neděle 5. února 2023

Sníh dnes ležel v okrese Mělník až na jeho královně kopců Vrátenské hoře. Zajímavý souboj fototechniky o Krkonoše, aneb tak krásně bylo na Vrátenské hoře.

 


Přiznám se vám, že po krásném výletě  před týdnem do Roudnice nad Labem jsem si pro tento víkend  docela přál nějaké ošklivé počasí. Člověk tak nemá pocit, že něco zmeškal, odpočine si, udělá co je třeba a hlavně  toho mám pořád  dost ke čtení a nyní i k turistickým tipům do budoucna. Ostatně, on člověk snad ani nemůže to všechno vidět, co ho zrovna napadne, ale je krásné si o tom třeba i jenom přečíst.

Jenže mě počasí zradilo. Jak už to poslední dobou bývá, tak pátek byl příšerný, sobota taková nemastná a dnešní neděle samozřejmě slunečná a krásná, jako vždy, když už druhý den zase začínají povinnosti :-). Nu, sice bych raději četl, ale což by nebyl touto dobou za takové situace hřích nevytáhnout paty ? Nejspíše by to spravila třeba i procházka do Hořína ke komorám, ale to by se nesmělo stát to, co se stalo.


Jistě jste zaznamenali, že nám poslední dobou dost foukal vítr, což bývá taková předzvěst, že by mohlo být vidět teoreticky dále do krajiny. Ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl, protože zrovna Krušné hory z Mělníka byly vidět spíše jen náznakem, ale ono to nemusí být vždy na všechny strany stejné a byla tu i jiná motivace. Konečně, má poslední návštěva Vrátenské hory skončila pod vyjímečně uzavřenou rozhlednou a těch lákadel tu bývá v okolí více.

Navíc to není daleko, opět nemusíte brzy vstávat a byla tu určitá šance na spatření Krkonoš a snad i známých dominant na jejich nejvyšším pohraničním hřebenu, kde už se člověk v minulosti něco našlapal.


Dá se říci, že cesta po téměř prázdné suché silnici v krásném slunném počasí neměla chybu a překvapilo mě až značně zaplněné parkoviště pod rozhlednou. Turistická značka sice nekopíruje cestu do bývalého vrchního lomu, odkud je krásný dálkový pohled na rozhlednu, ale já si tu vždy připomenu časy, když jsme sem začali s kamarádem před 25 lety jezdit z vysílačkou pásma CB a ani jsme netušili, že tu za dva roky bude stát rozhledna.

Tehdejší správce měl pro naše hobby pochopení, a tak nám  nejednou propůjčil v sobotu v podvečer od rozhledny klíč, ale ukázalo se, že anténa na stožáru upevněná u oplocení je rovnocenná drátové anténě v ochozu rozhledny a pobyt v autě byl větším komfortem. Navíc se přibývající telekomunikační  antény nad ochozem stávaly stále větším zdrojem rušení, ale z hlediska zážitkového bylo několik nezvyklých nočních procházek do samotného ochozu krásným zážitkem.

Dnes se tu v letní sezóně pořádá pro veřejnost několik nočních prohlídek do osvícené krajiny Měsícem v úplňku, ale zkušenost ukázala, že nejlepší efekt to má za jasného a bezmračného počasí.


Pokud mě fascinovalo, že silnice dostala nepatrný sněhový poprašek až ve vsích na úpatí Vrátenské hory a samotný sníh ležel až na pláni před rozhlednou, tak v ochozu to byla radost, že jsou po dlouhé době vidět Krkonoše. Nebyl to žádný zázrak, ale ona fototechnika některé detaily odhalí až doma. V každém případě jsem nelenil a hned jsem v přeplněném ochozu začal fotit mobilem panorama v nejzajímavějším směru.

Měl jsem sebou ovšem i Canon a ukázal se z toho zajímavý souboj, kterým hodně zahýbalo proměnlivé počasí. Zatímco Canon má méně pixelů, ale zase umí objekty přitahovat mnohem více, než mobil, tak mobil umí bezchybná nepřiblížená panoramata a maximálně přitažené běžné dálkové snímky mají více pixelů, což znamená menší zrnitost obrazu. Jenže tentokrát hrálo i velikou roli samotné počasí.

Může se vám zdát, že je pořád stejné počasí, a že jsou vidět Krkonoše, ale znalý člověk si všimne, že tam prostě chybí ty stavby, které tam mají stát. Ty opravdu vylezly v nevalné kvalitě až později, když už se člověk chystal pomalu dolů a podařilo se je zachytit pouze fotoaparátu Canon.


Na tomto snímku doma vidím polskou chatu jménem Schrenica ( kopeček vlevo),která je na hřebenu jen kousek vlevo a výše ad naší Voseckou boudou.


Tady již zahlédnete skalku Violík a vpravo od ní je známá stavba tvaru písmene ,,L" , které se říká vysílač Sněžné jámy.



A pokud se nemýlím, tak tady nám vpravo na pozadí vykukuje Sněžka, která je z Vrátenské hory vzdálená  cca 82 km . Následně sem dám dnes ještě několik fotografií bez komentáře a upřímně musím přiznat, že na článek už nemám dnes takový čas, jaký bych si přál. To je úděl těch  ještě  prací povinných :-).

Samozřejmě, že jsem tu stejně tak, jako ten Švejk  rozmlouval s ( vojáky) lidmi z jakého jsou útvaru a tak :-). Skoro všechno v ochozu byla Praha, jedny Nebužely, a pak až níže u parkoviště jsem měl štěstí na dvojici z Lobče. A to bylo moc dobře, protože mi slečna hned vysvětlila, proč jsem v tamním pivovaru dnes neuspěl. Byl jsem tam moc brzy. Vracel jsem se tedy stejnou cestou přes Nosálov, abych se dozvěděl, že se otvírá tak ve 13 hodin. V současnosti se tu ve staré varně prodává pouze lahvové pivo, nebo pivo v petkách ( výhodné pro řidiče) a na posezení si budete muset počkat nejspíše do března.

Můj výlet pak ještě zahrnoval krásné Bludiště, ale dnes sem dám jenom několik málo fotografií z Vrátenské hory. Ještě bych měl dodat, že v pokladně na Vrátenské hoře se zase zvedl počet turistických vizitek pro váš turistický deník.

Pohodový šestý týden roku 2023 !










Ještěd je odtud 36 km vzdušnou čarou.





pátek 3. února 2023

Obchvat Mělníka bude možná ještě pěkný kvapík a navíc se zřejmě i brzy změní krajina kolem Velkého Borku a Skuhrova. Proč ? Program RMM na únor i nejbližší akce.

 


Bude první únorový víkend škaredý ? Nic nyní neslyším kolem sebe tak často, jako věty typu : ,, Už aby bylo jaro. Tohle mě fakt nebaví. Pořád jen déšť, vítr a zima. To člověka nic nebaví." Nicméně se ke mně dnes dostaly informace, které jsou do jisté míry očekávané a zároveň i nové. Dění kolem obchvatu Mělníka mě vždy určitým způsobem zajímalo a není divu, že zajímá hodně lidí z Mělníka i  z jiných míst republiky.

Asi nikoho tedy nepřekvapí, že je vůbec ve veřejném zájmu dokončit obchvat co nejrychleji a pomáhá tomu i několik dalších faktorů. Zatímco první ze čtyř etap obchvatu byla citelně znát a především odstranila nevhodný provoz v jednosměrkách v Rousovicích, kde byla zvlášť krizová křižovatka ulic Pražská a Cukrovarská, tak výsledný efekt po skončení etapy druhé již tak oslnivě nepůsobí

Skoro se chce říci, že zatímco se budovala druhá etapa obchvatu, tak nám opět zhoustl provoz, a kdyby se nákladní doprava nevrátila opět ke kolejím a nebyla odkloněna na kruhový objezd v sousedství Průhonu, tak v rámci ostatní dopravy by se mohlo zdát, že se až tak moc nezměnilo. Navíc nám opět nepříjemně ožila krizová křižovatka v sousedství železničního přejezdu v Kokořínské ulici, která v době budování druhé etapy obchvatu ztratila na důležitosti.

Jsme tedy tam, o čem již byla řeč, a co vedlo k rozhodnutí, že s pokračováním již nelze nejen otálet, ale třetí i čtvrtá etapa výstavby má být odstartována současně. Až potud by se mohlo zdát, že tedy nejde o nic nového pod sluncem a přesto se náhle objevují nové obavy, které vybízejí  zastupitelstvo k další rychlé reakci . Že nevíte proč, a co by se mělo ještě dít ?


Ono to příliš nápadné nebylo. Všichni víme, že silnice I/16 slouží hojně nákladní dopravě a spíše šlo o jakousi představu, která vyvolává otázku. Kolik kamionů jede z Mladé Boleslavi do mělnického přístavu a kolik jich pokračuje dále do Řevničova na mezinárodní silnici E 48 ? Tam ovšem lze jet pohodlně z Mladé Boleslavi i přes Jižní spojku a Barrandovský most v Praze.

Jenže se nyní mnozí dozvídáme, že v obcích Vavřineč, Byšice, Bezno, Jizerní Vtelno ... porostou obchvaty obcí, které jsou již legislativně hotovou věcí, a že se na silnici I/16 nemůžeme dívat jenom ve vztahu k městu Mladá Bolelslav, ale měli bychom vidět i to, že pokračuje přes Jičín a Trutnov na hraniční přechod Královec - Lubawka , kde jsem mimochodem v říjnu projížděl zpět z takového rádiového výletu na druhé straně Krkonoš.

Ta silnice se může díky mnohým obchvatům obcí mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví stát pro dopravu ještě atraktivnější a naši zastupitelé tak učinili významný krok, který sice připomíná něco, co už v návrhu kdysi bylo, ale nyní se to ukazuje, jako téměř nutnost.  Pokud pomineme ne zrovna příliš šťastnou mírnou zatáčku ve Skuhrově, která je vlastně obtížnou křižovatkou ve směru Velký Borek, tak doslova hrozí  dopravní pohroma pro občany čtvrti Rousovice  v blízkosti této dopravní tepny. Totéž platí pro oblast Starých Rousovic, ale  jednoduché to nebudou mít ani lidé z míst, kde se stýká katastr města s katastrem Velkého Borku.

Pokusil jsem se najít nějaké materiály a těch odkazů sem dnes dám více. Takzvaná přeložka silnice I/16 by v nejlepším případě měla začít v roce 2027, pokud to správně čtu. Zdá se, že současná krajina pohodových polí mezi Blaty a Velkým Borkem vezme navždy za své. Obchvat by tak měl po severní straně obejít Velký Borek, překročit určité mokřady i železnici a vstoupit na současnou silnici poblíž Malého Újezdu.





Více též v posledním čísle Mělnické radnice.


Máme tu další měsíc, a to je chvíle, kdy si obyčejně představujeme program a nabídku některých akcí z našeho RMM. Pojďme na to.


Již zítra (4. 2.) s námi vyrazte na ornitologickou Vycházku ke Světovému dni mokřadů. Sraz je v 9:00 před muzeem, trasa bude dlouhá cca 5 km.

 

Do 13. 2. máte možnost se pobavit nad vtipnými i milými obrazy šemanovického malíře Petra Pěnkavy na výstavě Petr Pěnkava...Nic složitého.

 

V neděli 19. 2. propukne Mělnický masopust! Muzejní maškary nebudou při veselí chybět. Průvod vyráží z nám. Míru v 14:00 hod. Připojte se k nám! Od 10:00 se konají tradiční masopustní trhy u Dobrého Kance.

 

Ve čtvrtek 23. 2. v 17:00 hod. Vás srdečně zveme na vernisáž výstavy obrazů mladoboleslavských výtvarnic Zuzany Muzikant Jeřábkové a Květuše Burešové s názvem Co máme rády?

 

Ve vstupních prostorech na Vás do 26. 2. čeká druhý díl výstavy Kreativní střední Čechy.

V kavárně Vás až do 19. 3. potěší tvorba Anežky a Karly Kůlových na výstavě Maličkosti.

 

Těšíme se na setkání s Vámi v muzeu!

 

Přeji krásný den
Kristýna Frelichová, DiS.

PR a propagace

 




Pohodový víkend !

úterý 31. ledna 2023

Motorsport na Mělníku bude žít i v roce 2023 !! Seznamte se s časopisem, který píše trošku jinou vědu, než tu mediálně nejvíce prezentovanou. Únor na výstavišti v Lysé nad Labem.

 


Přátelé, zítra nám začne únor a do kalendářního astronomického jara to máme ještě nějakých 48 dní. Kdo by se na něj netěšil ? Jenže si tím čekáním prostě všichni musíme nějakým způsobem projít a doufat, že to jaro řádně užijeme. V takových chvílích uplakaných a šedých dní nás však může po duši pohladit cokoliv a pokud jste  si zejména v posledních několika letech zvykli, že k Mělníku patří také  cosi, co zavání přehlídkou a závoděním na dvou i čtyřech kolech, tak  musíte mít po přečtení článku v odkazu aspoň takovou radost, jako mám já :-).


Jenom připomínám, že tentokrát bude součástí trati nejen starý Strakův most přes Labe, ale celý úsek od Zelčína přes Vrbno, Hořín a Brozánky až po Vrázovu vyhlídku. Soutěžní stroje si můžete prohlédnout klasicky na náměstí Míru a na Náplavce v Rybářích, která je k takovým věcem doslova stvořená, jak jsem již psal loni v květnu.




Co ještě dodat ? Soutok se dosud rád objevoval v Mělníku na místech, kde se něco vonící automobilismem a motocykly konalo. Ať už to bylo na Blatech, v mělnickém autokempu na nějaké akci, na Mělnickém okruhu, nebo třeba posledně na oslavách 100 let motosportu na Mělníku.

Nerad píši, že někde stoprocentně budu, ale již nyní lze říci, že tu prostě najdete neskutečné množství článků na toto téma nejen z Mělníka.


Jak jsem dnes již psal, tak do jara je opravdu ještě daleko, byť čas rychle utíká, a to je třeba důvod k tomu si přečíst něco zajímavého. Vždyť souvisí vše se vším a na internetu je řada zajímavých věcí, aniž by o nich mnohdy člověk vůbec věděl. Jejich autoři tak vytvoří věci, které by navštívilo mnohem více lidí, kdyby o nich věděli. Protože jsem vždy pomáhal s propagací webů i FB o nichž jsem se domníval, že mají něco do sebe, tak jsem si dovolil vám nyní představit i tento web, kde se dokonce zrodil tematický časopis.



Na závěr dnešního článku si dáme program výstaviště v Lysé nad Labem v měsíci únoru.


Pohodový  začátek února  !

neděle 29. ledna 2023

Znáte dobře naše nejbližší města ? Roudnice nad Labem mě v dobrém smyslu až neskutečně překvapila. Projděte si nenáročný fantastický vycházkový okruh Roudnické památky.

 


Milí čtenáři, poslední lednová sobota patří u nás na Mělníku turistům a věhlasnému Zimnímu přechodu vrchu Nedvězí ( nedaleko městečka Dubá). Soutok se již účastnil celé řady ročníků, napsal zde plno obrázkových reportáží a tou poslední je velmi vydařená akce z roku 2020, která byla posledním ročníkem před covidem-19.

http://soutok.blogspot.com/2020/01/zimni-prechod-nedvezi-roku-2020-je.html

V návaznosti na poslední skvělé zážitky, se jistě nabízela možnost, se snad opět setkat s přáteli, se známými tvářemi, prožít prima akci a zakončit ji opět příjemným způsobem, ale letos ta nabídka byla přeci jenom v mnohém jiná a myslím, že to vyznívalo i z poněkud strohé pozvánky na akci ....

https://kct-vht-melnik.webnode.cz/news/vystup-na-nedvezi-28-1-2023/

Kromě nepříliš povzbudivé předpovědi meteorologů tu byla i jen jedna oficiální trasa, lehce netradiční místo zakončení a konečně si myslím, že jistě panovalo i určité společenské vzrušení, které provází každý zápas, každou závěrečnou zkoušku i  téměř každé volby. V každém případě to znamenalo oběť v podobě brzkého sobotního lednového vstávání a bylo jasné, že pokud vůbec objevím na akci staré známé, tak tentokrát zcela určitě nebudu ve 14 hodin okupovat oblíbený bar restaurace Bouda :-).

Navíc jsem tu již mnohokrát napsal oblíbenou frázi, že vše souvisí se vším, a když už jsem díky nedávné dálkové procházce objevil znovu po letech město Štětí, tak nebylo daleko k tomu, abych také nezatoužil po mnoha letech navštívit zase Roudnici nad Labem. Považte, že z Mělníka je to do Roudnice nad Labem nejkratší cestou pouhých 17 km a přesto je obrovský rozdíl v počtu návštěv naši národní hory v těsném sousedství a tohoto města, kam od nás dnes vede podle řeky Labe i významná cyklotrasa.

Pro mě tu byla tentokrát obrovská motivace. Jakmile si jednou pořídíte turistický deník, tak vám to nedá a budete si chtít odněkud přivézt po čase zase nějaké vizitky. Mám také vztah k rozhlednám a nutno říci, že Kratochvílovu rozhlednu, kterou nám v roce 1998 představil v televizním seriálu Rozhledny pan Luděk Munzar jsem ještě nenavštívil. Konečně musím říci, že určité vzpomínky mám i tady v Roudnici, ale až pohledy z cyklostezky při příjezdu, nebo pohledy z místního mostu na město byly určitou motivací k tomu, aby se člověk k některým dominantám města podíval  konečně blíže.


Asi nejhorší víkendové meziměstské autobusové spojení má Mělník právě s Roudnicí nad Labem. V pracovní dny výborné, ale jinak po čtyřech hodinách a o víkendu nejdříve po 11. hodině. To nás ovšem zase tak pálit nemusí, protože těch možností přepravy je řada a konečně jste tam autem za 15 minut. To vám umožňuje vyjet na výlet relativně prakticky kdykoliv a nemusíte řešit nějaké brzké sobotní vstávání.

Moji první zastávkou měla být právě Kratochvílova rozhledna a vyrážel jsem z domova někdy před polednem. Zaparkovat lze v Roudnici na mnoha místech a vím to především díky tomu, že jsem omylem užil krásný obchvat města, který tu dnes vede například ve směru na Libochovice a vracel jsem se na předem vybrané parkovací místo od samotného centra. Stará příjezdová silnice z Mělníka zde nese název Kratochvílova a mnou vybrané místo k parkování leželo v blízkosti nějakých podnikových areálů asi 100 metrů od odbočky do ulice Dr. Slavíka.

Mimochodem, snad jen o něco níže po levé straně leží podnik, kde se údajně natáčela slavná  komedie Marečku, podejte mi pero ! Ulice Dr. Slavíka vás asi do tří minut dovede ke slavné rozhledně, která mi nabídla takovéto krásné záběry na dominanty města, ale i podstatně vzdálenější kopce. Lidí chodilo na rozhlednu dost, ale mrazivý vítr byl tak nepříjemný, že to na nějaký pobyt zde nebylo.

To jste již na značeném okruhu  Roudnické památky a sestupujete střemhlav přes místní lokální trať do Straškova až do samotného městského centra. Tam najdete kromě autobusového nádraží a velkého Karlova náměstí také zámek, řadu dalších významných budov, spoustu obchodů a zatím asi rozlohou největší  infocentrum, jaké jsem kdy navštívil. Konečně, na adrese ....

https://business.google.com/v/_/06400418152572606541/5461/_?caid=11296033114&agid=112514412124&gclid=Cj0KCQiAz9ieBhCIARIsACB0oGLJ0Pn46Hw0qrfAQE7ffi-7OYf0BMPNGf6SRTLyJ4LTAgU1tTbQiaUaApNjEALw_wcB

 ...... v komentářích najdete podobný názor.

https://www.icka.cz/ic/informacni-centrum-roudnice-nad-labem


Sedlo ( 726 m.n.m.) zase z jiného úhlu pohledu. V údolí je vidět silo v obci Polepy. To patří společně s chladící věží EMĚ k výrazným dominantám obzoru, pokud se díváte například z Radobýlu u Litoměřic k Mělníku.


Roudnické dominanty z vyhlídky.


Sovice. Vpravo je část kopce Vlhošť ( CHKO) u České Lípy.


Lokálka do Straškova.


Špýchar.




Na pozadí je místní hlavní nádraží.






Od infocentra vás dost dobře značený okruh vezme do úzkých uliček plných lucerniček, ale protože přeci jenom tu Roudnici trošku znám, tak jsem si udělal z tohoto okruhu dvě vlastní odbočky. Určitě se vyplatí si projít zpět až k hlavní silnici ( Nerudova) celé Husovo náměstí a vstoupit do úzké uličky jménem Orlová, která může lehce připomínat orient.



Rolnická záložna Podřipská. Honosná budova stojící na samém začátku Husova náměstí patří k tomu nejkrásnějšímu, co by vám nemělo při návštěvě Roudnice uniknout.



Orlova ulice.


Dnes v Orlově ulici najdete tuto restauraci, ale když jsem tu asi v roce 1996, nebo 1997 chvíli pracoval, tak to bylo tuším snad divadlo. Určitě si však pamatuji, že v patře stál klavír, na který jsem si tak trošku zabrnkal :-). Šla kolem zrovna taková mladá žena a na můj dotaz povídá : ,, Pane, to jsem se tou dobou zrovna narodila, tak nevím, ale určitě to zkuste třeba někde vygooglit :-)."


Koukám, po čem to vlastně šlapu a najednou zjistím, že se tu v listopadu 1989 scházeli místní občané.


detail na jedno z oken záložny.


Zděná zvonice z roku 1715 stojí na původním místě dřevěné zvonice, která shořela v roce 1676.





Hláska je jednou z dominant Roudnice.




Některé pasáže mi připomínaly trošku Litoměřice, kde najdete pověstné Máchovy schody.


Další krásnou dominantou je Kostel Narození Panny Marie.



Roudnice se pyšní také starým a novým židovským hřbitovem, které jsou od sebe vzdáleny.


Okruh Roudnické památky, se pak na konci Třebízského ulice ostře stáčí vzhůru do kopce do třídy T. G. Masaryka, která jej vrací do centra, ale já pokračoval druhou malou zacházkou Hornickou ulicí k objektu lehkého opevnění, který pro mě není neznámý, ale pro jeho výstavnost ho vždy rád navštívím. Tedy, toto byla moje tuším teprve druhá, nebo třetí návštěva.






Házmburk není z Roudnice daleko, ale obtížně se tu hledá místo, odkud je dobře vidět.


Když jsem spatřil tuto kapličku Všech svatých místního hřbitova, tak jsem neodolal ještě k jedné malé zacházce.


Překvapilo mě, že tu měli úplně stejný kříž a stejného Krista, jaký je na našem hřbitově sv. Václava v Pražské ulici. Neuvěřitelná podoba.





Na své pouti Roudnicí jsem viděl gymnázium, kino, hokejový stadion, ale také opravdu krásnou, velkou a honosnou budovu ZŠ, která má na svých bocích znak města Roudnice nad Labem.


Evangelický kostel.


Jak vidíte, tak v tuto chvíli jsem byl na procházce asi dvě a půl hodiny a zbývalo posledních asi 20 minut.

Kaple sv. Viléma.

Skončím dnes pohledem na tabuli stojící u zastávky Roudnice nad Labem město. Sice jsem ještě na rozlučku s Roudnicí zašel znovu na rozhlednu, protože se kruh uzavřel, ale ta už tady byla. Dovedu si docela představit, jak v tomto městě musí být v krásném počasí pěkně, a to jsem se vůbec nedostal do zámeckého areálu. Ostatně, to bych potřeboval ještě více času. 

Další věcí je, že jsem tu samozřejmě objevil i řadu všelijakých posezení, leckdy i v malebných koutech města, a tak musím říci, že toto město určitě svůj turistický potenciál má. Dělá se tu pro rozvoj turistického ruchu zřejmě hodně, život je tu v létě i u řeky Labe, jak vědí mělničtí cyklisté, ale možná, že město, které má nejblíže úrodné Poohří, tak má přeci jen poněkud dále do kraje kopců, nebo skal. Je ale dobrou dopravní křižovatkou do všech směrů a zejména místní železnice vás odtud dopraví do Prahy, nejen na sever republiky a do Saska, ale i pod Krušné hory a na Karlovarsko.

Pohodový vstup do přelomového týdne, kdy vkročíme do měsíce února.