Milí čtenáři, nemastné a neslané studené počasí na přelomu února a března, kdy se vlastně ani nějak nikde nic zajímavého neděje, tak to je pro Soutok spíše experimentální půda. Něco se člověk dočte v novinách, a také mě potěšily zprávy, jak dobře si vede na soutěžích pivo z naší Lobče. Dorazily ke mně zprávy, že se bude prý brzy zase asi na týden uzavírat lokálka, ale nemám se oč opřít. To znamená, že na internetu nic zatím nikde není.
Mám tady samozřejmě podrobnosti k výstavám v muzeu, ale ty jsou všechny také až v březnu a jiné slíbené materiály z jiných zdrojů stále nedorazily. Přišly mi ale zprávy od ornitologů a je docela zajímavé, že k nám už přilétli čápi. Tak v našem okrese už dlouho žádní bohužel spatřeni nebyli, ale určitá zajímavost to je. I druhý e-mail by měli číst především ti, kteří projektují prosklené protihlukové stěny, nebo rozhodují o montážích autobusových zastávek. Soutok samozřejmě nevidí důvod si takové informace nechávat jen pro sebe a šíří je tedy dále. Vzpomeňte ještě na článek http://soutok.blogspot.cz/2016/01/stante-se-vyzkumniky-podilejte-se-na.html , kde se můžete podílet na výzkumu čistoty našich vodních hladin.
Vážení příznivci ptáků,
zima se nám letos ani pořádně
neuložila k spánku, počasí venku již leckde připomíná jaro. Proto není divu, že
se nám na stránkách Jaro ožívá www.springalive.net objevila první pozorování
čápů již nyní, kdy ještě letošní sezóna Jaro ožívá ani nestihla
začít. Začne však již za 6 dní! Stejně tak
se na našem čapím webu cap.birdlife.cz začala objevovat modrá kolečka,
která představují obsazená čapí hnízda. Nezapomeňte proto na svých vycházkách
pozorovat ptáky vracející se ze svých zimovišť a svá pozorování zadat na
www.springalive.net. Můžete to udělat již nyní, i když jsme letošní sezónu ještě
neodstartovali. Její start je však už za dveřmi!
Přeji pěkné zážitky při
pozorování ptáků a těším se na spolupráci,
Gábina Dobruská
|
sobota 27. února 2016
Do Čech přilétli první čápi. Ptákem roku 2016 je červinka. Výstavy v Lysé nad Labem v březnu.
čtvrtek 25. února 2016
Program regionálního muzea v měsíci březnu i s obrazovou pozvánkou. Velikonoce, Morana, výstavy, to vše patří k jaru.
Na úvod tu je klasický přehled akcí RMM pro měsíc březen a jistě se podíváme na jednotlivé výstavy později i podrobněji. Určitě se podíváme i k sousedům, připomeneme si, kde lze letos ochutnat velikonoční zelené pivo i Krasličák, či si několika obrázky z loňska připomeneme akci Vynášení Morany.
K první výstavě o Etiopii jen připomínám, že tu máme článek http://soutok.blogspot.cz/2016/01/soutok-o-africenejlepsi-hudebni.html , kde se dozvíte, které internetové hudební africké stanice docela příjemně hrají krásnou africkou hudbu a podíváte se na superstránkách, jak se jeví velehory Alpy ze Šumavy.
Regionální muzeum Mělník
náměstí Míru 54, 276 01 Mělník
příspěvková organizace Středočeského kraje
březen 2016
3. 3. Etiopie II – volné pokračování přednášky o cestování Etiopii, o které bude vyprávět a snímky promítat ředitelka muzea PhDr. Miloslava Havlíčková. Kavárna muzea od 17 hodin.
8. 3. -3. 4. Kašpárkův rok 2015 obrazem. Výstava mapující další rok činnosti Rodinného centra Kašpárek Mělník. Vstupní prostory. Vernisáž se koná 9. 3. 2016.
8. 3. -3. 4. Obyčejové tradice na Mělnicku obrazem – Poledne zvoníme
Výstava snímků dokumentující vybrané obyčejové tradice v mělnickém regionu. Tentokráte tradiční obchůzka spojená s klapáním. Muzejní kavárna.
13. 3. Velikonoční dávnohrátky aneb „Jak to bylo u Kudrnů o pašijovém týdnu “ interaktivní program a jarní hry pro děti o předvelikonočních časech našich předků s muzejní dílničkou. Velký sál, začátek programu: 13.00 hodin.
13. 3. Vynášení Morany - rozloučení se zimou ve spolupráci s Rodinným centrem Kašpárek a Folklorním souborem Jarošáček Mělník od 15.00 hodin, sraz u Regionálního muzea Mělník.
19. 3. Velikonoční jarmark - tradiční řemeslný jarmark ve všech prostorách muzea od 9.00 – 17.00 hodin.
25. 3. – 24. 4. Výstava obrazů malíře pana Vaněčka – Výstava obrazů Jiřího Vaněčka, velký sál. Zahájení 24. 3.2016.
ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA!
1.4. 2015 – 31. 3. 2016 Z historie malé železnice aneb železniční hračky
- dlouhodobá výstava mechanických hraček věnovaná historickým modelům a soupravám plechových vláčků o rozchodu 0 a 00 (H0) z let 1890–1960. Součástí prohlídky expozice je předvádění jízdy historických vláčků na elektrifikovaném modelu kolejiště.
Nejmenší návštěvníci mají možnost vyzkoušet si svou zručnost v malé dílně, kde si mohou sestavit modely ze stavebnice Merkur podle vlastních představ.
Srdečně zveme také do stálých expozic!
Celoročně otevřeno:
Historická expozice: Nahlédnutí do středověkého města, Měšťanský a venkovský interiér, Všední život obyvatel venkova, Příroda Mělnicka, Vinařství (část umístěna v původních středověkých sklepích)
Historické kočárky – téma: Vánoce 1890 – 1900, kolonáda 1900 – 1910, piknik 1920 – 1930, odpoledne v parku 1930 – 1940, válečný interiér 1940 – 1945, dětský pokoj 1950 – 1960 a návštěva zdravotního střediska 1960 – 1969.
Kavárna a víno
Muzeum nabízí svým návštěvníkům také ochutnávku kvalitních českých vín.
Skupiny mohou po předchozí objednávce degustovat víno v původních středověkých sklepích z 2. poloviny 14. století. Na jednotlivce čeká stejný sortiment vín v muzejní kavárně, která láká i příjemným posezením na historických hradbách.
Otevírací doba muzea: úterý – neděle 9.00 - 12.00 a 12.30 - 17.00 hodin
Regionální muzeum Mělník, příspěvková organizace Středočeského kraje, náměstí Míru 54, 276 01 Mělník,
tel.: 315 630 936 – pokladna; 315 630 922 – sekretariát, fax: 315 622 158, muzeum@muzeum-melnik.cz www.muzeum-melnik.cz, Facebook: Regionální muzeum Mělník
středa 24. února 2016
Víte, kde je Labe v Čechách nejširší ? Dolní Beřkovice a křest knihy Od přívozu k cukrovaru. Historie technických staveb obce.
plakát.
Milí čtenáři, poslední články nás zavedly až k řece jménem Labe a nutno říci, že tu bylo v minulosti o tomto veletoku toho napsáno již mnoho. Dozvěděli jste se nejen o tom, jak je Labe po celém svém toku kde široké, ale třeba i o tom, kam až u nás pod městem sahá vodní hladina, když vodočet neukazuje oněch standardních 250 cm, ale třeba povodňových 330 cm, nebo i mnohem mnohem více.
Posledně jsme se v hodně sledovaném článku věnovali Polabskému mlýnu na Pšovce a každý den zatím přichází do ankety hlasy, které žádají v budově budoucího zrekonstruovaného mlýna kombinaci restaurace a nějaké mlýnské, či i jiné expozice. To je sice krásná myšlenka, ale samozřejmě záleží na aktivitách majitele apod.. Nicméně, od mlýna na malé říčce je to už jen krok k mlýnům na řekách velikých a tady mi utkvěla v hlavě jakási pohlednice jednoho takového plovoucího mlýna, jakých prý bývalo na Labi kdysi mnoho.
Labe u Dolních Beřkovic s pěší lávky.
Na webu obce Dolní Beřkovice http://www.dolniberkovice.cz/index.php?nid=3161&lid=cs&oid=358803, se dočtete, že tu kdysi stával mlýn o třech složeních, který kdysi čerpal vodu například i do kašen v parku a po jeho demolici zde zůstal ponechán právě onen pilíř s vodočty, který dnes můžete s cyklostezky obdivovat. Ovšem, mám pocit, že jsem viděl na nějaké výstavě pohlednici mlýna plovoucího a snad dokonce někde u Mělníka. Pomocník internet mi sice na toto téma nijak nepomohl, ale přece jen udělal kus práce. Když jsem totiž kdysi měřil šířku řeky Labe v různých místech svého toku, tak jsem nějak opomenul místo, kde by člověk rozhodně žádný rekord nečekal. V našem okrese je řeka nejširší u obce Dolní Beřkovice, kde má zhruba 225 metrů šíře a i dále nikde nepřekračuje 250 metrů. Vyjímkou je vodní dílo České Kopisty, kde však nejde o šířku řeky v celé své celistvosti. A zde nyní přichází překvapení.
Cukrovar v Dolních Beřkovicích.
Porta Bohemica ( Brána Čech) je název údolí mezi městečkem Velké Žernoseky a obcí Libochovany. Jde zde o hluboké zařízlé údolí, které se však nečekaně a nenápadně za obcí Libochovany rozšíří a řeka Labe zde na chvilku docílí neuvěřitelné šíře 320 metrů, což už je hodnota poblíž Hamburku. Tomuto rekordu totiž napomohla stavba zdymadla v Ústí nad Labem -Střekově. Ještě v mapách před rokem 1874, kdy tudy vedla nově železnice z Nymburka přes Mělník do Ústí nad Labem, zde totiž nacházíme v řece ostrůvek a dozvídáme se o mlýnu, který tu stával. Jak takové mlýny na Labi často vypadaly, se můžeme dozvědět právě na fotografii z článku o ztraceném ostrově...http://pod-kubackou.webnode.cz/a3-zastaveni/ztraceny-ostrov/ . Ten poslední mlýn na obrázku prý stával u Lovosic, respektivě při břehu u Píšťan.
Labe nedaleko Ústí nad Labem.
Pátral jsem tedy po podobných materiálech u nás a s pomocí našeho kronikáře jsem se dozvěděl věc, která mi přišla hodně zajímavá. V sobotu 27.2. bude ve Vlíněvsi slavnostně pokřtěna kniha s názvem Od přívozu k cukrovaru, aneb historie technických staveb obce Dolní Beřkovice od Karla Tichého, která je jakousi první novodobou knihou o obci. Více, než je napsáno na plakátu toho nevím, ale myslím si, že díky tomu téma řeky Labe, se podařilo zjistit docela zajímavé informace, které mohou někomu přinést radost a poučení.
SŠ..
neděle 21. února 2016
Souhrn prvních anket Soutoku. Jak najít písničku, když neznám její název, ani interpreta, ale jen líbivou melodii ?
Dnešní článek je určen především vám, kteří máte rádi statistiky, rádi se podílíte na výzkumech a samozřejmě vás zajímá, jak věci kolem vás vidí vaši spoluobčané.
Začneme tou nejnovější včerejší anketou, která se týká mlýna na Pšovce. Mimochodem, před hodinou jsem musel článek zaktualizovat, protože v té snaze tvořit jsem neuvedl v článku věci, které jindy uvádím. Jsou to všechno věci, které kolem sebe vidím. Přívozy, restaurace,posezení venku na cyklotrasách, lodní výletní zastávky, to vše dále zatraktivňuje za určitých podmínek konkretní lokality.
Článek vás od okamžiku vystavení ( včera odpoledne) navštívilo již více, než 120, což jej řadí mezi úspěšnější články s rostoucí tendencí a hlasovalo vás zatím 5, což sice není mnoho, ale naprosto to odpovídá všobecným internetovým tendencím pro weby dalších kategorií. Tedy, někdy relativně hodně čtenářů, mnohem méně hlasujících a téměř žádné komentáře.
Výsledek mě potěšil. Ukazuje se, že všichni si přejeme, aby stavba nepadla za oběť zubu času a máme převážně v zájmu, aby sloužila veřejnosti. Pochopitelně, že každý rád posedí v krásném prostředí, utratí nějakou tu korunu, je to přínos trvalého rázu a dále to ještě více upevňuje patriotismus občana. Rádi přece říkáme, co je u nás krásného.
Třetí graf nám ukazuje, jak jste v minulosti navštěvovali prameny našich dvou nejdůležitějších řek, které se pod městem stékají. Také to není překvapující. Pramen Vltavy není tak okázalý a je mnohem mnohem dále, než pramen Labe. A není třeba, se ani podivovat, když někdo nebyl i u pramene Labe. V každém případě je to výzva a je velmi krásné, když si občas můžete říci, že nějaká ta výzva vzala za své a máte nač vzpomínat, nebo se i kam s určitým vztahem k místu vracet. A tato voda k nám přináší vlastně vodu nejen od těchto pramenů, ale ze všech koutů našich krásných Čech, odkud jen může přitéci.
Co se nám na Mělníku nejvíce líbí ? To je pestrost názorů ,co? Se všemi se velmi rád ztotožňuji, ale přece jen jsem musel stejně tak, jako ostatní preferovat jen jeden.
A nakonec asi nikoho nepřekvapí, že doprava má u nás jednoznačně nejhorší pozici, byť to s prací u nás také není rozhodně růžové. To už je ovšem zase o každém hlasujícím jedinci a jeho momentální situaci, či spokojenosti. Čtyři lidi nejsou tedy moc, ale je zajímavé, jak i při tak nízkých počtech hlasujících jsou už ty výsledky poměrně dost výmluvné, a to ve všech anketách.
A jedno téma z jiného soudku.
Také patříte k těm, kteří se občas snaží pátrat po písničkách svého mládí, po písních, které jste třeba 30, nebo 35 let neslyšeli ? Tito fajnšmekři si obyčejně snaží vypomoci různými světovými hitparádami v kombinaci s youtubem, ale co dělat, když se stále nedaří ? Co dělat, když neznáme ani skupinu, ani název písně a často třeba jen slovo z celé melodické písně?
Kdo pátrá, tak se dozvídá, že už i na to jsou programy, ale alespoň mně se tedy uspět nepodařilo. Jeden z programů je Midomi. http://www.midomi.com/
Stačí vám jen mikrofon, který jste třeba používali pro skype a jehož prostřednictvím nazpíváte ukázku, která má být vyhodnocena. Pak by vám měli být nabídnuty různé skladby. Neuspěl jsem, byť mikrofon testem prošel a hlas byl ze záznamu slyšet. Program nepoznal ani We will rock you od Queen, či So lonely od Police. Nechápu recenze, které to chválí. Máte jinou zkušenost ? A tak je sice příjemné psát o něčem revolučním, za co by bylo spousta lidí rádo, ale nemám důvod chváli, protože svoji melodickou skladbu jsem nenašel a skutečně to napsalo několikrát neskutečné blbosti, které se melodiím nepodobaly, nebo to nerozpoznano ani známé fláky. Samozřejmě jsem se neregistroval.
SŠ.
sobota 20. února 2016
Čekají Polabský mlýn na Pšovce lepší časy? Bude to mlýn pro lidi?
Milí čtenáři, již mnohokrát jsem kritizoval situaci kolem mlýnů při říčce Pšovce a zapomínat by se nemělo také na Liběchovku. Pokud u některých památek shledáváme, že se oblékají do nových šatů, tak vodní mlýny u nás v okrese to zrovna nejsou. Také je trochu na škodu, že vlastníci těch hezčích zachovalejších mlýnů ( Štampach, Kroužek, Mlčeň) nežijí zrovna myšlenkou turistického ruchu ve vztahu k mlynářství Zde jsem také v jednom článku kdysi porovnával údolí říčky Punkvy s podobným Kokořínským údolím. Jim tam mlýny na říčce Punkvě chybí, tak si tam udělali poblíž Blanska aspoň záchytné parkoviště s odjezdovým stanovištěm ekovláčků a všemu tomu dominuje jakási restaurace v podobě repliky vodního mlýna, kde může návštěvník po čas sezení sledovat od stolu otáčející se vodní mlýnské kolo.
Na stránkách iSoutoku jsme se mohli na podzim v nějakém článku seznámit, že Polabskému mlýnu na Pšovce, se snad blýsklo na lepší časy v podobě nového vlastníka a je tu určitá šance na záchranu tohoto díla. V novém článku iSoutoku http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/768-polabsky-podlabsky-certovsky-kosairuv-mlyn-certovka
přichází nyní smělá myšlenka majitele věnovat se mlýnskému náhonu, která s trochou nadsázky poukazuje na to, že by se tu mohl stát vskutku opravdový zázrak, který se snad už mnozí bojíme vyslovit, abychom něco nezakřikli.
Snad bych přešel článek mlčením, ale nadějná zpráva mi udělala takovou radost, že jsem zde zařadil fotografie staré téměř 11 let a skutečnost mě donutila, abych se pokusil také na netu něco o mlýně zjistit. A objevil jsem přitom docela zajímavé stránky http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/768-polabsky-podlabsky-certovsky-kosairuv-mlyn-certovka .
Už jen skutečnost, že jde o mlýn středověký dodává stavbě další hodnotu, byť mlýny jsou nesmírně starými stavbami.
Nyní si dáme ještě na závěr anketu, ale nejdříve si prohlédněte obrázky:
Ještě tu mám odkaz na jeden slavný vodní mlýn, který Soutok loni v srpnu na Moravě ve Slupi navštívil: http://soutok.blogspot.cz/2015/08/vodni-mlyn-ve-slupu-byva-castym-nametem.html
Aktualizace 21.2.2016 v 11.30: Víte co jsem zapomněl v článku uvést ?
Rád udávám všechny možnosti tohoto místa. Tak tedy: Zastávka výletní lodi. Převoz přes řeku. Venkovní posezení na cyklostezce u mlýna. Nemusel jsem to nijak vymýšlet. Zde skutečně přívoz byl, zastávka lodí na významnějších míst u měst bývá také, občerstvení u řek také a vše to připomíná například situaci u městečka Velké Žernoseky v okrese Litoměřice.
Aktualizace 21.2. 2016 v 16.30:
Letecký pohled na Polabský mlýn ve středu obrázku. Cesta koryta říčky Pšovky je na obrázku patrná.
Tak samozřejmě, že komentář má pravdu a situace skutečně není vůbec příznivá smělejším plánům. Stačí se podívat na fotografii a vidíme, že veškerou tu původní přírodní zeleň rázně utnuly prostory přístavu. Jen přes samotnou říčku vede důležitá spojovací vlečka přístavu s mělnickým nádražím a tuším, že o něco níže i silniční komunikace, což ostatně vidíme na fotografiích pořízených přes Labe. Navíc je zde dnes i protipovodňová hráz s protipovodňovými vraty. Vše je zřejmě na pozemcích přístavu a je i vyloučeno, aby po pravém břehu někdy mohla vést nějaká cyklotrasa. V aktualizaci šlo spíše o to připomenout další teoretické možnosti, které se v jiných příznivějších podmínkách skutečně vyskytují, ale zde by šlo zřejmě o složitá jednání s případnými stavebními zásahy, které by vůbec nemusely být adekvátní vynaloženému úsilí.
Samozřejmě, že pokud by mlýn byl opravdu kombinací pohostinství a expozice, tak komu by se nelíbilo jeho další možné napojení přímo na cyklostezku na druhém břehu Labe, nebo dokonce návaznost přímo na lodní výletní spojení ? Ovšem, jde opravdu jen o ty nejsmělejší nápady, které nemají moc nadějí a spíše patří do říše fantazie. Úspěchem by skutečně bylo už jen to, pokud by se v první etapě podařilo vytvořit zde skutečně krásný kout s krásnými prvky gastronomie i určité mlýnské, případně i jiné expozice. To ovšem pochopitelně podléhá osobním rozhodnutím a záměrům samotného majitele objektu i přilehlých pozemků. Smyslem Soutoku zde bylo představit lidský pohled na věc. Také jsem rád ( a jistě nejsem sám), že se podařilo zachránit budovu vinného lisu v Podhradí, avšak budu samozřejmě vždy říkat, že je škoda, že to není nějaká vinárnička, která by se do vinného svahu města jistě hodila a běžně to vidíme jinde, kde mají zřejmě toto takzvaně ošetřené. Jak si jinak vysvětlit fakt, že nám zahraniční televize většinou ukazují vinice, kde hned také nechybí místa na degustaci? A tak to prostě dnes chodí. Směle se plánuje, a pak se třeba i něco podaří ke spokojenosti většiny a vlastně všech.
Aktualizace 3.7. 2016 :
Dnes jsem se tak podíval na tento článek, protože se často dívám na články, které ten den mají z nějakého důvodu větší návštěvnost. Prohlížel jsem fotografie a zvláště tu, kde říčka Pšovka podtéká trať i silnici v areálu přístavu. Dnes jsou sice v cestě ještě otevřená protipovodňová vrata, ale stejně mě nahlodává taková myšlenka, zda by třeba od mlýna i po nějaké technické úpravě pod oběma mosty nebyla schopna proplout aspoň nějaká pramice ;-), která by mohla návštěvníky mlýna přepravit například na cyklostezku na druhé straně řeky. Pořád je nad čím hloubat :-)) , ale je pravda, že mediálně je kolem mlýna zase několik měsíců naprostá tma.
středa 17. února 2016
Ještě v roce 1989 stála pod Mělníkem u Labe obří loď, která se měla stát velkou restaurací. Fotogalerie.
Milí čtenáři, žijeme tak rychle, že kolikrát ani není možné vše zaznamenat. Na můj včerejší článek mělnický kronikář pan Martin Klihavec skutečně zareagoval a připomněl mi, že o lodi psal v Mělnické radnici letos v květnu. Jistě šlo o překlep a mínil loňský květen. Pokud jde o mě, tak je docela možné, že toto číslo v papírové podobě ke mně buď nedorazilo ( opravdu se to relativně nedávno stalo), anebo to prostě bylo zapomenuto. Však se ne nadarmo říká, že opakování je matka moudrosti. A protože pan Martin Klihavec, se stejně, jako já domnívá, že je krásné, když my, co tady na Mělníku i v jeho okolí žijeme toho víme o svém městě co nejvíce, tak mi rád materiál propůjčil k další propagaci, které není nikdy dost.
Celé toto spojení má pak ještě další kouzlo. Jak sám píše, tak po zveřejnění článku mu jeden další čtenář zaslal odkaz na jisté německé stránky, kde se s naší lodí setkáváme znovu: http://www.binnenschifferforum.de/forum/showthread.php?18944-DUKLA-Seitenradmotorschlepper
a prý to stojí za to navštívit. A konečně, myslím, že je fantastické, že ve chvíli, kdy jsme si opět připomněli, že nám tady u Labe chybí něco, co všude jinde u řek je, tak že tady máme materiál, který je důkazem toho, že si to nemyslím jenom já a několik lidí, ale že ta myšlenka je tu už dávno.
Nebojte se a pojďte se zapojit do diskusí, které jsem v posledních třech článcích uvedl v život. Není vás sice mnoho, ale už teď to jsou skutečně krásné výsledky. Začíná se ukazovat, že každého jedince těší na Mělníku primárně něco jiného, byť k němu máme všichni vztah a zkuste si také zadat to své přání, jaký život u Labe je dle vašeho gusta, a dozvíte se, jak to vidí ostatní :-).
Nyní tedy již dodaný materiál k faktu, že se tu uvažovalo o zřízení zvláštní restaurace na břehu Labe v podobě velké lodi:
Kolesový remorkér Dukla na břehu Labe pod Mělníkem
V loděnici v Praze - Libni byl v roce 1953 spuštěn na vodu bočnokolesový motorový remorkér Dukla o délce 64 metrů, šířce 8 metrů a výšce 5 metrů. V té době nebyl ještě schopen samostatné plavby, protože neměl namontovaná kolesa a kolesnice. Byl odtažen do loděnice v Ústí nad Labem, kde mu byly dodatečně namontovány. Tyto práce nemohly být provedeny v Praze, protože s namontovanými kolesy dosahoval šířky 17 metrů a takto široké lodě nemohly proplout komorami na vltavsko-labské vodní cestě mezi Prahou a Ústím nad Labem. Koncem roku 1953 začal zkušební provoz tohoto 285 tun těžkého remorkéru a ČSPLO (Československá plavba labsko-oderská) remorkér v pořizovací hodnotě 5 milionů Kčs převzala v roce 1959. Kvůli své velké šířce byl využíván k vlečení lodí mezi Ústím nad Labem a Hamburkem. Bočnokolesový motorový remorkér Dukla byl během zimní přestávky na přelomu let 1965/1966 osazen novými motory Škoda místo dosavadních motorů ČKD. Spotřeba paliva na 1 hodinu plavby činila 117 litrů. Z provozu byl vyřazen v roce 1979. Motory a ostatní strojní zařízení bylo z lodi vymontováno a trup byl odprodán v roce 1983 městu Mělník, které plánovalo, že z něj na břehu Labe nedaleko mostu pod Mělníkem vybuduje stylovou restauraci o kapacitě 66 míst s ubytováním o počtu 48 lůžek. Z tohoto důvodu bylo těleso remorkéru vytaženo v roce 1986 na břeh a natřeno zinkem pro prodloužení životnosti. Po roce 1989 bohužel z plánů sešlo a těleso v roce 1993 nabízely České přístavy a.s. k odprodeji. Zájemce, který by realizoval původně plánovanou myšlenku se však nenašel a torzo lodi bylo v roce 1994 sešrotováno. Na břehu řeky Labe, kde měla být vybudována tato netradiční restaurace, jsou dodnes betonové podstavce, na kterých loď stála.
Martin Klihavec, kronikář města Mělníka
SŠ.
úterý 16. února 2016
Mělník si nemůže najít cestu k vodě pod sebou. Chcete to jinak?
V minulosti po povodních občas voda odhalila kolejnice z časů, kdy zde ještě žil přístav nákladních ( směr Pšovka) i osobních lodí. ( směr veslařský klub). Dnes je již nenajdete, protože tu je nějaká docela přirozená touha něco vytvořit, která nikdy nedojde naplnění.
Když jsem se nedávno dočetl v médiích, že by snad mohly ve čtvrti Rybáře vyrůst sluneční lázně, tak jsem si nějak vůbec nedokázal situaci moc představit. Je to tím, že ať se podíváte na jakékoliv staré dokumentární filmy, filmy pro pamětníky, nebo i historické pohledy Mělníka z 30. let 20. století, tak skoro každý z těch lidí, co se někde sluní, tak nakonec končí v řece. A aby někdo plaval v Labi, tak to se mi ještě spatřit nepoštěstilo. Nicméně, jedna věc se mi líbila určitě. Snad se tam začne konečně něco dít. Je už snad jedno co, ale konečně tahle společnost, se snad dokáže vzpřímit a prolomit tu šílenou neschopnost.
Tato hospoda u mostu, který sice nese jméno veslaře Straky, ale mělničtí mu stejně říkají starý, prý snad ještě v 70. letech 20. století fungovala. Před několika málo lety jsem tu sice zaznamenal pokus o comeback, který však ani dobře dopadnout nemohl. Inu, kde nic není, ani..
O oživení čtvrti Rybáře, se pokoušeli naši představitelé již v dobách před rokem 1989, když se zde snažili snad po vzoru Děčína, vytvořit jakousi restauraci v podobě lodi, která však nestála ukotvena přímo v řece, jako pražské botely, ale měla být usazena na jakési železné konstrukci. A to by mohlo být téma pro našeho kronikáře, který by třeba o těch pro mě již jen velmi matných vzpomínkách jistě o projektu sehnal nějaké materiály, nebo snad dokonce fotografie. Myslím, že projekt tenkrát skončil položením základů.
Kdo se zatoulá k řece, tak tu může občas obdivovat nějaká zahraniční plavidla s turisty, kteří odtud v mnoha případech odjíždí autobusy do Prahy. V 90. letech řada zahraničních plavidel pokračovala dále laterálním kanálem.
V novodobé historii, se povyk kolem čtvrti spustil ve chvíli, kdy médii prolétla zpráva, že by zde Jiří Lobkowicz rád postavil jakýsi hotel. Skutečnost je dnes taková, že tu stojí pouze molo zahraniční společnosti Viking river cruises a v dostatečném odstupu od ní, se teprve sezonně objevuje molo pro výletní lodi, které město na tu, či onu sezonu zrovna získá pro výletní plavby pod městem. Jinak tu skutečně nikde nic není a jen občas sem někdo zajde, aby se z toho našeho malého vršíčku také aspoň skutálel někam jinam, třeba k vodě, když už kolem nás teče.
Nijak jsem se nepídil po tom, co vlastně tato budova v lokalitě Hadík byla a zda mohla sloužit i jako nějaké restaurační zařízení. Pravdou je, že jsem tu v minulosti zahlédl několikrát pokus aspoň o vytvoření občerstvovací stanice.
Skutečně bychom asi kolem Labe i Vltavy hledali dost obtížně jiné město, které by se nepokusilo nějakým způsobem vyjít těm řekám vstříc, ale je pravdou, že Mělník je díky poloze svého historického středu určitým unikátem. Může se někdo domnívat, že je dobře, že je u nás kolem té řeky tak mrtvo, a že právě to je ta správná atmosféra pro procházky. Ostatně, když kolem řeky projdete, tak spatříte mezi stromy i různá ohniště, která si tam udělali rybáři, nebo ti, kteří zatoužili strávit nějakou romantickou noc u řeky.
Jiný člověk, který zavítal jinam, tak zase může být nadšený tím, jak se jinde k řece do blízkosti měst dostaly všelijaké organizované občerstvovny i restaurace s otevírací dobou dlouho do noci, které tu vznikly díky mnoha dalším aktivitám. Ono totiž jedno navazuje na druhé, a tak dnes máme právě ty různé sportovní areály, půjčovny plavidel, dětská hřiště, někde i letní kina, jachtingkluby a nevím co ještě právě také u té vody.
Na posledním snímku se pokochejme pražským historickým kolesovým parníkem, který možná ještě dnes pluje aspoň 2x o prázdninách místo na Slapy, také do Mělníka, ale cena za plavbu už je šílená. Zde snímek z roku 2005.
Když jsem si dnes v Mělnickém deníku přečetl článek http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/melnik-prisel-o-nadeji-na-leto-ve-slunecnich-laznich-u-labe-20160215.html , tak mě osobně trochu zamrzelo, že tam zase bude .... víte co . Dostal jsem ale námět na anketu, jako víno. Dnes už je jedno, zda jde o politiky regionální, republikové, nebo evropské, protože často slýchám, že jdou všichni proti zájmu svých občanů. Tak se uvidí, když se zapojíte.
Dnešní otázka bude mít jen jednoduchou odpověď. Chcete mít kolem historického středu města na kopečku mrtvo a krajinu jen na vycházky, nebo se chcete přiblížit jiným městům, kde to žije i dole u řeky a možná i někdy až do pozdních hodin ? Při procházkách v parném létě u řeky jsou občerstvovny rájem pro místní i cykloturisty.
Také v minulém článku je anketa ( dvojanketa) a není nijak složitá. V první tabulce vyberete asi z 10 možností právě tu, která vám připadá pro vás, jako nejdůležitější důvod, proč jste zde na Mělníku spokojeni. Rozmanitost je jasná. Každý člověk preferuje něco jiného. Někdo je hrdý na historii svého města, jiného spíše zajímá současná pohoda v podobě posezení v restauraci, třetí si pochvaluje polohu města atd.
Ve druhé anketě si naopak můžete zanadávat třeba na dopravní problémy, špatně provedené práce, na práci radnice a opět mnoho dalších možností.
Zkrátka, to co někteří klepete v diskusích na Mělníčku, tak teď můžete také krásně graficky vyjádřit. Na anketách je totiž krásné, že jsou natolik anonymní a nenáročné pro čtenáře, že často v hojném počtu vyjadřují skutečnou pravdu, kterou by se leckterý patolízal bál jinak přiznat.
pondělí 15. února 2016
Trasa letošního legiovlaku. Co se vám na Mělníku líbí a co ne ? ( anketa)
Milí čtenáři, pro dnešek tu mám jedno takové malé seznámení s projektem Legiovlak, který se rozběhl v loňském roce, a pak se můžete zapojit do anketičky, kterou jsem nazval ,,Co se vám na Mělníku líbí a co ne? "
Legiovlak je ambiciózní projekt Československé obce legionářské, který si předsevzal vytvořit věrnou repliku legionářského vlaku z období let 1918–1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace čs. legií. Vlak křižuje od května 2015 celou Českou republiku a jeho cesta skončí až v roce 2020.
Čerpáno ze stránek http://csol.cz/domains/csol.cz/index.php/legiovlak , kde také naleznete trasu pro rok 2016 na vskutku krásné mapě. Mělník si musí letos ještě počkat ( pokud nebude jen průjezdní zastávkou, nebo mimo trasu), ale pro ty nedočkavé připomínám, že nejblíže bude letos stát ve stanici Kladno ( 14.-20.4.) a v Ústí nad Labem ( 22.4.-5.5.2016) Domnívám se, že jde o skvělý nápad, jak připomenout občanům kus naší krásné, bohaté a důležité historie.
A nyní již pojďme k něčemu zajímavému a snad i zábavnému. Pokusil jsem se vytvořit samozřejmě jen takovou amatérskou anketu na téma ,, Co se vám na Mělníku líbí nejvíce?" a v druhé anketě pak ,, Co vám na Mělníku vadí nejvíce?" Zkrátka rozdíl mezi tím nejkrásnějším ( nejpozitivnějším) a naopak tím, co vám tady připadá nejstrašnější ( spodní anketa). Označte pouze jednu možnost v každé anketě. Jistě je vám jedna věc nejbližší, tedy skutečně nejpříjemnější. A samozřejmě, že jiná je vám nejodpornější. Proto ta druhá anketa.Nezapomeňte projet možnosti v každé roletě až do konce! Opět opakuji, že pokud by byl problém s otevřením průběžných výsledků ankety, tak stačí současně podržet klávesu ctrl a ona se vám v novém okně zobrazí.
sobota 13. února 2016
Navštívili jste některý z pramenů dvou největších českých řek, které se u nás stékají? ( anketa)
Milí čtenáři,
kdysi jsem tu napsal článek s mnoha hezkými fotografiemi od pramenů našich dvou největších národních řek
http://soutok.blogspot.cz/2015/01/zijete-na-melniku-jiste-jste-jiz-vazili.html
Tehdy mě napadlo, že by článku slušela anketa, ale nebylo mi známo, jak se taková věc tvoří. Naštěstí se nedávno jeden takový pozorný čtenář Soutoku pozastavil nad mým povzdechem a jal se mi poradit. Jelikož v tuto chvíli zápolím s nemocí a sledovanost webu, se dostala během nečinnosti do rekordů na druhé straně stupnice :-) , tak je možná chvilka na to si to vyzkoušet a potěšit tak i vás čtenáře o zajímavý průzkum.
Po označení odpovědi a jejím odeslání ( tlačítko odeslat), se vám zobrazí zpráva, že jste již odpověděli. Po kliknutí na Zobrazit souhrn odpovědí, se podíváte do výsledků ankety. Pokud se vám výsledek ankety neotevře, podržte současně při kliku tlačítko Ctrl a výsledek se zcela určitě ( u mě to také fungovalo) otevře v novém okně.
pondělí 8. února 2016
Nejbližší akce v Lysé. Mšeno posiluje kalendárium. Místo v ČR, ze kterého asi vidíte nejdále a troška postřehů ze života našeho města.
Velký a Malý Roklan z Poledníku.
Milí čtenáři, nevím čím to je, ale poslední dobou díky jiným přátelům zjišťuji, že měsíčník Mělnická radnice doráží do vašich domovů až s týdenním rozdílem. Jinými slovy to znamená, že někde znají obsah žurnálu až o týden dříve, elektronickou verzi nejnovějšího čísla na netu ještě nenajdete, a tak dochází k dohadům, o čem je vlastně řeč.
To se ví, že mě jako příznivce mšenské lokálky zaujalo názorové fórum Mělnické radnice, kde pan Lank o ní velmi hezky píše a je mi sympatické, že hledá ještě další cesty k její větší prosperitě, což u kritických názorů samozřejmě nenajdeme.
Také jsem rád, že jsem se konečně v nějakém místním oficiálním médiu dočetl, že si lidé uvědomují, jakou osobnost město v osobě pana Purše ztratilo. V prvních prosincových dnech se zdálo, že se snad ani nic nestalo.
Znovu věc, která rozvířila hladinu a vložila klín mezi radnici a její obyvatele. Budeme mít v Mělníku most Václava Havla? Toto zde i s vašimi nemálo komentáři zaznělo již 26.12. 2011 a zrovna dnes ten článek někdo na Soutoku navštívil. http://soutok.blogspot.cz/2011/12/melnicane-soutok-nesouhlasi-s.html
Podíval jsem se na web Isoutoku, kde běží právě anketa ( kéž bych také uměl vkládat ankety) a vězte, že stav je 92 : 8 procentům proti návrhu..... http://www.isoutok.cz/inpage/balisety-na-melniku-nechceme-kolo-prvni/
Jinak je v měsíčníku i řada zajímavých důležitých zpráv, ale musím prostě pochválit opět našeho kronikáře za jeho nápaditost a důraz. Ty cigaretové krabičky ( modrá Labe, hnědá Mělník) jsem měl dokonce kdysi ve sbírce a dokonce jsem přemýšlel, zda se aspoň nějaký čas v 80. letech nejmenoval hotel Savoy v Poděbradech také Mělnická restaurace, ale na netu jsem nic nenašel :-)).
To tedy byl krátký pohled domů a pojďme k takové zajímavosti a ke kalendáriu.
Kdo jste četl článek o Africe a Alpách http://soutok.blogspot.cz/2016/01/soutok-o-africenejlepsi-hudebni.html , tak jste možná také navštívili krásné polské stránky, kde autor pohlíží s Pancíře na Alpy. Tehdy mi došlo, že vlastně 230 km vzdálený Grossglockner je zřejmě největší dálkou, do které lze z nějakého místa v naší republice za příznivých podmínek dohlédnout. To je fantastické zjištění. Osobně jsem rád, že konečně mnohé cestovní kanceláře napadlo pořádat i letní jednodenní zájezdy do těchto velehor, ač samozřejmě některé cestovní kanceláře již byly průkopníky i dříve.
Ve Mšeně se nám tedy už kalendárium statečně zaplňuje a co na tom, že je v něm zahrnutý již i tradičně aktivní Kadlín. Ačkoliv můžete kalendář samozřejmě kdykoliv najít na stránkách města Mšena, tak nevidím důvod, proč bych zase tomuto regionu neudělal menší krátkodobou reklamu i zde. Návštěvnost Mšena i ze vzdálenějších končin by měla být našim společným zájmem.
Kalendář akcí
12.03.2016 | Borecký půlmaraton |
12.03.2016 | Expediční kamera |
19.03.2016 | Hudební soutěž Josefa Křičky |
01.04.2016 | Kadlín - Zahájení turistické sezóny |
15.04.2016 | Kadlín - Tradiční sázení brambor u rozhledny |
30.04.2016 | Kadlín - lampionový průvod, pálení čarodějnic |
14.05.2016 | Kadlín - prodejní výstava květin |
04.06.2016 | Mšenská desítka |
25.06.2016 | Oživlé náměstí + Plovárna |
09.07.2016 | Kokořínský triatlon |
23.07.2016 | Kadlín - Jakubská pouť s večerní taneční zábavou pod širým nebem |
20.08.2016 | Závody Enduro |
27.08.2016 | MŠENSKO MÁ TALENT |
28.08.2016 | Mšenská 50 |
03.09.2016 | Poslední koupání |
24.09.2016 | Kadlín - Plody podzimu |
28.10.2016 | Běh Debří |
31.10.2016 | Kadlín - Ukončení turistické sezóny |
11.12.2016 | Běh Boudeckou roklí http://www.mestomseno.cz/index.php?cmd=page&id=5&webSID=8d9dc5115e8985282f3fc195bbbdfe6a A nakonec již tradiční Lysá nad Labem, kde mají o návštěvnost trvale postaráno. První výstava má vše již ve svém názvu, druhá je výstavou strojů a nástrojů pro dřevozpracující průmysl, a Řemesla 2016 jsou 21. národní výstavou tradičních řemesel a veletrh odborných škol a účilišť zaměřených na řemeslnou výrobu. DVEŘE, OKNA, SCHODY 2016...LIGNA BOHEMIA 2016... |
neděle 7. února 2016
Televizory máme již vyměněny, ale totéž čeká rádia. Šance pro lovce.
Programová nabídka rozhlasového multiplexu 12C obsahuje 14 domácích stanic.
Proč tedy k takovému neobvyklému zásahu došlo? Vždyť dnes mnozí nadáváme, když se pořad začne cukat a obraz nám kostičkuje. Přitom čteme, jak je to výborná a moderní věc, která je ve vyspělé Evropě již běžná a jde o novou technologii.
Ona každá zábava něco stojí a stejné je to, jak u PC, tak u televize. Čím více dat a čím více programů, tím méně místa pro ostatní. Takový obraz a zvuk jednoho programu zabere určitou část spektra, která je určena televiznímu provozu a programy nám přibývají. Toto pásmo nelze ovšem rozšiřovat, protože je vše dáno fyzikálními podmínkami šíření různých vlnových délek a konečně i různými předpisy s mezinárodní platností. Z tohoto důvodu došlo k přechodu ( a stále dochází v dalších státech) na nový způsob přenosu signálu, kdy je vysílač schopný na jediném kanále, označovaném slovem multiplex přinést k divákovi všechny programy, které v tomto pomyslném šuplíku s omezenou kapacitou právě jsou.
Jeden ze dvou bavorských muxů, které lze tu a tam zachytit na vestavěný teleskop.
Jenže tato technologie sice dává nové možnosti, ale současně je náročnější pro uspokojivý příjem. Pokud vám dříve stačilo natočit anténu do přibližného směru vysílače, nebo jste si dokonce vystačili s odrazy od okolních budov a vřazený zesilovač neumožňoval jen perfektní příjem domácího programu, ale i často zahraničního ze stejného směru, tak to dnes již nelze. Současný příjem je mnohem náročnější na směr, případné překážky v terénu a i při silných výkonech vysílačů nemá takový dosah, jako dřívější technologie. Pozemní zahraniční multiplex tedy mimochodem přijímat lze, ale budete potřebovat především více směrovou anténu než kdysi. Proč slovo mimochodem ? Tak především proto, že zahraniční televizi u nás v nitru republiky dnes s menšími náklady můžete vidět na internetu, v kabelové televizi, nebo na satelitech. I tak má však dnes u nás příjem takzvaného dálkového vysílání T-DAB ( pozemní cestou) své příznivce.
Ovšem, zkoumavější divák si jistě povšiml, že s programy televizními k němu přichází nově také několik našich rozhlasových programů, z nichž některé bychom dokonce na běžném pásmu VKV v našich rádiích marně hledali a naladíme je jenom v televizi, nebo v rádiích, které se na našem trhu teprve začínají objevovat. A není ani divu, že to je proces pomalý a nenápadný, tedy především v ČR. Mnohé stanice, které dnes posloucháme na běžném fm pásmu (VKV) totiž mají platné vysílací licence až do roku 2025, jak píše článek ....http://technet.idnes.cz/cro-teleko-rti-digitalizace-rozhlasu-fleischmann-proti-dab-pob-/tec_audio.aspx?c=A150305_172815_tec_audio_kuz .
Po naladění konkretní stanice, se dozvíte číslo muxu, název stanice, sílu signálu, frekvenci a po dalších funkcích také název pořadu, textové zprávy, případně jméno zpěváka a název písně, jak je běžné na FM či na internetu.
Jiná situace je například v Německu a Polsku, kde je rozhlasová digitalizace daleko dále, než u nás, byť je nutno říci, že u nás se to již také slušně rozjelo, ale zatím pochopitelně bez větší pozornosti veřejnosti. Vždyť běžná fm rádia by měla ještě asi minimálně 8 let vydržet. Možná si řeknete: ,, K čemu to, když už přece máme i přenosná internetová rádia?" To ano, ale sítě jsou převážně zabezpečené a rozhodně nebudou nikdy všude k disposici, zvlášť venku v přírodě. Navíc to nabízí posluchačům tuzemských stanic ještě lepší kvalitu příjmu, než má fm pásmo, anebo internet, a lovcům dálek zatím vynikající příležitosti díky zatím nízkému počtu tuzemských muxů.
Příjem je ovšem závislejší především na troposferických podmínkách. Znamená to, že zatímco běžné stanice ze Saska a Bavorska chytíte v fm- pásmu v různé kvalitě téměř kdykoliv, a některé vzdálenější pak při dobrých podmínkách, tak v rozhlasovém pásmu DAB+ potřebujete ještě o něco lepší podmínky. Ty bývají většinou při přechodu například studené fronty, za mlhy, nebo vám může pomoci stránka předpovědí ... http://www.dxinfocentre.com/tropo_eur.html
K pěkným úlovkům patří i vzdálenější Durynsko. Někdy se jen načte, jindy i hraje. Na pouhý proutek.
Pokud jde jedna stanice v muxu, tak obvykle jdou i ostatní.
Tyto multiplexy vysílají podobně, jako televizní multiplexy hned celou hrst stanic. Vysílají zpravidla ve vertikální polarizaci. Jak tedy postupovat, když ještě nedisponujete směrovou anténou, ale takové rádio pro příjem DAB+ jste si již pořídili ? Předně vysunete teleskop vzhůru do vertikální polohy a zadáte takzvaný scan, který vám načte do paměti rádia názvy stanic, které snad budete moci i poslouchat. Tento načítací signál má trošku jinou úroveň a tak co je psáno, není ještě dáno. To však při trošce praxe objeví každý sám. Rádia pro příjem DAB+ jsou skoro vždy uzpůsobena také pro příjem fm-pásma (VKV) a dražší kousky mají v sobě ještě internetové rádio. Mimochodem, mnohá internetová rádia mají sice fm-pásmo, ale zase nemají DAB+ .
Některá rádia umožňují nejen nejrozšířenější DAB+ ( cca 180-240 MHz) , ale také například ještě starší L-band ( nad 1450 MHz), na kterém u nás zejména na Moravě ještě něco chytíte. Psal jsem tu kdysi o rádiu ( stanici) KBC. To dnes již vysílá kromě SW (KV) ( přes den už jen v neděli) také především v DAB+ , ale nelze předpokládat, že by se stanice stala součástí nějakého blízkého muxu a nejde dokonce ani o internetové rádio.http://www.kbcradio.eu/index.php?dir=1602am Ostatně, v době internetu, kdy si můžete volit stanice podle žánru to ani není důležité.
Pokud tedy chcete poslouchat DAB+ doma, půjde nejspíš o domácí české stanice a možná budete nejspíše trochu laborovat, nebo se zřejmě neobejdete bez nějaké vnější anténky. V terénu a na kopcích je situace ovšem zcela odlišná, a jak jsem napsal, tak tam už záleží na podmínkách i na nadmořské výšce. Neznamená to tedy, že DABu se daří například jen na Chloumku, zejména zahraničnímu, ale krásných výsledků lze při dobrých podmínkách docílit i na vestavěný teleskop přijímače například někde ve 160 m.n.m. To vše je o pokusech. Samozřejmě mluvím o našich sousedech.
Co má vodárna před vehlovickým hřbitovem společného s DAB+ ? Při mé výpravě do těchto končin ( Vehlovice,Liběchov ) to bylo jediné místo, kde se mi ten den na její střeše povedlo chytit a poslouchat vzdálenější Sasko-Anthalsko. Jinde to nešlo. Ovšem, druhý den byly podmínky a dařilo se i jinde.
Takový příjem se chová podobně, jako u televize. Když je signál na hraně, tak se trhá zvuk, až zaniká. Když je dostatečný, tak můžete poslouchat velice kvalitní ( lepší než fm) vysílání třeba bavorské stanice Rock Antene a mnoha dalších ze zachyceného muxu ( multiplex). Samozřejmě, že pokud vám jde o poslech písniček někde v terénu, tak si vystačíte mnohdy s tuzemskými stanicemi, ale pokud vám dělá radost, že stanice vysílá z pěkné dálky, kde to třeba i tak trochu znáte, tak je to dobré občasné zpestření, které zřejmě ještě nějaký ten rok vydrží, než bude přeblaníkováno, přefajnováno apod.. Ostatně, mnoho fajnšmekrů, kteří poslouchali stanice Bayern 3, nebo OE3, či jiná německá rádia tvrdí, že mají úplně jinou hned rozpoznatelnou skladbu záběru písní a něco na tom je.
Nečekejte ale, že pokud se jedná o muxy ( nemyslím stanice obsažené v nich) a hlavně tedy i o ty zahraniční, tak že jich zachytíte kdoví kolik. Zpravidla jde o ty sousední a vzácně i o ty se slabším výkonem, nebo vzdálenější. Můžete je tedy nejspíš potvrzovat, čekat na nové, nebo cestovat a tam někde v krajině nejlépe na kopcích zkoušet. Můj kamarád například zachytil nedaleko Vítkova hrádku za Lipnem v DAB+ vysílač Zugspitze (cca 270 km) v bavorských Alpách. Zjistil, že ač není zrovna na kopci, tak je tím směrem krajina otevřená.
A kolik že lze na Mělníku u zámku naladit v DAB+ stanic ? Pokud nejsou podmínky, nebo jsou naopak velmi špatné podmínky, tak to je 40 - 60 stanic. Pokud jsou podmínky průměrné až mírně dobré, tak to je 60- 98 stanic. Na Chloumku se mi podařilo načíst vyjímečně s trochou štěstí ( momentální poloha i natočení přístroje) až 124 stanic, ale obvykle v příznivých podmínkách to bylo svorně za zámkem i na Chloumku cca 114 stanic.
SŠ.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)