středa 28. února 2018

Kokořínsko nostalgické. Program RMM na měsíc březen. Tisková konference na téma Stop spalovně. Pět velmi líbivých písní v rytmu forró z Brazílie.


Březen je takovým měsícem očekávání. Člověk má už radost, že se bílý den významně protáhl a těšíme se na to, jak bude stále více světla, snad postupem času i tepla, a pomalu už pomýšlíme, kam a za čím se vypravit. Navíc mi asi dáte za pravdu, že období od března do konce června je snad nejvíce naplněné různými akcemi.

Abych se jen samou radostí nerozplýval nad tím, jak zase vhodíme Moranu do Labe, jak čerti budou s kopečku na kopeček posílat opět Keltský telegraf, a jak si zase v předvečer Velkého pátku pochutnáme na zeleném pivě, tak se již podívejme na první obrázek. Není to krása?

Kolik romantiky jen dokáže vnést do lidského života třeba obyčejný pohled na našeho zemského souputníka. Kolikrát jsme jej jenom již viděli a nikdy se to divadlo neokouká.


Když je to navíc na Kokořínsku, tak to má další rozměr. Hned se mi vybaví skvělý poutník a básník Karel Hynek Mácha, který si do svého zápisníku namaloval 88 hradů a romantických zřícenin, které za svého života spatřil. Jeho pěší cesty na sever Čech i do Itálie jsou skutečným námětem k poznávání krás cestování i života, a také nezapomenutelný a nádherně ilustrovaný Máj.
Také jste si již někdy vyzkoušeli projít se Kokořínským Dolem z Mělníka na Bezděz :-) ?

Vězte, že to vše má něco do sebe a stojí za to se Kokořínskem i Máchou inspirovat. První dnešní pozvánka tedy vede do kavárny muzea ( RMM), kde vám autor černobílých fotografií Ladislav Záruba představí tuto námi tak oblíbenou a blízkou krajinnou oblast.


Na začátku měsíce již tradičně předkládám celkový měsíční program RMM. Co dodat? Skvělá práce těch, kteří to vše domlouvají, připravují a propagují. A také těch, kteří vás některými akcemi slovem provází.


Spalovna odpadu v Horních Počaplech si možná právě v současnosti získává zatím nesměle, ale přece jen už pomalu pozornost, kterou si zaslouží. Probleskla ke mně dnes ústně nějaká informace o jakési akci v kulturním domě, ale zatím nebyl čas a  nemám to dopátrané. Možná jde o tuto akci....
http://melnicko.cz/petice-stop-spalovne-melnik-2/ , která však bude probíhat ve věži, tedy v Pražské bráně.

V každém případě je sympatické, že se někde něco k téma děje, a že snad vyjedou na veřejnost nějaké podklady, ke kterým se budou moci lidé názorově vyjádřit.



Ve včerejším článku jsem vám přinesl jednu píseň v rytmu Forró, který se narodil na brazilském severovýchodě. Jde o lidovou hudbu, která se zrodila na brazilském venkově a vy ji můžete poslouchat na internetu, nebo třeba v internetovém rádiu s názvem Rádio Estancia.

Takovou určitou mojí zálibou je, že pokud nějakou stanici zrovna poslouchám a zahrají něco, co si myslím, že stojí více za poslech, tak si to prostě zapíšu a později najdu na youtube.

Po řadě písní z Řecka, Srbska, Tyrolska, ale především z Madagaskaru, se dnes tedy podíváme v pěti  lidových písničkách do Brazílie, které se mi včera docela líbily :-). Myslím si dnes, že je opravdu škoda znát jen jeden druh populární  světové hudby, když je kolem nás toho tolik zajímavého a leckdy i líbivého :-).

https://www.youtube.com/watch?v=RqAeu2gZgfI

https://www.youtube.com/watch?v=1lQk81dVpbI

https://www.youtube.com/watch?v=EJeP6ZcLivs

https://www.youtube.com/watch?v=09Hgwf3IvUQ

https://www.youtube.com/watch?v=gT-XZfqzq3c

https://www.youtube.com/watch?v=ETN75JKpbIs

A ť se vám skladby líbí stejně, jako mně :-). A to je dnes vše. Ještě dva dny do prvního březnového víkendu :-).



úterý 27. února 2018

Cirkus Ohana právě začíná. Dětský svět Tygřík o víkendu. Nejchladnější trvale obývané místo na severní polokouli. Písnička z Brazílie.




Milí čtenáři, snad mi dáte za pravdu, že po skončení olympiády, se opět dere na první příčky politika a sestavování vlády, ale nyní ještě prohrává s arktickým počasím, které k nám přišlo ze severovýchodu. Vše souvisí se vším, a tak dnes přicházím s takovou zajímavostí, kterou zde na blogu zaznamenám pro sebe a zároveň se o ni podělím s vámi, ať už ji víte, či nikoliv.

Jenže, Soutok se snaží přinášet i informace z regionu, které snad mohou někoho zajímat a ty jsou zároveň důkazem, že se něco děje.


Nevím, zda budete číst tento článek ještě v úterý, nebo až ve středu, ale každopádně tu máme od středy do neděle zase cirkus, což je zřejmě nejlepší zpráva pro rodiče s dětmi :-). Tentokrát má cirkus poněkud neobvyklé jméno a myslím, že je tu dokonce prvně, ale nevím.


Také druhá informace je pro rodiče s dětmi a není to žádná novinka. Můžete přijít v sobotu 3.3. a v neděli 4.3. od 11 do 18 hodin do haly Bios v Řípské ulici.


Zamrzlé Labe pod městem před 12 lety.

A teď už ta zajímavost :-).

V Rusku na Dálném východě  v ruské republice Sacha leží vesnice Omjakon s 550 stálými obyvateli. Zrovna včera tam naměřili 67 stupňů Celsia pod nulou a je toto místo považováno za nejchladnější trvale obývané na severní polokouli.

Pokud teplota klesne pod 40 končí školy s vyučováním a padesátka je prý běžná. Včerejší teplota je ale již i dost na tamní poměry. Na sibiřském pólu chladu je rekord 71.2 . Automobily v takových mrazech zůstávají trvale nastartované.

Bílý den tu v zimě trvá pouhé tři hodiny a někdy to slunce ani nevyjde skrze mraky. V létě je bílý den 20 hodin a teplota prý neklesá pod - 10°C :-)! Teploty zde překonávají výkyvy až 100 °C a od září do poloviny května teplota nemusí vůbec vystoupit  nad 0 °C.  Přesto jsou prý domorodci na své místo hrdí.

Vše ještě mnohem podrobněji najdete třeba na ...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ojmjakon

Tak co ?! Buďme rádi, že žijeme na Mělníku a snažme se tu žít tak, ať můžeme být také na své místo co nejvíce hrdí .
Nezapomínejte také v těchto mrazivých dnech na zvířátka a přineste jim nějaké starší pečivo rozlámané na malé kousky. Budou vám vděčná.


Krásný ledopád nedaleko veslařského klubu.

Málem bych zapomněl. Včera jsem si naladil brazilské rádio Estancia, a tak tu mám i jednu brazilskou písničku v rytmu farró: Možná hned klikněte na druhý odkaz s videem.

https://www.youtube.com/watch?v=oUd4qVqCCAs

Stejná skladba ve videu i shudbou:

https://www.youtube.com/watch?v=0-VTgCupLd4

neděle 25. února 2018

Antikvariát na nádraží ČD. Led, holomráz a zvířata. Petice proti spalovně oficiálně. Jaroslav Hořejší a jeho vize města. Hudba karnevalů.


Včera jsem v článku psal, že se mi ani nikam ven nechce, ale nakonec jsem zvolil svoji oblíbenou činnost posledních týdnů. Idea spočívá vtom, že dojdete v rámci zdravotní procházky na nádraží ČD a pokud budete mít štěstí, tak tam ve stojanu najdete ještě poslední číslo časopisu ČD tip pro vás .Nějak jsem ho v únoru ještě neměl, ale na druhou stranu potkáte třeba známého, máte přehled co se kde děje, jak dalece lidé cestují apod.

Zaujala mě knihovna u dveří na peron. Tak jsem ji tu přeplněnou ještě neviděl. Vzpomeňte na foto ze Štědrého dne. Tak-že, zájemci o romány a především beletrii ze starších časů, máte příležitost. Nebo, že by snad nějaký majitel antikvariátu vyzvedl, nebo naopak dodal :-)?


Mrazy udeřily i v Mělníku, byť oproti jiným místům bylo dnešních nočních necelých 9 stupňů pod nulou pouze rozcvičkou. Trošku smutný pohled, ale je to nutnost. Domečky pro nutrie jsou opuštěné....


..... stejně tak, jako většina zmrzlé vodní hladiny.


Jen tady, kde ještě voda nezamrzla zůstalo pár kachen.


Všechna ostatní zvířátka jsou nyní naskládána vedle sebe v řadě při březích regulované, mělké a zatím stále ještě nezamrzlé tekoucí říčky Pšovky. Když si uvědomíme, že  zamrzají ve velkých mrazech  i velké řeky ( máme tu někde na fotce i zamrzlé Labe pod Mělníkem, ale v každém případě je na mých prvních webovkách v kategorii  za romantikou.....http://mujmelnik.webzdarma.cz/za_romantikou.html  )

.., tak je to pro tyto tvorečky nebezpečná budoucnost ( nedostatek pitné vody, přimrzání k vodní hladině, nedostatek jídla). Sice se říká, že na holé zemi zvířata lépe najdou potravu, než ve sněhu, ale v každém případě potřebují dostatek potravy pro své přežití. Můžeme jim nějak pomoci, jako občané? Tak jistě. Přineseme staré a na drobné kousky rozdrobené pečivo. Jen tak zvířátkům neublížíme a budou nám vděčná. To ostatní je již práce pro odborníky ze spolků a města ( rozbíjení ledu apod.)

Tak právě nyní by to chtělo zvířatům pomoci a nezůstávat jenom doma.


Sliboval jsem, že udělám trochu propagaci peticím proti spalovně, tak tímto prvně činím :

http://arnika.org/spalovna-melnik   ( Od 9.2. ji podepsalo zatím pouhých 116 lidí.)

http://melnicko.cz/petice-stop-spalovne-melnik/

https://www.facebook.com/spalovnapocaply/

Můj osobní dojem je ten, že se tu zase děje ve vyšší politice kdovíco. Přece by nás mělnické měla pálit už jenom ta doprava a myslím, že jsem ve svých článcích dostatečně popsal důvody, proč by měla být dle mého názoru ( třeba není správný) umístěna do vhodnější lokality ( těch je dost).

Porovnejte to nadšení boje za mšenskou lokálku, kde o sobě dával mšenský starosta vědět, jak to jen šlo a získal si plno podpory mezi lidmi, a tento vlažný mediální přístup v médiích oficiálních, ale dokonce i na Mělníčku, kde to s prominutím chcíplo, až jen na inzeráty.

Kde jsou ty časy, kdy tam čtenáři Mělníčku otevírali diskuse k tématům a doslova si vynutili účast regionálních politiků ?  Kdo z nich totiž nešel besedovat na Mělníček, tak byl nepopulární!


Informace z regionu. Jak jistě víte, tak tu máme příští týden cirkus, jsou i nějaké výstavy v Lysé nad Labem, samozřejmě program RMM, bude i nějaký dětský sportovní den atd. atd. ,,Naštěstí" dnes již rubrika zprávy v Mělníčku patří jen článkům Soutoku, tak-že pokud má čtenář o něco zájem, tak si to najde v boxu zpráv, kde se to zase tolik nemění a není třeba to nějak připomínat. Některé akce jsou tu propagovány s předstihem týdne i čtrnácti dní.

Samozřejmě, že sleduji sledovanost článků ( to je taková zábava blogera) a leckdy se divím, proč třeba 14 čtenářů během jednoho dne čte vánoční trhy s obrázky z předloňského roku a podobné to bývá i u cirkusů.

Docela zajímavý článek napsal na Mělníčku  Jaroslav Hořejší ( 8.2.) ohledně vizí města a opět to zůstalo zcela bez diskuze. Není to škoda? Zajímá někoho vůbec to naše město?

Zvažoval jsem vstup do diskuze, ale asi každý zná ty mé názory. Opravdový turistický sklepní okruh, jako je tomu v dalších historických městech, větší společenský život u řeky, včetně hospůdek ( snad cyklostezka z Kel přinese občerstvovnu na Hadík), více milých posezení v centru s letními soukromými dvorky k posezení atd. Mimochodem, nejsem znalec vína a potěší mě polosladké červené z Moldávie a Bulharska :-).


 Hudba karnevalů.

Únor je obdobím masopustu a karnevalu. Je pravda, že jsem poslední dobou propadl kouzlu salegy a dalším rytmům z ostrova Madagaskar :-), ale zapomenout by se v tomto období nemělo také na Rio de Janeiro a slavný karneval.

A když karneval v Riu, tak každý řekne slovo Samba  a představí si pokud možno krásné neskutečně se vlnící tanečnice a alegorické průvody.
Podobný tanec je Salsa, který vznikl na Kubě, ale populární je také v Brazílii. Můžete poslouchat třeba na netu občas brazilskou stanici Tropicalisima Salsa.


Brazílie má však těch rytmů podstatně více. S oblibou jsem poslouchal stanici Radio Alvorada, která později nějak nešla ( inu internet a různá práva) a Estancia, kde se hraje taková krásná rychlá melodická muzika, jejímž hlavním nástrojem je akordeon ( tahací harmonika).

Pokoušel jsem se  zjistit, jak se tento hudební styl vlastně jmenuje, ale marně.
Snad se jedná na 99 procent o Forró  :-).

https://en.wikipedia.org/wiki/Forr%C3%B3

http://giovannimazziotta.blogspot.cz/

Milá hudba původem ze severovýchodní Brazílie nemá chybu, ale malý playlist stanice Estancia mě později otrávil a jinou podobnou jsem rychle nenašel.

Toto povídání o brazilské hudbě jsem zařadil i proto, že jsem ji v těch seriálech o etnické hudbě, kterou jsem s oblibou občas posluchal a poslouchám poněkud vynechal. Nyní je to vlastně kalendářně aktuální.

Příjemný vstup do přelomového týdne měsíce února a března !

sobota 24. února 2018

Dnes začalo vysílat Delux rádio svůj speciální projekt. Vojtěch Cimbolinec je nejstarším občanem Mělníka ( letos 102 let), prožil toho mnoho a je stále plný energie. Nejstarší lidé v republice. Písničky dne.


Rozhlasový přijímač pro příjem FM, DAB+ a internetu.

Je tomu již téměř přesně neuvěřitelných 6 let, co jsem vás v článku ... http://soutok.blogspot.cz/2012/02/mate-radi-rock-and-roll.html a několika dalších seznámil s rock and rollovou stanicí KBC, kterou jste mohli poslouchat o víkendu na běžném tranzistorovém rádiu, pokud mělo také krátké vlny (KV). Stanice hraje dosud a dokonce prý také na internetu ( neověřeno), a můžete si najít i její stránky.. http://www.kbcradio.eu/ .

Jenže, technika jde dále s časem, a tak jsem dnes prohlížel stránky týkající se digitálního vysílání. Přitom jsem narazil na informaci, která mě zaujala. Pikantní na tom právě je, že rozhlasová stanice, o které se v článku píše, tak má právě dnes zahájit na ostro své vysílání a slibuje, že bude i aktuálně pracovat na svém webu ...https://deluxradio.com/

Na webu se píše, že to je jakýsi projekt, kde mají být mezi moderátory velká jména známá ze slavných stanic...http://www.rozhlas.cz/digital/digital/_zprava/delux-radio-velka-britanie-se-docka-internetoveho-projektu-dydzejskych-legend--1787158
.... a hrát se má hudba na přání ( můžete tam vložit vzkaz) a především oldies.

Nevím, kolem poledne jsem to chvíli poslouchal v internetovém rádiu, líbilo se mi, že se snažili vybírat hudbu, která se zase až tak nehraje ( přece jen tyto stanice disponují mnohem širším playlistem, než stanice naše), ale jinak se tam moc nemluvilo a zatím snad nic nového pod sluncem. Otázkou je, zda dnes ještě může něco překvapit ?

 V oblasti pop-rocku mám nejraději asi stanici SAW 70, zajímavá je i EKR a občas stojí za naladění i Big L , kterou lze možná ještě i dnes zaslechnout večer na SV na 1395 KHz, ale já ji ovšem ladím na netovém rádiu.

Aktualizace 25.2. ve 12.50: Včera před půlnocí jsem to na chvíli naladil a hrůza. On je  tam podle všeho každou hodinu jiný pořad, jak slibovali na netu. Moje generace nenáviděla mršení starších písniček tím, že se daly do rytmu duc-duc a nakonec se začaly prolínat s novou skladbou a plynule měnit v jinou píseň.

.
Banát v Rumunsku je bývalou částí  Podunajské monarchie, kde dodnes žijí Češi v ryze 6-ti  českých vesnicích.

Občas se v regionálním tisku objeví článek, kde zpravidla novináři zajdou do místního domova seniorů, aby navštívili nejstaršího muže žijícího v Mělníku. Ten jim obvykle zahraje na housle a překvapí je obrovskou energií, kterou by mu mohli mnozí století občané v ČR, tak jak je vídáme občas ve večerních zprávách závidět. Není ani bez zajímavosti, že je Vojtěch Cimbolinec členem Protifašistického svazu bojovníků.

Jeho život je za těch více než 100 let velmi bohatý, neboť se pan Cimbolinec narodil v roce 1915 v městečku Berehovo na Podkarpatské Rusi, která v roce 1919 připadla na dalších 20 let k Československu. Svoji pracovní kariéru zakončil, jako řidič autobusů a mám dojem, že snad jezdil i v ČSAD Mělník dopravní závod 108, protože jej znal i můj táta.

Jeho potomci mi v minulosti s úsměvem říkali, že kdybych se snad někdy chtěl s ním pustit do řeči, tak to bude hodně dlouhý monolog a nepřestanu se divit :-). My jsme v lednu tak nějak zapomněli si připomenout, že tu máme už další výročí umrtí našeho velkého historika regionu Františka Purše. To přijít muselo, neboť to tak ve víru života chodí, že se občas zapomíná. Proč si ale nevzpomenout třeba také na někoho dalšího?

Ostatně, máme venku zimu, na jakou nejsme tuto sezónu v Mělníku vůbec zvyklí a ani se mi jít nikam nějak nechce. Zapátral jsem tedy na internetu, zda neobjevím o výše zmíněné osobě na netu něco zajímavého, ale moc toho není. Zpravidla tomu vévodí novinářské články o návštěvě pana Cimbolince v seniorském domě.

Jenže, pak se přece jen trochu zadařilo. Nevím kdo to psal, protože český překlad je strašný, ale máme tady aspoň v kostce něco ze života této zajímavé mělnické osobnosti. Krásná ukázka toho, jak události vedou osudy lidí. Dovolte tedy, abych vás pozval na adresu ....

http://www.pametnaroda.cz/witness/index/id/6939

...a nezapomeňte hlavně kliknout na odkaz ,, dozvědět se více". Určitě zajímavé čtení a určitě si myslím, že je dobré znát kouzlo životopisu nejstaršího muže našeho města už jen z důvodu patriotství k našemu městu. Konečně, letos si připomínáme 100 let vzniku Československa, Podkarpatská Rus byla součástí našeho prvního slovanského státu a dodnes její občané rádi vzpomínají a připomínají vazby tak, jako třeba občané obou Lužic.

Příroda je v této části Ukrajiny úchvatná a člověka musí potěšit každá zpráva, že i tam se sice velmi pomalu, ale díky turistickému ruchu přece jen snad nepatrně někde lepší ekonomická situace, podobně, jako třeba právě v onom Banátu na fotografii. A tak není třeba připomínat jen Nikolu Šuhaje loupežníka, nebo herce Jaroslava Marvana, který tu byl v Podkarpatské Rusi poštmistrem, ale máme tu vlastně jakési pomyslné propojení díky osobě pana Vojtěcha Cimbolince, což je v okamžiku roku oslav první Československé republiky vlastně krásné. Nebo se mýlím :-)?


Nejstarší lidé v republice:
  https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nejstar%C5%A1%C3%ADch_obyvatel_%C4%8Ceska

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/481647/v-cesku-zije-523-lidi-ve-veku-nad-100-let-nejstarsi-je-107leta-prazanka.html

Písničky dne:

https://www.youtube.com/watch?v=UcElLgWNoUQ&list=RDUcElLgWNoUQ

https://www.youtube.com/watch?v=CETppRNiE6s&list=RDUcElLgWNoUQ&index=10

neděle 18. února 2018

Když je jasná noc, může být právě v únoru krásná obloha. Čech na kole je již ve státě Burkina Faso. Česká vlajka dělá moc!


Krása hvězdné oblohy je něco, co už jsme pomalu zapomněli. Kdo by měl dnes na oblohu čas? Stejně bývá často šedivá a někdy se i zdá, že jsme si snad život rozdělili na prakticky povinnou práci a na čučení na monitor počítače, tabletu, notebooku, televize, nebo aspoň na displej telefonu apod.

Stále hltáme nějaké informace, teď i olympiádu, která nás tento víkend tolik těší, a přece nám příroda občas nabízí věci, které můžeme vidět i vnímat, pokud chceme. K tomuto téma mě přivedly dvě nedávné události. Loni jsem šel někdy v únoru poprvé k Vrbnu zkoumat bobří ohryzy ( článek) a přitom jsem se v jednu chvíli mohl těšit z krásného pohledu na jedno z nejkrásnějších souhvězdí, bájného lovce Oriona, kterému také někteří přezdívají motýl.

Jen o trošku níže a východněji najdete těsně nad obzorem souhvězdí Velký pes s nejjasnější hvězdou oblohy vůbec, kterou je Sírius. Vším tím prochází obrovský zářivý stříbřitý prsten, kterému se říká Mléčná dráha. Za zvlášť příznivých podmínek můžete ještě pod Velkým psem a opět více k východu spatřit nepatrnou část souhvězdí s názvem Lodní záď, které je již považováno za jižní souhvězdí a obsahuje nejjasnější hvězdu jižní oblohy jménem Canopus ( kanopus), která však u nás vidět není, neboť se nejvíce vyšplhá 6 stupňů pod obzor.


Když se díváte na tato souhvězdí nad obzorem, tak to je, jako kdyby jste hleděli ke 40. rovnoběžce jižní šířky. Jinými slovy to znamená, že pokud budete například v Africe, nebo v Austrálii na této jižní rovnoběžce, tak budete mít dané souhvězdí téměř v nadhlavníku ( bod na obloze nad naší hlavou).

Obloha, to nejsou jen krásné hvězdy, které dělí astronomie do 88 souhvězdí s krásnými latinskými názvy, ale skrývá nám kromě planet  například různé mlhoviny, které si prostým okem zase až tolik neužijete, jako když použijete docela obyčejný triedr, který sebou nosíte na kopečky kvůli dálkovým výhledům. Zvlášť některé mlhoviny jsou skutečně úchvatné.

Dnes už máte v mobilních telefonech programy, které vám po namíření mobilu na souhvězdí podají různé informace. Za mého dětství v 70. letech 20. století nic takového nebylo, ale možná právě proto jsme si některých věcí tolik vážili.

Na prvních dvou obrázcích máte takovou pomůcku právě z té doby. Mapka vyšla v nějakých novinách, nebo v časopisu ABC a je umístěna do obyčejné krabičky se sýry s populární liškou ve znaku. Šlo o 6 ks takzvaných trojhránků. Po nastavení data k příslušné hodině ( žlutý pruh), se krabička odspodu prosvítila baterkou a díky tomu se vám zobrazila právě spatřitelná část oblohy.
Šlo o primitivní jednoduchou pomůcku bez nějakých větších podrobností, ale celkem pro začátečníka dostatečnou. Tam vlastně šlo o podchycení zájmu mládeže o svět kolem nás.


Otáčivá mapa hvězdné oblohy je již z roku 1980 a pořídil jsem ji na hvězdárně v Praze na Petříně, kde jsem mimochodem viděl i ten vyobrazený dalekohled níže, který mě později inspiroval. V okénku níže potom můžete vidět kulovou hvězdokupu M 13 v souhvězdí Herkula, která je v triedru opravdu pěkná a je vidět v každé roční době. Jde totiž o souhvězdí cirkumpolární, což znamená, že se sice sveze až k obzoru, ale nikdy nezapadne.

Těch krásných mlhovin je několik. Jmenoval jsem tu souhvězdí Oriona. Tam právě pod pravou hvězdou v jeho pase ( vypadá to, jako kdyby tam měl bájný lovec meč) najdete krásnou mlhovinu M 42. V triedru fantastická...https://cs.wikipedia.org/wiki/Mlhovina_v_Orionu .

Zde si tedy můžete zase prohlédnout onu M 13 v Herkulu, kterou jsem zmínil výše :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Messier_13


Další nádherná mlhovina patří spíše k jaru a najdete ji v souhvězdí Býka. Je to hvězdokupa M 45 přezdívaná Plejády ( česky Kuřátka) a pohled na ni je skutečně uchvatný s každým přiblížením.

Zakončil bych galaxií M 31 v Andromedě  poblíž souhvězdí Pegas ....

https://cs.wikipedia.org/wiki/Galaxie_v_Andromed%C4%9B

A tak by se dalo pokračovat. Planety, Jesličky v Rakovi, meteority, občas i v triedru viditelná kometa atd.  Dnes máme na vše počítačové programy a není vůbec třeba opustit své bydliště, ale nikdy to není to kouzlo, jako když opravdu stojíte pod zářící oblohou někde v příznivém prostředí. A není kvůli tomu třeba jezdit někam na Jizerku, kde je údajně nejideálnější obloha na pozorování hvězd, ale stačí i zajít někam do polí za město, ať už k Vltavě či Labi, nebo někam ke Chloumku, či snad do vyšších nadmořských výšek našeho okresu.


A na závěr víkendu vás opět pozvu na fantastickou cestu na kole přes Afriku ...

https://www.facebook.com/nakolepresafriku/

Tadeáš v Mali překvapivě slyší češtinu.

Ahoj, tady Táda 😊
Den 81. (Včera)
Jedu si takhle do mírného kopečku, 98 km v nohách, slunce v zádech a pomalu vyhlížím plácek na spaní. Předjíždí mě Toyota a na kopci zastaví. Jakmile přijedu poblíž, uslyším, jak na mě Malijec stojící u auta křičí pěknou češtinou: “Kam to jedeš chlape?” 
A tak jsem potkal Sanuga. Doktora ze Sikasso, který promoval v Bratislavě před 24 lety.
Ta česká vlajka má občas nedozírnou moc na cestě.
Slovní spojení “ten svět je ale malý” tady v Mali nabírá trochu jiný rozměr.

Na jedné straně kontinent, odkud utíkají lidé, a na straně druhé také dokonce i asfaltové silnice, které brázdí od západu k východu a od severu k jihu dobrodruzi na kolech, motocyklech, či v autech. Inu, kontinent mnoha tváří. Dodnes vzpomínám na 70. léta a televizní seriál Expedice Lambaréné...


Co všechno již Češi jen vytvořili v zemích Afriky a Předního východu pro tamní obyvatele?

sobota 17. února 2018

Tak vypadá budoucí cyklostezka z Kel do Mělníka. Do Mělníka zavítá cirkus Ohana.



K psaní blogu patří i určitý příjem informací z médií, a tak jsem si dnes dopoledne našel tento článek, který mě pochopitelně, jako rekreačního občasného sezonního cyklistu zaujal. Sice se tam autorovi vloudila chybička, když Polabský park přejmenoval na park Na Podolí, ale hlavně, že rozumíme. Tak to je velmi pěkný scénář, který by měl tak nějak oživit ty mé dávné tužby :-).


Rozhodl jsem se tedy, že se vypravím na místo činu, abych na vlastní oči viděl tu cyklostezku, která je údajně před dokončením. Nedostal jsem se k tomu však dříve, než tak hodinu před západem slunce. Tak tedy doufám, že tady od starých lázní pod cukrovarem, až na Hadík povede již brzy asfaltová cesta a velmi se na to těším.

Nejhorší úsek byl tradičně pod cukrovarem, který čeká brzy výročí. Všude samé bláto. Proti mně utíkala dnes mladá sportovkyně, což je tu běžné, a také chudák přemýšlela, jak se kalužím a blátu vyhnout. Ale, snad tu bude už jednou cyklostezka pro kočárky, chodce, in line bruslaře a samozřejmě kola. Vždyť tady je skutečně tak krásně.

Když jsem došel k budově na Hadíku, tak tam nějaká parta dělala pořádek. Snad by to mohlo vypadat, že tam začne nějaká podnikatelská aktivita. Tak tady jsem chtěl vidět vždy restauračku občerstvovnu s možností venkovního posezení a s výhledem na řeku. Doufám, že si tam jen nějaká firma nepronajala skladní prostory :-). Bude to tedy po vzoru města Poděbrady, nebo ne ?


Za Hadíkem jsem již vyhlížel tradiční asi dva metry široký asfaltový pruh, ale čekalo mě spousta nemilých překvapení. Nevím, ale pokud si vzpomínáte, jak se tu relativně nedávno budoval nový mostík přes přítok do takzvaného Staráku, tak mi přijde už nějaký poněkud lehce poškozený. To samé lze říci o panelce, která tu léta vede a je rok od roku horší.

 Pokud tudy má vést kvalitní stezka, tak to bude ještě slušná práce s urovnáním hrbolatého podkladu, který je i plný výmolů. Navíc vůbec nevím, zda tato část bude v budoucnu užívána k bývalé čovce i nadále nákladními automobily. Cesta je i částečně příjezdovou komunikací pro opravnu tlačáků, či co tu vlastně dělají.


U bývalé čovky jsem konečně narazil na tuto krásně širokou cestu. Že by to nechali takto široké ?


A zde je již odpověď. Ta šířka tu byla ze stavebních důvodů a dále se již mění v kultivovaný říční břeh.


Konečně tedy asfaltka, po které by nemělo správně jet žádné auto, ale věřte tomu.


Jsme na říčním kilometru 840.4 a osvětlení již sehrává svoji roli. Jen tak pro zajímavost, kilometrovník u starých lázní nese cifru 838. Lze sice podle řeky dojít za normálního stavu až ke schodům u veslařského klubu, ale kola i kočárky budou využívat dnes jedinou možnou bezpečnou cestu vedoucí do Polabského parku.


Vraťme se však ještě k místu, kde nyní končí asfalt. Zde je právě ona zmíněná tabule, která nás seznamuje s ptactvem u řeky.


A takový pohled, se nabízí cyklistům naopak ve směru k Mělníku. Budoucnost dálkových cyklostezek u řeky Labe je již dávno v asfaltových cestách a největší dluh je právě někde mezi Mělníkem a Kostelcem nad Labem. Musel bych se podívat do labského cykloatlasu, jak je to dále k Brandýsu, kde se nedávno také pracovalo ve směru k Lysé, ale zde je to jisté.


 Na závěr dnešního putování za budoucí novou cyklostezkou, se podíváme na místo, které je určitým zpestřením na trase.


Je na to ještě čas, ale už mají leckde reklamu a vůbec není od věci vědět, že se sem chystá opět cirkus. Tentokrát to tedy bude cirkus Ohana ....

https://cs-cz.facebook.com/cirkusohana/


A to bude možná tento víkend vše, tak-že úspěšný vstup do dalšího pracovního víkendu a užívejte olympiádu i jiné aktivity. Opět budeme mít k tomu jaru blíže.

Mšeno má již kalendárium akcí na celý rok. Lobečský masopust II, Skvělá aplikace Pohled z vlaku a aktuální výstavy v Lysé nad Labem.


Oslavy 650 let města Mšena ( červen 2017).

Tak to ani dlouho netrvalo a již tu máme kalendárium akcí pro rok 2018 ve Mšeně a okolí. Chybí tam ještě především dvě velké akce, které mají společného jmenovatele parní lokomotivu, ale na to jsme již zvyklí a Soutok je jistě ohlídá :-). Jde o otevření sezóny na Kokořínsku, kdy do Mšena jede parní vlak z Prahy-Braníka ( zřejmě květen) a Léto s párou ( červen).

Kalendář akcí


24.02.2018  Sportovní ples
17.03.2018  Borecký půlmaraton
17.03.2018  Expediční kamera - filmový festival
18.03.2018  Vítání jara u Hlovecké studánky
24.03.2018  Karneval pro děti i dospělé
08.04.2018  Zálesácký závod zdatnosti - župní přebor
22.04.2018  Den Země - úklid lesa
28.04.2018  Vymetání výfuků
30.04.2018  Průvod a pálení čarodějnic
19.05.2018  Rybářské závody
26.05.2018  Dětský den
02.06.2018  Běh naděje a Mšenská"10" + První koupání
09.06.2018  Oslavy 90. výročí založení základní školy + oslavy založení republiky
23.06.2018  Volejbalový turnaj XXI. ročník, mixy
23.06.2018  XIII. jízda Kokořínskem
23.06.2018  Plovárna 2018
24.06.2018  Svatojánské třešňování
01.07.2018  Rally Bohemia 2018
07.07.2018  14. mistrovství světa mopedů Stadion na ploché dráze ve Mšeně
14.07.2018  Kokořínský triatlon
14.07.2018  Vycházka časem zpět o sto let po stopách J.B.Cinibulka
10.08.2018  Country setkání
18.08.2018  VIII. setkání motocyklů československé výroby ve Mšeně
26.08.2018  Mšenská 50 - 41. ročník
26.08.2018  Závod v přespolním běhu "Kokořínské roklinky"
31.08.2018  Kanina - Country festival
01.09.2018  Poslední koupání
08.09.2018  Závody Enduro
08.09.2018  Setkání s loutkami u Hlovecké studánky
08.09.2018  Koncert Orfeus aneb putování v podsvětí - Dny evropského kulturního dědictví
28.09.2018  Memoriál V. Mokrého - nohejbalový turnaj
28.10.2018  Sázení stromků k výročí republiky - slavnostní brigáda
28.10.2018  Běh debří
10.11.2018  Koncert pro Světlušku
02.12.2018  Slavnostní rozsvícení vánočního stromu a vánoční jarmark
08.12.2018  Vánoční hostina pro zvířátka
12.12.2018  Česko zpívá koledy
16.12.2018  Běh Boudeckou roklí


Starosta Mšena Martin Mach při oslavách 650 let města. Pro jedny symbol aktivity a prosperity města, pro druhé hlavní představitel úspěšného boje za znovuzprovoznění lokálky.


Období karnevalů a masopustů pokračuje.

A teď ještě připomínka druhého masopustu v Lobči a konečně již kalendárium akcí z Lysé nad Labem pro měsíc únor. Připomínám také, že z Lysé nad Labem už to není daleko do Milovic, anebo do Benátek nad Jizerou, kde se těší pozornosti pratuři, zubři i divocí koně. Vše v dubnových  a májových loňských článcích.

Než však dám Lysou, tak ještě odkaz na jeden skvělý web: Pohled z vlaku !!


Zde najdete 16 tratí v naší republice. Na vlaku jsou umístěny 4 kameny z nichž nejzajímavější je čelní kamera a pohled na práci strojvedoucího. Uvítal bych spíše také kameru z okna cestujícího, která by nabízela krásné výhledy, ale bohužel, ač to trochu supluje třetí kamera. On ten čelní pohled totiž nabízí do jisté míry především signalizační techniku na trati, ale i tak je to paráda. Můžete se svézt zdarma v reálném čase dané doby spoje po některé z našich krásných tratí.


Jedna vede dokonce nákladním vlakem z Ústí nad Labem přes Mělník do Nymburka, ale máte tu třeba Posázavský Pacifik, Praha-Děčín, nyní čerstvě Praha-České Budějovice, Liberec-Kořenov-Sklarska Poreba, Praha-Beroun, Rumburk-Krásná Lípa-Děčín, ale úžasná je také trať z Prahy do Rudné, která nabízí pohled na nepříliš známou pražskou přírodu. Spoj na lince jede zpravidla 90- 120 minut a je možné tedy sjet jednotlivé spoje etapově, aby to nebylo jen koukání na monitor. Krajina je mnohdy zajímavá a jsou tu i linky z Moravy.

Výstaviště Lysá nad Labem v únoru:

čt 22. – so 24. února 2018


Stavitel 2018

24. národní výstava stavebních materiálů, technologií a úspor energií

Ligna Bohemia 2018

15. mezinárodní výstava strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl

Řemesla 2018

24. výstava odborných škol a učilišť

Petice proti spalovně nebezpečného odpadu. Zatím trošku málo povyku.



Jistě dnes koukáte mnozí na olympiádu a máte radost z neuvěřitelného sportovního překvapení Ester Ledecké i výsledku našich hokejistů proti Kanadě, ale na pozadí těchto událostí, se dějí v regionu docela významné věci. V půlce ledna v článku http://soutok.blogspot.cz/2018/01/zajima-vas-jak-bude-vypadat-spalovna.html jste měli možnost zjistit řadu zajímavých věcí ohledně uvažované spalovny nebezpečného odpadu v Horních Počaplech.

Začátkem února přišel s článkem web isoutoku https://www.isoutok.cz/inpage/na-melniku-vladne-informacni-doba-temna/ , kde upozorňuje na to, že by se snad kolem takové situace mělo něco mediálně dít, že občané Horních Počapel na schůzi protestovali, a pak jsme se konečně dočkali.

Uplynulý pracovní týden dorazilo do některých mělnických poštovních stránek speciální číslo Mělnického deníku, které je převážně věnováno spalovně a obsahuje na celé jedné stránce jakousi petici proti spalovně. Jak je na Mělníku zvykem, tak někde ho už mají, jinde ještě ne a sám jsem předával číslo známým, aby si početli a nemuseli čekat. Přitom jsem si uvědomil, co to dá vůbec práce, aby si člověk uvědomil, co se vlastně děje.

Na první pohled to vypadá, jako skvělá věc. Konečně zmizí u Mšena ten stoh odpadu a i jinde. Dnes v době, kdy máme skvělé zabezpečovací technologie ani člověk nechce věřit nějakým možným nebezpečím. A pak to přichází. No jo, ale co ta doprava !!???  Kolaps na Mělníku? Už teď je to hrůza, a to si neumím představit život ve Vlíněvsi, Beřkovicích, Počaplech ... ? Všiml jsem si také zajímavé změny myšlení.


Šest komínů v EMĚ je momentálně minulostí. Spalovna kalkuluje s 80 metrů vysokým komínem.

Moje generace byla vychovávána tím, že na EMĚ máme být vlastně pyšní, už kvůli tomu, že to jsou pracovní příležitosti a elektřina je prostě vzhledem k její neuvěřitelné všeobecné potřebě posláním. Vždyť i jen díky ní můžeme operovat na sálech a zachraňovat životy. Jenže tehdy v 70. letech, se vše počítalo na vlaky. Kolik vlaků uhlí za den přijede do EMĚ ? A tak mě ani nenapadlo, že tam chtějí vozit ten odpad po silnici :-). Na druhou stranu je trať 090 určena dnes především ke koridorové mezinárodní i tuzemské osobní dálkové dopravě a nelze ji přitížit dalšími vlaky s odpady.

A tak je situace opravdu vážná. Pochybuji, že by se chtělo někomu investovat do více menších spaloven a osud mnoha petic je nejasný. Vše velmi často nějak vyšumí, občan přestává věci sledovat, firmy jen čekají na sebemenší příležitost znovu si něco prosadit. Kdo dnes ví, jak to vypadá s letištěm Vodochody, s rozšiřováním letiště Ruzyně, s aktivitou australské těžařské firmy, rozšiřování mělnického přístavu apod. Jen to lidé nehlídají, tedy hlavně oficiální média, tak už je zle. Je opravdu úspěchem, že se podařilo zachránit mšenskou lokálku i přes odpor těch, kteří tvrdili, že peníze měly téci jinam, nebo aspoň do jiných důležitějších tratí.


Tak se nedávno boural v EMĚ nevyužitý a havarijní komín.

Chtěl jsem tedy z těch novin tu předtištěnou petici vyfotit a podobně vyzvat k aktivitě, jako tomu bylo v případě lokálky, ale noviny jsem už nesehnal a na webu Mělnického deníku to nevidím :-). Vlastně tam snad ani není napsáno, kam vyplněné petice nosit apod. ... prostě je to takové nedotažené. Možná špatně čtu a jen tak v rychlosti na přeskáčku, ale taková je doba. Budete se setkávat s lidmi, kteří vám řeknou, že nemají čas, nebo chuť to číst, že mají práci, nebo jinou aktivitu a co prý tam tak asi píšou :-). Burcovat k něčemu, se musí častěji a je to běh na delší trať. Lidé si musí uvědomit, co se děje a přemýšlet o tom.

Ostatně, zde je to horší, protože udělat někde nepopulární věc ( spalovna, obchvat města), se vždy bude někde setkávat s velkým odporem těch, kterých se to týká především v té nepopulární formě. Přitom nelze naši zemi zatěžovat odpadem, ale myslím si, že rozhodně jsou v ČR místa s malou koncentrací obyvatel, dopravy i bez terénních překážek, kde by takové aktivity nemusely ničemu vadit. A opravdu by stálo možná za to zvážit, zda ten odpad nevozit k takovému zařízení po kolejích, třeba právě po nějaké zrušené lokálce. A že jich u nás je stále ještě dost, byť toho někde litují a jinde narychlo seženou aktivity v oblasti turistického ruchu. Ubylo továren.

úterý 13. února 2018

Z Vraňan do Lužce nad Vltavou povede cyklostezka. Zajímavost: Původní česká hymna je vlastně dnes hymnou německou.


Skvělou zprávu mám pro mělnické cyklisty. Prý se buduje cyklostezka podle kanálu mezi obcí Vraňany a Lužec nad Vltavou, přičemž je prý téměř jisté, že do začátku sezony bude hotova. Zatím je vyasfaltovaný povrch od vraňanského mostu u hřiště, až po začátek zahrádkářské kolonie v Lužci. To by tedy znamenalo, že od komor v Hoříně by cyklisté mohli jet stále po asfaltové cyklostezce mimo provoz prakticky až do obce Vraňany.

Co to je cyklotrasa a co to je cyklostezka ? Cyklotrasa je vyznačený úsek, kde však mohou cyklisté projíždět běžnými ulicemi a také po silnicích s motorovým provozem. Cyklostezka je naopak speciální úsek, kde by žádná auta ani traktory neměly co dělat, ale znáte to. Moderní říční cyklostezky jsou tedy často vyasfaltované vozovky o šíři kolem dvou metrů, kde cyklista může potkat chodce, kočárky a in line bruslaře ( za mého mládí pro to byl český název kolečkové brusle).

V našem okrese vlastně máme cyklostezku, která začíná na hranici kraje u obce Hněvice a bude tedy nově končit v obci Vraňany. Je celá vyasfaltovaná s vyjímkou Hořínského parku, kde byl celkem rozumně ponechán přírodní, ale poměrně tvrdý půdní podklad. Vzhledem k tomu, že ani silnice z Hořína podle zooparku v Zelčíně do Lužce není nijak frekventovaná, tak tu máme jen nedaleko od města přes řeku takový cyklistický ráj. Nezapomeňme však ani na krásnou krajinu na sever od města, na připravovanou cyklostezku podle Labe do Kel, nebo na možnost pěkné projížďky přes Hostín a Košátky do Benátek nad Jizerou za zubry ( článek duben 2017).

Aktualizace:  A tak mě tak napadá, že vlastně nejsme daleko od té myšlenky, o které jsem tu kdysi psal.  Mám na mysli ty nepříliš využité eurosilničky mezi Miřejovicemi a obcí Vepřek, odkud dnes vede polní cesta na starou státovku do Mlčechvost. Z Mlčechvost do Vraňan dnes vede celkem poklidná silnice, ale i dole u řeky ve Vraňanech lze podle Vltavy jít pěšky.

Nakonec musím vzpomenout plánovaný most přes Vltavu pro kola a pěší v Lužci nad Vltavou, který má nahradit přívoz, který se možná posune právě mezi Vraňany a Dědibaby, což ovšem nikde uvedeno není a jde jen o nápad. Na druhou stranu by to bylo zřejmě blízko u sebe. Nechme se překvapit.( Uvádí se, že přívoz nemá být zrušený, ale přemístěný.)


Začalo to na webu seznamu.cz, kde jsem si všiml článku
 .... https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pribeh-ceske-hymny-vyhrady-k-pisni-kde-domov-muj-jsou-starsi-nez-samo-ceskoslovensko-42514?dop-ab-variant=&seq-no=2&source=hp

......, a který mi vnukl motiv. Jsme tedy opět ve starém Rakousko-Uhersku, připomínáme si nesmrtelného Josefa Švejka, jenž má i krásnou sochu v Kralupech nad Vltavou ( článek srpen 17) a uvědomujeme si slova písně, kterou Švejk mezi jinými zmíní.... ,, Zachovej nám hospodine." A tu přichází otázka: ,, Jakou jsme vlastně měli hymnu, dokud jsme byli ještě součástí monarchie?"

Hudbu napsal Joseph Haydn   https://cs.wikipedia.org/wiki/Joseph_Haydn a doufám, že snad většina z vás v hodinách hudební nauky jistě slyšela o slavném triu Haydn, Mozart,Bethoven.
Hymna tedy platila pro celé mocnářství, byla přeložena do 14 jazyků a samozřejmě i do češtiny. Článek o ní je velice zajímavý, protože se občas i trochu měnila  slova podle jmen momentálních panovníků.

Více na:
 https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1_hymna

Po rozpadu mocnářství v roce 1918 potřebovalo Rakousko hymnu novou, kterou se stala píseň Land der Berge, Land am Strome, která však není zdaleka tak zvučná, jako hymna císařská.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_hymna

Ostatně, Josepha Haydna prý motivovala při návštěvě Anglie tamní majestátní hymna ( God save the king, která se později změnila na queen). Ovšem hudba původní císařské hymny nezanikla. Ta totiž byla přebrána sousedním Německem, jen slova napsal zase pro změnu jiný německý autor a rodila se nová historie.

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_hymna

V první sloce písně, se například zpívalo ... Deutschland, Deutschland über alles
Nacistická propaganda změnila interpretaci těchto slov a proto po druhé světové válce Spojenci zakázali publikovat a uvádět první sloku. Hymna byla nejprve hymnou Západního Německa a od sjednocení je opět hymnou Německa.

Vidíte tedy, že zkrátka historie je plná různých vazeb i překvapení. Opět jsme moudřejší a to je vždy potěšující a povznáší to ducha. Stačí jen odněkud přihrávka.

neděle 11. února 2018

Fotogalerie: Mělnická strana opravovaného mostu přináší impozantní pohledy .Labutě pod Mělníkem a další záběry i komentáře od mělnických vodních hladin.




Možná to tak zprvu ani nevypadalo, ale druhá únorová sobota přinesla takovou inverzi, že nebyl vidět od zámku ani nedaleký Říp a elektrárna byla posledním vzdáleným objektem severozápadu, který byl ještě k vidění. Jedna věc, se však zcela určitě změnila. Lešení se objevilo i pod mělnickou částí opravovaného starého mostu, jak je patrné ze snímku.


Most připomínal spíše nějakou tramvajovou, nebo železniční trať.


Samozřejmě nesmí chybět snímek, který odstraní zábranu.


Pod mostem pracovala fantazie. Připomínalo to nějakou továrnu, nebo snad anténní systém pro pozorování vzdáleného vesmíru :-).


Právě tady jsem potkal dvojici ve středním věku, která údajně přijela na Mělník z relativně nedalekého městečka Doksy. Pán mi vysvětlil, že kdysi bydlel v obci Kly, odkud jdou pěšky podle Labe a rád by vzal paní do Hořínského parku.

Vysvětlil jsem mu, že jedině přes vzdálenější most, což páru vzalo evidentně energii a chuť. Inu, nečtou Mělníček a Soutok :-). Ale, popovídali jsme si dobře, protože Doksy jsou městečkem, kam se z Mělníka jezdí občas i na kole a jistě tu je nějaký článek z takové výpravy. Zrovna si vzpomínám na jeden prázdninový, kdy jsem u Máchova jezera spatřil koníčky pana Brože, který bývá přítomný  leckterým místním kulturním akcím.

Aktualizace 11.2. v 9.40:
Málem bych zapomněl. Jak možná víte, tak mezi obcí Kly a Hadíkem, se buduje podle řeky kvalitní cyklostezka a je tam z obou stran zákaz vjezdu a myslím, že i vstupu pro pěší ( Někde mám fotku značky s přeškrtnutým chodcem). Prý to nikdo nedodržuje a auta si tam vesele jezdí. Typické. ,,Však oni to nějak vybudují a co bych tu nejezdil, když tu nikdo nehlídá a nevybírá." Mimochodem, eurocesta z Chloumku do Střednice je dnes už tankodromem s nepříliš kvalitním asfaltem.


Jen kus za veslařským klubem jsem spatřil přistávat nad vodní hladinou obrovské ptáky, ale než jsem vstřebal situaci a vytáhl foťák, tak již byli obři na hladině a pluli ke mně.


Nebyl to zrovna příjemný pocit, protože labutě jsou obrovští ptáci ....


.... a nebylo jich zrovna málo. Když mají mladé, tak jsou i agresivní ...


....., což jsem poznal jednou na výšlapu právě u Labe nedaleko Kostelce nad Labem, kde jsem byl nucen je velkým obloukem na rozlehlé louce obcházet.


Prohlédněte si soutok našich řek z neobvyklého úhlu ...


..... a další snímek věnujme již rezervaci Úpor. Také cestu na Oupor tu máme v jednom článku a fotky jsem tehdy použil ze své výpravy v roce 2005. Mimochodem, spatříte na nich cukrovar ještě s oběma vysokými komíny.


Proč jsem vyfotil toto místo ? Ono je takové zvláštní. Je to místo, kde je mezi starým mostem a cukrovarem taková největší pozemní plocha u řeky. V dávnější minulosti tu bylo obrovské množství říčního písku, který odvezly lodě. Později se právě sem často stahovala mládež, aby tu dělala různé aktivity, které byly ve zvukové podobě často slyšet i vysoko v parku.


V pozadí cukrovar, v popředí staré lázně, stará vrba ....


..... a přesně proti ní cedule, která ukazuje, kolik je to k moři ještě kilometrů. Není to snad také nějaká výzva ? Nebo se bez toho člověk klidně obejde :-)?


Bláta tedy bylo u řeky požehnaně, ale lidí jsem tu potkal dost.


Voda a stromy, to má v každém ročním období něco do sebe.


U autobusového nádraží máme ve vodě na ostrůvku něco, co mi trochu připomíná africké chýše, ale ...


.... jak vidno, tak si to právě tady oblíbila nutrie říční.


Stojatá voda částečně zamrzla ...


..., a tak je tu vlastně určitá zimní všehochuť.


Při pohledu na tyto tvorečky člověka napadne, kolik jen je mezi námi dnes bestií, kterým činí potěšení krutá likvidace zvířat, která nikomu nikdy neublížila. Je toho plná televize.


Jen o kus dále jsem objevil tento zbytek starého stromu, který musel být z bezpečnostních důvodů pokácen.

Stromy mluví a mluví k nám. Čím jsme starší, tím více jim rozumíme. Tam v parku u autobusového nádraží ( park od roku 1998) vypráví příběh o tom, jak tam hned po založení parku řádila parta grázlů žhářů, díky nimž dnes ten park těch stromů opravdu moc nemá. Snad jen u té stojaté vody.

Aby stromy takto vyrostly, tak potřebují, aby se na ně 40 let lidé jen dívali, občas snad přiřízli nějakou tu větev, ale nesmí přijít ta sebranka, co neničí jen ty živé tvory, ale pálí, řeže a napouští jedy i stromy. Můžeme skončit nějak filosoficky. Kam kráčíš světe?