neděle 19. listopadu 2017

Na starém ,, Strakově" mostě se začalo zostra ( fotogalerie). Vánoční strom a další fotografie včetně pozvánek na příští týden.


Jsou víkendy, kdy se mi podaří dostat nápady na články, nafotím nějaký ten obrazový materiál, nebo zavadím o určité informace, případně si je najdu na netu, ale tento prodloužený víkend byl naprostou vyjímkou.

 Proč? Tak to nechám na konec článku, ale nyní se již přeneseme do pozdního nedělního odpoledne, kdy jsem se s určitou zvědavostí vypravil ke starému ,, Strakovu" mostu. Nebyla to jen zvědavost, ale také chuť přinést na web nový článek a sledovat sledovanost, která se zase pomalu nepatrně zvedá :-)..


Tak je to tady. Obávaný strašák občanů Brozánek, Hořína a mělnických cestovatelů vycházkářů, se naplnil, ale co se dá dělat :-)?


Během pondělí 13. listopadu, se nám most uzavřel pro všechny druhy dopravy, včetně chodců začalo se pracovat. Uzavírka se odhaduje na dobu jednoho roku.


Nejprve je třeba z mostu odstranit vrstvy asfaltu a dostat se k ocelové konstrukci.


Jak vidíte, pracuje se po celé délce mostu ....


... a pomalu se rodí historické obrázky, protože takto jsme náš most jenom tak neviděli a snad zase brzy neuvidíme. Snad jen tady uprostřed  http://mujmelnik.webzdarma.cz/Povodne.html , ale to udělala voda a nebyl to přímo most, ale příjezd k němu od Brozánek v srpnu 2012.


Na místě původního prvního nýtovaného mostu z roku 1888, který byl pro nevyhovující stav zrušen ( 1937), stojí od roku 1938 most tento, který je první celosvařovanou konstrukcí u nás, pokud mě paměť neklame ( tedy bez záruky :-)). Celá léta mu místní jinak neřeknou, než ,, starý most" a stále se najde ještě plno lidí, kterým pojmenování most Josefa Straky ( několik málo let nazpět) nic neříká.


S pojmenováváním mostů je to složité. Význam to má hlavně ve velkých městech, kde je těch mostů moc a nezávidím zrovna těm státníkům, kteří upadly v nemilost lidu a objekty ( nádraží ČD, mosty, náměstí, ulice...) po nich tehdejší vládou pojmenované byly přejmenovány

. U státníků je to vůbec neštěstí, prezidenty nevyjímaje a hodně ukáží i druhé svobodné prezidentské volby v lednu 2018. Vzpomeňme na tu nevoli občanů, která se zrodila mezi obyvateli, když nebyl zvolený pan kníže Schwarzenberg, a která o sobě dala vědět prostřednictvím médií, zejména televize..

 Našeho bohužel dlouho zapomenutého ( i dnes není moc osvěty) veslaře se to netýká a těžko předpokládat, že by pojmenování mostu po něm někoho místního nadzvedlo, ale cizího řidiče při průjezdu našeho města hlavně zajímá starý i nový most a jména mu nic neříkají. Asi by vás poslal někam :-).


To již stoupám podle bývalé staré silnice k centru ( také nehodlám klikat na mapu, jak se vůbec jmenuje a každý mi rozumí) a kochám se pohledem na pravděpodobně budoucí vinici. Nebo se pletu?


Od Vrázovky je na mělnický střed stejně krásný pohled a zase trochu jiný, než od bývalého lisu v Podhradí.


Toto se městu moc povedlo. Krásný pohled na poměrně pěknou vyhlídku, která je pojmenována po cestovateli se zřejmě bulharskými kořeny, který nese jméno Enrique Stanko Vráz. Jeho bohatý cestovatelský životopis mě vždy nadchne: https://cs.wikipedia.org/wiki/Enrique_Stanko_Vr%C3%A1z


Soutok jsem musel vyfotit, a když se pozorně podíváte, tak je to docela originální moment. Spatříte dva čluny.


Svatováclavská ulice patří pro svoji atmosféru k těm nejfotografovanějším. To se vám u prakticky souběžné Husovy ulice nestane.


A to prázdné, ale jinak příjemné podloubí nám říká, že Mělník má již po sezóně a ožívá především v pracovní době a díky svým trhům, které se brzy změní na trhy vánoční. Život se přestěhoval touto dobou do hospůdek.


Ano, již tu máme také vánoční strom, jistě přibude brzy i betlém a další výzdoba.


Zde to již máme vše napsáno. Příští neděli bude vítání adventu.


Sobota 25. listopadu vychází letos doslova přesně na významné výročí města ( 1274) Město nemá zakládací listinu, avšak je považováno listinou Přemysla Otakara II. o výnosu z labského obchodu za město.

A to je z prodlouženého víkendu vše. A teď to proč :-)?
Když jsem sám doma, tak to je čas třeba i na hudbu. O tom by se dalo tolik napsat.
Šel jsem dnes pod Pražskou branou a díval jsem se do výlohy bývalé firmy Supraphon, kde je dnes na dveřích malým písmem napsáno Muzik centrum, nebo tak nějak. Vzpomínal jsem, jak jsem si ve výloze vyhlédl v roce 1980 desku s názvem Umberto Tozzi. No, aby ne, když jsme o půl roku dříve hrál dětem na táboře pro radost jeho hit Gloria, což bylo vyžadováno :-).

Asi o 10 let později to bylo CD s kapelou Nazareth a Sweet, ale to už byly jen takové vlastně dodatečné záchvěvy. Najednou se dala tato hudba legálně koupit i v ČR. Jak jsem psal v pátek ten článek, tak tohle jim také nedošlo. Dnes máme hudbu na yotube a je jí tam tolik druhů z tolika koutů světa, že člověk skoro neví, co dříve. Po letech euro-amerických songů popu a rocku mě poslední dobou momentálně baví nejvíce hudba z tropů, která zahřeje, ale i jiná etnická hudba. Zrovna včera to bylo Tahiti.

Víte,ale co si dnes dáme? Tak nejprve jednu slovenskou nádheru, před kterou snad každý smekne:

Občas poslouchám chvíli stanici Tiare FM z Tahiti, kde mě vzala zrovna včera jedna skladba ( byla nad průměr). Napsal jsem si čas, že na to co nejdříve kouknu a asi za 15 minut jsem našel pod slovy Tiare FM playlist jen se dvěmi písněmi. Nestává se mi to, ale najednou jsem nevěděl, zda je to vůbec ona a nebylo se čeho chytit. Klasický playlist s časy jsem bohužel nenašel, jen nějakou dvacítku na stránce  https://www.tiarefm.pf/ vpravo uprostřed na prvním místě. Tak tedy trochu popu v jedné písni z Tahiti a někdy příště snad několik lepších melodií z Francouzské Polynésie v té typické hudební lince. Projížděl jsem totiž útržky ze 150 skladeb, zda to nebyla náhodou nějaká jiná píseň, co se mi včera zrovna zalíbila :-).



sobota 18. listopadu 2017

Mělník byl včera opět v televizi. Reklamy a filmy, se často točí v Mělníku. Mapa filmových míst s přehledy.



Tak jsem tak včera po 20. hodině naladil televizi Nova, kde probíhala jakási romantická komedie s názvem Něžné vlny, když tu spatřím obrázek, který je mi důvěrně známý a pochází z července 2013. ( záložka články vpravo) Tehdy jsem nevěděl, co že se to zde zase točí a ani jsem se už nechtěl ptát. Odpověď tedy přišla včera a přinesla spousta nám tak důvěrně známých a krásných letních záběrů.


Zrovna tam probíhaly záběry z části, která byla věnována plavbě této lodi ...


..... a Soutok zastihl tehdy kameramana v akci.


Další záběry nás přivedly několikrát k rybníku, který leží směrem k Harasovu a jmenuje se Štampach.


U Štampachu je také mlýn, kde je jakési sezonní posezení s konzumací ryb, ale kamera si vybírala nejčastěji...


... tento přepad, kde Pšovka opouští rybník a opět se stává maličkým potůčkem, či stružkou.
Také zde stával skalní mlýn.


Bývalý skalní mlýn.


Ve filmu najdete také hřbitov v Hoříně s krásnou zámeckou kaplí sv. Jana Nepomuckého, kterou také někde mám v archívu ( ta je z roku 1787) a hlavně tam je opravdu velké množství záběrů na mělnický zámek, ale dokonce nechybí ani pěší výprava na místo soutoku Labe s Vltavou s cukrovarem v pozadí. Kameraman stál zřejmě zde a použil zoom.


A kameraman použil i tento záběr, kde je patrné právě to oddělení zámku a věže chrámu sv. Petra a Pavla. Nedávno jsem shodou okolností tento záběr nafotil pro článek :-). Tak to ani dlouho netrvalo a zase jsme mohli zahlédnout nám tak milé obrázky domoviny ve filmu. Nebýt filmařů a občasným návštěvám štábů za účelem točení reklam, tak nevím, co bychom vlastně s vyjímkou historické studny turistům ukazovali. Možná rozhled od zámku. Ale těch filmů a seriálů se tu za ta léta již natočilo mnoho, co?
https://www.filmovamista.cz/

Řecká hitovka dne :-)) .....( opraven odkaz)  https://www.youtube.com/watch?v=eyypHSTRQIA


pátek 17. listopadu 2017

Proč se narodil sedmnáctý listopad ?


Určitě jste si všimli, že na téma 17. listopad 1989 jsem tu za celých 6 let nenapsal jediný článek. Ony vůbec politické články a různá výročí nemají nějakou zvláštní sledovanost a je to možná i tím, že je toho plný tisk, plná média a společnost je politicky rozladěna i otrávena.

Sice je 17. listopad našim národním svátkem, ale ve skutečnosti je to jenom jedna z posledních kapitol o pádu komunistických režimů v bývalém bloku vedeném Moskvou. Doporučuji si přečíst https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1d_komunismu_v_Evrop%C4%9B, nebo i https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A9_jaro_1968

Proč zrovna jedna z posledních kapitol? Proč už jinde ve Střední Evropě ano, ale u nás ještě ne ?
Pamatuji si takové heslo z té doby, že ,, to co trvalo v Polsku roky, v Maďarsku měsíce, ve Východním Německu týdny, tak u nás byla záležitost několika dní.

Vrátit se však napřed musíme až do roku 1968, kdy při Pražském jaru padly požadavky na socializmus s lidskou tváří a dokonce i na neutralitu. Československu se samozřejmě nemohlo líbit, že nám někdo nařizuje, co máme kam vyvážet, jaký šunt od východních sousedů máme dovážet, a za jakých podmínek smíme kam vyjíždět do zahraničí.

Dalším mezníkem je rok 1985, kdy se k moci v SSSR dostal Michael Gorbačov a začal vysílat do světa signály, že s ekonomikou a vůbec politikou SSSR není něco v pořádku a je třeba udělat jakousi pěrestrojku ( přestavbu). Jak se můžete sami ve wikipedii dočíst, tak právě v tu chvíli povolil SSSR svým satelitům uzdu, což právě znamenalo, že jsme si mohli více rozhodovat o ekonomických věcech ( vývoz,dovoz) a také se zlepšila situace v oblasti výjezdů do západních zemí  Evropy.

Československo tehdy bylo označováno za snad dokonce nejvyspělejší stát zemí bývalého východního bloku, kde relativně vše dost dobře fungovalo a tehdy jsme si vlastně asi ještě neoficiálně pomalu začali vládnout sami pod hlavičkou vlastní KSČ a bez řídících zásahů Moskvy, což možná překvapilo i samotnou KSČ a ne nadarmo se říká, že náhlá moc může člověku zlomit vaz.

A to se stalo zaslepeným špičkám tehdejšího vedení strany, které byly zřejmě nějak mimo realitu. Pamětníci jistě vzpomenou komický projev Milouše Jakeše, který se prodával pod názvem ,, Sám, jak kůl v plotě" Z toho projevu vyzařovala určitá arogance, kdo je rozhodující silou, která pořád ještě rozhoduje, kdo co smí. Když soudruzi poznali, že to přehnali, bylo pro ně již pozdě.

Dodnes se vede určitá polemika kolem toho, proč byl útok na stávkující lid tak brutálně vedený obušky a vodními děly, ačkoliv těch stávek během roku 89 bylo více a vodní děla se proti stávkujícím používala.
Některé hlasy tvrdí, že se tehdejší KSČ již nemohla opřít o zahraniční pomoc ze SSSR a potřebovala tak zadat příčinu k vlastnímu sesazení a zbavit se odpovědnosti za budoucí dění, které tehdy nebyla schopna akceptovat, což ukazovala i pozdější vyjednávání vzniknuvšího OF s umírněnějšími představiteli KSČ, které například zastupoval Ladislav Adamec, pokud mě paměť neklame.

Ať už byly příčiny té agresivity starého režimu jakékoliv, vedly k nastolení zcela nové politické éry.
Dnes mnohdy hořekujeme nad tím, že nám odchází lékaři a sestry do zahraničí za lepšími výdělky za podstatně méně času služeb a práce, že nám hapruje školství bez mužů a kázně, a našli bychom celou řadu problémů, která naši společnost trápí.

Zdánlivě stačí udělat jednoduchou věc. Sestavit vládu třeba z odborníků a pokusit se nepříznivý vývoj věcí zvrátit, třeba už jen proto, abychom mohli také říci, že nám vše dost dobře  funguje. Jenže, to je právě to politikaření, boj o moc a potažmo  tlachání  na obrazovce o tom, kdo dělá skutečnou demokracii, kdo ji ohrožuje, které jen zdržuje to, aby se mohly řešit skutečné problémy lidí. Volební výsledky mluví jasně a o tom to přece je, aby po čtyřech letech, nebo i dříve šel ten neúspěšný od válu, když si to budou lidé demokraticky přát.

Dnes je na hlavní stránce společnosti Google v jednom písmeně O symbol klíčů. Kolikrát jsem jen slyšel za těch 28 let od některých lidí spíše monolog:: ,,A za to jsem cinkal?" Že by jen pesimisté s blbou náladou, kteří se rozčilují nad vývojem politiky a přestávají si uvědomovat zisk svobody a demokracie ?







středa 15. listopadu 2017

Na Mělníku je v létě bílý den delší o 18 minut, než u Lipna, ve Šluknově dokonce o 24 minut.


Přehradní nádrž Lipno.

Poslední dobou člověk tak nějak zkoumá i počasí, zkracující se den a pomalu již odpočítáváme čas do Vánoc, kterým také předchází důležitý zimní slunovrat. Proč tomu tak je? Inu, člověk si uvědomuje více, než kdykoliv jindy, že vlastně žijeme tak trochu divně.

 V dávných dobách totiž život začínal s východem slunce a končil s jeho západem nikoliv jen v říši zvířat ( denních tvorů), ale i lidí. Současnost je taková, že nejen šoupeme hodiny na letní, a zase zpět na Středoevropský čas, ale vstáváme i v době, kdy nám tělo říká, abychom ještě spali, a my ho proti přírodě probouzíme studenou vodou v obličeji. Večer zase mnozí ponocujeme podle možností a nechceme se o určitou noční idylu připravit. Zkrátka, asi moc zdravě nežijeme.

A právě teď, se mnohým lidem už moc vstávat nechce, těší se na nějaké to vánoční volno, a pak to bude ale hodně dlouhé, než budou opět přijatelné ranní podmínky. To všechno všichni víme, a tak mě to tak trochu přivedlo k novému téma.


Nejsevernější chalupa na našem území je v obci Severní v nejsevernější obci Šluknovského výběžku.

Ze školy si ještě mnozí pamatujeme nejen to, co snad každý ví z běžného života, který se nás dotýká, ale také trochu teorie ohledně délky dne. Víme například, že polární kruh je oblastí, kde existuje takzvané půlnoční slunce, které nezapadá. Pokud by snad někdo jel v červnu do Finska, do oblasti, které se říká Laponsko, a která se nachází převážně za severním polárním kruhem, tak by spatřil brzy přírodní úkaz, kdy by slunce sjelo po své dráze v půlnoci těsně nad obzor, aby opět začalo stoupat, ač pod podstatně menším úhlem, než třeba u nás.

Ještě zajímavější situaci bychom zažili přímo na pólu, kde máme den celý půlrok a slunce zde běží po celých 24 hodin ve stejné výšce nad obzorem a jen nepatrně vždy změní výšku. I v dobách socialismu, kdy se nanejvýš občas někdo dostal do Leningradu ( dnešní Petrohrad) vyprávěli lidé u nás o takzvaných bílých nocích, kdy se na šedesáté rovnoběžce schovalo slunce třeba jen na dvě hodiny pod obzor a pořád bylo dost světla. Ti odvážnější mohli tehdy zkusit s nějakou cestovkou i návštěvu nejsevernějšího mořského přístavu v ruském Murmansku za polárním kruhem, ale to je možná ještě větší utopie cestování, než dnešní možnosti cestování na sever do Skandinávie.

Lidé dnes totiž nejvíce oceňují právě možnosti mnohdy bezproblémově cestovat, pokud ovšem mají čas, dostatečné finanční prostředky a hlavně zdraví.
Ač se to nezdá a člověk o tom ani nepřemýšlí, tak ačkoliv je ta naše zemička taková malá a zejména od severu k jihu měří jen 278.2 km, tak ani tady není nikde stejně dlouhý den.

 To jsme si hlavně uvědomovali v dobách ČSSR, když jeli hrát fotbalisté pražské Sparty ligový zápas do Košic, a zatímco zde ještě svítilo slunce, tam se již rozsvěcelo nad stadionem umělé osvětlení. V tomto případě šlo o rozdílný poledník a skutečně docela velkou vzdálenost. Mnohdy jsem se podivoval tomu, proč nesedí oficiální data s daty na barometrech a ukázalo se, že i tak nepatrná vzdálenost, jako je ta mezi Mělníkem a Prahou hraje roli. Na 30 kilometrech je to zde rozdíl někdy až dvou minut ráno i večer.

Podívejme se tedy na zajímavé výsledky, které dokazují, že například na Mělníku je v létě o 18 minut delší den, než u Lipenské přehrady a v zimě je naopak o 15 minut kratší. Ještě větší je samozřejmě rozdíl mezi Lipnem a severským Šluknovem. Takový turista ze Šluknova má na dovolené u Lipenské přehrady v létě až o 24 minuty kratší bílý den, než ve své domovině a v zimě je to obráceně ( 22 minut).

Vyšší Brod ( Lipno)  21.6. 5.00-21.09 SELČ,  21.12. 7.52-16.09 SEČ.
Praha                     21.6. 4.52-21.15             21.12. 7.58-16.02
Mělník                    21.6. 4.50-21.17             21.12. 7.59-16.01
Šluknov                  21.6. 4.47-21.20             21.12. 8.03-15.58

Údaje jsou pro rok 2017 a programů na tato měření je mnoho. Třeba http://www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/  Ano, pro běžného občana v rámci ČR je to celkem nepodstatné a spíše uvítá zprávu, že v Praze je zpravidla o stupeň, až dva stupně Celsia chladněji, než na Mělníku, ale zajímavost to určitě je a nejen třeba pro hvězdáře. Pokud se chystáte dále za hranice, zejména o dovolených, jsou to jistě již docela zajímavé údaje ( třeba západy slunce někde u moře), ale i tak záleží na vkusu každého, jak si umí tyto informace vychutnat.


pondělí 13. listopadu 2017

Cirkus Rudolf Berousek prodlužuje představení v Mělníku. (17.-19.11.) Mšenskému kalendáriu vévodí adventní koncerty v obcích. V Lysé bude drobné zvířectvo.


Na úvod je tu jedna horká aktualita. Cirkus Berousek prodlužuje představení v Mělníku. Půjde o termíny: pátek 17.11. v 17 hodin, sobota 18.11. v 17 hodin a neděle 19.11. od 15 hodin. Jinak se mimochodem jedná o krásnou ukázku akustické reklamy a možná je to třeba i nějaký návod na možnost dalšího využití toho poplachového rozhlasového systému, který měl nedávno v našem městě technickou zkoušku :-).


A aby toho nebylo v článku tak málo, tak si dáme kalendárium ze stránek města Mšena, které je již plné adventů a podíváme se i do Lysé nad Labem na nejbližší výstavu. Také jsem nikdy nepochopil, jak je možné, že v Lysé je pořád nějaká docela zajímavá výstava a ve slavných Litoměřicích je ta úroveň výstav, jaká je ....http://www.zahradacech.cz/kalendar-akci Přečtěte si hlavně druhou polovinu roku a současný listopad. To je dnes vše a pomalu se nám blíží 17. listopad, Mikuláš, a pak už Vánoce :-).

Kalendář akcí


25.11.2017  Lobeč - Vánoční dílna v pivovaru
25.11.2017  Filmový festival zimních sportů
25.11.2017  Adventní koncert - Medonosy
26.11.2017  Adventní koncert - Mělnické Vtelno
26.11.2017  Adventní koncert - Liblice
02.12.2017  Kadlín - rozsvícení vánočního stromu a mikulášská nadílka
03.12.2017  Adventní koncert - Byšice
03.12.2017  Slavnostní rozsvícení vánočního stromu a vánoční jarmark
09.12.2017  Vánoční hostina pro zvířátka
09.12.2017  Adventní koncert - Chorušice
09.12.2017  Adventní koncert - Nebužely
13.12.2017  Česko zpívá koledy
16.12.2017  Adventní koncert - Lobeč
16.12.2017  Adventní koncert - Mšeno
17.12.2017  Běh Boudeckou roklí
22.12.2017  Prodej vánočních kaprů



Chovatel 2017Chovatel 2017...
17.11.2017 - 19.11.2017

sobota 11. listopadu 2017

Poslední cestu přes starý Strakův most spojil Soutok s jeho kontrolou a přidal si procházku přes Hořín, až na špičku. Velká fotogalerie s komentáři.


Jak jistě mnozí víte, tak se nám uzavře v pondělí 13. listopadu asi na rok starý Strakův most. To vedlo k nápadu, se po něm naposledy projít, prohlédnout si jeho nejhorší místa, ale také zavítat ještě jednou  pěšky do Hořína. Ostatně, když jsem otevřel ve čtvrtek noviny, tak se z nich na mě usmíval také Roman Roubíček, se svým sloupkem, tentokrát na téma Hořín a pan Straka., což je aktuálně k téma.

 Trošku mě to pobavilo, protože momentální starý Strakův most tu samozřejmě není od roku 1888, ale od roku 1938 a pan Straka by těžko mohl udělat lávku pro pěší od starých lázní na Úpor, protože tam plují lodě, ale  což:, tak snad se za tu poznámku pan Roubíček zlobit nebude a třeba jsem to špatně pochopil, nebo se vloudil nějaký tiskařský šotek :-).



Pilíře se nedávno opravovaly a hlavně přibyly jejich ochrany z dřevěných kůlů. Právě na tomto místě někdy v 90. letech tahali hasiči z řeky strom a celou operaci jsem tehdy také vyfotil.


Z mělnické strany nevypadá tak nejhůře, ale až uvidíte tu druhou, tak to je opravdu hrůza.


Zde nezbytný vodočet a povodňové letopočty.


A dlouho se již takto z mostu na město nepodíváme.


Mělnický zámek nad řekou s vinohradem patří k nejkrásnějším věcem, jaké můžete kdekoliv u řeky strávit a možná ani moc nepřeháním :-).


Co asi cyklisté a Mělník? Máme očekávat odliv turistů, kteří v letní sezóně přijíždí na Mělník právě podle řeky na kole? Omezíme i my cesty na cyklotrasu  vedoucí kolem Labe a Vltavy?


Vždy, když vidím tuto hájenku v Hořínském parku, tak si vzpomenu na školní dětská léta, ale také na ne moc známý film Pozdní láska, který je pro nás místní zajímavý tím, že můžeme spatřit ještě filmové záběry právě toho prvního mostu, který tu stál od roku 1888 do roku 1937, a také můžeme typovat některá místa na Mělníku. Soutok film připomenul na přelomu roku 2011-2012, kdy byl i ke stažení na netu a nedávno se o něm psalo na facebooku historické mělnické skupiny.


Škoda mlýna na Sidonce, škoda stavení, které čeká zkáza, byť jej pamatujeme v lepším stavu, ale kout je to romantický.


Hořínské Versailles. Naposledy žilo životem v době, kdy zde bylo zemědělské účiliště. Četl jsem nedávno zprávu, že zámek chtělo město Mělník od zámeckého pána odkoupit, ale ten za něj chce prý příliš mnoho peněz. Čtenář: ,, Tak asi bude dále chřadnout".


A zřejmě nedávná vichřice poničila střechu tohoto stavení. Zaujalo mě originální závaží plachty z pet- lahví naplněných vodou. Mimochodem, ani nevím, jaká je nyní situace ohledně charitativního sběru jejich víček.


Tato sakrální stavbička v Hoříně by mi zde chyběla .....


.... stejně tak, jako koně, které sem patří odjakživa. Ještě dnes si vzpomenu, jak nás sem někam na tuto stranu ke strouze vzala jednou základní škola povozit.


Základní kámen protipovodňové zdi, která nese nyní již vybledlé tabule, se zajímavými informacemi.


Komory. Kolikrát tu jen již člověk za život byl a kolik slavných plaveb tu již bylo.


Protipovodňová zeď
.

,,U mě dobrý." Vždy, jak vidím tento pohled, tak si v posledních letech vzpomenu na konec zmíněného filmu, pojme mě určitá sounáležitost s městem a řeknu si tak: ,, Kolik diváků pozná, že je to Mělník, kde možná byli někdy na výletě, nebo, že tam mají někoho známého, či příbuzného ?".


Dnes jsem se po delší době vypravil na špičku. Tak se lidově říká místu na ostrově Mrkvice, které odděluje laterální kanál od Vltavy. V tomto místě  se spojuje kanál a Labe. Jak vidíte, tak i na vodě jsou značky pro křižovatky :-).


To se prostě musí vyfotit i po sté.


Amazonka. Tak podobně jsem nazval pohled na Labe z místa, kde se setká Vltava a Labe.Zde tedy kanál a Labe.Hodně vody a stromy.


Ještě pohled na pravý soutok Labe a Vltavy. Byl tak silný vítr ( 24 km/ hod), že to dělalo na vodní hladině slušné vlnobití.


Podle posledních zpráv bude prý letos tuhá zima ( nejhorší za 100 let) a možná budeme muset těmto roztomilým tvorečkům trochu pomoci s potravou.


Vyfotit Mělník tak, aby bylo patrné, že zámek a chrám jsou dvě oddělené stavby, lze jen odtud. Profesor Böhm ovšem píše ve své knize Okres Mělnický, že byly oba objekty ve výši prvního patra spojeny asi 7 let zastřešeným mostíkem.


Rybáři u řeky.


A zde jsou již ty slibované trhliny. Nejvyšší čas na opravu.


Příští záběry mostu budou snad již z fází jeho opravy. Hezký víkend!