba na internetu? Může za to vzdálenost od centra? Může se do toho snad i nějak promítnout přece jen flexibilnější pracovní život na straně potenciálních návštěvníků ? To vše je otázkou. Vždyť se snad i kultura více přesunula do domácností, k počítačům, DVD a internet vystřídaly oblastní kina ( na Pšovce bylo také, stejně, jako letní  kino v Liběchově.) a mládež dnes žije do jisté míry zřejmě odlišněji, než předešlé generace.


Na druhou stranu zkuste vyrazit někam na výlet a objevíte místa, kde opravdu najdete příjemné posezení venku i uvnitř, a často je i jedno, jak daleko od centra to je. Dnešní Pšovka i přes své dvě hospůdky a úspěšnou jídelnu jménem Čertovka připomíná oproti minulosti tak trochu město duchů. Co nedoplatilo na privatizaci, to zničila povodeň a na lepší časy, se tam nějak neblýská.


SŠ.

Lokálka prý ožije 13.12. Mělnicko na starých pohlednicích. Výstava o Finsku.


Kdo z vás alespoň trochu sleduje dění kolem lokálky, nebo kdo se zajímáte trochu o železnici a prosákne k vám třeba jen náhodou nějaká neoficiální informace odkudsi ze ,, zákulisí", tak jistě rádi přijmete následující řádky.

Nejprve bych se ještě vrátil k poslednímu číslu měsíčníku Mělnická radnice, kde napsal velmi hezký odborný článek o naší lokálce pan Ing. Jan Jáchymstál. Je sice komické, že jde o autora, který tomuto projektu obnovy lokálky není od samého počátku nakloněný, ale na druhou stranu je třeba článek ocenit a ačkoliv autoři článků na různá témata čerpají často z již někde publikovaných informací, nebo doslova kopírují celé odstavce z děl předchůdců, tak věřím, že zde je toto uplatněno v malé míře. Za sebe bych rád viděl podobnou iniciativu autora při blížícím se výročí 150 let mělnického cukrovaru, kde autor zastával v minulosti významnou pracovní profesi.

Tolik tedy ještě k článku v Mělnické radnici a nyní již pojďme dále. Ani příznivci lokálky neusnuli a byly zde snahy otevřít lokálku nějak slavnostně, ale toto se díky časovým důvodům a problémům s podložím na některých úsecích trati nakonec jeví silně, jako nereálné. Podle posledních zpráv, které ke mně dorazily, by tak měly vlaky vyjet na trať v pravidelném provozu znovu dne 13.12.2015, ale pro údajně velký zájem veřejnosti, by prý snad mohly být jízdy tohoto prvního dne vedeny něčím jiným, než jen například klasickým motorovým vozem 810. Ovšem, berte to jen, jako taková ta přání šíré veřejnosti.

Aktualizace 4.12. 2015 v 18 hodin:

 Zvláštní protokolární vlak Kolín-Mělník-Mšeno potáhne lokomotiva Brejlovec. Vlak odjíždí z Kolína v 10.45. Předpokládejme tedy příjezd do Mělníka kolem 11.45. Více na obrázku po kliknutí.




Dále již musím urgentně znovu a naposled připomenout slavnostní vernisáž knihy Mělnicko na starých pohlednicích od autorů Martina Klihavce a Josefa Kárníka, která proběhne 2.12. od 17 hodin ( pozvánka), kde se bude také knížka prodávat, a poté i v dalších stáncích kultury města Mělníka. Mimochodem, byl jsem v pátek v knihkupectví na Karlově náměstí, kde se již knížka za cenu 495 Kč prodává.


A nakonec do tohoto článku ještě přidám zaslanou reportáž ze zahájení výstavy, která je prakticky věnována tradicím Vánoc ve Finsku.
Finsko je nádherná země a zvlášť představa života za polárním kruhem člověka vždy zaujme. Dodnes vzpomínám na jeden vánoční dokument naší Televize ze 70. let 20. století, kdy si vařili obyvatelé této části naší planety v potemnělém severském dni ve svých neobvyklých příbytcích podomácku pivo, což dnes o mnoho let později známe, jako homebrewing.


Advent a Vánoce v zemi Joulupukkiho
Regionální muzeum Mělník – velký sál
27. 11. 2015 -10. 1. 2016

Finské Vánoce v mělnickém muzeu

Ve čtvrtek 26. 11. byla slavnostně zahájena výstava Advent a Vánoce v zemi Joulupukkiho v mělnickém muzeu. Adventně a vánočně laděné vernisáže se zúčastnil i rada-vyslanec Finského velvyslanectví v Praze Ari Tasanen, který pohovořil o tradicích ve Finsku.  Při zahájení zaznělo několik rorát v podání mělnických farníků. Kurátor a historik muzea Mgr. Lukáš Snopek seznámil přítomné s koncepcí výstavy a zmínil několik historických milníků a spojitostí v česko-finských vztazích.
Výstava mělnického muzea „Advent a Vánoce v zemi Joulupukkiho“ nabízí návštěvníkům seznámení s nevšední severskou zemí, a to zejména s finskými tradicemi v době adventu a Vánoc. Vidět na ní můžete etnografické exponáty z Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur: předměty zhotovené Laponci- Sámy ze sobího paroží, součástky sámského oděvu atd.; ukázky finské každodennosti, reprodukci nejhledanějšího finského obrazu z přelomu 19. a 20. století a věrnou kopii liturgické knihy vytištěné pro Finsko v r. 1488. Vedle interaktivních zastavení na výstavě samé nabídne muzeum místní kulturní veřejnosti rovněž komentované prohlídky výstavy v doprovodu kurátora, historika muzea Mgr. L. Snopka. Prohlídky proběhnou v sobotu 19. prosince a v sobotu 9. ledna 2016, vždy od 14:00 hod. Ve čtvrtek 7. ledna 2016 od 17 hodin bude v kavárně muzea přednášet na téma „Na cestách po Finsku“ Mgr. Michal Švec, překladatel z finštiny a předseda z. s. Skandinávský dům. Přednáška bude obohacena promítáním snímků. Po dobu konání výstavy je v pokladně muzea možno zakoupit publikaci „Suomi a my“ (sborník k 90. výročí finské nezávislosti, 2007) obsahující kvalitní texty o kultuře a moderních dějinách Finska.
Pro dětské návštěvníky je na výstavě připravena řada interaktivních prvků. Jednou z atraktivních činností je možnost nakreslit obrázek či své přání na předtištěnou pohlednici s adresou Santa Klause. Právě na jeho adresu za severní polární kruh každoročně přichází tisíce dopisů od dětí z různých zemí světa.
Přes tisíc žáků z Mělníka a okolí zažije finské Vánoce doslova. Mělnická muzejní pedagožka Mgr. Jitka Králová ve spolupráci s Mgr. Lukášem Snopkem pro ně připravili speciální vánočně finsky laděný program. Zábavnou formou se seznámí nejen s geografií a dějinami této severské země, ale i jejími tradicemi v čase adventu a Vánoc. Samozřejmě je program doplněn i tvořivou dílničkou ve finském stylu.
Výstava vznikla pod záštitou Její Excelence paní Heleny Tuuri, velvyslankyně Finské republiky v Praze a díky těsné spolupráci muzea se Skandinávským domem, a za finanční podpory Města Mělníka. Výstava potrvá do 10 ledna 2016.

Kurátor výstavy:
Mgr. Lukáš Snopek
tel.: 315 630 926 , email: snopek@muzeum-melnik.cz
Kontakt – muzeum:
Eliška Marounková
marounkova@muzeum-melnik.cz, tel. 728 620 651
Regionální muzeum Mělník,
příspěvková organizace Středočeského kraje
nám. Míru 54, 27601 Mělník
Otevírací doba: celoročně, úterý – neděle 9:00 – 12:00 a 12:30 – 17:00 hodin
http://www.muzeum-melnik.cz/

Regionální muzeum Mělník
Muzeum je příspěvkovou organizací Středočeského kraje. Specializací muzea je dokumentace historie vinařství v české vinohradnické oblasti a dokumentace historie výroby dětských kočárků v ČR.





SŠ.

čtvrtek 26. listopadu 2015

Již začaly výstavy: Advent a Vánoce v zemi Joulupukkiho. Veselé zimou laděné obrázky na ladovské téma.


Advent a Vánoce v zemi Joulupukkiho
Regionální muzeum Mělník – velký sál
27. 11. 2015 -10. 1. 2016
Vernisáž: 26. 11. 2015

Severské nabídky z muzea.

Výstava mělnického muzea „Advent a Vánoce v zemi Joulupukkiho“ nabídne návštěvníkům seznámení s nevšední severskou zemí, a to zejména s finskými tradicemi v době adventu a Vánoc. Vidět na ní můžete etnografické exponáty z Národního muzea – Náprstkova muzea asijských,  afrických a amerických kultur:

předměty zhotovené Laponci- Sámy ze sobího paroží, součástky sámského oděvu atd.; ukázky finské každodennosti, reprodukci nejhledanějšího finského obrazu z přelomu 19. a 20. století a věrnou kopii liturgické knihy vytištěné pro Finsko v r. 1488. Vedle interaktivních zastavení na výstavě samé nabídne muzeum místní kulturní veřejnosti rovněž komentované prohlídky výstavy v doprovodu kurátora, historika muzea Mgr. L. Snopka.

 Prohlídky proběhnou v sobotu 19. prosince a v sobotu 9. ledna 2016, vždy od 14:00 hod. Ve čtvrtek 7. ledna 2016 od 17 hodin bude v kavárně muzea přednášet na téma „Na cestách po Finsku“ Mgr. Michal Švec, překladatel z finštiny a předseda z. s. Skandinávský dům. Přednáška bude obohacena promítáním snímků.

 Po dobu konání výstavy bude v pokladně muzea možno zakoupit publikaci „Suomi a my“ (sborník k 90. výročí finské nezávislosti, 2007) obsahující kvalitní texty o kultuře a moderních dějinách Finska. Brožura obsahuje také obsáhlý soupis českých překladů finské, finskošvédské a sámské literatury a přehled v češtině vydaných publikací o Finsku. Výstava bude slavnostně zahájena ve čtvrtek 26. Listopadu v 17 hodin. Potrvá do 10 ledna 2016.

Kurátor výstavy:
Mgr. Lukáš Snopek
tel.: 315 630 926 , email: snopek@muzeum-melnik.cz


Místo: Regionální muzeum Mělník – vstupní prostory muzea
Název výstavy:  Honzík volá Bětu: Vánoce jsou tu!
Termín: 25. 11. 2015 – 10. 1.2016



Veselé zimou laděné obrázky jsou právě v muzeu

Ladovské poetické motivy, rozverné postavy čertů, andílků i důstojných Mikulášů, či bambulatí sněhuláci z ledového království. To vše je od středy 25. listopadu k vidění ve vstupních prostorech mělnického muzea.


 Úderem šestnácté odpolední zde totiž hudebním vánočně laděným programem zahájily výstavu, pod názvem Honzík volá Bětu: Vánoce jsou tu!, děti z výtvarného kroužku Základní školy Jaroslava Seiferta pod vedením Klementiny Průchové.


 Malí výtvarníci tentokráte pracovali  s klovatinou, temperou, inkoustem nebo například krepovým papírem.  Objevili i kouzlo perokresby tuší.  Atmosféru času adventního a Vánoc doplnilo rozsvícení krásně nazdobeného vánočního stromu v atriu muzea, který se rozsvítil za zpěvu dětí i rodičů vánoční koledy „Štědrý večer nastal“. Veselé obrázky se zimní tematikou jsou v muzeu k vidění do 10. ledna příštího roku.
RMM


SŠ.

Akce v Mělnickém regionálním muzeu budou samozřejmě v prosinci probíhat již ve vánočním duchu. Celkový přehled.

       

Regionální muzeum Mělník

      náměstí Míru 54, 276 01 Mělník
      příspěvková organizace Středočeského kraje
    prosinec 2015

Rok 2015 nám pomalu kráčí do finále, bílé dny jsou krátké, ale přece jen nás mnohé v poslední třetině prosince čeká při troše štěstí  takové to pohodové období. Období, kdy zkrátka něco nemusíme, nebo naopak něco můžeme. A můžeme si třeba vyrazit klidně i na nějakou akci v místním regionálním muzeu. Zde je tedy prosincová nabídka:

24. 11. – 10. 1. Honzík volá Bětu: Vánoce jsou tu!. Výstava výtvarných prací Výtvarného kroužku Klementiny Průchové ze ZŠ Jaroslava Seiferta Mělník. Vstupní prostory. Vernisáž 25. listopadu v 16.00 hodin (malý sál). Rozsvícení vánočního stromu v atriu muzea.

27. 11. -10. 1. Advent a Vánoce v zemi Joulupukkiho. Nahlédnutí do prožívání adventního a vánočního času obyvateli Finska. Seznámení s dějinami a přírodou této severské země prostřednictvím stručných textů, fotografií ze současného Finska i skrze vystavované exponáty. Vernisáž 26. 11. v 17.00 h. velký sál.

1. 12. – 10. 1. Vánoční čas v kavárně. Výstava plná pravé vánoční atmosféry. Muzejní kavárna.
2. 12. Zrádné a léčivé účinky hub. Přednáška Mykologického kroužku Mělník. Přednáší: Ing. Jiří Bayer.
Muzejní kavárna, 17.00 hodin.

5. 12. Předvánoční řemeslný jarmark. Již 14. ročník tradičního adventního jarmarku ve všech prostorách muzea. Od 9.00 do 17.00 hodin.


9. 12. Klavírní koncert ZUŠ Mělník – koncert mladých klavíristů, od 17.00 h. malý sál.

10. 12. „Narodil se Kristus Pán“ – vystoupení žáků 5. A a hudebně dramatického kroužku ze ZŠ J. Seiferta pod vedením Mgr. Evy Kloboučníkové. Malý sál od 16 hodin.

15. 12. CHRAPOT - vystoupení mělnického komorního pěveckého sboru, malý sál – 18.00 hod.

16. 12. Koncert ZUŠ třídy paní L. Paškové Špeciánové  - koncert mladých klavíristů, od 17.00 h. malý sál.

19. 12. Komentovaná prohlídka výstavy Advent a Vánoce v zemi Joulupukkiho, od 14 hodin velký sál.


1.4. 2015 – 31. 3. 2016 Z historie malé železnice aneb železniční hračky

- dlouhodobá výstava mechanických hraček věnovaná historickým modelům a soupravám plechových vláčků o rozchodu 0 a 00 (H0) z let 1890–1960. Součástí prohlídky expozice je předvádění jízdy historických vláčků na elektrifikovaném modelu kolejiště.
Nejmenší návštěvníci mají možnost vyzkoušet si svou zručnost v malé dílně, kde si mohou sestavit modely ze stavebnice Merkur podle vlastních představ.

Srdečně zveme také do stálých expozic!
Celoročně otevřeno: 
Historická expozice: Nahlédnutí do středověkého města, Měšťanský a venkovský interiér, Všední život obyvatel venkova, Příroda Mělnicka, Vinařství (část umístěna v původních středověkých sklepích)
    
Historické kočárky – téma: Vánoce 1890 – 1900, kolonáda 1900 – 1910, piknik 1920 – 1930, odpoledne v parku 1930 – 1940, válečný interiér 1940 – 1945, dětský pokoj 1950 – 1960 a návštěva zdravotního střediska 1960 – 1969.



Kavárna a víno
Muzeum nabízí svým návštěvníkům také ochutnávku kvalitních českých vín.
Skupiny mohou po předchozí objednávce degustovat víno v původních středověkých sklepích z 2. poloviny 14. století. Na jednotlivce čeká stejný sortiment vín v muzejní kavárně, která láká i příjemným posezením na historických hradbách.

Otevírací doba muzea: úterý – neděle 9.00 - 12.00 a 12.30 - 17.00 hodin
Regionální muzeum Mělník, příspěvková organizace Středočeského kraje, náměstí Míru 54, 276 01 Mělník,
tel.: 315 630 936 – pokladna; 315 630 922 – sekretariát, fax: 315 622 158, muzeum@muzeum-melnik.cz www.muzeum-melnik.cz, Facebook: Regionální muzeum Mělník
ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA!
RMM
SŠ.

neděle 22. listopadu 2015

Druhý kruháč se rýsuje. Cukrovarská je minulostí.. Odsuzované balisety i s kritikou.( fotogalerie)


Není to tak dávno, co jsem zde psal, že na druhém kruhovém objezdu v Mladoboleslavské ulici není kromě  udusané hlíny nic vidět. Nyní si již můžeme udělat jakousi první představu, jak to tu bude asi vypadat.


Na fotografiích to tak samozřejmě nevynikne, ale zde se nám již rýsuje vnitřní obrubník poloviny kruhového objezdu.


V pozadí nám zhotovený ostrůvek ukazuje, kam by jednou měla směřovat hlavní trasa připravovaného projektu obchvatu, který pro svůj průchod mělnickými čtvrtěmi bývá též nazýván průtahem, nebo první pomocí městu. Ovšem, vymyslet obchvat města, které má členitý okolní terén, dotýká se přírodních rezervací a je často cílovým místem osobní i nákladní dopravy není nic snadného. Vždyť to jednou razantně změní tvář luk u Starých Rousovic, okolí Blat a stavbaři se budou muset vypořádat i s překlenutím železniční trati.


Ostrůvek směrem k autobusovému nádraží.

Obchvat města je strašákem, který celá desetiletí pluje na pozadí veřejného mělnického života a velmi mu nahrává současný životní trend, kdy se omezila přeprava zboží  i lidí v regionu po železnici a hromadná přeprava osob po silnicích.


Novou úlohu přijímá i Cukrovarská ulice, která byla ve své historii vždy spojovací komunikací mezi Pražskou a Mladoboleslavskou ulicí. Nejdříve byla díky tehdejšímu množství silniční dopravy a skutečnosti vedení hlavního tahu ( Praha-Česká Lípa) centrem města ulicí poklidnou. Později se z ní stala důležitá jednosměrná dopravní tepna s vysokou páteční a nedělní přepravní křivkou. Dnes je již mnohdy jedno, jaký je den, ale jasné je, že se ulice navždy velké dopravě uzavřela a dokonce ztratila dosavadní statut spojovací ulice obou výše zmíněných důležitých komunikací.


Díky tomu je možná v její části právě tento výklenek, který má zřejmě usnadnit otáčení vozidlům, které přijedou do této části ulice


A zde je důvod, proč tomu tak je. Ulici uzavře od Mladoboleslavské ulice protihluková bariera a jsem zvědavý, zda zde zůstane na chodníku průchod pro pěší, nebo zda se bude nadále chodit pěšky ulicí Lužickou, případně Polskou.


Ještě jeden pohled na staveniště a nyní se již pojďme podívat na balisety, které jsou trnem v oku naprosté většině obyvatel města. O tom se můžete přesvědčit v anketě Isoutoku http://www.isoutok.cz/  , kde 90 procent občanů vyjadřuje svoji nespokojenost se současnou situací.


Aktéři tohoto návrhu zřejmě chtějí docílit, aby řidiči městem jeli opravdu velmi opatrně a zde mají balisety poukazovat především na přechody  pro chodce a dokonce jim poskytnout jakýsi bezpečný meziprostor. Na druhou stranu to město poněkud hyzdí, bývá kritizován fakt, že malý školák lehce s balisety splyne a řidič si možná spíše všimne chodce, který stojí na jakékoliv straně chodníku, než když se mu náhle objeví před autem při vykročení z balisetového ostrůvku. Ostrůvky tedy mají podle názoru řady občanů spíše rušivý vliv, snad vyžadují větší soustředění právě na ně a zřejmě i likvidují takovou tu pohodlnou klidnou jízdu, kdy řidič sleduje vozovku i oba chodníky, kde kromě potenciálních přecházejících chodců  sleduje i další lidi. Ovšem, osobně jsem to stále ještě neměl možnost na Pražské vyzkoušet.



Ještě se podívejte, jak nám na prvním kruháči dospěly protihlukové zábrany až do křižovatky , ...


.... máme tu již osázený záhon v centrálním prostoru.....


.... a teď už pojďme do finále.


Zatímco bílé balisety nepůsobí pod Lidovým domem zas až tak rušivě, i když.... centrum města tedy nezdobí,...



..... tak křižovatka u soudu lidi doslova dráždí.


Zkuste se tam zastavit a pozorovat reakce kolemjdoucích. Úsměvy a kroucení hlavou. Toto v centru historického města, byť dobře míněné, tak to působí, jako velký úlet. Není mi známo, že by tu v minulosti docházelo k nějakým dopravním nehodám, nebo zácpám. Křižovatka to byla velká i přehledná, a jak jsem již psal, tak tu býval kdysi větší šrumec. Závěrem se tedy ještě pokochejme tou krásou, která připomíná přestavbu Karlova náměstí a na kterou se asi budeme muset dívat.






SŠ.