pondělí 30. dubna 2012

Nejchladnější místo CHKO Kokořínsko?

Rokle Apatyka se nalézá pouhý kilometr od parkoviště pro auta u Pokliček. Turisté se mohou po návštěvě vrátit, nebo pokračovat do Mšena. Jak se sem dostanete? Jednoduše. Místo stoupání po schodech na Pokličky půjdete po rovince pod Pokličkami po modré turistické značce.

Veškeré informace o rokli vám podá tato informační tabulka. Po kliknutí se obrázek zvětší. Zda tam je opravdu maximálně 13 stupňů, to asi ověřuje málokterý návštěvník :-).



Na dně rokle se daří vlhkomilným rostlinám.

Údolí Močidla lemuje množství pozoruhodných skalních útvarů.


Pohled vzhůru k okraji hlubokého údolí.


Turistický ekovláček v obci Kokořín.

neděle 29. dubna 2012

Otevírá se koupaliště v Kralupech

Radostná zpráva pro všechny, kdo mají rádi vodní radovánky na kralupském koupaliště. Jeho brány se poprvé otevřou v sobotu 19.5.2012
Provozní doba
květen - červen      PO-PÁ 11,00 - 19,00 hod.
                            SO-NE 10,00 - 19,00 hod.
červenec - srpen     PO-NE 09,00 - 20,00 hod.
září                       PO-PÁ 11,00 - 19,00 hod.
                            SO-NE 10,00 - 19,00 hod.
Ceny vstupného do areálu letního koupaliště v Kralupech nad Vltavou pro sezónu 2012:
Dospělí                              80,00 Kč PO-PÁ od 15 hod. 50,00 Kč
děti do 5 let                       20,00 Kč
děti 5 - 15 let, ZTP,ZTP/P    50,00 Kč PO-PÁ od 15 hod. 30,00 Kč
permanentka dospělí          720,00 Kč/10 vstupů
permanentka děti 5-15, ZTP, ZTP/P        450,00 Kč/ 10 vstupů
kondiční plavání PONDĚLÍ-PÁTEK             40,00 Kč + 40,00 Kč záloha
(90 min. od otevření)

sobota 28. dubna 2012

Rádio Soutok aktuell.

Dnes v sobotu 28.4. před 12.30 to vypadalo na mělnickém nádraží takto. Vždyť železné supící a čmoudící monstrum vždy přitahovalo davy lidí. Aktuální záběry Šlechtičny před návratem do Brandýsa pro vás co nejrychleji připravilo rádio Soutok. Název článku jsem si vypůjčil od bavorské stanice B5 aktuell, kterou lze dnes díky rádiu Jizera naladit obtížněji na frekvenci 107.1 třeba u mělnického zámku, ale stále to při troše štěstí lze. I vy můžete zasílat různé fotky, tak jak apeluje Roman a pomoci tak sledovanosti webu, který se po půl roce činnosti přiblížil číslu  50 tisíc návštěv, ale jen díky tomu, že jsme to zatím nezačali odbývat a tak se stále vracíte. A neuhádli by-jste, proč sem ještě vsouvám tuto větu: Ta totiž způsobí, že mnozí kliknete na článek, aby-jste zjistili, co je ještě uvnitř  a jelikož je statistika ( vašich komentářů moc nebývá) prakticky jedinou odměnou či určitou zajímavostí, tak nám zkrátka ukáže, jak článek čtenáře přitáhnul. Pro zajímavost ještě připomínám, že tato lokomotiva až do roku 1976 obsluhovala ve 13 hodin spoj Mělník-Všetaty-Praha a tudíž je to pro nás dříve narozené určitá nostalgie.






Pro rádio soutok Standa Švec.

pátek 27. dubna 2012

Podkováň fest je opět tu !!

Kdo jste nestihnul,nemohl, nebo nehodlal navštívit dne 17.11. 2011 Podkováň fest s vyhřívanými stany, tak vězte, že v úterý je zde nová příležitost, jen to bude tentokrát bez piva z Bavorska, ale opět několik druhů a jedna premiera výrobku.

Nevím, jak to vyjde s počasím, neboť snad mají být přeháňky a bouřky, ale opět je nutno vytknout festivalu dopravu a částečně reklamu. Přiznám se, že kdybych si toho nevšimnul čistě náhodou včera na Mělníčku, tak o ničem nevím a spoustu lidí jsem tím během dne překvapil. Nevím, proč organizátoři tolik spoléhají na to, že každý má snad doma řidičku, která bude ochotně sedět při limonádě, když je takový výběr. Nebo snad na to, že se nám tam mezi auty objeví cyklisté, co budou mít nějaký ten kousek upitý, a když necháme stranou neúprosnou vyhlášku, tak je to o bouračku a těžko říci, zda bude policie tak shovívavá, jako v případě nesnadného parkování v našem městě. Cesta motorákem do Kaniny zastávky a serpentinami dolů a zpět  nahoru asi také není tím pravým ořechovým. Anebo, zpátky kolo vést, a když nikdo nekouká tak kousek jet. Opravdu je to organizačně zmáknuté.

Jinak ještě můžeme připomenou ten zmíněný pivní festival ve Velké Dobré u Kladna, ( dnes a zítra).
Tak, jako je v Mnichově Oktober fest, tak se můžete těšit do Prahy-Holešovic na výstaviště, kde ve dnech 17.5.-2.6. bude probíhat Český pivní festival. Obvykle je tam jednotná cena 40 Kč za půllitr. Pak bych trošku přešel k železnici, která na svých akcích také nabízí točené pivo. V našem největším železničním muzeu v Lužné u Rakovníka se bude konat 12.5. a 13.5. první parní víkend roku 2012 a můžeme se na zdejší točně jistě těšit na rozkouřenou Šlechtičnu, modrý Albatros či zelený Zelený Anton. A když už jsem u vlaku, tak vás pozvu na pěkné  http://www.cd.cz/tv/ze-zahranici  japonské 15 minut dlouhé video zaznamenané v pendolinu cestou z Vídně do Prahy. Akce se na jaře tradičně jen valí. Vemte si, že prakticky každý pivovar a pivovárek ( když věnujeme tento příspěvek zlatavému moku) má množství akcí a jeden hlavní den v roce. Možná nějaká data přineseme, ale není problém to s předstihem díky netu zjistit.

Pro rádio Soutok Standa Švec.

čtvrtek 26. dubna 2012

Nafoceno při tréninku.

Jaro je časem, kdy bychom rozhodně měli vytáhnout jízdní kola a udělat něco pro naše zdraví. Posilování srdeční činnosti před náročným přechodem do veder a určité námahy z horka, jakož chytání endorfinů ( hormonů štěstí) z příjemných zážitků jsou pro život důležité. Obvykle řada mělnických cyklistů vyráží první cesty po nenáročné rovině v blízkosti našich velkých řek. Tento romantický záběr na horu Říp je pořízen kousek za Zelčínem.


Na cestě můžete zavadit i o zemědělské práce. Na snímku je při práci velký traktor New Holland u Lužce nad Vltavou. Mimochodem, víte, že kousek za Lužcem směrem na Vraňany, se nalézaly chmelnice?



Na tomto snímku to není příliš vidět, ale poblíž Horních Beřkovic létalo jakési velké množství rogal.



A tady, v místě kde se dělí Vltava a laterální kanál, obvykle na své první trošku delší cestě obracíme.


Tyto krásné vzrostlé vrby jsem objevil přímo ve Vraňanech. Stačilo, se jen trochu neobvykle vyhnout obci a cestu si vlastně i tak trochu zkrátit.


Z tohoto snímku je patrné, že jde o jakousi tůň v blízkosti kanálu. Mnoho vrb již bylo pořezáno, ale i tak působí  prostředí romanticky. Škoda jen, že to na malých fotografiích tolik nevyzní. Ale, stačí jen kliknout na fotografii a dostanete fotografii podstatně větší.


Opravený vrbenský kostelík je vděčným motivem na pozorování i k focení. Loni byl podobně, jako Záboří a Slavín v Tupadlech v rámci EDD přístupný.


Nápis na staré škole v obci Vrbno nemá chybu. Skutečně, vědomosti jsou pro člověka potřebné i povznášející.

Vidíte, není třeba jen hltat kilometry a někam běžet, ale i se třeba jen rozhlédnout. A není třeba být kdoví jak daleko od domova, aby i maličkosti nemohly člověka potěšit.

Pro rádio Soutok vytvořil Standa Švec.

pondělí 23. dubna 2012

Velká jarní eko soutěž!

Rádio Soutok ve spolupráci s www.vasedomacnost.cz připravilo pro své čtenáře ekologicky zaměřenou soutěž. Jejím cílem je podpoření ekologického zpracování starého elektro odpadu. A o co se hraje? Soutěž je rozdělena do pěti kol. V Každém z nich můžete vyhrát poukázky na nákup libovolného zboží na www.vasedomacnost.cz. Dokonce se nám podařilo vyjednat cenu pro každého soutěžícího. Doprava po Mělníku a okolí vašeho nákupu zdarma!

Hraje se v každém týdnu o 10 poukázek na nákup v hodnotě 1000Kč.

Pravidla: Soutěží se v pěti kolech vždy od pondělí do neděle. První soutěžní den je 23.4.2012 a poslední  je neděle 27.5.2012. Vždy v tom týdnu kdy se zůčasníte budete do něj zařazení.

Soutěžící musí poslat fotografii starého elektrospotřebiče který nechal zlikvidovat na sběrném dvoře, v červeném kontejneru a nebo nechal odvézt technikem z http://www.vasedomacnost.cz/.

Fotografie posílejte na soutez@radiosoutok.eu nebo na Facebook Vaše domácnost. Vždy napiště jméno a příjmení. O případné výhře vás budeme kontaktovat hned po skončení aktuálního soutěžního kola.

Výhru pro každého v podobě dopravy zdarma po Mělníku využijete přímo na http://www.vasedomacnost.cz/. V objednávce zvolíte osobní dovoz. Následně vás bude kontaktovat rozvozový technik a domluví čas doručení a odvoz starého spotřebiče. Tím se zapojíte i do soutěže.

neděle 22. dubna 2012

Královské město Kutná Hora a Mělník.

Je tomu už půl roku, co jsem na Mělníčku oznámil, že jsem náhodně shlédnul v německé televizi HR (Hessische Rundfunk) krásný dokument o České republice, který byl tehdy k shlédnutí také celý na internetu. Pravda, televizní kamera se tehdy zastavila i na Mělníku, ale nejvíce mě fascinovala asi kostnice v Kutné Hoře-Sedleci. Když jsem nedávno viděl Kutnou Horu ještě na DVD v cyklu Krásy Čech a Moravy, který zde často propaguji, tak nebylo už tuplem co řešit a bylo třeba KH po několika desetiletích opět navštívit. Ostatně, nevím jak dnes, ale za mého školního mládí byla návštěva tohoto města prakticky povinná. No, nedivte se, vždyť šlo o královské město, které si dokonce občas dělalo ambice na post hlavního města Země.

Mělník má krásné vlakové přímé spojení s Kolínem, kde prakticky navazují přestupy a tak už za hodinku a čtvrt jsem v Kutné Hoře na hlavním nádraží přestoupil ještě podruhé a naposled do podlažního vlaku Regionova, který míří přímo do města. První zastávka je však přímo Sedlec ( předměstí KH), kde se nalézá klášterní kostel Panny Marie a především hlavní cíl mé cesty hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí. Musím se přiznat, že mě místo opravdu pozitivně naladilo. Nabízeli zde vstupenku v hodnotě 250 Kč, která by mě opravňovala k návštěvě až 8 placených pamětihodností královského města. Největší radost mi však udělal fakt, že se v kostnici může bez problému a dokonce zcela zdarma fotit. O kostnici se můžete dočíst třeba ve wikipedii a jen dodám, že výzdoba, která je výlučně převážně z kostí asi 40 tisíc lidí je prý jakousi ojedinělou raritou snad dokonce světového formátu.



V každém případě jde opravdu o kostnici, která určitě stojí za zhlédnutí a můžete zde spatřit i rozbité lebky od cepů a palcátů z husitských válek. Ocenit jsem musel i širokou nabídku suvenýrů, která nabízela kromě pohledů, pěkných obrázkových knížek na kvalitním papíru a různých odznaků, medajlonků či turistických známek, také například dárky originální. Prodávali zde v ozdobné dárkové krabici i lidské lebky o skutečné velikosti, ikdyž bylo možné zakoupit několik velikostí, z nichž nejmenší měla kolem 5 cm, nebyla příliš propracovaná na rozdíl od větších modelů a také stála pouhých 30 Kč. Na ulici pak bylo možné koupit i spousta jiných předmětů z různých materiálů, včetně skla.



Ze Sedlece jsem se vydal kilometr pěšky skrz město do vyhlášeného chrámu Svaté Barbory, který měl konkurovat a vlastně konkuruje pražskému chrámu Svatého Víta. Také zde byl rozumný vstup a volné fotografování s omezením na vypnutí blesku a zákaz natáčení kamerou. Z vyhlídky u chrámu se naskýtá krásný výhled především do údolí říčky Vrchlice a na protější skále k nám vzhlíží medajlon s obličejem spisovatele Jaroslava Vrchlického. I Kutná Hora je město s historickým centrem na kopci, které má spoustu hodnotných pamětihodností. Dokonce je tu i jakási napodobenina soch na pražském Karlově mostě, nádherný Kamenný dům, morový sloup a spousta dalších kostelů a památek. Dost často máte v historickém centru pocit, že kráčíte třeba v Praze Zlatou uličkou apod.




Prakticky jsem se vrátil stejnou ulicí zpět do Sedlece a sotva jsem došel na zastávku, už mi jel zase hned vlak s dvěma přestupy až domů, kam jsem za hodinku a půl dorazil. Ono je to pouhých 81 km po kolejích. Jaké jsem měl pocity? Lze vůbec srovnávat tato dvě královská města, která jsou městy prakticky od stejné doby ? Jedno si dělalo ambice na hlavní město Země, druhé bylo hlavním městem českých královen. Tak především bych řekl, že je mi ten náš mělnický kopeček tak nějak bližší a i výhled od zámku je jistě hezčí, protože hledí do dáli, zatímco KH je ten případ měst hledících do blízkých údolí. Ovšem, pokud jde o turistický ruch a nabídku, tak tady jsem vám výše přesně ukázal, jak se to také dá dělat a bylo by jistě vhodné si z toho vzít příklad. Vždyť o to přece jde, aby lidé cestovali k sousedům, dívali se, jak to vypadá jinde a pokud někde něco umějí lépe, tak si z toho vzít příklad. Co říkáte občané a radní královského města Mělníka ?

Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.

Soutok obrazem.

 Šlechtična opravdu netradičně táhla vlak Svatý Jiří z Prahy-Bráníka do Zlonic. Oproti Čtyřkoláku nepotřebovala pomoc motorové lokomotivy.
 Bohužel jsem nepočítal, kolik, že to bylo ve Zlonicích vagonů.
 Místní muzeum bylo ze značné části přestěhováno do sousední vsi na statek bývalého majitele cukrovaru v Klobůkách..
 Součástí expozice je výstava sdělovacího zařízení.
 A to už je náš blízký a stále oblíbenější Zelčín.
 Pštros Emu je nejexotičtějším obyvatelem zdejší mini-zoo vedle několika opic. Jak se tu zvířatům líbí, se lze jen dohadovat.
Na prvním místě je tu především cyklistická oddechová restaurace a dětský koutek v opravdu krásném a poklidném prostředí v sousedství bývalého prasečáku. Nostalgie a domácí zvířena, se zde pojí s troškou exotiky a příjemného turistického výletního prostředí.

Pro rádio Soutok Standa Švec.

Co nesmělo do novin?

K napsání tohoto miničlánečku mě motivoval pan Jiří. Mimochodem, gratulujeme k brzkému svátku. Novináři to nemají jednoduché a musí o něčem psát. Jako čtenář jsem kritizoval, že je kolem nás spousta akcí, o kterých se dozvíme někdy až po jejich skončení, nebo blbiny, které takříkajíc člověka neberou. Vemte si jen, kolik je u nás nepodstatného bulváru z umělecké a politické společnosti, který nemá s klasicky pracujícím člověkem nic společného. Stejně zjistíte, že za chvíli nikomu chybět nebudete, mnohdy i v současnosti a život půjde dál i bez vás. To je ostatně i poselství té kostnice, o které je minulý článek.Dnešního člověka v prvé řadě zajímá, co se kdy a kde koná, a teprve potom někdy, kdo má na tom vlastně zásluhu a oč jde. Věřím, že když udělá podobnou akci, jako David Rath i Petr Nečas, tak o tom Roman klidně napíše. Mimochodem, myslím, že Mělník jel včera na Říp a viděl jsem tam opravdu hodně aut. Takže, žádný Rath. Nebo, jak dlouho dokázala Nova otravovat se soulovou zpěvačkou Whitney Houston, které já kvůli té uječené písni ji nemohu přijít na jméno, ač ji to v jednom klipu z 80. let docela slušelo a byl melodický?

Kdo píše pro veřejnost, tak se snaží něčím zaujmout. V roce 2005 jsem psal chvíli pro zábavu mimo zaměstnání externě pro noviny, než se změnil šéfredaktor. Blížily se tenkrát volby a já chtěl ukázat akčnost, ale i vyváženost současně. Nafotil jsem plakáty dvou největších rivalů pro rok 2006 a už jsem to viděl v galerii s titulkem ,, Volby jsou za dveřmi". Myslíte, že se se mnou nová šéfredaktorka vůbec bavila, nebo to vydala? Pořád je někdo, komu se něco nelíbí, kdo by byl nejraději, kdyby vás nikdo neznal, nebo neznal to co vyvádíte. Zkrátka, všechno je složitá politika. A je jasné, že když někomu není zrovna něco moc vhod, tak se přes to obtížně přenáší, nebo to aspoň zkresluje. To platilo za socialismu a platí to i dnes.

Pro rádio Soutok Standa Švec.

pátek 20. dubna 2012

Víte, co to je Peutingerova mapa?



Peutingerova mapa. Také to slyšíte prvně? No vidíte, a přitom třeba právě zrovna Vy patříte k lidem, kteří se nemohou vynadívat při pohledu na kresbu, kde se klikatí modré vlnovky v jejichž okolí se to pěkně zelená a semtam se objeví nějaký ten tajemný symbol,větší modrá či hnědá plocha, černá přeškrtaná klikatice, žlutá cestička, zkrátka mapa. Opravdu, řada lidí již od školních let je doslova fascinována těmito výtvory a mnozí si dovolí popustit uzdu fantazie a představit si, jak dané místo asi vypadá.

Celá řada lidí mapy dokonce sbírá, stahuje z internetu, ale jsou mezi námi i tací sběratelé, kteří se nespokojí jen s mapami současnými, a jak se říká reálnými, které velmi brzy ztrácejí určitou aktuálnost, ale zajímají je i mapy historické. A tady velký pozor, protože je rozdíl, zda mluvíme o mapě vytvořené v současnosti, která nám například jako školní pomůcka představí určité dějinné období, nebo zda mluvíme o mapě, která byla skutečně zhotovena třeba v roce 1628.
Jak jsem se zde nedávno zmínil v diskusním příspěvku, tak ikdyž nemá každý možnost ( převážná většina z nás) získat 200 let starou mapu, tak díky kolekcím časopisů, které se zabývají historií, má dnešní čtenář možnost přijít k docela pěkným zajímavým předmětům, které představují třeba právě i historické mapy, ale nejen ty.

 Samozřejmě, určitě lze stále zakoupit školní historické atlasy světa, které pěkným způsobem popisují pohyb hranic různých říší i království a my dříve narození můžeme zavzpomínat s blížícím se květnem na časy, kdy na školních chodbách se každý den přemísťovaly v mapě Evropy špendlíky spojené rudou stuhou, podle toho, jak sovětská armáda postupovala válečnou frontou 2. světové války vpřed. Ale, dnes už nejsou jen tyto výše zmíněné atlasy, ale jak jsem napsal, dostávají se ke každému jedinci, který projeví zájem i různé kopie map z opravdu starých časů.
Mezi takové skvosty patří samozřejmě mapy z první republiky, protektorátní, Habsburské monarchie, či Zemí Koruny české a to mám teď na mysli mapy, které se vyloženě pojí k našemu území.Mohou to být ale samozřejmě i mapy jiné a i také jsou pro nás zajímavé, zvlášť pokud jde o Římskou říši národa Německého, jejíž součástí jsme byly, anebo dokonce jen o samotnou antickou Římskou říši, která roku 116 n.l. zabírala neuvěřitelnou rozlohu.
Příznivci map a zvlášť těch historických, se mohli nedávno právě díky populárním historickým časopisům seznámit s tzv. mapou Peutingerovou, která se latinsky nazývá Tabula Peutingeriana. Byl jsem zde kdysi pochválen jednou naší čtenářkou, že prý mám trochu svérázný jednoduchý výklad, ale srozumitelný. Dobrá, tak o mapě se samozřejmě můžete dočíst na wikipedii a pokusím se stručně zhodnotit zajímavé dílo.
Dílo bylo vytvořeno v letech, kdy rozpínavost Římské říše vrcholila, a ikdyž se blížil kolem roku 400 soumrak té západní části říše, pokračovatelé té doby známá území, ikdyž třeba již říši ztracená doplňovali o nové poznatky. Lze tedy říci, že k tomuto datu byla mapa naposled aktualizována a ztrácí se na nějaký čas ze světa dějin. Ve třináctém století vzniká její kopie, která je pojmenována po německém starožitníkovi Konradu Peutingerovi, který ji roku 1507 získal do své sbírky. Pak se její osud zase různě pohyboval, až skončila v muzeu ve Vídni, kde je dodnes
.
Jedná se o mapu, která je vysoká asi 36 cm a dlouhá 6 metrů. Mapa je psána latinsky, což byl jazyk tehdejších Římanů a zobrazuje tehdejší silnice od Portugalska až po Indii. Fascinující je fakt, že krom toho, že mnohé silnice jsou základem těch dnešních, tak se mapa nezabývá vzdálenostmi a v podstatě ani neřeší světové strany. A i tak se v ní dnešní čtenář vyzná. Itálie uprostřed mapy se táhne namísto od severu k jihu, tak zleva doprava a je oddělena Jadranem od Balkánu a Středozemním mořem od Afriky.

 Nám bude povědomá vlnovka u vrchního okraje mapy představující Dunaj i se svými rameny končícími v Černém moři. Poznáme název Regno (Řezno),Vindenbona( Vídeň) Markoman,Quad- území na sever od Dunaje apod. Na netu je i překlad některých měst. Zajímavým místem je tehdejší druhé největší město říše s názvem Antiochie, které dnes najdeme na jihu Turecka pod jiným názvem a je v současnosti menší možná i než náš Mělník.

Mapu najdete na : https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/50/TabulaPeutingeriana.jpg

Pokud ji zvětšíte přiblížením, tak jistě objevíte u jejího severního okraje například ústí Dunaje, latinské názvy pro města Vídeň, Řezno, nápis Marcomans, Quad. Poznáte i symboly pro nejslavnější místa tehdejšího antického světa, objevíte třeba maják v Alexandrii, ostrov Kréta apod.

Tak, nezapomeňte, že začala Řípská pouť a ve Zlonicích bude také nač koukat.

Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.

úterý 17. dubna 2012

Dotazník hodnocení spokojenosti s poskytováním služeb Městského úřadu Mělník

Od druhé poloviny dubna se rozeběhlo dotazníkové šetření hodnocení spokojenosti s poskytováním služeb Městského úřadu Mělník. Máte tak možnost vyjádřit Vaší spokojenost s městským úřadem. Jedná se o krátký dotazník mapující Vaši zkušenost s našimi úředníky, získávání informací z MÚ Mělník a jejich dostatečnost. V dotazníku je dán prostor pro Vaše hodnocení a návrhy, které by přispěly ke zlepšení naší práce a Vaší spokojenosti.
Dotazník je k dispozici na jednotlivých odborech v kancelářích a u přepážek, podatelnách nebo si jej můžete stáhnout ve formátu pdf. Dotazníky se budou vhazovat do označených boxů na podatelnách městského úřadu. Další možností je vyplnit a odeslat dotazník elektronicky přes internet. Odkaz na on-line dotazník naleznete na zde.
Dotazník je samozřejmě anonymní a slouží jako podklad pro další zkvalitnění služeb.

3. Středočeské pivní slavnosti a 1. Středočeský buřtový festival

Středočeský hejtman David Rath zve všechny příznivce piva a nejen je na 3.ročník Středočeského pivního festivalu, který se uskuteční na letišti Velká Dobrá u Kladna. Akce se bude konat v pátek 27. dubna od 16.00 hodin a v sobotu 28. dubna od 11. hodin. Aby bylo co zapít, tak o týden dříve se koná Středočeský buřtový festival na letišti v Mladé Boleslavi.

Součástí festivalu vystoupí hudební skupiny Mandrage, Horkýže Slíže, Děda Mládek Illegal Band a mnoho dalších. Nebude chybět ani tradiční vyhlášení nejlepšího pivovaru a na své si přijdou i ti nejmenší, pro které je připraveno dětské království s kouzelníkem. Příznivci se mohou na festival dopravit po vlastní ose nebo kyvadlovou dopravou, která je pro tyto účely zajištěna zdarma.

Buřtový festival
Než se ale pustíte do ochutnávky piv, navštivte buřtový festival, který se koná o týden dříve. Středočeský hejtman David Rath zve všechny milovníky pokrmů z buřtů na první ročník Středočeského buřtového festivalu, který se uskuteční na letišti v Mladé Boleslavi.  Začátek akce je v sobotu, 21. dubna 2012 od 11 hodin. Festival nabídne kromě pravého hejtmanského buřtguláše i jiné pochoutky z buřtů a klobás. Součástí festivalu bude bohatý kulturní a zábavní program.
Děti se mohou těšit na skákací hrad nebo si vyzkoušet jízdu na rodeo býkovi. Čekají je i soutěže o hodnotné ceny či opékání buřtů. Vyhlášena bude též soutěž „O nejchutnějšího utopence“ (pravidla soutěže v příloze) a po celý den se bude soutěžit i o vyhlídkové lety letadly a vrtulníky. Příznivci letecké i jiné techniky si navíc budou moci prohlédnout právě pro ně připravenou výstavu historických modelů letadel a automobilů.
Celým dnem Vás bude provázet Eva Decastelo
Na festivalu vystoupí hudební skupiny Karel Vágner Family, Petr Spálený, Evergreenkvartet, String Ladies, Pánský taneční kolektiv Rasputin a Modroočko.
Kyvadlová doprava z Mladé Boleslavi zajištěna.
VSTUP ZDARMA

neděle 15. dubna 2012

Jízdní řád lodí pod Mělníkem.




Soutok sleduje přes měsíc i jízdní řád lodí pod Mělníkem. Bohužel je to ostuda, ale kromě zprávy, že radnice jedná se společností a další ble ble ble o ničem, zkrátka....nic dát nemůžu.

Přináším aspoň řád lodi Král Jiří v Poděbradech, ( za 40 minut jste rychlíkem tam) která to má nalajnované podobně, jako u nás autobusy, nebo v Německu i železniční doprava. Ty to mají naplánované na celý rok.

Tak tedy : květen už denně. V 11, ve 14 a v 17 hodin pluje loď na soutok s Cidlinou, kde lze po půl hodině plavby vystoupit a pokračovat třeba do Libice na vlak. ( hradiště Slavníkovců, malebná hospůdka), nebo se lodí vrátit zpět.

Ve 12.30 a v 15.30 pluje loď do Kovanic u Nymburka, kde se otáčí a za hodinu je bez výstupu zpět.

Závěrem bych dodal, že plánovat se sice má, ale má to být s předstihem, protože, pak je to ostuda, kterou mají například ČD. Lidé po sobě bezmocně koukají, do poslední chvíle civí na tabuli odjezdů, aby se dozvěděli na poslední chvíli, kam mají utíkat. Hrozná reklama pro ČD, kterou ještě nikdo nikde nevysvětlil. A to si klidně dovolí napsat článek o vynikajícím švýcarském systému, kdy z každé zastávky vyráží na všechny strany vlak, aby se opět v další stanici setkal s vlaky ze všech směrů jedoucích opět do všech směrů. Rychlost jednotlivých linek je zkrátka naprogramována tak, aby došlo k uspokojivé souhře a Švýcaři prý užívají doma auto jen k nákupům. Tolik nedělní bonus k článku navíc.

Pro Soutok během 15 minut vytvořil Standa Švec. Upozorňuji, že Soutok tu není proto, abych tu psal já, případně pan Rak, ale je otevřený každému, kdo má zrovna chuť tvořit a médium je takové ( pokud je), jaké si ho udělá ( me) te.

Rádio KBC stále jen o víkendech.

Rádio Soutok občas sleduje i vysílání rádia KBC, které hraje rock'n'rollovou hudbu a oldies na frekvenci 6095 KHz ( 6 MHz na KV), ale avizované denní dubnové vysílání se zatím osmělilo pouze na nějaké hodinové pokusy zpravidla ve středu dopoledne.

Rádio KBC lze naladit v sobotu a v neděli od 11 do 18 hodin našeho letního času na zmíněné frekvenci, nebo čistě na internetu. Program vysílání je zde na http://www.kbcradio.eu/?page_id=478. Stanici chytnete na běžné rádio, které má krátké vlny a pokud nic neslyšíte, stačí zpravidla navléknout na prut antény metr a půl drátu ( zřejmě hlavně v otevřeném prostoru) a spustit ho volně k zemi. Dle mého názoru hraje stanice lépe v sobotu ( ne výkonem, ale skladbou hudby) a nostalgicky mi připomíná starý dobrý Laxík.

Pro rádio Soutok Standa Švec.

sobota 14. dubna 2012

Toulky 16.

Rybníček u Konrádova.

V prvních dvou částech o CHKO Kokořínsko jsme si přehledově představili tu nejnavštěvovanější veřejně profláknutou část, jejíž páteř tvoří říčka Pšovka s hradem Kokořín, krásným rybníkem Harasov a symbolem CHKO , kterým jsou Pokličky. Měl jsem v minulosti několikrát cestu do Moravského krasu, kterým protéká říčka Punkva, podobně, jako u nás Pšovka a obě údolí si jsou natolik podobná, že jsem byl nucený srovnávat. Myslím, že Kokořínský Důl je malebnější, ale smějí do něj jezdit auta a není tu mlýn, ani jeho replika, kde by lidé mohli obdivovat chod mlýna, kupovat lístky na ekovláčky a oddávat se restauračnímu pohostinství.


Cyklistika je dnes nesmírně populární, a ikdyž má Mělník konečně slušné cyklostezky u Labe i Vltavy, tak stejně budeme mnozí rádi jezdit stále podle říčky Pšovky. Důvod je jednoduchý. Říčka dodává místům v okolí určitou příjemnou vlhkost i krásu a jelikož není horskou bystřinou, tak stéká k Mělníku tak pozvolně, že máme mnohdy pocit, že vůbec nejedeme do kopce, ale po rovině. A právě místo u restaurace Ráj, kde jsme posledně ukončili povídání je velmi důležitým strategickým bodem, kde si musíme vytyčit svoje představy.


Ikdyž totiž Pšovka není spádovou říčkou, která pramení kdesi vysoko ve svahu a má několik zdrojnic ( viz knížka o říčce Pšovce), přesto ji obklopují svahy především Houseckých vrchů a tak se dříve či později nevyhneme problému z údolí vystoupat. Opravdu se tomu nevyhneme? Tak to by nebylo tak správné tvrzení, protože to určitým způsobem lze, jak jsem kdysi napsal v jednom článku na Mělníčku, ale jednalo se o tak zarostlou a navíc zdlouhavou mokřadní cestu lesem, že ji vážně nelze k cestě do Podbezdězí doporučit. Cesta vlastně lesem obcházela Dolní Housku, aby pak vyústila na silnici mezi Horní Houskou a obcí Kruh.
Rybníček u Konrádova.

Vraťme se však na křižovatku Ráj. Pokud zahneme vlevo, tak si ještě můžeme užít několik krásných kilometrů v sousedství říčky. Hned za křižovatkou vlevo nalezneme poblíž zemědělské usedlosti občerstvovací posezení, které bývá v létě nabyté, podobně, jako restaurace Ráj. Jen nedaleko za ním po silnici následuje vpravo lesní odbočka po břehu dalšího krásného rybníčku. Tady jednak začíná krátká lesní cesta ke konírně Laka, kde alespoň dříve bývali ustájení koně a společně s ní tu opouští červená Máchova cesta ( mezinárodní turistická cesta) údolí Kokořínska, aby se přehoupla přes Housecké vrchy do Podbezdězí. To již nás vítá cedule s nápisem Liberecký kraj a rybníček vpravo s trsy ostřicové trávy je věčným vděčným objektem pro fotoaparáty. Po nějaké době nás přivítá osada Kondrádov, podle které je zdejší důl pojmenovaný, a které vévodí nedávno nabarvená budova místní školy. Nevím, co je v ní dnes, ale v 80. letech zde byly společenské prostory rekreačního objektu OSP ( Okresní stavební podnik) Mělník, který se nalézal, jako chatová oblast v přilehlém lese. Z Konrádova vede také trampská cesta do Údolí Bílých skal a Střezivojického skalního města. Jen pouhý kilometr za Konrádovem leží osada Blatečky-Tubož s rybníčkem a skalním mlýnem, ale to nechám na příště. Rád bych totiž zmínil ještě odbočku z Ráje vpravo, která vede do Mšena, nebo na Vrátenskou Horu.



Škola v Konrádově.

Tady ihned poznáme změnu charakteru. Krajina je sušší, stoupá serpentinami k Romanovu a kromě skal si nad Rájem můžeme povšimnout malé lyžařské louky. Pod Romanovem již následují ze silnice odbočky na zmíněnou Cinibulkovu stezku v jiném dílu. Nad Romanovem směrem ke Mšenu nás již čekají krásné výhledy a vlastní Mšeno není třeba popisovat. Cesta k Vrátenské Hoře zprvu nestoupá tak, jako cesta k Romanovu, ale později tomu samozřejmě neunikneme. Vrátenskou Horu, Tubož,Housku a ,,Divoké Kokořínsko" ( vlastní výraz pro oblast vytyčenou obcemi Dubá-Holany-Blíževedly-Obrok-Zakšín) necháme zase na příště,abych nekonkuroval Alexandru Dumasovi a jeho Třem mušketýrům :-).


Tak, ať vás moje misionářská osvětová práce opět potěší a hezký víkend! Máme krásnou Zem, jen si najít čas a umět ji obdivovat, stejně tak, jako další dary života.

http://soutok.blogspot.cz/2012/05/toulky-17.html

Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.