Aktuálně na Mělníku : První víkend v září patří po dlouhé době středověkým sklepům ! Tentokrát ,, U Zlatého beránka " č.p. 10. Již 50 let je tu CHKO Kokořínsko - Máchův kráj ! Pozvánka na vernisáž do RMM. Vinobraní mezi řádky, či třeba Sousedské posezení na Blatech.

 

Jak jsem již ve včerejším článku zmínil, tak se nám to s těmi akcemi a výstavami zase pěkně rozjelo. Včera jsem představil to nejaktuálnější u nás, co má asi tak největší zvuk, byť ty akce mají určitou konkurenci třeba i v menších oblastních akcích. Třeba Vinobraní mezi řádky na Klamovce , nebo Sousedské posezení na Blatech...

https://www.melnicko-kokorinsko.cz/kalendar-akci/vinobrani-mezi-radky1

Je toho prostě moc, a to jsem ještě nezmínil v měsíci září obvyklé Dny evropského dědictví, různá vinobraní včetně samozřejmě domácího Mělnického vinobraní, nebo i příznivci železnice, se pomalu chystají do Chebu i jinam.

Dnešní článek je takovou ukázkou, že se toho koná o nejbližším víkendu v katastru města více a život není jen na náměstí Míru. Ale, již se chci v článku věnovat také akcím příštího víkendu a výstavám u příležitosti 50. výročí od založení CHKO Kokořínsko, které bylo v roce 2014 rozšířeno ještě o samostatnou oblast Máchův kraj, kterou jsme stejně již v minulosti mnozí s našim CHKO Kokořínsko ve svých srdcích spojovali. Dnes má sice Mělník krásné cyklostezky podle Labe i Vltavy, kde je moc fajn, ale minimálně tato oblast vždy patřila k místům, kam se mělničký občan vždy rád vydával i na jízdním kole.

Neznám snad nikoho, kdo by zde na Mělníku měl vztah k rekreační cyklistice a nikdy nedojel aspoň do města Doksy k Máchovu jezeru. Proto je dnešní téma věnováno výstavám týkajících se jubilea CHKO. Na druhou stranu nemohu nechat bez povšimnutí, že pro nás veřejnost Martin Klihavec v rámci svých možností po delší době opět vyjednal zpřístupnění středověkých sklepů a tentokrát po dlouhé době v katastru domu ,, U Zlatého beránka". Na akci se pochopitelně podílí řada členů MOOS, bez jejichž ochoty by tyto akce nebyly možné a patří jim veliký dík.

Soutok dlouhodobě podporuje tuto aktivitu, přinesl již celou řadu reportáží i obrázků z mělnického podzemí a snažil jsem se zde v minulosti i apelovat na zajímavé nabídky pro majitele těchto sklepů  ze strany vedení města.  Víme, že máme ve městě celkem nenápadné místo ke vstupu do privátních sklepů paní Douděrové, ale město s takovými krásnými sklepy, jaké jsou u nás pod historickým centrem má v této oblasti plno rezerv.

Nápady dovedou být  ve společnosti někdy přímo úžasné, a pak se o nich mluví celá desetiletí a člověk se pak i někdy diví, že někde něco jde a jinde ne. Každý máme samozřejmě jiné zájmy v jiných oblastech a někoho nějaká hromadná regionální doprava vůbec nezajímá, ale již mnoho lidí se předemnou  rozplývalo nad celodenní nijak drahou regionální jízdenkou DÚK, která zahrnuje třeba i předlouhou plavbu po Labi výletní lodí. Porovnejte to s cenou lodních plaveb jinde v republice, kde je takříkajíc. někdy i za podobný peníz proti tomu hodně málo muziky. 

A samozřejmě nelze zapomenout na nápad spolku Zubrnické muzeální železnice, která si k financím pomáhala i tak, že při rekonstrukci úseku  trati z Velkého Března do Zubrnic prodávala zájemcům historické hřeby z budování první trati z roku 1889 a ještě své dárce po dobu několika let vystavovala u čísel hřebu ve svém muzeu, kde se mohl na zaskleném seznamu dárců každý najít podobně tak, jako třeba dárci kamenů do základů rozhledny Hradišť v našem Kadlíně. Dobrý nápad je často spokojeností na všech zůčastněných stranách.

Martin Klihavec

 ·

Další den otevřených dveří mělnického podzemí

------------------------------------------------------

Sklep domu „U Zlatého beránka“ čp. 10 na náměstí Míru

------------------------------------------------------------------

Martin Klihavec, Petr Kowanda a Josef Kowanda Vás zvou na další prohlídku části mělnického podzemí, které není běžně veřejnosti přístupné.

V sobotu 5. září 2026 od 9:00 do 17:00 hodin budou mít zájemci možnost pouze na jeden den navštívit dvoupatrové sklepení starobylého domu „U Zlatého beránka“ čp. 10 na náměstí Míru v Mělníku. Pod tímto historickým domem se nachází podzemní chodby, které zde tvoří dokonce i malý okruh.

Doporučujeme, aby si návštěvníci přinesli s sebou baterky. Přístup bude volný průběžně po celý den, neděláme žádné rezervace ani objednávky vstupenek. Prohlídku lze absolvovat i s dětmi. Přijďte využít této jedinečné příležitosti. Všichni jste srdečně zváni!

Velké sluneční hodiny máme na Mělníku troje. Víte, kde jsou ? 

 http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?evc=ME_35

Když už jsme se tedy v dnešním článku dostali k domu ,, U Zlatého beránka", tak by mě docela zajímalo, kolik lidí vůbec ví, že má na svém boku takovéto krásné sluneční hodiny, na které je vidět z Palackého ulice ? Většina lidí totiž chodí někdy i zrychleně Pražskou branou, a když už jde někdo Palackého ulicí, tak vůbec nemusí zvedat hlavu, pokud o hodinách neví.

Dnes se tedy s vámi čtenáři rozloučím, přeji vám inspiraci a vzájemně si popřejme v závěru léta ještě řadu příjemných dní !

Málem bych zapomněl. Co je dnes ? Ano, je 26. srpna. To je den, kdy na Mělníku zapadá slunce za horou Říp. Den, kdy v roce 1278 padl na Moravském poli český král Otakar Přemysl II. a současně i v roce 1346 zase padl Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku po boku svého syna Karla IV. , otce mělnického a otce naši vlasti. Den tak trochu smutný, ale snad vám radost do žil vlije Soutok i fakt, že žijeme v tak krásném kraji a máme nedaleko na obzoru bájnou horu, ze které je podobně krásný výhled, jako od našeho zámku.

🐺🌳50 let CHKO Kokořínsko - Máchův kraj - pozvánka na vernisáž

Milí návštěvníci a příznivci Regionálního muzea Mělník,

CHKO Kokořínsko - Máchův kraj letos slaví 50 let od svého založení. Srdečně Vás zveme na vernisáž jubilejní výstavy, která se uskuteční ve čtvrtek 17. 9. od 17:00 hodin ve velkém sále muzea.

Rozsáhlá výstava, přiblíží návštěvníkům všech generací nejen fascinující přírodní bohatství, ale i proměny a historii tohoto jedinečného regionu. Těšit se můžete na exkluzivní premiéru digitální animace vznikající ve spolupráci s Geologickým ústavem Akademie věd ČR. Tato vizualizace srozumitelně zachycuje miliony let trvající procesy vzniku Kokořínska a ikonických skalních Pokliček. Nejen na děti čeká řada interaktivních prvků např. mlýnské kolo nebo pískoviště s rozšířenou realitou.

Svou všímavost a fantazii prověříte na výstavě v muzejní kavárně Kokořínská fantastická skalní zvířata a kde je najít?

Nechte se inspirovat netradičními fotografiemi kokořínské krajiny Petra Raista Šťastného. A vyrazte i do přírody s tajnou mapou, kterou získáte v doprovodné mobilní hře! 

 

Do konce prázdnin ještě můžete navštívit výstavu SEVA - FAUNA A FLÓRA v malém sále muzea. DOPROVODNÝ PROGRAM  pro rodiny s dětmi s kostičkovou hernou si nenechte ujít ve čtvrtek 27. 8. od 10:00 hodin.

Na září připravujeme tradiční VÝSTAVU HUB 9.-10. 9. a v sobotu 5. 9. vyrazte na KOMENTOVANOU PROCHÁZKU po skalních obydlích Šemanovického dolu s PhDr. Kamilem Podroužkem PhD.

 

Těšíme se na setkání s Vámi v muzeu!

 

Přeji pohodový zbytek prázdnin

Kristýna Frelichová, DiS. 

PR, propagace, produkce

 

Regionální muzeum Mělník, p. o.
Středočeského kraje 

nám. Míru 54, 276 01 Mělník 

T: 315 630 923, M: 728 620 651 

www.muzeum-melnik.cz

Aktuálně : Mělník v pátek navštíví v rámci kulturního léta opět fantastický ABBA World Revival ! Devadesátky II hned v sobotu. Končí výstavní prázdniny - První víkend v září patří v Lysé nad Labem třem výstavám.

 

Přátelé, zažil jsem v neděli hezký výlet s téměř parádním až neskutečným setkáním, ale to musí počkat na jiný den. Také mám již materiál z RMM, a jak jsem tu již dříve zmínil, tak CHKO Kokořínsko - ( Máchův kraj) slaví letos 50 let. Rovněž jsem kvůli počasí odložil svůj  poslední nápad v podobě cyklovýletu po Labské cyklostezce do místa českého teplotního rekordu. Nejaktuálnější je totiž ABBA a kalendářně vše v tomto článku.

Před dvěma lety k nám totiž také v srpnu přijel fantastický pražský soubor ABBA World Revival a způsobil tady na mělnickém náměstí Míru takovou atmosféru, že o ni nejlépe vypovídá nejen článek níže, ale také komentáře pod ním.

https://soutok.blogspot.com/2024/08/abba-world-revival-na-melniku-2382024.html

Tehdy to bylo přesně 50 let, co ta originální ABBA vyhrála na soutěži Eurovize s písní Waterloo a ačkoliv měla na svém kontě již několik parádních melodických  i energických skladeb z prvních dvou LP, tak tehdy se zrodilo slovo Abbamánie. Myslím, že jsem to psal právě před těmi dvěma lety, jakým způsobem nám hudba ABBY pronikla do života. Asi málokdo z nás měl v životě štěstí se tenkrát v 70. letech dostat přímo na koncert této veleslavné skupiny a většina z nás poznala jen jejich rozhlasová audia i videa z hudebních stanic, ale kdo byl na koncertu údajně desetičlenného souboru ABBA World Revival, tak musel být nejen nadmíru spokojený, ale možná si snad i položil otázku : ,, Co by tomuto představení asi tak slavná  švédská čtveřice řekla ?"

Pojetí trošku jiné a výkon přímo úžasný. A proč ne ? Mimochodem, mám tu ještě dvě takové zajímavosti, které s hudbou ABBY nemají nic společného. Kdo z nás by neznal slavnou a krásnou skladbu Love hurts od skupiny Nazareth ? Jenže, než tato krásná skladba v tomto podání vznikla, tak patrně ještě dříve ji nazpíval v podstatně rychlejší a nezáživné verzi někdo jiný. Našel jsem to na youtube, ale toho zpěváka si z hlavy nepamatuji. Podobně by si někdo mohl myslet, že taková trošku hymna ,, Yesterday's hero"slavné  skotské skupiny Bye City Rollers je spojena s touto skupinou, ale patrně již před nimi ji nazpíval v roce 1975  také kdysi úspěšný zpěvák John Paul Young. Když jsem kdysi počátkem 70. let poslouchal Rádio Luxembourg, tak se od něj zrovna hrála  pěkná skladbička I hate the music.

https://www.youtube.com/watch?v=Xx8yMZ46Bo4&list=RDXx8yMZ46Bo4&start_radio=1

https://www.youtube.com/watch?v=RnK8e-Uo1CA&list=RDRnK8e-Uo1CA&start_radio=1

Sobota pak již patří Devadesátkám, které si tu zejména u těch mladších udělaly dobrý zvuk a není to vyloženě jen hudba z 90. let. Když se tu akce zřejmě 19.6. 2026 konala naposledy, tak jsem měl nějaké aktivity, ale procházel jsem náměstím a zaznamenal jsem skladbu Sara perché ti amo od Ricchi e Poveri z 80. let. Někde jsem to v nějakém článku zmínil. Akce začíná v 15 hodin a bude pro vás chystat program až do 22 hodin. Jen je otázkou, jaké nás vlastně vůbec čeká počasí.

Nu, a již se nám také naplno rozjíždí akce na výstavišti v Lysé nad Labem, tak na to koukněte na fotkách níže. Upřímně jsem zase z pracovních důvodů v časové tísni a tak jsem se dnes dal asi ve 20 hodin do tohoto článku, až jsem se úplně zapomněl v rychlosti podívat na čtvrtou etapu  Vuelty. Krásná krajina, cyklistika, neuvěřitelný Pogačar, ale i náš zástupce podal pěkný výsledek.

Tak to je dnes vše a pohodový zbytek týdne s podařeným víkendem !

Před 49 lety nás opustil král rock'n'rollu Elvis Presley. Arogance supermarketů ? ,,Kam asi bude směřovat město po volbách ?" říkají si lidé před volbami. Hudba pro pamětníky přiblíží málo hrané skladby z let 70. i 80. a zahraje na závěr i jihoamerickou pohodičku.

 

Přátelé, dnes je tomu 49 let, co nás opustil král rock'n'rollu Elvis Presley. Že jsem si vzpomněl ? Tak ono je těch důvodů více a opět se ukazuje ta provázenost věcí v našem životě. Původně jsem dostal takový nápad, že by vůbec nebylo špatné, se projet v sobotu na kole do Roudnice nad Labem a protáhnout to až do obce Doksany, kde se nalézá letos naše nejslavnější meteostanice, která sice vytvořila nový teplotní rekord pro Českou republiku, ale lze očekávat, že možná už za rok budeme  k ní opět zvědavě vzhlížet, zda se nezrodí rekord nový. Zdá se, že současnost je tak nastavena.

Jenže jsem současně věděl, že zůstane jen u přání, protože je zbytečné v mém věku hazardovat se zdravím, či spíše se životem v důsledku přehřátí organizmu. Mimochodem, zrovna včera takto skonal 63 letý Čech po výstupu na polskou pohraniční horu hraničící s našim a slovenským územím. Navíc mám v hlavě i příběh jednoho známého, který stoupal pěšky od starého mostu po staré silnici k centru, když se stal svědkem, jak se nějaký mladší cyklista v horku pokoušel po stoupající silnici vyjet, aby náhle šlápl naposled, s pádem zkolaboval a již mu život žádná resuscitace nevrátila.

Neděle je pro mnohého z nás do jistého věku vždy tak zvláštně nepříjemným dnem, počasí je nestabilní a jet druhou jízdu roku 76 km na kole, a pak hned druhý den do práce, tak to je jako prašť , či uhoď. Téměř rutinně jsem po týdnu otáčel kalendář, když mi to došlo. Kolikátého, že už je ? Tuhle fotografii jsem spolu s dalšími koupil od spolužáka a je jistě z časopisu Bravo z tehdejšího Západního Německa. I tak se to dříve dělalo, když u nás byl prostor jen pro některé místní umělce. Lidé si tenkrát půjčovali audiokazety, vzájemně si nahrávali hudbu na kazetové magnetofony a mnohdy se díky tomu i dozvěděli, kdo nějakou jejich oblíbenou píseň vlastně zpívá.

Ale, zůstaňme ještě chvíli u Elvise. Je spíše náhoda, že zrovna v pátek byl na ČT - art nějaký jeho koncert. Pro mě je to ještě jeden osobní zážitek prázdnin, když jsem jako náctiletý poslouchal v jedné obci na Kokořínsku večer svoji oblíbenou hudební stanici Rádio Luxembourg ( SV) a tušil jsem, že to není samo sebou, aby stanice celou noc dávala vyjímečně jen jeho písně. Ovšem, skladby i hlas to byl prostě parádní. Ostatně, oni tam tu zprávu říkali, že Elvis Presley je mrtev, ale bylo to stejně podivné, jako když nás o tři roky později opustil John Lennon.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Elvis_Presley

Ilustrační foto.

Osobně jsem měl minulý týden jeden neobvyklý zážitek a divím se lidem, že je baví chodit, nebo jezdit do supermarketů a ještě o nich diskutovat na faceboocích. Kdybych tam asi třikrát v roce nemusel, tak tam nejdu a nemohu si od covidu-19 ty nákupy až domů vynachválit. Nebudu raději jmenovat, ale bylo asi 14 hodin, hustota v rámci spokojenosti, u samoobslužných pokladen frmol a asi u pěti kas svítilo světlo, že jsou tedy v chodu. Šel jsem raději takovým způsobem, abych se vyhnul případné náhončí k samoobslužným pokladnám, protože bych musel zbytečně vymýšlet, co ji vůbec říci, a jak být dalece slušný a důsledný.

Nechodím nakupovat proto, abych si ještě markoval nákup. Jenže u těch pěti pokladem seděla jen jedna naštvaná mladá brigádnice, která na mě volala : ,, Vás vezmu hopem, protože mi už běží svačina." Začal jsem takovou slušnou konverzaci a moje otázka zněla : ,, A kde jsou ty ostatní pokladní, když ty pokladny jsou otevřené ?!" Řekla mi, že asi na nějakém školení, že je jí tu už vše jedno, že se na to vyprdne, že brigádu skončí, a že se k ní chovají někteří zákazníci až nevhodně.

Přišlo mi to jako neskutečná arogantnost marketu, kde ty zákazníky nutí zřejmě všemi prostředky, aby na oko jako normální pokladny fungovaly, ale v podstatě ten zákazník je tlačen k samoobslužnosti, případně do situace,kdy tam celý nákup v koši nechá a odejde. I o takových případech jsem nedávno na nějakém fb četl. Ne, opravdu nevím, jak se někdo může těšit na supermarkety. To je lepší si vše nechat přivézt, je to také kvalitní, neli kvalitnější a rádi dáme za dobré chování i diško.

Navíc to uspoří moc času. Snad jen, že jsou markety místem, kde můžete potkat známé, občas je legrace, když skončí náhodou něco v jiném koši a je pochopitelně občas nač koukat i kromě zboží. Ale, to nevyváží ty ostatní přednosti.To jediné tedy nazažijete, ale zase nekupujete věci, pro které jste ani nejeli, ale na místě vás zaujaly. Tedy výdaje navíc.

Ilustrační foto.

Hlavně, že si to ještě někdo pochvaluje, že tam lidé nakupují a řeší se parkování. Tak ještě pro časopis, nebo do lékárny, či nějakého samostatného speciálního krámku, tak to ještě ano, ale ta samoobslužnost u kas mě pobuřuje asi tak, jako cukrárny v centru města. Snad každý potřebuje občas koupit nějakou bonboniéru a obvykle i lahvinku. Co je mi platné, že všude v centru města jsou cukrárny, kde prodávají desítky zmrzlin i nanuků, když pro tu bonboniéru stejně musíte až dovnitř za turniket  supermarketu.

Teď jsem docela zvědavý, kdyby se mě v centru nějaký návštěvník města zeptal, tak kam bych ho vlastně poslal na oběd. Napadají mě v centru asi dvě restaurace, ale raději nebudu jmenovat, aby se zase do mě někdo zbytečně nepustil. Volby jsou před námi a od známých lidí často slýchám : ,, Fakt nevíme, kdo tam vůbec je a koho budeme volit, ale bude zajímavější, kam to bude směřovat." 

Ilustrační foto.

Tak jistě, ono se ví, že mezi kandidáty budou jména, jako Kovanda, Martinec, Mikeš, Klihavec, Špergl atd. Nedávno jsem se podíval na jednu reportáž ( na více reportáží)  Romana Raka na jeho speciální youtube kanál Soutoku, a také tam měl lidi obou pohlaví, kteří jsou také nějakými kandidáty za někoho. Ani je člověk pochopitelně nezná, když jinak nejsou hlavně v médiu měsíčníku Radnice, nebo v jiném známějším médiu, do kterého mnozí místní lidé aspoň trošku nahlédnou.

Ilustrační foto.

Jedno vím určitě, a to, že dnešní padesátníky nějaká hřiště s anglickými názvy moc neberou a spíše je zajímá, kdy už aspoň konečně padne  v centru ta Amerika, o které se jen několik desetiletí kecá a nejlépe se snad třeba asi ne promění v krásnou zeleň s nějakou fontánou, ale chápou, že i mladí chtějí nějaké vyžití. Všeobecně se vzpomíná na období 2012 - 2019 s nostalgií, byli jsme také mladší a mnoho z toho dění je právě na těchto stránkách. I v současnosti jsme zaznamenali různé aktivity radních, ale vypozoroval jsem takový společenský trend očekávání. ,,Někoho zakroužkujeme a uvidíme, kam to povede."

Ostatně, pokud se někdo nezačne vrtat po internetu tak, jako nedávno já díky tomuto médiu, tak nemá ani tušení, kdo tu za koho vlastně kandiduje, a co vlastně chce dělat. Oni všichni chtějí pro město a jeho občany to nejlepší. Ale, tak do voleb ještě nějaký čas je. Nuže, doufám, že už toto je takový poslední víkend, který mě donutil pro své teploty raději zůstat doma. Mým určitým dalším koníčkem z několika různých zálib je hudba našeho dětství i mládí, a tak jsem si včera vyhrál při pátrání po jedné skladbě celou řadu hodin na youtube.

Měl jsem ji kdysi od roku 1980 na kotoučovém magnetofonu a nikdy jsem tu krásnou melodickou skladbu již neslyšel ani neidentifikoval. On ale včera selhal i program Shazam. Jeden sestřih písní byl bez interpretů a on jednu vybranou skladbu nedešifroval. Naštěstí tam byl jiný sestřih, kde již interpreti byli, a tak jsem skladbu určil. Vůbec není na škodu si v dnešním bonusu zase něco dát. Co říkáte ? Jenom jeden klik na odkaz a jste u hudby našeho mládí, která se dnes vedle těch ohraných  profláklých věcí  moc, nebo vůbec nehraje. A pak si neodpustím ani tři písničky krásné pohodové jihoamerické muziky, kterou jsem v pátek večer slyšel. Ten první odkaz je právě na tu skladbu, kterou vůbec Shazam neodhalil a přitom ten refrain jistě znáte.

Ilustrační foto.

Hudba pro pamětníky !  ( 1976, 1978, 1978)

https://www.youtube.com/watch?v=TtrVvO40SDg&list=RDTtrVvO40SDg&start_radio=1

https://www.youtube.com/watch?v=bTFCwKvlKZo&list=RDbTFCwKvlKZo&start_radio=1

https://www.youtube.com/watch?v=PmzxG9kdZhM&list=RDPmzxG9kdZhM&start_radio=1

https://www.youtube.com/watch?v=2RHTiXvELNg&list=RD2RHTiXvELNg&start_radio=1

Ilustrační foto.

Kde a jak se to hledá ? Tak je na youtube samozřejmě spousta sestřihů i hitparád,kterými je třeba se prodírat. Já včera objevil jakousi hitparádu všech dob RL ( Radio Luxembourg) po jednotlivých týdnech, kde jsou jednak nějaké komentáře zájemců, ale hlavně přehledy TOP-30. Takové hitparády mělo a má jinak plno států. Tam si můžete ověřit, co už znáte, nebo co jste dlouho neslyšeli a nález vás potěšil. Tu poslední dívčí kapelu jsem teprve objevil a musím vyzkoumat, zda jsem od ní něco vůbec kdysi slyšel. První tři písně ale léta znám. Tady mám ještě dodatečně mix této dívčí kapely :

https://www.youtube.com/watch?v=r3kQlzOi27M&list=RDEMyFntd0Dk4aC8mHhE8YOSOQ&start_radio=1

Nu, a nyní pohodová hudba z jižní Ameriky, kterou mi v pátek zahrálo v půlnoci Radio Planalto. Tam se moc na videa nehraje, ale opravdu hlavně na hudbu.

https://www.youtube.com/watch?v=2dN1AzHwusQ&list=RD2dN1AzHwusQ&start_radio=1

https://www.youtube.com/watch?v=1HhxiTyd4e4&list=PL50zbRK-zJSwapPnpxUxFM-tVtNtmZOIR&index=74

https://www.youtube.com/watch?v=8QQAogeoW5c&list=PL50zbRK-zJSwapPnpxUxFM-tVtNtmZOIR&index=1

To je dnes vše. Když jsem začal psát tento článek, tak jsem jen věděl, že chci psát článek, ale téměř nevím o čem. Pak se přidávaly myšlenky a toto vzniklo vlastně z ničeho. Tedy, něco už v těch archivech zde je. Ale, času to zabere moc. O tom žádná.

Pohodový týden číslo 34 !

Velké a mediálně slavné zatmění Slunce od mělnického zámku zaznamenal i Soutok. Taková byla včera atmosféra na naši překrásné a dlouhé vyhlídce i na hlavním náměstí Míru, kde hrál Kabát revival.

 

Ještě nikdy jsem neměl takovou přepychovou příležitost vidět  dokonce až tak veliké zatmění Slunce, jako právě včera, kdy u nás mělo dojít k zákrytu přibližně čtyř pětin slunečního kotouče. Kdo chtěl a měl příležitost, tak si zajel , či zaletěl na toto vemírné předtavení včera až třeba do Španělska, kde bylo zatmění úplné. Byla to prostě podíváná, jaká bývá třeba i jen jednou za život a ještě musíte mít štěstí, jako ostatně u všech druhů vesmírných pozorování.

Nicméně si matně vzpomínám na to pro mě poslední, které bylo někdy mezi lety 2000 - 2011 asi v 11 hodin. Tehdy to ovšem bylo mnohem menší a hlavně v době, kdy se nejeden pracující musel spokojit s několika minutami a pohledem přes svářečské sklo, nebo si i třeba v případě  hodně velkého zájmu vzít dovolenou.

Letos to tedy bylo vše naservírováno slušným způsobem, mediální reklama byla vcelku  oprávněně dokonalá a projevilo se to i na zájmu veřejnosti. Tím spíše, že kdo měl volno, nebo obětoval spánek, tak si to protáhl na osamělém tmavém místě ještě o pozorování mteeorického roje Perseidy, který včera vrcholil. Jmenuje se podle souhvězdí, ze kterého nám na obloze jakoby celá ta nádhera vystřeluje. Jejich aktivitu můžeme sledovat každý rok v srpnu, kdy Země prolétá jejich drahou, avšak dost záleží pochopitelně na podmínkách, či počasí.

Ve volbě místa jsem měl zcela jasno. Máme veliké štěstí, že zatímco různí návštěvníci ze světa jezdí na naši úžasnou vyhlídku autobusy, nebo třeba připlují i nějakou výletní tuzemskou, či zahraniční lodí, tak my tu jsme doma a znalí každého místa, odkud stojí zato, se dívat do kraje,, hledět na oblohu a třeba navíc v mém případě i poslouchat vzdálené éterem se šířící rozhlasové stanice. Krásné je, že v žádném případě si nemůžeme být jisti výsledkem, který nás pak může samozřejmě navíc potěšit.

Základem mé výzbroje bylo pochopitelně staré silnější svářečské sklo, které jsem si v minulém století pořídil právě pro podobné situace. Pak jsem hodně sázel na částečně rozbitý automat Canon, který není schopný již nějak kvalitně přiblížit a zaostřit vzdálené cíle a samozřejmě trošku i na mobilní telefony., které sice nejsou vhodné na nějaké velké přibližování, ale mohou zvládnout  zaznamenat i určitou atmosféru.

Do pozorovacích míst jsem dorazil v době, kdy již někteří jedinci odpočítávali minuty do startu akce, jejíž časy dodala média. Bylo tedy cca 19.10 SELČ a bylo mi jasné, že to zase tak rychle nepůjde. Nicméně to byla vhodná chvíle pro několik záběrů, které zdokumentovaly aspoň trošku i samotnou návštěvnost. Slunce bylo tou dobou pochopitelně ještě velmi ostré, ale teplota byla opravdu příznivá. Skutečně se vše vyvíjelo velmi příznivě a po čase již bylo zřetelné, že nebeské představení nám začalo.

Pochopitelně, že někoho to sem nelákalo a nechávalo ho to zcela v klidu, ale kdo souzní s přírodou a uvědomuje si vzácnost takové chvíle, tak sem zašel. Město ten den žilo, protože jen na nedalekém hlavním náměstí Míru probíhalo Mělnické kulturní léto a v jeho rámci tu vystupovala právě revivalová skupina Kabát.

Pak už jsem tedy jen přikládal svářečské sklo různými způsoby před foťák i mobily, měnil velikosti přiblížení a doufal, že aspoň něco bude koukatelné a stane se věčnou vzpomínkou na tuto unikátní chvíli. Osobně jsem kromě svářecího skla nepohrdl ani brýlemi, byť mi bylo jasné, že asi tak hodinu před západem slunce už bude situace zase trošku jiná. Oči je třeba opravdu chránit a nehazardovat. Sám jsem si všiml, jak snadno člověk podlehne euforii, neustále se dívá i mačká spoušť a trošku ztrácí obezřetnost.

Slunečního kotouče neustále ubývalo, ale největšího zatmění ( asi 85 %) mělo být dosaženo asi ve 20.10 hodin. Při těch časových záběrech je dokonale vidět celý ten posun. V našem životě je vůbec vše do sebe úžasně zapadající. Velikost i vzdálenost Měsíce od Země je taková, aby na některých místech na Zemi dokázal zakrýt dokonale sluneční kotouč, a divák pak může na vlastní oči spatřit jedinečný pohled na takzvanou sluneční koronu. Kdyby byl větší, menší, nebo v jiných vzdálenostech, tak bychom nemohli být svědky takového divadla.

Slyšel jsem kolem sebe i hlasy, že si někteří příště na daný termín udělají výlet, či dovolenou v Egyptě, kde má být příští nejbližší úplné zatmění. Prostě se dnes lidé snaží cestovat i kvůli takovýmto jevům, a to je krásné. Podobně je ale krásné, že polární záře vznikají již i u nás a snad i  toto někdy vyjde. Jistě jste u nich již někteří osobně byli, ale kdo by to nechtěl dle možností zažít na vlastní kůži, být takříkajíc osobně u toho a pořídit vlastní záběry. Následující záběry vlastně již patří téměř vrcholné fázi a je vidět, že to stále ještě není na nějaké odkládání skla. To hlavně platí nejprve pro dalekohledy a foťáky. Pak už můžeme pomalu hodnotit situaci, protože atmosféra u západu může a často sluneční paprsky také oslabí.

Právě, že někdy ve 20.17 se nám Slunce dostalo mezi oblačnost u obzoru. To již povolovalo do něj hledět očima i bez brýlí a u mobilů již také bylo černé sklo zbytečné, ale šlo již spíše o romantiku, než o původní záměr. Naštěstí to netrvalo dlouho a ještě se nám z toho v závěru před západem sluneční kotouč na chvilku dostal. Západ Slunce nastal ve 20.27. Jak je na Mělníku běžné, tak o sobě dávalo vědět do poslední chvíle, kdy má být kalendářně v datech ještě nad obzorem.

Tyto záběry mě zvlášť těšily. Již tu máme i krajinu obzoru a opět jsme ve hře. Myslím, že nám sluníčko zapadalo někde u hory Zvon.

Poslední pozdrav úchvatné podívané. Pak již opona padá a diváci nám pomalu odchází. Ještě jsem něco zkoušel. Vždyť jde o poslední záběry slavnostní vesmírné podívané.

Soutok má rád auta i motocykly a věří, že se jeho čtenáři, či diváci na krásné vozítko rádi podívají. Nemá to s téma sice nic společného, ale okořenit věci to dovede podobně tak, jako celá řada jiných pěkných dalších neživých i živých věcí.

Krátce jsem navštívil atmosféru na náměstí, ale opravdu jen krátce. Ne snad, že bych nezůstal i déle, ale využil jsem takové nečekané pracovní nabídky z důvodů vyšších teplot, která mi posunula pracovní dobu do téměř dobrodružných hodin. Proč to nezkusit ?

Pohodové léto a hodně inspirace v prázdninovém měsíci srpnu.