středa 29. listopadu 2023

Vítání adventu na Mělníku s rozsvícením stromku. Kde a kdy bude letos kamion Coca Cola k našemu městu nejblíže ?

 


Není v našem městě o tomto víkendu asi významnější akce, než je ona zmíněná na prvním obrázku. Když se zkrátka v sobotu v podvečer zaplní náměstí, na jevišti zapějí dětské sbory vánoční písně, promluví pan starosta, odpočítá několik vteřin a rozsvítí se náš mělnický vánoční strom, je to pro občany města svátek a příjemná atmosféra.

Vězte tedy, že jsme zase o rok starší a právě v sobotu zejména od 16 hodin můžete na náměstí Míru mezi stánky užít tu krásnou atmosféru, jejíž  zlatým hřebem je v 17 hodin ono zmíněné slavnostní rozsvícení vánočního stromku.


Tak nějak se stalo, že je naše současná kultura spojena i s věcmi, které tu byly dříve naprosto cizí, ale svým způsobem jsme je přijali tak, jako milé zpestření. Napadá mě zejména Halloween i občasné zjevení alpských děsivých čertů, pro které se vžil název krampusáci. Jsem docela rád, že jsem u toho všeho již byl, viděl to na vlastní oči, vyfotografoval to a díky tomuto webu s datovou záložkou i vnitřním vyhledávačům hesel to mohu mnohem rychleji nalézt, než kdybych měl vyhledávat něco v soukromých fotoalbech.

Tou úplně poslední novotou byl loňský příjezd kamionu Coca  Cola na naše náměstí, který mně osobně připomněl spoustu věcí. Konečně, americké filmy se Santou, se už dávno zabydlely na našich televizních obrazovkách a pokud si někdo myslí, že je to tu až posledních 33 let, tak má pravdu jen částečnou. Santa Claus možná, ale pokud ještě pamatujete mělnická kina Oko a Pšovan, tak plno těch filmů z 80. let 20. století jsme viděli prvně právě tam a na řadu titulů si ještě dnes vzpomenu. Aby ne, když byly tak úspěšné, že je v televizi potkáváme i dnes a někdy je i technicky porovnáváme s těmi současnějšími.

Protože k nám však kamion letos nepřijede a já tu nechci mít kvůli reklamě na sobotu jenom kratičký článek, tak mě napadlo, že tu zveřejním, kdy a kde k nám bude letos kamion nejblíže.

https://soutok.blogspot.com/2022/12/do-melnika-dorazil-v-patecnim-odpoledni.html

1.12. Mladá Boleslav, 3.12. Litoměřice , 4.12. Ústí nad Labem. Kompletní program 25 českých měst najdete na ....

https://www.rexter.cz/rubriky/zajimavosti/vanocni-kamion-coca-cola-trasa-a-zastavky_516.html

A to je pro dnešek vše. Pohodový týden !

neděle 26. listopadu 2023

Neuvěřitelná, až komická náhoda. Další kniha mi po letech dala informaci, co se v současnosti děje se Slavínem v obci Tupadly. Mělník měl v sobotu 749 let a prvně tu letos sněžilo.

 

Když jsem v pátek dopisoval svůj článek, který vznikl díky výročí úmrtí legendárního Freddieho Mercuryho, tak už jsem věděl, že za asi dvě hodiny tu je pro naše město významný 25. listopad, ale tady si dovolím k tomu všemu ještě něco dodat.

Za těch 32 let již zemřelo spousta oblíbených zpěváků, zpěvaček i hudebníků a vždy to člověka zasáhlo, ale tenkrát to bylo opravdu hodně a ve světovém měřítku prvně. Nebylo to jenom kvůli tomu, že ještě před několika lety válcovali Queen světové stadiony, jejich hity letěly světem a dle odborníků byla každá jejich další LP  něčím jiná, nová a údajně vždy lepší, ale pro mnoho z nás to byl milník v našem životě.

Končila nám ta bezstarostná  svobodná léta plná zábav, diskoték i příjemného poflakování a přicházel zcela neznámý svět hned dvou cizích typů, který může pochopit jedině ten, kdo v pátek odpoledne odpoledne místo příprav na diskotéku vyrazí pro nákup koberce, nebo nějaké skříňky do domácnosti a občas se musí mnohdy proti své srsti zabývat různou prací i v sobotu. Vím, že to například mnoho úředníků a učitelů  nikdy nezažilo, ale ve světě zakázek platí úplně jiné normy a není problém přijít o místo, nebo dokonce živnostensky zkrachovat.

Ale, na druhou stranu to byly právě tyto věci, kdy si člověk uvědomil více než předtím, že se nám město mění, domy získávají krásnou novou fasádu, historické budovy z něj pomalu vystupují tak, jako perly na náhrdelníku, a že je tu i nějaká takzvaná regionální historie. Ostatně, byť již mladí mnohdy na televizi prý ani nekoukají, tak nás na ni kouká ještě pořád dost a občas zahlédneme, že v nějakém větším městě stojí lidé u přehrady, nebo nějaké velké řeky a odpaluje se výroční ohňostroj.

Z tohoto hlediska je tedy dobré připomenout vám čtenářům, ať už jste odkudkoliv, že právě v den, kdy k nám do Mělníka dorazil první letošní sníh ( 25. listopadu) si Mělník připomněl 749. výročí města. Je to s tou zakládající listinou složitější, ale to jsem psal již v minulém článku a je to tu ostatně napsáno již mnohokrát. Můžeme se údajně těšit, že celý příští rok bude tak nějak  kulturně probíhat pod hlavičkou významného výročí 750 let, tak jsem celkem zvědavý.

V těchto ne zrovna vlídných dnech platí, že pokud nedělám nějakou potřebnou práci, tak už asi od 28. října čtu :-), ale díky tomu tu mám na dnešek roztomilé téma. Vážně někdy člověk jenom zírá, co s námi ten osud dělá. Dostal jsem před několika málo lety k Vánocům knížku o našich rozhlednách a zastavil jsem se tehdy zvlášť u dnes zavřené rozhledny Slavín v nedalekých Tupadlech.

Mnozí jsme v posledních letech zaznamenali, že tu vyrostlo budhistické meditační centrum, ale tím historie objektu samozřejmě neskončila. To vědí zejména turisté, kteří se do těchto končin později dostali v rámci akce ,,Zimní přechod vrchu Nedvězí." Kniha o rozhlednách mně totiž nejen vysvětlila, že už tam budhistické centrum nesídlí, ale že je Slavín na prodej a dokonce mě odkázala na webové stránky realitní kanceláře, která objekt za mnoho milionů Kč právě v danou dobu prodávala.

Mnozí jsme tehdy vyslovili přání, že by bylo krásné, kdyby se Slavín opět stal veřejnosti přístupný a vznikla zde opět veřejnosti přístupná rozhledna. Uteklo opět několik let a na stránkách FB historické skupiny Mělník jste se mohli dozvědět o jakési jednorázové  kulturní společenské akci v jeho objektu. Pátral jsem tehdy po netu, jak se dalo, ale opravdu jsem se vůbec nic nedozvěděl kromě toho, že by mu nějaká skupina lidí vrátila ráda opět významnou společenskou budoucnost , jakou se mu snažili vtisknout již Veithové.

Je neskutečným komickým paradoxem, že to je opět knížka, která mi dává na pokračování historie Slavína odpověď. Zrovna nedávno jsem tu kritizoval nejnovější knihu o Mělníku a Kokořínsku, která dle mého názoru vzala kapitolu Mělnicko ,, hopem" a dopustila se i zmíněných chyb. Přesto, že byla vydána kniha letos a obsahuje i nádherné foto zrekonstruované vily Karola, tak tam autoři klidně napíší, že je sídlem knihovny. Prostě se po mnoha informacích vůbec nesháněli a znalosti domácích je nechávaly klidnými.

Přesto, že už tu máme menhir v Chodči kolik let doslova výstavní, tak ho klidně ignorovali, ač jinak dokonce i obrazem správně zmínili pomník v Chodči obětem, které ztratily život díky zákeřnosti gestapa. Mnohem lépe je již zpracována kapitola Liběchovsko, kde mezi mínusy lze započítat snad jen absenci letopočtu vzniku aleje podle křížové cesty, která v publikaci ze 70. let 20. století ( Kokořínsko - Máchův kraj) nechybí a netroufli si pojmenovat současného majitele uměleckého mlýna.

Ale, zbytek zvládli opravdu dost slušně. Poukázali na fakt, že tu Jan Hus zřejmě nikdy nebyl, poukázali na množství významných lidí, detailněji popsali události kolem lázní v Boží Vodě, popsali i celou příhodu ohledně vraždy J.V. Claryho včetně uvedení trestů za ni ( znáte z článku ,,Hraběcí kaple") a především mě dostali informací, která vnáší světlo do dění Slavína.

Cituji : Nedávno získal objekt bývalý primátor Jablonce nad Nisou .... , který by rád objekt po rekonstrukci zpřístupnil veřejnosti, včetně věže, která by se snad měla stát opět rozhlednou. Tak to se hezky čte, ne ? Připomínám, že Soutok již objekt v rámci DED v minulém desetiletí navštívil, ale vůbec bych se nezlobil, kdyby se naplnila zmíněná slova a člověk si sem opět mohl najít z výše uvedených důvodů cestu.

https://soutok.blogspot.com/2019/03/zamek-rozhledna-slavin-v-obci-tupadly.html

A to je pro tento poslední listopadový víkend zřejmě vše. Kdo by to jen řekl, že se dá kolem jednoho mini téma napsat tolik odstavců a vše jenom z hlavy při snídani :-). Pohodový vstup do dalšího týdne !

pátek 24. listopadu 2023

Před 32 lety zemřela hudební ikona Freddie Mercury. MOOS vydal novou papírovou vystřihovánku. Seznamte se s živým betlémem. Nejbližší jsou zřejmě ve Veltrusích a v Litoměřicích. Jde o historickou hru.

 


Přátelé, normálně bych dnes nic nepsal a už jsem si tak říkal, zda je třeba to zde pořád připomínat, ale neodolal jsem. Nejprve jsem jen tak nostalgicky přemýšlel o tom, že po 32 letech je hudba už úplně někde jinde, a že je vlastně vše kolem nás tak nějak pomíjivé. Kolik jen bylo slavných a krásných kapel ? Když si jako pamětník zapískám něco líbivého z počátků skupiny ABBA, tak ani nečekám, že vůbec někdo kolem mě bude vědět, o co jde :-).

Jenže, právě díky muzikálům Mamma Mia a Bohemian Rhapsody, které se dostaly do kin i do televize, tak se právě zejména tyto dvě zmíněné slavné dávné skupiny ještě tu a tam udržují i v myslích našich potomků, byť nám leckteré jiné programy i různá oldies rádia nabízí vzpomínky i na ty další hvězdy a hvězdičky.

Myslím si, že od vzniku Soutoku jsem tu 24. listopadu těch článků napsal již opravdu hodně a v některých jsem se pustil i do diskografie se sobě vlastním komentářem, tak ani nic nového dnes nic nenapíši a navíc mám pocit, že pořád nějak ani nic nestíhám a čas letí rychleji, než kdysi. I kdybych se tu zítra pokusil napsat zase něco nového a jistě podobného, tak už by bylo pozdě, protože 24. listopadu je jenom dnes a za necelé tři hodiny den už zase končí. A zrovna pátek. Bohužel končí pátek :-).

Tak aspoň nějaké odkazy z mnoha, které najdete pod datem 24. listopadu v časové roletě.

https://soutok.blogspot.com/2013/11/dnes-je-tomu-22-let-co-odesel-pan.html

https://soutok.blogspot.com/2012/11/pred-21-lety-skonal-freddie-mercury.html

https://soutok.blogspot.com/2016/11/uplynulo-25-let-od-smrti-krale-zpevu.html

https://soutok.blogspot.com/2021/11/pred-30-lety-zemrel-freddie-mercury.html

MOOS vydal novou papírovou vystřihovánku. 

Někomu může připadat poslední vystřihovánka Martina Klihavce komická, nebo snad ujetá, ale i toto je historie našeho města. A opravdu se může někdy stát, že stavba zmizí, a pak to bude vlastně obrovský poklad. Skutečně se už jen kvůli historii, našim vzpomínkám a budoucím generacím vyplatí dokládat na fotografiích rozestavěné stavby, nebo budovy, které mají zaniknout a můžeme být rádi, že se u nás na Mělníku mnohé fotografické materiály i pohlednice nakonec opravdu překvapivě dochovaly.

Ještě se vrátím ke včerejšímu článku, kde jsem hodnotil úvod nejnovější knihy o Mělníku a Kokořínsku. Není pravda, že Mělník měl dvě historické brány. On měl brány čtyři, ale bohužel se u těch dvou nejstarších nedochoval ani nákres a Labskou bránu strženou asi roku 1838 ( píši to z hlavy) máme aspoň na historickém modelu středověkého města v RMM a na vedutě v Albrechtově kronice, kde je sice příliš malá, ale je to cenný doklad. Tedy, brána Říční a Louková je zřejmě na vedutě, která má představovat napadení kláštera na Pšovce pasovským vojskem v roce 1611, ale není jasno, zda nešlo u těchto staveb jen o autorovu fantazii. V současnosti tuto vedutu nemohu na netu najít, ale byla titulní stránkou publikace MOOS věnované rekonstrukci kláštera po povodních roku 2002.


Mělnický osvětový a okrašlovací spolek vydal novou papírovou vystřihovánku. Jedná se o papírový model nejkontroverznější stavby nacházející se na Mělníku. Žádná jiná stavba na Mělníku nevyvolává tolik rozporuplných názorů, zda ji zbourat nebo dostavět. Zájemci si tak mohou vystříhat a slepit model budovy, která se nachází na náměstí Karla IV. a nese různá pojmenování: VVS, Amerika nebo Teherán. Vystřihovánku lze zakoupit pouze v mělnickém Turistickém informačním centru v ulici Legionářů. Autorem modelu je náš předseda a kronikář města Mělníka Martin Klihavec.


Tu větu, že vše souvisí se vším prostě doslova zbožňuji. Článek jsem začal kvůli Freddiemu a přes doplnění a pohledy na různé akce jsem objevil rozvíjející se fenomén s názvem živý betlém. Tak čtenáři vědí, že se Soutok svého času občas připletl někam, kde měli betlém jenž obsahoval živá zvířátka ( Litoměřice, Ústí nad Labem, Praha), ale nyní tu máme i něco, co se týká doslova hrané scény, kdy nám za přihlížení diváků přichází k jesličkám herci i zvířátka, aby napodobili onu slavnostní historickou chvíli.

Je to vlastně něco, jako velikonoční pašijové hry, které jsou možná známější a mnohdy nás taková akce ani nenapadne, protože žijeme spíše radostí z volného času a snažíme se někteří mezi domácím hodováním a sledováním televize vymýšlet čas na procházku, nebo dokonce na výlet.

Vězte tedy, že jsou i místa, kde se můžete stát diváky jakoby historické scény, pokud víte, kam se máte vypravit. Objevil jsem dokonce díky internetu jedno takové místo i v našem okrese a druhé v relativně nedalekých Litoměřicích, byť mnoho pozvánek v tomto vedlo na Moravu, nebo do vzdálenějších míst.

Podívejte se tedy, co jsem objevil a zároveň je to pozvánka. Dokonce tu jsou i fotografie z takové akce.

https://www.dltm.cz/zivy-betlem-na-domskem-namesti-v-roce-2022


https://turistickamapa.cz/akce/zivy-betlem-veltrusy/

https://www.zamek-veltrusy.cz/cs/akce/101424-zivy-betlem-2023

https://www.litomerice.cz/vypis-akci/details/2023-12-22/113102-zivy-betlem-2

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDiv%C3%BD_betl%C3%A9m

Nu, i kdyby nic jiného, tak je člověk zase chytřejší :-).

Pěkný poslední listopadový víkend !


čtvrtek 23. listopadu 2023

Kokořínsko známé i neznámé. Začátek knihy byl pro mě šokem. Je to možné ? Navštivte výstavu Betlémy letí už osm století. Výstaviště v Lysé má letos už jen jediný bod, ale bude trvat prakticky měsíc.

 


Včera v pozdních hodinách jsem po jiných knihách konečně rozečetl nejnovější knihu o Mělníku i o Kokořínsku, která vyšla letos. Ačkoliv se kniha tváří na první pohled dost zdařile, začíná krásnou mapou oblasti, obsahem oblastí a množstvím fotografií, tak jsem tam zaznamenal  na několika prvních stránkách věci, které by se zejména u knih rozhodně stávat neměly.

První oblastní kapitola začíná právě našim Mělníkem a hned dvěma zcela zbytečnými kopanci v důležitých letopočtech. Na straně 14 se píše:  V listině z roku 1247, kterou Přemysl Otakar II. věnoval Mělníku podíl z labského obchodu, se uvádí již jako královské město. Hned na straně 15, se zase píše, že sem v roce 1845 připlul první parník a o dva roky později byla dokončena železniční trať, která začala tradiční lodní dopravě rychle konkurovat.

Chtěl jsem se podívat, kdo vůbec knihu napsal, ale musel jsem si to najít až druhý den ve wikipedii. Autoři knihy jsou spisovatel Petr David a Vladimír Soukup.



Tedy, od takových matadorů bych to nečekal, byť se oba pánové narodili až v Letohradu, ale jinak mají za sebou pěknou kariéru. Zrovna příští rok má naše město obrovské jubileum 750 let a nikdo si v knize neohlídá správnost letopočtu 1274. Také železnice u nás nevznikla v roce 1847 ( tam není nešťastně přehozena  číslovka !), ale v roce 1874. Mimochodem, z Prahy do Děčína, se začalo po levém břehu Labe jezdit až v roce 1850. U cukrovaru mohl být letopočet 1868, ale autor asi někam pospíchal. V úvodu vyprávění autor správně zmínil osobní vzpomínku na to, jak si tu turisté často pletou vody pod městem, ale jistě se kromě další vzpomínky na horu Říp a velkou rozlehlou nížinu dalo ještě bonusově napsat, že tu je také překrásný výhled na členité České středohoří a nedalekou Prahu.

Nu nic. Uvidím, jak to bude dále, ale v čase, kdy tu navíc budeme celý příští rok slavit takové veliké výročí, tak by si měl toto někdo ohlídat. Jsou to hned v úvodu takové zbytečné nepříjemné kopance, byť celé dílo vypadá provedením jinak opravdu turisticky zdařile.


Přišel mi materiál z RMM k velké dlouhodobé výstavě betlémů v našem městě, tak rád zveřejňuji. Betlémy jsou mnohdy krásnými díly a k některým domácím můžete mít i širší vztah, protože jsou vzpomínkou na vaše osobní dětství, nebo je třeba i vyráběl váš předek. Žel jsou v životě i situace, kdy kvůli domácím mazlíčkům řešíme, jak vánoční artikly vůbec zabezpečit, nebo zda je vůbec instalovat, ale některé věci jdou prostě těžko dohromady.

Místo: Regionální muzeum Mělník, velký sál Výstava: Betlémy letí už osm století Termín: 17. 11. 2023 – 7. 1. 2024; vernisáž 16. 11. v 17:00 hod.

Muzeum představuje nový mělnický betlém jako předzvěst oslav 750 let města

Betlémy letí už osm století, to je název výstavy, kterou uvidíte ve velkém sále Regionálního muzea Mělník do 7. 1. 2024. Nabídne návštěvníkům základní seznámení s vývojem betlémářské tradice v průběhu dějin. Neopomene naznačit historické souvislosti 1. století a dnes již pozapomenutou souslednost betlémských událostí, připomene význam křesťanského poutnictví a zvláštní pozornost věnuje události v italském Grecciu z prosince 1223, kterou si letos budou věřící i nevěřící připomínat doslova po celém světě. Inscenace prvního živého betléma, kterou tehdy inicioval sv. František z Assisi, se nicméně stala jen jedním ze zdrojů pozdější úžasné tradice „stavění jesliček“. Vystavené artefakty dále připomenou fenomén Mariina „panenského mateřství“ v malířství raného novověku a přes půvabný kostelní betlém z Mělníka-Pšovky nás přenesou do časoprostoru papírových betlémů 19. a 20. století, který by sotva nabyl takové šíře a pestrosti nebýt restrikcí císaře Josefa II. zacílených proti v baroku hojně rozšířeným chrámovým betlémům. Krásné papírové i svébytné reklamní betlémy na výstavu laskavě zapůjčila PhDr. Jiřina Hánová z Rokycan. Další artefakty poskytla mj. Římskokatolická farnost – Proboštství Mělník a mělnický patriot Karel Lojka. K pozoruhodnostem výstavy patří např. drobounký betlém zhotovený z kosti, scéna Narození usazená do dutiny polodrahokamu nebo betlém v podobě závěsného dioramatu s vestavěnou zvonkohrou. Až do vánočních prázdnin bude na výstavě v dopoledních hodinách probíhat interaktivní program pro školy. V muzejní dílničce si děti dotvoří nový mělnický betlém od české ilustrátorky Ladislavy Pechové. Ten reflektuje výročí 750 let města; každý darovník představuje jednu významnou osobnost mělnické minulosti. Muzejní betlémek tak symbolicky otevře oslavy městského jubilea, jimiž bude vyplněn celý rok 2024. Ve středu 27. 12. proběhne na výstavě perníková dílnička nejen pro děti vedená PhDr. Danou Holmanovou. 4. 1. od 15:30 se koná komentovaná prohlídka výstavy s kurátorem Mgr. Lukášem Snopkem.

-RMM





Zrovna včera jsem zahlédl v televizi nějaké kalendárium, kdy a kde se všude konají vánoční trhy. Protože u nás jsou tradičně až déle po polovině prosince, tak vám zatím v tuto chvíli nabídnu pozvánku aspoň na ty v Lysé nad Labem, které každoročně uzavírají během několika víkendů celý program výstav v tamním výstavišti.

VÁNOČNÍ VÝSTAVIŠTĚ V LYSÉ

Polabské vánoční trhy v Lysé nad Labem mají svou tradici přes 20 let. Tři prodloužené adventní víkendy vás vtáhnou do vánoční atmosféry! Zveme vás na Mikulášské vánoční trhy 1. - 3.12., Stříbrné vánoční trhy 8. - 10.12. a Zlaté vánoční trhy 15. - 17.12.
Pojďte využít jedinečné příležitosti nakoupit vánoční dárky pod jednou střechou. Každý tady objeví pro své nejbližší to pravé! Dámské, pánské i dětské oděvy, šperky, doplňky, ložní prádlo, užitkové sklo a dekorace, drogerie, nebo kožená galanterie, to je jen zlomek toho, co můžete na Polabských vánočních trzích nakoupit! Těšíme se na vaši návštěvu. Chybět nebude dobrý svařák a bohatý doprovodný program.

Informace pro návštěvníky

Otevřeno je vždy od pátku do neděle od 9 do 17 hodin, vstup na vánoční trhy je ZDARMA a možný i se psem.
Přijďte si užít vánoční atmosféru i vy!


neděle 19. listopadu 2023

Blíží se platnost nového železničního jízdního řádu pro rok 2024. Nejvýznamnější změnou pro Mělník je cílová stanice v Praze. Děláte si z cestujících legraci ?! Nejmladší sluneční hodiny má Mělník 10 let !

 


Jízdní řád pro rok 2024 začne platit dne 10. prosince 2023.

Přátelé, máme tu tradiční období, kdy nám za chvíli vstoupí v platnost nové železniční jízdní řády pro rok 2024, a protože jde o věc, která se po celý život těší mému zájmu a zejména během letní dovolené se mě nejvíce dotýká, tak je to vždy důvod, proč se na nový jízdní řád rád podívám.

Nejzajímavější změnou pro nás tady v Mělníku je  návrat přímých spojů do Prahy opět na hlavní nádraží ( do 9.12. končí spoje na Masarykově nádraží), což jistě mnozí uvítáte. Změnu měla na svědomí především rekonstrukce hlavního nádraží. Cestující se tak opět dostane na důležité místo v centru města, kde může prakticky  přestoupit na další zejména dálkové vlaky a do metra, čímž odpadá někdy případný nepříjemný asi 10 - 15 minut dlouhý pěší venkovní přesun, pokud jste zrovna necestovali do centra historického města.

Když už jsem zmínil tu možnost přestupu na dálkové vlaky, tak je třeba upozornit, že došlo pro výletníky k docela příjemné situaci ohledně návratu do Mělníka. Pokud nám poslední autobusy linky 369 jezdí o víkendu z Ládví do Mělníka ve 21.00 , 22.00, 23.00 hodin a v půlnoci s příjezdem v cca 0.40 hodin .... Pokud  mimochodem poslední linka číslo 400 jede o víkendu ze Střížkova ve 22.40 s příjezdem ve 23.10, tak je dobré vědět, že z hlavního nádraží jezdí i přímé vlaky s odjezdem ve 21.46 a 22.46 ( příjezdy 22.51 a 23.50) a hlavně byl posunut poslední spoj na 0.33 s příjezdem v 1.30 do Mělníka.

Tento posun mi přijde rozumný, když zvážíte, že první nedělní ranní autobus jede až v 6.00. Časy, kdy se dalo jet z Prahy- Holešovic vlakem po půlnoci v 0.20 i přes Cítov jsou dávno pryč.


Co je na naši hlavní trati s občanským číslem 072 oproti letošnímu roku jinak ? Spatřil jsem tam prodloužení ranní zastávkové spoje v 5.11 o pracovních dnech, která začíná u nás v Mělníku a již nekončí v Kolíně, ale v 7.26 v Čáslavi. Myslím, že tato spoj je nějakou dohodou mezi městy a naše pracující může zajímat nejspíše především  pouze tehdy, pokud nejedou dále, než do Lysé nad Labem, kde vlak velmi dlouho stojí.

Stojí tam téměř 25 minut, pustí RegioJet s odjezdem v 5.40 z Mělníka a do Kolína přijede 18 minut po něm v 6.58. Zatímco RegioJet s příjezdem v 6.40 do Kolína má návaznost na rychlík Vysočina ( 6.47) do Brna s příjezdem v 7.08 do Čáslavi, tak náš ranní vlak v Kolíně postojí do 7.04 ( 6 minut) a v 7.28 skončí v Čáslavi. Napadlo mě tak, jestli by to nebyl  třeba navíc i pohodlný vlak pro nějakou partu důchodců, kterým nevadí ranní vstávání,  snad i půlhodinové čekání v Lysé, ale přestupování, že by to bylo vhodné k návštěvě Železných hor. Po železnici rozhodně ne, protože linka 236 do Třemošnice nemá pro tuto spoj přípoj. Snad ta Kutná Hora, když je problém přestupovat.

Pak tam je na naši trati taková zajímavost. Pouze v pátek odpoledne v 17.23 vyjíždí v sezóně lokálka do Mšena už ze Všetat a jistě z důvodu nějaké návaznosti. Zabývat se tratí 076 Mělník - Mšeno je asi zbytečné. Kdo sledujete média, tak víte, že její víkendový provoz během tzv. letní sezóny je momentálně velkým úspěchem v souboji s těmi, kteří momentálně rozhodují. Nic nebylo platné ohánět se tím, že autobusy se v obcích u lokálky sotva vyhýbají autům v protisměru, jízda je spíše za trest, nebo že Kokořínský rychlík přiváží z Prahy hodně lidí. Prostě musíme počkat, jestli příští střídání vlivných nabere lepší směr.

Ostatně, nemusíme chodit až na naši lokálku. Zajímalo by mě, kolik vlivných lidí a zejména v Praze asi tak trápí, že není z Vysočan do Všetat pro nás tolik potřebná dvojkolejná trať, byť tam nějaké územní náznaky v prostoru vznikly. Konečně, nedaleko Satalic i Vysočan je velmi důležité autobusové nádraží Černý Most, odkud jezdí plno vnitrostátních dálkových spojů. Tady se dovolím zastavit, protože nám to rozšiřování PID letos pěkně stagnuje a stále jsme nejdále na nějakém 12. pásmu v Turnově, poblíž Pardubic a nad Táborem. V dohledné době jde pouze o Rakovnicko, kde však dochází k provázání asi čtyř systémů.

Když jsem si tak prohlížel jízdní řád pro rok 2024 týkající se naši hlavní mělnické trati číslo 072, tak mně až vykolejil fakt zápisu zejména spojů provozovatele RegioJet . Už nestačí jenom dva sloupečky, ale nyní má cestující u jedné rychlíkové spoje dokonce občas sloupečky tři  a spoustu vysvětlivek. Tohle má cestující opravdu luštit ??!!! To má získávat nové pasažéry pro hromadné prostředky ??!

Podívejte se na ukázku na obrázku. Nejde to zjednodušit ? Podívejte se na vysvětlivky pod číslem 51, 53 a 54. Nejprve zahoďme ty populární římské číslice pro měsíce, do kterých se snadno zamotáte a změňme význam vysvětlivky číslo 51. Vlak nejede 2.3. - 16.8.  Co to znamená ? Že vlak jede od 10.12. 2023 do 1.3. 2024 a znovu pak od 17.8. 2024 do změny řádu v prosinci 2024.

Pokud nám udává vysvětlivka číslo 53, že vlak jezdí o pracovních dnech od 4.3. do 16.8. a vysvětlivka číslo 54 o sobotách, nedělích a svátcích od 2.3. do 11.8., tak mi z toho vyplívá, že jede denně po celý rok. Nevěříte ? Tak 2.3. je sobota, 3.3. neděle, čímž začíná poznámka číslo 54, dne 4.3. je pondělí a začíná platit i číslo poznámky 53, dne 11.8. je neděle, kdy končí poznámka 54 pro víkend, 16.8. končí v pátek poznámka 53 pro pracovní dny a 17.8. již zase platí každodenní jízda díky poznámce číslo 51.

Něco jsem přehlédl ? Nechám se poučit. Dle mého názoru by úplně stačil jeden sloupek bez jakýchkoliv časových vysvětlivek, neboť jsme před chvíli zjistili, že cestujícímu jede tato spoj denně včetně všech svátků v roce. Nevidím tam upozornění, že by třeba 24.12. a 31.12. nejela.

https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/162365760/k072.pdf/2307a4a8-d21b-469a-a4a9-b5a2ffe87fb9

Vím, že má vše ve vlakových řádech nějaký smysl a uměl jsem je číst i chápat, ale toto je už snad nějak moc až překombinované. Jak to, že nikdy nebylo potřeba na naši trati tolik sloupců na jeden spoj, jako nyní ??? Vždyť to vypadá tak, jako  byrokracie a ještě nepřehledná. Dokonce i poslední ,, flamendrák" z Ústí ( Pro změnu České dráhy) získal dva sloupečky, ovšem opodstatněně rozdílné. Asi je tam nějaký důvod, proč určitou část roku jede ze západního nádraží na Mělník ve 22.59 a určitou až ve 23.05 :-).

Nevím, ale řada potenciálních pasažérů si zejména v železniční dopravě stěžuje, že je vůbec problém zjistit, jakou si zakoupit jízdenku, aby člověk tvrdě netratil. Nadává se na to, že neexistují výhodné společné jízdenky ve stylu jízdenky ČD Jízdenky na léto, kterou by mnozí uvítali i jindy :-) , ale především leckomu i nedojde, že má cenu cestovat pouze na jízdenky integrovaných systémů a nikoliv dopravců, nebo na speciální jízdenky, které je prostě nutno zkoumat. Ale, ještě pojďme k novému řádu.

Dva sloupce ještě jdou a zvlášť když mají odlišné časové hodnoty k zastávkám, počátečním i konečným stanicím, absenci jízd během některých svátků ale myslím si že v řadě případů je spíše srozumitelnější dobře napsaná vysvětlivka, než nutit luštit cestujícího vysvětlivku pod třemi sloupci. Bohužel se domnívám, že srozumitelné vysvětlivky jsou u drah dnes problémem, protože se nedbá na jejich přehlednost.

Letos tu tedy zatím jinak není k železniční dopravě u nás co říci, protože nějaké novinky neočekáváme a jízda v taktu se již dlouhodobě ustálila na velmi sympatických časech. Zejména u rychlíků jezdících v dvouhodinových taktech si pamatujme, že směrem na Kolín je odjezd vždy 20 minut před sudou hodinou ( 5.40, 7.40, 9.40, 11.40 ...) a do Ústí nad Labem je to přibližně 15 minut po sudé hodině ( 8.15 , 10.15 ...) Tam ovšem jezdím s ČD převážně na 24 h DÚK, které mají přípoje k západu i k severu.

Koukal jsem také, který článek je dnes nejčtenější a uvědomil jsem si, že naše nejmladší sluneční hodiny letos slaví jubilejních 10 let. Pořád jsou nějaká výročí a ani to nestačí mnohdy vést člověk v patrnosti. Gratuluji k tomuto vynikajícímu nápadu, který krášlí vhodně historický střed našeho města !

https://soutok.blogspot.com/2013/10/melnik-ma-nove-slunecni-hodiny-nikam-za.html

https://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?evc=ME_35

Pohodový vstup do posledního celého listopadového týdne !

pátek 17. listopadu 2023

Víte, co je to MKT ? Opravdu jsme objevili Teorii všeho ? Bude ještě dlouho trvat souboj mediálního hlavního proudu s novým pohledem na věci ?

 



Snad každé malé dítě se jednou zeptá : ,, Tati, co je s člověkem po smrti ? " Obvykle přijde nějaká uspokojivá odpověď, se kterou se dítě na mnoho let spokojí, neboť má kolem sebe tolik zvláštních neznámých věcí a je pro něj radostí je objevovat. Pak dospěje do školních let, na jejichž konci je vybaveno představou, že my ( já) jsme náš mozek a celý vesmír i s naši planetou a jejím vývojem až po člověka začal prostě náhodným výbuchem z jednoho bodu, kterému říkáme Velký třesk.

Občas této myšlenkové teorii říkáme hlavní mediální proud a mnoho lidí, se s ní spokojí, protože to všechno nejsou vědomosti, kterými bychom byly nějak nuceni, se po čas svého života zabývat a nepotřebujeme je ani k výkonu své práce. Je to opravdu tak jednoduchá odpověď, jak se na první pohled zdá, a jak jsem ji zde nyní nastínil ? Ani náhodou. Vždyť člověk byl stvořený k tomu, aby stále něco objevoval a aby se naše civilizace vyvíjela.

Není asi samo sebou, že tvor, který na počátku lovil po lesích zvěř ke svému přežití dnes plánuje meziplanetární lety k jiným světům a na své planetě užívá nejrůznější fascinující technické možnosti. Pravdou však je, že řada lidí se spokojí s tím, co jim dala škola, a co se na ně valí z nejrůznějších médií. Ovšem, právě proto, že člověk je tvor zkoumavý, tak se najde vždy nějaká část společnosti, která se snaží zjistit něco více, co najde obvykle jenom v knihách.

Všimněte si té paralely s médii, kdy se o některých věcech nikde v novinách, nebo v televizi převážně nedozvíte, ale objevíte je teprve až na internetu, pokud víte, kde a jak hledat. Některé nejprve u nás vůbec nepublikované zajímavosti, se šířily mezi lidmi opatrně a ústně. Někdo byl svědkem něčeho, co mu přišlo neskutečné a občas to řekl někomu dalšímu. Průlom nastal na jaře 1990, kdy se k nám dostávaly knihy doktorů Moodyho a Perryho.


Reakce na tyto knihy byly různé. Na jedné straně v nich objevil člověk to, co se předtím mezi lidmi někde šeptlo a většinou to mělo souvislosti s operačními sály. Není dnes již žádným tajemstvím, že řada pacientů po náročných operacích, které samozřejmě přežila, tak se shodovala v několika bodech na společných pocitech během nich. Moody však nepublikoval pouze prožitky pacientů ohrožených na životě, ale věnoval se hypnóze, kdy údajně uváděl klienty do jejich minulých životů, čímž oživil téma reinkarnace.

Určitou slabinou těchto příběhů je, že čtenář vychovávaný v době vědy, se nespokojí s vyprávěním nějakých  obyčejných životopisů různých lidí. Ostatně. máme mnohdy co dělat, se začíst do životopisů nějakých významných osobností. A tak jednoznačně nejzajímavější je zřejmě psaný fakt, že malé děti jsou prý schopné v některých případech do určitého věku popsat prostředí v čase ( cizí země v 15. století, řeč té doby na onom území), které nikdy během svého krátkého života nenavštívily a ani nemohly. Věřme tomu.

A pak je to samozřejmě ta část, kdy se shodují výpovědi zachráněných pacientů někdy až v deseti bodech. Ovšem, pokud bychom se zabývali jenom úzce otázkou našeho osobního bytí a zůstali u těchto dohadů, tak bychom se o mnoho zajímavého připravili, třebaže i tady si autoři zabývajícími se tímto téma nacházejí stále více docela slušných přesvědčivých indicií. Vždyť náš život není jenom naše osobní současné bytí, ale je to spousta věcí a fyzikálních zákonů kolem nás, které nás obklopují.

Dnešní svět není jen tou klasickou školní fyzikou, která stále plní média, ale je i méně známou fyzikou mikrosvěta, kterou můžeme nazvat  kvantovou fyzikou, a která se dnes prostřednictvím knih stává i populárně naučnou literaturou pro širokou veřejnost. Možná si někdo řekne : ,, A co může být zajímavé na nějaké fyzice atomů a elektronů, kde je jen nějaká pravděpodobnost, duálnost stavů, a kde nebereme v potaz ani čas ? "


Může a hodně, pokud jsme ochotni přijmout myšlenku, že náš mozek je jenom určitý přijímač komunikující s všude přítomnou myslí v kosmu, jenž je součástí dalších vyšších úrovní společné kosmické mysli. Není ostatně náhoda, že na mnoho věcí reagujeme dost podobně, nebo stejně, ač žijeme jako lidstvo třeba i na druhé polokouli, nebo jde jen o naše sousedy.

Konečně, část vědců se domnívá, že naše duše má určitou velmi malou hmotnost, která se s okamžikem smrti rozptýlí do okolí. Naše tělo není jenom ta fyzická bytost, kterou vidíme v zrcadle, ale má i další vrstvy nad touto vrstvou, kterou někteří jasnovidci vidí, jako auru. Kvantový svět je svět částic, které mohou být za určitých okolností vlnami a naopak.

Mně se u této teorie velmi líbí jeden příklad, ke kterému mám blízko asi právě proto, že si rád najdu čas pro dálkový rozhlasový příjem. Je to příklad, který se nyní pokusím popsat. Na rybníku je model lodičky, která představuje naši bytost. Vložená baterie je vlastně takové srdce, které napájí elektromotůrek s lodní hřídelí, elektrický mechanizmus ovládání kormidla ( pohybové ústrojí) a samozřejmě i plošný spoj se součástkami a přijímací anténou ( mozek). Aby se pak elektromotúrek spustil, tak musí pochopitelně dostat příkaz z plošného spoje ( mozek),  Jak je to jen podobné s lidskou bytostí.

Jenže, aby se i tak vše spustilo a reagovalo na povely, tak kdesi na břehu ( v jiném světě) stojí člověk s dálkovým ovládačem a po vlnách neviditelné vysoké frekvence předává lodi příkazy. Pro tuto teorii hraje i to, že vědci a lékaři sice našli v mozku určitá centra, kde se při různých činnostech zvýší určitá aktivita, pacienti dokáží pomocí mysli ovládat třeba snímací kameru, ale centrum mysli s různými plány a hlavně našimi osobními pocity nikdy neobjevili. Materialistický mediální názor tak holduje pro chemii v mozku a elektronické impulsy, ale pak je tu tedy třeba ta otázka fenoménu některých velmi malých dětí, kterou jsem tu již zmínil.

Dalo by se to tedy celé shrnout na souboj dvou vědeckých světových názorů, kdy ten první stále ještě vládne médiím a ten druhý získává pro sebe stále více indicií. My jsme jen prostí vědecky ne příliš vzdělaní lidé, kteří se teprve sami od sebe vzdělávají dostupnou literaturou, ale vědci stále ještě nejsou spokojení. Zastánci hlavního proudu poukazují na fakt, že kvantová fyzika je fyzikou mikrokosmu a ostře se proti jakémukoliv provázání ohrazují. V důsledku toho tu vzniká snaha přijít s Teorií všeho, která zastřešuje úplně vše a dává věcem kolem nás řekněme až plánovaný harmonický řád, na rozdíl od náhodného chaosu, který jen náhodně stvořil naši sluneční soustavu a jen náhodně nechal vzniknout Zemi přesně tak daleko od Slunce, aby na ni mohl vzniknout život.

J.  Calleman poukazuje na fakt, že dávné vyspělé civilizace rozuměly vesmíru zřejmě lépe nežli my v dnešní  společnosti a na pomoc pro svoji Teorii všeho si bere civilizaci Mayů a především jejich kalendář, pyramidy i výpočty. S pomocí tohoto dědictví pak přichází s něčím, co vůbec nevylučuje hlavní  vědecký proud, ale dává mu možná smysl i řád. Rodí se tak MKT ( Makroskopická kvantová teorie), která i v hlavním současném vědeckém proudu ukazuje, že kvanta mají své místo i v jiné oblasti života. I laik si možná uvědomí, že k nynějším změnám zejména v technické oblasti života dochází ve stále kratších kvantových skocích, které nás posouvají zajímavým světem stále nových lidských možností.

Dokonce se ukazuje, že rodící se děti do tohoto pro nás již až příliš technického světa jsou bytosti, které jej překvapivě rychle od svého narození zvládnou na rozdíl od nás chápat. Vy starší jistě pamatujete dobu, kdy jsme nejprve měnili audio kazety za VHS kazety, pak přišly CD romy, DVD, flash - karty, Internetové úložiště Cloud, chytré mobilní telefony, holografické tiskárny a dnes se již setkáváme s AI umělou inteligencí, která sice může pomoci v domácnosti, ale dokáže bez vašeho vědomí i svolení vypustit na internet ,,vaše foto", které si sama vyrobí, kde jenom odborník pozná, že to nejste vy a ani to není asi s vašim vědomím, protože máte na snímku šest prstů. To opravdu bylo nedávno dokonce v naši televizi.

Život kolem nás je tedy neskutečně rozmanitý a stále technicky rychlejší a rychlejší. Není divu, že se v něm mnozí toužíme vyznat, nějak jej zpřehlednit a hledáme v něm i své místo.


To byl tedy můj laický pohled na dění kolem sebe, ale určitě doporučuji si přečíst článek pod odkazem níže, který řekne, nebo spíše napoví mnohem více. Pochopitelně tu nechci to nejhlavnější odhalit, když je to součástí nitra skvělé knihy v oboru, nad kterým bychom se měli zamyslet. Těch skvělých knih i průměrnějších je v oboru pochopitelně celá řada, ale to třeba zase někdy jindy. Konečně, to samo je jedno z témat, která dávají lidem pocit povznešenosti  nad malými věcmi běžného života a dodávají jim energii.


Pohodový prodloužený víkend !


sobota 11. listopadu 2023

Knížky o Mělníku a Kokořínsku bývají vhodným vánočním dárkem. Které z nich ještě bezpečně seženete ? Web Soutok je tu dnes rovných 12 let. Zvláštní a zajímavé statistiky.

 


Zvalo mě před tímto víkendem několik lidí  do Jičína, že je tam prý nějaká velká výstava modelové železnice. Jejich aktivitu i upozornění jsem pochválil, ale když mám nyní doma několik věcí, na které se již moc těším a s jednou z nich jsem již nedávno začal.

Jsou to knihy. Ano, docela obyčejné knihy. V brzkém mládí je člověk četl spíše  až řekněme snad vyjímečně, ale postupem času, se téměř naplnilo občas užívané heslo, že kniha je nejlepší přítel člověka. Pochopitelně, že literatura v knihkupectvích je rozdělena do celé řady žánrů a každý preferuje něco jiného. Žel, ne každý sdílí nadšení pro nějakou četbu, která může být poučná, ale to už je věc jiná, o které rozhoduje celá řada faktorů.

K těm nejpopulárnějším, které lze na Mělníku směle potenciálním čtenářům nabídnout a jsou zároveň i vhodným vánočním dárkem jsou knihy o Mělníku a našem CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Máme někdy pocit, že už to tady kolem přece všechno známe a nemůže nás tak nic překvapit, ale takový přístup není zrovna nejšťastnější.


Moje generace vyrůstala na českých filmových komediích a dnes musím říci, že někteří z nás ovládají nejen celé filmové dialogy, ale teprve třeba až po padesátém shlédnutí komedie Jáchyme hoď ho do stroje si člověk teprve uvědomil, o co se vlastně ten František Koudelka ( Luděk Sobota) opírá v okamžiku, kdy se rozhoduje, zda se má zapsat do juda, či nikoliv.

Když se na ten předmět zadíváte a zjistíte, že socha o kterou se opírá je téměř kopií daného okamžiku ( Koudelka si rukou zadumaně podepírá bradu), tak se prostě musíte znovu smát a žasnout nad genialitou autorova díla, který rozdával radost i z každé maličkosti a ještě vše dokreslila dobře zvolená hudba, kterou musí člověk s hudebním nadáním ocenit.

S knihami je to podobné. Řekl bych, že v nich mnohdy hledáme něco, co nám připomíná náš život a není nám to cizí. Proto se vždy rádi podíváme na knihy, které nás provází něčím, kde nejsme zcela cizinci a v případě Mělníka a Kokořínska je téma tak blízko, že nás až těší, že se můžeme k bodu zájmu vypravit prakticky kdykoliv.


Knížka na prvním obrázku mě teprve čeká, a i kdyby mě neměla nijak překvapit, tak mi jistě vždy připomene, že není nutné vždy jezdit někam daleko, ale již jen kousek za naším městem máme tyto krásy, které jsou ceněny i daleko odtud. Druhou knížku již mohu ohodnotit a pravidelnější čtenáři vědí, že jsme v ní našel dosud neznámé skály, ke kterým turistické značky nevedou, navštívil je a sepsal tu pro sebe i pro vás další seriál, který vás k těmto neznámým útvarům dovede. Ten čas ale letí.








Jak jsem tak prohlížel, co se dá v současnosti o Kokořínsku mezi knížkami ještě sehnat, tak jsem našel i publikaci na třetím obrázku. Ani já si nepořizuji samozřejmě vše.


Závěr patří knížce, která mě relativně nedávno nalákala krásným obrázkem a na první pohled zklamala. Nečekejte, že je o turistice a o skalních městech. Vůbec ne. Ten titulek je poněkud zavádějící, ale dá se v ní najít plno zajímavého, pokud se smíříte s tím, co jsem napsal. Ona se totiž věnuje městům i vesnicím v oblasti, se zaměřením na jejich dějiny a významné osoby. Není tam nic o turistických značkách a  ani skalních útvarech.

Pokud si však dokážete udělat zájem i čas aspoň na některá místa v oblasti, tak nebudete obdivovat jenom okolní přírodní krásu, ale tentokrát třeba i něco z dějin a zajímavých osobností určitých míst.


Nepodíváme se v článku však jenom na tituly, které jsou věnovány našemu CHKO, ale podíváme se i na knihy o Mělníku, které lze ještě sehnat. Bohužel to totiž někdy tak je, že některé knihy se velmi rychle prodají a léta pak čekáte, zda je třeba snad znovu někdy někdo nevydá. Knihy na obrázcích by tedy neměl být problém v současnosti sehnat.

Jak jsem zde již zmínil, tak venku je již věčně tma, nebo deštivé počasí a osobně mě to již jen právě kvůli nepřečteným knížkám momentálně nikam neláká, tak jsem dnes přišel s článkem, který je věnovaný takovému skvělému kamarádovi právě pro toto období. Než se však vypravím znovu číst jednu rozečtenou knihu ( Samozřejmě čtu vedle toho také na netu zprávy z veřejného dění u nás i ve světě :-)), tak mám dnes takovou chvilku, která je vlastně svým způsobem významná.



Číslo na grafu vlevo nahoře je někde kolem 880 000.

Dne 11.11. 2011 v 11 hodin dopoledne vznikl díky osobě Romana Raka tento web Soutok. Já už toho napsal snad každý rok u příležitosti tohoto výročí více než dost a působí to trochu zvláštně. Mnohdy jsem se díky občasné zálibě v psaní tolik rozepsal, až mi to z dnešního pohledu přijde zbytečné i snad nesrozumitelné, ale kdo nic nedělá, tak nic nezkazí.

Takovým hodně sledovaným článkem o výročí Soutoku bývá článek  ,, 3 roky Soutoku".


Když si jej přečtete, tak se můžete divit tomu, že je tam řeč o řadě webů, které již dávno neexistují a naopak vlastně snad všechna ta FB, které tu máme dnes, tak prostě v roce 2014 ještě neexistovala, či o nich případně nikdo nevěděl.

Za těch 12 let, které dnes Soutok má, tak jsem toho prožil mnoho  v mnoha oblastech a mnoho věcí se změnilo. Nejprve jsem si tu užíval chvíle, kdy se tu počítadlo k mé radosti jenom protáčelo, bavilo mě obrážet různé akce, mít první na webu fotky z nich, psát zážitkové reportáže a zkoušel jsem psát i seriály ohledně věcí, které byly do té doby nějakým způsobem mé hobby.

Ostatně, nebyla to pro mě žádná novina, protože jsem si jako externí dopisovatel Tepu Regionu na podzim roku 2005 toto tak trošku vyzkoušel. Také mi tam vyšel článek o rádiu i několik tipů na výlety.

Přiznám se, že jsem byl později l i  občas zvědavý, zda to někoho třeba i jen občas nezaujme a i tady mám pochopitelně jisté zkušenosti.


Graf návštěvnosti v průběhu celých 12 let.

Vzpomínám třeba na případ, kdy jsem se pokoušel uspět  v Libereckém, či Jabloneckém deníku se seriálem  ,,Nejkrásnější města na severu českého království." Hlavně Zhořelec má přes 1 800 návštěv.






Tam si s mojí nabídkou na bezplatné zveřejnění seriálu v novinách ( pouze s názvem autora) nějak nevěděli dlouhou dobu rady, až jsem byl po čase přeposlán do Ústeckého deníku, kde mi nějaká redaktorka oznámila, že mě dostala na starost a dala mi najevo, že až budu psát cestopisy o Monte Carlu ( článek o městě mi poslala v příloze), tak můžeme komunikovat.

Díky známosti to bylo jiné již třeba v Kolečských listech ( obec za městem Kralupy nad Vltavou), kam jsem jim věnoval  například článek o Hraběcí kapli u Štětí a o Jedlové. V prvním případě jsem byl o téma požádaný a ve druhém jsem měl s výběrem lokality volnou ruku.








TOP 20 v průběhu všech 12 let. Pozor !!! Přečtěte si důležitý tučný dodatek kurzívou u obrázků níže.

Pokud jde o Mělník, tak tady předpokládám, že snad každé noviny a nejen ty místní regionální musely na články Soutoku  i předešlého webu Můj Mělník za ta léta už dávno narazit a případně se podle toho zařídit,. Ale, ona je to všechno tak nějak  politika, a že si Soutok kvůli zajímavosti i sledovanosti pochopitelně do lecčehos opatrně rýpne, když se mu něco moc nezdá, tak to jistě.

 Nejsou tu jen bezpečné a pohodové články o naši krásné přírodě i levném cestování vlakem, nebo o tom, jaké koníčky se dají dělat, ale občas i nějaká kritika něčeho, co se nemusí někomu vlivnému třeba na radnici zdát, tak proto je asi  ta mediální situace Soutoku i taková, jaká je a člověk si již dávno zvykl. Soutok nikdy nechtěl být webem, který by chtěl jenom něco chválit a asi by mě to ani nebavilo. K životu patří oboje, a to i například v jinak líbivé kategorii cestování, když něco kvůli  něčemu a někomu skřípe..

 Dnes tedy jde zřejmě díky Mělníčku, pro který jsme tu kdysi, jako magazín začali s Romanem Rakem psát již jen často o několik málo desítek návštěv na článek, ale pořád jsem za ně moc rád  a jistě ti lidé vědí, co je pudí k tomu na ty články Soutoku kliknout. Zajímavé, že někdy je doslova nutností, aby se nový článek zobrazil na záložce zpráv na Mělníčku a přitom jsem zažil nedávno i případ, kdy už přiskočilo asi 10 čtenářů, přičemž na Mělníčku ještě odkaz na nový článek nebyl.

 Založit FB, nebo rozjíždět nějaký nový projekt se nechystám. Konečně bych moc rád na tom počítadle Soutoku  ten milion jednou rád viděl, což je při současném tempu za předpokladu nápadů na články zřejmě otázka dvou let. Tedy, také za předpokladu, že mně to zdraví i technika dovolí a Googl mi to nějak neutne. Samozřejmě i s jistotou Mělníčku v zádech, jenž jediný je vlastně reklamou, která mnohde ani není podle členských propozic s vyjímkou vlastních webmástrů na různých FB povolená.

V současnosti se blížím důchodovému věku a občas slýchám od několika málo náhodně zasvěcených lidí z okolí, že je dobře, že píši web, protože mě to nutí k určitému namáhání mysli, což mozku a zdraví vedle pohybu a vzdělávání se  všeobecně prospívá. Musím občas vymyslet téma, někdy i zjišťovat nějaká data, a když nejedu na výlet, tak aspoň musím tady poblíž něco někde vyfotit, aby ten web žil. 


Jak můžete vidět, tak ty statistiky od Google stejně ukazují nesmysly. V TOP 20 je na prvním místě Andrej Babiš, ale na vrchním i spodním snímku vidíte články, které již mají i pět a půl tisíce návštěv a v tabulce TOP 20 vůbec nejsou stejně tak, jako třeba Svatba Jiřího Lobkowicze, která dlouho vedla. Zajímavou skupinou je cizina, která mi třeba ukáže, že ten den se dívalo 800 Švédů, nebo po tři dny celkem 1 400 lidí z Indonésie atd. , ale článkům toho dne to nepřiskakuje. Tam je opravdu u článků jen domácí účast. Musí se to prostě brát nějak v legraci, protože jinak je to šlendrián, musíte být vděční, že něco můžete a ještě vám občas vyhrožují nějakým zrušením, nebo zpoplatněním.


Neuvěřitelná a zapomenutá vzpomínka z časů povodní v roce 2013. To je kontrast k nedávno ,,vypuštěné řece":


Těch článků z roku 2013 o povodních je tu asi šest za sebou ( časové vstupy .-)) Tento druhý je z doby, kdy k nám zavítala ČT v rámci hlavní zpravodajské relace. Letos je to vlastně 10 let. :


Je tu již tolik článků ve statistikách, že se k mnohým dostávám jedině přes interní vyhledávač s pomocí pravděpodobných slov ve větách.

Zkusím skončit nějak optimisticky, byť už občas slýchám otázky typu : ,, Tak kolik ještě ? Jak se těšíš ? Pořád je to dost, co ? ", na které odpovídám, že dozadu to ulétlo od nějakého výletu na dovolené, jako voda a dopředu to chce hledět jen opatrně asi tak, jako když se těšíte na výhled z úžasného kopce a víte, že musíte uklidnit emoce a na posledních metrech se neodrovnat. Když to tedy vyjde, tak už je to úplně jiný neznámý svět, který si musí každý osahat.

Pokud to tedy shrnu, tak nějaké ty mety mám před sebou, a jak se na Soutok sluší, tak jistě bych tu rád kromě toho milionu návštěv došel do bodu, kdy se bude celý národ  připravovat na parlamentní volby a Soutok bude opět u toho.

Pro matematiky jen dodávám, že to dělám pro zábavu a občas mi tu počítadlo pěkně roztočí někdy  i třeba dokonce exotické cizí státy, takže vůbec neplatí poměr 2 500 návštěvníků měsíčně, kdy šlo zřejmě téměř výhradně o tuzemské návštěvy = 30 000 ročně, jak by se podle vzoru za poslední měsíc mohlo zdát.

 Ostatně, když vezmete některé zájmové weby, tak ani těch ne zrovna závratných 2 500  návštěv  za měsíc není zrovna špatné číslo a leckdy i k tištěným médiím, které se objevují zdarma v poštovních schránkách.. Musím žel použít na závěr větu z mého oblíbeného divadla Divadla Járy Cimrmana : ,, Nepochválím- li se sám, nikdo to za mě neudělá." :-)

Pohodový svatomartinský víkend !





pondělí 6. listopadu 2023

Akce RMM v měsíci listopadu. Betlémy, Cesta do pravěku, Předvánoční jarmark, nebo Vodní mlýny ? Tak stoupá sláva akce v Horní Polici. Minivýstava v mělnickém TIC.

 


Dostal jsem dnes takovou informaci, že to na výstavišti v Lysé nad Labem bylo v sobotu bomba. Spousta pivovarů, nějaká vína, auta veteránská i současná, k tomu hrálo staré fláky Turbo, a to vše dohromady za 130 Kč. Jenže, ne každý se raduje, a tak jsem si později zase naopak vyslechl kritiku, jak tam o něco dříve byla výstava exotů, dotyčný přijel poslední den výstavy, neviděl již zdaleka to, co si představoval a ještě zaplatil na ceně oproti poslední víkendové akci prý mnohem více :-).

Inu, jak se říká, tak není pokaždé posvícení. Vítejte na začátku 45. týdne roku 2023 a pojďme nejprve na domácí dění. Určitě je každoročně největší událostí Den města Mělníka ( 25. listopadu), kdy si připomeneme, že náš Mělník je již 749 let městem. Nemáme sice zakládací listinu, ale považujeme Mělník za město od chvíle, kdy nám král Přemysl Otakar II. udělil právo na výnos z labského obchodu.

Snad i kvůli pozdnímu podzimnímu datu probíhá oslava tradičně v MKD, což není nic pro ty, kteří mají raději světlo, slunce a volné prostranství s obsáhlým programem, a tak mě tak dnes napadlo si připomenout akci, která se kdysi velmi vydařila a dá se vyhodnotit také, jako svátek města.

Vydejme se trošku do historie na již nezabezpečený web a nejprve zavzpomínejme na jeden Sraz mělnických rodáků v létě roku 2007. :


Tímto vším zase žilo město v letech 2008 a 2009:



A co nás tedy čeká 25. listopadu 2023 ?



Přišel mi z RMM program muzea na měsíc listopad a zároveň se podíváme i na nějaké podrobnosti.

Vážení a milí návštěvníci a příznivci Regionálního muzea Mělník,

Srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy Betlémy letí už osm století! ve čtvrtek 16. 11. v 17:00 ve velkém sále muzea. Výstava betlému ze sbírky PhDr. Jiřiny Hánové se koná k uctění 800. výročí inscenace betlémské události sv. Františkem z Assisi v italském Grecciu.

 

Inspirativní prezentace na Vás čekají také v muzejní kavárně a vstupních prostorech. 
Cesta do pravěku - výstava fosilií nalezených na Mělnicku potrvá do 7. 1. 2024.

Panelovou výstavku Vodní mlýny na Mělnicku můžete shlédnout do 12. 11. 2023.

 

Na sobotu 2. 12. pro Vás připravujeme tradiční Předvánoční řemeslný jarmark s předváděním řemesel a dílničkami pro děti ve všech prostorech muzea.

 

Přejeme Vám příjemné podzimní dny a těšíme se na setkání v muzeu!

 

S pozdravem

Kristýna Frelichová, DiS. 

PR a propagace 






Byl jsem se také podívat na FB historické skupiny  a objevil jsem tam takovou milou pozvánku na již druhou minivýstavu v našem TIC ( Turistické informační centrum). Dovoluji si sdílet.

II. minivýstava v TIC Mělník.
-------------------------------
Turistické informační centrum Mělník a Martin Klihavec vás zvou na již druhou minivýstavu nazvanou "Historické plechovky od kávy Jiří Vykysal Mělník".
Unikátní přibližně 100 let staré historické exponáty, lze spatřit v prostorách mělnického Turistického informačního centra v ulici Legionářů od 4. do 17. 11. 2023.


Na samotný závěr dnešního článku tu mám takovou perličku, která je jenom důkazem toho, že originální nápady mají leckdy úspěch.

Kdysi dávno v roce 2011 jsem tu psal takový seriál o autobusové dopravě na Mělníku. Tehdy jsem tu připomněl také dálkovou linku Praha - Mělník- Děčín - Hřensko, která již mnoho let nejezdí. Naposledy jsem jel touto linkou tuším v roce 1991 z obce Blíževedly přímo do Mělníku.

 Linka v minulosti projížděla velmi hezkou krajinou severozápadu CHKO Kokořínsko, aby přes Kravaře, Žandov a Benešov nad Ploučnicí dospěla do Děčína, kde tři ze čtyř denních spojů končily a ten první ranní s odjezdem v 7.45 z Mělníka končil v 10.30 v obci Hřensko, která je branou do CHKO Českosaské Švýcarsko. Snad proto, že jsem měl možnost jet již v 70. letech 20. století po této trase, kde tehdy byla krásná panenská příroda s minimálním provozem, tak mě následující zpráva opravdu zaujala.

Potkávám na mnohých místech různé lidi a dozvěděl jsem se, jaká prý parádní akce probíhala v září v obci Horní Police, která předchází městečku Žandov. Napadlo mě, že bych si o akci mohl něco přečíst a musel jsem se smát. Podívejte se na článek v novinách ( Českolipský deník) z roku 2019 před covidem-19 :


A nyní se podívejte na ....


... ze stejného roku.


Tak ono je to krásné, úžasné a poučné i z hlediska historie a znalostí, ale nemyslete si, že mi to ten člověk povídal kvůli nějakým motorkám. Nejvíce ho bavilo to občerstvení za neuvěřitelné ceny. Ani si nečetl, že šlo o nějaké prvorepublikové ceny. Byl to prostě třicátník, ukazoval mi fotky z akce a pravil : ,, To byly ceny, které ještě Ty pamatuješ. To víš, že si tam každý dopřával, ale lidé byli slušní a dávali tam do kasy přeci jenom více", než bylo napsané na té tabuli, která je vyfocena i v článku.

Nu, nevím, jak dalece je to pro organizátory všeobecně náročné, ale ti lidé, kteří to mají blízko a akci objevili, tak už jenom kvůli těm cenám, se zase někdy na místo chystají :-). Tak jistě, přitahují je i motorky a hlavně mají i kam vyvézt  ještě mladou rodinu, ale i takto ústně se šíří akce na celkem dlouhé vzdálenosti. Kde by jinak člověka napadlo se starat, co je za akci někde ve 49 km vzdálené vesnici ?

Svým způsobem je to zajímavé, protože dnes spíše narážíme na opak, kdy je něco někde drahé a jinde ještě dražší. O tom by třeba mohli vyprávět i různí degustátoři piva, kteří rádi a se zaujetím sobě vlastní vám popíší atmosféru, chutě i ceny různých minipivovárků.

Pohodový týden !