neděle 30. července 2023

Jaké výletní lodní linky jezdí pod Mělníkem i v blízkém okolí ? Co stojí lístky ? Jak cestovat levně vlakem mimo Jízdenku na léto ? Jaké chytáky na vás číhají při výběru jízdenky?

 


Říkají mi někteří lidé :

 ,, Lidé nechtějí jezdit vlakem proto, protože je to oproti minulosti moc složité. Tenkrát stačilo koupit jízdenku z bodu A do bodu B a věděli jste, že když koupíte rovnou i zpáteční jízdenku, tak vás to vyjde  o něco levněji. Na zadní straně JŘ byl ceník, kde cena stoupala úměrně vzdálenosti, a to bylo vše. Dnes musíte studovat, která jízdenka je pro vás nejvýhodnější, co jezdí jaká společnost, a když vám někdo řekne, že jste mohli jet levněji, tak jste ještě naštvaní."

Jenže si představte, že to samé platí například i u výletní lodní dopravy. A přesto jsou chvíle, kdy je výhodnější, nebo nezbytné nechat auto doma. My se dnes na takové rozdíly podíváme a začneme u nejbližší výletní lodní dopravy v Mělníku a v okolí.  Konečně, prázdninový srpen je před námi a k němu patří kromě koupání a pěších výletů i  výletní lodní doprava.


Začneme rovnou tím nejbližším, co má každý Mělničan prakticky pod nosem, a i když mnozí máme pocit, že pro nás jsou určeny výletní lodní linky úplně někde jinde, tak to jednak zajímá návštěvníky našeho města a i my se můžeme třeba i jen teoreticky někdy povozit po hladině řek naší nejbližší domoviny, kterou má většina z nás prošlou, nebo projetou na jízdním kole.

Konečně, kdo máte malé děti, tak to třeba uvítáte. Začneme tedy lodí Fidelio,  která je takovou domácí lodí obsluhující turistický ruch pod Mělníkem.


Jak tedy můžete vidět, tak Fidelio provádí plavby buď hodinové,  nebo dvouhodinové. V prvním případu je to plavba  k soutoku Labe a Vltavy, kdy loď s malým ponorem pluje ještě nějaký kus podle poloostrova Úpor, aby se vrátila na řeku Labe a zbývá ještě zajížďka pod komory v Hoříně. 

Dvouhodinová plavba má dvě varianty. Ta první vás provede přes komoru v Hoříně, svezete se ještě nějaký kus cesty po laterálním kanálu, a to celé vás čeká i zpět. Druhá varianta míří přes soutok a komory v Obříství k přístavišti v Obříství, odkud se loď vrací stejnou cestou zpět. Tak proč ne ?

Cenová relace je 250 Kč  na osobu za hodinu, nebo 500 Kč na osobu za dvě hodiny. Kompletní jízdní řád najdete na :


Loď však pluje přes prázdniny průběžně každou hodinu.


Z jistého důvodu jsou výhodné výletní lodní linky, které spadají pod Dopravu Ústeckého kraje DÚK a není to náhoda, že jim věnuji hned druhé místo za prakticky místní lodí Fidelio. Když se totiž podíváte do plavebního řádu linky T 91, tak zjistíte, že tato loď zajíždí dokonce jednou týdně k nám pod Mělník


Máte pocit, že to není pro vás ? Nenechte se zmást. Díky tomu, že už si dávno na mělnickém nádraží ČD můžete koupit levnou celodenní jízdenku DÚK, tak není problém zajet vlakem do Litoměřic, svézt se lodí do Ústí nad Labem a opět se vrátit vlakem. Dlouhá léta jste to vše pořídili za 130 Kč,  pak za 140 Kč ,ale všude se teď u nás dost zdražovalo a nyní stojí jízdenka 170 Kč.

Možností je samozřejmě více. Jak vidíte, tak v Litoměřicích u mola zaplatíte do Mělníku 65 Kč, z Roudnice nad Labem 40 Kč a ze Štětí 34 Kč, takže se tam můžete dopravit vlakem ( Litoměřice), nebo autobusy 369 do Štětí a  467 do Roudnice nad Labem ( 467 jezdí o víkendech po 4 hodinách). Upřímně se vám přiznám, že ani já teď nevím z hlavy, co to stojí vlakem společností ČD a RegioJet do Litoměřic , ale jistě to bude levnější s DÚK a slouží k tomu stejně tak, jako v PID tarifní kalkulačka.


Nu vidíte, ještě nedávno jsem řekl turistům z Litoměřic, že k nim už dlouhá léta nejezdím, protože se za stejný peníz dostanu třeba až na Klínovec, nebo na Komáří vížku a nyní se to začíná jevit oproti celodenní variantě již jako cena k zamyšlení.





Poděbrady. Tady se toho právě letos v roce 2023 hodně změnilo. Na loď Král Jiří asi máme zapomenout, ale spíše nás má zajímat loď Blanice.

Obě plavidla letos vlastní nová společnost. Zdá se, že Král Jiří pluje nějaké speciální výlety, nebo akce na objednávku.

Hlavní lodí je menší loď Blanice, která pluje letos nově pravidelné plavby mezi městy Poděbrady a Nymburk. Tak se Nymburk konečně dočkal, ale trvalo jim to. Jsem zvědavý, zda ještě budou nějaké plavby na soutok Labe a Cidliny. Zatím tam o lodi Král Jiří prakticky nic není.


Vidíte sami. Jednosměrně ( asi 8 km) za 200Kč/ dospělý a 360 Kč obousměrně.


A ještě si dáme Máchovo jezero. Tak tady je to za 220 Kč. Více na...



Ať chci nebo ne, tak pořád musím mít na paměti, že je pořád ještě léto a je dobré vědět, jaké má člověk možnosti, když už nejezdí na tu fantastickou Jízdenku na léto.

V praxi to znamená se obětovat a místo toho, aby si člověk v sobotu přispal, tak třeba i vstávat ve 4 hodiny ráno. Pořád mám ale na paměti, že třeba ten nejzápadnější bod republiky jsem nedobyl a samozřejmě mě i zajímá, co třeba dnes stojí taková cesta do Regensburgu, kde jsem byl před 10 lety čtyřikrát.

Skoro se totiž nabízí to, co někteří prohlašují, že totiž mimo Jízdenku na léto nemá cenu jezdit vlaky, nebo když už, tak jedině po blízkých krajích, jako je třeba DÚK v celém Ústeckém kraji, nebo na PID ve Středočeském kraji.

Když se však namlsáte dálkovými jízdami, tak vám to nedá a studujete i možnosti za hranice těchto regionů . Jsou nějaké slušné možnosti ? Tak určitým způsobem lze říci kladně, že ano.


Lidé se pohoršují nad tím, že je dnes to cestování vlakem tak složité, ale to je určitý účel a i malý vzorek toho, jaké je to v jiných oborech, jenom  to tak mediálně neřešíme. Mimochodem, připadá vám normální, že jsou na vše normy EU, ale když chcete zjistit to nejzákladnější, do kdy se musí potravina nejdéle spotřebovat, tak to sotva na výrobku někde najdete ? No tak vidíte. Jenom všichni sklapneme a nerozebíráme to. Přitom by se to dalo rychle a snadno vyřešit nařízením upřednostněného místa označení na výrobku, velkou bílou cedulí a přehlednou velikostí tučného data.

Kdybych tedy chtěl jet dnes do Regensburgu přesně tak, jako před 10 lety, tak by to bylo pochopitelně ke stálému zdražování všeho podstatně dražší a ČD to pěkně částečně úmyslně zamaskovali. Podívejte se. Dá se to vysvětlit i tak, že se už s původní řádkou nechtěl nikdo předělávat, ale to se týká až druhého odkazu. Nejprve se podíváme na možnost cestování o všední den.


Tady vás nejprve upozorní, že ve všední den lze jet levně do blízkého Německa ( 50 km od hranic) jen ze sousedního kraje. Což, to bývalo i tenkrát. Musíme tedy užít  skupinovou víkendovou jízdenku, která platí jen o víkendech, nebo se podle toho zařídit. Prostě zajet podle odstavce níže do Plzně, a tam zakoupit příslušnou jízdenku. Lze totiž předpokládat, že tento druh jízdenek v našem nádraží nezakoupíte.



Tu důležitou skupinovou víkendovou jízdenku najdeme tady níže.


Ovšem, koukněte na ten výdrb. Příklad použití přesně koresponduje s našim požadavkem a nabízí se cena 799 Kč. Kdo by po tom neskočil, že ? U pokladny budete zaskočeni a možná byla chyba, že jste jednali unáhleně a nepokračovali sem :

Nejprve tedy zadejte záložku s názvem příklad použití, kde je cena 799 Kč, a pak přeskočte na záložku ceník, kde je hned nahoře částka 999 Kč.


Koukáte ,co ? Je to za rovný tác, tedy rovnou o 200 Kč dražší. Co udělá potenciální pasažér ? No, neobrátí se a nepůjde domu. Řekne : ,, Tak když už jsem tady, tak jedu." Mezi námi, žijeme dnes v době, kdy na + 200, nebo -200 občas moc koukat nemůžeme, ale už je to psychologický tah, jak někoho vůbec k té cestě a pokladně nalákat. Mimochodem, s autem si to v nákladech už moc nezadá.

 Dává to autem na všechny varianty v průměru asi 300 km, tak jak tak počítám, tak když dáme 5l/ 100 km, tak jenom tam projedeme 15 litrů a při ceně 36 Kč za litr je to cca 540 Kč v jednom směru. To je jenom finanční stránka samotné jízdy.   S železniční jízdenkou aspoň ráno máte v ceně vlak už z Mělníka. V půlnoci jízdenka končí.  Teoreticky totiž máte přijet ve 22.17 do Prahy, ale dnes už jede vlak na Mělník ve 22.45 z Masarykova nádraží, a když přidáte možné zpoždění a nucený pěší přechod cca 10 minut, tak na to spoléhat nemůžete.

 Ale, je pravda, že tenkrát jsem odjížděl z Prahy vždy v 9.10 s příjezdem ve 13.30 do Řezna a dnes můžete jet tuším někdy už v 7.42 a jste tam asi v 11.40, což je o dvě hodiny dříve.  Na dřívější vlak není od nás mimochodem přípoj. I tak tu je řada výhod. Jednak ten vlak již nestaví v Berouně, Zdicích a Rokycanech, pak jede napřímeným úsekem ve slavném tunelu u Ejpovic, a tak se čas cesty zkrátil.

 Můžete jet dnes dříve třeba právě o ty dvě hodiny, neboť tu jezdí vlak ve dvouhodinovém taktu a 5 hodin na návštěvu města  i jeho dunajských ostrovů je zcela postačujících.. V důsledku toho nemusíte odjíždět z Řezna až po 18. hodině, ale klidně o dvě hodiny dříve, což znamená, že nebudete mít v Praze žádné problémy a v pohodě dojedete v ceně vlakem až na Mělník.



Jak je to tedy s cestováním u nás ?

ČD mají pro různé kraje své celodenní jízdenky v rozumné cenové relaci, ale ne pro všechny kraje. Nenajdete tam Ústecký kraj, Liberecký kraj, nebo třeba Jihomoravský kraj.

Opět záleží, jak dalece se potenciální pasažér zachová. Když bude zbrklý, tak prodělá. Podívejte se na stránku níže.


Co vás napadne ? Tak samozřejmě mluvíme o celodenní jízdence. Jedu dále, nikoliv po našem kraji, nebo do sousedního kraje, tak koupím  bez váhání celostátní síťovou jízdenku za 699 Kč. Ale, to je obrovská chyba a zbrklost. Po podrobnějším studiu zjistím, že si mohu v domácí stanici zakoupit několik krajských celodenních jízdenek najednou,  podle krajů, kterými budu tento den projíždět. To opravdu může  ve svém součtu vyjít levněji, pokud se tedy nechystáme někam na východní konec republiky, nebo kruhovou projížďku kolem republiky.

A teď se na chvíli zastavme. Pamatujete, jak jsem počítal  základní obyčejné jízdné na východ republiky do Slezska a zpět ?  Vycházelo to na 2x 750 Kč. Běžný občan by si tedy myslel, že za takovou cestu jindy v roce zaplatí  na základním jízdném 1 500 Kč, a když zakoupí místo toho celodenní jízdenku, tak ho to vyjde na pouhých 700 Kč. ( 699) To už je rozdíl.



Můj potenciální případ pro cestu na Karlovarsko mimo Jízdenku na léto je snad určitou kuriozitou. Protože ČD nemá zřejmě smlouvu s Ústeckým krajem, tak si na Mělníku koupím DÚK a jízdenku Celodenní jízdenka pro region  Karlovarský  za 189 Kč.


V praxi tedy zaplatím 170 Kč za celodenní jízdenku DÚK a 190 Kč za celodenní jízdenku region Karlovarský. V součtu tedy 360 Kč. Znamená to, že pokud se tedy vydám do Ašského výběžku dobýt i to nejzápadnější místo republiky, které je od již navštíveného trojmezí poněkud z ruky, tak mě cesta jedním směrem vyjde na 180 Kč.

Má to však jeden směšný zádrhel. Poslední stanicí, kde platí DÚK je Perštejn. První stanicí, kde platí region Karlovarský je Boč. Mezi oběma zastávkami na znamení je pásmo, kde neplatí ani jedna. V praxi to chodí tak, že vás průvodčí jednou zkontroluje, pak se motá někde po vlaku, a pak kolem vás tak třeba ještě 4x přejde. Pokud by se u vás zastavil mezi těmito stanicemi, tak v zastávkovém vlaku můžete tvrdit, že jste v Perštějně nasedli a chcete lístek do Boče.



V rychlíku už by to byl  v takovém nepravděpodobném případu trošku problém, ale rozumný člověk ví, že jinak máte pro oba sousedící kraje vlastně splněno. To jsou jen takové nedotažené nejasnosti v přepravě, kde však cestující i průvodčí obvykle najdou stejnou řeč, jako je tomu například v případech, kde cestující nemá pro nedostatek času možnost běžet někam k 1. nástupišti označit jízdenku PID.

Tak co tomu říkáte ? Myslím, že za celkových 360 Kč na Ašsko a zpět, tak to nepořídíte ani autem, kdy máte o 2x 60 km kratší cestu. To zaplatíte tak těch 200 km přes Řevničov jedním směrem.

Pohodový vstup do přelomového týdne.










sobota 29. července 2023

Město Mělník musí při některých aktivitách pro veřejnost jednat s vlastníky různých pozemků a nemovitostí. RMM pořádá kostýmované prohlídky expozice historických kočárků. Blíží se rytířská bitva i Mělnický košt.

 

,, Město Mělník má ten problém, že tam všechno někomu patří a městu téměř nic" slýchám  často nářky od různých obyvatel našeho města, ale také leckdy od různých zvídavých  i  třeba vzdálených turistů, kteří sem přijeli a lecčemus se podivovali.

Například tento pán se cestou domů do Českého Krumlova  z pobytu v Česko - Saském Švýcarsku zcela náhodně zastavil dne 10. září 2017 na Mělníku, když ho zaujala neobvyklá fronta na náměstí Míru, která mířila do jedněch středověkých sklepů. Později prohlásil : ,, To je nádhera. Pokud je to opravdu otevřeno jenom dnes, tak je to vážně veliká škoda. "

https://soutok.blogspot.com/2017/09/nejvetsim-tahakem-dnu-evropskeho.html

Tehdy ještě málokdo tušil, že má Mělník pod Palackého ulicí ještě mnohem větší komplex sklepů, než jaký jsme mnozí prvně viděli v roce 2005. Je určitou ironií, že zrovna výše zmíněný sklep nakonec jeho majitelka paní Douděrová nabízí veřejnosti k oficiálním prohlídkám, ale od dob, kdy začal MOOS pořádat po domluvě s majiteli občasné dny otevřených sklepů, tak je to osamocená aktivita.

Jako určitý příznivce motorsportu jsem si zase vyslechl kritiku na to, že tady jsou prostě nějak s pořádáním motoristických akcí  problémy. Navíc to jako s uděláním vždy vyjde tak, že zrovna když se pořádá něco od motorsportu, tak je rozkopaná aspoň sousední ulice, pokud ne nějaká přístupová komunikace k městu, nebo dokonce některý most. To se dle mnohých podepsalo na návštěvnosti 2. novodobého ročníku Mělnického okruhu v roce 2019, jakož letos na zájmu o 101. výročí oslav motorsportu na Mělníku, kdy byla depa mimo město.

Letos se z různých důvodů namíchlo i mnoho místních lidí, když již z populární náplavky s určitým genius loci byla přestěhována rodící se populární akce Moře u Mělníka do parku na Pivovaře k Tescu. Sice je to omlouváno tím, že v době konání, se stále ještě v Rybářích na příjezdové komunikaci ke starému mostu pracovalo, ale sám článek v Mělnické radnici vlastně poukázal, že to není jenom o té silniční komunikaci, ale že  zřejmě probíhá nějaká výměna názorů mezi vlastníkem pozemku a městem.

Privatizace nám během let ukázala již mnoho tváří.  Viděli jsme již, že i pod jiným vlastníkem mohou být některé služby, na které byl člověk někde zvyklý zachovány. Viděli jsme případy, kde k tomu sice nedošlo, ale buď vznikla nějaká úplně jiná služba, nebo vlastník nemovitost aspoň zachránil tím, že do ni investoval a soukromě ji užívá.  Viděli jsme, že občas může něco vzniknout,  ale je otázkou, jak nás to osloví. Třeba casina a butiky atd.. Asi nejhůře se kouká na případy, kde před očima lidí něco chátrá, ale vlastník s původním objektem již nepočítá.

Nechme ale všeobecné zkušenosti být a podívejme se zpět na Mělník. Opravdu to jednoduché není. Vždyť zrovna právě Soutok často psal, jak mu bývalá restaurace Hadík připomíná poděbradskou restauraci Cidlina u soutoku řek Labe a Cidliny. Když se pak podíváte do knihy katastru nemovitostí, tak všechno někomu patří a málokdy je vlastníkem město.

Ono není kolikrát lidem příjemné, když je tendence někde něco pěkného i funkčního za účelem další výstavby zničit, natož když chce někdo do bytových komunit vložit prostory pro různé kulturní i sportovní akce, které jsou v mnoha městech soustředěny právě k řekám., kam se ten občasný hluk snad i lépe hodí. Do bytových komunit naopak patří především oázy zeleně, a tam kde je to možné, tak také omezení provozu.


Může se to někomu nelíbit a nevypadá to jednoduše, ale myslím, že naši radní prostě  zřejmě musí s různými majiteli více komunikovat, než je to běžné v jiných městech a je asi třeba přicházet i s lákavou nabídkou, pokud chtějí někde  zaujmout a uspět, aby se něco někam hnulo. Psal jsem to nejčastěji v souvislosti se středověkými sklepy, ale ukazuje se, že je problém zřejmě širší. Bohužel je tu současně i určitá obava, že ty aktivity půjdou cestou nejmenšího odporu do míst, kam jít mohou  a omyly se dějí.

Mimochodem, bude se už také někdy zase konečně nějak řešit Karlovo náměstí a kdysi již diskutovaný prostor směrem k hlavní poště ?  Už se konečně někteří vlivní shodli na tom, že historickému městu spíše sluší parky, kašny, lavičky a třeba i možnost sezónního  občerstvení, než automobilová parkoviště :-)?  Také vám připadá park na Podolí takovým hodně chudým  a velmi řídkým příbuzným parku na Polabí ?  Tak jistě, když nám někde někdo hned na začátku podpálí  mladé stromky ( 1998), tak je to rána.

Když tak v létě cestuji, tak nabývám dojmu, že do středu historických měst patří hodně zeleně i  případné vodní prvky  a jsou tato centra obsluhována především autobusy. Výstavba rodinných domů a větších bytových jednotek, se pak obvykle rozšiřuje do vzdálenějších polních lokalit, které jsou s centrem spojeny především autobusy. Ostatně, místa kde má zákazník za potřebí si do svého auta naložit rozměrnější předměty obvykle ani ve středu města nebývají a dnes se již často uplatňuje doprava až do domu.


Pak tu mám dnes opět nějaké akce z RMM, ale i odjinud.

Místo: Regionální muzeum Mělník, expozice historických kočárků Nejbližší termín: 12. 8. 2023, 14:00 hod.

Mělnické muzeum pořádá kostýmované prohlídky expozice historických kočárků

Jaká je historie proslulé mělnické továrny na výrobu kočárků Liberta? Které z muzejních kočárků si zahrály ve filmu? Co je to princezka a v jakém vozítku asi jezdil císař pán? To vše se dozví návštěvníci kostýmované prohlídky expozice historických kočárků mělnického muzea. Její premiéra proběhla v neděli 23. července v rámci kočárkového odpoledne. Paní Růžičková a paní Polívková ze 70. let 20. století Vás vtáhnou do děje. Dospělí se dozví zajímavá fakta z dějin dětských vozítek v ČR a pobaví se u vtipných dialogů muzejních dam. Pro děti je připravena řada zábavných úkolů. Holčičky nadchne zavinování miminka do dobové zavinovačky či papírové historické panenky. Kluky zaujme pátrací kvíz. Malování houpadel s hádankou pro rodiče je zábava pro všechny. Součástí prezentace je navíc výstava dětských houpadel, plyšových medvědů a dobových hraček.

Muzeum plánuje kostýmované prohlídky nabízet jednu sobotu v měsíci. Tu příští můžete navštívit 12. srpna 2023 od 14:00 hodin!





Již jedenáctá bitva v Hořínském parku je tu :

http://www.rytirimelnicti.cz/bitva.html



Pěkný zbytek posledního červencového víkendu.


čtvrtek 27. července 2023

Diváků, či čtenářů je dost, ale autor se nehlásí. Web Můj Mělník v ohrožení existence. Program RMM na srpen.

 


Jsou v životě  okamžiky, kdy doslova měníte svůj život, nebo jdete do nějakého rizika, kterým si v případě neúspěchu můžete udělat velké problémy, ale pak jsou také věci, kde neriskujete vůbec nic a není od věci to třeba i vyzkoušet.

Takovým případem je docela obyčejné PC, na kterém píšete e-maily, nebo lajkujete články a komentáře. Vždyť má každý uživatel možnost vytvořit nějaký web, nebo si zřídit FB.

Mně byla do jisté míry inspirací činnost v mělnickém Pegasu ( 1992 - 1995), kde jsem rád psal poesii vztahující se k našemu městu, které se zrovna začínalo měnit tak, jako doba kolem nás, a pak to byla především aktivita na webu Mělníček.cz. V roce 2007 jsem se zkrátka rozhodl, že zkusím nějaký jednoduchý web vyrobit a ani jsem nemusel moc přemýšlet, čemu že ho budu náplní věnovat.

Pokud máte pocit, že jsem spíše mohl psát někde něco, co mělo nějakou spojitost s rádiem a různým rozhlasovým vysíláním, tak vám mohu prozradit, že i toto jsem měl  po roce 2006 za sebou a na vině byly především podmínky, kdy v důsledku vysoké sluneční aktivity 11 letého cyklu bylo velmi obtížné, se radiostanicemi na pár kilometrů domluvit, natož provádět rekreační i soutěžní spojení z vrcholků kopců a psát o tom na zájmových stránkách.


Na řadu tak tehdy přišel opět oprášený fotoaparát, který si vlastně tak trošku konkuruje po celá léta se zájmem o dálkový rozhlasový příjem. Současně se dostavil i pocit takového osobního uspokojení, že vlastně pro to naše město něco dělám, ale bylo to pochopitelně ještě spojeno se zálibou někde vkládat obrázky a psát k tomu texty.

Na začátku přišlo i několik pochvalných komentářů a já sám by při tvorbě překvapený, jak se to kolem nás vše neuvěřitelně mění. Vždyť jsem si třeba v roce 1997 vyslechl, že oslavy 100 let trati Mělník - Mšeno -Dolní Cetno byly zkrátka super akcí, ale i tak prodělečnou a je zcela vyloučeno, aby se něco takového později opakovalo. A představte si, že od roku 2007, kdy se po 10 letech slavilo 110. výročí, tak najednou šlo pořádat ve Mšeně každý rok podobnou akci, která někdy slula Léto s párou a jindy Na Kokořínsko s párou.

Byl to důkaz o tom, že vše je o lidech i o tom, jak se domluví s jinými lidmi.



Moje maličkost tak byla s fotoaparátem právě u toho, když se rodily první velké akce mělnického MOOS v rámci DED ( Dny evropského dědictví), a když se nám město hlavně začalo převlékat do nového kabátu pod pojmem revitalizace. Byly to chvíle, kdy se třeba veřejnosti prvně otevřela chodba ke středověké studni, nebo kdy se nám obnažily hradby v Jungmannových sadech a i Mělník předvedl navždy veřejnosti své historické suché opevnění.

V roce 2011 jsem dostal nabídku vkládat fotografie i články na web Soutok, což mi dávalo širší pole působnosti a přišlo to asi v pravou chvíli. Nebyl jsem svázaný jen městem a mohl jsem psát prakticky o čemkoliv, co mě napadlo.

Ovšem, pro web Můj Mělník to dobré zrovna nebylo a ještě přišla jedna rána. Elektronická technika je něco, co visí na vlásku a nepodléhá to vaší moci. Jinými slovy došlo k tomu, že web ztratil nejprve pro veřejnost na titulní stránce možnost sledovat počítadlo návštěv a později dokonce skončila i služba možnosti vkládání čtenářských komentářů. Co k tomu dodat ?


Jak šel čas, tak jsem se stále více věnoval webu Soutok a zapomněl jsem, jak se vůbec do editoru webu dostanu i to, jak se s ním pracuje. Díky ořezaným službám jsem nabyl dojmu, že jde prostě jen o uzavřenou kapitolu, kam mohou diváci vstoupit, aby si prohlédli, co že se tady i v blízkém okolí vlastně v letech cca 2007 - 2011 dělo.

Jenže jsem podvědomě tušil, že pokud nějaký web nemá pohyb a hlavně návštěvnost, tak jednak svému účelu i veškeré minulé práci vložené do něj neslouží a hrozí mu zničení ( zrušení) těmi vlivnými. Ti potom doménu nabídnou někomu jinému, což nikdy dobré není. Kolikrát jsem hledal něco zajímavého, co jsem kdysi objevil a náhle ty zajímavé stránky vystřídalo něco, co mě zklamalo a nemělo to s téma nic společného.

Snažil jsem se proto vás občas na stránky pozvat,  ale netušil jsem, že i já musím jednou za rok aspoň vstoupit do jakýchsi administrativních prostor, aby bylo vidět, že ještě existuji, a že nemám zájem o zničení stránek, nebo mi to není prostě do jisté míry zase až tak úplně jedno. Mimochodem, ke zrušení prý vede i situace, když není zaznamenána v měsíci žádná návštěva, nebo když autor tedy jednou v roce nenavštíví jakousi přihlašovací stránku webu.



Byl jsem tedy po přihlášení docela mile překvapený. Sice  mi to dává jakousi výstrahu a nabízí mi to nějaké placené verze, což prostě vypadá úplně potupně, ale je také možné, že když jsem klikl na tlačítko ,, nemám zájem na zrušení webu ", tak to třeba i zabere. Dokonce je i vstup do statistik umožněn pouze tomu, kdo odsouhlasí nějakou placenou verzi.

Ovšem, ne zcela. Jak vidíte na snímcích, tak mně bylo umožněno vidět statistiku webu  http://mujmelnik.webzdarma.cz/  aspoň podrobně pro tento měsíc a myslím, že mohu být spokojený.

 Když si uvědomíte, že tam 12 let nic nepíši a každý den web navštíví nějaký počet lidí, tak teprve až teď díky statistice vidím, že to mělo smysl, a že to zřejmě má smysl web propagovat. Horší už je, že veřejnost nemá prakticky možnost komentovat, ale kdo trošku přemýšlí, tak ví, že mě může oslovit tady, kam vede z webu odkaz, nebo na Mělníčku, který také často ze zvědavosti, nebo i případně za tímto účelem navštěvuji.

Na druhou stranu jsem rád, že nemusím nějak moc na něco odepisovat, protože čas je normálně drahý, natož když ještě plníte pracovní povinnosti. Ne vždy, se odpověď odbude krátce ve dvou větách během několika málo minut.

Protože samozřejmě nevím, zda ti vlivní výše zmíněný web zruší, nebo ne, tak to můžete brát třeba tak, jako jednu možná z posledních možností, se tam podívat ještě na to, co vás případně zajímá. Příště to už může být třeba jen něco archivovaného z mého harddisku a přiznám se, že už mám za ta léta toho všeho tolik, že se vtom téměř nevyznám :-).



Přišlo mi dnes zase spousta materiálů z RMM, ale rozhodl jsem se, že to nechám někdy na příště a dnes si jenom zopakujeme akce léta. Ostatně, nyní přes léto je to se sledováním článků RMM slabší, což přičítám snad faktu, že jsou lidé na dovolených a přeci jen i řeší možná trošku jiné zájmy.

Pohodový poslední červencový víkend !

neděle 23. července 2023

Přepych, který si s Jízdenkou na léto můžete dovolit. Videa z okna vlaku.

 


Je pravdou, že člověk asi musí být určitý železniční nadšenec a někdy ani to nestačí, aby se na cestování po kolejích u nás těšil. Řada příznivců železnice a Jízdenky na léto nedávno prohlásila, že příbytek soukromých dopravců, kteří jízdenku neuznávají ji značně degradoval. Dotýká se to hlavně nás na Mělníku, když musíme každou cestu do Kolínu a zpět platit jízdenkou PID ( 40 Kč), nebo mnohem dříve vstávat a zajíždět přes Všetaty do Prahy a ještě jít asi 10 minut vždy pěšky mezi různými živli.

Navíc musíme zejména při cestách k severu hlídat, co obsluhují společnosti Arriva, nebo Trilex a čtenáři Soutoku vědí, že jsem při cestě do Bečova nad Teplou v Mariánských Lázních také narazil. Naštěstí toho ČD obsluhují ještě dost a rozhodně vždy neplatí, že má nějaká soukromá společnost lepší vozy. Spíše jde o to, co kdo na linku, nebo na spoj nasazuje. Ale, jistá degradace tu prostě proběhla.

Ještě umýt okna a jede se do Vídně a Grazu. ( Štýrský Hradec)

Dokonce mi jeden můj známý řekl, že bude o dovolené jezdit bližší výlety za použití obvykle celodenních jízdenek DÚK ( Doprava Ústeckého kraje) a PID ( Pražská integrovaná doprava). To třeba mně přijde tak, jako zajímavé řešení po zbytek roku, ale v létě trošku lehkovážné vzdání se cest do vzdálenějších koutů naši republiky. Naopak, být již v penzijním věku, tak si docela dovedu klidně představit 14 dní oddychu a v poklidnějším tempu i určité repete do jiných míst, které si během července a srpna můžete dovolit.

Je to zkrátka o momentální mentalitě každého z nás.  Jak jsem však napsal, tak právě to přibývání jiných dopravců a nezájem se nějak domluvit na vícedenní letní společné jízdence ohrožuje budoucnost jízdenky, která se štěstím přichází do nabídky pravidelně již od léta roku 2014. Lze říci, že od jejího samotného vzniku se nikdy neubráním matematice, která mi říká, kdy už jsem nepřenosnou jízdenku  cestováním takzvaně zaplatil, a kdy už jezdím o kolik peněz prakticky zdarma. Nepočítám samozřejmě ostatní výdaje, autobusy apod.

Podyjský Pacific jezdící mezi Břeclaví a Znojmem

Nejinak tomu bylo i letos. Prakticky již ve čtvrtek asi tři dny před koncem relativně dlouhého volna jsem si mohl říci, že už jsem se najezdil až dost, jsem maximálně spokojený a nyní nastal čas, kdy už nebudu občas brzy vstávat a budu jen v poklidu relaxovat. Jenže jsem si dopřál ještě jeden takový zvláštní sobotní výlet. Dnes je totiž úplně jiná doba, než za našeho mládí a člověk musí pořád s něčím kalkulovat.

Chceš knížku ? Líbí se Ti nějaká knížka ? Tak si ji kup. Počkat, tady ne. Využij bonusů. To dříve nebývalo. V centru Prahy stálo všechno prakticky stejně tak, jako na jejím okraji, nebo na Mělníku, jen tam toho měli v nabídce podstatně více. Mě nezajímá jenom domácí město, kde žiji, ale svým způsobem se tu a tam zajímám různě o jiná města. Ovšem, jak jsem již napsal, tak se leckdy vyplatí různě kalkulovat a zvlášť u dražších věcí, kterými mohou být do jisté míry i knihy. Jenže se můžete i v něčem splést, něco špatně přečíst, něco podcenit a je to škoda.



Cestou na Pohansko.

Navíc jsem cítil takovou potřebu těch 10 let cestování na Jízdenku na léto nějak oslavit, a tak jsem se vypravil přesně tak, jako tenkrát při své první cestě do Břeclavi již profláklou spojí v 5.40 do Kolína, abych po přesedání v Kolíně a v České Třebové přijel v tradičních 9.52 Vindobonou do Břeclavi. Jel jsem prakticky celý výlet popsaný v minulém článku v protisměru a dalo by se říci, že jenom kvůli nějakým knížkám.

Ovšem, musel jsem slevit. Původně jsem myslel, že bych dal ještě tu Amazonii na kole, ale byl jsem zrazován, že bude veliké horko a v hlavě mi znělo varování průvodčího z Břeclavi, který mi říkal, že musím nyní počítat s obrovským množstvím komárů a dalšího hmyzu. Jenže, umíte si představit, že bych někde nečinně seděl 90 minut, než mi pojede další vlak, nebo seděl v nádražní restauraci, když mohu ještě něco neznámého poznávat ?

Tím spíše, že od nádraží v Břeclavi vede červená turistická značka, která vás přivede na zelenou, která vás dovede k mnou poslední nenavštívené stavbě Lednicko - Valtického areálu, kterou je 4 km vzdálený zámeček Pohansko. Upřímně jsem nevěděl, zda si to budu moci vůbec dovolit dojít až tam, ale povzbudila mě celá řada věcí.


Pohansko a okolí.




Nejprve jsem potkal docela sympatického člověka, který se svým podběrákem nešel na ryby, ale chytat hmyz :-). Zálib je na světě moc. Právě tento člověk žil dle vyprávění asi už na šestém místě, když se údajně vrátil i z pobytu v Bavorsku. To se ví, že jsem k zámečku sice došel, ale najednou jsem pojal obavy, že bych také nemusel stihnout můj další vlak na Znojmo. Byl to zase zrychlený přesun, který mi narušila jen dvojice čundráků z Jihlavy. Ono by se to povídalo, ale nebyl čas a bylo nutné se rozloučit.

Překvapilo mě, jak byl vlak narvaný. Doufal jsem, že tábor skautů snad vystoupí ve Valticích, nebo v Mikulově, ale také jel na konečnou do Znojma. Ovšem, největší vzrůšo způsobil nějaký velký kolektiv mladých dívek, které byly pěkně rozjeté, na krku měly vinné skleničky, jako když je u nás Mělnický košt, nebo Vinná noc a cosi hulákaly.

Pak jedna utíkala s ošatkou podle rozjíždějícího se motoráku, když jsem si všiml, že jistý mladík v bílé košili a v kravatě podobající se nějakému úředníkovi přebral oknem s ošatky obálku. Seděli jsme totiž v předsíňce u dveří a případných jízdních kol tři muži. Nejprve si přečetl dopis sám, ale pak se s úsměvem a snad i lehce společensky, nebo prací znavený otočil na nás dva a řekl : ,, Tak já vám to také přečtu chlapi, ať se pobavíte." V motoráku byl sice u otevřených oken velký rámus, ale nějak jsem pochopil, že aspoň jedna z dívek tu oslavovala loučení se svobodou.


Při návratu na břeclavské nádraží.


Tady se staví restaurace. Značka je rovněž cyklotrasou do Moravské Anmazonie.

Nu nevím, protože u nás je to obvykle spíše zvyk opačného pohlaví. Byla to taková zřejmě vtipná báseň, kde dotyčná psala cosi o svých vnadech, ale byl ve vlaku takový rachot, že nebylo moc rozumět. Pak už šlo vše podle scénáře. Svezl jsem se krajem v blízkosti Dyje i Jevišovky, který samozřejmě během těch 10 lety, co jsem tu několikrát projel vláčkem určitým způsobem vnikl také do mého nitra a konečně jsem i zavzpomínal na výlet do nedaleké obce Slup, kde jsem v roce 2015 navštívil známý vodní mlýn.

Tak prostě vzniká cestováním určitý vztah k mnoha místům. A tím bych asi uzavřel nejen tento článek, který již notoricky končí jinak známým výpisem vlakových spojů a komentářům ke krajině, ale také snad to ohlédnutí za dovolenou, kterou tu na Soutoku prožívám při psaní článků vždy znovu a snad i tuto sezónu v jistém smyslu snad naposledy o Jízdence na léto. Co bude v roce 2024 nikdo neví.


Začínají tu osobní vlaky do Rakouska.


Historie místního nádraží.



Pamatujete na ty plány, když tady měla jezdit příměstská železniční doprava na lince Mělník - Praha- Dobříš / Mníšek pod Brdy ? Zůstalo jen u plánu. Dnes je to sice dobré pro návštěvu centra Prahy a hlavně pro lidi z Neratovic a okolí, ale na to hlavní nádraží se musí prostě pěšky za každého počasí a mezi různou lidskou sebrankou. Jen je to to poněkud dlouhé ,což nepálí sice mnohdy tak moc rekreanty, jako samozřejmě zaměstnance odkázané na práci v hlavním městě. Mám mimochodem informaci, že zahraniční burzy práce v severních městech republiky pořád ještě jsou, ale  prý se tam už mnoho lidí nehrne. Pokud nevíte o čem nyní píši, tak o takové dávné teorii dojíždění za prací třeba k sousedům, která byla celkem podložena kdysi  v 70.letech mimořádnými vlakovými rychlíkovými odklony.

Nyní ještě ta matematika. Když jsem spočítal na webu ČD v sekci cesta a jízdenka, kolik bych vlastně zaplatil za všechny ty cesty, jako zákazník bez slev, tak jsem zjistil, že jsem  dle jejich výpočtů projezdil cca 5 324 Kč. Díky skvělé Jízdence na léto jsem tedy projezdil 1990 Kč a zbylých 3 334 Kč mi ČD odpustily.

Díky tomuto přepychu jsem si tedy mohl dovolit ještě se jednou projít 8 km na procházce asi 350 km daleko od domova a z jiného místa si přivézt prvně odmítnuté vzdělávací knížky, které v různých cenových relacích zahrnuji pod pojem turistické suvenýry.



Jsme v kraji čápů.

Hezký zbytek neděle a pohodový start do dalšího pracovního týdne. Pokud máte prázdniny a dovolené, tak budu velmi rád, když se necháte třeba i inspirovat a pomůžete dobrým věcem, které to nějak v posledních letech u nás nemají zrovna jednoduché. Ač je otázkou, kam ty vybrané peníze ve skutečnosti jdou a platí to mnohdy všeobecně.



Otevřená okna starého rychlíku Rožmberk mi umožnila natočit několik videí z blízkosti řeky Jihlavy. Vlastně má každý druh vlaku z jakéhokoliv období nějaké své přednosti.

Předešlý článek jsem v průběhu dne doplnil o nové fotografie i informace k obrázkům.