Přijíždíte do stanice Mělník ! Historie nejdelších železničních spojů pravobřežní labské železnice. Jízdní řád 1975 / 1976 přivedl pod Mělník dokonce dva mezinárodní expresy. ( 4. díl)

 

Mělnickou stanici nenavštívil v minulosti jen legiovlak, ale například i projekt protidrogového naučného vlaku.

To, co se odehrávalo v JŘ 1975/ 1976 ( platil od 1.6.1975 - 29.5. 1976) je v rámci stejné kategorie docela síla a opravdu škoda že to mohu takto zjišťovat jen z domova díky informacím na webu, které jsou momentálně k disposici a nezabývají se prioritně jízdními řády. Inu, nikdy nevíte, co jak na internetu dlouho vydrží. Ovšem, protože mě to zajímá, tak jsem v tuto chvíli rád i za tyto hrubé informace, a pro čtenáře je to možná první možnost si udělat představu, jaké dálkové spoje nám tu doma v průběhu času jezdily. Jistě budou roky, kdy to trošku proběhneme, ale tady se musím zastavit.

Začnu tedy opět expresem Ex 1470/ 1477 Favorit , který jezdil opět přes léto od 27. června do 13. září. Ten získal zcela nový odjezdový čas již ze samotného počátečního Lipska. Odjížděl ve 12.34 hodin a do Děčína na východní nádraží přijel v 15.34. Tady se opět dostala ke slovu naše elektrická lokomotiva  E 499, která odjížděla z Děčína- východ v 16.14 a měla vlak odtáhnout do Púchova. Pro Mělník čas uvedený není, ale vzhledem k tomu, že v Lysé nad Labem vlak stál v čase 17.56 - 18.09, tak počítejme, že tu mohl být tak v 17.30 hodin.

Dále tu máme čas přepřahání lokomotiv v Púchově 23.23 - 23.38 hodin. Následující úsek přes Komárno do Komárom je již v režii maďarských  drah a tudíž lokomotiva není uvedena, ale uvádí se čas strávený v pohraniční stanici Komárom, tedy 3.13 až 3.55. Je třeba si uvědomit, že tehdy cestující museli mezi státy počítat s určitou časovou prodlevou z důvodu celní kontroly. Jindy to bylo kvůli změně lokomotivy a konečně i delší stání ve velkých městech. 

Vlak pak zřejmě mířil podle Dunaje do Budapešti, ale to se u tohoto spoje neuvádí. Lze to však vidět jinde, že to tak bývá. Ostatně, nás v tomto seriálu hlavně zajímá, kam až vlak, který tu stavil jel. Tady vás potěším, protože to bylo nejen druhou sezónu opět k Balatonu, ale tentokrát podle pobřeží ještě dále.

Cílovou stanicí bylo velké město u samotného západního pobřeží jezera s názvem Keszthely ( česky Blatenský Kostel), kam dojel vlak v 8.02 hodin. Od nás by to tedy bylo tak asi 14.5 hodiny na cestě s určitým nočním pospáváním a příjezdem v ranních hodinách. Jak to jelo zpět ? Napíši to stručně. Keszthely 13.32, Komárom  17.30 - 18.10, Púchov 21.36 - 21.50 , Lysá nad Labem 3.14 - 3.21, ( Mělník 3.50), Děčín - východ 5.06 - 5.57, Lipsko 9.04 hodin.

Ovšem, teď tu je jedna novinka. Z Lipska jezdil nejen v předešlém JŘ po levém břehu řeky Labe k Balatonu také vlak s názvem Saxonia. Podívejme se, v kolik hodin vyjížděl v JŘ 1974 / 1975 z Prahy, a kdy byl u Balatonu. Trasa: Praha Bubeneč 20.47 - Bratislava hl. st 2.33 -. 2.45 - Komárom 4.31 - 5.10, Budapešt - Keleti 6.50 - 7.50, Keszthely 11.20. Vypadá to, že si oba spoje časově nemají co vyčítat a ty časové prodlevy mají na svědomí nejen celnice a přepřahání lokomotiv, ale jak vidíme, tak tam máme třeba i hodinové stání v Budapešti.

Teď si představte, že někdo zřejmě přišel s tím, aby Saxonia z Lipska v JŘ 1975 / 1976 byla přeložena na pravobřežní labskou železnici ( přes Mělník) a její trasa zkrácena do Budapešti. Pojďme na stručný přehled spoje : Ex 1475 Saxonia . Leipzig Hbf. 19.29, Děčín - východ  22.40 - 23.20, Bratislava hl.st. 6.33 - 6.45, Komárom 8.30 - 9.05, Budapest - Keleti 10.45 hodin. Nu, tady to vypadá, že pokud by byl vlak u nás tak v 0.30, tak cesta do Budapešti vycházela na něco málo přes 10 hodin.

Uvádí se, že z Děčína do Kutné Hory táhla vlak E 469. Z Kutné Hory do Komárom S 499 . Právě písmeno E značilo elektrickou lokomotivu na stejnosměrnou trakci ( severní část Československa) a S byla lokomotiva pro střídavou trakci na jihu našeho území. Jak jezdila Saxonia zpět, a kdy vůbec jezdila ?  Expres jezdil v naprosto stejném letním období tak, jako jezdil Favorit. Vypadá to, že tedy v letním období zde stavil expres Saxonia ve směru k jihovýchodu v 0.30 a mířil na Brno a Břeclav, zatímco expres Favorit v 17.30 mířil zřejmě na Olomouc a k Púchovu.

Z Budapešti jela Saxonia v : Ex 1474 : Budapest - Keleti 21.10 , Komárom 22.47 - 23.25, Bratislava 1.10 - 1.24, Děčín - východ  8.44 - 9.31, Leipzig 12.32. U nás tedy asi v 7.30. Na Lipsko vám tedy jel Favorit ve 3.50 hodin a Saxonia cca v 7.30. Jak to tedy tak vypadá, tak se zdá, že v JŘ 1975 / 1976 jezdily pod naším městem dokonce dva pojmenované zahraniční expresy. Favorit i nadále spojoval Lipsko s Balatonem přes Púchov a Saxonia tu spojovala nově Lipsko s Budapeští přes Brno a Bratislavu.

Co bylo důvodem různých změn, tras vlaků, nebo jejich přeložek, se dnes těžko dozvíme, ale někdy to bylo z kapacitních důvodů při rekonstrukcích nebo zefektivňování  určitých traťových úseků, kdy to měla na svědomí třeba i jízda po jedné koleji a velká pracovní rozpracovanost. To známe i ze současnosti, kdy například byla relativně nedávno jednu sezónu Vindobona přeložena z koridoru přes Pardubice a Českou Třebovou do Brna na koridor přes Kolín a Havlíčkův Brod tamtéž. To jsem si tehdy díky zastavení vlaku v Kolíně velmi pochvaloval.

Co pro Vás chystá Regionální muzeum Mělník v roce 2025 ? Podívejte se na akce, se kterými se v průběhu roku můžete setkat.

 

Rok 2025 nám začal a s ním je tu i určitý přehled akcí RMM, se kterými se v průběhu roku budete moci setkat. Následující text připravila tradičně paní Kristýna Frelichová.

Rok 2025 v mělnickém muzeu? Sportovní kočárky, letní didaktická herna pro děti i čarování při Svatojánské muzejní noci…

Co pro Vás chystáme v Regionálním muzeu Mělník v tomto roce?

Ještě do 30. března si nenechte ujít jedinečnou příležitost zhlédnout artefakty, spojené s dějinami Mělníka od středověku až do současnosti, které ještě nikdy nebyly vystaveny společně v takové časové šíři, na výstavě Mělník v čase: 750 let města. Prezentace vypráví příběh historie města na soutoku dvou největších českých řek na pozadí národních dějin, neboť ne náhodou je Mělník nazýván jejich kolébkou! Až do března zde také probíhají výukové zážitkové programy pro žáky nejen mělnických škol.

V únoru naši paměťovou instituci poctí svou návštěvou české kněžny a královny. Dosud největší vystoupení mělnických Panovnic nabídne tentokrát nejen zpěv a mluvené slovo, ale i středověký tanec. Jedinečnou atmosféru opět navodí precizní historické kostýmy z dílny Ingrid Růžičkové.

Krása a umění ovládnou velký výstavní sál i na jaře. Sochy, objekty i obrazy výtvarníků Blanky a Zdeňka Šulcových budete moci obdivovat na výstavě Tvorba není nuda. Ještě než se v letních měsících promění muzeum ve velkou didaktickou hernu alias Zábaviště pro sviště, pozvou muzejníci návštěvníky do tajů a kouzel Svatojánské muzejní noci ve skalním obydlí Lhotka.

V letošním roce muzeum také dostojí jedné ze svých dvou specializací, když představí část sbírky sportovních historických kočárků. Prezentace s doprovodným programem a soutěží potrvá celé léto.

Čeká nás také několik zajímavých spoluprací. Společně se Střediskem náhradní rodinné péče se zapojíme do projektu Děti ze srdce. Stejnojmenná výstava bude k vidění v březnu a dubnu ve vstupních prostorech muzea a kavárně. S mělnickým patriotem a kreativcem Petrem Šťastným - Raistem oprášíme odkaz významné osobnosti poválečné filmové tvorby – především loutkové animace Vilibalda Weinzettla. Přínosná bude také spolupráce s destinační agenturou Mělnicko – Kokořínsko, ať už na nově vznikající regionální turistické multikartě či při výstavě Po stopách Šporků.

Svou cestu do světa si bude hledat nově vydaná publikace Ecce patrona nostra, která byla slavnostně pokřtěna v listopadu 2024 v rámci programu Dne Města Mělníka. Kniha věnovaná české a mělnické patronce kněžně sv. Ludmile obsahuje i rozsáhlé genealogické schéma dokládající přemyslovské kořeny všech současných monarchů Evropy.

V průběhu roku potěší návštěvníky i tradiční akce – Vynášení Morany, jarmarky, Den Země a Velikonoce ve skalním obydlí Lhotka, procházka s kocourkem Švarcem či zářijová výstava hub. Před koncem roku pak budeme nahlížet zvířátkům pod peřinu při přírodovědné vánoční výstavě. Rok 2025 bude i obdobím zahájení velkých projektů, jako je vybudování zázemí pro návštěvníky u skalního obydlí Lhotka či revitalizace stálé expozice českého vinařství.

A chystáme toho ještě mnohem víc. Plán akcí na rok 2025 si můžete stáhnout na našem webu! Bude průběžně doplňován. Těšíme se na setkání v mělnickém muzeu!

-rmm-

Muzeum vydalo knihu o mělnické a české patronce sv. Ludmile

V rámci programu Dne města Mělníka 25. 11. představilo Regionální muzeum Mělník novou knihu. Publikace ECCE PATRONA NOSTRA – Středočeský památník oslav 1100. výročí mučednictví sv. Ludmily obsahuje úspěšnou esej „Krajiny sv. Ludmily“ z pera na Mělníku dobře známého historika umění Dr. Vladimíra Czumala.

Jeho text zabývající se v kontextu životní cesty kněžny Ludmily významnými hradišti raně středověkých Čech provázejí krajinářské snímky Mělničana MgA. Miroslava Páska. Reprezentativní knižní dílo o více než 320 stranách dále zahrnuje nové poznatky Dr. Petra Nohela z Univerzity Karlovy (rodokmeny potomků sv. Ludmily), tematické eseje dalších odborníků (dějinné předpoklady doby sv. Ludmily; sv. Ludmila v tradici české literatury; sv. Ludmila ve výzdobě Pražského hradu) a retrospektivu svatoludmilských jubilejních počinů s důrazem na dění na Mělníku.

Samostatnou přílohu sborníku, který sestavil muzejní historik Mgr. Lukáš Snopek, tvoří rozsáhlé genealogické schéma dokládající přemyslovské kořeny všech současných monarchů Evropy. Coby vánoční dárek tato bohatě vypravená kniha jistě potěší nejen patrioty a milovníky historie, ale každého zájemce o tradici, která po staletí spoluformovala české národní vědomí. Knihu zakoupíte v pokladně mělnického muzea za 399,- Kč.

-RMM-

V sobotu 25. ledna se jde 50. ročník Zimního přechodu vrchu Nedvězí. Všechny tři mělnické turistické kluby již mají zcela jasno. Ve Velkém Borku je nad mokřadem připraveno čapí hnízdo. Vrátí se čápi i na Mělnicko ?

 

Když jsem začal psát v roce 2011 web Soutok, tak jsem vůbec netušil, co to obnáší a kdo to vůbec čte. Představte si, že děláte reklamu na nějakou akci, nebo ji lépe řečeno podpoříte. A jsou tu otázky:  Přijde více lidí ? Bude to třeba i kvůli vašemu médiu ? Vejdou se všichni ? Tak když ještě chvíli bývaly třeba v Kokořínském Dolu pivní festivaly, tak tam bylo vždy lidí dost. Na Nedvězí byl občas také plný autobus tak, že bylo někdy třeba stát, ale vlivem reklamy zde to asi nebylo.

Ono se totiž ukázalo, že lidé mají k něčemu své sklony a nepředěláte je. Když někoho potkáte na pochodu, tak je šance, že se s ním příští rok shledáte, nebo za tři roky, ale když to někdo nechodí a může to být i váš známý, tak ho tu prostě nikdy nepotkáte. Tak to prostě je a od té doby si nedělám výčitky, že bych svojí propagaci zde přetěžoval kapacitu autobusu. Je celkem běžné, že člověk píše hlavně o tom, k čemu má nějaký vztah.

Jak tak vidím, tak ten jubilejní 50. ročník Zimního přechodu Nedvězí bude asi pěkná divočina, ale když on je zrovna jubilejní, že ? A kdo by nechtěl být u jubilea, byť to vůbec nemusí dopadnout podle představ ? Tady mě vždy napadne jeden ročník, kdy jsme se do té Boudy moc nevešli a nakonec nás část z vlastní iniciativy došla až do obce Jestřebice, kde jsme měli možnost posedět v restauraci U Šálků, před níž nás později vyzvedl autobus. Prostě člověk opravdu nikdy neví, jak to vše dopadne. Ale, mějte na paměti, že vše je nakonec takové, pod jakým úhlem si naprosto stejnou věc sami sobě podáte.

Tím chci říci, že někdo se může zlobit, že to byla v cíli rychlovka a dost času prostál venku čekáním na autobus, a jiný si zase řekne, že si něco nového turisticky přidal a poznal i jinou restauraci. Proč to tu vše píši ? Protože to podle poslední aktuální situace necelý týden před akcí tímto letos opravdu zavání.

Teď už se nám odkopaly i kluby z Neratovic a Kralup, jak jsem před týdnem zde psal, a tak vám mohu předložit to, co píší svým členům a zájemcům o akci. Toto tedy vzkazuje členům Kčt Neratovice pan Zach :

http://www.kct-nera.cz/nangaduba.pdf

Znamená to tedy, že tentokrát bude Bouda v obci Střezivojice do pozdních odpoledních hodin hučet a vystřídá se tam více lidí, než bývá obvykle. Neratovice se tradičně rádi vrací domů až mnohem později a doporučují svým členům nejlépe trasu už od Liběchova, aby přišli do Boudy později, ale nějaké to prostřídání u stolů už k tomu prostě občas patří. Připravte se na to, aby vás to nezaskočilo.

Kralupy nad Vltavou už tedy mají svoji trasu i cílovou hospodu v Dubé. vše je na ....

https://www.kralupska-turistika.cz/kct/download/2025/nedvezi.pdf

Nu, sám mám o čem přemýšlet a nejen já. To konečně píše i pan Zach. 

Mělnický oddíl - pozvánka na akci :

 https://kct-vht-melnik.webnode.cz/news/jubilejni-prechod-nanga-duba-nedvezi-sobotu-25-ledna-2025/

A pak tady mám ještě jednu krásnou zprávu z Velkého Borku. Dovolil jsem si sdílet. Vy víte, že Soutok a čápi patří k sobě. Začalo to tak nenápadně v roce 1991, když jsem na komíně vedle motorestu v obci Stvolínky na Českolipsku spatřil obsazené čapí hnízdo a vrátil se ve vzpomínkách do 80. let k nám k Vltavě, kdy se zdálo, že u Vrbna také tou dobou nějací čápi pobývali.

Čas často maže stopy, a tak si jen z hlavy pamatuji, že o mnoho let později jsem se ani už nevím jak stal jakýmsi členem internetového monitoringu čápů, když právě hnízdo ve Stvolínkách zdobily asi dvě mé tehdy aktuální fotografie. To jsem se již dozvěděl i to, že některá hnízda mají i on-line kamery a oblíbil jsem si hnízdo u Mnichova Hradiště s výhledem i na nejbližší vodní hladinu a do míst, kde se nachází populární Drábské světničky.

Došlo to až tak daleko, že díky on-line kameře, která mi přenášela obrázky domů jsem si tam jednoho červencového dne udělal výlet, hnízdo si vypátral a potěšil se faktem, že tentokrát jsem přímo tam, odkud mi chodí až domů snímky hnízdících čápů a okolí. Bohužel je příroda někdy moc krutá, člověk má až moc zájmů, a tak jsem v posledních letech s návštěvami on-line kamery polevil, ale čápi opravdu vnímám.

https://soutok.blogspot.com/2015/08/vodni-mlyn-ve-slupu-byva-castym-nametem.html

Všímám si, že mi dělali společnost ve Slupi na Znojemsku, v Moravské Amazonii, na Moravském poli a zdá se, že po terénních úpravách by mohli být spatřeny časem i u Lužce nad Vltavou. Uvidíme. V každém případě přichází pěkná zpráva z Velkého Borku, kde jsou občané velmi činní. Jenom loni tu vznikl krásný mokřad a místní si povšimli, že se tu objevil čáp. Ihned tu přešli od slov k činům a relativně nedávno tu vztyčili sloup s jakýmsi základem hnízda, kdyby se snad místo nějakému čápovi zalíbilo.

To se opravdu stává, že někam čáp létá rád a jinde hlásí již léta opomíjené hnízdo. V diskusi kdosi navrhl, že by tu mohla časem při případném úspěšném hnízdění být i on-line kamera. Tak ano, stává se to standardem a úžasné je právě to, že můžete místo nejen sledovat z domova, ale nemáte to nijak daleko a můžete k mokřadu zavítat i se na sloup s hnízdem podívat. Právě kamery, které zabírají nejen hnízdo, ale i vodní okolí patří k nejpopulárnějším a člověk je pochopitelně rád, že to vše je jen kousek od něj. Přejme si a držme palce, ať se ve Velkém Borku čápům zalíbí a ať se čápi na Mělnicko opět vrátí.

Přijíždíte do stanice Mělník ! Historie nejdelších železničních spojů pravobřežní labské železnice. To byly roky 1970 - 1975. Martha a Tena Elefteriadu by měly radost. ( 3. díl)

 

Dne 11.12.2021 se po trati pod Mělníkem naposledy projely rychlíky společnosti ČD.

Od JŘ pro rok 2022 obsluhuje rychlíky na trati 072 společnost RegioJet.

https://soutok.blogspot.com/2021/12/vite-co-je-to-sotous-soutok-se-v-sobotu.html

Také vás poněkud zaskočil fakt, že rychlík Favorit dle jízdního řádu 1969 / 70 jezdil do Budapešti přes Púchov ? Samozřejmě, že již existovala i  dvojí trasa přes Brno pokračující přes Břeclav a Bratislavu, ale to je právě to kouzlo železnice i jízdních řádů všeobecně, že je vše takové rozmanité. Pokud byste nahlédli na nějakou rychlíkovou spoj, která je vedena od Děčína naopak po levém břehu Labe směrem do Prahy, a pak pokračuje ve stejném směru do Budapešti, tak je velmi pravděpodobné, že bude vedena tak, jak jsme zvyklí i do dnešních dnů.

Následující jízdní řád platil od 31.5. 1970 do 22.5. 1971. Označení Favoritu a i trasa Favoritu, se oproti minulému jízdnímu řádu nijak významně nezměnilo. Povšiml jsem si, že ve směru z Lipska došlo k posunutí odjezdu z původních 18.42 na 19.21, ale od stanice Děčín - východ, se již i na příjezdu do ní a dále na trase časy shodují. Co z toho plyne ? Těch 40 minut úspory času v Německu není málo, že ? Jistě za tím něco je. Pokud se nevloudila chybka, tak může jít o celou řadu příčin na trase, jako je třeba modernizace trati, ale také třeba i novější a rychlejší typ lokomotivy.

Další změnou je fakt, že se spoj neomezuje již jen na léto, ale z nějakých důvodů jezdí i od 12.2. do 25.3. 1971. Důvody těchto změn se již nedozvíme, ale jízdní řád je prostě svědectvím, že tak tomu zkrátka bylo, a tak jmenovaný spoj jezdil. Také obrácený spoj číslo R 151 si zachovává časy z minulého jízdního řádu a zdá se, že se opravdu v Sasku něco vylepšilo, protože spoj do Lipska přijíždí již ve 13.03 hodin, což je o těch 40 minut dříve, než v případě předešlého jízdního řádu.

 Takovou zajímavostí je, že pokud bychom nahlédli do jízdního řádu příslušného roku naši trati, tak tam naleznete třeba páteční spoj ( Sp 454) s odjezdem ve 12 hodin z Chomutova a příjezdem v 16 hodin do Kolína, který pak pod jiným číslem  ( Sp 455) v neděli večer jezdil z Kolína do Ústí nad Labem- západ. Proč to zde zmiňuji ? Protože ještě například v 80. letech toto přímé spojení fungovalo, ( s časem se průběžně hýbalo) bylo primárně určeno studující mládeži a osobně jsem viděl jeho vytíženost.

Nejrychlejší osobní spoj v barvách ČD v Břeclavi ( současnost).

Jízdní řád pro další období platil od 23.5. 1971 do 21.5. 1972 a u rychlíku Favorit došlo k určitým úpravám. Ty první byly v úpravě období, kdy vlak jezdil.  Podívejme se na to:  28. června až 9. září, 17. prosince až 23. prosince, 3. ledna až 6. ledna, 10. března až 23. března. Další patřily již vlastním spojům. Spoj, který se nazýval již třetí sezónu opět  R 150 začíná znovu v Lipsku v 19.20 hodin a následující časy se víceméně stále shodují.

Je chvályhodné, že dostupné prameny jsou již podrobnější, ale vzhledem k tomu, že zde nepíši nějakou odbornou publikaci a nechci jít do nějakých zbytečných extrémů, tak to pojmu trošku obecně. Trošku se nám již poodhalila trasa po slovenské části, a tak si dejme výňatek z jízdního řádu, Trasa : Púchov 6.50 - Galanta 8.54 - Komárno 10.05 - Komárom 10.55 - Budapest K. pú 12.35 . Jak vidíte, tak cílovou stanicí se nově stalo budapešťské nádraží Keleti.

Na zpáteční trasu, se rychlík z nádraží Keleti vydával již v 18.30 hodin, což bylo skoro o 90 minut dříve než z nádraží Nyugati ( 19.55). Upřímně se vám přiznám, že jsem se koukal do mapy a vůbec nevím, proč se tam v dostupných materiálech objevuje až 90 minut rozdíl, když jižnější nádraží Keleti je jen nedaleko Nyugati a i těch 35 minut na příjezdu do Budapešti je skok. Všechny další časy se prakticky shodují s časy z minulého ročníku.

Že už je to trošku stereotypní ? I to se někdy stává. Dne 22, května 1972 začal platit nový jízdní řád a jeho platnost trvala až do 2.června 1973. Mohu vám říci, že to bylo naposledy, co nesl vlak označení R 150 a R 151, přičemž byl samozřejmě vedený také ještě pod názvem Favorit. Změnilo se i to, že znovu jezdil jen o letních prázdninách. V dostupném řádu je uvedeno, že z Lipska odjížděl v 19.10, další časy jsou stejné tak, jako v minulých letech a v cílové stanici Budapešt - Keleti byl opět ve 12.35 hodin.

Panoráma centra Budapešti.

Vlastně to v letech 1972 až 1973 znamenalo pro cestujícího z Mělníka prosedět při cestě do Budapešti až 12 hodin ve vlaku s odjezdem v 0.30 hodin. Někde jsem tu použil výraz SELČ, ale ten samozřejmě ještě nebyl a platil snad až od roku 1978. Přesně je to na wikipedii. Cesta zpět je jako přes kopírák s loňským ročníkem. Tedy v 18.30 z Budapešti a někdy v 7.40 v Mělníku. Ve 13.10 Lipsko a v 19.10 zpět.

Sezonou 1973/ 1974 nám ta nuda konečně končí. Naposledy se svezete Favoritem z Mělníka jen do Budapešti, a protože jsou časy ve všech bodech zcela stejné, jako v minulé sezóně, tak je asi zbytečné je znovu opisovat. Co se mění, tak to je název spoje. Ve směru z Lipska je spoj označován jako R 1470/ 1477 a ve směru od Budapešti jako R 1471/ 1476 .

Píši sice slovo nuda, ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, že ač to byla na dnešní poměry nekonečná jízda a rozhodně ještě žádné koridory zmodernizované nikde nebyly, tak Mělník měl aspoň v rámci dosud znalých řádů svůj první dálkový rychlík a hned mezinárodní a pojmenovaný zvučným slovem Favorit. Proti Praze a spojům na levobřežní železnici řeky Labe to bylo až směšné, ale bylo to tu. Jenom tak mimochodem, se podívejme na nějaké mezinárodní spoje jezdící z Prahy, nebo jí projíždějící se zastavením.

Vlaky nesly poetické názvy, jako například :  Mamaia ( Rumunsko - Černé moře), Saxonia ( Maďarsko), Transdanubium, Warnow, Metropol, Vindobona, Meridian ( Bělehrad - Švédsko), Silesia, Hungaria, Istropolitan, Pannonia, Polonia a mnoho dalších. Schválně jsem uvedl jen některá pojmenování, která tak trochu zavánějí opravdovou dálkou a vynechal jsem domácí názvy, mezi které patřily i názvy dálkových slovenských spojů.

Fonyód najdete dole u pobřeží lehce vlevo.

Konečně jsme tedy zase v nějakém revolučním jízdním řádu. Tento platil od 25.5. 1974 do 31.5. 1975. Vlak se stále jmenoval Favorit a nesl označení  Ex 1470 / 1477 a Ex 1471/ 1476 ve směru zpět. To jsme tedy vlastně povýšili od rychlíku k expresu. Zůstalo nám tedy to období letních prázdnin ( 28.6. - 9.9.). Posunul se odjezd z Lipska na  18.17 a v Děčíně z východního nádraží odjížděl vlak už ve 22.04 hodin. Protože nemám k disposici JŘ a další údaj je až Lysá nad Labem ve 23.46, tak dejme tomu, že tu mohl vlak stavit někdy ve 23.25 hodin.

U lokomotivy se v trase Děčín - Púchov uvádí E 499, která má povolenu konstrukční maximální rychlost 120 km/ hod. Odtud z Púchova odjížděl neuvedený nový vlak v 5.37 hodin ráno, který čas mezi 8.50 - 9.30 hodinou strávil v pohraničním městě Komárom. O vedení spoje v následujícím úseku nejsou podrobnosti, ale uvádí se ,že ve 12.41 dorazil vlak do cílového města Fonyód u jezera Balaton.

Pro mě je to určitá osobní záležitost, protože jsem u Balatonu strávil asi týden, viděl jsem tam jezdit vlaky, pobýval jsem nedaleko, ale když jsem se tu rozhodl projet  s přáteli vlakem, tak jsme zvolili návštěvu města Siófok. Kde bych jen tušil, že už v roce 1975 sem mohl dojet přímo z Mělníka a bez přesednutí člověk vlakem. Tedy, za nějakých 13 hodin putování po kolejích. Dnes by nad tím časem na cestě asi člověk koulel očima, ale to prostě byl rok 1975 a ještě o 10 let později k tomuto velkému jezeru putovalo velké množství Čechů a dalších cizinců.

Detail městečka ( cílové stanice vlaku) v polovině 80. let.

Ještě musím zmínit, že jezero má maximální hloubku 11 metrů, průměr se uvádí 3 metry, na jihu je hranice dvou metrů asi 200 až 300 metrů od pobřeží, na severu už po 10- 20 metrech. Nadmořská výška je tu 105 metrů, na délku má Balaton 78 km, na šířku 12 km. V nejužším místě je jezero 1.5 km široké a jezdí tu trajekt. Pokud byste ho chtěli obejít, jako já loni Macháč, tak je to 197 km pěšky :-). Obměna vody proběhne jednou  za 2 roky, přítokem je říčka Zala a odtok kanál Sió. Ještě tu mám poznámku, že nejvyšší vlny byly naměřeny cca 1.8 m u kraje jezera. To vše mám z nějakého cestopisu.

Samozřejmě cesta zpět: Fonyód 14.56 - Komárom 18.10-18.50, Púchov 22.13 - 22.27, Lysá nad Labem 3.37 - 3.49. Mělník tedy asi ve 4.30 . Je to přátelé vážně škoda, když vás zrovna něco baví a nemáte k tomu potřebné věci. Takto sice vidíte, co tu projíždělo, kam až to jelo, že to tu s 98 procentní pravděpodobností stavilo, ale stanovení přesné trasy i časů může doladit pouze patřičný JŘ.

A čím dnes skončím ? Za mého dětství se hrála v rádiu u nás  doma taková obrovská hitovka a ona sem do tohoto seriálu nyní přesně zapadne. No jasně ... Matha a Tena Elefteriadu : Od zítřka máme dovolenou ( 1976) ....V pondělí v Třešti, středa v Budapešti, v pátek už Balatón ....

https://www.youtube.com/watch?v=EhxqQLTKpEM

Přijíždíte do stanice Mělník ! Historie nejdelších železničních spojů pravobřežní labské železnice. To byl summer 69. Co ještě musíte vědět ? ( Díl 2.)

 

Byl krásný letní den roku 2002, neděle odpoledne, čas 14.30 SELČ a na jednom nástupišti ve stanici Brno hlavní nádraží stál celkem bez povšimnutí veřejnosti trošku dlouhý osobní vlak. Již jen jeho délka napovídala, že nepůjde jenom tak o nějaký běžný osobák, ale že se tu na cestu chystá rychlík, který má před sebou dlouhou cestu. Přicházím k jedněm dveřím a kochám se pohledem na tabulku vedle nich. Dívá se z ní na mě celá plejáda měst a tím posledním je město ležící jen kousek od hranice se Saskem. Mě však baví pohled na jiné město, jehož jméno je Mělník. ,, Tak si to také jednou užiju" řekl jsem si pro sebe. Sice to bude delší jízda, ale i tak budu již v podvečer doma a hlavně to bude bez přestupů.

Přátelé, sice všude píši, že přestupování není třeba se bát a zvlášť dnes, když si i v klidu domova můžete na internetu třeba i den předem prohlédnout mapky stanic, kde budete přesedat, ale člověk je tvor všeobecně převážně pohodlný, rád vypne mozek i nohy a nechá se dovézt nejlépe až domů. Občas to jde, ale nemělo by se nám to stát životním stylem, což vám řekne kdejaký doktor.

Právě cestování nás nutí k přemýšlení i reakcím na různé okolní podněty. Víme, že nesmíme být zbrklí, abychom třeba někde v nádražním podchodu neupadli na schodech a nezmrzačili se, že musíme být opatrní i v terénu na samotném výletě, a že se koneckonců mnohdy vyplatí komunikovat se zaměstnanci ČD, ale i lidmi kolem sebe. To vše dohromady je určitá prevence proti počínající demenci, která se u někoho může začít projevovat již v brzkém věku. Na druhou stranu dnes potkáváme duševně odpočaté i fyzicky zdatné osmdesátníky, kterým byste při setkání v přírodě na cestách jejich věk i díky poměrně slušné komunikaci nehádali.

Mnozí z nás užívají jízdní řád jen jako jakousi nutnost. Potřebuji se příští pondělí dostat do bodu B, tak tady mám vypsanou trasu, jak mám kde v kolik hodin přesedat, a jak se ty jednotlivé spoje jmenují. Ovšem, kdo má jízdní řády opravdu rád, tak tam najde pro něj řadu zajímavých i třeba užitečných informací a krom toho si libuje i v objevení pomyslných třešniček na dortu. Těmi jsou nejen dálkové autobusové i železniční linky, ale také i samotné spoje. Zvlášť u vlaků se stává, že některé dálkové spoje projedou i několik linek jízdního řádu.

A právě o těch třešničkách na dortu naši hlavní trati 072 bych tu chtěl tak trošku psát. Málo platné, největšímu zájmu se obvykle těší domácí hlavní trať, kterou užíváme asi nejčastěji, pak trati v okolí a nakonec takové ty výpadní koridory. Lidé si často myslí, že to není nic složitého a stačí jen vzít do rukou jízdní řád. Jenže, ono vypadá na první pohled vše jednoduše, a pak začnete vidět ty problémy a zjistíte, že na internetu je historických vlakových železničních řádů mizivé procento a na lepší časy se v digitalizaci řádů neblýská.

Naštěstí jsou ty zájmy příznivců kolem železnice různorodé, a tak se mohu jakousi oklikou dostat k tomu, co jsem zde slíbil. Tedy k tomu, že vám tu napíši, jaké dálkové spoje se v průběhu let rozbíhaly po našem pravém břehu řeky Labe, a které tu na Mělníku stavily. Je mi samotnému líto, že vzhledem k tomu, že stále ještě musím chodit díky zákonům z posledních let do práce, tak ty informace nebudou v některých okamžicích tak přesné, jak by mohly být. Archivy totiž mají otevřeno jen několik hodin v pracovním týdnu a historické řády jsou vzácné.

Byl by to jistě komfort i snadnější a přesnější práce, ale na druhou stranu je to určitá výzva se s tím poprat i tak a rozhodně nemám v plánu se dívat na věc tak, že třeba za pár let bude na něco možná dost času. Jedna věta ze života totiž říká : ,, Chcešli pána Boha pobaviti, tak mu vyprávěj o svých plánech." A ono známé : ,, Železo se má kout, dokud je horké" je také velmi pravdivé. Vzpomeňte si, jak jsme se kdysi mnozí snažili na základě televizního pořadu objevit své předky. Ten pořad sice neměl navádět lidi k tomu, aby sami pátrali po internetu, ale když už konečně byly některé pro někoho potřebné archívy do tří let zdigitalizovány, tak to nadšení leckoho z různých zkušeností a důvodů opustilo.

Naše putování tedy zahájíme jízdním řádem, který platil v období 1.6. 1969 - 31.5. 1970 . Je to s vyjímkou protektorátního řádu nejstarší řád, z něhož se mi takříkajíc oklikou podařilo získat určité potřebné informace pro tento seriál. Vzpomínáte si ještě na seriál o dopravě, který jsem tu psal v roce 2011 ? Už tehdy jsem zmínil jakési tušení, že tu kdysi jezdila spoj, které se říkalo Favorit. Tak pojďme na to .

Řečený Favorit, se ve směru SZ - JV nazýval  v daném řádu spojí R 150 a v opačném R 151. Jeho trasa začínala v 18.42 hodin ve veletržním Lipsku a ve 22.21 už byl vlak ve stanici Děčín - východ, kde docházelo k výměně lokomotivy. Je třeba mít neustále na mysli, že železniční sítě v Evropě mají svá napájecí napětí. Zatímco německy hovořící státy užívají elektrickou napájecí soustavu  15kV , 16.7 Hz AC ( střídavý proud), tak Česká republika i bývalé Československo užívá hlavní napájecí soustavy dvě. V severní polovině území to jsou 3kV DC ( stejnosměrné) a v jižní polovině 25 kV, 50 Hz  AC.

Mezi dvěma soustavami je určitý úsek bez napětí, kde jsou strojvedoucí o této skutečnosti informováni značkou a jsou tak za jízdy vyzváni ke stažení pantografu, čímž samospádem úsek bez napětí překlenou. Některé elektrické lokomotivy jsou dvou, nebo dokonce i tří systémové a mohou tak plynule pokračovat v jízdě, ale v době, kdy nebylo ještě tolik více systémových strojů a technika tak daleko, tak to někdy bylo třeba provést trošku složitěji. Například za pomoci potahu dieslovou lokomotivou.

Z Děčína východ vyjížděla tedy již naše lokomotiva  E 469.1 ( ve 23 hodin) a v Mělníku zastavil vlak v 0.30 hodin. Je vůbec takovou zajímavostí, jak můžete na internetu ve starých zdigitalizovaných řádech vidět, že po Děčíně byla další stanice pro mezinárodní vlaky často až Mělník. Z dostupných pramenů se dozvídám, že stejnosměrná lokomotiva s označením E 469.1 byla v Kolíně pro úsek Kolín - Půchov vyměněna za E 499.1 . V tomto případě tedy nejde o výměnu kvůli trakci, ale kvůli rychlosti.

Druhé číslo za písmenem totiž podle starého značení určovalo konstrukční rychlost stroje, která se počítala tak, že se k číslu  přičetla trojka a znásobilo se to deseti. Lokomotiva E 469 tak mohla jet nejvýše 90 km / hodinu, ale E 499 již mohla jet rychlostí 120 km/ hodinu. V Půchově byl tedy vlak v 6.21 a za 10 minut jej odtud vyvážela již neuvedená maďarská lokomotiva, která dovedla přes město Štúrovo ve 12 hodin spoj do cílové stanice Budapest - Nyugati.

Mělničan si tedy mohl udělat výlet do Budapešti, který zahájil v 0.30 v domácí stanici a kam dojel na poledne. Ovšem, spoj jezdila pouze o prázdninách až do 9. září, což samo o sobě poukazuje, k čemu že byla především určena. A jak to bylo cestou zpět ?  Z Budapešti odjížděl vlak po stejné trase v 19.55 hodin a na Mělníku byl přibližně v 7.40 hodin druhý den ráno. Když vezmete v úvahu, že ve 13.43 dorazil vlak do cílového Lipska, odkud se vracel v 18.42, tak byl pro Mělničana šikovný na výlet i do opačného směru, byť s kratším pobytem.

Na druhou stranu je 5 hodin pro pobyt někde často i dostačující a některá zahraniční města v pohraničí jsem zvládl prohlédnout i za poloviční časy. Chtěl jsem toho dnes představit více, než jenom ten summer 69, jak zpívá o létu 69 kanadská legenda Bryan Adams, ale uznejte, že je potřeba aspoň občas ještě něco osvítit, aby byl čtenář v obraze. Tak se nám tedy i druhý díl trošku natáhl na úkor spojů, ale snad se z toho už brzy vymaníme.

Lednová paleta akcí mělnického muzea. 🦅RMM leden - Vycházka ke světovému dni mokřadů, Hudební nástroje v proměnách času...

 

Nový rok se nám pěkně rozjel a již tu také máme první lednový aktuálně krásný přehled výstav i akcí RMM.

🦅RMM leden - Vycházka ke světovému dni mokřadů, Hudební nástroje v proměnách času...

Vážení a milí návštěvníci a příznivci Regionálního muzea Mělník,

Zdravíme Vás v novém roce s pozvánkou na lednové akce:

Ještě do 30. března si nenechte ujít jedinečnou příležitost zhlédnout artefakty, spojené s dějinami Mělníka od středověku až do současnosti, které ještě nikdy nebyly vystaveny společně v takové časové šíři, na výstavě Mělník v čase: 750 let města. Prezentace vypráví příběh historie města na soutoku dvou největších českých řek na pozadí národních dějin, neboť ne náhodou je Mělník nazýván jejich kolébkou! Až do března zde také probíhají výukové zážitkové programy pro žáky nejen mělnických škol.

V sobotu 1. 2. Vás srdečně zveme na tradiční Vycházku ke světovému dni mokřadů!

Ornitologická vycházka povede okolo Labe a Vltavy (cca 5 km) a v jejím průběhu budeme pozorovat zimující ptáky. Sraz je před muzeem (na nám. Míru 54) v 9:00 hodin.
Pořádá muzeum ve spolupráci s Českou společností ornitologickou, AOPK ČR a projektem Jeřábí život.

Do 16. 3. můžete navštívit výstavu unikátní sbírky hudebních nástrojů Vladimíra Růžičky v malém sále Hudební nástroje v proměnách času.

V kavárně a vstupních prostorech muzea na Vás čekají výstava Smím prosit? a výstava výtvarných prací žáků soukromé školy Eriza - Eriza art.

 

NENECHTE SI UJÍT DALŠÍ ZIMNÍ AKCE:

11. 2. v 17:30 se koná další představení mělnických Panovnic zatím v největším obsazení. Těšit se můžete nejen na zpěv a perličky ze středověkého života, ale i tanec. Jedinečnou atmosféru opět navodí precizní historické kostýmy z dílny Ingrid Růžičkové! Od 17:30 budou v atriu probíhat ukázky s dravcem. Od 18:00 začne samotné představení ve velkém sále muzea.

Novou Publikaci Ecce patrona nostra – Středočeský památník oslav 1100. výročí mučednictví sv. Ludmily zakoupíte v pokladně mělnického muzea za 399,- Kč. Kniha kulturní veřejnosti opětovně nabízí úspěšnou esej „Krajiny sv. Ludmily“ z pera na Mělníku dobře známého historika umění Dr. Vladimíra Czumala; text doprovázejí krajinářské snímky Mělničana MgA. Miroslava Páska. Dále zahrnuje i tematické eseje dalších odborníků a výběrovou retrospektivu svatoludmilských jubilejních počinů z let 2017–2022. Samostatnou přílohu sborníku, který sestavil muzejní historik Mgr. Lukáš Snopek, tvoří rozsáhlé genealogické schéma dokládající přemyslovské kořeny všech současných monarchů Evropy. 

 

Těšíme se na setkání s Vámi v mělnickém muzeu!

 

Přeji Vám skvělý rozjezd a mnoho splněných přání v roce 2025!

Kristýna Frelichová, DiS. 

PR a propagace 

 

Regionální muzeum Mělník, p. o.
Středočeského kraje 

nám. Míru 54, 276 01 Mělník 

T: 315 630 923, M: 728 620 651 

www.muzeum-melnik.cz

Přijíždíte do stanice Mělník ! Historie nejdelších železničních spojů pravobřežní labské železnice. Tak se jezdilo přes Mělník v době protektorátní. ( díl 1.)

 

Je zajímavé, jaké veliké popularitě se těší železnice, byť se to někdy nezdá. Dokonce tak, že už dobrých 50 let někteří lidé nakupují vláčky modelářských kategorií, staví si doma v podkroví různá kolejiště a modelují obvykle dle vlastní fantazie modelářskou krajinu. Jiní se zase naopak zajímají o skutečné lokomotivy i vagony, o jejich ovládání, o různé železniční trakce i dopravní návěsti a zabezpečení provozu. O nostalgické jízdy parním vlakem, nebo o natáčená videa z čelní kamery vybraného stroje na určité trati u nás i v zahraničí.

V neposlední řadě je to i turistický byznys, zvlášť když se někde oslavuje nějaké výročí trati a prodávají se vedle modelů a různých hraček třeba i pohledy, nebo se konají na točnách dep denní a noční přehlídky nejrůznějších lokomotiv minulosti i současnosti. To celé dokresluje nejen atmosféra akcí i vlastního běžného každodenního, nebo víkendového provozu, ale i tábor fotografů snímků s železniční tématikou a v neposlední řadě nesmím opomenout ani  ještě nedávno vysílaný televizní pořad ,,Pozor vlak !", který je dnes bohužel k vidění pouze na youtube a má obrovské množství dílů veliké všehochuti.

Myslíte, že jsem jmenoval vše ? Ani náhodou. To bych mohl jmenovat i zahradní železnice, vzpomenout třeba i rychlostní zkušební okruh, ale myslím, že už to stačilo. Jenže, co by byla veřejná doprava bez jízdních řádů ? Co by byla železnice bez jízdních řádů ? Byla by tak mrtvá, jako lidské tělo, kterému neteče v žilách krev. Jízdní řády jsou prostě důležité a je řada lidí, kteří si v nich doslova libují. Je to doslova celé zájmové odvětví, které vypovídá celou řadu zajímavých věcí a někteří zájemci je jsou ochotni v papírové verzi, nebo na CD získat. To ovšem není vůbec jednoduché, protože je to mnohdy podobné, jako se starými pohlednicemi na aukru.

Do digitalizace starých řádů se bohužel nikdo moc nehrne, byť zájem mezi veřejností by se jistě našel, a tak poslední možností jsou návštěvy archivů. Dnes sice již máme několik let dopravu v taktu, kdy častější cestující i bez řádu ví, že  všechny rychlíky končí v jednom směru bez vyjímky v Kolíně a odjíždí z naši stanice vždy 20 minut před sudou hodinou, ale tomu tak pochopitelně vždy nebylo a naopak jsme tu měli období, kdy mnozí nadšenci již zvědavě vyhlíželi, zda v řádu nějaké linky snad nebude spoj, která vás třeba přímo dopraví někam dále, než bývá u většiny spojů dané linky obvyklé.

Je třeba i zajímavé sledovat četnost spojů, jejich výchozí i konečné stanice a v neposlední řadě oceníte i situace, kdy některé spoje jedou v nezvyklých pozdních nočních hodinách, nebo nad ránem v časech, kdy autobusová doprava mnohdy takzvaně ještě spí. Konečně, měli jsme tu relativně nedávno období, kdy jste se díky četným jednáním o víkendu do některých obcí jinak než autem a vlakem nedostali a naopak mnohdy při pohledu do starých jízdních řádů žasnu nad tou až někde neuvěřitelnou četností spojů. Kdo si ještě vzpomínáte na můj článek z loňského července, kdy jsem se jen obtížně se štěstím dostával z Jihlavy v pátek večer domů, tak vězte, že o nějakou tu dekádu dříve bych takový problém zřejmě neměl.

Ale, pojďme již k  názvu takového pokusného seriálu, který se zásadně liší od seriálu z roku 2011 ,, Povídání o dopravě na Mělníku i pod ním, aneb ... Kam to všechno jede ?

https://soutok.blogspot.com/2011/11/povidani-o-doprave-na-melniku-i-pod-nim.html

Seriál z roku 2011 psaly osobní vzpomínky, ale toto je již svým levelem trochu jinde, protože lze vše dohledat. To je právě ten rozdíl, že u autobusových řádů se obvykle jízdní řády ze 70. a 80. let, až na nějaké velmi drobné vyjímky ze vzdálených regionů na internetu zpravidla nedochovaly, ale u těch našich železničních drah je ta situace přeci jen o něco lepší, byť ne o mnoho. Netřeba dodávat, že poptávka v diskusích občas někde je, ale odpovědi chybí, nebo jsou velmi zastaralé a již neaktuální.

Jak už to tak bývá, tak mi obvykle úvod k nějakému seriálu zabere celou kapitolu. To bych však chtěl změnit a myslím, že není lepšího začátku, než skočit až do velmi vzdáleného roku 1944. Nemám tu odvahu si jenom tak sám od sebe sem zkopírovat protektorátní jízdní řád naši trati. Proč bych se s tím měl také zabývat, když je tu mnohem bezpečnější cesta odkazu ?

https://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil1/162g.jpg

https://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil6/505m.jpg

Konečně, jedním ze smyslů Soutoku bylo občas dovést čtenáře k zajímavým odkazům.

Když se na to podíváte, tak jste prakticky 80 let v minulosti, kdy jsme mnozí nebyli ani na světě. Řád je to ale jistě zajímavý a mnohé vypovídá. Dozvídáme se, že úřední označení jízdního řádu pro veřejnost naši hlavní trati z roku 1874 bylo v roce 1944 číslo s písmenem 162g . Nenajdete tu jediný rychlíkový spoj. Dnes začíná první ranní spoj ve směru do Ústí nad Labem u nás na Mělníku přibližně ve 4.50 hodin, ale jak můžete vidět, tak tehdy to bylo v 5.48 a vlak začínal ve Všetatech. Kdo tehdy nevyjel a nechtěl jet v 7 hodin pouze do Litoměřic, tak si musel počkat až na spoj po poledni ve 12.12 hodin, a pak už jen  v 16.29 a ve 21.16 hodin. Všechny vlaky tedy jezdily až do Děčína podobně tak, jako třeba i v 70. a 80. letech, ale zdá se, že většina přepravního času patřila vojenským transportům, přepravě surovin i vojenské techniky a četnost spojů se zdála postačující.

Povšimněte si také ranní spoje z Liběchova ve 4.22, který již byl v Říši. Nutno podotknout, že tehdy šlo o parní sekci po již dvoukolejné trati. Takovou zajímavostí je, že většina filmů z válečného období nám především ukazuje parní lokomotivy, ale již tehdy bylo u nás místo, kde se po elektrické trakci u nás proháněl rychlík z Drážďan do dnešní Jelenní Hory a Vratislavy. Viděl jsem kdysi nějaké historické fotografie v železničním muzeu v Kořenově a opravdu na naši známé slavné poválečné zubačce z Tanvaldu do Harrachova existovala již ve válečném období elektrická trakce. To jsem však z Mělníka poněkud odbočil. Když se podíváte na opačný směr, tak bychom tam nalezli i snad nějaké paralely s budoucností.

Z Děčína hlavního nádraží například v 80. letech vyjížděl první vlak na Mělník ve 3.50 hodin, který sem dorazil někdy před 6 hodinou ranní. Také flamendrová spoj si nezadá s dneškem. Jen nám již dávno jezdí z Ústí nad Labem a nekončí v říšském Liběchově, ale dnes již dlouho na Mělníku a četná léta předtím až někdy v 0.50 hodin v Lysé nad Labem. Nesmíme ovšem zapomínat, že již sousední stanice patřila stejně tak, jako všechny ostatní směrem k Děčínu Říši, že ve vlaku probíhala kontrola osob i zavazadel, a jak jsem psal výše, tak počet osobních spojů byl zřejmě postačující.

Na druhou stranu nesmíme přehlédnout ani druhý odkaz na část 505m ( Liběchov - Mělník - Lysá nad Labem), který je zajímavý na protektorátním územím již užitím obou jazyků, je takovým určitým souhrnným řádem určité oblasti, která nás zejména u Mělníka také dost zajímá a vidíme, že některé spoje již poznáváme z trati 162 g, ale jiné končí a začínají v Liběchově. Dále tu znalci poznávají i několik lokálek, jako například  Skalsko - Chotětov, Velké Březno - Úštěk / Verneřice, nebo spojku mezi ústeckým nádražím Střekov a západním nádražím, či lokálku z Neratovic do Čelákovic. Už z řádu 505 m je patrná ta důležitost železničního uzlu ve Všetatech zejména v cestě na Prahu. Zájemce se pak může rozeběhnout na webu po trati z Turnova do Prahy a podívat se, které spoje jezdily z Mělníka přímo do Prahy, a které končily podobně tak, jako v některých případech i dnes jen ve stanici Všetaty s nutností přesedání. 

 Tak to byl takový úvodní díl na začátek a příště již budeme věrni názvu a přiblížíme se v čase mnohem blíže současnosti.

Pohodový zbytek víkendu !