Přijíždíte do stanice Mělník ! Historie nejdelších železničních spojů pravobřežní labské železnice. Prodloužený závěrečný díl na opravdu dlouhou četbu s různými přehledy. ( 8. díl)

 

Mělnické nádraží ožívalo v novodobé historii nejvíce v časech parních nostalgických jízd. ( 1997, mezi roky 2007 - 2016)

Dne 1. ledna 1874 byla otevřena pod mělnickým kopcem železniční stanice Mělník a pod městem se rozjely první vlaky. Mimochodem nám historie praví, že od roku 1850 měl Mělník svoji železniční stanici v Dolních Beřkovicích, kam se prý svážela dostavníky z města veškerá pošta. Zdejší trať byla dílem Rakouské severozápadní dráhy ÖNWB.

Ta měla za cíl spojit metropoli monarchie s Polabím, a pak dovést nejen železnici na průmyslový sever plný především skláren a textilních továren, ale napojit ji i na síť železnic průmyslově vyspělého Pruska a Saska. Je třeba vědět, že tehdy byla hranice s Polskem daleko na východě a Prusko začínalo na druhé straně Krkonoš. Takzvaná druhá etapa výstavby hlavních tratí společnosti nebyla o moc opožděna a zahrnovala především výstavbu labské pravobřežní železnice, která se u Děčína napojí na stávající trať z Prahy do Drážďan z roku 1850.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_severoz%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha

https://de.wikipedia.org/wiki/%C3%96sterreichische_Nordwestbahn

Bylo by jistě zajímavé nahlédnout do jízdních řádů z času monarchie i do těch z let 1918 - 1968, což je téměř celé první století provozu na ni, ale buďme rádi, že se nám prostřednictvím internetu podařilo poodkrýt období začínající rokem 1969. Byli jsme v prvních dílech tohoto seriálu svědkem přítomnosti řádných pravidelných dálkových spojů mezi Lipskem, Budapeští i Balatonem a kategorie mezinárodních spojů byla na mělnickém nádraží definitivně uzavřena v létě roku 1988.

Jízdní řády mají pro někoho sběratelskou hodnotu. Ať už knižně, nebo elektronicky, ale vždy se tam najde kus zajímavé železniční historie.

Mě během psaní  tohoto seriálu napadla celá řada věcí a jednou z nich je například takové sestavení TOP nejdelších osobních spojů jezdících pod Mělníkem. Než se přesuneme v čase dále, tak pojďme logicky na špici tabulky, byť je možná vhodnější ještě rozdělení na kategorii mezistátní a vnitrostátní. První místo si zcela jistě odnáší rychlík Favorit za léto 1975, 1976 a 1977, který byl v tomto období povýšen na vlak expresní. V tomto období totiž jezdil mezi saským městem Lipsko a městem Keszthely u Balatonu.

Celková vzdálenost mezi oběma městy je po železniční trati, kde byl spoj provozován cca 1170 km. Podrobně to pak vychází asi takto. Z Lipska je to přes Drážďany a přes dnešní železniční most sloužící nákladním vlakům přes Labe v Děčíně do Mělníka 263 km. Tedy, 120 km mezi Lipskem a Drážďany. Dalších 62 km z Drážďan do Děčína východ a konečně 86 km na Mělník. Opakuji, že stále nemám možnost nahlédnout do dobových JŘ, ale zdá se , že by to mělo být nějak takto. Z Mělníka do Kolína je to po kolejích 71 km. Pak to máme po hlavním koridoru z Kolína do Hranic na Moravě 239 km.

Dnes již vlastně historický rychlík společnosti RegioJet, který byl s novým JŘ nahrazen na naši trati původně čínskou soupravou Sírius. Její obrázek je v minulém dílu.

Odtud je to 91 km do Púchova na Slovensku. Pak jsem si pomáhal současnými řády slovenských železnic z internetu, které pravděpodobně obcházely Bratislavu, která by byla zajížďkou. Tady dnes jezdí spoje z Púchova do 95 km vzdáleného Leopoldova, kde vás internet nabádá k přestupu na spoj do Nových Zámků ( 71 km) a dalších 143 km je to přes Hurbanovo a Komárom, přes Tatabányu do Budapešti. Odtud to je podle zadání po železnici již jen 192 km k cíli u Balatonu. Celkem tedy 1170 km dlouhá spoj je zde jasně první místo.

Dnes vlaky pokračují od Nových Zámků přes Štúrovo podle Dunaje do Budapešti, což je 123 km, ale v dostupných informacích se píše, že tehdy se překračovala maďarská hranice v Komárnu do Komárom. Proto tedy zřejmě 143 km, ale bylo by lepší vidět tehdejší JŘ.

Rychlík ČD u mělnické zastávky v Mlazicích. Tak k nám přijíždí vlaky od severu.

Pokud vás tedy zajímá, kolik to bylo po kolejích přes Púchov na Mělník, tak po odečtení 263 km dojdete ke vzdálenosti 907 km . Tolik by si tedy musel odsedět cestující ve vlaku, pokud by se rozhodl z Mělníka takto cestovat. Mimochodem jde při cestě jen do Budapešti o 69 km delší cestu, než při cestě přes Břeclav a Bratislavu. Na druhou stranu šlo jistě  ve své době o zajímavé obsloužení další oblasti Moravy i Slovenska.

 Dnes tedy jezdí vlaky přes Štůrovo, Nagymaros a Vác, což dělá ze stanice Nové Zámky do Budapešti dle současných JŘ 123 km, ale protože víme, že vlak jel přes přechod Komárno - Komárom, tak bylo třeba vzdálenost aspoň přibližně spočítat z mapy. Varianta přes Hurbanovo, Komárno, Komárom a město Tatabánya činí díky příjezdu do metropole od západu a jihu 143 km. Pokud bychom to porovnali s Prahou a nějakou přirozenou další stanicí v metropoli, tak těch 20 km nemusí být považováno za nevýhodu. Ale, řád je řád.

Tiché svědectví perónu. Není však lepší volby, než spojení krásného letního dne a dobré výletní akce.

Druhou mezinárodní pozici má tedy Saxonia, která již jezdila přes Havlíčkův Brod, Brno, Břeclav a Bratislavu tak, jako mnohé dnešní vlaky. Tu později v 80. letech napodobil ještě různě očíslovaný rychlík R 1478 a R 1479. Není bez zajímavosti, že ve chvíli, kdy byl Favorit přeložen na levý břeh Labe a jezdil přes Prahu, tak již také jezdil po trase přes Brno a Břeclav.

Nechci vás tedy mást  tím nepříliš přesvědčivým dojezdem v okolí Budapešti, pokud jde o trasu, a která může snad jen lehce zamíchat kilometry, ale myslím, že to pro tuto chvíli můžeme oželet. Nepíši odbornou publikaci, ale zřejmě určitou prvotinu. Časy i stanice jsou již dodrženy z řádů a určitě se těšíme na vnitrostátní spoje. Když jsem tedy chtěl vypočítat délku druhého nejdelšího spoje, tak jsem užil  JŘ 1988/ 1989, který mi přímo vypočítal na lince číslo 250 vzdálenost z Kolína do města Nové Zámky v hodnotě 427 km. Považte, že je to jen o 2 km delší ( 425 km), než ukazuje současný JŘ přes Českou Třebovou. Je to možné ?

Budapešť

Dále mi slovenský JŘ dopočítal zbytek trasy do Budapešti, ač to šlo i na našem netu, ale to jsem užít podle Dunaje nemohl. Saxonia i pozdější rychlíky R 1478 a 1479 tedy urazily trasu dlouhou 909 km z Lipska do Budapešti. Od nás to tedy bylo po dnešním koridoru přes Havlíčkův Brod 641 km. Je tedy jasné, že tyto dva spoje byly historicky na naši trati nejdelší a dojezd do Budapešti zřejmě nebyl přes Nové Zámky, Štúrovo a Vác podle Dunaje, ale pravděpodobně přes město Tatabánya.

Ač to vypadá přímější trasa, než ohyb podle Dunaje, tak se zdá, že cesta do stanice Keleti, nebo severnější Nyugati je prostě asi o 20 km delší. Proč tomu tak je jsme si do jisté míry vysvětlili. Ona je totiž trasa ze stanice Nové Zámky do Štúrova dost přímá, což se na souboji o kratší vzdálenost také podepíše a cesta do Komárna je vlastně také drobnou určitou zajížďkou.

Okolí jezera Balaton. Až sem jezdil náš expresní vlak Favorit.

V roce 1988 tedy naposledy projel pod Mělníkem podle všeho mezinárodní rychlík a vládu rekordmana přebral s hodnotou 204 kilometry osobní vlak, o kterém jsem tu psal posledně. Ano, je to ten spoj, který vozil v pátek po poledni studenty a budovatele z průmyslového Podkrušnohoří domů. Tedy, ze 133 km po železnici od nás vzdáleného Chomutova do 71 km vzdáleného Kolína. Posledně jsem se lehce přepočítal, když jsem především nezapočítal vzdálenost mezi západním nádražím a Střekovem v Ústí nad Labem.

Tento vlak je také zajímavý tím, že od JŘ 1969/ 1970 , kdy jsme měli možnost nahlédnout do prvního řádu, tak až do JŘ 1992/ 1993 jezdil pod číslem osobního vlaku Os 6871. Přesto, že se všude choval jako vlak spěšný a stavěl na naši trati tam, kde dnes staví rychlíky, tak jezdil pod hlavičkou osobního vlaku. Tedy minimálně 24 let, což je také pořádná doba, a to si myslím, že mnohem déle. Zajímavostí pro neznalé je, že Štětí je rychlíkovou stanicí až někdy od 90. let 20. století.

Osobnímu vlaku Os 6871 na spoji Chomutov - Kolín patří za 204 km délky trasy tedy čtvrté pomyslné místo na trati pod Mělníkem. Teď mi dovolte jednu odbočku od téma. Už se zdálo, že se ta situace s dostupností jízdních řádů na internetu lepší, ale od roku 2020 je to zase tragédie. Asi dva ročníky ( 21, 22 ?) se mi povedlo sehnat na stránkách PID jen díky vyhledávači a zbytek zase není nikde k sehnání a je smazaný, jako prošlý

Dráhy do dálek.

.Musel jsem si prostě pomoci svým webem (!!!) , abych našel informaci z JŘ 2023 / 2024, která je pro fandy řádů tak zajímavá. Zatímco dnes ( 2025)  končí první ranní pracovní spoj v 5 hodin ve směru na Lysou právě jen v Lysé nad Labem, přičemž dříve jezdil léta až do Kolína, tak právě ve zmíněném JŘ 2023/ 2024 ( na rok 2024)  byl protažen do Čáslavi. Jeho nevýhodou bylo 30 minut dlouhé stání v Lysé nad Labem, ale jinak to byl tip i pro penzisty v pracovních dnech na přímý dojezd až pod Železné hory.

https://soutok.blogspot.com/2023/11/blizi-se-platnost-noveho-zeleznicniho.html

Odrazový můstek pro TOP 3 hledejme na vlastní domácí trati. Tady nám v minulosti končila a začínala naprostá většina vlaků v Lysé nad Labem, ale již tehdy byla nějaká ta spoj občas vypravena z Nymburku, nebo končila v Nymburku. Nejproslulejší tím byla ranní spoj z Děčína, která v průběhu let přijížděla na mělnické nádraží v rozmezí cca v 6.40 až 7.45 hodin.

Dnes nám jezdí spoje v 7.40 už léta až do stanice Kolín, ale tehdy se prostě považovala trať číslo 231 ( Praha - Lysá nad Labem - Kolín) za dominantní a cestující byli nuceni velmi často přesedat právě v Lysé nad Labem. Bylo zcela jedno, zda jedete ráno jenom do Pardubic, nebo do Hradce Králové, či zda se vracíte večer z Ostravy, či z Pardubic přes Kolín tak, jako dnes. V tomto byl vlastně ranní vlak v kategorii rychlíku pokrokový, protože dovezl přímo cestující až do okresního města s určitým větším železničním uzlem.

Vectron. Nejsilnější lokomotiva současnosti pro náklady občas tahá o rychlíky.

Pro naše nemotorizované turisty je dnes Nymburk také určitou branou do oblasti Jičína. Pokud si myslíte, že za takové situace bylo lepší východním směrem cestovat přes Prahu, než přesedat v Lysé a v Kolíně, tak mnohdy ne, protože tehdy bylo nejlevnější jízdné po nejkratší i nejrychlejší trase, spoje celkem navazovaly a do Prahy to byla zajížďka stejně tak, jako dnes.

Králem JŘ 1989/ 1990 , JŘ 1990 / 1991 a JŘ 1991 / 1992 byl tedy osobní vlak Os 6871 z Chomutova do Kolína a vůbec se nezdálo, že by se mělo něco změnit. Jenže se toho změnilo hrozně moc a nejen na železnici. Sotva doznělo společenské vzrušení ze sametové revoluce v roce 1989, tak už tu bylo v roce 1992 jednání o rozdělení společného státu Čechů a Slováků ke dni 1. ledna 1993, kdy se zrodila samostatná Česká republika.

Heslem doby bylo, že si zkrátka mladí lidé musí utahovat opasky a nějaké slevy ve veřejné dopravě, nebo dokonce její integrace byly záležitostí vzdálené budoucnosti. I tak jsem si ale udělal v rámci určitého vztahu k železnici procházku na mělnické železniční nádraží a při pohledu na tabuli odjezdů a příjezdů spojů jsem v jednu chvíli doslova žasl. To co jsem spatřil tu ještě nebylo.

Most ve Znojmě směrem k Šatovu a do Rakouska. Paradoxně je dnes elektrická trakce ve Znojmě právě jen na trati do Vídně.

Ranní rychlíkový vlak, který končil celá léta v Nymburku byl v JŘ 1992 / 1993 protažený až do Jihlavy ! Ba co víc ? Hned v prvním ročníku jeho platnosti byl v čase letních prázdnin prodloužený až do jižního, vinařského a pohraničního města Znojma, kde v roce 1437 zemřel král  Zikmund Lucemburský. Jaká to spojitost prakticky ve všem. Vždyť v určitých hodnotách podobné Znojmo, se navíc nalézá na 101. km stejné trati, jako náš Mělník, kde jsou hodnoty na hektometrovnících kolem čísla 372 .

https://soutok.blogspot.com/2023/12/pred-rovnymi-150-lety-prijel-na.html

https://soutok.blogspot.com/2023/12/pred-150-lety-vstoupila-zeleznice-do.html

Vlak se prezentuje, jako Sp 919, který jede ze stanice Děčín - východ v 5.46 hodin a v Mělníku by měl být někdy v 7.10 hodin. Další uváděnou stanicí, kterou mám právě k disposici je Jihlava s příjezdem v 10.37. O prázdninách pak spoj pokračoval s odjezdem v 10.47 přes Okříšky do Znojma s příjezdem ve 12.24. Ani tehdy ještě nebyla užita dvousystémová elektrická lokomotiva. Přepřahalo se v Nymburku a v případě letních prázdnin pak ještě v Jihlavě za dieslovou lokomotivu.

Zvláštností tohoto spoje je skutečnost, že nemá od nás z Mělníka zpětnou spoj. To znamená, že do Jihlavy, nebo v létě 1992 do Znojma pojedete sice bez přesedání, ale zpět taková varianta neexistuje. Díval jsem se trošku do historie a je zajímavé, že Znojmo mělo tou dobou nejen přímá spojení s Prahou, ale také přes Nymburk s Českou Lípou, nebo dokonce až s Rumburkem.

Vlak, jako energie a pohyb.

To byl případ i JŘ 1992 / 1993, kde najdete příjezd vlaku ve 12.24 do Znojma a zpětná spoj se jmenuje Znojmo - Jihlava - Nymburk - Rumburk. Odjíždí jako Sp 910 ze Znojma ve 13.25, také jen v letních měsících a s naprosto stejnou soustavou vagonů. V Jihlavě má v létě pak stání od 15.35 do 15.58. Další stání je v Nymburku z důvodu přepřahu na dieslovou lokomotivu v čase 18.14 - 18.27. Příjezd do Rumburku je ve 21.18 hodin.

Tady se ovšem naskýtá otázka. Jak to bylo vyřešeno dále, aby se tato naprosto stejná soustava  o šesti vagonech objevila v 5.46 na nádraží Děčín - východ ? Nejjednodušší cestou by byla jejich přeprava v rámci spoje Rumburk - Děčín, ale abychom mohli takto spekulovat, tak by bylo třeba mít k disposici JŘ 1992 / 1993. Navíc má železnice různé přesuny uzpůsobeny tak, že na ně běžný cestující sotva přijde.

Pro nás to ale není důležité. Pro nás je důležité, že měla železnice pod Mělníkem od této chvíle nového krále rekordů. Zde se to počítá zvlášť dobře, protože nám poslouží jednoduše kilometráž, kterou jsem užil pro svůj článek v prosinci 2023 ke 150. výročí naši železnice ke dni 1. ledna 1874. Odkaz máte výše. Z Děčína do Znojma to tedy je po kolejích naši slavné trati 355 km. Do Jihlavy, kam vlak jezdil většinu roku je to z Děčína 257 km.

Z africké vesnice v jihlavské ZOO.

Pro nás jsou obě města poměrně lukrativními turistickými cíli, a tak přidávám i kilometráž po trati od nás. Do Jihlavy to máme z Mělníka 173 kilometry a do Znojma pak 271 kilometr. Chce se psát kilometrů, ale někde jsem v pravidlech čj zjistil, že by to mělo být spisovně takto podle posledního čísla. Krásný jazyk, ale občas mnohdy neodoláme psát nespisovně.

Nemá asi cenu psát, že obě města mají také krásné podzemí, stejně tak, jako náš Mělník. Ten i přes své privátní sklepy obsadil nedávno šesté místo v TOP 10 středověkých sklepů České republiky na serveru novinky.cz . Píši to tady ale pořád, že mělničtí radní zřejmě nikdy nezkusili učinit majitelům sklepů zajímavou nabídku. Přesto, že články o mimořádných návštěvách sklepů vyjednaných MOOS mají zde slušnou návštěvu, tak tu na toto téma nikdo z vlivných nikdy nereagoval.

A co má opravdu Jihlava krásného, tak to je jedna z nejhezčích ZOO u nás, proslulá svojí africkou vesnicí. Pojďme ale zpět k vlakům a k této zcela mimořádné spoji posledních let. Ostatně, dnes musíte pro cestu do Jihlavy dvakrát přesedat ( Kolín, Havlíčkův Brod) , a pro cestu do Znojma dokonce čtyřikrát ( Jihlava, Okříšky).

Ovšem, dnes jedete do Znojma například v 5.40 hodin a jste tam i s přesedáními v 10.22, což je cestovní délka 4 hodiny 42 minut. Tehdy jste byli na cestě v rámci různých zastávek ve stanicích cca 5 hodin 15 minut. Jinak je to s podivem, ale přímá cesta z Děčína přes Mělník až do Znojma opravdu žila pouze jednu sezónu v JŘ 1992/ 1993 a dalších několik nemálo let to byla již jen spoj Děčín východ - Jihlava.

Tak jako má Mělník svoji dochovanou bránu, tak má i Jihlava svoji bránu.

Nutno však dodat, že rozebíráme jenom naši domácí trať číslo 072. Jak jsem tak nahlédl do přehledů, tak se tam třeba objevila spoj z Děčína hl.n přes Prahu do Jihlavy a kdoví, co bychom tam vše objevili. Pojďme tedy do JŘ 1993 / 1994. Tam se prakticky změnilo pouze to, že už nebyla konečná stanice ve Znojmě, ale v Jihlavě, a že spoje dostaly názvy Sp 1613 a Sp 1614. Časy se shodují s loňskými, jen odjezd z Jihlavy do Rumburku byl zaokrouhlený na 16.00 hodin.

Dívám se na řády a ještě v roce 1995 / 1996 tam vidím Sp 1613 s odjezdem v 5.44 z Děčína východu a příjezdem v 10.35 do Jihlavy. Ovšem, zajímavý je JŘ 1996/ 1997, kde se spoj do Jihlavy jmenuje již Sp 1611, odjíždí z Děčína východu v 5.53 a v Jihlavě je v 10.40. Na tom by nebylo nic až tak zajímavého, kdyby se neobjevila jedna premiéra. Z Jihlavy odjíždí spoj Sp 1616 v 16.01, který je mezi 18.33 a 18.35 v Nymburku a pokračuje přes Mělník do Ústí nad Labem - západ. ( 20. 32)

Tak to je obrovská změna proti dosavadní zpáteční cestě z Jihlavy vždy do Rumburku .Ovšem, už v příštím roce sice zůstává Sp 1610 z Děčína do Jihlavy, ale opačný spoj najdete až jako Sp 1912 a znovu se vrací v tradičním čase v 16 hodin do Rumburku. Abych ale nepsal únavnou story, tak to trošku zrychlím. Vlak Děčín východ - Jihlava jezdil přes Mělník pravidelně do JŘ  2000/ 2001. Odjezdy se jen nepatrně lišily a příjezdy do Jihlavy byly často mezi 10.40 a 10.48, ale také v 10.24 a jednou dokonce dle řádu v 10.15 hodin.

Železnice, to nejsou jen různé lokomotivy a soupravy s přezdívkami, ale také mnohdy soubor různých barev.

Návraty z Jihlavy prakticky každý rok překvapovaly a spoj odjížděl vždy kolem 16 hodin. Nejprve jste jej našli jako Sp 1912 a končil v Rumburku. Pak dva roky po sobě, jako Sp 1914 a končil v České Lípě. Nakonec je tu zase překvapení. V JŘ 2000 / 2001 se představuje jako Sp 1616 a jede opět přes Nymburk do Děčína na hl. nádraží.

Jenže, to už přichází JŘ 2001 / 2002 a na železnici pod Mělníkem se objevuje nový král dálkových vnitrozemských spojů. Jmenuje se R 613 a R 612. Ráno vyjíždí v 5.53 z Děčína hl.n a v Mělníku je kolem 7.20, Nymburk 8.01 - 8.05, přepřahání v Kolíně  ( ČD 163 / ČD 363 ) a příjezd do Brna přes Havlíčkův Brod v 11.24 hodin. R 612: Brno 14.55 - Nymburk 18.15 / 18.22 - Děčín hl.n 20.22. Přepřah opět v Kolíně.

Jenže, toto období přineslo také novou módu. Pokud se vlaky v 70. letech a 80. letech jmenovaly Vindobona, Saxonia, Hungaria, Favorit, Metropolitan atd. , tak toto období sebou přineslo pojmenování dle významných osobností, jako Franz Kafka, Gustav Mahler, Leoš Janáček atd. Tato móda měla potkat v novém JŘ také Mělník. Navíc to bylo prvně, co začal platit JŘ místo v květnu od prosince. Tak tedy JŘ pro rok 2003 platil od 15.12. 2002 do 13. 12. 2003.

Dnes : 2x přestup, rychlý Railjet, doba cesty 4 hodiny 12 minut. Odjezd 5.40 a příjezd v 9.52. Tehdy: Přímý rychlík Jan Palach. Doba cesty 4 hodiny 52 minut.

Na Mělníku se tak prvně objevil objevil tuzemský rychlík, který již neměl jen značku, ale i jméno a jeho trasa byla přímo úchvatná. Vlak si ponechal i nadále značku R 613, ale navíc získal i jméno Jan Palach a jezdil dokonce až do Břeclavi. Dovolte mi nyní trošku odlehčeného humoru. Kdyby po naši trati jezdilo tehdy více rychlíků, tak si dovedu představit názvy, jako Hrabě Chotek, Hrabě Kinský, nebo Clary- Aldringen, ale asi bych upřednostnil jméno Viktor Cibich.

Kdo to byl ? To byl přednosta stanice Velké Březno i později drážní inspektor, který propůjčil svoji spokojenou tvář za doživotní rentu 30 piv týdně etiketám pivovaru Březňák, které žijí i dnes. Zemřel na infarkt ve věku pouhých 60 let, ale z jeho tváře vyzařuje určitý klid a spokojenost. Nicméně, rychlík nám tu jezdil jenom jeden a osoba Jana Palacha je ve vztahu k Mělníku, kde studoval na gymnáziu i k nedalekým Všetatům, kde žil, a které jsou důležitým železničním uzlem.

Jan Palach tedy jezdil z Děčína hlavního nádraží v 5.56 hodin, v Kolíně byl v čase v 8.26 - 8.54 a stále se ještě přepřahalo. Do Břeclavi přijel ve 12.18 hodin. Ne snad, že bych neměl k disposici také nějaké své zachované papírové knižní řády, ale kdo by se vtom přehraboval. To by byla opravdu tak zábava do penze, kdy už skoro nic nemusíte, pokud vám nic není. Místo toho odhadnu, že vlak byl na Mělníku hodinu před příjezdem do Kolína, což je praxe a stavěl tu tedy asi 7.26.

Až do pohraniční stanice s Rakouskem a Slovenskem vás dovezl bez přesedání rychlík Jan Palach.

Však jsem psal, že tato ranní rychlíková spoj jezdila v rozmezí během času asi od 6.40 do 7.45 hodin a nejčastěji do Nymburku. Teď už tedy vidíme, že předchozí rekordman stavěl pod Mělníkem nejčastěji v 7.10 hodin a Palach se více přiklonil k času 7.30. Teď tedy ještě cesta zpět. V Břeclavi vlak postál hodinku a jel nazpět, jako spoj R 612. Odjezd z Břeclavi ve 13.25 , Kolín 17.02 - 17.16, Mělník 18.16 a Děčín hl. n.  19.43.

Jdeme na kilometry. Jasné první místo v kategorii tuzemských dálkových spojů. Vzdálenost Děčín hl.n. - Břeclav činí 412 km. Z Děčína do Brna to je 335 km. Z Mělníka to potom je do Břeclavi 323 km a do Brna 264 km. Samozřejmě se myslí trať přes Havlíčkův Brod, kudy spoje jezdily. Jak dlouho Jan Palach jezdil ? Minimálně dva roky jezdil až do Břeclavi a o JŘ 2005 nejsou na netu zprávy. V roce 2006 jej již opět potkáváme, jako zkrácený do Brna. Tedy, pokud počítáme tu první spoj z roku 2001 / 2002, která ještě nenesla jmenné pojmenování.

U Jana Palacha mám těch datumů v různých stanicích v tomto roce ( 2006) požehnaně. Vyjížděl ve 14.24 z Brna, leckde postál, v Kolíně byl přepřah, na Mělníku v 18.19 - 18.21 a v Děčíně v 19.43. Pokud šlo o ranní vlak R 613 : Děčín 6.22 - Mělník 7.43/ 44 - Havlíčkův Brod 10.00 - Brno 11.33 hodin.

Pohled do stanice Mělník z přejezdu v Kokořínské ulici. Koleje a trolej, jako symbol krásných výletů.

V JŘ pro rok 2007 již budete rychlík Jan Palach hledat marně a důvod je jednoduchý. Tímto řádem nám totiž začala doprava v taktu a prakticky všechny rychlíky od té doby končí v Kolíně. Než však napíši tu přehlednou tabulku rekordních tuzemských vlaků na trati pod Mělníkem, tak nesmím zapomenout na jeden, který jsem objevil nedávno při psaní tohoto seriálu. Již jsem tu o něm psal. Je to rychlík R 811 a R 812, který jezdil pouze v JŘ 2003 a potkával se tu v řádu společně s Janem Palachem.

R 811 vyjížděl z Chebu ráno v 7 hodin, na Mělníku byl v 11.22 a v Kolíně ve 12.23 hodin. Než sem však spoj dojela, tak odjížděl R 812  z Kolína v 11.30, který stavěl ve 12.35 na Mělníku a v 16.57 dojel do stanice Cheb. Tady se naskýtá myšlenka, že se vlaky třeba vrátily do svých výchozích stanic po trase Cheb - Plzeň - Praha- Kolín, ale to je trošku zbytečná polemika.

Podívejme se na kilometry. Rychlík Cheb - Kolín ( R 811 a R812). Celková trasa 315 km. Pro nás 71 km do Kolína a 244 do Chebu přes Ústí nad Labem. Můžeme tedy přejít na tabulku rekordních tuzemských vlaků, které kdy jezdily pod mělnickým kopcem od roku 1969 po současnost.

1. místo Jan Palach ( R613, R 612)    Děčín hl.n. - Břeclav ...  .412 km     ( Děčín - Brno ..335 km)

2. místo                     Sp 919              Děčín východ - Znojmo ..355 km    ( Děčín - Jihlava ..257 km)

3. místo                    R 812 a R 811   Cheb - Kolín  ...................315 km  

4. místo                    Os 6871             Chomutov - Kolín............204 km

Antonín Dostálek. Autor internetového článku ke 140. výročí železnice z Nymburku do Ústí nad Labem.

O naši trati by se dalo ještě psáti dále a zvláště za pomoci jízdních řádů. Pořád se něco děje, byť už dávno nejde o dálkové trasy jednotlivých spojů. Mění se počet spojů jezdících do Prahy i zpět a krom toho i spoje noční. Loni jsem v červenci cestoval z Prahy vlakem s odjezdem v 0.33 hodin, ale třeba v roce 2019 před covidem - 19 existovalo něco, čemu se říkalo ,, noční rozvoz z Prahy do sousedních okresních měst." Vlak na Mělník jezdil dokonce celý týden v 1.12 hodin ( Os 9520) a v sobotu a o svátcích k němu navíc přibyl ještě pozdější spoj ve 3.31 ( Os 9522).

V roce 2018 nám ranní spoj v pracovních dnech ve 4.12 nekončila ve Všetatech a ani nejezdila do Prahy, ale zcela vyjímečně do Mladé Boleslavi. V sobotu a v neděli večer odjížděl vlak ve 21.09 ze Mšena do cílových Všetat. Od roku 2013, se setkáváme s Sp 1945 Kokořínsko, který jezdí mezi Mšenem a Prahou. Byl tu i Polabský motoráček KŽC z Mělníka do Milovic, Kokořínský motoráček ( KŽC) a jednou jsem tu viděl vyjímečně odkloněný vlak KŽC mířící do Dolní Poustevny, který jezdí přes Mladou Boleslav a Doksy.

Hospůdka v Okříškách je také mezi kolejemi, jako ta ve Všetatech. V létě tu vodáci a trampové paří při pivku na kytary před odjezdem na Vranovskou přehradu.

Překvapením pro mě bylo i to, že dlouhá léta končil poslední spoj od Ústí nad Labem ve Štětí, když sem dorazil z Bíliny. Až nyní to zase jezdí ve 23 hodin z Ústí nad Labem do Mělníka a díky tomu jsem si předloni v září mohl dovolit návrat z dlouhého pochodu v Ašském výběžku jinak, než přes Plzeň a Prahu. Tak jsme asi již skutečně na konci. Děkuji vám za pozornost, pokud jste to všechno dali, ale linky a jízdní řády mi již v dětství tak nějak přirostly k srdci. Nejen tímto seriálem vás provázel Stanislav Švec.

Pohodový zbytek víkendu a úspěšný vstup do dalšího týdne.

Článek byl během pondělí a úterý ( 17. a 18. 2.) obohacen o některé informace a zvětšil jsem v tomto posledním dílu i písmo.  

Přijíždíte do stanice Mělník ! Historie nejdelších železničních spojů pravobřežní labské železnice. Třetí místo, aneb vlak pro tři kraje. Ranní osobní vlak do Kolína. Vlak pro studenty a budovatele. ( 7. díl)

Sirius

Rokem 1988 tedy skončila kapitola mezinárodních železničních spojení z nádraží Mělník. Možná to někomu připadalo poněkud jednotvárné, ale je potřeba si uvědomit, že na naši trať bylo v 70. i v 80. letech nahlíženo především jako na hlavní trať nákladní dopravy a pokud zde nějaký mezinárodní vlak jezdil, tak to byl svým způsobem úspěch. Vždyť levobřežní labská železnice je hlavně tou, po které jezdí množství osobních vlaků ze severních států do Prahy a mnohdy dále pokračují obvykle jihovýchodním směrem.

Sice jsem v 70. i v 80. letech velmi často měl nějaký ten jízdní řád v papírové podobě ( jiná ani nebyla), ale bohužel se mi z té doby nedochoval ani jeden. To tak prostě mnohde je, že leckde vládne trend, že už je něco nefunkční a zastaralé, zabírá to místo, a když už by  to snad i mělo nějakou historickou cenu, tak to prostě není. Když to nevyhodíte vy, tak se to někde zašantročí, nebo to vyhodí někdo jiný.

Nicméně, i když člověk časem zapomíná, nebo i některé zkušenosti zkresluje, tak si vzpomínám, že právě u Balatonu, kde jsme část trasy vedoucí od penzionu k pláži měli souběžnou se železnicí, tak mě nějak občas napadalo, že tato místa mohla mít nějaké přímé spojení s našim městem. Předtucha ? Smyšlenka ? Utkvění nějakých informací ze staršího řádu v hlavě ? V každém případě jsme si tu doložili díky informacím z netu, že tomu tak v minulosti bylo.

Rychlík v barvách RegioJetu v prosinci 2021.

Ovšem, naše trať číslo 072 jízdního řádu je fandům jízdních řádů zajímavá i v oblasti vnitrostátních spojů. Naprostá většina osobních vlaků mířících od Ústí nad Labem do vnitrozemí končila vždy v Lysé nad Labem, ale i tady člověk občas narazil na vyjímku. Jelikož jsem první železniční řád ze 70. let viděl u babičky, tak mě tam zarazil hned první ranní  osobní spoj, který ve 4 hodiny ráno odjížděl z Mělníka a v 6 hodin přijel do Kolína. 

Vlak poctivě stavěl v každé zastávce i stanici a dozvěděl jsem se, že například jeden zdejší člověk pracoval skoro celý život v podniku Tesla Kolín a tento vlak k cestě do práce užíval.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tesla_(%C4%8Desk%C3%A1_firma)

Tato ranní 70 km dlouhá osobní spoj vycházející z naši linky 072 má opravdu dlouhou historii. Podívejte se do obou řádů z 80. let ( 81/82 , 88/89) a všude ji najdete.

http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/1981-1982/1981-1982_strana_244-247.pdf

https://www.zelpage.cz/gvd/1988/071_03.jpg

Foto na efekt.

Tady níže ji třeba máme již v roce 2017 a v roce 2019, kdy byla o hodinu posunuta s odjezdem v 5.00 z Mělníka. Letos nám tato spoj do Kolína nejezdí.

http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/2016-2017/2016-2017_072.pdf

http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/2019/2019_072.pdf

Na druhou stranu bychom tu našli celou řadu vlaků s odjezdem po čtvrté hodině ranní, které měly za úkol člověka dopravit buď přímo do Prahy, nebo do Všetat, kde bylo možno vyčkat přípoje jedoucího po trati 070 ( dříve 7a) do Prahy. Vzpomínám, že tu byl nápad v nedávné historii, kdy spoj jezdila naopak na druhou stranu do Byšic, nebo snad až do Mladé Boleslavi. Ovšem, to už není z kategorie dálek.

Důležitý je i první ranní odjezd ve směru na Ústí nad Labem. Ten jezdil v minulosti z Lysé nad Labem, nebo jen ze Všetat a dnes už jen naštěstí z Mělníka ve 4.51 hodin .

https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/172897705/k072.pdf/b4f3141b-1730-4a7e-896f-97ae2fab363d

Je to právě tento vlak, který nám dnes umožňuje být za levný peníz v časných ranních, či dopoledních hodinách až v Ašském výběžku, v městech pod Krušnými horami, nebo v Českém Švýcarsku a na Šluknovsku. Potenciálně ovšem také v Sasku a v Bavorsku ( Horní Franky, Smrčiny) Zájemce o řády v 80. letech také vyhlížel, které ranní vlaky pojedou například až z Nymburku, a kdy vlak pojede jenom do Ústí nad Labem, nebo třeba až do Děčína.

Silné lokomotivy Vectron pro nákladní službu občas obsluhují i rychlíkové spoje.

Pojďme ale k první vnitrozemské dálce, která má rovněž předlouhou historii a zmínil jsem ji už snad ve druhém dílu. Právě proto, že kraj pod Krušnými horami byl v 70. a 80. letech průmyslový, tak tu kromě hnědého uhlí bylo také plno elektráren, nejrůznějších podniků, ale také i učňovské školství a další školy. Jistě, že něco se někde teprve budovalo podobně tak, jako u nás jednotlivá výstavba bloků EMĚ a s ní šla ruku v ruce i bytová výstavba pro budoucí zaměstnance, nebo dočasné pracovníky.

V každém případě šlo někdy i odloučení od rodin, což je nejen u některých pracovníků, ale také i u studující mládeže pobývajících na internátech. V důsledku toho byla zavedena mnoholetá spoj  začínající v městě Chomutov, která obsloužila všechna města v pánvy pod Krušnými horami, pokračovala do Ústí nad Labem, kde přecházela na náš pravý břeh Labe a přes Litoměřice a Štětí dorazila k nám pod Mělník, aby pokračovala do Kolína.

Spoj jezdila logicky pouze v pátek, jako spěšný vlak a i tady se s časy různě hýbalo. V neděli večer ji najdete v řádech již jen jako spoj z Kolína do Ústí nad Labem, kde ovšem byla možnost pokračovat dále jinými vlaky. Kde spoj najdete ?  Najdete je například v obou výše uvedených řádech. Podívejme se na některá data.

1981/ 1982 : V pátek jede vlak tak, jako spoj 6871 Chomutov - Kolín a v neděli, jako 6494 Ústí nad Labem Střekov - Kolín. Tady je zajímavé i to, že při zpáteční cestě v neděli jezdila noční spoj ještě do města Most, což už v JŘ 1988/ 89 nenajdete. Kolín 19.37 - Mělník  20.58 - Ústí n./L  západ 21..52 - Most 22.46. Směr Kolín : 6871: Chomutov 13.40 - Ústí nad Labem západ 15.11 - Mělník 16.26 - Kolín 18.00 . Délka celé trasy činí 201 km.

Občas se u nás sejdou i pěkně barevné soupravy.

1988/1989 : 6872 : Kolín 20.01 - Mělník 21.23/21.25 - Ústí n./L západ 22.23 . Když se tak dívám na spoj 6871 z Chomutova do Kolína, tak ta vyjíždí o pouhých 8 minut později a časy jsou v rozmezí několika hodně málo minut téměř stejné, jako v JŘ 1981/ 1982. Hledal jsem, jak dlouho tento vlak vůbec jezdil, nebo spíše do kdy. Dle momentálně mně dostupných materiálů jsem ho naposledy objevil mezi osobními vlaky v JŘ 1992 / 1993.

Jenže toto pátrání po konci výše uvedeného vlaku přineslo neskutečnou bombu, o které jsem neměl dosud ani ponětí a nějak mi to uteklo. Nejprve je třeba zmínit,  že se objevil ještě jeden vlak na naši trati mezi Chomutovem a Kolínem. V JŘ 2001/ 2002 se objevuje spěšný vlak Sp 1619 s odjezdem z Chomutova v 16.00 a příjezdem do Kolína v 19.16. Měl jezdit pouze v neděli.

Ovšem, nyní přichází bomba, která je pro mě opravdovým překvapením a objevil jsem ji díky psaní tohoto seriálu. V JŘ  2002/ 2003 se objevuje přímý rychlík R 811 z Chebu do Kolína, který se vrací jako  R 812, který jede z Kolína do Chebu. Jaký má jízdní řád ? R 811 : Cheb 7.00 - Ústí nad Labem 10.24 - Mělník  11.22/ 11.25 - Kolín 12.23. Zpět : R 812: Kolín 11.30 - Mělník 12.35 -Ústí nad Labem 13.30 - Cheb 16.57 . Tak to máme  312 km !

http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/2002-2003/2002-2003_072.pdf

V JŘ pro rok 2004 už byla tato spoj zkrácena, ale tuto dlouhou spoj jsem nějak propásl. A ono není ani divu, protože až v roce 2004 se teprve objevila první výhodná jízdenka na železnici SONE + , na kterou jste mohli s rodinou vycestovat o víkendu osobními vlaky za 130 Kč do Drážďan a zpět, nebo za 360 Kč rychlíkem do Regensburgu a zpět. Obě trasy jsem absolvoval.

Vše mí na železnici nějaké kouzlo.

Zajímavé je, že ještě v roce 2003 docházelo k přepřahům. V části Kolín - Kadaň mám uvedeno ČD 163 ( stejnosměrná lokomotiva), Kadaň - Karlovy vary ČD 749 ( motorová lokomotiva) a ČD  242 na úseku K.Vary - Cheb, kde už je střídavá trakce. Dnes se obě trakce prakticky dotýkají u Kadaně - Prunéřova a lokomotivy jsou mnohdy vícesystémové, čímž přepřahy odpadají ale jistou dobu tu tuším chyběla právě mezi KV a Kadaní elektrická trakce.

Tak jsem se domníval, že bych snad již dnes mohl seriál ukončit a místo toho jsem dostal řadu odpovědí. Přehrabávat se pomalu a poctivě jízdními řády je opravdu náročná piplačka. Mnohdy se mění časy odjezdů, krátí se, nebo i prodlužují spoje a občas něco  zmizí, nebo naopak. Kdybych o těch spojích aspoň něco netušil, nebo nevěděl, tak bych se do takového projektu nepustil. Ale, právě proto, že vím, co tu asi jak kdy jezdilo a řády mě vždy svým způsobem bavily, tak jsem to zkusil.

Vidíme tedy také, že  dne 15.12. 2002 jsme přešli na jiný termín platnosti JŘ. Až do té doby JŘ platily od konce května roku jednoho, do konce května roku následujícího, což je jen přibližně a psaly se tak s lomítkem. V roce 2002 v prosinci tak prvně začal platit JŘ pro celý následující rok 2003 platný do cca půlky prosince. Někdy se píše jen rok, pro který byl vydán a jindy se zmíní někde i těch cca 14 dní roku předchozího, kdy už platí.

Z mělnického nádraží. Bourání příslušejících budov.

Dalším přelomem je pak jízda v taktu. Zdá se, že to prvně přišlo od 10.12. v JŘ 2006/ 2007 . Tehdy již stačilo cestujícímu si pamatovat minuty zastavení v nějaké stanici a samozřejmě takt ( jednou za hodinu, častěji za dvě). S přechodem na dopravu v taktu také došlo k masovému ukončení vyjímečných a obvykle linku přesahujících spojů.

Nás tady na Mělníku pak také může zajímat to, že tuším od prosince 2021 obsluhuje místní rychlíky společnost RegioJet. Původní lokomotivy ČD ve žlutém nátěru však vystřídal nejdříve na zkoušku v únoru 2024 čínský vlak v černém provedení, který s novým jízdním řádem přešel v prosinci 2024 do pravidelného provozu. Jednotka nese název Sirius. Jak se nové jednotce i společnosti povede, tak to nechám historii.

Pokud jste to snad někdo propásl, tak vlak v akci na mělnickém nádraží můžete vidět třeba zde : 

https://www.youtube.com/watch?v=vz0rRHPUE88

https://www.youtube.com/watch?v=NWTwgmQS3dI

Přeji vám pěkný zbytek víkendu a příště půjdeme zřejmě do finále.

Nový majitel hořínského panství se do rekonstrukce pustil s vervou. První delší osobní vycházka roku 2025 vedla do Hořína a Soutok se nestačil divit. ( fotogalerie) Představme si další bestseller.

 

Přátelé, slyšíme to kolem sebe z médií stále častěji, a tak není od věci si o tom občas třeba i něco přečíst. O čem ? O umělé inteligenci ( AI) a kvantové mechanice. Kniha Kvantová revoluce - Jak kvantové počítače změní svět je něčím, co zde rád představím. Vždyť  náš svět, ve kterém žijeme se neustále a snad stále rychleji a rychleji vyvíjí a je zajímavé vědět, na co všechno již vědci v posledních letech  přišli, a co všechno by neskutečným tempem prý mohli zjistit, kdyby se kvantový počítač stal aspoň tak trošku tím, čím je pro nás dnešní digitální počítač.

Zní to při dnešním zdravotnictví, ekonomice, politice a nedávném covidu-19 jak z jiného světa, ale kniha je jistě zajímavá svoji čtivou formou pro každého, kdo chce zkusit vidět trošku dále. Více na ...

https://www.luxor.cz/v/2033090/kvantova-revoluce

A protože čtu takovou zajímavou literaturu, tak mi občas zprávy z okolí musí doručit někdo jiný. Naštěstí se mezi lidmi některé zprávy rozletí neskutečným tempem, a tak ke mně nedávno prosákla informace, že bývalé panství rodu Lobkowiczů a donedávna Jiřího Lobkowicze v Hoříně prý kdosi odkoupil. Tak, píši to tady pořád, že lidé mají radost, když vidí, že se někde něco buduje, něco prokoukne, něco je pěkné, nebo vypadá aspoň nadějně.

Porovnejte to s tou obrovskou zlobou lidí, když něco, co bývalo kdysi aspoň na první pohled pěkné a sloužilo to určitým věcem, tak když majitel dopustí letitou devastaci objektu a okolních pozemků. Proto se nemůžeme divit, že to lidi tak rozradostní, zvlášť když je i vidět, že se něco mění k lepšímu. Byl jsem zkrátka vyrozuměný, že bych si možná měl udělat do Hořínského parku a Hořína procházku, protože se tam něco opatrně a pomalu již prý děje.

Sice jsem neočekával, že by mělo dojít k nějakým změnám a prý došlo asi jen k prořezání nějakých stromů a zmizelo prý  někde nějaké pletivo, ale procházky jsou přínosné. Konečně, pokud má někdy až neuvěřitelně dojít k rekonstrukci této hájenky, která si zahrála v prvním filmu natáčeném na Mělníku ( reklama v počátcích Soutoku) , a kterou mnozí pamatujeme ještě z dětství celkem zachovanou, tak je možná ta správná chvíle naposledy vyfotit její žalostný stav.

Aktualizováno 9.2. 2025 v 10.38 :  Odkaz na článek o prvním zde natáčeném filmu s titulem Pozdní láska z roku 1935 :.

https://soutok.blogspot.com/2012/01/video-prvni-snimek-vznikl-na-melniku-v.html

Bude až skoro zázrak, pokud snad uvidíme nějakou její obnovu. Všimněte si níže, že po těch četných povodních, které tu zejména za posledních 30 let proběhly, tak stavy na vodočtu jsou už prakticky nečitelné. Jaký to obrovský rozdíl proti chvílím, kdy jsme sem mnozí chodili i za účelem čtení vodočtu, jako ještě žáci ZDŠ a valili jsme oči nad hranicí roku 1845. Pak už mi zase vadilo nízké sluníčko, ale jsou okamžiky, kdy jde hlavně o rychlost.

Když jsem pak došel parkem na okraj Hořína, tak jsem se nestačil divit, co se tu od mé poslední návštěvy udělalo práce. To byl tak silný zážitek, že jsem prostě musel fotil a fotit. Po mnoha desetiletích zmizely různé náletové i jiné dřeviny a zdá se, že došlo i k odvozu určité suti a úpravě pozemku. Na nádvoří zámku se zase odhalila jakási plocha, kde si umíme představit záhony, nebo dokonce vodní prvky.

Dále je asi zbytečné cokoliv psát. Hořín je sám o sobě obcí, která má takříkajíc něco do sebe a lidé se tu umí poprat s lecčíms. Důkazem toho je nejen protipovodňová zeď, nebo oplocený dětský koutek s atrakcemi na kraji obce u parku, ale třeba i nová restaurace přímo na fotbalovém hřišti, která je snad již v pořadí třetím pohostinstvím, jaké tu kdy v obci bylo. Částí obce vede cyklotrasa, je tu cukrárna a nechci ani opomenout jezdeckou školu, kam nás kdysi vzala základní škola na exkursi. Co jen pro nás tenkrát učitelé vše neudělali ? Výlety, pochody, branná cvičení, hodiny v okolí města, kino Oko, lyžařský výcvik, škola v přírodě .... Sluší se tam někam do jiné dimenze našim učitelům poděkovat, protože již mnozí nejsou mezi námi.

Pohodový víkend !

Přijíždíte do stanice Mělník ! Historie nejdelších železničních spojů pravobřežní labské železnice. V osmdesátkách se na pravém břehu Labe jezdilo poněkud jinak, než dnes. Mezinárodní pokladna se dlouho udržela. ( 6.díl)

 

Rychlík ČD poblíž zastávky Mělník - Mlazice.

Jízdní řády v 70. a 80. letech 20. století vypadaly úplně jinak, než ty současné. Dnešní místní aspoň trošku zainteresovaný cestující ví, že osobní vlaky na naši trati jezdí mezi stanicemi Lysá nad Labem a Ústí nad Labem - západ, a že rychlíky pendlují mezi Kolínem a Ústím nad Labem také, ale dovezou vás ještě o stanici dále na tamní hlavní nádraží. Také ví, že se po celé republice vypravují vlaky převážně v určitém taktu, a když z nějaké stanice odjíždí vlak v 5.40 a další v 7.40, tak si lehce odvodí, že další spoj ve stejném směru pojede nejspíše v 9.40 hodin.

To  však kdysi neexistovalo a zatímco fandové jízdních řádů vyhlíželi v novém jízdním řádu nějakou změnu, kdy jisté pozdvižení vyvolala nějaká náhle prodloužená spoj, tak běžný cestující to měl s pátráním trošku složitější. Kromě přesného času odjezdu každého spoje v daném směru si musel často zjistit i trasu spoje s cílovou stanicí a případně i zastávky a stanice, kde nemusela některá spoj vůbec zastavit. Dnes máme zejména na lokálních tratích mnoho zastávek, kde stisknutím tlačítka cestující rozhodují, zda vlak případně v zastávce vůbec zastaví, ale to dříve samozřejmě nebylo technicky běžné

Kromě toho, že dnes jezdí většina linek prakticky po celý den v nějakém taktu, tak se dříve vyskytovala na některých tratích i období, kdy byla osobní doprava v útlumu a po trati se proháněl jeden dlouhý a rozjetý nákladní vlak za druhým. To byl i případ našeho Mělníka, kde útlum osobní dopravy začal přibližně v osm hodin ráno a trval cca do 13. 30 hodin. Naštěstí se nám dochoval volně ke stažení na internetu jízdní řád  pro sezónu 1981 / 1982, kde si to můžete ověřit.

http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/1981-1982/1981-1982_strana_244-247.pdf

Motorová jednotka Regionova řady 814 ( Mělník - Mšeno)

Také tam máte možnost vidět dálkové mezinárodní spoje R 1478 a  R 1479, které jsem tu minule zmínil, když jsem psal, že naše pravobřežní labská trať sice přišla o zvučná jména s písmeny Ex ( expres), ale o mezinárodní spojení jsme nepřišli. Nešlo sice v jistém smyslu o žádnou novotu, protože nám spoje opět jezdily mezi Lipskem a Budapeští, ale jinak se změnilo dost a dovolím si to dnes vzít trošku souhrnně, protože zmíněné spoje tu jezdily poměrně dlouho.

Díky tomu, že tu máme možnost společně nahlédnout do JŘ 1981 / 1982, tak si dovolím začít až tímto řádem, ale JŘ 1980 / 1981 nevynechám. Hlavně stojí za povšimnutí to dominantní postavení Mělníka. Spoj R 1478 v celé délce linky 7b prakticky jinde nezastaví.( Kolín 8.15 - Nymburk 8.43) - Mělník 9.30 - Děčín východ  10.49 . Žádné Litoměřice, nebo zastávka v krajském městě na nádraží Střekov. Pro úplnost dodám ještě spoj R 1479 ve směru do Budapešti.

Děčín východ 2.07 - Mělník 3.24 - Lysá nad Labem 3.55 -( Nymburk 4.09 - Kolín 4.40). Pochopitelně, že by to chtělo vidět například dnešní číslo 231, zda vlak nestavil třeba i v Poděbradech, ale opět se ukazuje, že z různých důvodů  se ty spoje leckde delší dobu zdržely. Čtenář si sám již jistě zodpoví, kde je na trase nějaká celní prodleva, přepřahání lokomotivy apod.

Nyní je tedy ta pravá chvíle vstoupit do JR 1980 / 1981, kdy se prvně objevily pod Mělníkem spoje R 1478 a 1479, které byly jakýmsi nástupcem vlaku Saxonia. Pokud jde o trasu, tak se nic nezměnilo. Na několik dalších let platilo, že vedla z Lipska přes Brno a  Bratislavu do Budapešti. Změnily se však dvě další věci. Údajné info pro léto 1980, které se objevilo jenom v tomto roce :,, Pouze pro potřeby cestovních kanceláří." Rád bych viděl více přímo v JŘ.

Přístav Mělník.

Vzpomeňte na poznámky u vlaků z Malmö do Bělehradu, nebo například z Drážďan do Prahy přes Lysou nad Labem, které jsem tu již zmínil. Ta druhá poznámka není jenom důležitá, ale zcela zásadní pro celou historii dálkových spojů na zdejší trati. Pokud nám tu v 70. letech jezdil Favorit a Saxonia od konce června do téměř poloviny září a denně, tak R 1478 a R 1479 jezdil od 5. července do 18 srpna a ještě jen pouze od pátku do neděle. Tak tomu mělo být na několik dalších let.

Pojďme se nyní tak trochu podívat, jak se měnily odjezdy z Lipska do Budapešti, kdy to asi tak bylo u nás, a kdy v cílovém městě. Potom to samé samozřejmě zpět : 1980/ 1981 : Lipsko ... 22.05 , Děčín východ 1.20 - 2.00, Mělník 3.20 , Budapešť Nyugati 13.35 . 1981/1982: Lipsko 21.54 , Mělník 3.24, Budapešť Keleti 13.35 . Vycházím z  dostupných a v řádech neověřených dat z netu.

1982/1983 : Lipsko 22.31 - Mělník 3.35 - Budapešť Nyugati  14.05. JŘ 1983/ 1984: Stejné, jako o rok dříve, jen autor uvádí cílovou stanici Nyugati. 1984/ 1985 : Lipsko  20.14 - Mělník  1.20 - Budapešť  Nyugati 11.55. 1985/ 1986 : Lipsko  17.54 - Mělník 23.20  - Budapešť Nyugati 10.05. 1986/ 1987 : Lipsko  20.14 - Mělník 1.20 - Budapešť  Nyugati 12.00 .

R 1478 : 1980/ 1981 Budapešť Nyugati 23.10 - Mělník 9.40 - Dresden 12.53 ( také úterý a středa, jen pro potřeby cestovních kanceláří) 1981 / 1982: Budapešť Keleti  23.05 - Mělník 9.30 - Lipsko  14.47. 1982/1983 : Budapešť Nyugati 21.00 - Mělník  7.20 - Lipsko  12.22 . 1983/1984 : Budapešť ( stejné jako loni) 1984/ 1985 : Také prakticky stejné časy. 1985 / 1986 : Opět žádná změna. 1986/1987 : Budapešť Nyugati 21.25 - Mělník  7.40 - Lipsko 12.40.Pokud dobře počítám, tak nám vlak jel čtyři roky po sobě z Budapešti přesně ve 21 hodin.

Mělník - Praha. M 854.

I tenkrát se na železnici stávalo, že někdy člověk nabyl dojmu, že se nic nemění, nebo jen v řádu několika minut, ale bylo to pěkně zrádné. Vzhledem k tomu, že internet nebyl, tak pokud člověk neměl čerstvý jízdní řád, tak se opravdu vyplatilo v odjezdovém nádraží vše ihned prozkoumat a teprve pak se shánět po drobném posezení před cestou.

Avšak mládí sebou někdy přináší laxní přístup, který se nemusí vyplatit, a tak se zrodil příběh, kterému se dnes již tehdejší aktéři jen zasmějí a naštěstí díky pozornosti jiných dopadl dobře, ale stačilo málo, abychom do Suchdolu nad Lužnicí místo na poledne přijeli i s čluny až pozdě odpoledne dalším možným vlakem a zřejmě ten den již nevypluli. Ale, vraťme se k téma. Už jsem si myslel, že sezóna 1986 / 1987 byla pro spoje R 1478 a 1479 poslední a nakonec se mi na netu povedlo vypátrat pokračování.

Jezdilo to tedy i  později v JŘ 1987/ 1988 a 1988/ 1989. Do druhého zmíněného JŘ můžeme dokonce i elektronicky nahlédnout, protože je jedním ze dvou jízdních řádů 80. let, které jsou volně na internetu. Jak můžete vidět, tak se naše trať již jmenovala 072, ale stále byl cílovou stanicí hlavně Děčín.

https://www.zelpage.cz/gvd/1988/071_02.jpg

https://www.zelpage.cz/gvd/1988/071_03.jpg

Jak tedy jezdil námi sledovaný mezinárodní rychlík ? R 1479 : Lipsko 20.11 - Děín východ  23.34 - 0.03 a zajímavostí je i zastávka v Ústí nad Labem na Střekově v 0.33 - 0.35 hodin. Pod našim kopečkem ve stanici Mělník byl vlak dle JŘ v 1.28 - 1.30. Další stanicí byl Nymburk, a pak jel vlak přes Havlíčkův Brod, Brno a Břeclav ( 6.55 - 7.01) do Bratislavy ( 8.26 - 8.40). Do stanice Budapešť Nyugati vlak přijel ve 12 hodin.

Království železnic Praha - Smíchov.

Z Budapešti jel vlak ve 21.25 hodin a vězte, že mám těch časových údajů k disposici již mnohem více, ale tento seriál  nyní tady nemá za účel jít do nějakých podrobností a nejen v oblasti jízdních řádů. Některá města ale zmíním, protože se zdá, že ty údaje platily v obou zmíněných řádech. Stanice Bratislava vlak přivítala v čase 0.50 - 1.05, Břeclav 2.10 - 2.13, Brno Královo Pole 3.12 - 3.15, Kutná Hora 6.00 - 6.12, Mělník 7.36 - 7.38, Lipsko 13.00 hodin.

Sledování časů je vždy zajímavé. Vždyť dnešní cesta v roce 2025 z Mělníka do Břeclavi trvá s dvojím přesedáním, určitým čekáním a užitím rychlíku i nejrychlejšího našeho vlaku Railjetu 4 hodiny a 10 minut ( 5.40 - 9.52). Nyní vidíme, že s odjezdem v 1.30 přímým rychlíkem v roce 1989 to bylo 5 hodin 25 minut. Příjezd v 6.55 hodin.

Přátelé, JŘ 1988 / 1989 byl také posledním jízdním řádem, kdy se na Mělníku objevila mezinárodní osobní spoj. Pokud jsme se mohli naposledy svézt v létě 1977 Favoritem přímo k Balatonu a krátce v roce 1978 vlakem Saxonia přímo do Budapešti, tak vězte, že někdy o srpnovém víkendu roku 1988 jsme se spojí 1478 , 1479 naposledy podívaly také přímo do Bratislavy, Budapešti, nebo Drážďan a Lipska..

Rychlík ČD v Mělníku.

Dívám se do přehledu spojů JŘ 1989 / 1990 pro naši trať 072  a vězte, že čísla spojů R 1478 a  R1479 dostala trasa Praha - Burgas ( Černé moře, Bulharsko) a název vlakového spoje je Transdanubium. Saxonia na levém břehu Labe si stále drží spoje číslo R 1474, 1475 a Favorit jezdící tamtéž 1476 a 1477. Končí se sice jedna etapa, o které by se dalo říci, že minimálně v letech 1969 až 1988 se dalo přímo z Mělníka dostat vlakem do Lipska, Budapešti a chvíli k Balatonu, ale vězte, že i následující období přineslo zajímavé spoje.

Z mělnického cukrovaru. Posunovací lokomotiva Rosnička.

Řekl bych, že zajímavé i tím, že to bylo v rámci republiky, kde to mnozí přeci jen snad více známe, a tak to třeba i leckoho naopak osloví více, než ty dlouhé cesty mezi bývalou NDR a Maďarskem. Mimochodem, zdejší pokladna byla v tehdejších JŘ uváděna pravidelně v seznamu stanic s mezinárodní pokladnou. Každému  tedy podle chuti a ať si tu každý najde to své. Jak se však sluší, tak pokračování se jistě hodí do dalšího dílu.

Mě při tvorbě tohoto seriálu napadá plno věcí. Na straně jedné se dá vytvořit dílo až s neuvěřitelným množstvím informací a podrobností, včetně samotných jízdních řádů a na straně druhé i jen možná až stručný článek, který zkrátka jen shrne, kam že se v jakém roce člověk přímo od nás vlakem dostal. Zde jsem se rozhodl pro prostřední cestu, která mi pomáhá ukrajovat z té nechutné dlouhé zimy, která nás mnohé otravuje a zvlášť když někam musíme.

Hezký zbytek týdne a snad vás zaujme i další díl.