To nám dnes krásně prší. Před mnoha lety by byl člověk zřejmě mrzutý a nadával by, že musí pršet zrovna o víkendu, kdy máme převážně všichni volno, ale dnes prší zejména na Mělníku velmi málo, jsme uvědomělí, a také máme více prostředků, jak doma strávit pod střechou volný čas.
Navíc vám nikdo neříká, že nemůžete vzít na sebe pláštěnku a vyjít si na výlet. Pojďme však již k téma. Nedávno jsem tu psal článek .....
http://soutok.blogspot.com/2020/05/bludiste-je-nejen-perlou-msenskeho.html
..... v jehož závěru jsem vlastně učinil takový objev. Až nám bude na sklonku léta zapadat slunce opět za horou Říp, tak to bude zrovna v den, kdy zahynuli ve velkých bitvách dva velcí čeští králové ( 26.8.) Mimochodem, Janu Lucemburskému je věnováno poslední číslo měsíčníku Živá historie.
Ten den, kdy jsem stál u vily Karola a díval se, jak slunce zapadá za Milešovkou, tak bylo všude kolem plno lidí, kteří dělali to samé, co já.
Dalo se čekat, že si položím otázku : ,, A kde bude vlastně zapadat o letním slunovratu ?" Je možné, že už jsem to kdysi zjistil, ale zapomínání patří k životu také. Díky internetu se dnes dopátráte přibližného výsledku, aniž by bylo třeba čekat až na onen časový okamžik.
Pomůže vám třeba ....
https://www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/ ..... pro nastavení města Mělník. Vyšlo mi tedy, že onou pomyslnou horou by měl být kopec Kubačka v Českém středohoří. Všiml jsem si díky tomu ještě jedné věci. Až příliš často jsem zaměřoval pozornost na úsek mezi Milešovkou a Kletečnou, kde bývá vidět i kratičké pásmo Krušných hor a na úpatí Kletečné, se pak v podmínkách promítají z Mělníka dvě viditelné vrtule větrné elektrárny na Bouřňáku.
Jenže, ono je to zajímavé i dále k severu od Kletečné, kde ty Krušné hory pokračují dokonce delším úsekem a chce to sebou občas vzít také triedr. Pamatujete na podzimní články ....
http://soutok.blogspot.com/2019/10/melnik-je-branou-do-polabi-porta.html
http://soutok.blogspot.com/2019/10/od-tri-krizu-nad-porta-bohemica-pres.html
.... ? Když jsem tam stál, tak kvůli slunci, vzdálenosti, nepatrné siluety Mělníka i krásnému počasí jsem naše město neviděl, ale opačně to vypadá velmi nadějně. Zdá se totiž, že ony pověstné tři kříže umístěné vysoko nad soutěskou Porta Bohemica budou zřejmě triedrem vidět. A stejně tak za pomoci triedru uvidíte zřejmě i vyhlídkovou věž na vrchu Varhošť.
Opět musím z tohoto místa poděkovat do nebe herci a moderátorovi Luďkovi Munzarovi, který minimálně můj vztah k rozhlednám a k rozhledům nesmírně prohloubil. ( Seriál Rozhledny 1998). To pátrání po azimutech a touha něco zkoumat mi vnukla další myšlenku. ,,Co myslíte, mohla by být vidět rozhledna na Klínovci dokonce z Mělníka ?" To je oříšek. Zkuste si spojit rozhlednu na Klínovci s mělnickou vyhlídkovou věží a dostanete nejen spojnici dlouhou 106.9 km, ale i zajímavou spojnici padající vysoko nad terénem ze 1243 m.n.m. ...... do ( 157 m.n.m. je nesmysl) 280 metrů ( cca ochoz rozhledny ve věži).
Zdá se tedy, že za velmi příznivých podmínek a snad i s nějakým zakulacením země by třeba i Klínovec mohl být z Mělníka vidět. Pořád je co zjišťovat :-).
Ovšem i rozhledy mají své dějiny. Nerad kritizuji zcela povrchně věci před rokem 1989, ale zde musím říci, že za socialismu Mělník neměl ani směrové výhledové cedule ( já je nepamatuji), ani se nemohlo za výhledem do chrámové věže tak, jako dnes od roku 2007. Ještě štěstí, že si pro ta již zapomenutá data mohu zajít na svůj první web a mám to ihned před očima :-).
Až za časů paní Zuzany Liškové ( ODS ) ve funkci starosty města došlo někdy v letech 1997 - 1998 k událostem, které mi vepsaly hlubokou stopu do paměti. Došlo k průzkumu podzemí v oblasti bývalého hostince Hamburk, rozsvítila se pouliční světla za zámkem, v parku na Polabí i jinde v historickém středu. v roce 1998, pak vznikl park u autobusového nádraží.
Tu tabuli s výhledem na České středohoří za vilou Karola jsem fotil ještě na klasický film a mám ji v nějakém papírovém albu. Mimochodem, tehdy bylo v módě, že si mladé rodiny pořizovaly fotoaparáty především proto, aby hlavně mladí otcové fotografovali své děti v průběhu času. To ostatní už bylo vždy tak nějak navíc, ale spousta mužů stejně nakonec fotí i jiné věci :-).
Podle fotky jsem si později pro svůj triedr prozřetelně a v rychlosti namaloval takovou pomůcku, kterou vidíte na první fotografii. Tak nějak podobně tedy vypadala na Mělníku první tabule s výhledem do krajiny, která sem byla za mého života někdy v roce 1998 instalována.
Starostové na Mělníku se měnili a budou se měnit. Někdo byl starostou chvíli, někdo déle, ale jméno Zuzany Liškové si pamatuji již dobrých 22 let právě kvůli tomu, že mám vztah k výhledům i k podzemí.
Tento seznam starostů města Mělníka je jistě zajímavý :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_M%C4%9Bln%C3%ADka
Bohužel, tabule podlehly sprejerům a doba se změnila.
Už vám ani nepovím kdy se to stalo. Snad revitalizace 2010 ? Ale, když se za zámkem a u vily Karola objevily ty dvě dnešní umělecké plastiky, na nichž je Labe, Vltava, kanál a České středohoří, tak mě moc neoslovily a neoslovují dodnes. Předtím tu byly u zámku na sloupu jen zavádějící směrovky, ale myslím, že i dnes napadne málo lidí zkoumat šedé dílo.
Je to sice plastické, ale takové chudé, malé a postrádám větší barevnost. Už to také někdo stihl tuším podrápat. Loni jsem se konečně účastnil Dne zvoníků ....
http://soutok.blogspot.com/2019/09/skvelou-sobotni-akci-tohoto-vikendu-byl.html
..... a nutno říci, že jsem byl z akce nadšený.
Přiznám se, že za to mohla i skutečnost, že jsem předtím již několikrát v neděli v 9 hodin dopoledne slyšel vyzvánět zvony, dokonce si jejich vyzvánění nad vinicí i natočil, a teď jsem mohl být po delším čase přímo u nich a poslechnout si nejen odborný výklad, ale vidět to vyzvánění i na vlastní oči.
To vše je velmi důležité, protože když jde člověk někde po městě, nebo pod ním a zaslechne něco z věže, tak se mu všechna ta pozitiva ( zážitky) vzájemně spojí, vzpomene i na různé lidi, kamarády, atmosféru, vědomosti o zvonech, a je to zkrátka pohlazením. Jak prý řekl Jan Werich : ,, Když už člověk je, tak má koukat, aby byl. "
Ve výhledovém ochozu věže jsem si všiml ještě jedné důležité věci, na kterou jsem po počátečním obrovském nadšení bohužel brzy zapomněl, ale nyní opět vzpomněl. Můj jmenovec Martin Švec ( jde čistě o náhodu, podobně tak, jako u přírodovědce a malíře Pavla Švece) zde roku 2014 vytvořil dílo, které má obrovskou hodnotu.
Po celém obvodu vyhlídkového ochozu se nachází asi 8 tabulí s velmi krásně a podrobně vypracovaným přehledem bodů, které jsou z věže vidět. Tak jistě, dalo by se ještě něco domalovat ( vysílač v Českém Brodě, letiště Praha-Ruzyně, větrná elektrárna Pchery, brzy i pěší lávka v Lužci, větrné elektrárny na Bouřňáku ...) ale toto je u mě opravdové hodnotné mistrovské dílo tvořené od srdce člověkem, který si s tím velmi velmi pohrál podle aktuálních možností.
Kdysi mi tu na webu někdo napsal, že dělám Mělníku medvědí službu. Na jedné straně ho prý chválím, vynáším až do nebes, a na straně druhé jej prý špiním. Tak toto je právě jeden z těch důvodů. Proč se nepíše o takovém krásném díle a nezmíní se člověk, který jej stvořil ? Kdo to na Mělníku a v jeho okolí ví, jaké máme ve věži krásné informační tabule ? Tomu říkám přínos pro společnost. Jenže, ono je důležitější psát o něčem jiném, a nejlépe také o někom jiném, pokud má ty správné názory, že :-) ?
Teď se bude někdo třeba snažit najít aspoň jeden novinový článek, kde je to zmíněné, aby mi to spočítal, ale dobře vím, že to ví málokdo a občan Mělníka nemá mnoho důvodů jít za rozhledem až do věže. Ostatně, nejlepší výhledy bývají v zimě za mrazu. Jméno Martina Švece jsem si zadal do vyhledávače. Zatím se mi nepodařilo najít jméno, které by se s nějakou souvislostí ve věži na výhled pro turisty vázalo.
Tento článek znám ....
https://melnicky.denik.cz/zpravy_region/melnicti-zvonici-v-sobotu-rozezni-srdce-vsech-zvonic-ve-meste-20150910.html
To ovšem nic nemění na věci, že většina lidí vůbec neví, jak to máme v ochozu pěkné a kdo vlastně je ten, kdo to s takovým talentem takto krásně vytvořil. Věc, kterou na rozdíl od jiných věcí studují oči tisíců návštěvníků města Mělníka.
Čím skončit ? Zatímco tady píši, tak po těch třech až čtyřech hodinách se venku vyčasilo :-). Aspoň na čas.
Jak vidíte, tak pořád je něco, co člověk obdivuje, nebo touží zjistit a často pomáhají zdánlivé náhody, doteky a maličkosti.
Závěrem jsem přidal ještě několik fotek z cyklostezky. Tam už bláto po dešti nebude :-). Pěkný zbytek víkendu.