čtvrtek 31. května 2012

Ve znamení Polska.


Už jen pouhý týden nás dělí od zahájení fotbalového Eura 2012 a věřím, že nejsem sám, kdo se těší a tyto největší  fotbalové svátky si užívá. Napadlo mě, že si tu můžeme tak trochu propagačně dát takové ty Toulky ( dlouho už nebyly), ovšem tentokrát trošku z okraje republiky.


Tam, kam se valí divoká voda z hor, tam leží Frýdlantský výběžek. Vůbec se nedivím, že to tam teď vypadá tak, jak to vypadá. Říčka Smědá se tam valí z nadmořské výšky kolem 1000 metrů do zhruba 300 metrů, což už je nížina, jak u nás. Spíš je zvláštní, že všechny ty přírodní pohromy přichází právě teď a snad po celém světě. Ale, nechme si  povodně na jindy a podívejme se tam, kde téměř nejseverněji končí republika. To slovo téměř je dost důležité, protože Šluknovský výběžek, který má vyšší nadmořské výšky, je i nepatrně více na sever. Mimochodem, nejsevernější chalupa na našem území  tam leží v obci Severní a ze Šluknovského výběžku vybíhá ještě do německého území taková protáhlá dvoukilometrová nudlička, kde ležela víska Fukov. Někdy se mu říká Fukovský výběžek. Mnoho se tam již toho nedochovalo, ale prochází tím výběžkem nejsevernější železnice u nás, která je již německá DB a protéká jím německa řeka Spréva, která protéká Berlínem a pramení jen kousek za Lužickými horami.



Na konci Frýdlantského výběžku, tedy tam, kde krásná státní silnice klesá již z mírně zvlněné krajiny k hranici Polska, začíná městys, jehož část je česká a ta větší už je v Polsku. U nás se to jmenuje víska Habartice a za opuštěnou strážní budkou je již městečko Zawidow. Ona je totiž ta povodňová nížina na dolním toku Smědé tak dva kilometry západněji.


V Zawidově je zajímavé to, že tak, jako je na naší straně hranice ve vsi Černousy koncová stanice některých osobních vlaků ( Liberec-Frýdlant-Černousy), tak u nich mají také stanici ( město), která je i s naší republikou spojená kolejí, ale ze Zhořelce sem zajíždí pouze nákladní vlaky, které v Zawidově končí a spojení se Zhořelcem zajišťuje pouze autobusová doprava. To je prostě neuvěřitelné.




Zawidow je vcelku taková malá díra, kterou nelze srovnávat s jinými polskými městysi v oblasti. Dominuje mu především dvojice kostelů a nevábné náměstíčko s radnicí, které se jen tak nevidí.



Tady jsem spatřil v blízkosti evangelického kostela hroby, o kterých se píše na tabuli.



Zde je majestátnější kostel katolický. Od kostela je docela pěkný pohled k západu, kde se nalézá ( za Lužickými horami) pahorkatina plná různých větrných elektráren a nedaleko Zhořelce už na německém území jižně od pohraničního Zhořelce ( městem prochází německo-polská hranice) vyrůstá obrovské rekreační jezero, které bude větší než jezero Máchovo a počítá se tam s přílivem turistů zejména z Liberce.


To by dnes stačilo a příště uvidíme.

Pro rádio Soutok vytvořil Standa Švec.

středa 30. května 2012

Příští sobotu do Mšena a okolí.


Tak už je program na světě :

http://www.mestomseno.cz/index.php?cmd=page&id=5&action=2&calendar_id=922&webSID=1e5a2843dd1f204f7ce87c48f25781a1


Tématem  letošního ročníku akce Na Kokořínsko s párou  v nádraží ve Mšeně jsou indiáni. Lecos je i v okolí, zejména v Lobči ( sraz veteránů, den otevřených dveří tamního pivovaru).


Tento motorák pravděpodobně obstará tu historickou avizovanou spoj v 17.15 na Mělník.

Ještě si připomeňme, že loni jsme měli ve Mšeně krásnou ukázku z bitvy 1. světové války.


Pro rádio Soutok Standa Švec.

sobota 26. května 2012

Euro 2012 je za dveřmi.

Flashback byl veřejně presentován během večera 4x live. Foto z vlastního archivu.

Dnešní článek má pořadové číslo 300. Ano, přesně tolik jich tady na Soutoku od 11. listopadu vzniklo. Zkoušeli jsme vám přinést občas aktuální zpravodajství, jindy zase nabídku akcí v okolí, ale myslím, že jde převážně o magazín. To má pro čtenáře svoji výhodu. Když vám totiž uteče nějaká zpráva o autonehodě, krádeži, vraždě, tak se zase tolik neděje, protože jde o běžné věci, které se dějí neustále, ale magazín je věčným zdrojem informací a stejný článek vám dá informace i třeba za rok, za pět let.

A tak se dozvíte, jak vypadá pracovní den městské policie, jaké to je, když si děláte řidičák na malé plavidlo a Toulky vám jsou motivací pro návštěvu různých nedalekých míst. Krom toho by se slušelo připomenout náš první seriál o poslouchání rádia kdysi a dnes, seriál o dopravě pod městem i v centru a nakonec třeba i pohled na opomíjenou část české historie, která prožívá dodatečně oživení v kapitolách o emigraci Čechů.

Člověk dovede zapomínat poměrně rychle, někdy i nerad něco hledá, a tak si myslím, že je čas připomenout i Flashback, kterému je v těchto dnech také už rok. Tento veleúspěšný projekt, který má své místo i v republice je samozřejmě projektem lidí, kteří pro vás připravili v roce 2005 server Mělníček a přišli i s úspěšnou soutěží o pátrání po detailech mělnických památek, která se těší určitému zpestření a velké oblibě. Odkaz na stránky Flashbacku najdete na http://www.melnicek.cz/ .

Největším tahákem současnosti je však už zase fotbalové Euro 2012. Pro někoho je to jen svátek fotbalu, na který bude nejspíš většina z nás hledět pouze v televizi, ale zkuste se zamyslet  třeba jen nad návštěvou města, kde bude hrát naše representace základní skupinu. A nemusí to být zrovna během konání Eura.

Zjistil jsem, že nějaká Wroclaw (Vratislav) nás tady na Mělníku rozhodně nebere tolik, jako například Vídeň, Bavorské podunají, Drážďany, či Jelení Hora. Vlakové spojení je tam opravdu mizerné, třebaže jde o město větší než Brno. Přitom víkendová jízdenka SONE+PL, která existuje po vzoru té německé jízdenky SONE+DB  už dva roky, je tu prakticky k nevyužití. Cožpak cesta tam. Pokud se odvezete vlastním autem do Lysé nad Labem, můžete jet odtud v 5.00 vlakem, který vás doveze s přesedáním v 10.45 na místo. Vzhledem k tomu, že však poslední vlak z Wroclawi jezdí v 15.49, tak taková návštěva nemá v tak velkém a roztahaném městě snad ani cenu. Cena SONE+PL je  700 Kč a mohou na ni jezdit po vybrané části Polska dva dospělí + i tři děti do půlnoci dne zakoupení ( jen o víkendu)

Co ve Wroclawi kromě fotbalu ? Průvodce vám oznámí, že jste v Benátkách nad řekou Odrou, kde je i katedrála a spousta památek. Pro nás je důležité, že Wroclaw patřila k našemu království, je hlavním městem Dolnoslezkého kraje a v roce 1742 ztratila Marie Terezie toto území společně s Kladskem navždy pro habsburskou korunu a tím pro Čechy ve válce s Pruskem. A tak se kdysi rozlehlé území obou Lužic a Slezka smrsklo na základní Čechy s kouskem Slezska na Ostravsku, Opavsku a severně od Olomouce.


Mělnický Flashback se řadil společně s pražským na Orloji podle odborníků k těm nejvydařenějším.

České Dráhy však na Euro vypraví speciály a jízdenka tam a zpět vyjde na osobu 800 Kč. Vlaky jedou ve dny zápasů našich fotbalistů vždy v 9.00 z Prahy, se zastávkou v 10.01 v Kolíně.  Do Wroclawi dorazí ve 14.39. Zápasy našich jsou od 20.45 a jednou od 18 hodin. Zpět to jezdí v 1.45 s příjezdem v 6.05 do Kolína ( přestup), případně v 7.00 do Prahy. Ten časnější zápas má odjezd ve 23.05 s příjezdem ve 3.29 do Kolína a ve 4.20 do Prahy. Takže, kdo máte chuť a odvahu, tak vyražte do 600 tisícové metropole a přivezte nějaké fotky. Z nádraží Wroclaw-Glowny jezdí ke stadionu autobus. Použito je informací z časopisu ČD pro vás a odkaz na akci jistě najdete i na http://www.cd.cz/ . Upřimně řečeno, autem jsou výlety nad 200 km a možná i méně už špásem k většímu zvážení.
 Proč cestovat zbytečně draze a s dlouhým velkým soustředěním na bezpečnost vlastní i ostatních účastníků silničního provozu, když to jde pohodlněji a laciněji s příjemným nenáročným pozorováním okolí a kraje kolem? A pokud vás krajina nebaví, můžete si dělat jinou zábavu, což v autě nelze a ještě je mnohdy cestování vlakem rychlejší.

Pro rádio Soutok vytvořil Standa Švec.

středa 23. května 2012

Vzpomínka na Vinobraní a Uriah Heep revival.


video

Tak se to nezdá, ale pomalu a jistě se blíží nejen ovšem opět Vinobraní :-), ale taková ta doba, kdy se na Mělníku občas zaplní nějaké to podium. Nejdříve to bude nejspíš Vrkoč, ale také se už chvatem blíží populární Mělnická jizerská 50 a po ní bonus -tentokrát Tři Sestry Banditos .... http://www.revival.cz/. A pak budou určitě ,, Rodáci" a jistě řada akcí přes prázdniny. Což si tak trošku odlehčit a pustit si kousek záznamu ze sobotní vinařské noci, kdy u nás úspěšně vystupovala kapela Uriah Heep revival ?





video

Komu se kapela líbí, tak si ji samozřejmě může pouštět na http://www.youtube.com/  do aleluja.

Pro rádio Soutok připravil Standa Švec.

neděle 20. května 2012

O vzniku mělnického hokeje a místního stadionu.


Už mnohokrát jsem zde publikoval výraz z knížky Ludvíka Součka ,, Tušení souvislostí" , že vše souvisí se vším a vlastně nápad plodí nápad. Naši už o zlato dnes s Ruskem bojovat nebudou, ale tak mě napadá, jak málo toho ví dnešní mladá generace o hokejovém stadionu u nás na Mělníku. To víte, o něm asi naši historikové s největší pravděpodobností nic nenapíšou, protože ani nemohou.


Hledal jsem něco na webu, ale kromě stránek mělnických fandů http://www.melnik1.cz/sport/index.php a stránek současného klubu http://www.hcjuniormelnik.cz/ jsem nic nenašel. Ty se ovšem týkají přítomnosti a tak tu máme po minulosti jen vzpomínky v hlavách vymírajících pamětníků.

Mezi podolskou nemocnicí a přejezdem u koupaliště bývalo území zarostlých rybníků, vrb a mezi tím vedla poklidná ulice. Až do poloviny sedmdesátých let Mělník neměl ani krytý bazen, ani zimní stadion, ani koupaliště a za vším se jezdilo do Brandýsa nad Labem, Neratovic či Kralup.Mělník měl zkrátka pověst, že ty radní tady nikdy za moc nestáli a vždy jsme pokulhávali za okolím.

Zimní stadion byl dokončen v roce 1977 a už od října do února, se tu hrál krajský přebor. Domácí tým Dukla Mělník z Horních Počápel ( vojenský oddíl) válcoval všechny soupeře, až vybojoval postup do druhé ligy. Stadion nebyl zprvu vůbec zakrytý, což přinášelo speciální atmosferu a zakrytý byl právě až kvůli přísným požadavkům na pořádání vyšší soutěže na domácím stadionu. Lidi sem chodili moc rádi a bylo to místo společenského setkání různých známých.

Jednou svítil nad hlavou úplněk a strašně mrzlo, jindy se silně chumelilo, a každý byl vybavený levnou placaticí rumu pro zahřátí. Lístek na mělnický hokej stál tehdy 8 Kčs a na fotbal 6 Kčs. Tabule skore nad východní brankou byla moderní elektronická a hlasatel komentoval skore, vyloučení hráčů a počet platicích diváků. Nejvyšší nakládačku dostali Velké Popovice (21:1) a soupeři si odváželi z Mělníka běžně i dvojciferné výsledky. Po utkání hráči udělali kolem středového bodu  kruh a vyprávěli dlouhou báseň o hokeji i slivovici,ke které se přidalo sborem  publikum,a která končila zvoláním: ,,Bílá čepice... boj! Bílá čepice...boj! .......Boj, boj, boj, neboj!!!" A pak se počítal ten nářez golů společně s obecenstvem a po každém golu všichni sekli hokejkou o led. Byla to zkrátka mělnická hokejová oda na radost.

Měli jsme tu i dvakrát tehdy nevídanou návštěvu. Přijel prvoligový Litvínov s tehdy slavným hráčem Ivanem Hlinkou ( pozdější trenér representace) a Mělník nějaký čas držel docela dlouho krok. Horší to bylo, když přijela Dukla Jihlava, kde zase vládlo jméno Holík. To byl klepec už od začátku. Pozdní večery po zápase pak patřily soubojům oddílů z místních podniků a továren ( Cukrovar, loděnice, STS,TOS atd.)

Mělník tehdy doplatil do jisté míry na to, že jasně postoupil a musel hrát první zápasy na ledu v Kralupech, což mu navždy sebralo diváky. O něco později ( několik let) byl sice stadion již zakryt, ale již nikdy to nějak nebylo ono. Dříve bylo na to kluziště totiž vidět, což už byla sama reklama o sobě a lidé mohli různě brouzdat kolem. Jako, kdyby někdo vystavěl Zeď od Pink Floyd ( doufám, že kultovní dílo The wall od světoznámé hudební skupiny není opravdu třeba někomu představovat). Ale, možná, že ten dojem je způsobený i tím, že se lidé opravdu mění z mládeže na dospělé, jako v té Zdi a zájmy se mění, neb nic není stálé.

Na odkrytý stadion by se dalo dlouho vzpomínat a je až k nevíře, co si je člověk schopný zapamatovat za detaily. Každý to bral, jako ohromnou estrádu, a tak nikoho nepřekvapilo, když jedna pravidelná místní fanynka, co stávala za brankou soupeře, asi dvakrát provokativně zvolala na brankláře Litoměřic:,, Králíčku, zakruť prdelkou!" A ten brankář, co byl dlouho k neprostřelení, tak se vždy v brance, jako napovel zavlnil.



Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.

sobota 19. května 2012

Hokej, trhy, branný závod a zákoutí.


Hokejová horečka vrcholí a téměř vše ostatní jde do pozadí. Kdyby naši v souboji se Švédy  nepostoupili, tak by určitou útěchou pro fanoušky bylo fandění týmu, se kterým jsme před několika lety ještě tvořili společnou representaci. Na druhou stranu tu vždy bude určitá ať už přímá ( jako dnes), či nepřímá rivalita, která bývá mezi tými z jednoho města, či z jednoho těsta přirozená.


A toto je obrázek, který tak často rádi vídáme.

Co se nám to mezitím děje v centru ?



Kdo jste poznal z dalších záběrů, že jde o farmářské trhy, tak už to víte :-).


Na snímku je tolik diskutovaný bod náměstí, pod nímž je ukryta historická studna.


Koníčky nemůžou na významnějších akcích ve městě snad už ani chybět, pokud jde o poklidnější druh akcí. Ve městě probíhal i jakýsi školní branný závod, ale tuto akci jsem z pochopitelných důvodů samozvaně nefotil, byť jde o dokumentární činnost akcí ve městě :-).


A nakonec jsem si nechal romantické obrázky dvou mělnických zákoutí, které jistě stojí za návštěvu, zvlášť když člověk nikam nevyrazí, nebo má zkrátka nabitý program, ve kterém není mnoho volného času. Hezký víkend!

V potoku či říčce Pšovka je na můj vkus nějak příliš málo vody. Sice neprší, ale i tak ji je v korytě podezřele málo. Mohou v tomto žít vůbec ryby? Málokterá věc je pro krajinu i člověka tak významným a působivým prvkem, jako říční hladina.

Pro Soutok Standa Švec.

čtvrtek 17. května 2012

Švédi mají puk, naši dobrou náladu.



Švédi majů puk, naši dobrů náladu..... tak nás kdysi častoval z rádia a z televize legendární komentátor Gabo Zelenay. Více o něm na http://cs.wikipedia.org/wiki/Gabo_Zelenay.

A ještě si dáme: Nad halou Globus preletěli tri bocani (čápi). Som zvedavý, aké nam priněsiu šťastie.

( Při útoku našich)
 Naši hráči si idů idů ,ako manželská dvojica po dvaciati rokoch. Nevedia, čo si majů povedať.

Gabo Zelenay byl prostě legenda, která v myslích starší generace přetrvala. Tehdy ještě počítače, ani internety lidi doma neměli a tak někdy poslouchali třeba i v rádiu pořady s názvy ,, S mikrofonem za hokejem. S mikrofonem za fotbalem." Někdy to bylo i v televizi, kde se leckterý komentátor nemusel tolik snažit komentovat situaci, a tak se někdy vedly dohady, že televize je sice televize a vidět obraz je prostě number one, ale v rádiu je to jinak asi větší sranda, hlavně, když komentuje Zelenay.
Ale, nebyl to jen Gabo, ač měl pohotové hlášky.Karol Polák mě zase jednou dostal větou : A lopta ( míč) je tak ďaleko od brány, že nás niemože ohroziť. Oj, to bola strela. Brvno ( břevno). Aké zme mali šťastie!

Pěkný hokejový večer přeje Soutok a pokud to nevyjde, tak nevadí.... někdy příště. Hlavně spokojenost a humor.

středa 16. května 2012

Soutok je partnerem reklamního panelu

Těsně před přejezdem v Kokořínské stojí nově reklamní panel. Soutok se samozřejmě zajímal o jeho výstavbu, zázemí a nakonec to skončilo až u podpory. 

Pravidelně se každých pár minut díky Soutoku dozvíte informace o počasí na následující dny.

A teď něco k panelu. Jeho základnu tvoří 12t těžký betonový blok. Ten není k zemi nijak připevněn. Důvod je prostý, pokud se kopne do země, musíte mít stavební povolení a to je na místním úřadě běh na dlouhou trať.     
Ze základu vychází 2m dlouhá stojna která je připevněna několika vruty do základu. Na druhé straně je to upevněno k základu obrazovky.

Teď už pojďme k obrazovce. Tu tvoří bloky složených led svítidel o celkové velikosti 4x2,2m. Díky tomu to je jedna z větších obrazovek v republice a největší obrazovka na sever od Prahy.


Uvnitř panelu naleznete kompletní zázemí. To je vybaveno klimatizací, servery, osvětlením, přepěťovou ochranou a podobně. Zázemí je v provozu 24 hodin denně. V nočních hodinách kdy je obrazovka mimo provoz se čile pracuje právě zde. I když je panel možné ovládat vzdáleně, musí se v noci provádět pravidelná údržba. Čištění kontaktů, výměna panelů nebo aktualizace softwaru.

A jak to ceklé vůbec funguje? V kancelářích hned vedle panelu sedí tým odborníků starající se o prefektní chod obrazovky. jakmile získají od grafika spoty k vysílání odesílají je okamžitě na vzdálené servery. Tam se převedou do optimálních formátů a jdou přes wifi přímo do PC v obrazovce. Zde je dekodér pro převod obrazu na pixely který obraz přímo přeposílá na jednotlivé bloky obrazovky.

Více informací o panelu získáte na telefonu 776 522 819 nebo přímo u panelu kde je i kancelář pro příjem reklamy.


Pro Soutok Lukáš Urban


úterý 15. května 2012

Videa jsou problém.


V archívu je samozřejmě i několik videí z akce a nejen z této, která přivedla na naše stránky neuvěřitelný počet diváků.

K napsání tohoto článku mě motivovala holá fakta. Také se vám někdy stalo, že jste chtěli někoho vyfotit a on prostě nechtěl ? A to přitom máte na mysli fotky jen pro vlastní potřebu, které nebudete nikde zveřejňovat. Tady mě vždy napadne vzpomínka na staré populární westerny či černou Afriku. Bílý muž nám vezme fotoaparátem tvář. Ono to skutečně není jednoduché tvořit mediální práci, aniž by člověk někoho nepřipravil nějakým způsobem o část jeho já. A tak anonymita dnes prakticky neexistuje, byť se lidé snaží sebevíc. Nejvíce se toto uplatňuje na poli kultury a cestopisu. Prakticky každý, kdo se objeví někde na podiu, nebo v jeho okolí, tak si může být jist, že prostřednictvím http://www.youtube.com/  na něj možná už hledí i na druhé polokouli. A tak tu vzniká taková zvláštní situace. Umělci jsou zvyklí, že tomu prostě neuniknou a náhodní návštěvníci se uklidňují tím, že akce byla stejně daleko od domova, kde je nikdo nezná a pokud se někomu připletli do fotoaparátu, tak co.

Horší situace nastává, když to není daleko od domova, leckdo vás může poznat a to je pak situace. Teoreticky lze říci, že se dá situaci předejít dokumentací neživých věcí či všeobecně populárních osob, ale v praxi to vyloženě provést nejde. A ještě horší je to s videem, které má to kouzlo, že dokáže přivést přímo atmosféru. Tedy, nedokáže. Ještě nikdo totiž nevymysel přenos vůní, čili pachu, ale i tak je video zase o něco dál. A tak snad jen tu a tam nějaká mihnoucí se osůbka schovaná za brýlemi je aspoň částečně anonymní. O té anonymitě a o natáčení by se zkrátka dalo besedovat. Je to sporná kapitola o tom, co už je, a co ještě není odhalování osobní identiti. Z tohoto důvodu se například webové kamery snímající pohyb ve městech umístují tak, aby nebya možná identifikace. Na druhé straně dává spousta klubů fotky i videa ze svých akcí i samozřejmě s tvářemi na web s tím, že je budou prohlížet jen ti, co mají společné hobby, což samozřejmě nelze ani zaručit, ani to není pravda. A ani nemluvím o jedincích, youtube a dnes už i facebooku. Zkrátka, fotky i videa jsou určitý materiál, se kterým je docela umění citlivě nakládat, zvlášť, když jde o činnost v podstatě mediální ( každý člověk, který dá fotky na facebook apod.) A máli být médium zajímavé, tak se prakticky bez fotek i videí neobejde.

video

Video z akce, která vás dosud nejvíce nadchla. Nejvíce návštěv patří příspěvkům, které lákají na akce pivovarů. Daleko vzadu jsou články vzdělávací.

Pro rádio Soutok Standa Švec.

pondělí 14. května 2012

Congo planet


Jak si tu tak už půl roku hraji, tak si člověk uvědomuje, jak mají jednotlivé články rozdílnou charakteristiku. Jedny nám říkají, co je kde v nejbližší době možné navštívit, druhé naopak popisují návštěvu nějaké akce, či nějakého místa, další jsou bleskovým reportážním materiálem, a další jsou něčím, co by se dalo nazvat, jako magazín. A právě tato skupina je tak trochu nevděčná a přitom nejpracnější. A to i z toho důvodu, že mnohdy nestačí sáhnout jen do osobních zkušeností a prožitků, ale je třeba nahlédnout i do jiných pramenů a zájem o článek je přitom dopředu velkou neznámou, což je dáno osobními zájmy každého čtenáře.

Mnohokrát jsem psal, že vše souvisí se vším ( to není samozřejmě moje myšlenka :-) ) a tak jsme se od článku o rumunském Banátu a našich krajanech náhle přenesli v článku České zeměpisné perličky na srbskou Moravu a Balkán vůbec. Včerejší  televizní Objektiv mi připoměl, jak málo toho vůbec víme o našich krajanech v zahraničí. Je to skutečně několik let nazpět, co jsem viděl reportáž ve stejném pořadu o pálení domácí slivovice kdesi na severu tehdejší Jugoslávie, což mi samozřejmě připomělo zvyky ze Zlínského kraje na Moravě. Včera se krátké vyprávění točilo kolem chorvatského města Daruvar, kde prý žije na 13 tisíc Čechů, což je nejvíce v celém Chorvatsku. Tvrdili tam, že prý jde o nejpočetnější českou menšinu v zahraničí, ale nutno říci, že Daruvar nemá takové stránky, jako Banát.



Našel jsem ale velmi zajímavou internetovou stránku pro vás, kteří se zajímáte, kde ve světě lze naše krajany potkat a zde je na ni odkaz: http://krajane.czu.cz/geografie-nab/doku.php?id=strucna_charakteristika_ceskeho_osidleni_v_jednotlivych_statech . Takových stránek je tam k bádání plno. Pro někoho jsou to možná nepodstatné blbosti a dává přednost jiné zábavě, či bulváru, ale komu činí takové seznámení s věcí radost z poznání a má vztah k cestování, pro toho je tu tento příspěvek.

Článek se však jmenuje Congo planet. Proč? Tak při poslední návštěvě podobného téma jsem se zmínil o tom, že se dá zejména v rádiu chytit občas zajímavý folklor z některých balkánských států. V rádiu lze mnohdy naladit i arabskou hudbu a nutno na to nahlížet, jako na kulturní dědictví konkretních národů na naši modré planetě. Takovým zajímavým druhem hudby je pravá nefalšovaná hudba černého kontinentu. Cestopisy nám mnohdy nabízejí jen jakési zkřehotání Křováků, kmene Zulu, a vše je velmi primitivní, ale víte, že Afrika má svůj docela zajímavý styl popu mixnutý folklorem ? V mnoha případech lze několik minut některé líbivé ritmy i zpěvy poslouchat, ale musí člověk vědět, kde. Takovou opravdu dobrou stanicí je Congo planet TV 1 a 2 , které lze sledovat na netu. Adresa je... http://www.tvlink.cz/congo-planet_461/ , ovšem, abych získal obraz místo zeleného obdelníku, tak musím ještě dole kliknout na tu silnou větu. Jinak má stanice i své stránky, které jsou...
http://www.congoplanet.com/  a kde je nabídka on-line dvou rozhlasových a dvou televizních programů, které mi však nyní nějak z této posice nejdou spustit. Ale, vždyť víte, že net, to je laborování, které nemá nikdy konce a nikdy nelze říci, že je něco hotovo a na stálo.

Pro rádio Soutok vypracoval Standa Švec.

Další pozvánky na akce.


Akcemi se to jen hemží a nejen na Mělníku. Pozvánkami na akce v městě Mělníku je doslova nabytý web http://www.melnicek.cz/ .

První pozvánka je motoristická  a do Katusic na 26.5. Pokud někdo neví, kde Katusice hledat, tak je to na silnici Mšeno-Mladá Boleslav a z Mělníka tam jezdí přímo lokálka. Adresa webu pořadatelů je http://www.socialistik-dragster.cz/

Druhá je do Mělnického Vtelna. Tam sice ještě žádný konkretní svátek mladého pivovaru neslaví, ale komu chutnali U Grobiána speciály z pivovaru Neuman, tak by měl určitě znát pěkné webovky http://pivovar-neumann.cz/aktuality.html se zajímavým programem. Slabší stránka věci je doprava a 20 kilometrů od Mělníka není vhodných pro případnou autobusovou dopravu ( pokud jede :-) )

Třetí pozvánka: Praha-Holešovice a už za dva dny začíná Český pivní festival !!! Pro vás, kteří to ještě moc neznáte, tak jde o obdobu mnichovského Octoberfestu v tuzemských podmínkách. Stránky akce jsou http://www.ceskypivnifestival.cz/

A dnes poslední pozvánka je do Sazené u Nové Vsi ( za obcí Mlčechvosty). Na http://www.ropiksazena.cz/  je pozvánka na trošku neobvyklý a méně známý objekt. Podobný je u Roudnice nad Labem. A takové věci je třeba propagovat, aby se rozvíjely a nekončily na všeobecné neznalosti.

Pro rádio Soutok Standa Švec.

neděle 13. května 2012

Největší železniční muzeum není daleko od Mělníka.


video
A to je ten důvod, co fascinuje lidi pozorovat tyto pekelné stroje v akci. Snad jde o zvláštní linku do Prahy.

Přesně řečeno, nachází se v Lužné u Rakovníka. Pokud se tam vydáte vlakem, tak máte celý den co dělat a vyjde to díky čtyřem přestupům a lokálkám snad nastejno ( Všetaty,Neratovice,Kralupy nad Vltavou a Kladno), jako když pojedete na východní konec republiky a zpět. Autem je to hodinka ( 63 km) a především díky velice kvalitní a rychlé silnici do Slaného, Řevničova a Krušovic na karlovarsko-pražské mezinárodní silnici. Odtud jsou to již jen pouhé tři kilometry přijatelně rozbité okresky, nebo o něco delší lepší silnice.

Vlak z videa  před cestou zřejmě do Prahy.

Muzeum otvírá v květnu sezonu a pořádá i několik tematicky zaměřených akcí. Na akcích se atmosfera podobá velkému svátku se vším všudy, tak buďte při pohybu v blízkosti areálu opatrní. Prodává se tu spousta propagačních materiálů od pohlednic a DVD přes hračky až po keramické malované hrníčky s železniční tematikou a různé stavebnice.

prodejní stánky

 Kromě restauračních přistavených vozů je v areálu několik posezení , kde je možné popít vybrané značky piv a konzumovat například různé klobásky apod. Samozřejmě, že se zde myslí i na ty nejmenší a areál je doplněný mnoha parkovými atrakcemi, železnicemi pro děti apod.


Sergej je sovětskou známou lokomotivou, která ve své době otřásala domy v okolí tratě.

V den oslav je do stanice vedle muzea vedeno několik speciálních muzejních vlaků obvykle z Prahy a blízkého okolí se zvláštními tarify.


Točna je molo pro parní krásky i jiné stroje.

Není problém zde zavadit i o cizince, neboť železnice současná i nostalgická je ve světě velmi oblíbenou záležitostí a některé suveníry ( knihy, DVD) jsou v jiných jazycích.


Interní expozice

 Kalendář akcí v muzeu najdete na
http://www.cdmuzeum.cz/


Celkový plán muzea.

Pro rádio Soutok připravil Standa Švec.

sobota 12. května 2012

Fotící Soutok.


Turistický oddíl Mělník láká členy KČT i šírou veřejnost nejen na webu, ale i ve vitrině na náměstí k mnoha akcím.


Pizzerie vedle pivnice U Hanze zaujme návštěvníky nově i těmito dvěma děly u vchodu. Inu, nápaditost nezná mezí a to je dobře.


Typický obrázek pro první dekádu májových dní.



To by se dalo nazvat jako návrat starých časů. V Mělnické Vrutici je po několika desetiletích zase voda.



Ve vlakové zastávce Jenichov vlaky už nestaví minimálně 50 let, přesto se nedaleko přejezdu za Mělnickou Vruticí dochovala do dnešních dnů. Ves je odtud vzdálena (Jenichov) 3 km.



Lhotka žije nejen skalním bytem a stále slavnějším Lhotka-festem, ale z bývalého přírodního koupaliště na říčce Pšovce ( mezi Lhotkou a Hleďsebí), se díky vzniknutému stánku s občerstvením stává příjemný stánek letní kultury, tak jako v dávné minulosti.



A tady je on, krásný skalní byt, obývaný ještě v 70. letech 20. století. Více v jiném příspěvku.



Tohle každý den nepotkáte. Velorex, jako ve filmu Vrchní,prchni!

Pro rádio Soutok Standa Švec.