středa 14. listopadu 2018

Nové vánoční pohlednice z Mělníka jsou k dostání již nyní. V pátek startuje dlouhodobá výstava Půjdem spolu do Betléma. Starý mělnický most, se představil v celé své noční kráse. Chloubou města je i nejkratší cesta z centra k němu.


Milí čtenáři, zdá se, že už se zase nacházíme v období vnitřních politických třenic, což už ani není s přicházejícím 17. listopadem nijak překvapivé. V kontrastu s tím přichází docela milé obrázky z našeho města, což je takovým milým pohlazením.

První téma článku je tedy věnováno novým pohlednicím, které si můžete zakoupit v našem IC.


Mělnický osvětový a okrašlovací spolek vydal dvě nové mělnické vánoční pohlednice. Na jedné je zobrazen vánoční strom, který zdobil v minulém roce mělnické náměstí Míru. Na druhé pohlednici je fotografie dřevěného betlému, který stává v posledních letech pod tímto vánočním stromem. Autorem obou snímků je známý mělnický fotograf Jiří Čermák. Pohlednice jsou v prodeji v mělnickém Turistickém informačním centru v ulici Legionářů.


Druhý příspěvek článku patří nové dlouhodobé výstavě v našem RMM.

Půjdem spolu do Betléma
Regionální muzeum Mělník, velký sál 16. 11. 2018 - 6. 1. 2019

Po šesti letech bude tradiční vánoční výstava Regionálního muzea Mělník opět věnována betlémům. Základem výstavy „Půjdem spolu do Betléma…“ se stane pestrý soubor 11 betlémů zapůjčených do Mělníka Krkonošským muzeem v Jilemnici. Mezi nejzajímavější exponáty budou patřit jilemnický betlém z roku 1870, orientální tištěný betlém z počátku 20. století nebo vyřezávaný betlém Václava Plecháče z Čisté u Horek z roku 1990. Návštěvníci se mohou těšit také na perníkový mělnický betlém, který speciálně pro výstavu vyrobí dr. Dana Holmanová z Třebihoště u Dvora Králové. Expozici doplní pohled do současné podoby Svaté země prostřednictvím fotografií zoologa Dr. Libora Prause.
Vernisáž se koná ve čtvrtek 15. 11. od 17.00 hodin ve velkém sále Regionálního muzea Mělník. Těšit se můžete na živý betlém!


Dostal jsem nedávno zprávu, že mělnický starý Strakův most dostal krásná starobylá svítidla a chtěl jsem to tedy co nejdříve vidět. Ostatně, život mi vtiskl představu, že každá krása je křehká i často bezbranná a při našem přístupu k jejímu střežení může být kdykoliv po ní.

První snímek míří na most z vyhlídky. Je samozřejmě bez blesku a automat nedovoluje více, než 3 vteřiny expozice.



Z tohoto místa jsem vám přinášel záběry stavu prací na rekonstrukci mostu.


Není to nádhera ? Nechci teď hledat fotografie svítidel, která osvětlovala ten první most ( 1888- 1937), ale tato svítidla, ač jsem je za denního světla ještě neviděl a vidět nemohl, sem zkrátka opravdu patří.


Návrat do minulých časů v podobě starých lamp prožívá v naši republice obrovský boom a již dávno není pravdou, že podobná svítidla zdobí jen centrální Prahu.


Most jsem zkoušel fotit již z místa, o kterém jsem v nedávném článku napsal, že jsem z něj kdysi pozoroval nárazy vodní hladiny do mostovky. Ovšem, omezená možnost expozice v tuto dobu již nepostačovala. Zkusil jsem tedy bližší místo a díky předmětům v popředí vznikl takový docela zajímavý záběr.

Osvětlené mosty vypadají mnohdy romanticky a je krásné, že i Mělník tu má takovou parádu. Snad vydrží.


Nedávno jsem tu prvně fotil tuto cestičku, která nám stoupá nejkratší a nejstrmější cestou do centra. Nyní mi přišly nějaké lepší podmínky, ale jsem osobně zvědavý, jaká kouzla přinesou třeba mlhy, sníh i náledí. Příroda má tu krásnou moc, že nám lidem umožňuje díky schopnostem našich mozků vychutnávat stejné místo pokaždé jinak, pokud jsme schopni, nebo spíše ochotni se zastavit, naslouchat a vnímat.



Ať se vám na Mělníku i pod ním líbí !  I když je pravda, že to na některých místech z různých důvodů moc nejde, hlavně pokud jde o dopravní situace.

neděle 11. listopadu 2018

Cirkus Prince v Mělníku. V sobotu byly na Mělníku trhy i odpoledne. Seznamte se: Rekonstrukci mělnického opevnění je letos 10 let. Noční Blata. Dva vynikající odkazy pro sledování boje o titul MS v šachu.


A jak jsem slíbil v minulém článku, který jsem před chvílí dopsal, tak tady máme pokračování.


Stačí jen kliknout na obrázek, a už máte přehled, kdy má cirkus Prince představení.


Ze středověkých sklepů vedly mé kroky na náměstí Míru, kde probíhaly nějaké trhy. Přišlo mi, že by bylo škoda tu nic nevyfotit. Ono je to pořád tak nějak do kola, ale když lidé rádi vidí obrázky z centra. Je to vlastně doklad toho, že se tam něco děje.














Kdysi dávno jsem obdivoval majestátní opevnění města Nymburka, později Olomouce, a naposledy letos v Jihlavě. I Mělník má své krásné středověké opevnění a mám někdy pocit, že zůstává tak trochu zapomenuté. Sice došlo k jeho rekonstrukci v roce 2008, tedy před rovnými 10 lety, ale píše se hlavně o studni, která je tu pro nás návštěvníky otevřena letos již také 10 let.


Můžete porovnat situaci dnes a před 10 lety. Jak tedy park u opevnění vypadal při jeho založení a dnes :

http://mujmelnik.webzdarma.cz/z_akce.html

Jde o torzo hlavní věže, zachovalou parkánovou zeď a suchý příkop. Vždy mě fascinuje, když se postavím na nejhlubší místo na parkové cestě a podívám se vzhůru. Byla to neskutečná výška, kterou musel případný protivník od severu při útoku překonat. Ani teď nevím, zda mám nějaká data právě někde na zmíněném starém webu, ale v minulosti otvíral MOOS v rámci DED některé památky tématicky a jedno téma neslo název opevnění města. Tam jste se v přiložených letáčcích dočetli i podrobnější informace. Jinak je to jistě i v různých publikacích.

Letos tu tedy máme zrekonstruované hradby přesně 10 let. Místo je však turisticky tak trochu opuštěné, protože vede poněkud mimo hlavní cesty a není především ani průchozí.











A na samý závěr si dnes dáme dvě noční fotografie z mělnických Blat.



Pokud  sledujete MS v šachu, tak věřte, že zítra v 16 hodin tu již máme třetí partii.

Můžete to sledovat i s českým komentářem na ....

https://www.youtube.com/user/joachymecekful/live

, ... nebo jsem ještě objevil krásný web v angličtině, který ani nikdo nepropaguje, což je pro české diváky škoda, protože tam jsou občas přesnější informace ohledně hrací doby, na které zmíněný český odkaz občas trošku nadává. Stává se totiž, že z neznámých důvodů se objeví náhle zcela špatný hrací čas a komentující neví , zda je hráč opravdu v časové tísni, nebo co se vlastně děje.  :

https://www.twitch.tv/chess


Mělničané si opět vyšli do zatím veřejně nenavštívených středověkých sklepů. Soutok je tu dnes 7 let.


Nedávno jsme se tak nějak ohlíželi do minulosti, když jsme si mediálně připomínali 100 let republiky, ale i přítomnost píše zajímavé věci. Pro mě to platilo tento víkend dvojnásobně. Věděl jsem sice, že máme krásnou akci přímo v centru města v podobě sklepů a druhou jsem tam objevil zcela náhodou. Věděl jsem, že máme tento víkend  krásné akce i v Lysé nad Labem, kam jsem vás na blogu též zval, ale opět zvítězila ta dvě slova, která tu máme již 29 let a slují pojmem pracovní flexibilita.


Na první pohled se zdá, že kdyby to zde člověk nezmínil, tak se přece nic neděje. Nakonec tu máme opět obrázky i reportáž tak, jak jsme u těchto akcí  na stránkách Soutoku zvyklí. Jenže, na druhou stranu to bylo tentokrát z mé strany takové jiné.

Sklep pod č.p. 114 v Palackého ulici, se mi moc líbil a takovou perličkou byl fakt, že zcela na jeho konci jsme se dívali skrze takové okénko do chodby pod ulicí, kterou jsme šli letos na jaře, což vyvolalo i určité krásné vzpomínky nejen na tu jarní akci, ale na opravdu krásné kulturní jaro, které tu letos na Mělníku proběhlo.


Když jsem se ptal necelé dvě hodiny před koncem mimořádné akce na návštěvnost, tak mi bylo sděleno, že se pohybuje někde mezi 700 - 800 návštěvami, a to stále i při mém odchodu přicházely davy lidí.


Jedna z mých otázek na členy MOOS bývá tato : ,, Hlásí se vám majitelé sklepů sami od sebe, nebo musí Martin vyvinout aktivitu ?"


Odpověď zní : ,, Tak i tak."
Zatím jsme kráčeli při našich mimořádných výletech do středověkých mělnických sklepů snad nejvlhčími sklepy, ale i tak byly krásné, botasky se nijak neušpinily a v nejmokřejší části na konci spodního sklepa mohli návštěvníci kráčet po starých stavebních dřevěných podlážkách, které mi připomínaly povalové chodníky na šumavských slatích :-).


Automatický fotoaparát umožňuje fotografovat s bleskem, ale také s jeho absencí, kdy se vám na dobu tří vteřin otevře objektiv, a pokud jej udržíte bez lehkého třesu, tak vyjde docela slušný pohádkový záběr.

Toto se užívá zejména u ohňostrojů, kdy se vám na fotografii vykreslí díky pohybu světlic a expoziční době 3 vteřin ony pohádkové barevné čáry.


Jak vidíte na obrázcích, tak autoři prohlídky tentokrát sáhli k zajímavému způsobu osvícení, které bylo dekorační. I proto bylo apelováno na návštěvníky, aby si pokud možno vzali sebou baterky. Já si ji samozřejmě nevzal, neboť jsem byl prakticky celý víkend v  ,,poklusu" :-).

 Mimochodem, první šachová partie v boji o MS v šachu trvala  7 hodin a byla hodně zajímavá !!! ( pátek 16.00 - 23.00). Pak je povinnost, po ní sklepy, tak kdo by vzpomněl na baterku :-). Hektická doba.

Na snímku máte samozřejmě městského kronikáře, historika, předsedu MOOS a regionálního politika ( Mé město) s druhým nejvyšším  dosaženým volebním počtem hlasů. Osobně bych k tomu přidal ještě fakt, že jde o vzorového politika. Proč ?

Chtěl vidět co nejvíce středověkých sklepů po Mělníkem a plně se mu to daří. Umí oslovit majitele sklepů a vyslyšet je, protože to chce.


Nevím proč, ale vždy když jsem v horších světelných podmínkách, tak se mi na některých fotografiích objeví opět ty nepříjemné skvrny. Pořád mám jiné věci ke koupi, než nový foťák, pro jehož druh se stejně nemohu stále rozhodnout. ( velikost, kvalita, cena, použití v prostředí)
Myslím však, že na obrázky fotografií výkopů, oprav mostů a kruháčů ale stále ještě postačuje, co :-)))?  Na to rádi koukáte, jak praví statistiky.


Další takovou zajímavostí bylo toto okénko, kterým bylo nutné prolézt a moc se to líbilo. Bohužel jsem byl v takovém kvaltu, že bylo několik fotografií nedoostřených, protože mě čekalo ještě i spousta dalších věcí. Na druhou stranu udělá člověk stejné chyby i mnohdy normálně.


Toto je velmi zajímavý pohled. Tam někde nahoře je chodník na ulici.


Přece jen nějací lidé. Kluci z toho byli celí pryč.


Povalové chodníky.


Okno mířící do chodby, kudy jsme šli na jaře.


V této nejmokřejší spodní chodbě jsem si vyslechl od jednoho člena MOOS jednu dost smutnou historku. Napomenul prý nějaké kluky, aby nelezli na hromadu suti pod  zmíněným ,, oknem", nebo spíše otvorem a byl prý doslova slovně velmi vulgárně napaden agresivní matkou ratolestí.

Ihned se mi vybavil nedávný e-mail, který nyní letí  stejně tak, jako mnoho dalších mezi lidmi, a příběh v něm je známý jako ,, výpověď jedné již staré učitelky". Popisuje tam zkušenosti s výchovou dětí i jejich rodičů v průběhu let a bohužel to je další z mnoha témat a příběhů, které běžného slušného člověka nemohou potěšit.
A protože jsme v Čechách, a ne nikde ve světě, kde se neustále za nějakým účelem někde srocují opravdová kvanta lidí, tak to ukončíme výše zmíněnou větou.



Jak vidíte, tak i 90 minut před koncem chodila do mělnického sklepení stále kvanta lidí.


Jsem opravdu zvědavý, kdy někoho na radnici napadne, že by přece bylo možné oslovit majitele sklepů a nabídnout jim nějakou provizi z běžných prohlídek, které probíhají například u středověké studny. A těch lidí chodí do mělnického IC  opravdu hodně. Troufám si tvrdit, že máme jednu z nejlepších návštěvností v republice, jak jsem tak vypozoroval, a dokonce vyšší než ve městech, jako jsou Mladá Boleslav, nebo Litoměřice.


Co říci závěrem ? Už tolikrát jsem tu o těch možnostech psal, že mě to zkrátka umořilo a aspoň v tuto chvíli mi připadá, že kromě Martina Klihavce, občanů, a některých majitelů sklepů to dlouhodobě pány na radnici ani trochu nezaujalo.

Mé kroky pak rychle směřovaly na náměstí, kde byly nějaké trhy, přišel ještě v rychlosti jeden nápad, ale to už je na další článek. Až si prohlédnete všechny zde vystavené fotky, tak vězte, že jsem ještě něco přidal na konec článku.





Další podrobný plánek navštíveného sklepa do sbírky získal každý, kdo přišel.
Když pominu návštěvu  3 sklepů v roce 2005 v rámci DED ( http://mujmelnik.webzdarma.cz/melnicke_podzemi.html) a otevření sklepů v Husově ulici v rámci jedné Vinné noci ( zde), tak od září 2017 do listopadu 2018 jsme jednorázově navštívili již 5 sklepů, avšak předposlední návštěva byla takovou kombinací sklepů U Straků a U Holečků. Dvě návštěvy z toho patřily náměstí Míru (  https://soutok.blogspot.com/2017/09/nejvetsim-tahakem-dnu-evropskeho.html) a jedna nás zavedla do Svatováclavské ulice ( duben 18). Zapomenout nesmím ani na chodbu k bývalému vodovodu, kterou jsme navštívili v červnu v den MJ 50.

Tak to dávám ještě v neděli večer dodatečně dohromady. To je právě ten pracovní sobotní den.

Aktualizace 13.11. 2018:  Návštěvnost  865 lidí.



Soutok je tu dnes 7 let.



Málem jsem na to úplně zapomněl, ale vězte, že už tu je magazín Soutok 7 let. Přesně 11.11. v 11 hodin v roce 2011 odstartoval Roman Rak život webového magazínu Soutok. Sedm let. To byla taková lidová písnička, kde se zpívá ... Sedm let jsem u vás sloužil, přišla na mě dřímota :-).

No, dřímota v jistém smyslu asi ne. Když se podíváte na první tabulku, tak zjistíte, že je tu  1 584 článků, z nichž jsem tu valnou část článků za těch 7 let osobně vytvořil, což asi není špatná bilance. Ani bych nevěřil, že mě to bude tak bavit, a že to budu velmi často schopný sypat, jak na běžícím pásu. To snad dělají možná jen profesionální novináři.

Sledovanost mě dnes už nechává klidným. Nezapomínejme, že tu je silný nástroj jménem facebook, kde je spousta pozvánek, nebo i nějaká ta fotka, a navíc mají některé facy pro mě poněkud nepochopitelnou podmínku .... Zákaz členům propagovat jakýkoliv web. No, myslel jsem, že je v zájmu lidí, aby měli co nejvíce možností sledovat různé informace. Ale, ono je vůbec spousta věcí jinak, než se kdysi myslelo :-).

Další věcí je, že dostáváme dnes do schránek spousta novin, za které ani nic neplatíme, protože jsou sponzorované a dělají firmám reklamy. A tak se stává, že ty opravdu velké  trháky čtete ve třech novinách a jednom měsíčníku, a magazínový materiál bude vždy menšinovým žánrem. Navíc nemám v úmyslu ani ty magazínové články nějak prožívat a není na to ani čas. Účelem Soutoku je spíše zábavní a misijní činnost.

To znamená, že si tak trochu zpříjemním čas psaním o věcech, které mě zrovna baví a dám odkazy na fundovanější weby. Čtenář tak vidí, v jakém žije městě a třeba ho některé články motivují k nějaké činnosti, což není špatné. Škodičů je ve společnosti dost.

Co mi dělá radost, tak to je fakt, že stále ty články někdo čte.  Byť o víkendu poslední dobou napíši tak dva články, tak čtenáři se pohybují denně celým spektrem těch  7 let. Samozřejmě, že nejnovější články zpravidla převládají, ale stále někdo čte i starší články, což je fajn.

Jistě, že některé nejsou moc vydařené, a třeba jdou zbytečně úvodem do šíře mimo téma, protože se chce autor  i vypovídat z toho, co ho zrovna štve, ale  právě proto je sympatické, že to stále někdo čte. Leccos bych už také napsal trochu jinak a občas je ta technika již úplně jinde, pokud jde o technický článek.

Také chci z tohoto místa pozdravit Romana Raka, bez nějž by nebyl možná už po roce Soutok a já bych tu nikdy nepsal . Věřím, že si dnes najde čas, si to tady přečíst, ač v současnosti prožívá náročné, ale krásné období :-).

Závěrem tedy děkuji všem, kdož si sem nacházíte občas cestu a přiznám se, že ani nějak o mém psaní a o budoucnosti webu nepřemýšlím. Zatím funguje, každý sem může přijít nejen číst, ale třeba i přidat komentář, a pro mě je takovým hezkým zpestřením osobního zájmového života, který stále ještě plyne po boku pracovních povinností.

Poděkovat je třeba i Teamu Mělníček za odkazy na články, ač se Soutok považuje za takový spřátelený magazín tohoto webu 😃.

Následující dvě tabulky by měly být takovým přehledem sledovanosti TOP článků za těch 7 let, ale jak jsem psal již dříve, tak některé články ( např. Svatba Jiřího Lobkowicze, nebo cesta na kole do Drážďan a zpět ) to nebere. Nevím proč.