V 80. letech 20. století, se objevovaly ve výlohách různých měst knihy, které byly zprvu věnovány různým krajům naši republiky a později i některým slavnějším městům. Jejich úkolem bylo představit čtenářům na barevných i černobílých fotografiích krásu daného regionu.
Dlouho jsem nemohl pochopit, že Mělník má sice občas malé obrázkové průvodce, ale klasická kniha mu chybí. Dočkali jsme se až v roce 2014, ale díky moc ! To již však žila značná část národa i historickými fotografiemi a nejeden návštěvník výstav, internetu i knižních prodejen si musel klást otázky ohledně případné publikace s historickými fotografiemi Mělníka.
A zdá se, že mělnického občana si osud opravdu vychutnával. Větší historické snímky, nebo i pohledy, se objevovaly po roce 2000 na občasných výstavách a pomalu časem cosi proniklo na jakási putovní CD, která si předávali známí a přátelé. Přibližně snad o 10 let později jsme se dočkali malých černobílých obrázků v menších knihách tehdejšího mělnického historika Jana Kiliána.
Až od roku 2016, kdy jsme se dočkali prvního dílu knihy o starých mělnických pohlednicích v téměř skutečném měřítku a převážně v barvě autorů Martina Klihavce a Josefa Kárníka ( Mělník na starých pohlednicích I) má Mělník každý rok o svých náměstích, dominantách i ulicích opravdu kvalitní knihu.
Kdo čtete Soutok častěji, tak víte, že jsem snad relativně pro širší záběr zájmů a ani jsem si nepředstavoval, že se mi začne knihovna plnit v posledních letech knihami o Mělníku, ale těžko se tomu odolává :-).
Nevíte, co za dárek na letošní Vánoce ? Žijete tady, znáte autory, znáte plno lidí i zdejší ulice a nakonec vás napadne, že to vůbec není špatná myšlenka, se dozvědět něco více do hloubky, co by vás možná ani nenapadlo.
Jaký to obrovský kontrast ve srovnání s tím, kdy jsem s nadšením očekával ve druhé polovině 80. let v dopisní schránce dopis od nějaké dopisovatelky, který zpravidla obsahoval lesklou pohlednici nějakého západního města Evropy, či světa :-). Dnes máme mimochodem stejně kvalitní pohledy i po celé ČR, jak vidím při svých oblíbených výletech, ale ono má vše pro člověka určitou hodnotu, pokud to dokáže ocenit a umí se nad tím potěšit, když je čas a chuť.
Vězte tedy, že je tu nová kniha o Mělníku a více již nechme v tuto chvíli ,, mluvit" Martina Klihavce.
Nová kniha „Mělnický uličník“
Lukáš Burian, Mělnický osvětový a okrašlovací spolek a Martin Klihavec Vás zvou na slavnostní uvedení nové knihy o mělnické historii s názvem „Mělnický uličník“. Kniha se věnuje mělnickým ulicím a vysvětluje, po kom a proč se zrovna tak jmenují. Obsahuje nejen všech 270 názvů mělnických ulic nebo náměstí, ale i medailonky všech osobností, jejichž jméno se objevilo kdykoliv v minulosti v názvu některé z místních ulic.
Dále seznámí čtenáře i se všemi jmény, které za posledních 200 let mělnické ulice měly, jak se nazývaly v minulosti, proč, kdy a za jakých okolností musely být jednotlivé ulice přejmenovány. Víte, kde jsme měli na Mělníku Mozartovo náměstí, Lázeňskou, nebo Lobkowiczovu ulici, Leninovy sady, Masarykovu třídu nebo ulici Clemenceau a dokonce i Bezejmennou? Po kom se jmenuje například Rohelova ulice nebo Rožkovo údolí?
To vše se dozvíte v obsáhlé nové knize, kterou napsal Mgr. Lukáš Burian. Historické fotografie poskytl Karel Lojka a staré pohlednice do knihy vybral a editorské práce se ujal mělnický kronikář Martin Klihavec. Knihu vydal Mělnický osvětový a okrašlovací spolek (MOOS).
Křest knihy se uskuteční ve středu 8. 12. 2021 v 17 hodin v nové mělnické knihovně na náměstí Karla IV. Součástí slavnostního uvedení bude i autogramiáda autora a krátká přednáška o mělnických ulicích. Publikaci si bude možné na místě rovnou zakoupit. Kniha pak bude od následujícího dne v prodeji v mělnickém Turistickém informačním centru v ulici Legionářů i v mělnických knihkupectvích.
Martin Klihavec, předseda MOOS
K mělnickému zámku chodím rád a často z celé řady důvodů. Jak by řekl Rudolf Hrušínský ve filmu Vesničko má středisková při pohledu do krajiny : ,, To není země, to je zahrádka.":-) Den byl celkově takový nemastný, ale buďme rádi za denní světlo, které nám prospívá a mnozí jej užijeme nyní jen o víkendech. Můj pohled vedl na bájný Říp, a po lehce zamlženém Českém středohoří přejel až na slabě viditelnou linii Komáří vížky, která mi připomněla můj poslední téměř už opravdu dálkový říjnový výlet .....
http://soutok.blogspot.com/2021/10/na-pocatku-byl-vyhled-od-melnickeho.html
Ale, vždyť ty vzdálené kopce jsou již zasněžené. Jak jen ten rok utekl.
Slunce už pomalu zapadalo a přitom vál takový vlahý vánek. Vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo udát něco zajímavého a spíše se zdálo, že jen dojdu domů. Vždyť ani nebyla žádná mrazivá mlha. Vytáhl jsem však z batohu své DAB+ rádio, které má velikost jen o něco větší, než je krabička od mýdla a začal ladit. Nu což, maximálně tuto hračku koupenou asi před více než dvěma lety za pouhých 500 Kč v Lídlu zase uložím.
A opravdu to nestálo za nic a již jsem se chystal přijímač vypnout, když se na kanále 10A objevil nápis Unterfranken. Což o to, ten tu poslední dobou několikrát byl, jako nejvzdálenější . Sjel jsem tedy na 8C, kde bývá o něco bližší vysílač a očekával jsem nápis Mittelfranken. Tam však přeskakoval signál po kostičkách a nehodlal se zastavit na větším obdelníčku, který způsobí dvě věci.
Napíše vám náhle název provozovatele muxu a pokud signál nepoklesne pod tuto mez, tak můžete v perfektní kvalitě poslouchat třeba 20 stanic tohoto muxu až z hloubky Německa. Když to nejde z bližších vzdáleností, tak zkusím naladit kanály, kde bývají vzácně k ulovení vysílače až z Bádenska. Ty se opravdu velmi rychle načetly a na světě byl poměrně slušný úlovek.
Trošku jsem doufal, že po krásných letech, kdy se tu povedlo ulovit vysílače až ze Švýcarska, Dánska i vysílač až z francouzského kantonu Švýcarska, tak že už snad zlomím to prokletí a podaří se mi snad na obyčejný teleskop zase ulovit nějakou tu evropskou exotiku, ale na to podmínky nebyly, i když se stejně praštěnému kolegovi z okolí Tábora již v tomto rozhlasovém pásmu Belgie letos povedla.
Kanál 8C mě nakonec opravdu překvapil, když místo Středních Franků ( oblast v Bavorsku) přinesl nápis Antenne DE. To je sice značka druhého celostátního německého multiplexu, ale jak vidíte v tabulce, tak jde o méně pravděpodobný a tedy vzácnější úlovek z vysílače rovněž v Bádensku. Bádensko se tak jeví, jako nejspolehlivější oblast příjmu v opravdu dobrých podmínkách.
Samotná tabulka vám pak ukazuje, že ulovený vysílač na 8C na kopci poblíž města Ravensburg u Bodamského jezera je vzdálený 465 km. Značka na obrázku výše je z kanálu 8D a multiplex vysílá s kopečku Witthoh ( 862 mn.m.), který je odtud ještě nepatrně dále ( 491 km) a rovněž nedaleko Bodamského jezera.
Asi bych měl ještě přiznat jenom tak na okraj, že jsem v září 1990 po švýcarské straně jezera jel autobusem, a tak vlastně vznikají ty všelijaké pocitové vazby.
Tabulka je výřezem možností pro město Mělník z webu https://fmscan.org/main.php , kde je však potřeba v záložce filter navolit nejsilnější parametry . Zadat možnost tropo a nastavit číslo 8, případně až 9.
Jsou tedy chvíle, kdy od mělnického zámku není nic vidět, ani hvězdy a přesto sem přilétají neviditelné vlny s nejkvalitnějšími digitálními rozhlasovými signály ze slušných dálek.
Na co také u zámku občas vzpomenu ? Měl jsem takové období ( někde je tu článek), kdy mě zrovna bavilo poslouchat občas doma v internetovém rádiu lidovou muziku ze Švýcarska. Šlo o internetovou stanici Eviva. Pak přišel den, kdy sem hodily podmínky signál právě ze Švýcar. Naladil jsem si stanici přímo v muxu za zámkem a za mrazivé noci jsem stanici asi 3 minuty symbolicky poslouchal bez nutnosti internetu :-)).
Pohodový závěr měsíce listopadu.
