Kam jinam jet autem z Lužce nad Vltavou, když ne na Říp, že :-)?
Sice nechyběl triedr i rádia, ale iluze jsem si moc nedělal a oprávněně. Hlavně se chtěl člověk před obdobím dovolených takříkajíc do těch směrů symbolicky rozhlédnout.
Ten praotec to prostě uměl vybrat :-).
Na co kouknete, všechno vás potěší. Jen hrozné horko bylo, ale to je právě to, že na něj nejsme kvůli nezvyklým dešťům zvyklí.
Se všemi lidmi jsem nemluvil, ale koho jsem na Roudnické vyhlídce oslovil, tak všichni přijeli z Prahy.
Tentokrát byl opravdu snad nejhorší výhled za poslední dobu a Krušné hory jste jen tušili.
Vybral jsem tentokrát jen několik snímků do míst, kde mě něco zajímalo. Třeba rozhledny na úpatí Sedla, nebo jsem tam zahlédl nad Litoměřicemi hrad Kamýk apod. Třeba tam znalci po zvětšení něco poznají.
To se mi právě na naší blízké krajině líbí, že víte na co koukáte, jak je to asi daleko a mnohdy tam někde člověk již byl. Nekoukáte a neříkáte, že je to krása, ale řekne vám to mnohem více.
Na Roudnické vyhlídce, nebo spíše kousek od ní, kde je nepojmenovaná vyhlídka s výhledem spíše na Lounsko a směrem na Klínovec, jsem dnes vykonával takovou službu. Zatímco jsem střídal s nemastným pocitem triedr s rádiem, tak chtěl občas někdo vyfotit, nebo došlo i na rozhovory, jak to u vyhlídek už občas bývá.
Tuto dvojici jsem nakonec požádal o foto i já a důvodů je hned několik. Vůbec nevím, jak a proč se to stalo, ale najednou jsme se bavili. Na tom by nebylo nic zvláštního, ale nebylo to česky. A zrovna na místě, kde jsem loni potkal tři pěkné Řekyně ze slezského Krnova :-).
,,Tak to jsou ti moji Pražáci" říká děda Komárek v komedii Na samotě u lesa. On přišel z Palerma, pracuje tu dva roky a není divu, že zatím užívá jen angličtinu. Když už mě samozřejmě hned na začátku zajímalo, odkud anglicky mluvící mladík je, tak mě pochopitelně zajímala i ona.
A ani tady jsem nebyl zklamaný. Dnes Češka, ale narozená na území, které bylo v letech 1919 - 1939 součástí našeho státu. Ti znalí vědí :-).
Největší legrace snad byla, když si dívka vymyslela, že bych mohl říci při svých velmi chabých znalostech jejímu příteli pověst o praotci Čechovi. Najednou jsem dostal nápad, jak to provést rychle a bez námahy.
Postavil jsem se na okraj vyhlídky, rozhodil ruce tak, jako Zdeněk Štěpánek v roli Jana Husa a zvolal jsem :,, My peoples ! This is a very nice wiev ! It's a beautiful country. We stay here !" Kdepak nějaké We will, nebo are, na to jsem nevzpomněl :-). No jo, budeme si ho 6. července připomínat.
No, že budu jednou dělat na Řípu anglického praotce Čecha, tak to by mě nikdy nenapadlo :-). Ale, kdyby neexistovaly legrační zážitky, tak by nebylo nač vzpomínat.
Jak jsem slíbil, tak činím. Foto je tu. Teď už je to jen o trpělivosti, schopnosti, případě chuti napsat něco do diskusního okénka. Myslím teď na ty, které občas s jejich souhlasem fotím, a kteří neví, že to zabere čas a trvá, než se to sem dostane apod.
Zdravím a přeji hezký zbytek soboty a pěknou neděli !
A víte co ? Nevím proč jsem si spojoval jméno města Neapol ( to už není od Palerma daleko) s mým oblíbeným italským zpěvákem, který tu byl v 80. letech velmi populární, byť méně než Druppi, ale pojďme si zase něco nostalgickéhona závěr pustit.
Umberto Tozzi
Skladby: