sobota 11. dubna 2026

Jaká bude sezóna 2026 ve výletní lodní dopravě v okolí Mělníka ? Zásadní novinkou je plavba kolesového parníku na běžných linkách DUK. Výstaviště v Lysé nad Labem nabídne v dubnu tři výstavy. Z historie plaveb pod Mělníkem i v našem okolí.

 


Když se řekne Mělník, tak si leckdo představí město vína, českých královen a poměrně hezkého výhledu do kraje. Jenže pro Mělničana, který tu žije přes 60 let je to také častý pohled na vodní hladiny dvou největších českých řek, které patřily nejrůznějším plavidlům a i zde je na co vzpomínat.

Dnes už je to téměř vzácnost, ale zejména ti dříve narození ještě pamatují éru, kdy to byl na Labi pod Mělníkem jeden remorkér s plnou, nebo prázdnou vanou uhlí za druhým a mezitím nám mířil ke komorám v Hoříně, nebo opačně nějaký ten náklad na trase Praha - Hamburk. Pro ty mladší připomínám, že uhlí se vozilo z Lovosic pro elektrárnu ve Chvaleticích. Mimochodem, slýchám dnes v době, kdy se opět hovoří o jádru versus  solární a větrná energii otázku : ,, Proč se ruší, nebo snad už tiše zrušila vlastně relativně výkonná mladá EMĚ 3 a straší se v krajině dalšími větrníky ?

Pak přišel začátek devadesátek, kdy nám plavba pod Mělníkem prakticky ustala. Není bez zajímavosti, že tou dobou jsem v mělnickém Pegasu napsal báseň o výletní lodní dopravě, která se nakonec naplnila.


Ve druhé polovině devadesátek, se pak u nás začala objevovat výletní lodní doprava ze zahraničí. V pátek ve 12.35 miřila ke komorám loď Swiss Coral, později se přidala Clara Schuman, a až relativně nedávno přibyla ta největší v podobě Elbe Princesse (Labská princezna). Těch článků o výletní dopravě po Labi je tu nekutečně a já si uvědomuji, že až tento web zanikne, tak zmizí mnoho informací.

Časem jsem nějak v pozdním věku zjistil, že mě ta doprava zde nějakým způsobem zajímala a ať chcete nebo ne, tak v roce 2011 jsem měl rozhodně ty historické dopravní věci hromadné dopravy v čerstvější paměti než dnes, kdy už má člověk sklony ke zkreslování událostí, nebo se raději vyhýbá datům. Ostatně, mnohdy v některých případech postrádá smysl psát něco nového, když to tu už vše je a  mnohem obsáhlejší. Jen si sem ten čtenář musí nějak najít cestu a články si najít. Aspoň několik odkazů :

Třináctý díl věnovaný lodní dopravě:




Když začnete číst nějakou knihu na nějaké téma, tak vás na začátku vrátí do historie, aby se bylo čeho kde chytit. Nejbližší výletní lodní doprava pro Město Mělník byla v 70. a v 80. letech 20. toletí v Děčíně, na Máchově jezeře a v Poděbradech. Pochopitelně i v Praze, kde to bylo vždy o trošku jiných cenách, spíše pro cizí turisty a dříve v časech bez internetu byla jistě i rezervace složitější. Navíc byla naše generace jednáním někde jinde.

Dnes už přijde mnoha lidem normální, že mají někde něco zarezervované a hlídají si den i hodinu, kdy se mají dostavit, ale my jsme byli nastaveni tak, že se někam podle momentální nálady přijelo, a když bylo obvykle volné místo, tak se protě plulo. V opačném případě, se přišlo za dvě hodinky o něco dříve do fronty, nebo se to zkrátka oželelo. To se ale nestávalo. Mimochodem jsem dnes četl jeden skvělý článek, ale autor na jednu věc zapomněl.


Takto se možná zachová senior ve věku 80 let, ale ne člověk o 20 až 30 let mladší. Osobně považuji samoobslužnou pokladnu v supermarketu za nehoráznou drzost a vyčůranost. Jako zákazník si nebudu sám sobě markovat nákup a raději volím službu, která mi vše objednané přiveze domů. Že je to dražší ? Akce jsou všude a navíc v marketu mnohdy koupíte i to, co jste původně ani nechtěli, ale chcete to vyzkoušet, nebo jste si vzpomněli, že jste to dlouho neměli. Ale, to jsem již hodně odbočil od téma.


Děčínská společnost plula kdysi mezi Děčínem a Hřenskem. Pak to zkusila jednu sezónu pod Mělníkem ( tady ji pak vystřídala loď Carina společnosti z Nelahozevsi a finální Fidelio) odkud svůj zájem přesunula do Prahy a pak se jejich zájem obrátil mezi města Děčín a Drážďany. Ani to však ještě nebyl konec, protože jak vidno, tak zřejmě ona má na svědomí, že po asi dvouleté pauze plaveb mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem došlo k záchraně něčeho, co se zcela neuvěřitelně dostalo do problémů. Díky této společnoti vznikla v našem okrese dnes již nepoužívaná mola v Dolních Beřkovicích a Horních Počaplech.



Ač se to nemusí zdát, tak tato společnost hýbe dějinami výletní lodní dopravy na Labi více, než kterákoliv jiná, a to díky opravdu lidovým cenám lístků, nabídkám linek i spojů a také služeb. Stačí jen kliknout na záložku lodi....


Tento kolesový parník nenabízí jen taneční společenké události, ale má snad ještě zajímavější historii, než loď Beskydy, nebo kolesový parník Dukla. Letos prvně vyplul společně s loděmi Porta Bohemica a Orion již o tyto Velikonoce navíc i na lince DUK .... T91. To je velká událost, protože o cestování loděmi Porta Bohemica je díky integraci do DUK obrovský zájem. Tady oproti všem ostatním společnotem opravdu platí to neuvěřitelné : Za málo peněz hodně muziky. Ostatně, také je tu někde seriál o plavbě z Litoměřic do krajského města v roce 2008, kdy celodenní DUK stál 130 Kč ( dnes 200 Kč) Všechny čtyři díly jdou po sobě..... odkaz na první díl...






Pokud se smíříte se kutečností, že na ostatní  lodní výlety budete muset sáhnout hlouběji do peněženky, tak tu mám pokračování, ale musím ještě dodat, že T91 DUK dokonce zajíždí jednou spojí do Mělníka, jak vidíte v jízdním řádu v odkazu nad obrázkem a v dnešním světě on-line rezervací je zřejmě možné zarezervovat i celou předlouhou cestu z Mělníka až do krajského města, odkud vás domů dopraví poslední železniční spoj končící právě u nás. To vše na levnou celodenní jízdenku za 200 Kč.



Druhá, a pro Mělník hlavní lodní polečnost je Fidelio :


Tady je ten model velmi podobný Poděbradům. Hodinové plavby vedou k soutoku Labe s Vltavou, přírodní rezervace Oupor, a pak k hořínským komorám a zpět. Dvouhodinové jsou podle spoje dvojího druhu. Většina plaveb vede do Chramostku a zpět, ale některé váz zavezou naopak do Obříství. To vše najdete v jízdním ( plavebním) řádu pod odkazem na stránky společnosti.





Poděbrady: Kde jsou ty časy, kdy loď Král Jiří vozila zájemce o plavbu na soutok Labe s Cidlinou, či případně i zpět, anebo na přeskáčku na otočku do Kovanic, kde ani nebylo molo a zpět do Poděbrad ?

To již dávno neplatí. Král Jiří je lodí pro akce asi tak, jako na severu kolesový parník Labe, který snad i občas bude nyní plout i linky a jeho funkci nahradila loď Blanice. Možná to sem někomu moc nesedí, ale faktem je, že tamní vody řeky Labe brázdí linkově pro všední výletníky loď s názvem Blanice. Co mě překvapilo nejvíce pro letošní rok, tak to je plavební řád. Pouze jedna dopolední spoj pluje k restauraci Cidlina u soutoku, a pak už to po zbytek dne pendluje mezi lázeňským a okresním městem Nymburk, kde relativně nedávno konečně někoho vlivného napadlo, že vytvoření přístavu v Nymburce je logický počin.

Samozřejmě, že po těch dlouhých výletních severních linkách DUK napadne někdy člověka i možnost širšího propojení plavbou měst ve Středním Polabí, ale tamní situaci neznáme a samozřejmě musí nějaká taková společnost být a i prosperovat. Linka T91 dokonce relativně nedávno vedla jednu  spoj až do Brandýsa nad Labem, ale to se nám změnilo.




Pro fandy jízdních řádů, které jsou také takovou učebnicí dějin dopravy jsem si sem dovolil dát odkaz na tuto asi nejdelší běžnou výletní lodní pravidelnou linku u nás sem níže.

Na Vltavě se moc nezměnilo. Z Prahy to k nám na Mělník pluje asi 5x v roce a vy si to celé můžete užít v šestiminutovém časoběrném videu :


Ještě lépe si můžete užít výlet na Slapy, kde to autor setříhal zajímavě do mnoha minut. To jsou jen oficiální videa ze stránek společnosti. Jiná jsem nehledal.


Poslední odkaz je na Máchovo jezero. Pokud vám příspěvek něco dal, tak jsem samozřejmě rád. V takovém případě sdílejte, ať mi počty sledujících u článků trošku naskakují. To je vlastně jediná odměna za čas i práci u počítače, která z takového počínání může vyplynout. A pak samozřejmě vždy hrozí, že se to jednoho dne vše tady zhroutí a zmizí to. Všechny rady, cestopisy, nejrůznější seriály, fotografie, prostě vše a navždy.



Po akcích RMM je na místě, se podívat také na akce blízkého výstaviště v Lysé nad Labem, kam je z Mělníka časté, rychlé a levné spojení. V dubnu tu tedy máme v jednom víkendu hned tři akce a dalo by se říci, že trochu rozmanité. Navíc to vypadá tak, že v květnu bude pouze jedna výstava a opět s trojicí výstav ve stejném víkendu, se setkáme  až v červnu.

Na co se tedy můžete předběžně těšit ? Nejspíše ženy zejména ocení výstavu Elegance - Avantgarda a výstavu Narcis. Všeobecný zájem bude již tradičně patřit výstavě Regiony České republiky, kde mívá své prostory a zástupce tradičně i náš Mělník. Více o blížících se akcích, se dozvíte na webu ....







pátek 10. dubna 2026

Regionální muzeum Mělník vás zve na akci Panovnice a rytířské hry. Pozvánka na Den Země a na další dubnové akce.


Počasí nám dnes dopoledne neuvěřitelnou chumelenicí připomnělo zimu, ale to nám vůbec nevadí, protože tu máme víkend, bílý den se prodlužuje, a jak jsem posledně avizoval, tak se zase podíváme na nějaké pozvánky. Začínáme pozvánkami na duben z RMM.

👑Panovnice a rytířské hry, Den Země - pozvánka

Milí návštěvníci a příznivci Regionálního muzea Mělník,

Srdečně Vás zveme na dubnové akce. Přeneste se s námi na chvíli do středověku při vystoupení mělnických Panovnic a rytířských hrách v pátek 24. 4. od 17:00 hodin!

Město Mělník je jediným středočeským věnným městem českých královen. Ty zde hledaly útočiště, příjemné místo k životu i prostor pro uskutečnění svých záměrů při zvelebování českých zemí... Letošní vystoupení mělnického souboru Panovnice se koná na počest "husitských" královen: Barbory Celjské, Johany z Rožmitálu i Žofie Bavorské.

Program:
17:00   SOUBOJ A RYTÍŘSKÉ HRY PRO DĚTI V PODÁNÍ RANNĚ STŘEDOVĚKÉ SKUPINY JORMUN V ATRIU MUZEA
18:00  HUDEBNÍ VYSTOUPENÍ PANOVNIC A STŘEDOVĚKÉ SKUPINY ELTHIN V MALÉM SÁLE
19:00   NEOBYČEJNÝ KEJKLÍŘ DAVID KROPÁČ V ATRIU

Jedinečnou atmosféru opět navodí precizní historické kostýmy z dílny Ingrid Růžičkové.

 



ZVEME VÁS I NA DALŠÍ DUBNOVÉ AKCE:

14. 4./17:00 POEZIE PŘÍRODY
Vernisáž výstavy fotografií a knih překladatelky, básnířky a umělkyně Věry Kopecké s autorským čtením v muzejní kavárně.

15. 4./17-19 KODEXOVÉ HOUBY
Mykologická přednáška v muzejní kavárně. Přednáší Petr Souček.

25. 4./13-15:30 DEN ZEMĚ VE SKALNÍM OBYDLÍ LHOTKA

Tradiční přírodovědný program pro malé i velké návštěvníky

13:00 - 13:30 Komentovaná prohlídka skalního bytu - poslední obyvatelka zde žila ještě v roce 1982

13:30 - 15:30 Sokolnické ukázky s Danielem Dobrkovským

Ve velkém sále muzea na Vás až do 16. 8. 2026 čeká interaktivní výstava LIBERTA 100 LET s fotokoutkem a soutěží.

 

Těšíme se na setkání s Vámi v muzeu!

 

Přeji Vám příjemný den!

Kristýna Frelichová, DiS. 

PR, propagace, produkce





 

pondělí 6. dubna 2026

Velikonoce vytáhly do přírody plno lidí. Vrátenka nabízela po delší době pohled do Krkonoš.



 


I podle předpovědi počasí měla být neděle nejlepším dnem svátků a nutno říci, že také byla a relativně nejméně foukal vítr. Lidé svůj volný čas trávili všelijak a někdy jsou ty zájmy až s podivem, ale jsme zkrátka různorodá společnost.

Obvykle se mi stává, že mi někdo popisuje svůj výletní program, který se týká návštěv různých věhlasných turistických cílů v nějakém regionu, ale i tady zažívám úsměvná překvapení. Považte, že jsou lidé a snad i přibývají, pro které jsou tyto někdy i ,, turisticko- výletní televizní cíle" spíše doplňkovou záležitostí a hlavní pointou výletu jsou restaurace, jejich interiéry, jídla, jejich ceny a samozřejmě i cena piva.

Je to k nevíře, ale už jsem viděl fotografie, kde byla nejen krajina, ale i oběd  na talíři v restauraci a znám několik lidí, kteří dovedou o těch jídlech i cenách básnit a někdy podle těch zkušeností s restaurací volí své cesty, nebo si kvůli těm restauracím klidně i zajedou z plánované trasy slušný kus cesty. Obvykle jde o malé kolektivy a přijde mi komické, že poslední taková předvelikonoční zpráva se týkala Krkonoš, na které jsem se měl v neděli dívat.


Já se nějakým dálkovým výletem nemusel nyní vůbec zabývat, za což bývám občas rád a obyčejně to chytne člověka až téměř v létě, když je hezky, když je to cestování i výhodné, a když už se trochu člověk i rozcestuje. To se najednou vynoří tolik nápadů, až se tomu člověk sám diví a do jisté míry platí, že když to někde po novotě navštívíte, tak již přímo i v místě vidíte další typy na nějakou budoucí návštěvu. Ale k těm bližším cílům máme zase jiný vztah.


Bylo třeba projet od začátku března z různých důvodů auto, a když stejně nemáte dříve čas, než v půl jedné po poledni, tak je blízké Kokořínsko i Říp dobrou volbou. Navíc vás každý koníček do jisté míry svazuje. Řada lidí jezdí opravdu ráda na kopce i na rozhledny za výhledy, ale u fandy rozhlasového dálkového příjmu je to ještě více okořeněné. V době netu jsou za tím pochopitelně i další diskuse, kde se probírá, co se kde dá v jaké kvalitě ulovit. Nejraději to přirovnávám k rybaření. Jak moc je ta aktivita zase jiná na rozdíl od cyklisty a turisty, který je v pohybu, neustále mění prostředí a někdy sám žasne nad tím, co vše stačí během denní akce obsáhnout.

Sice by si Říp už zasloužil opět návštěvu, ale bylo mi jasné, že to tam bude jako na Václavském náměstí. Napadla mě Houska, kde jsem loni prožil krásný druhý výlet své dovolené, jenž jediný nebyl veden po železnici. Vždy jsou za tím nějaké pokusy s dálkovým příjmem a jinak tomu nebylo i nyní.


Jen zase chyběl nápad dokumentovat fotografiemi a ani nebyl čas. Musíte být ve střehu, když vás z Mělníka doprovází do Lobče k pivovaru asi 12 kupodivu předpisově jedoucích motocyklistů. V Lobči bylo všude plno a bylo tu i několik zájezdů na prohlídku pivovaru. Pak už vedla má cesta přes Nosálov, kde  mezitím zmizela ta pohádková zahrádka plná trpaslíků a různých figurek, o které jsem tu jednou psal. Ještě nikdy jsem neviděl tak zaplněné parkoviště na Vrátenské hoře. Volná kapacita asi pro čtyři auta. Bylo jasné, že dnes bude všude plno lidí a má první cesta vedla automaticky lesem na Housku.


Není to kdovíjak daleko od domova, ale ona ta procházka, focení i ladění přijímačů spolkne času dost. 


Špičák, 483 m.n.m. Zajímavý pohled na jeho vrchol.


Kříž pod Lipovým vrchem.


Toto místo má pro mě jisté kouzlo. Asi 28. prosince 1991 jsem tudy šel zprava doleva pěšky z Mělníka přes Bezděz do Doks. Když už se vyškrábete z Kokořínského dolu sem, tak vás čeká nejen pohled na blízké autoparkoviště pod hradem Houska, ale především na kopečky Máchova kraje s Bezdězem před vámi.





Možná na to každý není, ale roubená i hrázděná stavení společně se skalními sklípky ( níže) jsou vždy milým zpestřením výletu.



Celý zámek Houska, se dá po severní straně dole pod ním po úzké lehce exponované pěšině obejít. Nejhorší jsou kopřivy, na které jsem nyní ještě celkem logicky nenarazil.


Tak vypadá Bezděz z cesty pod zámkem.


Tento pohled mě mile šokoval. Určitě bych se na rozhledně na Vrátenské hoře dnes zastavil, ale že budou vidět Krkonoše, tak to jsem nečekal.


Co jsem tu vlastně testoval ? Skála se zámkem zabraňuje signálům z nežádoucího směru, ale dokáže přikrýt okolní terén i signály od Ústí nad Labem a potažmo některé východní ? V zimě totiž jeden náš kolega úspěšně poslouchal ve Frýdlantu v Čechách na frekvenci 95.2 MHz polské rádio ze Štětína a určitě by bylo fajn, kdyby se to někdy povedlo i  hlouběji v republice. Tím spíše, že se to v dávné minulosti v podmínkách již někomu podařilo.

Nezdařilo se. Kromě toho, že na frekvenci burácí polská náboženská stanice Radio Maryja ze Swieradowa Zdroje ( město pod naší horou Smrk v Jizerských horách), tak se tu ve vertikální polarizaci daří o něco méně Rádiu Fajn z Vysokého Ostrého ( kopec nad Sebuzínem u Ústí nad Labem). Podmínky zde jsou velmi podobné, jako na severním úpatí Vrátenské hory.



Určitou útěchou tak byl příjem vyloženě městkého kanálu pro město Drážďany a jeho blízké okolí v pásmu DAB+. Tento multiplex na kanále 8C bylo dříve možné přijímat i za vilou Karola u nás na Mělníku, ale s příchodem českých provozovatelů dálkový příjem i zde značně utrpěl. Drážďany pak mají ještě jeden regionální multiplex s větším regionálním záběrem na kanále 7A, který již u nás přijímáme. Zde za zámkem Houska jsou všechny saské multiplexy ( 5C,5D,7A,9A,12A) za plný výkon.

Přešel kolem mě za celou dobu nejrůznějšího ladění jeden třicátník z Ústí nad Labem, zajímal se, co že dělám a přiznal se, že si nedávno také již pořídil dabové rádio. Bylo si o čem povídat a rozhodně ne jen o rádiu. Mladík totiž pracoval kdysi v nějaké firmě, která zanikla a svůj další osud pojal zajímavým způsobem. Prý si dal půl roku volno a poznával turisticky republiku při drobných několikadenních výletech, kdy prý venku třeba i jen bivakoval a občas si koupil něco v krámě, nebo usedl na jídlo do restaurace. Ani jsem se neptal, zda teď někde pracuje, ale bylo mi řečeno, že máme nádhernou vlast a do konce života nebude mít asi ani čas ji celou poznat.


Několik dalších snímků nechám bez komentáře.








Samozřejmě jsem si návštěvu rozhledny nemohl nechat ujít a byl to zážitek. Na vršku jsem totiž potkal dvojici starších lidí, která dnes bydlí v našem kraji, ale pochází ze severu Slezska z Javornicka, kde jsem ještě nebyl. Protože jsem zejména na Bruntálsku a loni v Jeseníku již byl, tak bylo o čem chvíli povídat a zase taková ta radost, jak je vlastně vše provázané. V jednu chvíli foukal tak silný vítr, že se celý ochoz rozkymácel takovým způsobem, jaký nepamatuji.

To nebylo nic příjemného a nakonec tu člověk dlouho nezůstal.



Zkoušel jsem dálkové fotky i novým mobilem, ale tudy opravdu cesta nevede. Toto chce jinou techniku a vzhledem k tomu, že mám tak rád výhledy, tak to možná napovídá tomu, co by si měl člověk asi brzy už pořídit. Touha je v takovou chvíli vyšší než kvalita, což není dobré. Je ale také pravda, že to nijak dobré nebylo. Opar a vrcholové stavby opět nebyly vidět. To už je dávno, co se to povedlo.





Čená hora u Jánských Lázní ( 80 km) 1300 m.n.m.











České středohoří.


Nakonec jsem došel na jedno své místečko, kde byl mnohem větší klid a než jsem se pustil do svého hobby, tak jsem ještě zkusil duchapřítomně vyfotit lesní zvěř.





Tady jsem si našel takové místo, abych se mohl dívat na naše nejvyšší hory a přitom jsem po měsíci znovu ladil a porovnával. Byl to docela úspěšný lov a již jsem tak nějak věděl, jaké kmitočty mám zkoušet ladit. Podělím se s vámi o dvě největší dálky. Na 88.3 tu téměř spolehlivě ulovíte Jedynku z Opole ( 218 km), ale rekord to nebyl. Teorie totiž říká, že na 87.5 lze ulovit Jedynku z 300 km vzdáleného vysílače Czestochowa - Wreczyca.

Tato frekvence sice byla velmi zarušená a jen podmínkově z toho vystupovalo vždy na několik vteřin srozumitelné vysílání, ale pomohla trošku náhoda, kterou lze i cíleně užít. Když slyšíte stejnou jazzovou skladbu téměř současně na obou frekvencích ( 88.3 a 87.5), tak je jasné, že je oboje stejné vysílání Jedynky. A protože znáte z FM listu stanice, vysílače i kmitočtové příděly, tak víte, že vám tam občas vystupuje ze změti hluku 300 km vzdálená stanice.

Přes ten hornatý terén je příjem vysílače z 272 m.n.m.  na vzdálenost 300 km pouze na teleskop v těchto podmínkách zkrátka úspěch hoden radosti. To je trošku o něčem jiném, než když posloucháte alpský vysoko umístěný vysílač, nebo poměrně slušně výškově umístěné vysílače v Porýní.

Tak jsem tedy spojil svoji zálibu v turistiku, se zálibou ve výhledy, a se zálibou v dálkový příjem.

Pohodový vstup do 15. pracovního týdne roku 2026. Příště se snad už podívám na nějaké ty výstavy v Lysé nad Labem a na výletní lodní dopravu. Nedávno jsem ji tu zmínil a zrovna teď jsem zaslechl z televize cosi o lodi Labe, která dopoledne vyplouvá  z Ústí nad Labem a pluje kamsi proti proudu směrem na Roudnici nad Labem.