Mnoho obyvatel z České republiky, ale i ze zahraničí přijede aspoň jednou za život k nám na Mělník, aby se podívali na soutok dvou největších českých řek a bájnou horu Říp. Mnoho Mělničanů zase bylo aspoň jednou za život u toho našeho nejzdobnějšího pramene, který patří právě našemu veletoku jménem Labe.
Labe je se svojí celkovou délkou 1 150 km ( dole wikipedie uvádí 1 094 km) třetí nejdelší řekou Střední Evropy.
Pokud se nějaká řeka stéká s jinou řekou, tak obvykle pokračuje název té řeky, která urazila na místo soutoku delší vzdálenost, ale u nás pod Mělníkem máme takovou unikátní vyjímku. Přesto, že tu má Vltava délku 430 km a Labe má za sebou jenom 250 km toku, tak se dále řeka jmenuje Labe.
Pro svůj bohatý lodní provoz je řeka každých 100 metrů po svém levém břehu značena tabulkami s kilometráží. Ta je pro hodnoty celého kilometru a půlek značena plným číslem ( 838, 841.5 ...), a pro zbylé hodnoty slouží jednoduchá černá číslovka v bílém poli ( například číslo 2 znamená 200 metrů, nebo 6 zase 600 metrů. Kilometráž se v průběhu let také několikrát měnila. Ale, jenom tady na webu Soutoku jsem těch článků o Labi napsal již dost a dokonce jsme se podívali i k prameni Vltavy, který prý podle posledních zpráv už zase není tak pěkný, jako v čase, kdy tu byl Soutok. Připomeňme si tedy aspoň tyto čtyři články, kde se dozvíte četná zajímavá data a podíváte se i na prameny našich dvou největších řek..
https://soutok.blogspot.com/2012/01/o-labi-povodnich.html
https://soutok.blogspot.com/2012/02/o-labi-povodnich-2.html
https://soutok.blogspot.com/2016/02/vite-kde-je-labe-v-cechach-nejsirsi.html
https://soutok.blogspot.com/2015/01/zijete-na-melniku-jiste-jste-jiz-vazili.html
Pokud tedy patříte k lidem, kteří dokáží sejít z našeho malebného kopečku dolů k řece na procházku, tak je docela možné, že vás také při pohledu na kilometráž u řeky i na kolem případné plující tlačáky a výletní lodi jistě napadlo, že by to mohlo být zajímavé aspoň na skok zavítat do míst, kde tento veletok končí svoji pouť.
Mně se to stalo během života hned několikrát, ale vždy přišlo něco, co to takzvaně zastínilo, nebo prostě někam odválo. Vždyť není žádným tajemstvím, že lidská mysl neustále těká od nějakých podnětů k jiným a někdy vše zastíní i snazší, nebo snad populárnější cíle., a leckdy hraje i velkou roli cosi, co nazýváme předsudkem.
Vždyť, když mi Martin Klihavec napsal, že jeho rozhodnutí jet na několik dnů k Severnímu moři leckoho udivovalo, tak mě to zase až tak neudivilo. Máme tu přece léto, období dovolených a cestovní kanceláře lákají potenciální klienty do zcela jiných destinací. Navíc máme ten německý a potažmo i polský sever již z dob socialismu tak nějak spjatý s poměrně studenou mořskou vodou Baltu a věčnými větry. Aspoň to tak říkali ti, kteří tam byli a můžeme jim věřit, protože na obrázcích z těchto pláží nikdy nechyběla plátěná přístřeší právě kvůli větru.
Lidé si také často myslí, že jen stačí dojet do Hamburku, kde se mohou podívat na neskutečný kontrast ve velikosti lodí říčních a lodí plujících po moři, ale to je jen půlka koncertu. Ostatně, dával jsem tu dříve odkazy na tlačný remorkér Rio 2 s naší posádkou, který občas neplul jen do Magdeburku, nebo po německých kanálech, ale také právě do Hamburku, kde v místech, kde už téměř začíná estuár obvykle nabral v cestě severním ramenem řeky zpětný kurz do jižního labského ramene, odkud dále zajížděl do doků na vykládku.
Estuár je tedy úsek řeky, kde se náhle z 500 metrů rozšíří řeka na 2 km, aby se po zbylých 100 km svého toku rozšířila v závěrečném úseku až na maximální šíři cca 18 km, kdy řeka zaniká v moři. Po estuáru již opravdu plují gigantické mořské lodi.
Pokud máte aspoň trošku rádi heraldiku a erby měst, tak jste si u pramene řeky Labe v Krkonoších jistě všimli posledního 26. znaku vlevo, který se dobře pamatuje a patří městečku Cuxhaven. Je na něm přesně ten maják, který máte na třetím obrázku v detailu. Právě tam končí řeka Labe, která 837,5 km odtud přibírá pod Mělníkem vody nejdelší české řeky Vltavy. Maják stojí na břehu a v řece se nachází výrazná bójka.
Martina pak zaujaly třeba takové informace, jako je výskyt tuleňů v řece, nebo jej na místě uchvátil rozdíl mezi přílivem a odlivem, který je ještě ve 100 km vzdáleném Hamburku kolem 3.5 metrů . Tady musím zavzpomínat na vzkazy kapitána Batisty z internetové lodi Rio 2, který nejednou při proplouvání pod hamburskými mosty musel v čase s těmito slapovými jevy počítat a diváky na skutečnost upozornil.
Ostatně, jak již v nějakém článku píši, tak někde na severu Německa mají turistickou atrakci, kde se v určitých časech vydávají jen v holínkách za odlivu na blízký ostrov, odkud se již zpět pro nedostatek času vrací lodí. K tomu slouží předpovědní tabulka na stránkách atrakce, která udává časy a výšku hladiny.
Jinak jsem si nemohl při pohledu do mapy výše nepovšimnout, že tu je ještě několik ostrovů v čele s vzdálenějším ostrovem Helgoland a místo, kam Labe ještě s několika řekami vtéká nese název Německá zátoka ( Deutsche Bucht) s hloubkou až 56 metrů.
Cuxhaven má 48 tisíc obyvatel a oproti dvoumilionovému Hamburku je jistě nejen příjemnějším místem k pobytu. Navíc jsem se dozvěděl, že se tu dá prý ubytování pořídit levněji, než třeba leckde u nás. Martinovi se dovolená vydařila, podíval se i po Hamburku a mně osobně leccos připomněl.
Jsou místa, kam nás to až tak moc možná netáhne a přitom mají něco do sebe. Takové vodopády na Bílé Opavě v Jeseníkách mají co do krásy opravdu hodně do sebe a přesto je fajn, když můžete jindy říci, že jste byli třeba v nejzápadnějším bodě republiky, byť jdete jenom několik kilometrů po nějaké polní cestě místy i otevřeným terénem, kde ani neobdivujete skály.
A tak je to s lecčíms. Cestovka vás zve na Kanárské ostrovy, či na Kypr a přitom si leckdo pochvaluje i návštěvu Banátu u našich krajanů, kam snad jinak jezdí jenom jedna cestovní kancelář. Ale, mezi námi jsou občas i tací dobrodruzi, kteří jedou autem i třeba přes tisíc kilometrů.
Dnes jsme měli takový horký den, kdy to dle mého mínění i vzhledem k svému věku na nějaký venkovní pobyt někde zrovna nebylo, a tak mi materiál na článek v oblíbeném téma přišel celkem vhod.
Cestování je dnes obrovský fenomén neskutečných možností, což si uvědomujeme nejvíce právě o dovolených. Vždyť celá řada lidí svěří své osudy do rukou cestovních společností a další užijí širokou škálu individuálního cestování. Proslulé jsou dnes například doslova automobilové výlety do Chorvatska, kdy se i několik příbuzensky spjatých rodin a kamarádů domluví na společné cestě k Jadranu a zážitek z hromadného společného silničního putování třeba i třemi auty vypadá někdy silnější, než samotný pobyt :-). Stačí, když mezi ně někdo vjede a ztratí kontakt na vedoucí vůz.
Tito lidé mnohdy ani nemají tušení,( a také snad i proč ?), že například také jezdí i nějaký autovlak, který vám do Chorvatska vaše auta i s vámi přes noc doveze, aby jste se vyspali a měli svá autíčka k disposici. Pak je dnes populární také cestování autem s přívěsem, na motocyklech, nebo i méně nákladné, ale nikoliv méně dobrodružné cestování na jízdním kole, či dokonce pěšky. Vynechal jsem vodáctví, kdy se dnes řada starších vodáků směje, že mládež poplatná mainstreamu, se stahuje na Vltavu k Vyššímu Brodu, dělá z ní Václavské náměstí, ale aspoň je na jiných krásných řekách od těchto některých pochybných a neukázněných rádoby vodáků prý klid.
Zapomenout však nesmím ani na někdy opomíjenou hromadnou dopravu, která je dnes někde úplně jinde, než třeba před 10, či dvaceti lety. Vždyť tu mám někde záběry z autobusového nádraží Praha- Florenc, které dnes patří právě především dálkovým individuálním cestám do zahraničí.
Takové autobusové spojení mezi Prahou a Hamburkem již není záležitostí jednoho spoje denně, ale je mnohem častější, než do některých našich obcí. Třeba takové spojení Flixbusem, který vás odveze večer ve 21.40 z Prahy a v Hamburku jste ráno v 6.45 hodin nevypadá přes léto a dlouhý bílý den vůbec špatně..
Na cenu jízdného moc koukat nemůžete, protože ta se podle různých kritérií mění. To ostatně mnozí známe již z dnešního cestování vlaky, kdy spoj ve 4 hodiny ráno bude jistě lacinější, než ta v 6 hodin, nebo v 7.30. Tady navíc stačí být mezi cestujícími, kteří elektronicky obsadí poslední místa a již je to ještě levnější. O jaké rozdíly jde, tak to nejlépe spatříte na samotném webu, ale některá spoj vás přijde o dost levněji, než jiná a může se to lišit i podle dne a ročního období.
Mám rád zejména vlaky, kterými je opravdu pohodlné cestování, ale letos to cestování nějak nechápu a jsem rád, že takovou cestu minimálně letos ani neplánuji. Na jednu stranu je tu docela pěkná jízdenka Včasná jízdenka Evropa Německo , kde vám jako příklad cesty do Hamburku nabízí spoj vlakem EC 178 za konkurenčně velmi schopný peníz. Pozor !! Zase jen lákadlo, protože v kolonce ceník se píše, že aktuální cenu, se dozvíte v okamžiku nákupu :-).
... ale pak zjistíte, že zase máme část cesty mezi Ústím nad Labem a Drážďany autobusem ( výluka) :-) a vůbec nějak nevidím přímé spoje, které kdysi ještě nedávno asi 2x denně jezdily. Prostě musíte v Berlíně přesednout. Já tam v rychlosti žádné přímé spojení v současnosti tedy neobjevil.
Ovšem, to vše vás doveze pouze do Hamburku, kde vás čeká další etapa cesty. Naštěstí není autobusové nádraží Flixbusu daleko od hlavního nádraží DB, a tak by celkem neměl být problém se dostat včas do samotného Cuxhavenu.
Není snad ani potřebná nějaká zvláštní znalost jazyka, aby si člověk tady vše nevyhledal .....
Jak můžete vidět ....
..., tak je tam docela pěkné spojení. Připusťme, že se po příjezdu musíme trošku rozkoukat, nebo bude i nějaké zpoždění, a tak pojedeme až spojí v 7.53 linky S3 za 25 euro. Zde je nutno připomenout, že v případě vážného zájmu není jistě od věci se informovat, zda i zde není nějaká výhodnější celodenní regionální jízdenka.
Jinak si všimněte, jak to mají Němci krásně graficky propracované. Z Hbf to zrovna přímo do Cuxhavenu jezdí pouze vyjímečně a linka RE5 začíná až o 11 km dále ve čtvrti Harburg, proto to přesedání v Buxtehude. Tam máte čas 4 minuty na přesednutí a jistě to plánovač zařídil tak, aby se chodilo co nejméně pěšky. Navíc je fantastické, jak cestující v Německu přesně ví, na jakou kolej mu vlak přijede.
A teď mi mimochodem někdo řekněte, jak je možné, že to někde jde a jinde celá desetiletí ne ? Ne, není to pro mě žádná novinka, ale vždy se těmto věcem prostě divím.
Jak tedy vidíte ....
(nutno ještě kliknout na details einblenden vybraného spoje)
..., tak v 9.50 jste v Cuxhavenu. To mi přijde tak, jako asi momentálně nejlepší čas pro příjezd. Pěšky vás pak čeká do cíle asi 1h 15 minut. Čili jste možná na poledne na místě.
Když zvážíte, že jste 1.45 hodin ( 100 km) od Hamburku, tak je myslím dost času, se tu trochu procourat, vrátit se do velkého města, mrknout na noční odjezdy Flixbusu a třeba si tu ještě zajít trošku k řece. Ovšem, nesmí být horko.
Jak tedy vidíte, tak i takový můj opravdu delší oblíbený odskok by snad minimálně teoreticky šel a nevyšlo by to relativně nějak draho, ale osobně se domnívám, že to je pro lidi mého věku spíše nápad do penze, kdy už vás neomezuje nějaká únava a pracovní týden. Je to marné, ale v mladších letech má člověk opravdu více energie.
A to je z tohoto víkendu zřejmě vše. Mám teď ještě nějaký víkendový nápad. Ani nechci hádat, nebo dohledávat, zda není na spodním snímku náhodou místní radnice a o něco výše jedna vyhlášená ulice.
Mějte se pěkně a užívejte zbytek neděle !
Martinovi děkuji za materiály do článku i za určité oživení dávné myšlenky. Jak sami vidíte, tak na dopravním poli, se situace neustále zlepšuje a je to tedy vlastně mnohdy o určitých mantinelech každého jedince, které se přeci jen v průběhu života mění.
Vždyť ne pokaždé se nám chce jet třeba i do velké blízké a známé Prahy a naopak nám imponuje chvíle, kdy odjede lokálka, zůstaneme sami kdesi v krásné přírodě v dohledu lesa a těšíme se na kus pěkné turistiky :-). Přitom některá místa pro někoho určitou výzvou jsou .
.jpg)
