Ilustrační foto : Jeden z mnoha atlasů světa.
Jednou z nejkrásnějších učebnic, jakou jsem na přelomu prvního a druhého stupně ZDŠ dostal byl školní Atlas světa. Leckdo si hned představí jednotlivé státy, kontinenty, vlajky a mnoho dalších informací, ale jmenovaný školní atlas mě nadchl již úvodními stránkami a doufám, že ho snad ještě někde doma objevím. V 90. letech jsem totiž dostal k narozeninám již nový, ale na duši toho starého ze 70. let jsem nikdy nezapomněl.
Na titulní stránce se ve vesmíru vznášela naše krásná modrá planeta fotografovaná z vemírného modulu, a když jste otevřeli na první dvoustránku, tak jste spatřili obě polokoule našeho nejbližšího souputníka Měsíce i s popisem různých kráterů a moří. Jelikož má měsíc vázanou rotaci a dříve bylo mnohem více času i lepší podmínky k němu vzhlížet třeba i triedrem, nebo po domácku vyrobeným dalekohledem, tak taková mapa byla jistým přínosem.
Samozřejmě, že v atlase nechyběly i tehdy známé planety, mapy noční oblohy ve čtvero ročních obdobích, ale také úplně fantastické vysvětlení na barevných obrázcích o zdánlivých drahách Slunce na různých místech naši planety. Už v 11 letech tak školák věděl, jak probíhá například takový letní den 21. června na severním pólu, jaká je dráha Slunce na 66° 33' rovnoběžce polárního kruhu, jak je to u nás, jak na obratníku raka, jak na rovníku, či na obratníku kozoroha atd. Nebyla žádná videa a přesto se to dalo pochopit, a někdy i přišla určitá chuť to jednou někde prožít.
Západ slunce za Milešovkou na konci července.
Dnes se leckdo v případě zájmu ptá AI a nadává na nepopulární matematiku, ale pokud užijeme jen trošku selký rozum a uvědomíme si, že nám jde 50. rovnoběžka přímo nad hlavou, což je úhel vztažený k horizontu 90 °,, tak snadno odpočítáme, že v pravé poledne nám slunce v den rovnodennosti vystoupá maximálně 40 ° nad obzor a při letním slunovratu cca 63.1°. Podle vzorců 90 -50 = 40. Pro letní slunovrat na obratníku raka přičítáme 23°, a pro obratník kozoroha to samé odečítáme. Slunce tak s bídou v zimě kolem Vánoc vystoupá sotva na 17°, ale pokud bychom byli v danou roční dobu večer za jasné noci někde ve tmě, tak spatříme na čas souhvězdí, která ve hvězdném atlasu připadají až -40 rovnoběžce. Na jmenované rovnoběžce na jižní polokouli je tedy mají v nadhlavníku.
Obvykle tak vídáme večer v první polovině noci od prosince do konce února krásné souhvězdí Orion a za nim ještě o hodně níže nejjasnější hvězdu severní oblohy jménem Sirius v souhvězdí Velkého psa, ale udává se, že pokud by byla jasná obloha i nad obzorem, tak lze nepatrně spatřit asi na dvě hodiny i malou část jižního souhvězdí Lodní kýl, jehož nejjasnější hvězda Canopus u nás díky své deklinaci nemůže být vidět, ale na takové 35 rovnoběžce již naděje je slušná. Její objev a pojmenování má krásnou historii.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Canopus
Proč jsem se dnes pustil do tohoto téma ? Hlavně proto, že tu máme ve středu večer 12. srpna 2026 velmi zajímavé i důležité zatmění Slunce, které bychom neměli propást a šance je veliká.
Měsíc má se Zemí vázanou rotaci, a tak nám ukazuje stále jen stejnou polovinu svého povrchu.
A pak si všimněte, jak je to vše provázané. Ty zájmy Soutoku, ale i jiné věci.
Psal jem tu posledně o výletě do Znojma a jejich jedné atrakci. Snad v pátek, nebo včera už zase bylo Znojmo v televizi, protože znojemské okurky byly vyhlášené, a tak tam byla určitá slavnost i s různými soutěžemi atd. U nás se zase propaguje víno ( tedy ve Znojmě také) a zrovna včera tu byla Vinná noc. Tři naše velké akce mají v názvu slovo víno a dalších několik gastronomických akcí ho sice nemá, ale k mání je samozřejmě též.
Soutok je tak trochu na tu exotiku. Je prvním a zatím stále jediným médiem, které veřejně napsalo, že z Mělníka je vidět až do Saska. Ani dnes se toto nikde jinde nedočtete, ač je to ověřeno. Jde o stožár vysílače Altenberg v nepatrném sedle ( 898 m.n.m.) mezi Grosser Lugstein a Kleiner Lugstein. Dnes přijdu také s něčím, co se tady nepublikuje. Prožíváme opravdu léto rekordů. Já některé články několikrát aktualizuji, ale je otázkou, zda se k nim někdo vrací. Je to i pro mě.
Vysílač Altenberg při pravém okraji snímku. Slunce zapadá o letním slunovratu. Pohled od mělnického zámku.
Dne 28. června jsme naměřili v Čechách v Doksanech rekordní teplotu. Zdálo se, že to bude konec, a pak sice horko bude, ale už ne na rekord. Částečně se to splnilo, protože je 9. srpen a rekord z Doksan asi letos už u nás nebude překonán, ale to co se dělo na Slovensku, kde padl v těsném sledu nejen rekord národní, ale dokonce vznikl rekord pro střední Evropu, tak to je síla a jsme u toho.
https://soutok.blogspot.com/2026/06/zahadny-teplotni-graf-meteorologicke.html
Lidé se dokonce v legraci dohadují, zda je lepší vlezlá zima, nebo upocená vedra. Nicméně toto počasí trápí již opravdu zemědělce, zahrádkáře, ochránce zvířat, ekology a není dobré pro nás ani z hlediska pitného režimu a zásob vody, ani z důvodu nejrůznějšího koupání. Krom toho se stahují do Jadranu k pobřeží již všelijaké potvory a v Thajsku došlo při koupeli k úmrtí při dotyku s téměř neviditelnou smrtelně jedovatou medůzou. Pořád je díky médiím nějaké vzrůšo.
Vysílač Altenberg.
Psal jsem tu dnes o okurkách ve Znojmě, o vínu na Mělníku a zmínit mohu i pěstování fíků na jižní Moravě. Ono o tom není dohromady co psát a kreativitě zahrádkářů se meze nekladou, ale možná někoho překvapí, že už dobrých 10 - 15 let, se na Mělníku daří také s různými úspěchy melounům, aniž by bylo třeba nějakých skleníků. Prostě tu máme již subtropy podobně tak, jako na jižní Moravě.
Zelenina pochází původem z rovníkové Afriky a ještě v 80. letech se k nám dovážela z Bulharska a z jižního Slovenska, přičemž u nás, se jí dařilo pouze ve skleníku. To už dávno není pravda. Její nevýhodou je, že kromě tepla a zálivky potřebuje půdu bohatou na živiny, nebo i doplňování tekutými hnojivy a především rostliny dozrávají až téměř po půl roce, což může být pozvánkou pro nejrůznější škůdce, kteří ji mohou i předčasně zlikvidovat. Na druhou stranu by současné někdy až extrémní počasí vyhovovalo i některým druhům datlí a fíků, či citrusům, ale v tomto případě to moravští pěstitelé řeší skleníky.
Nu, napsal jsem toho dnes dost. Mějte se pohodově a nějak se s těmi vedry a dalším pracovním týdnem dle možností poperte. Jinak připomínám, že se stále něco děje, a tak se mohou pod články i objevovat dodatečné aktualizce. Děkuji, že články čtete a poslední dobou se tu tedy to počítadlo zase pěkně protáčí. To je pro mě samozřejmě příjemné, když mi po práci kromě oběda udělá radost i statistika návštěvnosti webu.
