Povídání o dopravě na Mělníku i pod ním, aneb...kam to všechno jede? (10.díl)

A všichni honem v červnu do Mšena. Je tam pára, párek, pívo a plno programu. Na sezonní provoz to prý není. I tak je vše prý prodělečné. V České republice je dnes několik úzkoroschodných a několik muzejních železnic.

Než začnu psát o železnici pod Mělníkem, tak je nutno zdůraznit, jak je alespoň laická znalost dějin důležitá. Je třeba si uvědomit, že se Mělník stal sice v roce 1850 okresním městem, ale pořád jsme byli součástí Rakousko-Uherska a na sever od nás ležely saské Drážďany, ale především významný pruský Berlín, který bylo třeba prioritně spojit s monarchistickou Vídní. V důsledku toho se ve stejném roce na levém břehu Labe narodila trať, kterou dnes označujeme prvním mezinárodním koridorem na našem územím. Trať spojuje Prahu-Řež-Kralupy nad Vltavou-Vraňany-Horní Počáply-Roudnici nad Labem-Lovosice-Ústí a Děčín.Její důležitost spočívá především v osobní přepravě a Drážďany, které jsou již za pásmem našich hor a branou k nekonečným rovinám, jsou tak křižovatkou a rozcestníkem cest k Berlínu,Hamburku,Kodaňi a dále do Skandinávie, nebo přes Lipsko do Poryní a zemí Beneluxu.
Trať na pravém břehu Labe byla navržena jako opačná alternativa a skutečně se stala tratí nákladní. Jenže, než se na Mělníku v roce 1874 objevily koleje, tak tu byl zřejmě projekt, o kterém jsem neměl relativně donedávna ani potuchy. Klikněte si prosím všichni na adresu http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:onmaMWTLDRcJ:netdubacek.euweb.cz/view.php%3Fcisloclanku%3D2005062201+%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD+tra%C5%A5+ze+%C5%A0t%C4%9Bt%C3%AD+p%C5%99es+Zak%C5%A1%C3%ADn+do+Doks&cd=3&hl=cs&ct=clnk&gl=cz

Každý rok v červnu se ve spolupráci města Mšeno a MBŽS koná den s názvem Na Kokořínsko s párou, který navázal na oslavy z let 1997 a 2007.

a dostanete článek z časopisu Dubáček, který musí snad každého dostat. Skutečnost, nebo fikce? Vždyť ten Zakšín je jen kousek odtud a ty cedule tam jsou. Psal jsem to i bývalému místnímu historikovi J. Kiliánovi, který napsal o Mělníku řadu knih a v Dubé kdysi bydlel, ale bez odezvy. V podstatě šlo o to, že trať od severu měla ve Štětí uhnout a pokračovat po hranici CHKO Kokořínsko přes Zakšín a Dubou do Doks, kde by se napojila na trať 080 od Rumburka a České Lípy do Mladé Boleslavi a Nymburku. Dokonce prý snad byl zhotoven úsek do Zakšína a později koleje zase sneseny, ale kromě mapy s vyznačenou trasou se vůbec nic nedochovalo. Mělo jít o zkrácení nákladní dopravy mezi Severním mořem a Jadranem. Do určité míry je to dnes škoda, protože Dubá byla významným centrem chmelařské oblasti a branou do turistické oblasti krásného Máchova kraje a Kokořínska.
Legendární lokálka do Mšena byla společně s odbočkou do přístavu budována až v roce 1897, ale tu necháme nyní být. Naše trať z Lysé nad Labem tedy prošla Mělníkem v roce 1874 a dvojkolejnou se podle některých informací stala roku 1911, avšak wikipedie uvádí stejné datum, jako její elektrifikaci v roce 1958 ( 3 KV stejnosměrná soustava). Teď mě tak napadá, že bych mohl uvést takovou zajímavost. Naše republika užívá v severní části území stejnosměrnou soustavu 3 KV a v jižní 25 KV střídavých. Cestující to nijak během cesty nepozná, ale pochopitelně musí být užit příslušný typ lokomotivy a některé jsou konstruovány i pro více soustav ( dvě až tři), neboť v Německu je zase jiná soustava a jinde opět.
První vlakový jízdní řád se mi dostal do rukou v roce 1975. Byl téměř stejný, jen mnohem silnější o Slovensko a v republice se tehdy až do začátku 80. let užívalo zcela jiné číslování linek, než dnes. Naše trať se nejmenovala 072, ale 7b. Lokálka na Mšeno nebyla 076, ale tuším 7g a ten koridor 090 se jmenoval 9a. Nehledejte žádnou složitost. Hlavní trať na levém břehu Labe byla 9a a všechny lokálky a odbočky byly prostě 9b až třeba 9h. To samé na našem břehu řeky, jenom s tím rozdílem že 7a patřila důležité trati z Prahy-Neratovice-Všetaty-Mladá Boleslav-Turnov-Liberec. Dnes má jméno 070 a stejně byla, jako naše trať po revoluci zkrácena. Ano, nejprve došlo někdy začátkem 80. let k přejmenování linek z kombinací čísel a písmen na číselnou řadu a o deset let později se už naše trať nejmenovala Lysá nad Labem-Děčín ( 072), ale byla rozdělena na tratě dvě...072 Lysá-Ústí a 073 Ústí ( Střekov)-Děčín. To samé trať do Liberce. Ta dnes končí v Turnově a liberecká část připadla pod 030 Hradec Králové-Liberec.
V roce 1975 však existovala i řada lokálek, které již dnes nejsou. Dnes vůbec nikoho nenapadne, že lokálka z Mělníka do Mšena, pak vedla do Skalska, kde bylo hlavní nádraží a cílová Mladá Boleslav vznikla až druhotně. Tam přece už vedla trať ze Všetat.

Vozy Regionova často nahrazují i ve Mšeně motoráky ve výslužbě.

Šlo o to, že v údolí Skalského potoka stál nejen pivovar Podkováň, ale v Dolním Cetně byl ještě cukrovar a celé Mšensko a západ Mladoboleslavska byl řepařským krajem. Proto se v roce 1997 konalo jubileum 100 let trati Mělník-Mšeno-Dolní Cetno. Dokonce šlo kdysi o vlaky smíšené, které hlavně vozily náklad a poštu. Autoškoda Mladá Boleslav později nechala natáhnout z Chotětova do Dolního Cetna koleje a využívala několik zdejších nádraží, jako odstavné koleje pro své vagony. Tím se však uzavřela jakási propoj mezi tratěmi Mělník-Mšeno-Dolní Cetno/Mladá Boleslav a Všetaty-Mladá Boleslav, což utvořilo nyní prodlouženou linku Skalsko-Dolní Cetno-Chotětov. Ta měla právě podle jízdního řádu v roce 1975 asi tři spoje denně na obě strany, ale ve stejném roce ji nechali komunisté zrušit, stejně tak, jako o tři roky později linku z Úštěku do Velkého Března, která se však díky aktivistům ze Zubrnic těší v současnosti určité popularitě. Ona by se mohla zlepšit situace i na této lokálce a vzor tu je (Zubrnice), ale je to typická ukázka toho, jak někde něco jde a jinde to prostě nejde. Je to i tím, že oblast už přece jen patří k Mladé Boleslavi, a tam mají prioritu Český Ráj ( Některé vlaky do Mšena a Mladé Boleslavi vás dnes dovezou přímo až pod Trosky), ale dost škoda. V Zubrnicích mají třeba krásný nápad pro otevření sezony. Všichni dobrovolníci se vydají pěšky jako vojáci po bývalém náspu, kde jsou zbytky kolejí, nebo tam již chybí zcela a jdou třeba i celých 19 km jako turisté až do Úštěku. Na cestě ( kromě místního muzea železnice a skanzenu) potkáte dobrovolníky v místech bývalých zastávek, kteří střeží různé vystavené staré fotografie pro tuto akci, hospody a různá občerstvení ožijí, a to kolem Podkováně neumí.
V roce 1975 jezdil přes Mělník také mezinárodní rychlík Favorit (Berlín-Budapešť), který stavil v Děčíně, na Střekově, a pak až v Nymburce. Jednu sezonu snad i tady, ale on jezdil mezi půlnocí a čtvrtou ráno, tak nebyl k vidění. Tuším, že se tehdy dělalo něco na hlavním koridoru a to byl ten důvod odklonění. Později tu podobně jezdil odkloněný rychlík Excelsior z Košic do Chebu. Do Západních Čech totiž jezdí vlaky ze Střednočeského kraje hlavně přes Plzeň, ale také často po koridoru do Ústí a pod Krušnými horami.
Vůbec nejvíc vlaků jezdilo v 70. a 80. letech s uhlím, které vezly z Mostecka do Chvaletic ( elektrárna mezi Kolínem a Pardubicemi). V důsledku toho se v roce 1969 postavil nadjezd v Malém Újezdě, další pak v Počeplicích u Štětí, jen ta naše Kokořínská ulice sní už 50 let svůj sen o obchvatu Mělníka. Dnešní doprava na místní železnici je ve srovnání se 70. a 80. lety směšná.
V příštím dílu se třeba dozvíte o dřívějším útlumu osobní dopravy v dopoledních hodinách,o parních mašinkách do Mšena i do Prahy, o občasném natažení některých spojů až za Lysou, o učňovském vlaku z Chomutova do Kolína, o ranním flamendráku z Děčína, či půlnočáku z Ústí a o Janu Palachovi, který cupital přímo nejen na Vysočinu, ale až do Brna,Břeclavi i Znojma, a nakonec i o taktu v osobní dopravě a lepším pamatování odjezdů.

11.díl.... http://soutok.blogspot.cz/2011/12/povidani-o-doprave-na-melniku-i-pod-nim_30.html

Pro rádio Soutok ve vánočním čase napsal Standa Švec.