sobota 31. března 2018

Ředitelka muzea PhDr Miloslava Havlíčková, se ve Lhotce od ministra kultury v demisi Ilji Šmída dozvěděla zajímavou věc. Žákům ZDŠ přibude vedle angličtiny pravděpodobně ještě libovolný jazyk států vyspělých ekonomik.



Ministr v demisi, se samozřejmě zajímal o záležitosti RMM, velmi se mu skalní obydlí ve Lhotce líbilo, ale řeč přešla i na děti a mládež. Vždyť v mnoha případech to jsou právě děti, komu jsou mnohé akce muzea především určeny a je to pochopitelné, protože v mládí je budoucnost státu. A právě zde se ředitelka muzea paní Havlíčková dozvěděla docela zajímavou věc.

Je to  prý zatím v návrhu, ale uvažuje se o tom, že současná povinná výuka anglického jazyka, jako hlavního světového jazyka je již tak trochu za zenitem a doba si žádá nových přístupů. Vždyť sami víte z televize, že se podepisují různé kontrakty se státy s vyspělou ekonomikou, jako je například Čína, Japonsko, arabský svět a právě zde máme oproti ostatním státům velkou výhodu, kterou je třeba využít.

V návrhu tedy je, že si bude moci žák vedle povinného anglického jazyka vybrat ještě jeden jazyk a  tím by měla být zřejmě již zmíněná čínština, japonština a arabský jazyk. Dobrovolnost tu je i z toho důvodu, že se jedná o jazyky orientální, se zcela odlišným písmem a výuka tedy nebude tak hladká, jako je tomu u evropských světových jazyků.

Myšlenka má zcela jednoduchý důvod. Právě Češi znají světový zeměpis i dějiny mnohem lépe, než žáci v USA či v západní Evropě, a také jsme ochotní se mnohem více učit cizím jazykům i je používat, než je tomu jinde v Evropě, nebo v Americe. Z toho vyplývá,že si více získáme důvěru lidu těchto ekonomických velmocí a lépe porozumíme jejich životnímu prostředí a potřebám, což bude pro prosperitu české ekonomiky obrovská výhoda.

To mohu doložit konečně i osobně. Psal jsem si v 80. letech 20. století také do NDR ( bývalé Východní Německo). Zatímco u nás byla povinná ruština, tak tam již tehdy měli angličtinu. Když jsem se však u nás sešel s jednou svojí dopisovatelkou, tak přesto, že jsme si psali angličtinou, tak jsem byl nucený konverzovat v němčině. Nemusím vám říkat, že na mé straně bylo spíše jakési dobrovolné samostudium a  boom jazykových kurzů světových jazyků přišel až v roce 1990.

Co myslíte, jsou Češi ochotnější více se učit, více se učit cizím jazykům, než někdy až příliš hrdí vlastníci světových jazyků ?


Leila saida.

Loď Fidelio na Mělníku od 14. května. Historické pohledy a historické fotky města, to jsou dva rozdílné světy. Mělnické sklepy i Den PID lze zvládnout. Duben ve Mšeně i v okolí.


Dnes si připomeneme zase několik věcí, které není na škodu vědět, ale záleží samozřejmě na vkusu.
Relativně nedávno jsem tu jeden článek věnoval výletní lodní dopravě na Labi a Vltavě v roce 2018. V článku je téměř vše podstatné, jen chybí výletní plavební řád lodi Fidelio pod Mělníkem, což je u nás jen taková maličkost :-).

Tak už jsme přece jen dále a s Mělníkem opravdu není třeba tak spěchat, ale mám přece jen nějaké informace a hlavně jsem se na facebooku lodi dozvěděl, proč mi přestala fungovat stará webová adresa na loď. Loď má novou webovou adresu a leccos se dozvíte zde:

https://cs-cz.facebook.com/fidelio.boats

http://fidelio1.cz/

Pro nás je důležité, že tu ,, naše domovská loď" zahájí sezónu 14. května a znovu bude plout do Obříství, do Zelčína a píše se také o Praze. Jízdní řád je prý stále v přípravě. Sezóna bude končit 2.10. To jsou tedy  první oficiální zprávy týkající se letošní sezóny.


Dále vás pozvu na skvělý facebook velkého mělnického fotografa a přítele pana Purše, kterým je Karel Lojka. Poslední dobou jsme  měli možnost podívat se do světa mělnických historických pohlednic, a to především díky sběrateli historických pohledů a kronikáři města Martinu Klihavcovi, který vydal na téma dvě knihy, a který je dle mého názoru člověkem na svém místě.

Mělník má však i obrovské historické bohatství ve fotografii, za což vděčíme právě především  Karlu Lojkovi a já si dnes po několika měsících dovolím znovu připomenout jeho skvělý facebook.

https://www.facebook.com/groups/1808841266008571

To je adresa, o které by měl každý patriot našeho města vědět. Již mnohokrát jsem kritizoval, že k lidem, se často zajímavé webové adresy nedostanou, protože je tisková média nesdílejí. To je samozřejmě obrovská škoda, když pomyslíte, že si s tím dá někdo práci a má to opravdu veřejnosti co říci.


Když jsem o něco výše napsal, že Martin Klihavec je člověk na svém místě, tak je tu čas, abych opět připomněl, že dne 14. dubna od  9 do 17 hodin budou přístupné středověké sklepy pod domem číslo 13 ve Svatováclavské ulici .

http://soutok.blogspot.cz/2018/03/jste-prvni-na-melniku-kteri-to-vedi-za.html

Informace již proběhla nedávno ( asi před třemi dny) také na facebooku uzavřené mělnické skupiny, jak jsem se dozvěděl . Na akci vás zve Mělnický osvětový a okrašlovací spolek MOOS a město Mělník.



Slyšel jsem nářky těch, kterým se nepoštěstilo během Mělnického vinobraní 2016 navštívit Den PID v Mělníku. Bylo tu vše podstatné z historie autobusové dopravy, včetně populárních harmonik, ale chyběl tolik oblíbený a pro Mělník typický autobus Škoda RTO s vlekem.

Soutok, se loni v dubnu vydal do Prahy-Letňan, kde bylo nejen vše podstatné z historie, ale bylo možné, se seznámit i se současností. Akce měla takový úspěch, že došlo k uspořádání druhého ročníku, který bude také 14. dubna od 10 do 17 hodin a to RTO s vlekem tam také potkáte. Byl jsem mimo jiné nadšený z celé plejády historických vozů Karosa červené řady, které i u nás v barvě MHD jezdily.

Lze pohodlně navštívit sklepy na Mělníku i den PID na konečné metra v Letňanech.


A nakonec si dnes dáme kalendárium na duben ze Mšena a okolí. Převzato samozřejmě ze stránek města Mšena.

Než však dáme Mšeno a okolí, tak tu mám jeden bonus. Pokud sledujete tak, jako já cestu Tadeáše Šímy na jízdním kole přes Afriku,

... https://www.facebook.com/nakolepresafriku/

... tak vězte, že Tadeáš je v Gabonu, již jen 3 dny od hranic s Kongem a nedaleko známého Lambaréne při setkání s kolegou z Francie, kdy ztratil obezřetnost, přišel o část elektroniky. Díky tomu nemůžeme nyní sledovat jeho on-line putování přímo v mapě, ale Tadeáš slíbil, že v Bamaku dokoupí ukradenou záložní baterii, čímž začne štěnice opět fungovat. Škoda, že Googlestreet začne běžet až v Jihoafrické republice. Některé pasáže jsou asfaltové, ale třeba dnes jede Tomáš po polní cestě.

Kalendář akcí


03.04.2018  Kadlín - zahájení turistické sezóny
08.04.2018  Zálesácký závod zdatnosti - župní přebor
10.04.2018  Přednáška Jana Tvrdoně
14.04.2018  Večírek kumštýřů....pro Hanku a Járinka
15.04.2018  Sázení stromků v Debři
20.04.2018  Přednáška horolezce Máry Holečka
21.04.2018  Velký Újezd - dětský maškarní karneval
22.04.2018  Den Země - úklid lesa
24.04.2018  Kadlín - tradiční sázení brambor u rozhledny
24.04.2018  Zahájí - pietní vzpomínkový akt
28.04.2018  Vymetání výfuků
30.04.2018  Průvod a pálení čarodějnic
30.04.2018  Kadlín - lampionový průvod, pálení čarodějnic

Program regionálního muzea v měsíci dubnu. Malá fotografická všehochuť dnešního dne nachytala z dálky Kokořínský rychlík, nebo přemýšlela o starém mostě.



Než si dáme program RMM na měsíc duben, tak se dnes potěšíme nějakými obrázky.

Najednou bylo asi 16.45, počasí celkem lákalo k procházce, ač občas pofukoval studený vítr, a tak jsem si dal malé kolečko. Věděl jsem, že v 17 hodin pojede dnes ze Mšena první Kokořínský rychlík letošní sezóny, ale rozhodně jsem nechtěl kvůli tomu trávit dlouhé minuty nějakým čekáním. Dnes se mi opravdu nechtělo. A tak tu máme díky tomu takovou tu krajinářskou fotku, kde nám Kokořínský rychlík projíždí Velkým Borkem.


Pole a lesy za mělnickou čtvrtí Blata jsou dnes velmi oblíbeným procházkovým místem. Často tu potkáte mladé rodiny s malými dětmi a psy.



Nejhezčí pohled na město tu bývá v dopoledních hodinách, kdy je ten náš Mělník krásně osvětlený sluncem, ale situace si nevybírá.




Připadá vám něco jinak? Je to jakási brána do Rousovic, ale tentokrát přišly vrby vpravo zcela o své větve.


Byly časy, kdy se podobný terenní a vzhledově zajímavý vůz černé barvy na tehdy ještě africkém lednovém Dakaru pokoušel uspět, ale Hummer nikdy moc v tabulce rallye neoslnil.



A jak tak koukám již za šera na dálku na starý most, tak mám takový pocit, že snad dokonce ještě ve středové části zeštíhlil a snad přišel i o zábradlí. To ovšem může být jen optický klam, který způsobuje absence lešení Stále se někde kolem nás v naší blízkosti někde něco děje.



Tak jsme se pokochali na závěr několika pohledy od zámku a již se pojďme podívat, co nám nabízí kalendář akcí pro měsíc duben vRMM.






středa 28. března 2018

Ministr kultury v demisi Ilja Šmíd navštívil Skalní obydlí ve Lhotce. Kam zítra na zelené Starobrno 13 ?




Dnes jsem se bohužel dříve k počítači nedostal, ale během posledních hodin jsem se doslechl, že na Mělníku byli dnes někteří vládní politici a prý také navštívili přístav. Nyní tu mám e-mail z muzea, a tak přidávám aktuální článek.

A aby to nebylo jen o politicích, tak jsem přidal ještě tabulku, kde bude letos zelené Starobrno 13. Trochu se ten seznam restaurací v Mělníku zkrátil a je jich již jen pět. Jistě již máte mnozí naplánováno, kam zkusíte zítra vyrazit a nechali jste se inspirovat i článkem z loňska, ale i tak  tedy aktuálně zveřejňuji seznam pro rok 2018 a doufejme, že si všichni aspoň chvíli dle svého gusta posedíme.

Ministr kultury v demisi Ilja Šmíd navštívil Skalní obydlí ve Lhotce
Lhotka, 28. 3., 12:50


Při své cestě po českých pamětihodnostech navštívil ministr kultury v demisi Ilja Šmíd společně se zástupci Středočeského kraje skalní obydlí ve Lhotce u Mělníka. Skalní byt je pobočkou Regionálního muzea Mělník. Objektem ho tedy provedla ředitelka muzea PhDr. Miloslava Havlíčková, která připomněla, že toto skalní obydlí je jedním z nejzachovalejších a nejdéle obývaných na Kokořínsku. Pozornosti neušla novinka letošní sezóny. Do místního chlívku totiž přibyl model krávy v životní velikosti, na kterou Středočeský kraj finančně přispěl. Výprava obdivovala i plně funkční repliku kachlových kamen, která při středečním nepříznivém počasí příjemně hřála. Zajímavá skalní památka je přístupná vždy od května do září od čtvrtka do neděle a o svátcích. Letos tedy skalní obydlí ve Lhotce zahájí turistickou sezónu 3. května.
-KrF-




pondělí 26. března 2018

Po stopách vladyky Beše již potřetí !! Pochod, který přinesl mnoho radosti a pozitivní energie :-).


Cestou na vlak potkáte kachýnky i nutrie, které vám mohou poskytnout milou podívanou, pokud  jdete s rozumným předstihem a nedobíháte čas odjezdu.

Když se na Vánoce 2014 dostala do mé knihovny kniha  s názvem Na Mělníku, byl jsem z mnoha důvodů nadšený. Konečně i Mělník, se dočkal krásné a velmi kvalitní obrázkové publikace ze současnosti, nechybělo plno zajímavého textu a s knihou přišlo spousta radosti i inspirace.

Nadchla mě zejména pověst  datovaná k roku 757 n.l. , která líčí, jak na mělnickém kopečku vzniklo první dřevěné hradiště. Podle ní, se vypravil přívorský vladyka jménem Beš na vycházku směrem k Záboří. Nedaleko obce je takový malý kopeček a z něj je dnes krásný pohled na naše historické město na kopci.

Tehdy ovšem vladyka spatřil zalesněný kopec, kde prý dříví rovně rostlo a řeky jej obepínaly ze tří stran. Vrátil se domů a za tři dny , se s celou družinou vypravil na ten kopec, kde kázal stromy kácet, lámat měkkou mělnickou skálu a hradiště tu stavět.


Krásná budova nádraží v obci Všetaty.

Už jen to samo o sobě je milé, ale představivost nezná mezí. Vždyť druhohorní Labe obtékalo město ze severu a díky němu tu dnes máme onen mělnický osamocený kopec. Snad každý si musí všimnout, že mezi sídlištěm u skleníku a Brabčovem je táhlé údolí, které právě vymodelovalo ono druhohorní Labe, než si našlo nové řečiště tak, jak jej známe dnes.

A aby to bylo ještě pikantnější, tak lze Mělník považovat i za ostrovní město. Obec Jelenice, se dotýká dnešní říčky Pšovky a pokud se podíváme do mapy, tak právě tam, asi 245 metrů od ní pramení dnes Jelenický potok, který se vlévá do Košáteckého potoka a ten u Neratovic zase do Labe. Pšovka zde prý v dávné minulosti tvořila druhé rameno a tím se nám okruh uzavřel. Vzhledem k terénu i k dané vzdálenosti nelze tuto možnost zpochybňovat.


Košátecký potok v Přívorech.

A tak mě již na jaře 2015 napadlo, že bych se mohl vydat po stopách přívorského vladyky a slavnostně tak otevřít svoji osobní turistickou sezónu :-). Tak tomu bylo i v roce 2016, a protože tu nemám článek z roku 2017, tak jde nejspíše o třetí ročník, kdy jsem si tento pochod zvolil, jako první zahajovací akci mimo Mělník.


Alej mezi dvěma částmi Přívor.

Sluníčko se sice v sobotu dopoledne začalo schovávat, aby znovu ukázalo svoji tvář odpoledne, ale celkově bylo tak nějak příjemněji, než před týdnem, kdy jsme házeli Moranu do Labe.
Vlak měl jet v 11.03 a bylo nutné zakoupit na autobusáku lístek PID za 12 Kč, protože jinak by vás běžná jízdenka v pokladně ČD přišla na 24 Kč.


Parčík v obci Přívory.

Bohužel čekal vlak na nějaké přípoje, a tak zatímco pěkně nacpaný motorák na Mšeno vyjel tak, jak měl, tak já, který jel prvně od Vánoc vlakem, jsem musel čekat 35 minut. Ještě štěstí, že jsem byl pevně rozhodnutý a mám v mobilu plno muziky.


Socha TGM v parku v Přívorech.

Dojel jsem tedy do Všetat někdy v 11.45, ale hlavně, že už člověk konečně zase vypadl z Mělníka a oddával se příjemné činnosti, jakou turistika a pobyt v přírodě je.


Stále park v obci Přívory.

Máte několik možností, jak pokračovat z nádraží a každá má něco do sebe. Pokud půjdete obcí, uvidíte krásný mlýn, ale tentokrát jsem to vzal po bývalé žluté značce kčt. Je zajímavé, jak byla ještě zachovalá a docela mi po těch letech pomohla. Člověk totiž zapomíná.


Košátecký potok.

Košátecký potok fotím rád, protože je větší, než ta naše Pšovka. Navíc tu není ani stopa po regulaci koryta, což mu dává romantický ráz a připomíná mi říčku Pšovku mého mládí na Blatech, kdy ještě nebyla regulovaná.


Vyfotil jsem také schválně i starou studnu. A víte proč? Také symbol dětství. Žili jsme skromně, ale šťastně. Dnešní chudáci se věší na švihadlech, jak to vidí v nějakém filmu, lezou po střechách, aby měli co nejlepší selfie a umírají. Nám rodiče říkali : ,, Pořádně se rozhlédni, než vkročíš do silnice !"


Kaplička.

V Přívorech je stále něco, co potěší oči.


Jednou je to selská brána ( najdete je i v obci Kly) ...


..... podruhé kaplička. Ujdete ještě asi 150 metrů a před hospodou odbočíte vpravo do stoupající uličky. Ta vás provede posledními domy Přívor a jste mimo civilizaci.


Stále stoupáte mírně do kopce, zatím souběžně se silnicí dole pod vámi, až dojdete k místu, kde panelka zahne směrem k Mělníku. Je tu takový přístřešek odkud bývá docela hezký výhled do kraje, ale mlhavé počasí nenabízelo ten správný zážitek.


Tentokrát jsem nehledal Starou Boleslav, nebo vysílač Český Brod, ale aspoň jsem koukl směrem k nádraží ve Všetatech.....


...... a aspoň i na Spolanu. Pole jsou nyní holá, a tak jsou docela výhledy.


Protože nemrzlo, tak jsem byl vděčný za panelku, která vás dovede až pod ten kopeček vlevo, odkud nejspíše vladyka Beš hleděl na mělnický kopec. Možná, že vpravo na obzoru věž najdete také již odtud.


Posledních asi 500 metrů je to už klasická traktorová cesta, ale nějak jsem to bláto ustál a už v Záboří jsem byl v pohodě. Je to zkrátka trasa, která se dá jít i za méně příznivých podmínek.


To mi již bylo jasné, že dnes je naprosto nesmyslné, abych sešel do Záboří a znovu se sápal do kopce nad Hoření Vinice, odkud jsou hezké výhledy.


Dnes půjdu tam, co jsou ty dvě bytovky vedle topolu. Tam jsou Kly a tam teče Labe.


Už zase nevím, jak se ten kostel v Záboří jmenuje, ale je krásný.


Doporučuji jej navštívit v rámci DED. Nádhera i uvnitř. Prostě taková milá romantika :-).


Kdyby jste tu šli v roce 2002, tak tu byly samé stavební budky. Dnes tu stojí hezké domky a plno stromů.


Pohled na Hoření Vinice. Vlevo dole je mělnický zámek.


Zajímavou radnici mají zde i v Zálezlicích.


A pak už mě čeká cesta k další krásné kapličce v obci Kly. Jen musíte opatrně přejít silnici do Staré Boleslavi a o 200 metrů dále do Prahy, která je zvlášť frekventovaná.


Tak už jsem opět v časové tísni. Nechtějte po mně zase název. To bych musel hledat.


Je tam krásná hospoda U Martina ( hned u kaple), tak podle vkusu každého a také podle otvírací doby.

Detail na kapli.


Hasiči Kly. Hasičské soutěže, to je v mnoha případech souboj dětských týmů ( organizovaná mládež nezlobí) a tenhle tým, se s námi ( SDH Blata) v 70. letech věčně pral o ta nejlepší umístění :-).


Vynechal jsem v Přívorech zvířátka, ale zde jsem to dohnal. Všimněte si, jak pěkně působí zvíře, se zátiším v podobě krajiny. Podobné je to v Zelčíně, kde v pozadí za koníky vyniká mělnický zámek.


A koníci byli moc milí. Jen jsem pro ně nic neměl a ani nevím, co by jim neuškodilo.


To už svítilo sluníčko a já si uvědomil, co všechno jsem jen kousek od domova již viděl krásného.


Zbytek 15 km dlouhé procházky ( asi 3,5 hodiny chůze) jsem již popsal ve včerejším článku. Co dodat? Dal jsem si po té zimě trošku zdravě do těla, vyplavil endorfiny a člověk je zase plný nápadů a optimismu :-).

A začalo to bájí .... po stopách vladyky Beše :-). Pojďme to zapít zeleným pivem.