neděle 27. ledna 2019

Nebude to už dlouho trvat a čeká na nás na Mělníku plno krásných akcí :-). Fotografické okénko do historie Mělníka. Výstaviště v Lysé nad Labem v únoru.


Tak tu máme poslední lednový pracovní týden, na jehož konci je první den měsíce února a je to tak akorát. Když se totiž vydáme ven na malou procházku, tak je všechno takové smutné, uplakané a hned se zase šeří.

Zrovna dnes mě napadlo, jaká by to byla paráda, kdyby se tak dalo sejít dolů k Labi, kde by byl od starých lázní natažený asfaltový koberec cyklostezky k Hadíku, ale to bohužel není, a už si nejsem ani jistý, zda to město opravdu udělá. Bylo tam bláto, tak jsem tam ani nešel.

A hned v centru další překvapení. Tak nám prý zavřeli ,, Císaře" paní .... No, jak ze Švejka. Na Šalandu mě sice zrovna moc neutáhli ( nepřitáhli), ale že je to pro centrum další ztráta, tak to jistě.

Hledal jsem dnes nějakou inspiraci na článek, protože by chuť něco napsat byla, ale ono to není počasí ani na fotografování a na pořádné akce si ještě počkáme. Napadlo mě však, že si můžeme připomenout loňské jaro u nás doma, protože to bylo na Mělníku opravdu fajn a řada těch akcí by se nám měla periodicky jistě objevit znovu.

Napadlo mě to ve chvíli, kdy jsem došel nad Vrázovu vyhlídku, tam do těch míst, kde jsme stáli a koukali v červnu na Mělnický okruh. Je zajímavé, že mi mnoho čtenářů navštěvuje článek s upoutávkou na nultý ročník závodu, ale málokoho napadne, se podívat na fotky ze samotné akce v červnu. To jsem zažil u více článků, kde čtenáři překvapivě navštěvují staré reklamní upoutávky, místo reportáží z akcí.

Což si třeba některé ty akce z loňského jara připomenout jedním obrázkem, abychom si lokli trošku optimismu ? Co říkáte ?


Zatím vládne Morana a pod širým nebem můžeme přebývat jen dočasně, ale až ji koncem března hodíme do Labe, tak už to bude jistě podstatně veselejší. Můžete se samozřejmě nechat inspirovat akcí, kterou jsem nazval Po stopách vladyky Beše, a kterou jsem již několikrát otevíral svojí individuální turistickou sezónu. Dokonce jsem ji užil i jako předprogram k Moraně.


Jak znám Martina a MOOS, tak bych se moc divil, kdybychom nešli zase někam do sklepů. Věřím, že už v dubnu by mohlo opět něco být.


Samozřejmě, že nás jistě opět bude o sobotách čekat plno trhů a pojďme již do máje.


Tam by na nás mohly čekat v úvodu nějaké ty oslavy konce války. No, tentokrát je spíše kulaté výročí připomínkou obsazení naši vlasti německou armádou. Ale, tak co ? Jsou to dějiny a republika nám zůstala.


Zvažoval jsem, že tady mám na netu spoustu krásných fotek z loňského i předloňského Mělnického pivního festivalu, tak bych mohl nějakou zařadit. Nakonec jsem se rozhodl jinak a ještě mi to pomohlo. Ano, málem bych přeskočil Velikonoce. Ani vám teď nevím, zda je to obrázek ještě od Císaře, nebo už z loňské Šalandy ( stejný podnik), ale ta zelená 13 , to je prostě dobrota, když si dáte na chuť a nepřeženete to :-).

A festival ? Ten nemá přece chybu, že ? Dobré pivo, dobří lidé, přátelé a veselá atmosféra, tak co ještě ? :-)


Robert Miřatský je tu právem. To už je červen. Zkrátka, zatím se loni zdařilo být v 11 hodin v sobotu v kempu, ve 13 hodin již v centru na Mělnickém okruhu, a ten stejný vůz nám pak v neděli projel po okruhu v rámci jízdy historických automobilů.

Jsem letos moc zvědavý, protože probleskla zpráva, že by tu mohly být i formule a závodilo by se tak již snad v sobotu odpoledne. Oni to ti vlivní jistě nějak dobře vymyslí.


Další obrázek je již z krásného závěru Mělnického Vrkoče na nedělním radničním dvoře. Tentokrát zde byli hosté ze Španělska a pokud jste na ten článek koukali a poslechli jste si úryvky, tak víte, že jsem byl úplně nadšený. Všechny soubory odvedly báječný srdečný výkon a jenom se potvrzuje, že folklor a etnická hudba mohou být mnohdy zajímavější záležitostí, než leckterá rádoby beatová kapela.


A na závěr jara nemohu jinak, než zakončit populární MJ 50. Umíte si představit, že by tyto obrázky měly být již jen záležitostí mělnických kronik? Osobně jsem rád, že se o tom nemluví, protože je to skvělá akce, a když si uvědomíte, co to je za výkon ( pivo, okruh, překážky,pivo , okruh, překážky .....), tak nezbývá, než před závodníky smeknout. A to i před děvčaty.

Tak co, už máte lepší náladu ? To vše nás může čekat jenom na Mělníku. A těch možností, pokud budeme zdraví a nebudeme pokoušet nějaký hazard, těch může být o sezónu ještě mnohem mnohem více :-).




Nedávno jsme tu v Mělníku právem opěvovali knížku Mělník na starých fotografiích. Je tam jedna fotografie z dnešního autobusového nádraží, kde je vidět, jak tehdy bylo veliké. Uvědomil jsem si, že jednu takovou fotku toho velikého autobusáku mám také, ale dosud jsem byl líný ji oskenovat, nebo ofotit :-). Proto ji nemám ani v seriálu o dopravě, který jsem tu v listopadu 2011 uváděl.


Nicméně, vyhrabal jsem zde na netu fotku z roku 2011, kdy Soutok začínal, a která nám ukazuje místo, kde se voda z náhonu ztrácela z povrchu zemského. Ano, tam za těmi stavidly, to bylo to místo, které mě jako malého kluka  na začátku 70. let fascinovalo.

Když jsem jej v roce 2011 fotografoval, jako jeden z pozůstatků zdejší minulosti, tak již bylo prakticky jasné, že stavidla jen dožívají, žádné pamětní cedulky se nedočkají a je to jejich labutí píseň. Snad ještě toho roku stavidla zanikla. Dnes byste v oknech nad nimi našli malý, ale šikovný krámek, kde se kromě barev a laků prodávají také různé vruty i šroubky a vedle je ještě malé občerstvení, které mohou využít lidé, jenž čekají u zastávky poblíž na autobus.


Poslední snímek je také z jednoho staršího článku o mělnickém hokeji a ukazuje nám zimní stadion v letech 1977-1978.


A co nabízí výstaviště v Lysé nad Labem? V únoru je toho již více a začínáme krásnou exotikou.

Úspěšný vstup do posledního převážně lednového pracovního týdne !

sobota 26. ledna 2019

RMM v měsíci únoru. Tento únor má prý jednu zajímavost. Záliby na zimu: Naše bývalá Podkarpatská Rus vypadá dost zajímavě. Vlakem z Děčína do Drážďan.




Stalo se téměř tradicí, že Soutok na konci měsíce předkládá čtenářům souhrnný přehled akcí v místním RMM na měsíc příští a jinak tomu není ani nyní. Určitě se podíváme na některé akce podrobněji, ale v tomto článku to bude jenom ten klasický měsíční přehled.


Únor roku 2019 má být měsícem vyjímečným. Jak se můžete dočíst níže, tak každý den budeme mít v únoru 4x, což se prý příště stane až za 823 let :-). Na co také někdo nepřijde,že ? Ale, teď koukám, jaký mám letos nedokonalý kalendář. Loni jsem měl snad u každého dne napsané, co máme zrovna za mezinárodní den. To někdy člověk žasl, co všechno má svůj mezinárodní den, a jakou může mít také někdo vlastně práci.


Pojďme ale konečně k pořádnému téma. Loni jsme si připomínali 100 let republiky a moje generace je přece jen více zvyklá, že ta naše republika končila politicky mnohem dále, až za Košicemi. A nejednou mi přišlo trochu líto, že nám tam chybí na té krásné mapě, kterou namalujeme zpaměti i se svými výběžky takový ten ocásek plný docela libozvučných názvů městeček a vesnic.

Tak samozřejmě, Podkarpatská Rus k nám patřila v letech 1919 - 1939 a bývá označována za nejchudší část tehdejšího Československa.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Podkarpatsk%C3%A1_Rus

A i dnes, se o ni hovoří, jako o velmi chudé zemi, kde je však zachována krásná panenská příroda, která teprve až v posledních dvou desetiletích nesměle vítá turisty především i od nás. Naopak, tak jako z celé Ukrajiny, tak i z bývalé Podkarpatské Rusi jezdí mnoho lidí za prací k nám do Čech a pokud se zajímáte o autobusovou dopravu, tak mnoho linek odtud jezdí právě tam.

Nechci tedy říci, že zrovna z Mělníka, ač tudy také jedna linka kdysi jezdila ( seriál o dopravě z roku 2011), ale kdo jste loni v květnu četl články z Mladé Boleslavi, tak tam jsem ty spoje tuším dokonce vyfotil a dal na web.

Jest-li měla naše republika vzdušnou čarou od západního města Aš na východní hranici Slovenska zhruba 750 km, tak na východní hranici původního státu k městečku Jasina to bylo něco málo přes 1 000 km.


Čtenář se také dozví, že bylo možné se dříve dostat z Prahy do Jasiny přímými vlaky, ale to už je všechno minulost. Nedávno jsem tu zmínil v jednom článku, jak se také dá v nevlídném počasí sedět doma v křesle a přesto cestovat. Takovou možností je například služba Google maps a Google street.

A tak mě tak napadlo, že vlastně žijeme takovými představami a přitom ani nemáme představu, zda tam jsou opravdu mezi obcemi obrovské vzdálenosti, pustá divoká strašidelná krajina a někde dokonce jen pouhé prašné cesty.

A jaká je pravda ? Zíral jsem. Prohlídku jsem začal hned na kraji Rusi v Užhorodě a město se mi jevilo, jako směsice architektury, která je velmi pestrá a často v městské zeleni. Pokračoval jsem po známé mezinárodní silnici E50  do Mukačeva a viděl jsem poměrně širokou rychlou silnici s mnoha benzínkami i výhledy do kraje, která ani trochu nenasvědčovala tomu, že by člověk projížděl nějakým zaostalým zapomenutým státem.

I Mukačevo nabídlo mnoho architektonických památek včetně centra, které si nijak nezadá s městy u nás a docela působilo útulně. Odtud již vedla cesta po H-09, která je považována za vůbec nejdůležitější silnici tohoto území do Chustu, nad nímž najdete trosky tamního hradu s krásným výhledem do kraje. Zbytek cesty do Jasiny vede stále podle řeky Tisy po místy hodně spravované a občas i úzké silnici, ale přes zajímavě vzhlížející vesničky i městečka, kde potkáte hodně kolařů i občas nějaký ten povoz.



Příroda podle Tisy je však krásná a v místech, kde silnice mění směr k severu a odpoutává se od rumunské hranice, se zvlášť zařezává mezi vysoké pohádkové zaoblené a zalesněné kopce. Chtěl jsem sem dát nějaké fotografie, ale mohl bych se dostat do nějakých nepříjemností s autorskými právy a ještě zcela zbytečně.

 Každý si to může užít na netu. Mimochodem, ono se samozřejmě dlouze píše o tom, co se smí a co už nesmí, ale kdo tomu má rozumět ? Opravdu stačí jen uvést zdroj? Zkrátka, raději si nedělat zbytečné problémy.

Pravoslavné kostely jsem tedy dodal, jako kulisu článku od nás, ale těch tam tedy opravdu je mnoho a jsou krásné. Na druhou stranu nutno říci, že se některé jiné kostely podobají zase těm u nás.

Tak to vidíte, venku je nevlídno, máme tady to otravné zimní období s krátkým letním dnem a přitom není problém se někam podívat a třeba i doladit představy u státu, který je tak nějak mimo největší turistické zájmy, ale historicky je část území spjata s naší republikou.




A pokud vás nebaví klikat do mapy po nějakých 100 metrech reality a v zatáčkách občas točit volantem :-), tak si pusťte po dlouhé době zase web ...
http://pohledzvlaku.cz/

...., kde je konečně zase další nová trať. A věřte tomu, nebo ne, ale pokud jste se teď svezli lodí Rio 2, které dnes nakládají v Děčíně již podruhé šrot do Drážďan a v sobotu tam popluje znovu ( asi 5 hodin plavby), tak teď to můžete vidět ze železnice a je to na 40 minut.


http://pohledzvlaku.cz/?trat=decin-hl-n-dresden-hbf

pátek 25. ledna 2019

Blog s názvem ,,Srovnávací fotky" nabízí mnoho starých i současných fotografií z celé ČR. Obrovské množství jich je také z Mělníka. Historických fotografií Mělníka je na netu velmi mnoho ( odkazy). Ranní zatmění měsíce 21.1. 2019 .


Milí čtenáři, když kdysi dávno na webu   http://melnicek.cz/ přišel jeden člověk v jednom článku s asi dvacítkou historických fotografií z okolí naši mělnické Pražské brány, tak jsem dokonce i přemýšlel, zda to není tak trochu zahrávání si s nějakými autorskými právy. Možná to bylo toto:
https://melnicek.cz/node/6556  , možná bylo ještě něco předtím.

 Doba byla totiž taková, že si tehdy lidé mezi sebou půjčovali cédéčka s historickými fotografiemi, nebo se jim podařilo něco stáhnout někde na netu, pokud něco objevili.

Až mnohem později byla oficiálně ke koupi ( snad i v rámci DED) sada reprintů historických fotografií Mělníka, což se ještě jednou v podstatně menším množství opakovalo, ale tuto druhou kolekci jsem již nezachytil.

Později jsem objevil nějaký německý web, kde nechyběly ani historické pohlednice z Mělníka a již ani nevím, kde jsem o tom informoval .Ale, teď si vzpomínám, že to není  zase až tak dlouho a článek by se možná našel dokonce zde, jen chytit správné slovo pro vyhledávač. Nicméně, dal jsem si dnes trochu práce a jeden je třeba zde:
https://www.ebay.de/sch/i.html?_from=R40&_trksid=m570.l1313&_nkw=M%C4%9Bln%C3%ADk&_sacat=33374

 Před několika málo lety jsem zase objevil web jedné sběratelky pohlednic historického Mělníka ....
https://www.pohledy-melnik.cz/galerie-pohlednic/pohledy-na-mesto/
a facebook pana Lojky je jistě nejznámnější:

https://www.facebook.com/groups/1808841266008571

Historické fotky Mělníka zkrátka na netu žijí. Zrovna dnes mi přišla v e-mailu další adresa:

http://srovnavacifotky.blogspot.com/

..., kde vás bude asi nejvíce zajímat ....http://srovnavacifotky.blogspot.com/2014/03/melnik-1-stredocesky-kraj.html

Pozor, má to až šest stran !!!


Možná jste se i vy podívali v pondělí nad ránem na oblohu, kde proběhlo krásné zatmění Měsíce. Vůbec se mi nedařilo. Jak člověk spěchá do práce, tak na to nemá klid, ani podmínky, a nakonec selhala ve finále i baterie. Nu, aspoň tu máme takovou barevnou vzpomínku na vzácný úkaz. Kdoví, zda při příští pozorovací možnosti nebude třeba zataženo.

Hezký víkend!




neděle 20. ledna 2019

Tak vypadá okolí řeky Labe mezi Děčínem a Drážďany. O zábavě na zimní dny, aneb vychutnejte si on-line kamery. Typ na jarní výlet ?


Železniční most v lázních Bad Schandau ( saský Žandov). Přes tento most jezdí  z Děčína linka U 28, která vás přes Sebnitz doveze do Rumburka. Doporučuji k návštěvě nejkrásnější vyhlídky v Saském Švýcarsku.



Kouzelný Lilienstein nedaleko městečka Königstein.

Zimní období bylo pro většinu lidí vždy takové smutnější a nepříjemné, zvlášť pokud jste zrovna nebyli vyznavači lyžování. A přiznejme si, že taková cesta někam do hor za sněhem vlastním automobilem je v podmínkách provozu, vzdálenosti i vlastních povětrnostních a světelných podmínek také docela slušně náročná a nijak levná záležitost.

Jak možná mnozí víte, tak nás čeká v příštím týdnu období arktických mrazů, a to budeme mnozí rádi, když se dopravíme do práce, domů a případně vyřídíme věci, které nesnesou odkladu. Budeme přežívat v interiérech.

Tady mi dovolte, abych zavzpomínal na ty, kteří sedí v nějakém restauračním zařízení, leckdy obklopeni kamarády, dívají se na televizi, povídají si, nebo hrají nějaké společenské hry. Vždyť bývaly časy, kdy žádná elektronická zábava nebyla a lidé se bavili tím, co zrovna doba dala.

Když měl někdo karty, tak se hrály karty. Když byly k disposici různé stolní hry, tak se hrálo třeba i člověče nezlob se, nebo šachy. A když nebylo ani jedno, ani druhé, tak jsme ještě byli rádi za obyčejnou krabičku zápalek, se kterou se také dala hrát jedna populární veselá společenská hra.



Pokrok nelze zastavit, a tak přišly nejprve hrací automaty i první miniaturní displejová zařízení na baterky, kde jste mohli hrát několik primitivních her a vystačili jste si úplně sami. Pokud jste nechtěli elektroniku, mohli jste řešit sudoku, nebo různé typy křížovek, což můžete dělat i v současnosti.

V prvním případě spíše ztrácíte čas, byť je to zábavné, pokud vás po nějaké nejbližší minutě napadne další řešení problému. Ve druhém případě je to taková hříčka znalostí, ale jak dalece to koho potěší, to nechám na něm. Někdy se chce říci, že pokud byste místo toho studovali nějaký cizí jazyk, tak uděláte lépe, ale komu z nás se do toho chce.

Vždyť v dnešní době počítačových překladačů a Evropě mnoha jazyků, se vše učíme spíše vlažně, pokud nás k tomu něčemu konkretnímu vyloženě něco nenutí.

S příchodem počítačů i internetu tu máme celou řadu možností, jak dále zabíjet volný čas, pokud se nechceme věnovat třeba četbě knih, časopisů, nebo i sledování různých žánrů v televizi. A mám někdy pocit, že ten čas dnes nejen rychleji utíká, ale zejména mládež často zapomíná, že lze dělat leckdy také jiné a zdravější aktivity.

V důsledku toho, se bohužel propadl náš národní fotbal, ale už i hokej někam hodně dolů. Na internetu toho lze tedy dělat mnoho a již jsme si to tu mnohokrát připomněli. Dokonce můžeme být jaksi venku, ačkoliv sedíme doma u PC a můžeme třeba cestovat.


Na kopci je pevnost Königstein.

Pokud se smíříme jen s posledními záběry z vozů společnosti Google street, tak se můžeme projíždět a procházet známými ulicemi našich měst i vesnic, nebo se i vydat do zahraničí, pokud daná země vydala společnosti svolení k činnosti pořízení kamerových záznamů.

Nemusíme dnes už ani čekat na titěrnou programátorskou práci tvůrců simulátorů, která stejně nikdy nemůže konkurovat kameře, která natáčí nějaké místo v přímém přenosu a ještě v pohybu tak, jak se pohybuje i objekt na němž je umístěna.

Skvělou adresou je například web ... https://slowtv.idnes.cz/ , kde toho sice moc v nabídce není, ale skutečně sedíte doma a sledujete reálné dění. Osobně velmi rád navštěvuji občas kameru lodi Rio 2, která brázdí především naše Labe. Vzhledem k tomu, že člověk zná labskou hladinu a její okolí mezi Mělníkem a Drážďany ze sedla svého bicyklu, tak je to pro něj zvlášť krásný zážitek, pokud loď zrovna operuje v těchto místech.


Most u Pirny. Perno patřilo někdy v letech 1200- 1400 k našemu království a oblast nesla název Donínsko.

V loňských parnech, kdy byla nízká hladina vody, tak naše loď operovala ponejvíce v rovinaté luční krajině na německých kanálech v Dolním Sasku mezi Rýnem a Labem. Nedávno jsem zjistil, že byla dokonce i na Mělníku, ale to jsem propásl.

Ono to ani jinak nejde, když se chodí do práce, bílý den je krátký a posádka se v psaní plánu své cesty pro diváky zrovna nepřetrhne. Včera večer jsem loď objevil na našem území v Ústí nad Labem, když proplouvala v blízkosti hlavního ústeckého nádraží a končila v Krásném Březně.

Jen jsem dnes vstal, tak jsem zjistil, že už pluje bez vany Křešicemi u Děčína a za chvíli stála v Děčíně a měla před sebou vanu se šrotem. Škoda, že mi zase ty naše krásné Čechy proplula, než jsem vstal :-), ale když jsem viděl, že nabrala směr Německo, tak jsem dostal nápad.


Fabrika v Heidenau. Tehdy jsem myslel, že je tu nějaký zámek. Poslední samostatná obec před městem Drážďany.

Vždyť to tady znám ze sedla svého kola a psal jsem o tom dost sledovaný seriál ( září- říjen 2012), který patří k nejnavštěvovanějším.

http://soutok.blogspot.com/2012/10/na-kole-z-decina-do-drazdan-zpet-za.html

A tak jsem vydržel v dnešním neslaném a nemastném dni sledovat její plavbu známými místy a vzpomínat na 28. září 2012. Ovšem že s občasnými přestávkami.

Dnešní článek tedy můžete brát jako takovou dvojí reklamu. Jednak si můžete již předem plánovat jízdu na kole po krásné cyklotrase a můžete využívat k cestování i různých technických vymožeností :-). Pozor, je to reálný záznam !!!. Z tohoto důvodu je třeba si uvědomit, že odpolední plavbu si již moc neužijete, lepší jsou víkendy, pokud se pluje a hlavně nevím, jak to bude, až opravdu přijdou ty arktické mrazy.

To však milovníkům cestování bránit nemusí a mohou se vydat s nějakou letní kamerou na google street po Čechách, či po světě. Pokud znáte ještě nějaké podobné weby, kde si může člověk cestovat z tepla domova, tak to rád uvítám v komentáři.

Teď mě třeba napadá ještě http://pohledzvlaku.cz/ , kde máme i pohled z vlaku při průjezdu Mělníkem, což je ovšem ta velká kategorie záznamů. A matně si vzpomínám, že jsem někde viděl reportáž z německého dopravního letadla nad San Franciscem. K domovu máme však jistě tak nějak všichni blíže a on-line záběry, budou mít vždy kouzlo současnosti.

Úspěšný start do dalšího pracovního lednového týdne!


Zámek Pilnitz.


Po pravé straně je vysílač s restaurací v Dresden-Wachwitz. Odtud naladíme třeba u našeho zámku i některá rádia, jako je například rádio Jump pro mladé, nebo i různé odnože saské spolkové stanice MDR.

https://de.wikipedia.org/wiki/Fernsehturm_Dresden


Vlevo je vilová čtvrt, vpravo občas vinohrady.


Most ve čtvrti Lochwitz je jednou z památek Drážďan.


Rozloučíme se pohledy na Staré město.





sobota 19. ledna 2019

Dnešní lednová sobota ( 19.1.) vytáhla lidi na procházku. Nebeské divadlo má také svůj půvab a ani nemusí být moc hodin.


Milí čtenáři, je to již 13 dní, co jsme tu měli na webu naposledy nějaké aktuální obrázky. A to ještě ty první obrázky roku 2019 byly z bájné hory Říp. Dnešní den byl konečně takovým prvním pěkným volným dnem, kdy se mi podařilo navzdory různým nutnostem aspoň chvilku v pozdním odpoledni vyjít na krátkou milou procházku.

Jak málo někdy stačí k radosti. Konečně modrá obloha a troška sluníčka, i když jinak za cenu mrazíku a ještě jsem marně přemýšlel, co tak vyfotit. Byla to jedna z těch mých oblíbených procházek, které vedou jen kousek do polí za město, aby se pak krásným Polabským parkem vrátila na oblíbené vyhlídky za naším mělnickým zámkem.



A pak mě konečně trkl nápad na první dvě fotografie. Nevím již, jak se ten článek jmenoval, ale není to zase tak dávno, co jsem zde zmínil krásnou vyhlídku na řeku za hřbitovem a zavzpomínal na své dětství, kdy odtud byl lepší výhled.

Nyní jsou však stromy holé, což je tak trochu smutné, ale na druhou stranu je tedy vidět o něco dále. Na prvním snímku si všimněte, jak je krásně vidět skrz rezervaci Oupor na řeku Vltavu Zhruba v místech, kde se nachází soutok, se nám za stromem ztrácí hora Říp, která se však na snímku oproti reálu tak nějak ztrácí. Ty  stromy, co brání ve výhledu na horu, nebyly samozřejmě kdysi tak vysoké.

Na druhém snímku můžete spatřit v pozadí nepatrnou část cukrovarských sil, která byla vystavena v letech 1972 - 1975. Mimochodem, letos si připomínáme 150. výročí mělnického cukrovaru. Této události je věnován článek v posledním čísle Mělnické radnice. Jenom nevím, zda se tam v dalším článku, který se týká limitované edice suvenýrů k tomuto výročí v mělnickém IC  nevloudila nějaká chyba. Porovnejte zmíněnou reklamu  v měsíčníku s článkem

http://soutok.blogspot.com/2018/12/spolecnost-tereos-ttd-vyrobila-na-prani.html

Je, nebo už není ?


To jsme již o něco výše a díváme se na obrázek, který je nám tak milý. Zrovna, když jsem se díval na tu krásnou historickou siluetu, tak jsem dostal pozdrav v podobě čtyř úderů zvonů, které oznamují celou hodinu a pěti jiných úderů, které oznamují, kolikátá bije :-). Přesně tak, jako v té básni Město jde spát, kterou jsem tu představil v článku, na který odkazuji výše.


Tento obrázek jsem vložil tematicky a je z Vánoc 2018. Povšimněte si, že chrám sv. Petra a Pavla dostává novou střešní krytinu.


Ze stejného dne, jako je obrázek výše pochází i snímek krásně nasvícené sochy Karla IV.
Nezlobte se na mě,ale vždy když se dívám na tuto sochu, tak se mi vybaví vlastní báseň  z roku 1992 Vyznání rodnému městu, kdy vlastně s králem rozmlouvám, jak je patrné ze závěru.
Je tu zkrátka krásně a vůbec máme krásnou zem.



Když už má člověk ten foťák vyndaný, tak by bylo škoda nevyfotit ten náš krásný soutok, který se snad nikdy neokouká. Soutoků řek je v Čechách celá řada, ale ten pod Mělníkem, ten je prostě tak krásný, jako ....


.... pohled na naši národní horu. Na Říp se dá koukat z mnoha stran, ale odnikud na něj není tak krásný pohled, jako z mělnické vyhlídky.


Když jsem vycházel dnes v podvečer na procházku, tak asi nejzajímavějším objektem byl Měsíc, který byl jen kousek nad obzorem. Je stará věc, že když je atmosféra bez mraků, tak bývá vidět i ve chvíli, kdy je Slunce ještě poměrně vysoko nad obzorem.


A tak si nyní tento kontrast užijte. Tak vypadal náš souputník dnes asi v 15.30 SEČ ...


.... a tady už máme na hodinkách 17.15.


Užívejte hezký zbytek víkendu a vězte, že jsme zase jaru blíže :-).


pondělí 14. ledna 2019

Rytíři mělničtí rozbili ležení v muzeu. Zimní přechod Nedvězí již příští sobotu 26. ledna.





Rytíři mělničtí rozbili ležení v muzeu.

Regionální muzeum Mělník, malý sál 11. 1. - 3. 2. 2019

Poklady Rytířů Mělnických zaplnily malý sál Regionálního muzea Mělník. Výstava, na které známá mělnická rytířská skupina dává nahlédnout pod pokličku svého umění a historie, je ke shlédnutí do 3. února. Návštěvníkovo oko potěší pohled na kostýmy, zbraně, dobové repliky keramiky, šperky a další rekvizity, které její členové používají při svých vystoupeních a bitvách.

 Skupina historického šermu "Rytíři Mělničtí" byla založena v roce 2010. Každoročně pořádají Bitvu na Mělníku, vystupují na Mělnickém koštu nebo na Mělnickém vinobraní. Členy skupiny spojuje nejen láska k šermu a historii, ale i osobitý humor, který vložili také do doprovodných textů a fotografií výstavy.

 Na zahajující vernisáži pobavilo účastníky i premiérové promítání minifilmu Bubáci, který Rytíři Mělničtí natočili dle vlastního scénáře ve skalním obydlí Lhotka v minulém roce. Nechybí interaktivní koutek, ve kterém si nejen děti mohou namalovat svůj erb, osahat látky a materiály ze kterých se šijí repliky historických kostýmů, poznávat erby šlechtických rodů mělnického regionu, psát na voskovou tabulku…atd.

 Výstava je otevřena denně kromě pondělí 9-12 a 12:30-17 hodin.
-KrF-





44. zimní přechod vrchu Nedvězí připadá letos na sobotu 26. ledna.
Tentokrát vede základní trasa z Dubé a konec je opět v restauraci Bouda v obci Střezivojice.
Více v tuto chvíli na stránkách mělnických turistů:

https://kct-vht-melnik.webnode.cz/news/zimni-prechod-nedvezi-26-ledna-2019/

Pokud by snad někdo nechtěl jet  zpět  ze Střezivojice ve 14 hodin společným autobusem, kterým ráno účastníci pochodu v 8.30 odjíždí od nádraží ČD do Dubé, tak vám mohu letos představit ještě spoj PID :-).

http://jrportal.dpp.cz/DataFTP/JRPortalData/474/20181209/474_linka.pdf

Ta jede v sobotu z obce Střezivojice  v 17.22. To tedy, pokud by se někdo rozseděl, nebo měl té turistiky málo :-). Mimochodem, linky SOKu v tomto období nejezdí ...

https://www.kokorinskysok.cz/jizdni-rady/

Pokud by někoho zajímalo, proč to sem dávám, když nic nejede, tak odpověď je jednoduchá. Vždy mě bavilo, co kdy kam a odkud jezdí, nebo už nejezdí, a podívám se rád občas i dnes. Pěkný den :-)!