Před 49 lety nás opustil král rock'n'rollu Elvis Presley. Arogance supermarketů ? ,,Kam asi bude směřovat město po volbách ?" říkají si lidé před volbami. Hudba pro pamětníky přiblíží málo hrané skladby z let 70. i 80. a zahraje na závěr i jihoamerickou pohodičku.

 

Přátelé, dnes je tomu 49 let, co nás opustil král rock'n'rollu Elvis Presley. Že jsem si vzpomněl ? Tak ono je těch důvodů více a opět se ukazuje ta provázenost věcí v našem životě. Původně jsem dostal takový nápad, že by vůbec nebylo špatné, se projet v sobotu na kole do Roudnice nad Labem a protáhnout to až do obce Doksany, kde se nalézá letos naše nejslavnější meteostanice, která sice vytvořila nový teplotní rekord pro Českou republiku, ale lze očekávat, že možná už za rok budeme  k ní opět zvědavě vzhlížet, zda se nezrodí rekord nový. Zdá se, že současnost je tak nastavena.

Jenže jsem současně věděl, že zůstane jen u přání, protože je zbytečné v mém věku hazardovat se zdravím, či spíše se životem v důsledku přehřátí organizmu. Mimochodem, zrovna včera takto skonal 63 letý Čech po výstupu na polskou pohraniční horu hraničící s našim a slovenským územím. Navíc mám v hlavě i příběh jednoho známého, který stoupal pěšky od starého mostu po staré silnici k centru, když se stal svědkem, jak se nějaký mladší cyklista v horku pokoušel po stoupající silnici vyjet, aby náhle šlápl naposled, s pádem zkolaboval a již mu život žádná resuscitace nevrátila.

Neděle je pro mnohého z nás do jistého věku vždy tak zvláštně nepříjemným dnem, počasí je nestabilní a jet druhou jízdu roku 76 km na kole, a pak hned druhý den do práce, tak to je jako prašť , či uhoď. Téměř rutinně jsem po týdnu otáčel kalendář, když mi to došlo. Kolikátého, že už je ? Tuhle fotografii jsem spolu s dalšími koupil od spolužáka a je jistě z časopisu Bravo z tehdejšího Západního Německa. I tak se to dříve dělalo, když u nás byl prostor jen pro některé místní umělce. Lidé si tenkrát půjčovali audiokazety, vzájemně si nahrávali hudbu na kazetové magnetofony a mnohdy se díky tomu i dozvěděli, kdo nějakou jejich oblíbenou píseň vlastně zpívá.

Ale, zůstaňme ještě chvíli u Elvise. Je spíše náhoda, že zrovna v pátek byl na ČT - art nějaký jeho koncert. Pro mě je to ještě jeden osobní zážitek prázdnin, když jsem jako náctiletý poslouchal v jedné obci na Kokořínsku večer svoji oblíbenou hudební stanici Rádio Luxembourg ( SV) a tušil jsem, že to není samo sebou, aby stanice celou noc dávala vyjímečně jen jeho písně. Ovšem, skladby i hlas to byl prostě parádní. Ostatně, oni tam tu zprávu říkali, že Elvis Presley je mrtev, ale bylo to stejně podivné, jako když nás o tři roky později opustil John Lennon.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Elvis_Presley

Ilustrační foto.

Osobně jsem měl minulý týden jeden neobvyklý zážitek a divím se lidem, že je baví chodit, nebo jezdit do supermarketů a ještě o nich diskutovat na faceboocích. Kdybych tam asi třikrát v roce nemusel, tak tam nejdu a nemohu si od covidu-19 ty nákupy až domů vynachválit. Nebudu raději jmenovat, ale bylo asi 14 hodin, hustota v rámci spokojenosti, u samoobslužných pokladen frmol a asi u pěti kas svítilo světlo, že jsou tedy v chodu. Šel jsem raději takovým způsobem, abych se vyhnul případné náhončí k samoobslužným pokladnám, protože bych musel zbytečně vymýšlet, co ji vůbec říci, a jak být dalece slušný a důsledný.

Nechodím nakupovat proto, abych si ještě markoval nákup. Jenže u těch pěti pokladem seděla jen jedna naštvaná mladá brigádnice, která na mě volala : ,, Vás vezmu hopem, protože mi už běží svačina." Začal jsem takovou slušnou konverzaci a moje otázka zněla : ,, A kde jsou ty ostatní pokladní, když ty pokladny jsou otevřené ?!" Řekla mi, že asi na nějakém školení, že je jí tu už vše jedno, že se na to vyprdne, že brigádu skončí, a že se k ní chovají někteří zákazníci až nevhodně.

Přišlo mi to jako neskutečná arogantnost marketu, kde ty zákazníky nutí zřejmě všemi prostředky, aby na oko jako normální pokladny fungovaly, ale v podstatě ten zákazník je tlačen k samoobslužnosti, případně do situace,kdy tam celý nákup v koši nechá a odejde. I o takových případech jsem nedávno na nějakém fb četl. Ne, opravdu nevím, jak se někdo může těšit na supermarkety. To je lepší si vše nechat přivézt, je to také kvalitní, neli kvalitnější a rádi dáme za dobré chování i diško.

Navíc to uspoří moc času. Snad jen, že jsou markety místem, kde můžete potkat známé, občas je legrace, když skončí náhodou něco v jiném koši a je pochopitelně občas nač koukat i kromě zboží. Ale, to nevyváží ty ostatní přednosti.To jediné tedy nazažijete, ale zase nekupujete věci, pro které jste ani nejeli, ale na místě vás zaujaly. Tedy výdaje navíc.

Ilustrační foto.

Hlavně, že si to ještě někdo pochvaluje, že tam lidé nakupují a řeší se parkování. Tak ještě pro časopis, nebo do lékárny, či nějakého samostatného speciálního krámku, tak to ještě ano, ale ta samoobslužnost u kas mě pobuřuje asi tak, jako cukrárny v centru města. Snad každý potřebuje občas koupit nějakou bonboniéru a obvykle i lahvinku. Co je mi platné, že všude v centru města jsou cukrárny, kde prodávají desítky zmrzlin i nanuků, když pro tu bonboniéru stejně musíte až dovnitř za turniket  supermarketu.

Teď jsem docela zvědavý, kdyby se mě v centru nějaký návštěvník města zeptal, tak kam bych ho vlastně poslal na oběd. Napadají mě v centru asi dvě restaurace, ale raději nebudu jmenovat, aby se zase do mě někdo zbytečně nepustil. Volby jsou před námi a od známých lidí často slýchám : ,, Fakt nevíme, kdo tam vůbec je a koho budeme volit, ale bude zajímavější, kam to bude směřovat." 

Ilustrační foto.

Tak jistě, ono se ví, že mezi kandidáty budou jména, jako Kovanda, Martinec, Mikeš, Klihavec, Špergl atd. Nedávno jsem se podíval na jednu reportáž ( na více reportáží)  Romana Raka na jeho speciální youtube kanál Soutoku, a také tam měl lidi obou pohlaví, kteří jsou také nějakými kandidáty za někoho. Ani je člověk pochopitelně nezná, když jinak nejsou hlavně v médiu měsíčníku Radnice, nebo v jiném známějším médiu, do kterého mnozí místní lidé aspoň trošku nahlédnou.

Ilustrační foto.

Jedno vím určitě, a to, že dnešní padesátníky nějaká hřiště s anglickými názvy moc neberou a spíše je zajímá, kdy už aspoň konečně padne  v centru ta Amerika, o které se jen několik desetiletí kecá a nejlépe se snad třeba asi ne promění v krásnou zeleň s nějakou fontánou, ale chápou, že i mladí chtějí nějaké vyžití. Všeobecně se vzpomíná na období 2012 - 2019 s nostalgií, byli jsme také mladší a mnoho z toho dění je právě na těchto stránkách. I v současnosti jsme zaznamenali různé aktivity radních, ale vypozoroval jsem takový společenský trend očekávání. ,,Někoho zakroužkujeme a uvidíme, kam to povede."

Ostatně, pokud se někdo nezačne vrtat po internetu tak, jako nedávno já díky tomuto médiu, tak nemá ani tušení, kdo tu za koho vlastně kandiduje, a co vlastně chce dělat. Oni všichni chtějí pro město a jeho občany to nejlepší. Ale, tak do voleb ještě nějaký čas je. Nuže, doufám, že už toto je takový poslední víkend, který mě donutil pro své teploty raději zůstat doma. Mým určitým dalším koníčkem z několika různých zálib je hudba našeho dětství i mládí, a tak jsem si včera vyhrál při pátrání po jedné skladbě celou řadu hodin na youtube.

Měl jsem ji kdysi od roku 1980 na kotoučovém magnetofonu a nikdy jsem tu krásnou melodickou skladbu již neslyšel ani neidentifikoval. On ale včera selhal i program Shazam. Jeden sestřih písní byl bez interpretů a on jednu vybranou skladbu nedešifroval. Naštěstí tam byl jiný sestřih, kde již interpreti byli, a tak jsem skladbu určil. Vůbec není na škodu si v dnešním bonusu zase něco dát. Co říkáte ? Jenom jeden klik na odkaz a jste u hudby našeho mládí, která se dnes vedle těch ohraných  profláklých věcí  moc, nebo vůbec nehraje. A pak si neodpustím ani tři písničky krásné pohodové jihoamerické muziky, kterou jsem v pátek večer slyšel. Ten první odkaz je právě na tu skladbu, kterou vůbec Shazam neodhalil a přitom ten refrain jistě znáte.

Ilustrační foto.

Hudba pro pamětníky !  ( 1976, 1978, 1978)

https://www.youtube.com/watch?v=TtrVvO40SDg&list=RDTtrVvO40SDg&start_radio=1

https://www.youtube.com/watch?v=bTFCwKvlKZo&list=RDbTFCwKvlKZo&start_radio=1

https://www.youtube.com/watch?v=PmzxG9kdZhM&list=RDPmzxG9kdZhM&start_radio=1

https://www.youtube.com/watch?v=2RHTiXvELNg&list=RD2RHTiXvELNg&start_radio=1

Ilustrační foto.

Kde a jak se to hledá ? Tak je na youtube samozřejmě spousta sestřihů i hitparád,kterými je třeba se prodírat. Já včera objevil jakousi hitparádu všech dob RL ( Radio Luxembourg) po jednotlivých týdnech, kde jsou jednak nějaké komentáře zájemců, ale hlavně přehledy TOP-30. Takové hitparády mělo a má jinak plno států. Tam si můžete ověřit, co už znáte, nebo co jste dlouho neslyšeli a nález vás potěšil. Tu poslední dívčí kapelu jsem teprve objevil a musím vyzkoumat, zda jsem od ní něco vůbec kdysi slyšel. První tři písně ale léta znám. Tady mám ještě dodatečně mix této dívčí kapely :

https://www.youtube.com/watch?v=r3kQlzOi27M&list=RDEMyFntd0Dk4aC8mHhE8YOSOQ&start_radio=1

Nu, a nyní pohodová hudba z jižní Ameriky, kterou mi v pátek zahrálo v půlnoci Radio Planalto. Tam se moc na videa nehraje, ale opravdu hlavně na hudbu.

https://www.youtube.com/watch?v=2dN1AzHwusQ&list=RD2dN1AzHwusQ&start_radio=1

https://www.youtube.com/watch?v=1HhxiTyd4e4&list=PL50zbRK-zJSwapPnpxUxFM-tVtNtmZOIR&index=74

https://www.youtube.com/watch?v=8QQAogeoW5c&list=PL50zbRK-zJSwapPnpxUxFM-tVtNtmZOIR&index=1

To je dnes vše. Když jsem začal psát tento článek, tak jsem jen věděl, že chci psát článek, ale téměř nevím o čem. Pak se přidávaly myšlenky a toto vzniklo vlastně z ničeho. Tedy, něco už v těch archivech zde je. Ale, času to zabere moc. O tom žádná.

Pohodový týden číslo 34 !

Velké a mediálně slavné zatmění Slunce od mělnického zámku zaznamenal i Soutok. Taková byla včera atmosféra na naši překrásné a dlouhé vyhlídce i na hlavním náměstí Míru, kde hrál Kabát revival.

 

Ještě nikdy jsem neměl takovou přepychovou příležitost vidět  dokonce až tak veliké zatmění Slunce, jako právě včera, kdy u nás mělo dojít k zákrytu přibližně čtyř pětin slunečního kotouče. Kdo chtěl a měl příležitost, tak si zajel , či zaletěl na toto vemírné předtavení včera až třeba do Španělska, kde bylo zatmění úplné. Byla to prostě podíváná, jaká bývá třeba i jen jednou za život a ještě musíte mít štěstí, jako ostatně u všech druhů vesmírných pozorování.

Nicméně si matně vzpomínám na to pro mě poslední, které bylo někdy mezi lety 2000 - 2011 asi v 11 hodin. Tehdy to ovšem bylo mnohem menší a hlavně v době, kdy se nejeden pracující musel spokojit s několika minutami a pohledem přes svářečské sklo, nebo si i třeba v případě  hodně velkého zájmu vzít dovolenou.

Letos to tedy bylo vše naservírováno slušným způsobem, mediální reklama byla vcelku  oprávněně dokonalá a projevilo se to i na zájmu veřejnosti. Tím spíše, že kdo měl volno, nebo obětoval spánek, tak si to protáhl na osamělém tmavém místě ještě o pozorování mteeorického roje Perseidy, který včera vrcholil. Jmenuje se podle souhvězdí, ze kterého nám na obloze jakoby celá ta nádhera vystřeluje. Jejich aktivitu můžeme sledovat každý rok v srpnu, kdy Země prolétá jejich drahou, avšak dost záleží pochopitelně na podmínkách, či počasí.

Ve volbě místa jsem měl zcela jasno. Máme veliké štěstí, že zatímco různí návštěvníci ze světa jezdí na naši úžasnou vyhlídku autobusy, nebo třeba připlují i nějakou výletní tuzemskou, či zahraniční lodí, tak my tu jsme doma a znalí každého místa, odkud stojí zato, se dívat do kraje,, hledět na oblohu a třeba navíc v mém případě i poslouchat vzdálené éterem se šířící rozhlasové stanice. Krásné je, že v žádném případě si nemůžeme být jisti výsledkem, který nás pak může samozřejmě navíc potěšit.

Základem mé výzbroje bylo pochopitelně staré silnější svářečské sklo, které jsem si v minulém století pořídil právě pro podobné situace. Pak jsem hodně sázel na částečně rozbitý automat Canon, který není schopný již nějak kvalitně přiblížit a zaostřit vzdálené cíle a samozřejmě trošku i na mobilní telefony., které sice nejsou vhodné na nějaké velké přibližování, ale mohou zvládnout  zaznamenat i určitou atmosféru.

Do pozorovacích míst jsem dorazil v době, kdy již někteří jedinci odpočítávali minuty do startu akce, jejíž časy dodala média. Bylo tedy cca 19.10 SELČ a bylo mi jasné, že to zase tak rychle nepůjde. Nicméně to byla vhodná chvíle pro několik záběrů, které zdokumentovaly aspoň trošku i samotnou návštěvnost. Slunce bylo tou dobou pochopitelně ještě velmi ostré, ale teplota byla opravdu příznivá. Skutečně se vše vyvíjelo velmi příznivě a po čase již bylo zřetelné, že nebeské představení nám začalo.

Pochopitelně, že někoho to sem nelákalo a nechávalo ho to zcela v klidu, ale kdo souzní s přírodou a uvědomuje si vzácnost takové chvíle, tak sem zašel. Město ten den žilo, protože jen na nedalekém hlavním náměstí Míru probíhalo Mělnické kulturní léto a v jeho rámci tu vystupovala právě revivalová skupina Kabát.

Pak už jsem tedy jen přikládal svářečské sklo různými způsoby před foťák i mobily, měnil velikosti přiblížení a doufal, že aspoň něco bude koukatelné a stane se věčnou vzpomínkou na tuto unikátní chvíli. Osobně jsem kromě svářecího skla nepohrdl ani brýlemi, byť mi bylo jasné, že asi tak hodinu před západem slunce už bude situace zase trošku jiná. Oči je třeba opravdu chránit a nehazardovat. Sám jsem si všiml, jak snadno člověk podlehne euforii, neustále se dívá i mačká spoušť a trošku ztrácí obezřetnost.

Slunečního kotouče neustále ubývalo, ale největšího zatmění ( asi 85 %) mělo být dosaženo asi ve 20.10 hodin. Při těch časových záběrech je dokonale vidět celý ten posun. V našem životě je vůbec vše do sebe úžasně zapadající. Velikost i vzdálenost Měsíce od Země je taková, aby na některých místech na Zemi dokázal zakrýt dokonale sluneční kotouč, a divák pak může na vlastní oči spatřit jedinečný pohled na takzvanou sluneční koronu. Kdyby byl větší, menší, nebo v jiných vzdálenostech, tak bychom nemohli být svědky takového divadla.

Slyšel jsem kolem sebe i hlasy, že si někteří příště na daný termín udělají výlet, či dovolenou v Egyptě, kde má být příští nejbližší úplné zatmění. Prostě se dnes lidé snaží cestovat i kvůli takovýmto jevům, a to je krásné. Podobně je ale krásné, že polární záře vznikají již i u nás a snad i  toto někdy vyjde. Jistě jste u nich již někteří osobně byli, ale kdo by to nechtěl dle možností zažít na vlastní kůži, být takříkajíc osobně u toho a pořídit vlastní záběry. Následující záběry vlastně již patří téměř vrcholné fázi a je vidět, že to stále ještě není na nějaké odkládání skla. To hlavně platí nejprve pro dalekohledy a foťáky. Pak už můžeme pomalu hodnotit situaci, protože atmosféra u západu může a často sluneční paprsky také oslabí.

Právě, že někdy ve 20.17 se nám Slunce dostalo mezi oblačnost u obzoru. To již povolovalo do něj hledět očima i bez brýlí a u mobilů již také bylo černé sklo zbytečné, ale šlo již spíše o romantiku, než o původní záměr. Naštěstí to netrvalo dlouho a ještě se nám z toho v závěru před západem sluneční kotouč na chvilku dostal. Západ Slunce nastal ve 20.27. Jak je na Mělníku běžné, tak o sobě dávalo vědět do poslední chvíle, kdy má být kalendářně v datech ještě nad obzorem.

Tyto záběry mě zvlášť těšily. Již tu máme i krajinu obzoru a opět jsme ve hře. Myslím, že nám sluníčko zapadalo někde u hory Zvon.

Poslední pozdrav úchvatné podívané. Pak již opona padá a diváci nám pomalu odchází. Ještě jsem něco zkoušel. Vždyť jde o poslední záběry slavnostní vesmírné podívané.

Soutok má rád auta i motocykly a věří, že se jeho čtenáři, či diváci na krásné vozítko rádi podívají. Nemá to s téma sice nic společného, ale okořenit věci to dovede podobně tak, jako celá řada jiných pěkných dalších neživých i živých věcí.

Krátce jsem navštívil atmosféru na náměstí, ale opravdu jen krátce. Ne snad, že bych nezůstal i déle, ale využil jsem takové nečekané pracovní nabídky z důvodů vyšších teplot, která mi posunula pracovní dobu do téměř dobrodružných hodin. Proč to nezkusit ?

Pohodové léto a hodně inspirace v prázdninovém měsíci srpnu.

Ve středu nás čeká při západu slunce jeho jedinečné zatmění. Jak nás starý školní atlas naučil se zajímat o svět kolem nás. Subtropy a kreativita zahrádkářů, aneb melouny se pěstují na Mělníku dobrých 15 let.

 

Ilustrační foto : Jeden z mnoha atlasů světa.

Jednou z nejkrásnějších učebnic, jakou jsem na přelomu prvního a druhého stupně ZDŠ dostal byl školní Atlas světa. Leckdo si hned představí jednotlivé státy, kontinenty, vlajky a mnoho dalších informací, ale jmenovaný školní atlas mě nadchl již úvodními stránkami a doufám, že ho snad ještě někde doma objevím. V 90. letech jsem totiž dostal k narozeninám již nový, ale na duši toho starého ze 70. let jsem nikdy nezapomněl.

Na titulní stránce se ve vesmíru vznášela naše krásná modrá planeta fotografovaná z vemírného modulu, a když jste otevřeli na první dvoustránku, tak jste spatřili obě polokoule našeho nejbližšího souputníka Měsíce i s popisem různých kráterů a moří. Jelikož má Měsíc vázanou rotaci a dříve bylo mnohem více času i lepší podmínky k němu vzhlížet třeba i triedrem, nebo po domácku vyrobeným dalekohledem, tak taková mapa byla jistým přínosem.

Samozřejmě, že v atlase nechyběly i tehdy známé planety, mapy noční oblohy ve čtvero ročních obdobích, ale také úplně fantastické vysvětlení na barevných obrázcích o zdánlivých drahách Slunce na různých místech naši planety. Už v 11 letech tak školák věděl, jak probíhá například takový letní den 21. června na severním pólu, jaká je dráha  Slunce na 66° 33' rovnoběžce polárního kruhu, jak je to u nás, jak na obratníku raka, jak na rovníku, či na obratníku kozoroha atd. Nebyla žádná videa a přesto se to dalo pochopit, a někdy i přišla určitá chuť to jednou někde prožít.

Západ slunce za Milešovkou na konci července.

Dnes  se leckdo v případě zájmu ptá AI a nadává na nepopulární matematiku, ale pokud užijeme jen trošku selký rozum a uvědomíme si, že nám jde 50. rovnoběžka přímo nad hlavou, což je úhel vztažený k horizontu 90 °,, tak  snadno odpočítáme, že v pravé poledne nám slunce v den rovnodennosti vystoupá maximálně 40 ° nad obzor a při letním slunovratu cca 63.1°. Podle vzorců 90 -50 = 40. Pro letní slunovrat na obratníku raka přičítáme 23°, a pro obratník kozoroha to samé odečítáme. Slunce tak s bídou v zimě kolem Vánoc vystoupá sotva na 17°, ale pokud bychom byli v danou roční dobu večer za jasné noci někde ve tmě, tak spatříme na čas souhvězdí, která ve hvězdném atlasu připadají až -40 rovnoběžce. Na jmenované rovnoběžce na jižní polokouli je tedy mají v nadhlavníku.

Obvykle tak vídáme večer v první polovině noci od prosince do konce února krásné souhvězdí Orion a za nim ještě o hodně níže nejjasnější hvězdu severní oblohy jménem Sirius v souhvězdí Velkého psa, ale udává se, že pokud by byla jasná obloha i nad obzorem, tak lze nepatrně spatřit  asi na dvě hodiny  i malou část jižního souhvězdí Lodní kýl, jehož nejjasnější hvězda Canopus u nás díky své deklinaci nemůže být vidět, ale na takové 35 rovnoběžce již naděje je slušná. Její objev a pojmenování má krásnou historii.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Canopus

Proč jsem se dnes pustil do tohoto téma ? Hlavně proto, že tu máme ve středu večer 12. srpna 2026 velmi zajímavé i důležité zatmění Slunce, které bychom neměli propást a šance je veliká.

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-velke-zatmeni-slunce-a-perseidy-odkud-je-uvidime-nejlip-40591414#dop_ab_variant=1713901&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=2&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=abtest302_asistent_url_varAA

Měsíc má se Zemí vázanou rotaci, a tak nám ukazuje stále jen stejnou polovinu svého povrchu.

A pak si všimněte, jak je to vše provázané. Ty zájmy Soutoku, ale i jiné věci.

Psal jem tu posledně o výletě do Znojma a jejich jedné atrakci. Snad v pátek, nebo včera už zase bylo Znojmo v televizi, protože znojemské okurky byly vyhlášené, a tak tam byla určitá slavnost i s různými soutěžemi atd. U nás se zase propaguje víno  ( tedy ve Znojmě také) a zrovna včera tu byla Vinná noc. Tři naše velké akce mají v názvu slovo víno a dalších několik gastronomických akcí ho sice nemá, ale k mání je samozřejmě též.

Soutok je tak trochu na tu exotiku. Je prvním a zatím stále jediným médiem, které veřejně napsalo, že z Mělníka je vidět až do Saska. Ani dnes se toto nikde jinde nedočtete, ač je to ověřeno. Jde o stožár vysílače Altenberg v nepatrném sedle ( 898 m.n.m.) mezi Grosser Lugstein a Kleiner Lugstein. Dnes přijdu také s něčím, co se tady nepublikuje. Prožíváme opravdu léto rekordů. Já některé články několikrát aktualizuji, ale je otázkou, zda se k nim někdo vrací. Je to i pro mě.

Vysílač Altenberg při pravém okraji snímku. Slunce zapadá o letním slunovratu. Pohled od mělnického zámku.

Dne 28. června jsme naměřili v Čechách v Doksanech rekordní teplotu. Zdálo se, že to bude konec, a pak sice horko bude, ale už ne na rekord. Částečně se to splnilo, protože je 9. srpen a rekord z Doksan asi letos už u nás nebude překonán, ale to co se dělo na Slovensku, kde padl v těsném sledu nejen rekord národní, ale dokonce vznikl rekord pro střední Evropu, tak to je síla a jsme u toho.

https://soutok.blogspot.com/2026/06/zahadny-teplotni-graf-meteorologicke.html

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-pocasi-slovensky-rekord-422-stupne-je-nejvyssi-v-historii-mereni-ve-stredni-evrope-312666

Lidé se dokonce v legraci dohadují, zda je lepší vlezlá zima, nebo upocená vedra. Nicméně toto počasí trápí již opravdu zemědělce, zahrádkáře, ochránce zvířat, ekology a není dobré pro nás ani z hlediska pitného režimu a zásob vody, ani z důvodu nejrůznějšího koupání. Krom toho se stahují do Jadranu k pobřeží již všelijaké potvory a v Thajsku došlo při koupeli k úmrtí při dotyku s téměř neviditelnou smrtelně jedovatou medůzou. Pořád je díky médiím nějaké vzrůšo.

Vysílač Altenberg.

Psal jsem tu dnes o okurkách ve Znojmě, o vínu na Mělníku a zmínit mohu i pěstování fíků na jižní Moravě. Ono o tom není dohromady co psát a kreativitě zahrádkářů se meze nekladou, ale možná někoho překvapí, že už dobrých 10 - 15 let, se na Mělníku daří také s různými úspěchy melounům, aniž by bylo třeba nějakých skleníků. Prostě tu máme již subtropy podobně tak, jako na jižní Moravě.

Zelenina  pochází původem z rovníkové Afriky a ještě v 80. letech se k nám dovážela z Bulharska a z jižního Slovenska, přičemž u nás, se jí dařilo pouze ve skleníku. To už dávno není pravda. Její nevýhodou je, že kromě tepla a zálivky potřebuje půdu bohatou na živiny, nebo i doplňování tekutými hnojivy a především rostliny dozrávají až téměř po půl roce, což může být pozvánkou pro nejrůznější škůdce, kteří ji mohou i předčasně zlikvidovat. Na druhou stranu by současné někdy až extrémní počasí vyhovovalo i některým druhům datlí a fíků, či citrusům, ale v tomto případě to moravští pěstitelé řeší skleníky.

Nu, napsal jsem toho dnes dost. Mějte se pohodově a nějak se s  těmi vedry a dalším pracovním týdnem dle možností poperte. Jinak připomínám, že se stále něco děje, a tak se mohou pod články i objevovat dodatečné aktualizce. Děkuji, že články čtete a poslední dobou se tu tedy to počítadlo zase pěkně protáčí. To je pro mě samozřejmě příjemné, když mi po práci kromě oběda udělá radost i statistika návštěvnosti webu.