Svatováclavská pouť 2023 . Šest hodin a 11 pěších km potřeboval Soutok k průzkumu celé pouti i druhého města za řekou. Díl 3.- Houštka. Kilometrová ulice a velká louka atrakcí. Videa.

 

Nebyl bych to já, abych také nevlezl na každý ostrov. Zkrátka, kam nevkročí noha pěšáka, jako kdyby člověk nebyl :-). Ulice se jmenuje Nábřežní, a po 309 metrech dojdete takovým zvláštním obloukem k plavebnímu kanálu. Kdyby byl dostatek času, tak bych možná šel až tam, kam by mě cesta podle něj pustila, ale představa programu a stejná cesta na most ( jiná sem nevede) mně to již nedovolila,

Vždy je to zvláštní pocit, když někde za řekou vidíte chodit lidi a pěší cesta k nim není  zdaleka tak přímá, jako pohled na ně. Čekalo mě 309 metrů zpět, ale to není nic proti dlouhým kilometrům do místa soutoku Labe a Vltavy.

Jedna z restaurací je hned na ostrově při hlavní silnici, ale toto je z druhé strany právě ta restaurace, kterou jsem z mostu a přes vodu v minulém dílu fotil. Myslím, že je díky dvoru v sezóně vhodná i pro cyklisty. Possibilita :-).

U plavební komory sejdete spolu s modrou turistickou značkou dolů z mostu a čeká vás příjemná pasáž, která vede později otevřeným terénem až do části Houštka. Je to vlastně poutní cesta Blaník - Říp, která je tu však z důvodu památek odkloněna do centra Staré Boleslavi a tudíž dočasně ze značky.

Pochopitelně, že v čase pouti po modré značce s pozdním svátečním odpolednem tudy plynou davy lidí, ale to není nic proti situaci v Lázeňské ulici, která si nezadá se situací v sobotním podvečeru našeho vinobraní v Tyršově ulici.

Pouť tady je zase něco úplně jiného, než u nás v ulicích města. Vše se odehrává na obrovské louce, která snad může navodit atmosféru našeho Hořínského parku v 70.- 80. letech, kdy si matně vzpomínám také na velkou louku a fotbalové přírodní hřiště. Inu, dnes chodím po turistické značce obcí a podle laterálního kanálu, odkud není do parku prakticky vidět. K dalším obrázkům je myslím zbytečné, se nějak vyjadřovat, byť občas někde s komentářem přijdu.

Zde jsem tedy přišel pro zachycení atmosféry se dvěma videi. Předpokládám, že vám videa fungují stejně tak, jako mně minimálně na dvě kliknutí s malou časovou prodlevou. Nemyslím teď jenom tato videa :-).

Ulice Houštka a dále pojmenovaná tak, jako Lázeňská má téměř kilometr délky. To znamená, že tu je v délce 1 km nepřetržitá fronta stánků po obou stranách, což přináší zvláštní efekt. Trošku mi to připomíná jedno Mělnické vinobraní ze začátku 70. let 20. století, kdy poslední stánek na Pražské ulici byl až téměř u hřbitova sv. Václava, nebo dole v Krombholcově ulici. Jsou to jen takové matné vzpomínky z dětství. Není to ale tak, že bych tady chtěl kritizovat velikost našeho placeného Mělnického vinobraní. To je jen cestopis. Tak to tam prostě je, a jako Mělničan budu pochopitelně vždy všude vše porovnávat.

Ze snímků je ale patrné, že mám k takovému zajímavému efektu blíže, než k samotnému sortimentu stánků, které jsou především pro děti a mládež. Ostatně, bylo asi 16.20 hodin a já chtěl stihnout odvoz relikvie v 17 hodin, kdy jsem dosud nikdy nechyběl. Znamenalo to fotit jen v rychlosti za chůze a prodírat se nejen mezi lidmi, ale mezi mnoha vozíčkáři. Pohyb byl místy mnohem obtížnější, než v blízkosti atrakcí na travnaté ploše.

Stánek s indiánskými ponči.

Jako určitý ctitel hudby si vždy rád prohlédnu drahá trička skupin, kde nejčastěji vítězí ty metálové náměty ve stylu Iron Maiden. Nu, pokud vás zajímá, za kolik se to tu prodávalo, tak kus stál asi podle velikosti od 450 do 490 Kč. Pouť je tu od 28. září do 1. října, tak se jistě něco prodá.

A vůbec, všimli jste si, že když je v televizi nějaká reklama, nebo dají nějaký seriál ve stylu Ulice, tak jim tam vždy hrají ( v Ulici v rádiu) ty naše zlaté osmdesátky ? Že si nikdo nevezme do reklamy něco mladšího :-)?  Tak třeba teď nejčastěji zaslechnu Oh l'amour - Erasure a bohužel i Queen s hrozným začátkem, ale vůbec nevím, na co ty reklamy jsou, protože koukám do PC :-).

Už mi nějak chyběl flašinetář, tak tady je.

Odjezd relikvie měl být dle programu v 17 hodin, jako vždy, ale asi někoho napadlo, že by to třeba z bezpečnostních důvodů mohlo být jinak, a tak jsem po cestě z místního IC za kostelem Nanebevzetí Panny Marie potkal už v 16.40 hodin kolonu směřující s relikvií na dálnici. Tak trošku smolná tečka za akcí, ale není vždy posvícení. Možná zase další ponaučení :-).

Významný svatostánek v poklidném městě.

FF band jsem vám představil již v prvním dílu.

Interiér tohoto chrámu, který je spatřitelnou dominantou již od mělnického zámku si oblíbíte. Vůbec se rád dívám na stavby, když vím, že jsem je viděl i z interiéru. Tím vším si získává občan vztah k hodnotám své země.

Nu nic, čas pokročil, je tu zase neděle, začal říjen a musí to tak být, tak si užívejte pohodový zbytek pro mnohé prodlouženého víkendu a zítra vykročte šťastnou nohou za povinnostmi.

Svatováclavská pouť 2023 . Šest hodin a 11 pěších km potřeboval Soutok k průzkumu celé pouti i druhého města za řekou. Díl 2. - To vše je Brandýs nad Labem. Video i politik.

 
Vraťme se nyní ještě do areálu baziliky sv. Václava. V ostrém kontrastu s interiérem, prostory se stánky i hlavní třídou podle areálu byl jakýsi prostor za nenápadnou brankou. Samá zeleň, trávník a odpočívající hloučky, které se rozhodly z toho ruchu pouti aspoň na čas a co nejrychleji vymanit. Jinými slovy jde o jakousi rajskou zahradu klidu, která je návštěvníkům v čase akce k disposici..

Co vás tady musí ještě nutně ohromit, tak to jsou dvě věci. Ačkoliv jste ve městě, tak objevujete i velká prázdná místa, kde je jen hlína. Tou druhou věcí je pak obrovské množství všelijakých restaurací, které umocňuje skutečnost, že po čas pouti je tu ještě mnohonásobně více gastronomických stánků.

Jednu gigantickou restauraci jsem našel zcela přelidněnou hned za stromy na vrchním snímku a další jen kousek odtud u hlavní silnice, která budila dojem, že tam je celé věky.

Silnice vedoucí po mostě do Brandýsa nad Labem je střežena po obou stranách policií a kromě cyklistů ji užívají záchranné služby, davy lidí a do zastávky ,, most" od Brandýsa i autobusy. Při pohledu do mapy vidíte, že je to tu mezi oběma městy takové království vody. Samotné Labe začíná od Boleslavi nejprve plavební komorou, pak přichází samotná řeka, kterou však trošku narušuje zdymadlo s malou  vodní elektrárnou a nakonec je to umělý kanál pro jízdu na divoké vodě.

Plavební komora.

A zde tedy máme toho slíbeného politika. No, když jsem doma jenom tak z legrace dopoledne při pohledu televizní kamery pod jeviště plácl, že by to byla docela sranda, kdybych tam potkal třeba Sašu Vondru, tak jsem vůbec netušil, že skutečně potkám právě europoslance Alexandra Vondru. Tak, myslím, že nebyl rád. Viděli jsme se čelně až tak ze dvou metrů, když zvedal hlavu a poznal dle mého udiveného pohledu, že jsem ho poznal.

Je to logické. Celebrity jsou zvyklé na občanskou pozornost na místech, kde to očekávají a nikoliv na místech, kde touží po jistém soukromí. Ostatně, předpokládám, že každý máme nějakou tu nejednu zkušenost s nečekaným setkáním s celebritou, kdy jsme tomu nešli vůbec úmyslně naproti, jako třeba do divadla, na koncert, či na nějaký mítink. Prostě takové obyčejné setkání v tramvaji, na ulici, či někde v restauraci apod.

Moje první cesta ve městě Brandýs nad Labem vedla do místního infocentra. Tentokrát ani ne tak pro vizitky a pohledy, jako spíše pro informaci ohledně vystavování relikvie sv. Václava. Jenže jsem tu narazil na příjemnou mladičkou brigádnici, která mi docela upřímně řekla, že ona má ten den obvykle službu :-). Tak, má ještě dost času a jednou ji třeba uvidí také.

Nu, a pak už mě čekal zámek a přilehlé zahrady.

Zámek byl v brzkém odpoledni poněkud proti slunci, ale ještě si ho užijeme.

Nejprve jsem tu objevil zámeckou zahradu se zvířátky, která má svoji otvírací dobu a nemohl jsem odolat milým záběrům na domácí zvířátka.

Z jednoho místa je tu krásný pohled na mlýn u řeky Labe a pivovar za ním.

Pak jsem si prošel okolí zámku a další zahrady, kde se koná akce Audience u císaře Karla.

Na zámecké nádvoří se tentokrát nesmělo. Prý z důvodů televizního natáčení, ale vzhledem k tomu, že odtud vyjela plná velká černá limuzína, tak bych to tipoval na něco jiného. Ovšem, ostraha byla z prvotřídních elegánů seniorského věku, kteří úplně s přehledem chápali, že mají přes sebou člověka, kterému jde opravdu jen o dvě fotografie z nádvoří zámku.

Milenka císaře Rudolfa II.

Krytá chodba Rudolfinka.

Zámek.

Kamenný most z let 1600 - 1604.

Pohled na  pro akci uzavřený most Generála Lišky. Ten stojí na místě bývalého středověkého mostu z roku 1604, a jak uvidíte, tak tu je od roku 2011.

Ty restaurace a posezení u řeky jsou mojí slabostí stejně tak, jako ty s vlastními dvorky kdesi pod stromy. Pravda, neměl jsem čas a ani chuť někde na úkor poznávání vysedávat, když nakonec mohu popít po výletě doma, ale vždy je fajn vědět, že ta možnost tu je. Vždyť je to třeba possibilita pro chvíli, až se sem zase někdy vypravím. Ostatně, je to jen 28 km na kole podle řeky a prý i říjen má být ještě teplý :-). No, to asi ne, ale vše to jsou ty possibility, o kterých jsem psal v prvním dílu :-).

Labská cyklostezka ve směru k Mělníku.

Na brandýské straně mostu směrem k Mělníku již začíná park a našel jsem tu později v těchto místech lavičku s výhledem na most i restauraci, kde jsem  snad 10 minut před finále pobyl.

Za tímto mostem přes divoký kanál vracející se do Labe prakticky končí taková ta hlavní parková zóna Brandýsa nad Labem.

Mají tu takovou pláž, která připomíná možná tak trošku ty historické bývalé lázně u nás. V každém případě je tu cedule s nápisem ,, Koupání na vlastní nebezpečí", ale místní to nijak neřeší. Je tu i dětské hřiště a nyní již uzavřený stánek s občerstvením. Místo nese název Pláž na ostrůvku a opravdu jde o jeden ze dvou místních ostrovů.

Pohled na cyklostezku směrem k Mělníku. Tady jsem obracel.

Bylo mi jasné, že podle kanálu musím dojít k trati s divokou vodou, kde to žilo.

Slíbil jsem tu posledně video z divoké vody, tak tady jedno krátké je. Mám tu i jedno minutové, ale druhou půlminutu se tam nic nedělo a závodník byl ještě poněkud dále. Diváků bylo dost a jako stanoviště posloužil most v ulici S.K. Neumanna, kde trať končí.

Ty uzavřené silnice si užívám. Kdy se vám povede v poklidu a bez rizika, se takto postavit na střed mostu mezi dvěma významnými městy :-)? Pohled ke Staré Boleslavi.

Slunce mi již trochu zmizelo ze směru a jistě by to bylo nejlepší ráno, ale nyní se v plné parádě již dalo dívat na brandýský břeh, kde můžete zleva spatřit pivovar, mlýn a zámek. Pokud vás zajímají názvy i něco více, tak dnes stačí jenom kliknout do mapy na www.mapy.cz.

Našel jsem tu ještě na mostě takové místo, kde se dal pořídit zajímavý záběr. Můj výlet má ještě třetí závěrečné pokračování, ale myslím, že tady to stačí, protože jsem jej chtěl především věnovat Brandýsu nad Labem. Příště zavítáme krátce ještě na druhý a mnohem větší ostrov, ale hlavní téma posledního dílu bude pouť v areálu Houštka a v lázeňské ulici.

Pohodový sobotní večer, který nás přenese do měsíce října.