úterý 30. června 2020

Z Mělníka je možná vidět až do Saska. Program muzea na prázdninové měsíce.



Z Mělníka je možná vidět až do Saska, jen to ověřit :-).

Zatímco o Komáří Vížce v Krušných horách není pochyb, tak kolem  vztyčeného bodu na obzoru při okraji snímku se zapadajícím sluncem jsou pochyby. V posledním článku jsem střelil celkem rychle od boku, že by se mohlo jednat o rozhlednu Radejčín, ale když se podíváte pozorněji, tak to rovněž vypadá na stavbu ve vzdálených Krušných horách.

Když zkusíte použít, jako hlavní orientační bod horu Plešivec, od které naměříte vpravo úhel ke Komáří Vížce a vlevo jen nepatrně větší k neznámému sloupu, tak se můžete domnívat, že půjde o jeden z několika vysílačů mezi městem Teplice a Cínovcem. Ovšem, všiml jsem si na řece Labi zakotvené malé výletní lodi jen několik metrů od mola a sloup se promítal na obzoru přímo nad ní.

To nahrává variantě, že by mohlo jít dokonce o vysílač v Sasku s názvem Grosser Lugstein ( 66.5 km z Mělníka)


Ten je v nadmořské výšce 899 m.n.m. a není důvod, proč by taková věc nemohla být z takové nadmořské výšky spatřitelná. Nicméně i triedr je již na takovou vzdálenost nedostačující, a tak bude třeba toto zkusit ověřit v dalekohledu na zámecké vyhlídce.

A mám tady již i program RMM na oba prázdninové měsíce.




neděle 28. června 2020

Mělnické západy slunce. Když slunce zapadá o letním slunovratu v kopcích Českého středohoří, je to sváteční chvilka pro řadu fotografů i náhodných diváků.



Jedna nezbytná a dnes mediálně zatím zapomenutá aktualita na úvod. Dnes je to 106 let, co byl spáchaný v Sarajevu atentát na Františka Ferdinanda d'Este a začala první světová válka.



Západy slunce jsou nádherným divadlem přírody a určitě stojí zato si je aspoň občas užít. Jsou pokaždé jiné a vždy originální. Mnohdy si přejeme třeba i z výzkumných důvodů, aby nebyly nízko nad obzorem mraky a přitom právě ony utváří to kouzlo, které diváka naplní radostí a fotografie jej přijme na věčnost.


Chtěl jsem poslední dobou zjistit, kde vlastně leží ten nejzazší bod, kam po obzoru při pohledu od mělnického zámku dokráčí v nejdelších dnech sluneční kotouč. Nebyl to úkol zrovna jednoduchý. Jednak proto, že vám mohou bránit v tomto poznání husté mraky, ale také proto, že si musíte ohlídat čas, kdy na vyhlídku vyrazit. Vždyť nám slunce v létě v nejdelších dnech zapadá až kolem 21.15 hodin SELČ.


Atmosféra na vyhlídkách tou dobou bývá také originální. Někteří si ji užívají se sklenkou vína v ruce, a když přijdou nějaké obláčky nad obzorem, tak je to pestré divadlo barev.


Nejinak tomu bylo i při mé návštěvě 22. června.


Své kouzlo však nemají jen zámecké vyhlídky, ale i zatáčka na staré silnici nad Vrázovou vyhlídkou přináší mnohokrát  krásné pohledy všeho druhu. Zde se můžeme přesvědčit o takové zvláštnosti snímku. Pohled z dálky způsobuje takový kontrast silnice v popředí s nebeským divadlem na pozadí ...


....., ale detail pozadí nás prostě přitahuje tak, jako lidstvo odjakživa přitahoval pohled do ohně.
Světlo má pro člověka v celém jeho životě obrovský význam.


O den později jsem měl oblohu takřka vymetenou a pustil jsem se do záběrů, které by se ani dělat neměly. Zaujala mě jedna věc. V minulosti touto dobou těsně nad obzorem bylo slunce díky atmosféře již tak slabé, že mělo obvykle červenou, až růžovou barvu, ale jak vidíte, tak nyní mělo ještě pořádnou sílu.



Ten bod jsem tak nějak přibližně našel. Vlevo na obzoru máme od slunce Kletečnou, vpravo Plešivec a všimněte si na spodním snímku toho stožáru vpravo od slunce.


To nevypadá na stožár, ale zdá se, že jde o rozhlednu. A ona tam podle mapy jedna opravdu stojí. Možná je to rozhledna Radejčín. 


Aktualizace 2.4. 2022 : Opravdu velmi unáhlená úvaha. S největší pravděpodobností i díky mobilní technice, se zřejmě jedná o telekomunikační stožár na Cínovci, kterých je tam více. Program v tomto směru dokonce nabízí i kopec Kleiner Lugstein, kde však na stožár nepoukazuje.



Rudá atmosféra dokáže také zajímavě podbarvit některé objekty, které jindy horko těžko hledáme dalekohledem. Tak tomu bylo třeba i v případě slunečné elektrárny Petrovice v Krušných horách, o které jsem tu nedávno psal a jejíž vrtule se promítá na úpatí kopce Plešivec v Českém středohoří.


Hezký zbytek víkendu, úspěšný vstup do posledních dvou červnových dní a opatrnost do začátku prázdnin i dovolených !



sobota 27. června 2020

Na Řípu bylo krásně a počasí opět vytáhlo mnoho lidí.



Kam jinam jet autem z Lužce nad Vltavou, když ne na Říp, že :-)?
Sice nechyběl triedr i rádia, ale iluze jsem si moc nedělal a oprávněně. Hlavně se chtěl člověk před obdobím dovolených takříkajíc do těch směrů symbolicky rozhlédnout.


Ten praotec to prostě uměl vybrat :-).



Na co kouknete, všechno vás potěší. Jen hrozné horko bylo, ale to je právě to, že na něj nejsme kvůli nezvyklým dešťům zvyklí.


Se všemi lidmi jsem nemluvil, ale koho jsem na Roudnické vyhlídce oslovil, tak všichni přijeli z Prahy.





Tentokrát byl opravdu snad nejhorší výhled za poslední dobu a Krušné hory jste jen tušili.
Vybral jsem tentokrát jen několik snímků do míst, kde mě něco zajímalo. Třeba rozhledny na úpatí Sedla, nebo jsem tam zahlédl nad Litoměřicemi hrad Kamýk apod. Třeba tam znalci po zvětšení něco poznají.

To se mi právě na naší blízké krajině líbí, že víte na co koukáte, jak je to asi daleko a mnohdy tam někde člověk již byl. Nekoukáte a neříkáte, že je to krása, ale řekne vám to mnohem více.







Na Roudnické vyhlídce, nebo spíše kousek od ní, kde je nepojmenovaná vyhlídka s výhledem spíše na Lounsko a směrem na Klínovec, jsem dnes vykonával takovou službu. Zatímco jsem střídal s nemastným pocitem triedr s rádiem, tak chtěl občas někdo vyfotit, nebo došlo i na rozhovory, jak to u vyhlídek už občas bývá.

Tuto dvojici jsem nakonec požádal o foto i já a důvodů je hned několik. Vůbec nevím, jak a proč se to stalo, ale najednou jsme se bavili. Na tom by nebylo nic zvláštního, ale nebylo to česky. A zrovna na místě, kde jsem loni potkal tři pěkné Řekyně ze slezského Krnova :-).

,,Tak to jsou ti moji Pražáci" říká děda Komárek v komedii Na samotě u lesa. On přišel z Palerma, pracuje tu dva roky a není divu, že zatím užívá jen angličtinu. Když už mě samozřejmě hned na začátku zajímalo, odkud anglicky mluvící mladík je, tak mě pochopitelně zajímala i ona.

A ani tady jsem nebyl zklamaný. Dnes Češka, ale narozená na území, které bylo v letech 1919 - 1939 součástí našeho státu. Ti znalí vědí :-).

Největší legrace snad byla, když si dívka vymyslela, že bych mohl říci při svých velmi chabých znalostech jejímu příteli pověst o praotci Čechovi. Najednou jsem dostal nápad, jak to provést rychle a bez námahy.

Postavil jsem se na okraj vyhlídky, rozhodil ruce tak, jako Zdeněk Štěpánek v roli Jana Husa a zvolal jsem :,, My peoples ! This is a very nice wiev ! It's a beautiful country. We stay here !" Kdepak nějaké We will, nebo are, na to jsem nevzpomněl :-).  No jo, budeme si ho 6. července připomínat.

No, že budu jednou dělat na Řípu anglického praotce Čecha, tak to by mě nikdy nenapadlo :-). Ale, kdyby neexistovaly legrační zážitky, tak by nebylo nač vzpomínat. 

 Jak jsem slíbil, tak činím. Foto je tu. Teď už je to jen o trpělivosti, schopnosti, případě chuti napsat něco do diskusního okénka. Myslím teď na ty, které občas s jejich souhlasem fotím, a kteří neví, že to zabere čas a trvá, než se to sem dostane apod.

Zdravím a přeji hezký zbytek soboty a pěknou neděli !

A víte co ? Nevím proč jsem si spojoval jméno města Neapol ( to už není od Palerma daleko) s mým oblíbeným italským zpěvákem, který tu byl v 80. letech velmi populární, byť méně než Druppi, ale pojďme si zase něco nostalgickéhona závěr pustit.

Umberto Tozzi


Skladby:






Nádherná cyklolávka v Lužci nad Vltavou již zdobí Vltavu. Horkovod přes Vltavu je cyklistům uzavřený. Automobilisté jezdí na státní silnici z Lužce nad Vltavou poněkud jinudy.



Již dávno jsou pryč časy, kdy méně zdatní cyklisté začínali sezónu pohodlnou nenáročnou jízdou po téměř prázdné silnici třetí třídy vedoucí přes Hořín, Vrbno a Zelčín do Lužce nad Vltavou a dále do obce Vraňany, kde laterální kanál začíná.

Od té doby se toho velmi mnoho změnilo. Zelčín se stal místem, kde to dnes žije po obou stranách silnice snad celých 24 hodin, cyklostezka končící u horkovodu za Vrbnem byla protažena až do Lužce nad Vltavou, a na laterálním kanálu se odehrává velká rozpracovanost na mostech.


V současnosti se tam toho děje tolik, že kdo tam chvíli nepřijede, tak je již zcela mimo obraz. Velký poprask během minulého týdne způsobilo nenahlášené uzavření horkovodu přes Vltavu u obce Zálezlice. Ten totiž není využívaný jenom cykloturisty, jak by se mohlo zdát, ale zejména teď přes léto i občany dojíždějícími za prací do Mělníka.

Dostala se ke mně také zpráva, že lávka přes Vltavu je již hotova, a tak bylo zajímavé navštívit místo osobně. Uznejte, že se opravdu povedla a cyklisté si místo jistě užijí. Posledně jsem zmínil, že přívoz snad bude přesunutý kousek za Vrbno k tomu osamocenému domečku, ale to berte prosím s rezervou. Může jít o fámu, která se jen někde šušká a vše může být nakonec jinak.


Jak vidíte, tak přívoz letos ještě vesele funguje.









Tento sloup je i s místním kostelíkem krásně spatřitelný od mělnického zámku, ale lepší je míti sebou triedr.




Název kostela sv. Jiljí v Lužci nad Vltavou si vlastně lze zapamatovat podle našeho komediálního filmu Svatební cesta do Jiljí.



Již zbývají jen nájezdy. Hotovo má být v září.



Zašel jsem samozřejmě i ke stavbám na kanále a zjistil jsem, že se tu jezdí jinak, což bylo i pro mě důležité.


Budoucí hlavní most pro příjezd do Lužce ze státní silnice a z obce Vraňany.


Tak jsi již kamaráde po letech dosloužil. To chce panáka :-).



Nová nástupní železniční zastávka je od Vrbna na druhé straně silnice, než stojí stará budova nádraží s několika kolejemi. Kdoví, jak to tu nakonec vymyslí. Zastávka je relativně jen kousek před kanálem.


Závěrem tu mám křížení dvou druhů komunikací, které obě směřují na mosty nad laterálním kanále.Jedná se o ulici 9. května a provoz je v tomto úseku řízený semafory.
Tak to je snad na delší dobu z Lužce nad Vltavou všechno :-).

Aktualizace 8.3.2021 :

  Mám tu také noční záběry již hotové lávky .... http://soutok.blogspot.com/2020/10/dnesni-nedele-byla-plna-milych-zmen-z.html
a první cestu přes hotovou lávku najdete zde :  http://soutok.blogspot.com/2020/09/cyklisticky-most-v-luzci-nad-vltavou-je.html

Těší mě, že vás téma zajímá.