Jsou lidé, kteří tvrdí, že by pro ně zima nemusela vůbec být a spokojili by se prý se zimním spánkem. Jenže ona je a je na každém z nás, co s tím uděláme. Zatímco snad celou sobotu venku chumelilo, tak já měl pořád jaro a léto. Tedy, pořád ne, protože bohužel také trpím často tou internetovou nemocí a zejména sledováním nejčerstvějších zpráv, ale už se snad také pomalu blížím k závěru nejčerstvější knížky o našem krásném Kokořínsku a jistě tu bude i recenze knihy.
Zatím vám jen prozradím, že díky krásným barevným fotografiím na křídovém papíru by neměla chybět v našich knihovnách a nezabývá se jenom Kokořínskem, ale navštívíte i četná místa na sever od města Doksy, Spící pannu, Zahrádky, okolí Úštěku, nebo Sudoměř na Mladoboleslavsku, Nosálov a mnoho dalších. Prostě, tenhle průvodce je takovou naší morální podporou, protože nám říká, že už jenom tady kousek na sever od Mělníka je co obdivovat.
Opravdu se mi od knihy ani moc nechtělo a je třeba občas i něco udělat, ale zase by byla velká škoda, když už tady máme tak krásně nasněženo ani nevytáhnout paty. Věřím, že řada lidí z jiných míst republiky nemůže vůbec pochopit nás tady v teplém Mělníku, že jsme ze sněhu vždy tak trošku celí pryč, ale tady to prostě tak je. Sníh je pro nás ve 21. století vždy určitou událostí a opravdu jen rekordně vydrží souvisle ve větších mrazech tak tři týdny, což je málokdy. Obvykle jde jen o několik málo centimetrů.
Nicméně je zítra sv. Barbora a úplně se mi vybavilo dětství v 70. letech 20. století. To bývalo mimochodem na Mělníku sněhu tolik, že radní nechali uzavřít pro dětské zimní radovánky i některé ulice vedoucí z centra dolů, jako byla například ulice Kapitána Jaroše, Vodárenská, nebo Fügnerova, které byly užívány pro sáňkování. Ovšem nezapomeňte, že tenkrát bylo vše úplně jinak. Lidmi počínaje a dopravou konče.
Pole za mělnickými Blaty si zase užívali běžkaři Vůbec se divím, co se jen za těch více než půl století vše změnilo. Vždyť jsem právě na sv. Barboru našel za oknem pomalovaném mrazíkem punčochu, kde nechybělo uhlí, několik brambor, ale samozřejmě i pamlsky. Inu, tenkrát měla každá cimra svá kamna na uhlí, kde se ohřívala voda na koupání a otcové přemýšleli nad ústředním topením. Dnes se bavíme o umělé inteligenci, kvantové fyzice a každé malé dítě surfuje po internetu, nebo hraje na PC hry :-).
No, někdy je to až zvláštní, když vidím krásné stolní, nebo karetní hry, kde jste si kdysi ( i dnes) vše mohli osahat a najednou se i leckteré z těchto her hrají po internetu a zabírá to méně prostoru. Je to ale vývoj. Dal jsem sem tedy několik klasických obrázků z dnešní krátké podvečerní procházky, kde najdete věci na svých místech přesně tak, jak je tomu u nás v posledních letech zvykem, ale je to vždy hezké.
A než půjdu číst :-) , tak si dáme ještě nějaké celkem aktuální věci, ale to až pod příslušnými obrázky.
V úterý večer tu máme již starého známého Mikuláše a stalo se téměř tradicí, že si vždy také nějak vzpomenu na zoopark v Zelčíně. Snad je to i tím, že jsem tam před lety jednou ve chlévě u zvířátek potkal svého jmenovce s partou dětí. Věděl jsem, že je to takový ornitolog i zoolog pracující i občas s mládeží, a jako bývalý zaměstnanec pražské ZOO vlastně člověk na svém místě.
Tak prostě vznikají ty zdánlivě nesouvislé vazby, kdy vše souvisí se vším. Zoopark Zelčín je navíc velmi aktivní ve všech směrech. Lákají vás sem na různé akce, na zvířátka, na dětské atrakce, na naučnou stezku, na výletní lodní dopravu a v sezóně tu objevíte i mnoho stanů a karavanů zejména z Prahy. Prý se poklidná silnička mezi Zelčínem a Lužcem nad Vltavou mění v posledních letech občas v sezóně na docela rušnou silnici, čemuž ovšem prý podle některých domácích občanů prý také odpovídají ceny vstupného do parku.
Tak, je na každém, zda chce pro své ratolesti udělat Mikuláše s jeho družinou z příbuzenstva, nebo hledat nějakou partičku dobrovolníků, která si chce trošku přivydělat a snad je i na poslední chvíli odchytávat na ulici, nebo se oddat poklidné jistotě i krásnému prostředí. Konečně, tak nějak podobně vlastně kdysi velmi dávno vypadaly akce, které pořádaly i některé větší podniky.
Pokud vám obyčejný čert s andělem a Mikuláš nestačí, tak tady mám pozvánku na něco, co dnes bereme, jako určitou show. Nutno říci, že z těchto alpských čertů, zvlášť ve větším množství již jde strach a občas prý i někoho přetáhnou.
V Kralupech nad Vltavou je uvidíte v neděli 10. prosince hlavně kolem 16.30 hodin a u nás na Mělníku v pátek 15. prosince kolem 18.00 hodin.
To je tento víkend vše a jdeme do 49. týdne roku, aneb do prvního prosincového pracovního týdne :-).
