pátek 26. června 2026

Horké počasí přálo včera v podvečer v pásmu FM ( VKV) vedle našich i příjmu stanic ze Španělska. Pozvánka Regionálního muzea Mělník na letní akce.

 


La Mega je název stanice, která na tomto kmitočtu vysílá ze severošpanělského města Bilbao. Vzdálenost  1535 km. Místem příjmu je prostor na vyhlídce před mělnickou zámeckou vinárnou. Teleskopická antéma.

Turistika je krásná věc a výlety, nebo cestování vůbec, jsou pro mnohého z nás bez diskusí příjemné, ale občas můžeme narazit na některé situace, se kterými je třeba se vnitřně vyrovnat. Můžete si být téměř jistí, že pokud je krásné počasí a nemáme zrovna zimní období, tak z rozhleden a vyhlídek nebude zrovna nějak zázračně daleko vidět a navíc nám může být i nepříjemně horko. Podobné je to v zimě a na podzim, kdy nám prožitek z akce může znesnadňovat svým způsobem někdy snad i romantická, ale obvykle ne moc žádaná mlha. To mnohdy nevidíme třeba i na 10 metrů.

Ovšem, existují hobby, které z těchto nevýhod dokáží těžit a pokud je to i vaše záliba, tak je to příjemný nevšední zážitek a slušný bonu navíc.  Takovou milou zálibou je například lov vzdálených rozhlasových stanic. Ty můžete sice lovit na mnoha rozhlasových vlnách, ale v posledních desetiletích je velmi populární lov v pásmu FM, neboli česky VKV ( velmi krátké vlny). Zpravidla jde o rozsah od 87.5 MHz do 108 MHz, ale jiný rozsah se používá například v Japonsku, a také některé stanice ve státech východní Evropy používají ještě spíše ojediněle talzvané pásmo OIRT

  https://cs.wikipedia.org/wiki/Velmi_kr%C3%A1tk%C3%A9_vlny



Stanice Cope, vysílač Gijón, 1704 km.

Pro naše zájmové potřeby si však obvykle vystačíme, se zmíněným rozsahem. Obvykle tak stručně rozdělujeme podmínky příjmu na běžné podmínky, tropo šíření signálů a šíření odrazem od vrstvy Es. S prvním případem, se spokojí běžný posluchač, kterému vyhovuje příjem našich stanic po stránce hudební i obsahem slova. U tropo šíření berou některé poučky za své, ale obecně vzato, se považuje za nejlepší podmínky šíření ve vodivých kanálech mrznoucí mlhy. Tropo šíření však může nastat kdykoliv během roku a mnohdy ho provází změna počasí a přechod frontální činnosti. V takových podmínkách se obvykle daří ulovit stanici ve vzdálenosti přes 300 km, někdy 400 km a vzácně i přes 500 km.

Poslední druh šíření rozhlasových vln někteří radioamatéři zrovna moc neuznávají, protože nejde o stabilní šíření přímou pozemní cestou, ale o příjem odrazem o sporadickou vrstvu Es vysoko v atmosféře naši planety.  Typické jsou pro tento druh příjmu teploty nad 30 °C a postačí i jen rádio  s   teleskopickou anténou.

https://www.radiotv.cz/p_radio/r_technika/sporadicka-vrstva-es/


Včera se španělské stanice rovnaly mnohdy silou  až našim stanicím, ale protože jsem neměl klasický fotoaparát, tak jsem tyto hodnoty v pravé části displeje přijímače nemohl dostatečně zdokumentovat.

V takových podmínkách můžeme v rádiu slyšet náhle velmi vzdálené cizí stanice vedle našich, nebo dokonce i převládají. Pásmo je při ladění třeba i neklidné a z přijímače se mohou ozývat různé hvizdy i další pazvuky. Obvykle stačí  na příjem i jen  obyčejný teleskop mířící vzhůru, jehož případný sklon můžeme vyzkoušet. Pak je to venkovní prostředí a výhled orientovaný přibližně od JV k SZ.

Vrstva Es je však tak proměnlivá, že nám někdy vzdálená stanice jakoby nenápadně o různé síle vystupuje ze změti stanic, a pak se může signál změnit tak, že se stanice zachová, jako místní a může dát až značku RDS. To je pak ten nejlepší důkaz záchytu, byť lze také z příjmu stanice vytvořit nahrávku.


Stanice RNE Radio 3 ( PI: E213) udeřila silně pouze v jednu chvíli, kdy díky kódu E213 bylo již možné rozluštit i název stanice a zjistit místo vysílače, odkud na této frekvenci vysílá. Quirós.



Jak jsem již psal, tak zejména letní západy slunce za mělnickou zámeckou vinárnou jsou jednou velkou nádherou.



A pojďme k nabídce RMM.


🌞Prázdniny v muzeu - Olympic revival, Svatojánská noc...

Milí návštěvníci a příznivci Regionálního muzea Mělník,

Prázdniny už klepou na dveře! Co letos můžete zažít v muzeu? Již první prázdninový víkend pro Vás chystáme koncert kapely Olympic Revival a Svatojánskou noc ve skalním obydlí ve Lhotce!

 

V pátek 26. 6. v 19:00 věrný revival české legendární kapely Olympic rozezní Kokořínské údolí nesmrtelnými hity jako Jasná zpráva, Dej mi víc své lásky, Želva nebo Slzy tvý mámy a další. Známé melodie Vás nenechají v klidu. Přijďte si zazpívat, načerpat letní energii a dobrou náladu. Občerstvení zajištěno. Koncert se koná ve Lhotce na hřišti.
Vstupenky jsou v předprodeji v pokladně muzea a skalního obydlí ve Lhotce a na goout.net. K dispozici budou i na místě.

V sobotu 27. 6. se s námi ponořte do tajů Svatojánské noci. Atmosféru umocní genius loci skalního obydlí ve Lhotce.

Čeká Vás magická moc svatojánského ohně, pohádková stezka pro děti, kvítí, věnce i tradice a tajemné zvyky našich předků... 
Děti se můžou těšit i na pověst na dobrou noc a krásné odměny např. Louku v kuličce. Program začíná v 19:00 hod.


ZVEME VÁS I NA DALŠÍ PRÁZDNINOVÉ AKCE:

8. 7./10-11:30 TETIČKA MÍNA VYPRAVUJE VE SKALNÍM OBYDLÍ VE LHOTCE - program pro rodiny s dětmi ve skalním obydlí ve Lhotce se čtením pohádky a tvořivou dílničkou

29. 7./9:30-11:00 PROJDĚTE SE MĚLNÍKEM S KOCOURKEM ŠVARCÍKEM - oblíbená naučná procházka historickým středem města pro rodiny s dětmi s muzejním maskotem kocourkem Švarcem

16. 8./15:00 DERNIÉRA - LIBERTA 100 LET - komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou Mgr. Naďou Černou

22. 8. DEN S ŘEMESLY VE SKALNÍM OBYDLÍ LHOTKA - komorní jarmark s ukázkou lidových řemesel a dílničkami nejen pro děti...


NENECHTE SI UJÍT OTEVŘENÉ VÝSTAVY:

15. 5. - 30. 8. SVĚT KOSTIČEK - SEVA - FAUNA A FLÓRA

Komorní výstava ze Světa kostiček, představuje modely zvířátek a přírody vytvořené ze stavebnice SEVA®. Tato variabilní polytechnická stavebnice je českým fenoménem již od roku 1979. 

Nechybí dětská herna i soutěžní kvízovka!

Ve velkém sále je až do 16. 8. otevřena výstava LIBERTA 100, která mapuje historii proslulé mělnické továrny na výrobu dětských kočárků. Hravý návštěvník se zde může proměnit v návrháře, montéra, brusiče, pletařku či baličku. Nechybí pátrací soutěž v továrním skladu a nejen děti si mohou vyrobit klíčenku. K dispozici mají ruční vrták, svěrák, další nářadí i různobarevné koženky.

2. 6. - 27. 9. KRÁLOVNY - MĚŠŤANKY - ŠLECHTIČNY
Panelová výstava ve vstupních prostorech muzea představuje vybrané středověké ženy jako vlivné osobnosti nejen v oblasti umění, ale i v politických a mocenských záležitostech. Výstavu zapůjčil Ústav dějin umění a Ústav pro českou literaturu AV ČR.

4. 8. - 1. 11. KOKOŘÍNSKÁ FANTASTICKÁ SKALNÍ ZVÍŘATA A KDE JE NAJÍT - výstava fotografií zvířecích útvarů skalní krajiny Kokořínska v muzejní kavárně. Další z projektů fotografa, kreativce a mělnického patriota Petra Raista Šťastného. Nebude chybět hravá pobídka k pátrání po skalní zvěři přímo v terénu.


Přejeme Vám pohodové léto a těšíme se na setkání v muzeu!

S pozdravem
Kristýna Frelichová, DiS. 

PR, propagace, produkce

 

Regionální muzeum Mělník, p. o.
Středočeského kraje 

nám. Míru 54, 276 01 Mělník 

T: 315 630 923, M: 728 620 651 

www.muzeum-melnik.cz


Vystavil v Žádné komentáře:

neděle 21. června 2026

Po pátečních Devadesátkách přišly Stoly nad soutokem a Soutok se na chvíli zastavil. Máte rádi hudbu glamrockové skupiny The Sweet ? Radio Paradisagasy a Radio Planalto hrají pohodovou hudbu. První třicítky na Mělníku chtějí oslavit jižní hudbou. Hudba Gasy z Afriky, milá Brazílie i filmová hudba české kriminálky se skupinou Kučerovci.

 


Ještě štěstí, že se ten pochod Mělnický hrozen šel o týden dříve, než bývá zvykem. Protože čtete některé články někteří i třeba za několik let, jak mi píše statistika webu, tak vězte, že k nám uplynulý víkend dorazil první letošní opravdu horký vzduch z Afriky a dnes 20. června 2026 to zatím gradovalo na teplotě přes 33°C. Ani přemýšlet se mi  ještě před chvílí nechtělo, natož něco psát.

Nemáme tu sice už takové akce, jako bývala Mělnická Jizerská 50 ka, a také ty návštěvy středověkých mělnických sklepů jsou již pochopitelně tak trochu minulostí a byla by to pro nás mnohé spíše cesta do již známých prostor, ale děje se tu pořád něco, byť pochopitelně stále pro mladší a mladší lidi. Nicméně, toto tvrzení múže být lehce sporné u akce, která nám tu proběhla včera v pátek 19. června večer, kdy se tu tuším podruhé konala akce, které tu nikdo jinak neřekne, než Devadesátky.

Pro samé soukromé věci jsem na akci ani nevzpomněl a je otázkou, zda bych se šel podívat, ale zaplněným náměstím jsem procházel v čase, kdy se z reproduktorů linula známá hitovka skupiny Ricchi e Poveri s titulem Sara perche ti amo, kterou jsem si prozpěvoval už začátkem osmdesátých let při kytaře i jen tak. Sice kolikrát nevíte, co vlastně zpíváte, ale je zajímavé, jak někdy až celé sloky některých italských písní zůstaly člověku v hlavě.


Dnes tu máme již také zdomácnělou akci Stoly nad soutokem a plakát nás již zve na červencové Moře u Mělníka. Obě akce jsou především gastronomické. Umět se pozastavit, porozhlédnout po plakátech, tak to je výhoda a pro blog někdy až nutnost. Takový pouliční bilboard je asi nejsnazším způsobem, jak se přehledně orientovat, co že se v naši blízkosti může dít. To další vám pak nabídnou v případě zájmu elektronická média.


Třeba tady vidíme, že má oblíbená glamrocková legenda vystupuje v Praze, ale upřímně řečeno, nemůže už nikdy být tato hudba taková, jako v 70. letech, když zpíval Brian Connoly a na baskytaru hrál Steve Priest. Viděl jsem koncem 90. let v naši televizi koncert The Sweet v Rakovníku, který snad zabil i zvukař a nedalo se to poslouchat. Samozřejmě již bez těch dvou jmenovaných jen s jedním původním členem. K dnešnímu horkému dni by se však hodilo nejlépe zase něco melodického z Madagaskaru, ale z Rádia Paradisagasy, které někdy v zimě přestalo po internetu hrát mi již nikdo neodpověděl. Je to obrovská škoda, protože hudbu této stanice jsem měl opravdu rád. Dnes tedy hudbu gasy mohu hledat již jen na youtube.

Lepší komunikaci jsem ve stejné době zažil u brazilské stanice Radio Planalto, která mi poděkovala za přízeň. Poslouchám ji obvykle podle nálady jednou za čas ze soboty na neděli, kdy je méně reklamy i svérázný moderátor se trošku pokrotí a opravdu se převážně jen hraje skvělá lidová brazilská muzika. Možná si dovolím tedy k dnešnímu horkému dni přijít s nějakou hudební nabídkou, ale nyní tu mám něco, co ani nebylo původně v plánu, nebo spíše jen tak trošku bez většího násilí. Vyšel jsem v podvečer do ulic a akci Stoly nad soutokem jsem trošku fotograficky zvěčnil.

Nemusí být člověk zrovna vinař, ale je vidět, že akce díky určité výzdobě na významném romantickém místě města svoji osobní atmosféru má, byť tudy třeba jen člověk prochází. Pro podrobnější recenzi tohoto nevšedního prožitku si to musí každý vyzkoušet sám na vlastní kůži. Letos to již nestihnete, ale nemusíte smutit, protože zejména atmosféru letních večerů tu v přijatelném počasí dokreslují domácí občané i návštěvníci, se sklenkou vína, či zlatavého moku hledící na zapadající slunce

Díky místní kouzelné krajině to u nás máme skutečně tak trošku podobné, jako někde na moři. Slunce se nám s předstihem neschovává za blízké horské kopce, ale opravdu vidíme jeho poslední paprsky končícího bílého dne. Takový je středočeský Mělník, jenž je našim domovem.

















Kdysi jsem tu psal, že i hudba má vliv na naši náladu a na to, zda je člověk tedy pohodový, nebo agresivní. Hudby je moc a i té etnické. Hráli jsme si tu kdysi Řecko, Srbsko, Alpy a ani člověk neví už co vše.Máme tu ta vedra, tak si pojďme představit několik pohodových písní z Brazílie. První hrají naši Kučerovci a píseň se objevila dokonce jako součást scény jedné naši starší kriminálky. V roce 1960 vystoupila skupina ve filmech Probuzení a Bílá spona. Má i svoji brazilskou variantu, kterou hrála nedávno stanice Rádio Planalto. Pak jsem tedy dal něco z Brazílie, co jsme si tu snad ještě nepouštěli a nakonec  i něco melodického z toho velkého ostrova Madagaskar při břehu Afriky.


https://www.youtube.com/watch?v=QGXtVKyJdnk&list=RDQGXtVKyJdnk&start_radio=1





Gasy







Pohodový zbytek víkendu !


Vystavil v Žádné komentáře:

středa 17. června 2026

Veteránské rojení a sraz anglických sportovních vozů v Lobči nesl v roce 2026 číslo pořádaného ročníku 24. Gigantická fotogalerie téměř všech exponátů.

 


V neděli jste se v minulém článku dočetli, že jsem po Mělnickém hroznu spěchal ještě do Lobče, abych si po delší dobé užil krásnou atmosféru akce, která se tu v mé oblíbené obci každoročně koná. Přijel jsem sem v 16 hodin a prakticky jsem měl představu, do jakého prostředí jdu a co zde asi uvidím. Vy si seznam přihlášených vozů můžete prohlédnout níže v odkazu.

https://www.veteranskerojeni.cz/index.php?p=seznam-stroju

Jsem velmi rád, že počasí opět přálo a krásná auta díky svým majitelům a jejich péči hrála barvami. Automobilismus má mezi lidmi velkou popularitu a je úplně jedno, zda koukáte na rallye, autokros, formule, Le Mans ( právě se tam jel 24 h závod), nebo na běžné současné osobní vozy, ale ty staré vozy, kterým dnes říkáme veteráni, tak tato kategorie je mimořádně krásná. Podobně to platí i o motocyklech.

Snad je to nejen díky tomu, že obdivujeme elegantní práci z dřívějších časů, ale ono nás to vrací také do určitých vzpomínek i dřívějších časů. A opravdu musíme i obdivovat lidi, kteří se v každé volné chvíli svým miláčkům věnují někde v dílně, abychom pak všichni mohli obdivovat tuto lesknoucí se krásu. Opravdu obdivovat, protože jsme každý jiný a zatímco tito lidé se točí kolem těchto aut a pyšní se svými krásnými plechovými rodinnými členy, tak někdo se zase rád prochází přírodou pod slunečním kotoučem, kochá se výhledy, nebo jezdí na kole, či se věnuje rád zase úplně něčemu jinému.


Jak můžete vidět, tak jsem si užíval každý exponát z mnoha úhlů a hodně jsem fotografoval, protože třeba nyní, když dávám tyto fotografie zde do článku, tak si vše užívám znovu a mám i dobrý pocit, že třeba někomu udělám fotografiemi krásných aut i motocyklů radost a jistě bude pro mě zajímavé pozorovat i sledovanost nového článku.

Vydržel jsem tu do 17.15 hodin, kdy jsem se rozhodl, že už jsem téměř viděl vše, co jsem asi vidět mohl a  mohl jsem ten program ještě dále rozvinout. První cesta tedy vedla po příjemné důvěrně známé pěší cestě od zámku k pivovaru, kde za pípou byl mimo jinou obsluhu sám majitel pan Prouza. Zdejší zlatavý mok zejména v podobě klasického ležáku je prostě vyhlášený. K Vrátenské hoře jsem tentokrát sice vyrazil a neuměl jsem si představit, že bych se tam neměl zastavit, když už jsem jen kousek od ní, ale bylo třeba vše přizpůsobit času.

O víkendu rozhledna zavírá v 18 hodin a ačkoliv bych zřejmě stihl vyšlapat 125 schodů, tak jednak bych si to pro časovou tíseň i pozdní hodinu a určitý shon neužil, a pak šlo spíše o tradiční viditelnost, kdy sice vidíte Krkonoše, ale máte je v určitém oparu. Nicméně jsem byl i na tuto situaci připravený a měl jsem tradičně přibalené rádio pro lov vzdálených stanic na FM. I šíření rozhlasových signálů je zajímavé a sobotní večer dne 13. června mi zatím přinesl nejlepší příjem polské Jedynky na frekvenci 87.5 MHz až z 300 km vzdáleného vysílače Czestochowa z mých třech dosavadních pokusů.

Schválně se podívejte do mapy, kde to až je :-). Tentokrát byl překvapivě signál dost dobrý, ale na RDS to ještě nestačilo.

Příjemnou prohlídku fotografií a zdárné proplutí zbytkem týdne.
































































































































































Vystavil v Žádné komentáře:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)