Vítejte v dnešním Pele-mele.
Chystáte se jet z nějakého důvodu lokálkou do Mšena, nebo až do Mladé Boleslavi ? Pak počítejte s náhradní autobusovou dopravou. Od 19.4. do 27.4. jezdí mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví výluková doprava. Důvod ? Údržba zeleně z bezpečnosti provozu. Více na :
https://www.cd.cz/jizdni-rad/omezeni-provozu/vyluka/12583/
https://www.cd.cz/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/files/cz-k076-2022vyluka01.pdf
A u železnice ještě zůstaneme. Nedávno jsem tu psal, že řidiči jedoucí z Mělníka do Mšena, se v osadě Lhotka - Důl již nově setkají se železničním přejezdem se závorami a vyslovil jsem předtuchu, že i u nás se chystá něco podobného na odbočce do přístavu. Tu však v článku nenajdete, protože jsem se v danou chvíli rozhodl, že to raději zatím publikovat nebudu .
A jak čas šel, tak mi nejprve někdo sdělil, že zmíněný přejezd Lhotka Důl již funguje a rovněž se potvrdilo, že společně s budovaným obchvatem města i odbočovacími trasami z něj si i radní uvědomili důležitost vlečky do přístavu, její častou frekvenci užívání a nutné vyšší zabezpečení dosud jen přejezdů se světelnou signalizací.
Původně jsem se někde ( Týdenní zpravodajství z Mělníka) dokonce setkal i s vizí megalomanské nabídky firmy Strabag, která chtěla dokonce naši hlavní trať řešit tak, aby byly četné železniční přejezdy v katastru Mělníka zrušeny a užito by bylo především několika málo přemostění, ale toto bylo v danou chvíli celkem rozumně odmítnuto s tím, že Mělník je zejména ve směru SZ-JV poměrně dlouhým městem s mnoha čtvrtěmi a prakticky všechny závory v jeho katastru jsou velmi užívány.
V současné době jsou tedy všechny ( troje) závory se signalizací na vlečce do přístavu měněny za přejezdy se závorami, což vyžaduje více akustických znamení na straně strojvedoucích a více obezřetnosti na straně řidičů.
Obrat vás nehodlám ani o obrázky ze stavby obchvatu. Sice máme dnes často k disposici jistě impozantní záběry z dronu firmy Strabag, ale pěšácké záběry přímo z místa dění mají zase svoji jinou osobitou atmosféru. Připomínám, že podle plánu by se měl v květnu již nad železnicí klenout ocelový most, tak jsem zvědavý.
Mám tu i aktuální stav ceny pohonných hmot na nedaleké Benzině ....
... a nyní již zavítejme také do milé městské zeleně k tolik příjemné vodní hladině. Važme si ji.
Výzdoba prostor u autobusového nádraží nenechává nikoho na pochybách, že tu byly před týdnem Velikonoce a opravdu jsem pořád ještě tak trošku duchem na tom výletě, který jsem tu vložil do tří dílů.
Když jsem tu 19. února představoval novou prodejnu ruských a ukrajinských potravin ....
...., tak jsem neměl ani tušení, že po covidu-19, se začnou psát další stránky evropské a světové historie, která se otevře ve jménu obou výše zmíněných států. Prodejna má již po novotě dodělanou střechu a podívejte se, jak krásně v dnešním slunečném dni svítí.
Každé jaro se nám počnou připomínat v této ulici ozdobné sakury a každé jaro málokdo odolá myšlence si je vyfotit. Na detail květu, se podíváme o něco níže.
Jen kousek za bývalou saunou najdete tento prostý a sympatický památník našich legií v bitvě u Zborova. Myšlenky mě občas trošku vrhají do minulého desetiletí, kdy Soutok navštívil slavný legionářský vlak ( jeho repliku) v Kolíně i v Mělníku. Současně mi připomněl knížku Mělnický uličník.
Proč ? Tak pokud jste si ji koupili, tak víte. Celá řada ulic v našem městě měla přechodně jméno po nějakém legionáři.
Na jaře vyniká silueta naši dominanty za rozkvetlými stromy aleje spojující historické centrum s parkem na Polabí.
Jak jen je každé to slunné rozkvetlé jaro takové krásné i optimistické.
Není náhoda, že jsem si vzal na mušku alej vedoucí k Řípu. Je tam dnes pouť, na kterou se rozjelo po delší přestávce několik známých, Když se podíváte na alej pozorně, tak pouťové atrakce spatříte. To je prostě ta obrovská síla výhledových míst, že se z jednoho místa někam zadíváte, hned vás něco napadne a vy se cítíte tak nějak povzneseně.
Karel byl dnes tak krásně osvícený sluncem, že jsem prostě neodolal jej opět po nějaké době zase vyfotit. Socha zdobí Mělník od roku 1878, byť původně stávala v blízkosti dnešní ZDŠ Seifertova, jak dokládá historie
.
Co jen jsem v jeho blízkosti již strávil času ? Ať už šlo o výhled do kraje, západy slunce, nebo nějaké to ladění rádia na nějakém pásmu. Ovšem, neměl bych zapomenout i na různé kulturní akce v centru, kdy je vycházka za zámek takovým milým zpestřením. Bohužel však musím vzpomenout i časů, kdy naše země bojovala s množstvím vody a člověk si tu připadal, jako na té biblické arše.
Noemova archa, kolem moře vody a je až k nevíře, že dnes můžeme opět pěšky i na kole do blízké povltavské, či polabské krajiny, která to vodní řádění v letech 2002, 2006 a 2013 přežila a je stále plna života.
Už tradičně se musím podívat směrem na téměř 60 km vzdálenou Komáří vížku v Krušných horách.
Nejen, že je to prakticky jediný cíl v Krušných horách, který odtud ( od našeho zámku) díky horskému hotelu bezpečně poznáme, ale pro mě i skvělý výlet, který mě od zmíněné stavby na vrcholu 806 metrů vysokého kopce zavedl krátce téměř po rovince k sousedům a připomenul mi i pohnutou historii obou nejen zde kdysi spolu žijících národů.
Již to snad nebude dlouho trvat a dočkáme se opět i znovuotevření vyhlídky na České středohoří.
Za nejkrásnější budovu Husovy ulice lze bez nadsázky označit budovu bývalé staré školy. Není bez zajímavosti, že odkaz na článek ....
..... je společným téma jmenovaného výletu a krátce i budovy výše na obrázku. Tehdy v říjnu 2021 došlo současně k jisté senzaci, kdy kdosi našel doma na půdě staré zápisky jednoho žáka této školy a přinesl je panu Lojkovi, který je rád na svém FB mělnické historické skupiny představil veřejnosti.
Bohužel, když kliknu na odkaz ve svém říjnovém článku dnes, tak mě nedovede přímo k tomu příběhu týkajícímu se této školy na FB, ale pouze na hlavní stránku FB. Zřejmě má vše svá pro a proti. FB vám sice po rozkliknutí textu umožní číst skrytou valnou pokračovací část článku, ale jinak se vše patrně ztrácí v čase a zřejmě je nutné rolování do minulosti, protože tam není časová roleta.
Ve slunci vypadají ozdoby lépe, než za podzimního dne.
Když jsem si uvědomil, že dnes fotím takové hezké romantické věci, tak jsem zašel i na radniční dvůr k původní městské kašně ...
.... a dovolil jsem si vyfotit i ozdobu z dveří mířících na radniční dvůr. Asi jsem se na nějaký čas vžil do představy, že se snažím vyrobit fotografickou knížku o městě :-).
Ne, ono to zní sice komicky, ale když se nad tím hlouběji zamyslíme, tak převážná část z nás výletníků cestujeme proto, abychom viděli například nějaké hrady a zámky, které jsou vlastně také na pohledech i turistických vizitkách, nebo nás zajímá, jaké kopce můžeme vidět z rozhledny, či jaký typ lokomotivy, nebo auta je na snímku, ale ono je spousta dalších miniatur a různých úhlů pohledů, se kterými si zase hrají fotografové a jiný se tu ani nezastaví.
Na náměstí Míru se dnes odpoledne také konala Vinná noc ...
...., ale v čase mé návštěvy chyběla ještě asi hodina do zahájení a čekal mě oběd, při kterém obvykle píši tyto články :-).
....
https://www.facebook.com/groups/1808841266008571 fotky, kde už se nám obnažila ta úplně první nejstarší školní budova. Tak to je jen na závěr takový doklad toho, že se kolem nás stále něco děje a ani není mnohdy v možnostech obsáhnout vše, co by třeba člověka zajímalo. Dnes jsem si například položil otázku : ,, Jak asi pokračují práce v Mýtní ulici u mlýna ? " Inu, nedostal jsem se tam.
Pěkný zbytek víkendu !
