sobota 31. prosince 2011

Květinová loď plula podle řádu.








Jak jste jistě mnozí poznali, první fotografie jsou z komor v Hoříně, kde byla loď opravdu podle předpokladu před 17.30 hod a další byly pořízeny mobilem u Vraňan o nějaký čas dříve.


SMSGuru.cz banner



Pokud nám pošlete vlastní fotografie na havel@radiosoutok.eu, rádi je zveřejníme.













Pro rádio Soutok připravil Standa Švec a Roman Rak.






O MP Mělník - poslední otázky (6. díl)

RR: Během služby jsem mnohokrát zaslechl volací znaky SOUTOK 1 až SOUTOK XY. Můžete k nim něco říct?
LH: Město Mělník je pro výkon služby městské policie držitelem oprávnění k provozování vysílacích rádiových zařízení, které vydává ČTÚ. Od počátku devadesátých let byly Českým telekomunikačním úřadem na základě povolení taxativně určeny volací znaky, které musí městská policie na určené frekvenci používat. V roce 2005,kdy došlo ke změně zákona o elektronických komunikacích včetně souvisejících předpisů, bylo možno v rámci tohoto povolení získat nový volací znak, který by byl na frekvenci určené ČTÚ používán. Chtěli jsme stanovit volací znak, který se nějakým způsobem vztahuje k městu Mělníku, a protože se nacházíme ve městě nad soutokem, a městská policie má soutok dvou známých řek od své služebny takřka za rohem, vznikl spontánně volací znak s názvem Soutok. Na základě naší žádosti poté ČTÚ tento volací znak Soutok 1 – XY povolil a schválil, a volací znaky Soutok byly určeny a začínají vzestupně od základny přes služební vozidla až po jednotlivého strážníka.

RR: Zákony, jak často se učí novely, jak široký záběr strážník musí znát. Když je v terénu a potřebuje poradit, radí dispečink?
LH. Každý strážník musí ze zákona absolvovat jednou za tři roky zkoušku z odborné způsobilosti před komisí ministerstva vnitra. Zkouška sestává ze dvou částí, kdy za úspěšné vykonání zkoušky se považuje splnění obou částí této zkoušky. Zkouška je sestavena ze 41 zákonů a právních norem, jak v testové části, tak části ústní. Neobhájení ani na druhý pokus znamená ukončení pracovního poměru strážníka, kdy nově se může ke zkoušce přihlásit až po 12-ti měsících. Samozřejmě všichni strážníci procházejí pravidelným školením v případě důležitých novel jednotlivých zákonů.

RR: Jaké jsou podmínky pro vstup a udržení se. (dost bylo popsáno v minulých dílech)
LH:Podmínky pro přijetí jsou přesně stanoveny zákonem č. 553/91 Sb. o obecní policii, v § 4. V případě ztráty některé podmínky během pracovního poměru strážníka, znamená to okamžité ukončení pracovního poměru, bez dalších nároků a náhrad. Pro naší městskou policii máme stanoveny ještě další podmínky, které musí uchazeč splňovat, např. řidičský průkaz a nulový počet získaných bodů, absolvování fyzických testů, atd.
RR:Že nemají výsluhy už jsme si řekli(minulé díly, strážník není zaměstnanec vnitra tudíž nemá práva jako policisté), ale jak je to s hodnocením, kdo určuje výši platu a je to dle nějakého zákona? Mají tabulky popřípadě nárok na odměnu.
LH:Plat každého strážníka je tabulkově daný. Je hrazen z rozpočtu obce. K základu mu náleží tzv. rizikový příplatek, který je v Mělníku stanoven na 1700,- Kč a příplatky za službu v soboty, neděle a o svátcích a příplatek za noční službu. Nejsou to žádné horentní sumy.

RR: Například moje noční směna skončila o něco dříve kvůli akci s PČR. Jak často a v jakém rozsahu probíhá spolupráce?
LH:Nejužší spolupráce je logicky s obvodním oddělením PČR. Vedení MP a OO PČR se pravidelně informují o bezpečnostní situaci ve městě. Ze strany MP jsou na OO PČR předávány všechny akce, které jsou povoleny městským úřadem. Následně je k těmto stavěn společný plán a akce jsou společně zajišťovány. Strážníci městské policie jsou samozřejmě zapojeni i do akcí pořádaných PČR. PČR také využívá místních znalostí strážníků úsekářů, získaných obchůzkovou činností ve svých úsecích v souvislosti k omezení páchání trestné činnosti na území města. V případě momentální nedostupnosti OO PČR ve městě, městská policie zajišťuje a přebírá od oznamovatelů desítky oznámení v oblasti trestních činů a činí prvotní úkony, tak aby bylo zachováno co nejvíce důkazů pro další trestní řízení. PČR se na MP pravidelně obrací s žádostí o vyhodnocování záznamů městského kamerového systému, který v současné době čítá celkem deset kamer a je účinným pomocníkem v boji proti kriminalitě.



Já si jen dovolím shrnout celý seriál. Se strážníky jsem prožil dvě směny. Plus poměrně dost času s ředitelem MP, který spoustu věcí vysvětlil. Byla to zajímavá zkušenost za kteou musím opět děkovat. Tímto seriál určitě nekončí. V budoucnu se můžete těšit na díl věnovaný prevenci ale i jiné speciály.

Já všem zaměstnancům MP přeju co nejklidnější rok 2012 a jak už je psáno v příspěvku od Lukáše Urbana, aby u nich stále někdo stál.

Pro Soutok Roman Rak

pátek 30. prosince 2011

Video: Stůj u mě - Stand by me

A je tu poslední den roku. Nevím co přát. Většinou se přeje obligátní štěstí a zdraví. Já to změním. Já vám popřeji aby u vás i v roce 2012 někdo stál. Aby jste jak na ty šťastné, ale i na ty smutné chvíle nikdy nebyli sami. Lidský život je krátký a je třeba ho s někým sdílet. A tím nemyslím na Facebooku. A o tom aby u vás někdo stál je i tahle skvělá písnička, v ještě lepším remaku.

Přidávám tohle video, které vás po ránu určitě výtečně naladí na náročný den. Video pochází z dokumentární série Playing For Change (Hudbou ku změně) a je vskutku originální. Autoři tohoto dokumentu objeli nejrůznější kouty světa od Venezuely až po Rusko a nahráli s různými pouličními muzikanty a hudebně nadanými domorodci cover verzi známého hitu Stand By Me od Bena E. Kinga. Kouzlo celého klipu spočívá v tom, že ačkoliv se jednotliví aktéři zřejmě v průběhu natáčení vůbec neviděli, vytvořili spolu nádherné dílo, ve kterém se všechny hudební nástroje a hlasy skvěle doplňují. Doufám, že se vám bude video líbit a vyčaruje vám po ránu pořádný úsměv na tváři.
P.S.: Docela rád bych viděl tváře těch lidí poté, co jim autoři ukázali výsledek jejich snažení. A jen tak mimochodem, saxofon válí! :-)



Pro Soutok Lukáš Urban a Roman Rak

Uvnitř Vehlovických opuk.

Upevnění stěn proti sesuvu
Někdo se bojí stísněných prostor. Někdo se bojí nerespektovat zákazy a někoho to třeba ani nenapadne. O čem mluvím? O lomech na Vehlovicích. Dnes ráno jsme usedli do auta s potřebnou výbavou. Kdo se tomuto věnuje tak ví co je potřeba. Baterky jsou základ a to nejméně dvě na osobu. Fotoaparát a mapu podzemí. Ale aby jste se tam dostali potřebujete nářadí. Vchody jsou většinou nějak zadělané a tak je to i zde. Takže odděláme šrouby vrat a jsme uvnitř. Rovnou ujasním že jak vchod najdete, tak ho musíte i opustit. Když dovnitř lezete vystavujete se možnosti zranění a veškeré riziko jde na vás. Proto to nedoporučuji nikomu kdo nemá vůbec žádné zkušenosti a neví jak se v podzemí pohybovat.

Území je budováno křídovým souvrstvím mladšího oddílu středního turonu. Vlastní vehlovické opuky jsou jemnozrnné, slabě jílovité a slabě až středně vápnité pískovce až prachovce. Vytvářejí masívní lavici asi 4 m mocnou, která směrem do nadloží předchází do asi 5 m mocného, detailněji vrstevnatého souvrství rozpadavých opuk a posléze do nepravidelně provápnělých slínovců. Podloží tvoří střepovitě se rozpadající jílovité, vápnité pískovce. Celé souvrství je faciálně silně proměnlivé. Kamenicky opracovatelné opuky vystupují v délce jen několik set m. Směrem na sever přecházejí do slabě jílovitých pískovců, západní pokračování je denudováno, východní a jižní pokračování polohy není jasné - pravděpodobně zde dochází k postupnému vyklínění opukové vrstvy.

Zavalená chodba.
Předmětem těžby byla hlavně 4 m mocná poloha masívních opuk, která byla na místě zpracovávána na tzv. vehlovické kvádříky proslulé v celém okolí (Špecinger 1985). Z těchto kvádříků byla stavěna nejenom venkovská stavení a drobná vinařská architektura, ale byly využívány i na složitější kamenické práce - profilované římsy, brány statků, ozdobné architektonické prvky apod.


SMSGuru.cz banner


Je pravděpodobné, že zdejší těžba se rozvíjela už od románské doby a že opukové kvádříky románské a gotické zástavby blízkého Mělníka pocházejí právě odtud - už z toho důvodu, že se jedná o nejbližší výskyt relativně kvalitního kamene. V pozdější době nalezneme vehlovickou opuku v řadě místních venkovských usedlostí. Těžba kamene byla původně povrchová. Za původní lomy můžeme považovat celou plochu mezi dnešním lomovým srázem a údolím Labe, která je asi 150 m široká a 250 m dlouhá a ve které se nalézají obě hřiště. Při několikametrové mocnosti odebraného kamene musel být celkový objem vytěženého kamene obrovský a Vehlovice tak pravděpodobně náleží mezi naše největší dlouhodobě těžené lomy na kámen.

Kdo ví co to tu dělá.
Svahy údolí směrem od Labe pozvolna stoupají. Tím se zvyšuje mocnost skrývky a to vedlo k rozvoji podzemního dobývání, které je však pravděpodobně mladého data. Nejstarší letopočet zachovaný v komoře pochází z roku 1877. V 19. stol. procházejí české země obrovským průmyslovým rozmachem, který se projevuje hladem po všech druzích průmyslových i stavebních surovin. Podle sdělení místních lidí vyznívá těžba opuky ve Vehlovicích koncem 1. světové války a příležitostně i později. Dosud je v paměti lidu živě zapsána vzpomínka na jednoho ze zdejších kameníků, pozdějšího československého prezidenta, Antonína Zápotockého. Jeho snad jediné dochované kamenické dílo je náhrobek na blízkém hřbitově na Chloumku, který pomáhal opracovávat (Špecinger 1985).



Rozcestí.
Podzemní komory byly raženy ručně pomocí velkých klínů a palic vylamováním podél vrstevních spár. Několik klínů bylo nalezeno. Na stěnách komor se dochovalo několik nákresů připravovaných kvádříků i s rozměry a nákres celé brány připravené k vytesání. Komory byly raženy na výšku 2 - 3 m. Jejich stabilitu zajišťují nosné pilíře. Vyrubané prostory byly zaváženy odpadním kamenem a někdy zahazovány 0,4 - 1,5 m pod strop komor. Volné zůstaly jen vstupní partie a přístupové cesty k jednotlivým pracovištím, takže se při zběžném pohledu komory jeví jako síť chodeb.



Ve Vehlovicích existovalo nejméně 7 dobývacích komor.

Fota jsou z těchto komor.

Průlez do sousední komory.
Komora 4: Vchod leží pod lomovou stěnou asi 20 m SSV za brankou severního hřiště. Je 0,8 m vysoký a 1,4 m dlouhý, ale záhy se zvyšuje na výšku 2,2 m i více. Komora je 45 m dlouhá a přibližně 25 m široká s několika podpěrnými pilíři. Blízko vchodu do komory se dochovaly poznámky kameníků, nákresy úhlů a dva portréty, z toho jeden portrét muže v uniformě rakouského vojáka.

Komora 5: Vchod do komory leží téměř v ose hřiště, ale je zasypán. Komora je přístupná z komory 4 zamaskovaným trojúhelníkovým průlezem o výšce asi 40 cm a 2 m dlouhou plazivkou. Komora je necelých 50 m dlouhá a široká 5 - 18 m. Vysoká je jen 1,6 - 2,0 m. V komoře byly nalezeny zbytky dvou starých kufrů, německá polní láhev, zásobník do samopalu a rozbitá vejce přinesená kunami (v jednom případě i podkladek!).
Komora 6: Leží v nejodlehlejší části lůmku mezi oběma hřišti. Vchod je 1,2 m vysoký a 1,8 m dlouhý. Komora je 80 m dlouhá při šířce 40 - 60 m! Její výška dosahuje ve volných partiích 2,2 - 2,8 m, v založených partiích 0,4 - 1,6 m. Na několika místech jsou zakresleny míry kvádříků. Byly 40 - 60 cm široké a až 120 cm dlouhé. Četné podpěrné pilíře znemožňují komoru přehlédnout, takže se jeví spíš jako soustava chodeb o celkové délce asi 400 m. Nedaleko vchodu komory, v místech kde se míchá venkovní vzduch se vzduchem z podzemí, dochází k zárodečnému růstu krápníků ze vzdušného aerosolu. Zárodky bílých krápníků kontrastují se začerněným stropem komory. Krápníky se tvoří na nepatrných vyvýšeninách stropu a nikoliv na drobných tektonických liniích. Lokalita vcelku ukazuje na důležitost atmosférických pochodů pro tvorbu a lokalizaci krápníkové výzdoby.

Průlez do další komory.
Pustopem časů byla chodba zavela.

Zbytek kladívek a zvířecí lebka. Kostí bylo na místě více.

Nosný sloup.


Další důkaz o manuální práci.

Tohle metro nebude.

Autor článku.

Než odejdem uvedeme vše do původního stavu.

Pro Soutok Roman Rak a kolegové z http://www.vyskymelnik.eu/

Povídání o dopravě na Mělníku i pod ním, aneb...kam to všechno jede? (11.díl)

Parní lokomotiva T 310 je symbolem místní lokálky. Z oslav ve Mšeně.



Tenhle krásný vlak jezdí mezi českým Kořenovem a polskou Jelení Horou. Foto z Jelení Hory PKP. Typ na výtel: Víkendová jízdenka SONE+PL.



Když jsem psal o autobusové dopravě na starém autobusovém nádraží ve Fibichově ulici, tak jsem využil pouze svých vzpomínek. Pokud jde o železnici pod Mělníkem, tak mohu říci, že tady jsem na tom alespoň k nějakému datu podstatně lépe, ale na druhou stranu nepíšu přece odbornou publikaci, abych se s tím podrobně zabýval. Ostatně, je spousta věcí v našem životě, které kolem nás běží v toku času a ani je nějak nevnímáme, či je nepokládáme za podstatné. A náhle přijde den, kdy může dojít k situaci, jako je tato, a se kterou historici běžně přichází do styku. Teď je každá stará fotografie, každý starý dokument náhle dobrý a někdy i cenný.



Trať 073 dlouho ani neexistovala. Ještě v roce 1999 byla jenom trať 072 a v řádu byla zapsána takto: Lysá nad Labem-Děčín/ Ústí nad Labem Střekov-Ústí nad Labem-západ. Až někdy po roce 2 000 tedy došlo k rozdělení do dvou linek ( 072 a 073). Vzpomínal jsem tady již na 70. léta. Tehdy vyjížděl v pracovní dny ve 4 hodiny ráno vlak přímo z Mělníka do Kolína, ale stavil v každé stanici. Dnešní rychlík ujede těch 70 kilometrů do Kolína za rovnou hodinu a staví přitom ve Všetatech,Staré Boleslavi, Lysé nad labem,Nymburce, Poděbradech, Velkém Oseku a Kolíně. Pracovní zastávkový vlak to ujel za dvě hodiny a slyšel jsem o člověku, který prý řadu let dojížděl do kolínské Tesly, protože zvyk je zkrátka železná košile a nikdo bezdůvodně místo v zaměstnání neměnil. V 70. letech také jezdil z Mělníka vlak do Prahy třikrát denně, jako dnes, ale přinášelo to jednu atrakci. Ve 13 hodin z Mělníka do roku 1976 vyjížděla obrovská parní lokomotiva, která má mezi železničáři přezdívku Šlechtična.



Vzpomenul jsem tady flamendrovou spoj z Děčína hlavního nádraží ve 3.50, která někdy v 5.45 byla u nás a pokračovala do Lysé.nad Labem. Vzpomenul jsem tady flamendrovou spoj ve 22.40 z Ústí na Mělník a do Lysé, a teď vidím, že třeba v roce 1995 jezdila až z Děčína. To nebyly zbytečné vlaky, ikdyž často dost prázdné, nebo jen v určitém úseku. Pokud jste zatoužili ochutnat noční život v jiném městě, tak to byly ideální spoje. Také ráno jezdil v pracovní dny po čtvrté hodině vlak ze Všetat přes Mělník do Ústí a před půlnocí přijížděl na Mělník vlak z Lysé nad Labem. Zajímavou spojí byl takový jakýsi učňovský vlak, který už někdy v pátek ve 13 hodin vyjížděl z Chomutova přes Most, Bilinu,Teplice, Ústí, Litoměřice, Štětí a Mělník do Kolína. Tady býval v každém roce různě, protože se vždy vše nějak pozměnilo, ale obvykle od 15.25 do 16.10 hodin. V neděli večer pak tudy projížděl po 20. hodině zase nazpět, ovšem jen do Mostu.



Dlouhá léta tudy rychlíky prakticky téměř nejezdily a vše končilo v Lysé nad Labem s vyjímkou zmíněného ranního vlaku do Kolína. Až časem se občas něco protáhlo do Nymburku, nebo i do Kolína. Takový první a později nejvýznamnější rychlík naši trati vyjížděl v 5.45 z Děčína-Východ, tady byl v 7 hodin a zprvu jezdil také jen do Lysé, později do Kolína. Ovšem v roce 1993 jezdil například z Děčína až do Jihlavy a o letní prázdniny končil dokonce ve Znojmě. Občas nesl i v jízdním řádu jméno Jan Palach vedle číselného označení, což bývá u mnoha rychlíků běžné. Později dokonce změnili ČD spoj na Děčín-Brno a asi dva roky to jezdilo až do Břeclavi,kam to asi přijelo ve 12.40 a za hodinu už zase nazpět. Osobně jsem Palachem jednou jel ve 14.30 z Brna přímo domů. Teprve až v posledních letech se nějak někde rozhodlo, že rychlíky přes Mělník budou všechny končit v Kolíně a tak tomu skutečně několik posledních let opravdu je.



Zatímco dříve se se spoji všelijak šoupalo a od 7.40 do 13.30 v Mělníku ve směru na Děčín vůbec žádný osobní vlak nejel, tak se toto na začátku devadesátých let změnilo, přidaly se i dopolední spoje, přibyly rychlíky a později došlo k taktové dopravě. Dnes jede prakticky každou hodinu na oba směry osobní vlak, přičemž se vždy střídá rychlík s osobním vlakem a došlo i k časovému taktu ve stanicích. Cestující tak již bez nutnosti jízdního řádu ví, že když jede ráno v 7.42 rychlík do Kolína, tak v 8.44 pojede osobák do Lysé, v 9.42 zase rychlík do Kolína, v 10.44 osobák do Lysé, v 11.42 rychlík do Kolína a tak pořád dokola od ranních do nočních hodin. Krom toho jede třikrát denně v pracovní dny přímo vlak do Prahy na Hlavní nádraží bez nutnosti přestupu ve Všetatech a zpět. Trvá to sice hodinu, což je asi o 20 minut více než autobusem do Holešovic, ale odpadá cena i přeprava metrem.


Zapomenout nemohu i na romantickou parní mašinku T 310 ( známe z oslav), která měla na lokální trati do Mšena na starost hlavně nákladní přepravu a nejvíce v době řepné kampaně. Ve stanici Lhotka-nádraží byla dlouho ještě snad v 80. letech přes silnici na Kokořínský Důl natažena kolej do řepného nádraží Střednice, jehož budova stojí před obcí dodnes. Dnes je bývalé těleso vlečky užito, jako cyklotrasa a zbývá připomenout, že se stavěla také v roce 1897. Vůbec nevím, proč si třeba MBŽS nevzal příklad ze Zubrnic, kde přišli na prima věc. Pokud jim někdo věnoval finanční částku aspoň 500 Kč na obnovu aspoň části budoucí muzejní trati, tak jej odměnili pamětním hřebem z roku 1889. Tyto hřeby, jako vzpomínku na první výstavbu, tam vykopali v nedávné současnosti při obnově části trati a upravili je na suvenýr. Úsek ze Zubrnic do Lovečkovic by měl snad jednou sloužit lehkým drezínkám a z Lovečkovic do Úštěku jen turistům, ale je otázka, kolik současný obnovený muzejní úsek přinese do kapsy spolku. Nicméně ZMŽ ( www.zmz.cz ) již nevěří, že by bylo možné technicky někdy obnovit celou trať v délce aspoň těch 19 km do Úštěku ( zrušená i odbočka do Verneřic), která byla roku 1978 zrušena. Avšak, chůze po jejím tělese je docela dobrá bojová hra.



Ještě mi dovolte osobní vzpomínku na tuhle parní mašinku T 310 z dávných časů, ale i na tehdejší železnici vůbec. Přesně podle toho, kde se daleko na obzoru zjevil její kouř a zapískání, bylo poznat, zda je vláček v Borku, Vrutici či Hleďsebi. A podle toho, zda šraňky jen cinkaly, nebo bručely různě vysokým tonem, se poznalo, o které závory na hlavní trati jde. I to je romantika.
A nakonec bych neměl zapomenout ani na vlečku cukrovarskou a přístavní. Kdo chtěl, tak se předpředloni dostal vláčkem do přístavu v rámci Dne rodáků ( fotografie na www.mujmelnik.webzdarma.cz . Já to oželel a třeba ještě bude někdy příležitost. Cukrovarská vlečka je holt odsouzena k postupnému zapomění, ale to se někdy stává. To mě napadne vždy, když vidím, že ten náš cukrovar má už jen jeden komín, nebo, když náhodou stojím na bývalém mostku vlečky přes říčku Pšovku, či v té zatáčce na Blatech.



Pokud by vás snad ještě něco napadlo, nebo je možné, že jsem něco opoměl, tak se nebojte přidat komentář. Jinak si myslím, že by to k takovému tomu prvnímu vyprávění o železnici pod Mělníkem v historii ( jiné neznám) zatím stačilo a příště už bude voda.
Mostík přes říčku Pšovku. Tudy jezdila vlečka do cukrovaru.

12.díl .... http://soutok.blogspot.cz/2012/01/povidani-o-doprave-na-melniku-i-pod-nim.html



Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.

čtvrtek 29. prosince 2011

Máte rádi tajemno?


Pacient leží na lůžku, EKG nevykazuje téměř žádné hodnoty, lékaři na sebe vrhají významné pohledy, země se chvěje, pod troskami zdiva umírají lidé. Pro jedny hovadina, pro druhé námět na scifi, pro třetí seriozní vědecký výzkum. Když se v roce 1977 objevil v našich kinech americký film Dotek medůzy, už nebylo možné pohlížet na danou problematiku pouze jen povrchně, jako na nějakou nesmyslnou zábavu. Vždyť tou dobou již jen málokdo neznal jméno spisovatele Erika von Danikena, který řadu nevysvětlitelných jevů a děl na naší planetě přisuzoval návštěvám mimozemských civilizicací v dávných dobách. Podobné téma otevřel na začátku 90. let britský spisovatel Arthur C. Clark. Podívali jsme se s Českou televizí na záhadné obrazce v poušti Nazca v Peru, navštívili jsme Velikonoční ostrovy, záhadné koule v Kostarice, Stonhedge, májskou civilizaci, záhadné obrazce v obilí, či jsme byli svědky přechodu po žhavém uhlí kdesi v Oceánii. Člověk byl a je zkrátka tvor zvídavý a není bez zajímavosti, že právě teď o Vánocích, se občas objevuje informace o tom, že již byla objevena planeta, která má podobné podmínky pro život, jako naše Země, jen ještě není jisté, zda je tam voda opravdu v tekutém skupenství.

Není to však jen naše okolí, ale člověk zkoumá od pradávna sám sebe. Před nějakými třiceti lety nebylo toto u nás téma, které by bylo nějakým způsobem zrovna žádoucí výchovným ideám socialistického člověka, ale nešlo rozhodně o téma zakázané. Knížky našeho spisovatele Ludvíka Součka byly běžně k sehnání v městské knihovně a lidé zapálení pro téma záhad mohli diskutovat o věcech, o kterých se dnes píšou knihy a točí seriály po celém světě. A tak již tehdy bylo možné například zafilozofovat nad objevem německého matematika Moebiuse, který je pokládán za objevitele plochy s jednou stranou. Že to slyšíte prvně? Zkuste si jen tak z proužku papíru slepít kruh, který bude mít vnitřní a vnější stranu. A teď ten kruh v jednom místě přestřihněte, stranu pootočte o 180 stupňů a znovu jej slepte. Pokud přiložíte k ploše tužku a budete kruhem otáčet, tak se přesvědčíte, že už má kruh jen jednu plochu, po které se tužka pohybuje. Na příkladu tohoto kruhu vlastně vidíme, že pokud některá civilizace bude žít jen v jednom známém prostoru a druhá ve druhém prostoru, nebudou o sobě ani vědět, a přesto stačí tak málo ( určitá změna) a dojde k poznání.

Devadesátá porevoluční léta přinesla obrovský boom i pro mělnické knihkupectví v oblasti transcedentální literatury. Na scéně se ojevovaly bestsellery amerických doktorů Raymonda Moodyho a dr. Perryho s názvy Live after live ( Život po životě) a Live before live (Život před životem). Myslím, že pro českého čtenáře to bylo poněkud tak trochu zklamání. Nic nového pod sluncem. Příznaky pacientů ve stavu klinické smrti byly již mnoha lidem tak nějak jasné a český náročný člověk, se nespokojí jen s nějakým omíláním nekonečné řady životních příběhů, které jsou prý pacientem ve stavu hluboké hypnozy médiu ( lékaři) sdělovány. A tak vlastně zlatým hřebem obou knížek se stává rozhovor řeckého filosofa Sokrata se svým žákem, který pro nás zaznamenal Platon a zabírá asi jeden a půl stránky. Stručně lze říci, že někdy stačí tak málo, aby člověk viděl skutečné věci, ale podání je to opravdu impozantní.

Dnešní člověk ví, že mnohé poznatky a moudra nám přinášejí především světová náboženství a různé nauky vycházející z asijských orientálních kořenů, ale nakonec i výroky moudrých a světové veřejnosti známých lidí. Bohužel, dnes tak trochu žije tato literatura, stejně podobně, jako ostaně věda vůbec tak trochu na okraji zájmů společnosti, a tak se člověk opravdu jen tu a tam dozví o nějakém kvalitním dílu v dané problematice. Přitom se mi třeba kdysi do rukou dostalo velmi zajímavé dílo Břetislava Kafky s názvem Základy experimentální teologie ( snad je to přesně), které mě opravdu obsahově překvapilo.
A co vy ? Jak vás aspoň občas zajímá věda a tajemno?
 
Pro rádio Soutok připravil Standa Švec.

Omezí se krádeže řidičů v MHD?

Ilustrační foto. Mercedes Citaro v barvách ČSAD.
Minulý článek zvedl silnou vlnu emocí. Nutno říct, že většina z vás se s krádežemi setkala. Nebylo to jen na linkách MHD ale i na spojích hlavně do Prahy. Proto jsme se předsedy představenstva ČSAD Mělník, a.s ing. Studenovského zeptali na několik dotazů. Odpovědi poskytl provozní ředitel RNDr. Ševčík.

RR: Kolik proběhlo kontrol řidičů?
ŠE: V průběhu celého roku jsou prováděny přepravní kontroly nejen ze strany dopravce, ale zejména externí firmou ČSAD INGSPED. Dle dostupných podkladů vyplývá, že od ledna do listopadu 2011 bylo zkontrolováno touto firmou 45 spojů. Pouze v jednou případě došlo k nesprávnému odbavení cestujících ze strany řidiče. V tomto případě je řidič za své pochybení finančně postižen.
RR: Budou kontroly intenzivnější?
ŠE:V rámci stanovených úkolů v roce 2012 budou prováděny kontroly frekvence cestujících, které budou sloužit ke stanovení případných změn ve vedení jednotlivých linek a spojů. Současně jsme požádali externí organizaci o provedení zvýšených počtů přepravních kontrol v rámci MHD dopravy.

RR: Proč dochází ke zdražení a MHD Mělník bude nejdražší na okresu?
ŠE: Obecně byl od 1. 1. 2012 dochází téměř ve všech dopravních systémech ke zdražení jízdného. Toto zdražení je způsobeno zejména zvýšením sazby DPH a zdražením jednotlivých vstupů v rámci nákladové položky ( např. zvýšení ceny PHM meziročně o cca 5Kč/l). Ceny jízdného v rámci dopravy MHD Mělník stanovuje město Mělník na základě podkladů a doporučení ze strany dopravce. Výše jízdného je v řadě případů závislá rovněž na sociální politice města, např. stanovením slev pro důchodce. Město Mělník preferuje systém čipových karet, kde platba touto kartu je výrazně výhodnější pro cestujícího.

RR: Proč během obnovy vozového parku nebyla pořízena vozidla s LPG?
ŠE: Ve věci obnovy vozového parku lze prokázat, že dochází ke zlepšení kultury přepravy cestujících, neboť koncem roku 2010 jsme uvedli do provozu dva nízkopodlažní autobusy IVECO CROSSWAY LE, takže společně s dříve pořízeným Mercedesem CITARO v rámci městské dopravy Mělník jsou 3 ze 4 autobusů nízkopodlažní. Tato investice do vozového parku v rámci MHD Mělník znamenala částku ve výši cca 9 mil. Kč.
V letošním roce jsme byli zapojeni do programu ROP v rámci nákupu vozidel na CNG, ale tento program byl z důvodu nevyjasněné koncepce dopravy ve Středočeském kraji pozastaven. Samotný nákup výše uvedných vozidel je však podmíněn nejen nákupem samotných vozidel a jejich vyšší pořizovací hodnotou, ale i výstavbou plnící stanice CNG, a nezbytnými technickými úpravami v servisním středisku.

Za odpovědi ještě jednou děkuji provoznímu řediteli RNDr. Ševčíkovi.

Tím rozhodně téma MHD nekončí. Stále čekáme na vyjádření města k podmínkám dotací. I vy můžete na email most@radiosoutok.eu posílat náměty. Už se sešlo dost připomínek na krádeže, porušování dopravních předpisů, vynechávání zastávek a podobně. Vše budeme předkládat ČSAD a požadovat od nich vyjádření k těmto pochybení.

Pro Soutok Roman Rak

O MP Mělník - dotazy (5. díl)

Po dvou směnách a několika hodinách v terénu, přišel čas na nějaké dotazy. Ty jsem položil řediteli MP Ladislavu Hošmánkovi. Výběr těch nejzajímavějších vám představíme ve dvou dílech. První dnes a další 31.12.

RR: Ve vozidlech se odehrává velká část směny. Jaké je jejich vybavení a rozdělení?
LH. V současné době užíváme dvě vozidla, Škoda Oktávie a Roomster. Oktávii požíváme pro běžný výkon služby jako hlídkové vozidlo. Roomster je určen hlavně pro opatření na úseku dopravy, kdy zákon přesně stanoví postup například při užití botičky, kdy musí být zajištěna možnost jeho odstranění bez zbytečného odkladu a to při běžném výkonu služby není možné v případě jedné hlídky, která může být povolána na jiný případ a v průběhu řešení nemůže odjet demontovat botičku. Obě vozidla jsou plně vybavena pro  výkon služby a to podle požadavků prováděcí vyhlášky č.418/2008.

RR: Vybavení strážníka v terénu, co má u sebe. Jaký má typ střelné zbraně. Jak často musí na zkoušky, kolikrát do roka si alespoň na střelnici vystřelí. Může jít na střelnici i mimo povinná školení jen ve svém zájmu?
LH:  Městská policie se v souvislosti se zbraněmi a střelivem musí řídit zákonem o střelných zbraních a střelivu (zák.č.119/2002 Sb.), kde  jsou rovněž přesně stanoveny povinnosti pro držitele  zbrojní licence a  určeného  zbrojíře. Držitelem zbrojní licence je ze zákona obec-
obecní   policie   (resp.  městská  policie)    přičemž    tato    zbrojní   licence    je    vydána 

Ilustrační foto model CZ85

Policií ČR  k   zabezpečování   úkolů    podle   zvláštního   právního  předpisu.  Pro výkon
služby  strážníka  je  dále  ze  zákona  určena  krátká opakovací  nebo  samonabíjecí  zbraň
kategorie B, která je majetkem města, a každý strážník, který ve výkonu služby nosí zbraň,
musí být držitelem zbrojního průkazu skupiny D, k výkonu zaměstnání nebo povolání, což
opět dozoruje (zkouška, vydávání zbrojního průkazu, evidence atd.) příslušný útvar Policie ČR.  Městská  policie  Mělník  pro  výkon  služby používá pistole samonabíjecí ráže 9 mm
Luger, a  dále  ze  zákona  každý  strážník  musí alespoň jednou za rok absolvovat povinné
cvičné střelby  na  koncesované  střelnici  za  vedení zbrojíře, zde  se  snažíme, aby to bylo minimálně dvakrát a vícekrát. Zúčastňujeme se dále rovněž různých střeleckých soutěží, a samozřejmě strážníci mohou za dodržení zákonných  podmínek  i  mimo  výcvik a  službu  navštívit střelnici a věnovat se cvičné střelbě, ovšem na své náklady.

RR: Odpovědnost. Co může strážník v běžné směně pokazit, jaké jsou rizika služby, co mu hrozí za tresty za pochybení. máte nějaký nedávný případ?
LH. Samozřejmě, že každý strážník nese za své činy i odpovědnost. Strážník vystupuje z pozice úřední osoby a tak je na něj i v případě pochybení nahlíženo. Potrestání vždy záleží na konkrétním případu, který je posuzován. Musím zdůraznit, že v tomto roce zatím nedošlo k žádnému vážnějšímu porušení, které by muselo být kázeňsky řešeno. Na druhé straně došlo k třem vážným útokům na strážníky, které jsou řešeny orgány činnými v trestním řízení. 

RR: Zdravotní rizika. Vím že vstupují do nečistých prostor, jak je to s rizikem nemoci, jsou očkováni, co když dojde ke zranění?
LH. Samozřejmě v dnešní době je toto riziko obrovské. Snažíme se je co nejvíce chránit. Mimo pracovní ochranné pomůcky je to i očkování proti hepatitidě a,b , proti vzteklině a každý strážník musí jednou ročně absolvovat zdravotní prohlídku. Určitou prevencí je i pravidelné nacvičování taktiky jednotlivých zákroků a zažití tak správných postupů při zákrocích tak, aby si každý strážník co nejvíce chránil své zdraví. Tuto průpravu vede dvakrát v měsíci náš preventista, který má k této výuce potřebnou licenci. Velice nepříjemný byl případ, kdy strážníci zneškodnili násilníka při přepadení zlatnictví a u jednoho z nich došlo k potřísnění krví útočníka, který jak se později ukázalo byl pozitivní HIV. Po různých vyšetřeních trvajících cca. 8 měsíců se ukázalo, že k přenosu viru naštěstí nedošlo.    

Pro Soutok připravil Roman Rak ve spolupráci s Ladislavem Hošmánkem.

středa 28. prosince 2011

Povídání o dopravě na Mělníku i pod ním, aneb...kam to všechno jede? (10.díl)

A všichni honem v červnu do Mšena. Je tam pára, párek, pívo a plno programu. Na sezonní provoz to prý není. I tak je vše prý prodělečné. V České republice je dnes několik úzkoroschodných a několik muzejních železnic.


Než začnu psát o železnici pod Mělníkem, tak je nutno zdůraznit, jak je alespoň laická znalost dějin důležitá. Je třeba si uvědomit, že se Mělník stal sice v roce 1850 okresním městem, ale pořád jsme byli součástí Rakousko-Uherska a na sever od nás ležely saské Drážďany, ale především významný pruský Berlín, který bylo třeba prioritně spojit s monarchistickou Vídní. V důsledku toho se ve stejném roce na levém břehu Labe narodila trať, kterou dnes označujeme prvním mezinárodním koridorem na našem územím. Trať spojuje Prahu-Řež-Kralupy nad Vltavou-Vraňany-Horní Počáply-Roudnici nad Labem-Lovosice-Ústí a Děčín.Její důležitost spočívá především v osobní přepravě a Drážďany, které jsou již za pásmem našich hor a branou k nekonečným rovinám, jsou tak křižovatkou a rozcestníkem cest k Berlínu,Hamburku,Kodaňi a dále do Skandinávie, nebo přes Lipsko do Poryní a zemí Beneluxu.
Trať na pravém břehu Labe byla navržena jako opačná alternativa a skutečně se stala tratí nákladní. Jenže, než se na Mělníku v roce 1874 objevily koleje, tak tu byl zřejmě projekt, o kterém jsem neměl relativně donedávna ani potuchy. Klikněte si prosím všichni na adresu http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:onmaMWTLDRcJ:netdubacek.euweb.cz/view.php%3Fcisloclanku%3D2005062201+%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD+tra%C5%A5+ze+%C5%A0t%C4%9Bt%C3%AD+p%C5%99es+Zak%C5%A1%C3%ADn+do+Doks&cd=3&hl=cs&ct=clnk&gl=cz


Každý rok v červnu se ve spolupráci města Mšeno a MBŽS koná den s názvem Na Kokořínsko s párou, který navázal na oslavy z let 1997 a 2007.



a dostanete článek z časopisu Dubáček, který musí snad každého dostat. Skutečnost, nebo fikce? Vždyť ten Zakšín je jen kousek odtud a ty cedule tam jsou. Psal jsem to i bývalému místnímu historikovi J. Kiliánovi, který napsal o Mělníku řadu knih a v Dubé kdysi bydlel, ale bez odezvy. V podstatě šlo o to, že trať od severu měla ve Štětí uhnout a pokračovat po hranici CHKO Kokořínsko přes Zakšín a Dubou do Doks, kde by se napojila na trať 080 od Rumburka a České Lípy do Mladé Boleslavi a Nymburku. Dokonce prý snad byl zhotoven úsek do Zakšína a později koleje zase sneseny, ale kromě mapy s vyznačenou trasou se vůbec nic nedochovalo. Mělo jít o zkrácení nákladní dopravy mezi Severním mořem a Jadranem. Do určité míry je to dnes škoda, protože Dubá byla významným centrem chmelařské oblasti a branou do turistické oblasti krásného Máchova kraje a Kokořínska.
Legendární lokálka do Mšena byla společně s odbočkou do přístavu budována až v roce 1897, ale tu necháme nyní být. Naše trať z Lysé nad Labem tedy prošla Mělníkem v roce 1874 a dvojkolejnou se podle některých informací stala roku 1911, avšak wikipedie uvádí stejné datum, jako její elektrifikaci v roce 1958 ( 3 KV stejnosměrná soustava). Teď mě tak napadá, že bych mohl uvést takovou zajímavost. Naše republika užívá v severní části území stejnosměrnou soustavu 3 KV a v jižní 25 KV střídavých. Cestující to nijak během cesty nepozná, ale pochopitelně musí být užit příslušný typ lokomotivy a některé jsou konstruovány i pro více soustav ( dvě až tři), neboť v Německu je zase jiná soustava a jinde opět.
První vlakový jízdní řád se mi dostal do rukou v roce 1975. Byl téměř stejný, jen mnohem silnější o Slovensko a v republice se tehdy až do začátku 80. let užívalo zcela jiné číslování linek, než dnes. Naše trať se nejmenovala 072, ale 7b. Lokálka na Mšeno nebyla 076, ale tuším 7g a ten koridor 090 se jmenoval 9a. Nehledejte žádnou složitost. Hlavní trať na levém břehu Labe byla 9a a všechny lokálky a odbočky byly prostě 9b až třeba 9h. To samé na našem břehu řeky, jenom s tím rozdílem že 7a patřila důležité trati z Prahy-Neratovice-Všetaty-Mladá Boleslav-Turnov-Liberec. Dnes má jméno 070 a stejně byla, jako naše trať po revoluci zkrácena. Ano, nejprve došlo někdy začátkem 80. let k přejmenování linek z kombinací čísel a písmen na číselnou řadu a o deset let později se už naše trať nejmenovala Lysá nad Labem-Děčín ( 072), ale byla rozdělena na tratě dvě...072 Lysá-Ústí a 073 Ústí ( Střekov)-Děčín. To samé trať do Liberce. Ta dnes končí v Turnově a liberecká část připadla pod 030 Hradec Králové-Liberec.
V roce 1975 však existovala i řada lokálek, které již dnes nejsou. Dnes vůbec nikoho nenapadne, že lokálka z Mělníka do Mšena, pak vedla do Skalska, kde bylo hlavní nádraží a cílová Mladá Boleslav vznikla až druhotně. Tam přece už vedla trať ze Všetat.
Vozy Regionova často nahrazují i ve Mšeně motoráky ve výslužbě.





Šlo o to, že v údolí Skalského potoka stál nejen pivovar Podkováň, ale v Dolním Cetně byl ještě cukrovar a celé Mšensko a západ Mladoboleslavska byl řepařským krajem. Proto se v roce 1997 konalo jubileum 100 let trati Mělník-Mšeno-Dolní Cetno. Dokonce šlo kdysi o vlaky smíšené, které hlavně vozily náklad a poštu. Autoškoda Mladá Boleslav později nechala natáhnout z Chotětova do Dolního Cetna koleje a využívala několik zdejších nádraží, jako odstavné koleje pro své vagony. Tím se však uzavřela jakási propoj mezi tratěmi Mělník-Mšeno-Dolní Cetno/Mladá Boleslav a Všetaty-Mladá Boleslav, což utvořilo nyní prodlouženou linku Skalsko-Dolní Cetno-Chotětov. Ta měla právě podle jízdního řádu v roce 1975 asi tři spoje denně na obě strany, ale ve stejném roce ji nechali komunisté zrušit, stejně tak, jako o tři roky později linku z Úštěku do Velkého Března, která se však díky aktivistům ze Zubrnic těší v současnosti určité popularitě. Ona by se mohla zlepšit situace i na této lokálce a vzor tu je (Zubrnice), ale je to typická ukázka toho, jak někde něco jde a jinde to prostě nejde. Je to i tím, že oblast už přece jen patří k Mladé Boleslavi, a tam mají prioritu Český Ráj ( Některé vlaky do Mšena a Mladé Boleslavi vás dnes dovezou přímo až pod Trosky), ale dost škoda. V Zubrnicích mají třeba krásný nápad pro otevření sezony. Všichni dobrovolníci se vydají pěšky jako vojáci po bývalém náspu, kde jsou zbytky kolejí, nebo tam již chybí zcela a jdou třeba i celých 19 km jako turisté až do Úštěku. Na cestě ( kromě místního muzea železnice a skanzenu) potkáte dobrovolníky v místech bývalých zastávek, kteří střeží různé vystavené staré fotografie pro tuto akci, hospody a různá občerstvení ožijí, a to kolem Podkováně neumí.
V roce 1975 jezdil přes Mělník také mezinárodní rychlík Favorit (Berlín-Budapešť), který stavil v Děčíně, na Střekově, a pak až v Nymburce. Jednu sezonu snad i tady, ale on jezdil mezi půlnocí a čtvrtou ráno, tak nebyl k vidění. Tuším, že se tehdy dělalo něco na hlavním koridoru a to byl ten důvod odklonění. Později tu podobně jezdil odkloněný rychlík Excelsior z Košic do Chebu. Do Západních Čech totiž jezdí vlaky ze Střednočeského kraje hlavně přes Plzeň, ale také často po koridoru do Ústí a pod Krušnými horami.
Vůbec nejvíc vlaků jezdilo v 70. a 80. letech s uhlím, které vezly z Mostecka do Chvaletic ( elektrárna mezi Kolínem a Pardubicemi). V důsledku toho se v roce 1969 postavil nadjezd v Malém Újezdě, další pak v Počeplicích u Štětí, jen ta naše Kokořínská ulice sní už 50 let svůj sen o obchvatu Mělníka. Dnešní doprava na místní železnici je ve srovnání se 70. a 80. lety směšná.
V příštím dílu se třeba dozvíte o dřívějším útlumu osobní dopravy v dopoledních hodinách,o parních mašinkách do Mšena i do Prahy, o občasném natažení některých spojů až za Lysou, o učňovském vlaku z Chomutova do Kolína, o ranním flamendráku z Děčína, či půlnočáku z Ústí a o Janu Palachovi, který cupital přímo nejen na Vysočinu, ale až do Brna,Břeclavi i Znojma, a nakonec i o taktu v osobní dopravě a lepším pamatování odjezdů.

11.díl.... http://soutok.blogspot.cz/2011/12/povidani-o-doprave-na-melniku-i-pod-nim_30.html


Pro rádio Soutok ve vánočním čase napsal Standa Švec.

úterý 27. prosince 2011

Řidiči MHD kradou. Ztrátu zaplatí cestující.

Po dlouhé době dojde na úpravu jízdného MHD. Současná cena nestačí. Provoz MHD město ročně stojí více než dva miliony korun. Přesto je provoz ztrátový. V poslední době došlo k obnově vozového parku a MHD změnila provozovatele. Bohužel na kvalitě cestování se nic nezměnilo. Takže u nás v Mělníku budeme platit o dvě koruny vic. To znamená jediné. MHD v Neratovicích bude levnější o celé 4kč.

Důvod první proti zdražení. Řidiči kradou. Ano je to tak. Neříká se to, ale je to prostě fakt. Jezdím MHD poměrně často a v každé jízdě je několik cestujících co nedostanou lístek. Já sám kolikrát na lístek čekám, pak se ptám zda ho dostanu. Ne jednou jsem se dočkal odpovědi, že nefunguje strojek.

A zkusme si to spočítat. 10Kč x 5 cestujích na jednom spoji. Každý den to je zhruba 40 spojů. To znamená že řidiči mají v kapse 2000kč. Když to vynásobíme zhruba 250 pracovními dny, tak jsme na sumě před PŮL MILIONU KORUN. To do toho nepočítáme víkendy během kterých je tento nešvar ještě širší jelikož absence revizorů je víc než jasná. No a pak se divte proč se zdražuje. Nestačilo by více kontrolovat řidiče?


Zkusme se ale podívat na paradoxy MHD. Obnovený vozový park je pro cestující jistě přínosem. Ovšem trend je jasný. Nejen v Praze ale i v malých městech se přechází na autobusy s pohonem LPG. Ty provozovateli ušetří skoro 1/3 nákladů na pohoné hmoty. Bohužel u nás se tak neděje.

Stále máme jen dvě linky. Jejich provoz je pro spoustu občanů nepraktický. Ráno do zaměstnání jezdí. Ale večer už nikoliv. Takže zatímco ráno jsou autobusy plné, odpoledne zejí púrázdnotou. Důvod je jasný. Spousta lidí jede raději autem než aby odpoledne čekala často i véc než šedesát minut na spoj. Nemluvě o faktu že MHD přestává úderem sedmé hodiny večerní jezdit. Nejde po lidech chtít využívat MHD tam, když nemají jak jet zpět.

To se pak nesmíme divit že budeme mít nejdražší MHD na okresu.

Za Soutok vám mohu přislíbit dvě věci. Po zastupitelích budeme vyžadovat dvě věci. Častější kontroly revizorů a vyjádření zda proběhla debata před tímto rozhodnutím o dzražení.

Pro Soutok Jakub Hořejší


Vánoční projížďka kolem republiky.

Jedno staré přísloví praví : ,, Kolil jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem." Myslím ale, že to platí nejen o jazycích, ale třeba i o zálibách. Také už vás znavilo sedět doma, případně něco pojídat a koukat na pohádky ? Ikdyž, nutno mimochodem říci, že některé pohádky byly zábavnou parodií na českou současnost. A tak si možná někdo řekne: ,, No jo, ale co dělat, když je venku tak nevábně ?
Inspirací mi byl vlastní téměř rok starý výlet. Pravda, tehdy bylo poměrně příjemné podzimní počasí a výlet měl jasný motivační bod, respektivě hlavní cíl, či hlavní atrakci cesty. A přesto lze někdy vyrazit na cestu s podivným zaměřením. Rozhodnul jsem se, že si jen tak objedu republiku vlakem, budu se dívat z okna a přitom budu na svém mobilu poslouchat lokální rádia a lapat do své sbírky jejich RDSky.
Věřte, že to lze a dokonce tak, že člověk nemusí brzo ráno vstávat do tmy. Pravda, už nám tu rodinnou víkendovou jízdenku zase o pajdu zdražili na rovných 600 Kč, ale volno je jen vzácná věc. A tak se člověk pořádně vyhajal, vzal sebou pár drobností pro čekárny i na cesty a v 9.40 ho už vezl rychlík do Kolína. Tam bylo nutno přestoupit do rychlíku na Varšavu, který vás dopraví ve 12.40 do Olomouce. Mně osobně se stala první část cesty do Olomouce jakýmsi jazykovým konverzačním cvičením z angličtiny, protože jsem vyhrál místo ve vlaku vedle cizince z Brazílie, který byl na návštěvě u nějaké své přítelkyně v Praze a při svém Tour de Evropa mířil do Krakova. Po projetí České Třebové jsem se už ale konečně začal věnovat záměru své cesty a poslouchal jsem pro nás takové exotické stanice, jako je třeba rádio Orion z nejvyššího vrchu Jeseníku Pradědu, nebo rádio Haná, Kiss Morava Olomouc, či další vysilač z nekonečné řady rádia Beat. Eter v Olomouci na Hané žije podobně živě, jako ten náš pražský a ráz krajiny se tu dost podobá našemu Polabí, což je ovšem již každému zřetelné i z pohledu do map.
Přímo z Olomouce vyráží ve 13.06 rychlík do Břeclavi, který však končí až v Brně, ale my ho využijeme pouze do Břeclavi, což má svůj důvod. Trať nás veze povodím řeky Moravy, která tu v roce 1997 udělala obrovské škody a byla první českou apokalypsou novodobé historie. Místy se nám naskytnou někdy i jen mlhavé pohledy na Javorníky a Karpaty, nebo na druhou stranu na krásný hrad Buchlov. Po celou dobu se objevují další exotické RDS, jako je třeba rádio Kiss Hády, rádio Krokodýl, rádio Jih, rádio Rock Max atd. Za Hodonínem tu jsou konečně i slovenské VKV stanice z Velké Javoriny. Jmenují se Regina, SRO 1 a Jemné melodie. V Břeclavi jsem ve 14.31 a mám nějakých 25 minut na opuštění prostor ČD. Břeclav je nejen vstupní branou Moravy ve směru od Slovenska a městem vína stejně, jako Mělník, ale vstupem do Lednicko-Valtického areálu, který patří mezi památky UNESCO. Loni tu v parku měli takovou dřevěnou stavbu ( nyní nepřístupná), kde bylo k shlédnutí všech asi 16 modelů různých místních staveb z areálu, včetně asi nejznámnějšího minaretu, který je jediný na našem území, ovšem Turci ho zde nepostavili. Tady rychle vyndavám sluchátka, připojuji mobil a po určité trpělivosti dostávám z Vídně OE 3, FM 4 a Kronehit. Prvně a naposled na své cestě.
Dodnes nevím, proč třeba v Německu mají všechny osobní vlaky svá stanoviště a u nás stojí kopa lidí do poslední chvíle u světelné tabule a všichni čekají, odkud to vlastně do té Prahy pojede. Rychlík z Budapešti přijíždí v 15.05 a má krásné jméno Slovan. Jde o krásný bezhlučný vlak s příjemným posezením, který vás protáhne vinařskou oblastí s krásným výhledem na romantickou krajinu Mlýnských nádrží na Dyji a zříceniny Děvína, aby vás za pouhých třicet minut přivezl do moravské metropole Brno. Pokud někoho krajina u řeky Dyje zaujme, pak vězte, že tu mají například zatopenou vesnici, ze které v určitých obdobích ční nad hladinu pouze střecha kostela a až tady bylo na našem území dokonce prokazatelně nalezeno římské vojenské ležení. Pro nás je jistě zajímavá zpráva, že i pískovna Baraba u Cítova vypovídá na základě nálezů o možné přítomnosti jakési ,,malé římské čety."
V Brně je zajímavá stanice rádio Free, která je slyšet pouze v části města a objeví se tu i rádio Petrov. Dál už jsem nepokládal výzkum eteru za zajímavý, protože jsme již prakticky v domácích známých vodách.Rychlík vás přiveze v 17.38 do Kolína a pokud dáváte přednost lázeňským Poděbradům, tak vyražte za 7 minut jednu stanici rychlíkem na Rumburk. V Poděbradech máte jeden a půl hodiny na procházky, či na nějaké posezení u zlatavého moku a výzdoba je tu v každém ročním období vždy krásná. Dokonce tu z jednoho pavilonu zněla taneční hudba, tak, jak to tu bývá často zvykem. Odtud odjíždí vlak v 19.27 a ve 20.15 jste doma a můžete zase pokračovat u televize a pochutin. Jedno se však změnilo. Určitě jste vykročili z běžných zvyklostí a o lecčems jste si udělali přehled.
 
Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.

V Praze se narodil pokračovatel staročeského rodu Lobkowiczů

V Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí se 22.12 v 8:58 narodil pokračovatel staročeského rytířského a později panského rodu Lobkowiczů, jehož kořeny sahají až do 14. století, princ Robert Christian Lobkowicz.

Syn operní zpěvačky Zdenky Belas a knížete Jiřího Lobkowicze se narodil krátce před devátou ranní. A je to pořádný cvalík. Chlapeček měří 53 centimetrů a váží 4,05 kilogramů.
"Oba šťastní rodiče děkují celému týmu nemocnice v čele s ředitelem Jaroslavem Feyereislem,“ řekl Jiří Lokšan, manažer zámku Mělník, v němž rodina Jiřího Lobkowicze žije.

Zdroj: Super.cz

Co se psem na Silvestra

Odpověď na tuto častou otázku považuji v tomto období za důležitou, proto ji dám k dispozici více lidem:
"Můj pes se bojí rachejtlí, tak mi můj vet dal Sedalin forte, máte s tím někdo zkušenosti?"


Ano. Dokonce i někteří moji přátelé si to ze zvědavosti vyzkoušeli sami na sobě. Výsledek? Podobný, jako by vám někdo svázal nohy a ruce. Vnímáte všechno, jen se nemůžete hýbat. Proto se po podání "oblbováků" vždy stav jenom zhorší, to znamená, že se strach jako takový ještě více prohloubí.

Mám tady smečku psů, někteří se rachejtlí také trochu bojí, ale už je neřeší hysterickým prcháním. Jednak trénujeme rachejtle už od přelomu léta a podzimu, kdy je ještě čas s tím něco dělat a za další je nutné dodržet jistá pravidla. Jedno z nejdůležitějších je psa neutěšovat, nechlácholit a tak podobně, jelikož to samotné vzbuzuje u psů strach.Je to stejné jako s dětmi, když ho budete konejšit, že si rozbilo koleno, příště vám spustí hysterický povyk kvůli banalitě jen proto, abyste ho zase politovali. Navíc ztratí schopnost rozlišit, co je problém a co ještě zdaleka není. Není nad suverenitu a vysoké sebevědomí, které lze na psa přenést. Detaily popisuji ve svých knihách.

Teď už toho se sem moc nesvedete, jelikož nemáte čas na trénink, kde platí pravidla postupné imunizace. Rozhodně by měl být pes zabezpečen tak, aby si nemohl ublížit a měl by mít spolehlivou identifikaci na obojku, kdyby něco selhalo. Nikdy nepouštějte psa, který se bojí dělobuchů, na volno. Obojek by měl být hladký, nejlépe pevně dotažený, aby se na něm pes nemohl někde pověsit, kdyby přeci jen vzal do zaječích. Je dobré počítat se vším. Osobně používám hladké (nestahovací), opravdu dotažené kožené obojky a na něm má pes známku s telefonem, pro jistotu. Na "bouřkaře" chci pořád vidět a když tu možnost nemám, jsou zavřeni tam, odkud nemohou utéci, nebo se v hysterickém záchvatu nějak prokousat, a už vůbec ne uniknout přelezením, kdy si mohou ublížit. Také je nenechávám zalézat do "skrýší", kde svůj strach posilují.

Pocit bezpečí by měl mít hlavně člověk a ten vyloženě "vysílat" psu. Ne mu říkat ohranou frázi "nic se neděje" a podobné nesmysly. To je stejné, jako byste psu dali povel k tomu, že se právě něco děje a má se začít bát. Raději psům komentuji krásu ohňostroje a popisuji jim to, co se mi na tom líbí, i kdyby se mi to nelíbilo, protože vím, co je to přenos energie na jiného. Když se naučíte "bubáky" psů milovat, poznají to a ztratí z toho strach. Při dobrém tréninku jde ovlivňovat psy řádově ve vteřinách. Psi mají dobrý čumáček na to, aby vycítili endorfiny a další chemické procesy ve vašem těle, které jsou zdravě "nakažlivé". Výborně na to reagují i vlci, alespoň toho svého jsem si při prvním ohňostroji ještě u Prahy dostal do pohody za méně než minutu. Od té doby se mi toho nebojí, a to si o Silvestra sám střílím ohňostroj na okraji svého psince. Ale jak už jsem psal, trénuji to několikrát už od podzimu.

Jistě máte pár otázek. Odpověď je dýchat, klidně dýchat a myslet na něco, co opravdu milujete, při tom můžete položit ruku na psa. Ale nemyslete na toho psa, jinak ho "hodíte" právě tam, kam nechcete.
Chcete-li ještě před Silvestrem praktický "rychlokurz", kde vás mohu naučit i několik protistresových akupresurních bodů, stačí mi kdykoli zavolat a přijet se psem. V tomto období, nikam moc nejezdím a telefony beru takřka kdykoli. Jestli to bude něco stát? Jen za telefon, cestu a trochu času. Učit žít bázlivky je mé hobby, viz. můj web.
Rudolf Desenský

Jedná se o komerční příspěvek.

Středočeši financují sportoviště v Libereckém kraji

Bývalý vojenský prostor sovětské armády v těsné blízkosti hradu Bezděz by měl být během následujících dvou let přeměněn na turisticky atraktivní sportovně rekreační zónu. Zahájení stavebních prací proběhlo 20.12.2011 za účasti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha, který je ideovým autorem tohoto projektu inspirovaného obdobným oválem nedaleko Berlína.
Je pravda že finance na tento projekt jdou z dotací od EU. Nabízí se ale otázka, zda by se nedali využít i v našem kraji. Například cyklostezka podel Labe křičí o dodělání mezi Mělníkem a Brandýsem.

In-line park Bezděz nabídne nespočet možností sportovního i turistického vyžití. Návštěvníci všech věkových kategorií se mohou těšit na dvě in-line dráhy o celkové délce cca 7,5 km. Dále zde budou běžecké trasy (v zimě upravené pro běžkaře), rozsáhlá síť cyklostezek a rozhledna. Pro děti se budují pěší naučné trasy pro lepší poznávání přírody s motivem loupežnické stezky. Pro odpočinek bude k využití turistické centrum, které nabídne například ubytování, restaurace, prostor s expozicí historie a přírodních charakteristik kraje, půjčovnu a servis bruslí a kol, lanové centrum a paintball, dětské hřiště i  kemp.

První sportovce  by měl areál přivítat již v roce 2012. Celkové náklady projektu činí odhadem cca 140 milionů korun a měly by být hrazeny z fondů Evropské unie z Regionálního operačního programu.

Pro Soutok Jakub Hořejší.

Středočeští zastupitelé schválili na rok 2012 schodkový rozpočet

Středočeský kraj bude v příštím roce hospodařit s příjmy 15,6 miliardy a výdaji 16,3 miliardy korun. Schodek chce pokrýt z přebytku letošního hospodaření. Návrh dnes schválili krajští zastupitelé. Podle opoziční ODS jde o nejhorší rozpočet, který kdy vedení kraje předložilo a který vůbec neodpovídá realitě. Vedení hejtmanství naopak tvrdí, že jde o nejlepší řešení, jaké bylo k dispozici.

Hejtmanův ekonomický náměstek Marcel Hrabě (ČSSD) podotkl, že kraji se proti letošnímu roku sníží daňové příjmy, které získává od státu, přibližně o 320 milionů korun. "A to je ještě velmi optimistický odhad," dodal. Samotné zvýšení DPH podle něj zatíží nejen chod krajského úřadu, ale i jednotlivých příspěvkových organizací. "Snažili jsme se rozpočet přiblížit realitě, ale jaká bude skutečnost nikdo neví," podotkl Hrabě.

Hejtman David Rath (ČSSD) v reakci na výtky opozice prohlásil, že kraj není samostatnou republikou, která by žila ve vzduchoprázdnu, měla vlastní daně, tiskla si své peníze a vydávala dluhopisy. Z tohoto pohledu by prý i souhlasil s tvrzením, že jde o historicky nejhorší rozpočet Středočeského kraje. "Kolik nám vláda pošle, tolik můžeme rozdělit," podotkl Rath. Podle zastupitele za ODS Jana Skopečka ale na tuto skutečnost nelze svádět vše. "Tím se nemůžete vykašlat na celý rozpočet, na celou výdajovou stránku, kterou jste jen opsali z loňského roku," namítl Skopeček.

Rath ale jeho argument nepřijal. "Je zajímavé, že tak vehementně nekritizujete svou vládu. To je dvojí metr. Ale chápu, že tak musíte činit," poznamenal hejtman.

ODS tvrdí, že kraj se skrytě zadlužuje například tím, že prodloužil splatnost faktur za opravy silnic a umožnil dostavbu nemocnice v Mladé Boleslavi formou dodavatelského úvěru. Podle občanských demokratů je otázkou, jaké jsou vlastně celkové dluhy kraje. "Veškeré faktury s odloženou splatností jsme projednávali, můžeme vám to sumarizovat, ale všechny podklady máte k dispozici," namítl Hrabě.

Přebytek letošního hospodaření 925 milionů korun, snížený o splátky úvěru ve výši 222 milionů, je podle ODS jen fiktivní, protože jde z větší části o vázané prostředky na konkrétní akce, které se pouze převádějí z jednoho roku do druhého. "To je virtuální realita, že je to přebytek," prohlásila předsedkyně kontrolního výboru zastupitelstva Dagmar Nohýnková (ODS). Vázané prostředky podle ní představují asi 720 milionů korun.

Občanští demokraté mají obavy, že konečné výdaje kraje budou nakonec ještě vyšší a hejtmanství se neobejde bez provozního úvěru. "Máme informace o tom, že si během roku budou chtít půjčit na provoz," řekla Nohýnková novinářům. Požadovali proto, aby hejtmanství vstoupilo do příštího roku s rozpočtovým provizoriem. Jejich návrh ale nebyl přijat. Stejně dopadly i protinávrhy ODS, aby byly přesunuty peníze na žákovské jízdné zdarma na opravu a údržbu silnic a snížen fond hejtmana.

Komunisté, s jejichž tichou podporou ČSSD ve středních Čechách vládne, kritiku ODS nesdílejí. Připouštějí nicméně, že rozpočet na příští rok nevypadá dobře. "Je to umění možného," míní šéf finančního výboru Pavel Jetenský (KSČM).

Středočeský kraj na letošní rok schválil příjmy 15,5 miliardy a výdaji 16,4 miliardy korun. Loňský rozpočet počítal s příjmy 15,2 miliardy a výdaji 15,8 miliardy korun.

Zdroj: Rádio Impuls
Foto: Vlastní zdroj

Pro Soutok Roman Rak a Jakub Hořejší.

pondělí 26. prosince 2011

Mělničané a Soutok nesouhlasí s přejmenováním mostu po Václavu Havlovi


S touto myšlenkou přišel na zasedání zastupitelstva dne 19.12. místní
občan. Zastupitelstvo tento záměr okamžitě přijalo a nechalo o něm
hlasovat. Přejmenování mostu bylo schváleno.

Přejmenován bude nový most, který sice oficiálně název nemá, ale mezi
místními už je jeho označení zažito. V současné době probíhá jednání s
kanceláří prezidenta a rodinou V.Havla.

Krátce po zveřejnéní této informace jsem začal dostávat emaily
upozorňující na spoustu důvodu, proč by se to nemělo stát. Já se
pokusím tyto důvody shrnout:
Most bude mít zanedlouho kulaté narozeniny a zasloužil by si vlastní název.
Občané jsou naučení na označení Starý a Nový most. Naopak most přes
železnici název nemá a nový název by mu slušel.
V Mělníku máme spoustu rodáků, po kterých tu není ani vzpomínka.
Zbytečně se čekalo na smrt V.Havla. Vypadá to jako populistické gesto,
jak se zalíbit občanům.

Těch důvodů přišlo mnohem více, ale nemá cenu je zde rozepisovat. Já
sám jsem byl překvapený, kolik vás reagovalo.
Soutok v nejbližších dnech odešle zastupitelstvu dopis, v kterém předá
anonymně vaše názory. V tomto dopise bude žádat o přejmenování mostu
na Nový most a zároveň bude požadovat, aby se železniční most
přejmenoval po V.Havlovi.

Další dotazy a názory můžete zasílat na most@radiosoutok.eu


Nalezený pejsek

Dnes dopoledne došlo k  nálezu psa u nájezdu na nový most (k.ú. Hořín - Brozánky),kde pobíhal po silnici. Jedná se o mladého, asi ročního psa, vzhledu bernského salašnického psa. Pes měl na sobě kožený obojek a kovový náhubek. Pejska byl chycen a odvezen do Městského útulku na Mělníku.

Prosíme, pokud by jste věděli o někom, komu se zaběhl, informute ho o tom, že pejsek se nachází v útulku. Je velice milý a mazlivý a páníčkovi jistě moc chybí!!!

Aktualizace: tulák už je doma.

Zdroj: http://www.melnicek.cz/

sobota 24. prosince 2011

Hej Mělníku, už Ti hraje Jizera !

Tak mě tak dnes ráno u PC napadlo, že snad od začátku roku 2012 bylo slibováno vysílání rádia Jizera specielně pro Mělník na nové frekvenci 107.0 MHz. Byl kolem toho v minulosti dost humbuk, protože se zdá být frekvence zbytečná. Jizera je leckde dobře slyšet i z Boleslavi. Dalo mi dost práce, než jsem vůbec pomocí netu našel kdesi uloženou zprávu na samotných stránkách vlastního rádia, kde se píše, že už to od 6. prosince jede. Ono se to totiž nikde jinde nedozvíte. Dokonce i stránka kmitočtů na samotném rádiu Jizera vůbec kmitočet neuvádí. Informace po kliknutí na článek.

Čili, je to tam, chodí to slušně, jen mi to v bytě RDS nehodilo. Ale, musím se ironicky smát tomu informování na Mělníku, a snad i trochu tomu, jak jsme nejen pro Boleslav důležitým publikem..... Ona není aktualizační zmínka ani na stránkách, které se zabývají kmitočty a stanicemi u nás.Na které budově je vysílač umístěn, to vážně nevím a netuším, kdy se to kde dozvím.
Zde je ta informace o vysílání pro Mělník http://www.radiojizera.cz/zpravy/radio-jizera-nove-vysila-na-melnicku/

Pro rádio Soutok připravil Standa Švec.

Vánoční svátky jsou konečně tady. Já si dovolím popřát za celý tým Soutoku. Přeji Vám bohatou nadílku, dobrý salát, nespáleného kapra a hlavně tu pohodu která k dnešnímu dni patří. Děkuji všem čtenářům za přízeň v počátcích a těším se na vaše reakce i v budoucnu.

Poslední dny se do dějin zapsali hlavně jako smuteční. Já si trofám říct že život jde dál. Za pár dnů všichni musíme zpět do škol a zaměstnání. I proto tyto sváteční dny prožijte jak jen to jde a vzpomínku věnujte maximálně svým blízkým.

Krásné Vánoce za Soutok přeje Roman Rak.