sobota 6. června 2026

Řada lidí krajinu v blízkosti svého domova ani nezná. Mezi Kadlínem a obcí Malé Všelisy. Návrat v čase.

 


Nedávno jste si tu přečetli článek, který vás přenesl do Kadlína na rozhlednu Hradišť.


Měl jsem tehdy určitou představu, co všechno tam chci navštívit, co chci nově poznat a minule jsem se i přiznal, co že mi tak v závěru samotného výletu ještě vylepšilo již tak dobrou náladu. Na dnešek jsem si tak nechal na samotný závěr výletu jeho prostřední část a nikoliv náhodou. Podíváme se dnes totiž někam, kde jste se Soutokem ještě nebyly a i pro mě to byla do značné části premiera.


I z rozhledny Hradišť jsou  krásné výhledy na podobné věci, jako z Vrátenské hory, ale přeci jen je to zase úplně jiné. Krajina kolem Kadlína je rovinatější, zemědělská a o to více je chválihodnější, co dokázal z lehce opomíjené vsi udělat tehdejší starosta Zdeněk Šesták, který ve své době rozhodně nepatřil k nějaké mladé generaci. Vždyť zde na Mělníku byl do té doby Kadlín známý především tak, jako konečná stanice autobusové linky Mělník - Mělnické Vtelno - Kadlín, která občas nekončila v Kadlíně, ale některé spoje mířily z Chorušic do Mšena. Mnohé spoje této linky končily však již v Byšicích.

Dnes již Kadlín přímé spojení s Mělníkem nemá, ale v pracovní dny odtud jede několik málo spojů linky číslo 690 do Mšena a druhá linka číslo 699 spojuje velmi podobně a sporadicky obec Kadlín s mladoboleslavským Beznem, když obsluhuje obce Zamachy, Velké Všelisy a Nemyslovice. Na vrch Hradišť vede z Kadlína taková alej, která však u rozhledny nekončí. Prochází jí cyklotrasa číslo 0009 a již při svém vzniku před 20 lety mě samozřejmě oslovila otázkou ohledně svého průběhu. Zdá se, že trasa začíná ve Vojtěchově a končí v Mělnickém Vtelně. My se však po ni vydáme pěšky a půjdeme po ni jen do obce Zamachy.



Alej je malebným krajinným prvkem a končí společně s vyasfaltovanou cyklostezkou přesně na hranici okresu Mělník. Dále vede k východu již jen polní pěšina.


Zajímavý pohled na hranici okresů, se tak naskýtá z úzké asfaltky, která spojuje obec Zamachy s osadou Syslov. Tam se zastavíme při zpáteční cestě, ale nyní opravdu šlápnu do kroku, protože bude brzy poledne a na patnáctou hodinu jsou hlášeny silné deště a případně bouřky. Navíc se stále vzdaluji od Kadlína, kam se musím vrátit, byť mě údajně nečeká žádná velká tůra. Ovšem, cesty do neznáma mají tu nevýhodu, že nám chybí určité ponětí o vzdálenostech, čase i o stoupání a klesání, které máme i v rovinatém terénu a nemusí být vždy příjemnou záležitostí.


V Zamachách je od Syslova hned za takovou padající serpentinou pod skalami takováto cyklistická křižovatka, kde nám začíná a odbočuje vlastně z přímého směru cyklotrasa číslo 8158. Kde končí ? Mapa ukazuje, že v centru obce Bezno, kde naráží na trasu 8157. Ovšem, jak uvidíte, tak je to trasa parádní a klidně by nemusela být jen cyklistickou. Však o tom mluví i místopisný název V Pekle.

Místo odbočky mě zaujalo i tím, že tu byla neuvěřitelná skládka všeho možného haraburdí. Ovšem, již po pár krocích jste se ocitli v zelené a stále setupující divočině, která mi lehce připomínala vrchní pasáže turistické cesty z Bosyně k Harasovu. Právě tady jsem si to obzvlášť začal užívat, byť jsem občas pohlédl na oblohu i na hodinky.



Nakonec to ani dlouho netrvalo a přivítali mě dva mladí rybáři a tato tabule oznamující, že stojím u rybníčku s názvem Kálek.



Malý rybníček pod skálou, kde nechyběla ani vrba a lavička pro možnost relaxace. Tu jsem si ovšem nemohl dovolit a pokračoval jsem dále.


Pramen U Kálku i s vodníkem. To je to kouzlo dnešních on-line map, že prostě kliknete doma do mapy a vidíte, co že asi zřejmě na výletě potkáte. 


Je tu pak takové posezení s kamenným stolem, který mi trošku připomněl ten na Špičáku u obce Jestřebice, který je však dnes již tuším součástí oploceného soukromého pozemku a nelze se k němu již dostat.


Cestička se tu pak napojuje na tuto širší cestu, která je z této strany slepá, ale jejímž účelem je propojit následující údolí plné chatek a chalup se střediskovou obcí Velké Všelisy.


Toto je prý bývalá kovárna a právě ty malby na stěnách daly tomuto údolí jméno. Bližší souvislosti a pověsti jsem nezkoumal, protože to není zrovna můj šálek kávy. Tady se mi zase vybavilo Peklo, kde lemuje Robečský potok úsek mezi obcí Zahrádky a Českou Lípou.





Myslím, že tyto fotografie nepotřebují vůbec komentáře. Česko je prostě zemí chatových kolonií.






Tak konečně jsem tady! To je nostalgie. V dobách CB srazů ( cca 1998 - 2005)  jsme se tady na této louce před starou bývalou školou díky Láďovi Všelisy setkávali. Stávala tu na stožáru obrovská vertikální CB anténa, nechybělo občerstvení, burza techniky, opékání špekáčků, dětský koutek a samozřejmě kvanta rozhovorů mezi mnoha účastníky, kteří si to tu oblíbili.. Téměř všichni jsme sem přijeli auty a obyčejně to byl pohodový program pro sobotní dopoledne.

Takových srazů bylo všude po republice moc, ale tady se nám zvlášť líbilo. Byl to jeden z mnoha regionálních srazů, kde to musel nějaký zažraný dobrovolník se známostmi organizovat. Pochopitelně to nebyl tak velký sraz, jako třeba ve Sloupu u České Lípy v autokempu, kde nás bylo podle zápisu i 300 lidí, ale pro své prostředí i komornější množství tu bylo zkrátka vždy příjemně.


Pohled z místní silničky.


Nemýlíte se, také zde před bývalou školou bylo jakési přírodní koupaliště na Košáteckém potoce, které připomínalo lehce to z 80. let u nás v Kokořínském Dole. I tady jsme v údolí. Jenže, zatímco na přelomu milénia tu tekla ještě voda, tak dnes již koryto potoka připomíná spíše leckde maximálně úvozovou cestu.


Šel jsem se podívat po jedné cestě do lesa, kde kdysi tekl nevelký Košátecký potok, ale dnes tu byla k focení snad jen tato skála.


Pátral jsem, kde by bylo asi nejlepší místo pro zdokumentování, že tu opravdu kdysi tekl potok, byť prý jen občas na základě určitých událostí a ještě zejména nejvíce po jarním tání sněhu a deštích, a toto místo se mi zdálo nejlepší. Shodou okolností jsem tu potkal takového chalupáře z Prahy, který mi potvrdil, že jde opravdu o bývalou školu, a že i dnes se tu odehrává celá řada mítinků a veřejných akcí. Prostě krásné místo na dně údolí.

Kdysi jsem tu napsal takový článek o potocích v okrese Mělník. Také rybník Stříbrník u Vojtěchova býval plný vody a léta se tam nyní nic snad neděje a je zcela vyschlý. Jak to vlastně s tím Košáteckým potokem je ? Tady je to dost dobře popsáno a je to právě město Mšeno, které má hlavní zásluhu na tom, proč se dodnes kreslí potok do mapy modře, byť je situace v tomto úseku již léta na opravdovou vodu chudá a přijde mi, že i ta situace je autorům wikipedie také ne moc jasná, když píší tak, jak píší. Prostě se jen ví, že voda tam byla a dnes jde spíše o vzácnost závislou na přírodních poměrech..


Toto jsem o něm v roce 2013 napsal na základě tehdy dostupných materiálů já .....





Řada obcí v naši republice nese přívlastek Malý-(á,é) a Velký ( á,é). Někdy se téměř dotýkají a jindy jsou každá jinde. Třeba Malý Újezd a Velký Újezd jsou sice v našem okrese, ale každá jinde. Oproti tomu se řada obcí takto dotýká a právě Malé Všelisy a Velké Všelisy, se dotýkají dole v údolí u mostu přes Košátecký potok. Odtud obě vsi stoupají do kopce až na vrcholové strany své stráně.

Sice jsem Malé Všelisy vždy jakoby od Žebic do Bezna objížděl a díky srazům jsem projížděl vždy Velké Všelisy, ale nyní jsem se rozhodl, že obě obce projdu po svých a podívám se i na nějaké významné, nebo hezké objekty. Začal jsem výstupem do Malých Všelis, kde měla být hlavně krásná vodárna tuším z období secese.





Když jsem tu fotil májku, tak jsem netušil, že další vyfotím ve Velkých Všelisech a další ještě pak v Zamachách.



Malé Všelisy jsou skutečně malé a takovou zajímavostí je, že mají své samostatné linky a vůbec nejsou autobusově propojeny. Silnice mezi nimi se v zimě neudržuje.Z Malých Všelis se dostanete přímou linkou do Žebic a na druhou stranu přes Bezno do Lysé nad Labem ( PID 431). Z Velkých Všelis pak do Zamach i občas Kadlína a přes Chotětov a Brodce do Mladé Boleslavi.Linka číslo PID 699



To jsem již přešel na druhou stranu údolí do střediskové obce Velké Všelisy a pokusil se nafotit něco pro oko.





Zámek je dnes v soukromých rukách a je patrné, že tu kdysi zřejmě sídlilo nějaké to středisko spojené se zemědělstvím, které je tu hojně v obci patrné. Stodoly, čerpadlo pohonných hmot pro traktory atd.






Sídlo obecního úřadu i pošty.




Místní restaurace a v obci nechybí i prodejna.


Tady mě potěšil ten letopočet nad vraty.


Pohled na vodárnu v Malých Všelisech, kde jsme již dnes byli. To je údolí, co ? To je hloubka.



Zpět jdu již po známé cestě, což je výhoda, ale obzor nad jihozápadem se nepříjemně zatahuje a k autu je daleko.


Opět jsem v krásném pekelném údolí a je co fotit.



Sklepy ve skalách. Chcete bydlet ve Velkých Všelisech ? Tak není problém, protože starých opuštěných malých domků je všude v různých obcích plno, ale není lepší být někde, odkud se dá někam denně jezdit a podle nálady na jakýkoliv směr ?










To už jsou Zamachy a bývalý hostinec ještě z Rakousko - Uherska. Musel jsem na náves nakouknout a nebyla od odbočky daleko.



Nu, a nakonec obrázky ze Syslova a samozřejmě zvířátka. Pak už co nejrychleji do Kadlína k autu a na Vrátenskou horu. To je dnes vše. Mám tento víkend ještě nějaké povinnosti a nebyl ani čas navštívit dopoledne Mělnickou veleran rallye, tak snad budou obrázky na nějakém fb , nebo na webu, či fb autoklubu. Mějte se pěkně !