Dnes tedy v naši procházce pokročíme dále. Asi v 15.30 jsem se rozloučil s autobusovým nádražím Florenc, kde tentokrát skutečně bylo lidí jen minimálně a vydal jsem se do takové pomyslné druhé etapy výletu, která je pro mě takovou nostalgií dětství. Ostatně, naposledy jsem tu byl po mnoha letech loni v listopadu a vznikl tehdy článek ...
http://soutok.blogspot.com/2019/11/v-dalsi-navsteve-prahy-se-podivame-na.html
Ta krásná budova hned za nádražím je Muzeum hlavního města Prahy a ze předu vypadá ještě impozantněji.
Na Sokolovské se mi vánočně nastrojená čekárna MHD tak líbila, že jsem to musel vyfotit. Tak to vidíte a už máme tip, jak by mohla vypadat autobusová čekárna na Karlově náměstí :-). Stačí jen vytáhnout paty ven.
Co se touto ulicí v dávné minulosti jen člověk nachodil. Žádné Holešovice, či Ládví a žádné metro. Nejstarší úsek metra Trasa C, se začal budovat v roce 1966 a byl slavnostně otevřený 9. května 1974 u příležitosti 29. výročí osvobození Prahy. Tedy, když vidím to datum otevření, tak mě tak nějak napadlo, že hotovo mohlo být asi už trošku dříve, nebo zbývaly nějaké drobnosti, ale když se namanulo takové výročí, tak to tak nějak mohlo být :-).
Bílá Labuť je tuším vůbec nejstarším obchodním domem v Praze, ale toto tvrzení bych si musel nejprve raději ověřit ještě v článku z loňského listopadu, kde jsem otiskl odkaz na velmi zajímavou Wikipedii domu. Tak dobře ...
V roce svého otevření 1939 šlo o nejmodernější a největší obchodní dům ve střední a východní Evropě a je zapsán v seznamu kulturních památek.
Nákupní centrum Palladium je krásným gigantem s kapacitou 200 obchodů a obchůdků.
Za ním se nalézá kostel sv. Josefa, který je tu však zcela ve stínu veškerého obchodního i kulturního dění.
Na náměstí Republiky bývají mnohdy stánky a je tu podstatně živěji ( loňský článek), ale tentokrát tu stál docela pěkný stromek, jakých je po celé obrovské Praze mnoho.
Vždy když fotím v Praze, tak si neumím představit, že bych nevyfotil koníky na Staroměstském náměstí a nějakou tu tramvaj. To sem prostě nějak patří a obohatí to tu velkou rozmanitost.
Navíc těch druhů tramvají jezdí po Praze celá řada a tento typ jezdil už v časech mého dětství. Divil bych se, kdybych se nechal nějak tou karosérií pomýlit, protože tak mi utkvěla v paměti.
Libíček se směje a praví :,,Ten její starej měl takový srandovní jméno. Salvátor Dalí ". Tak tato památná věta je z populární komedie Světáci( 1969).
Jak vidíte, tak má na náměstí Republiky krásnou upoutávku na svoji stálou výstavu.
,
Dnešní procházku zakončíme u dvou nejvýznamnějších památek této části Prahy.
První z nich je Obecní dům, který patří k turisticky nejfotografovanějším objektům města a jde o neskutečně obrovský palác s obrovskou historií.
Zakončíme dnes symbolicky u Prašné brány, která je takovou vstupní branou do té nejkrásnější části Prahy. Tady mám vždy opravdu pocit, že přecházím z jednoho světa do druhého. V tomto případě jsem v tento den přešel už do třetího světa, pokud skloubím poklidný Žižkov s ještě klidnějším Vítkovem.
Na příští díl se tedy opravdu těšte, protože se nám již pomalu budou rozsvěcet starodávné lucerny, ale hlavně spatříme bohatý krásný vánoční strom tak, jak se na hlavní město patří. Ani nevím, odkud jej letos vlastně přivezli, ale snad to ještě někde najdu :-).
Dáme si tedy po delší době opět nějakého průvodce. Tento je z roku 1997 a poměrně vydařený.
Měl jsem dnes doma tolik práce a čas tolik letí, že se dnes nebudu obsahem zabývat. Totiž, jde vesměs o takové věci, které se k nám mnohým dostaly do poštovních schránek, nebo jsme je objevili v info centru. Spíše jde o to, že si nějaký pamětník řekne : ,, Ano, na to si vzpomínám, nebo to mám dokonce doma."
Při této práci tady na Soutoku si uvědomuji, jak ten život utíká. Nedávno jsem na věc koukal, jako na krásnou novinku a ono je to již 23 let. Za takovou dobu, se z mladíka stane již senior.
Pěkný zbytek stříbrné adventní neděle ! Svátky jsou za dveřmi :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat