Doba kolem nás, se neustále mění a s tím i plno věcí kolem nás. Od covidu- 2019 si plno lidí uvědomilo, že je zbytečné tahat tašky někam k autu, jezdit k nějakému supermarketu, parkovat tam, motat se po krámě, kde občas mění i pozice zboží, stát ve frontě u pokladen, lecky se tam obsluhovat, nebo být k tomu naváděn, a pak vše to celé proběhne zase opačným způsobem s docela slušnou ztrátou času, byť s řadou prožitků.
Jen jsem občas slýchal důvody, proč se někdo neosmělil vyzkoušet donášku až domů v rámci několika málo firem, které se tím úspěšně živí a objednávka probíhá přes mobilní aplikace. Trošku jiná situace je však dnes přeci jen u věcí, které nejsou potravinářského charakteru. Tady je už mnohem častější situace, kdy si potenciální zákazník vybere výrobek ve svém volnu na internetu a nechá si ho dodat do nějaké pro něj vyhovující blízké obchodní schránky, kam mu je doručen.
Popularita těchto schránek je obrovská i z toho důvodu, že zároveň slouží, jako non-stop odesílatelny balíků, které tu a tam zejména někdo užije k odeslání balíků někam k příbuzným, nebo pro reklamace vám doručeného nějak vadného zboží. Jejich výhodou je i to, že můžete být někde mimo domov, vrátit se ve velmi pozdní noční hodině a zboží odebrat, aniž by člověk musel někam pro něj v určité době chodit, nebo obtěžovat souseda ohledně denní doby doručení.
Jenže, ne každý balík se do každé schránky vejde, někdy jsou obaly až podivně zbytečně veliké a jindy už dochází kapacity schránek. Pak přichází na řadu nepopulární přesměrování jinam, kdy už se vás nikdo neptá, kam to tedy chcete. Bohužel může jít i o kamenné obchody, kdy už musíte hlídat spoustu věcí. Obyčejně není z těchto údajně mimořádných situací nikdo nadšený, protože v našem městě, které má své historické centrum na kopci a je tu mnohem větší problém s parkováním, než třeba u supermarketů, to často není služba pro lidi ani místní, ani ty, kteří jezdí do práce autem a vyřizují své požadavky již hlavně v okresním městě.
Ovšem, takový český majitel kamenného obchodu má také rád volno a zvlášť, když je nějaký svátek, nebo posvícení. To je prostě naše česká nátura. Toho nezajímá, jestli v týdnu jezdí někdo někam za prací do Chotěhůlek, kdy se vrací a vůbec.Udělá si v pátek zavíračku, a když je hodně slušný, tak dá na internet změnu pracovní doby. Určitě není na místě si myslet, že je tu nějaká bitva o zákazníky, jako v roce 1948 před znárodněním, kterou pamatovali naši předci a raději se na ten internet občas dívejte.
Avšak, někdy si to majitel kamenného obchodu ještě dodatečně rozmyslí, a zatímco na netu píše pouze o pátku, na místě najdete na ceduli uzavírku na celý víkend. To, že chcete mít každou povinnost co nejdříve z krku a právě v sobotu dopoledne máme relativně většinově mnozí špetku času, tak to nikoho nezajímá. Nemá cenu vám tu psát, že všude se pracuje hlavně na velkých zakázkách, které jsou pro dodavatele opravdovým přínosem.
Možná si teď říkáte, že jsem si zase ulevil, na nikoho z důvodu svého bezpečí raději neukazoval, a že taková je prostě doba a všichni jsme se s tím už snad smířili. Tak jistě, lze to okecat různě i s tím, že jde údajně o minimální mimomořádné situace. Jenže, to je pořád někde něco a ono se to promítá i do dalšího života a najednou to každý před volbami vidí.
Lidé v centru města mají už několik desetiletí připomínky k tomu, že po 17. hodině, kdy se někteří vrací i třeba odkudsi z Chotěhůlek z práce, už má většina obchodů z toho malého množství, co tam ještě zbylo zavřeno a jsou odkázaní na supermarkety, které u nás naštěstí zase až tak daleko na periferii města nestojí. Někdy je to skutečně založeno na naturelu a asi nejlépe je to u nás vidět u vietnamské komunity.
Tyto lidi těžko potkáte někde na výletě po vlastech českých, protože oni mají opravdu citový vztah k tomu pohybu mezi zbožím, či ve službách od samého rána do podvečerních hodin a na dny v týdnu a různé společenské atrakce nekoukají. Toto opravdu nemůže od nás domorodců někdo očekávat. Tak ještě někoho zaměstnat, či pronajmout nejlépe za hodně velký peníz nemovitost, ale takto na úkor své zábavy peníze vydělávat nechceme.
Nelze to říci o všech národech z Asie, protože pokud čtete mé hlavně letní cestopisy z naši republiky, tak tam potkávám Číňany, Japonce, Filipínce, ale už od dávných časů jsem toto zaznamenal nejčastěji u Vietnamců ( obvykle velmi příjemní lidé), byť jsem před týdnem viděl dokonce snad prvně i takovou rodinku na jízdních kolech. Nicméně, ani námi opěvované krásy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj ( letos slavíme 50 let) nejsou pro leckoho odkudkoliv z domova i ze světa výletním magnetem, a pro jiné zase naopak ano.
