neděle 20. srpna 2017

Mělničané se již brzy podívají do mlýna. Víte do kterého ? Panoramatický pozdrav z Rymáně.


Papouškův mlýn v Liběchově v roce 2013. Jen stěží jsem hledal, co by stálo za fotografii. Vchodové dveře.

Snad každý den, se dívám, které články na Soutoku čtete. Většinou to je tak, že nejvíce čtenářů má nejnovější článek, pak je tu  propast a zbytek jsou již jen jednotlivci. To tak bývá.. A zrovna nedávno vás  začalo překvapivě nejvíce  klikat na článek o větrném mlýně u Vrátna.

Také jsem celý půlrok občas vzpomínal, jak to tam pan Aleš Křemen válčí, a kdy se někde na facebooku, nebo v novinách dočtu o slavnostním otevření, jak bylo k tomuto roku tak nějak slibováno, ale sami vidíte při pohledu na ...https://www.facebook.com/mlynvratno/  , že to tam nějak ohledně informací z horké současnosti  zmrzlo.


Papouškův mlýn má podobnou tvář, jako kolega na Pšovce ( fotografie Polabského mlýna přes Labe)

Podobně je tomu i ohledně Polabského mlýna na Pšovce, jehož majitelem je pan Fiala, který nedávno dal velmi pěkný kabát starému špýcharu v Malém Újezdě. Zde je situace o to horší, že se mlýn nachází v blízkosti největšího přístavu v ČR a ten je sám o sobě předmětem velkých plánů. Očekává se v blízkosti přístavu vybudování železničního mostu a  propojení obou tratí ( 072 a 090 jízdního řádu), jak jsem někde četl, nebo je to možná i zde v nějakém článku. Očekává se zvýšení lodní přepravy a je tu i tlak na další rozšíření přístavu. Dle mého názoru by bylo škoda, kdyby Mělník přišel o tuto budovu v blízkosti samého města, která může být velkým turistickým přínosem, ale to je věc pro ty povolané strany a plodnou diskusi majitele, města i přístavu.


Zbytek stavidla u mlýna.

Obrovské překvapení přichází z Liběchova. Jak se dočítám v novinách, tak tamní mlýn má skoro rok nového vlastníka a ten má s mlýnem plány, které se snad musí nám všem líbit. Již mnohokrát jsem vzpomínal na mlýny Štampach,Kroužek, či Mlčeň, nebo válcový mlýn v Rousovicích, které jsou v podstatně lepším stavu, ale bohužel neslouží k tomu, co by se nám mnohým líbilo.

A tak zpráva z novin působí, jako balzám na duši. Konečně je tu zase projekt, který se snaží, aby nás obklopovala další krásná věc. Je vždy nádherné, když znovu ožívají staré mlýny, pivovary, lokálky, sklepy, viničné stavby, ruiny hradů, objekty lehkého opevnění......

Z tisku. Mělnicko, strana 16.

V rámci DED , se často dostávají návštěvníci do krásných míst, kam se jinak běžně nedostanou, nebo jen při určitých příležitostech. Tak jsme se mohli v minulosti podívat do skutečných mělnických sklepů, které nepatří k zámku a k muzeu, do kostelů v Mělníku i v okolí, na baštu v Jungmannových sadech i do vodárenské věže, do centra budhismu na Slavín v Tupadlích, do přízemí liběchovského zámku i interieru tamního včelína a nyní tedy můžeme využít možnost k návštěvě liběchovského mlýna.

Papouškův umělecký mlýn pro vás bude otevřený v neděli 10. září od 16 hodin v rámci DED. Myslím, že zájemci by neměli mít s tímto termínem problém, pokud ovšem během víkendu nezapomenou :-). Neviděl jsem ještě program DED 2017, ale věřím, že po loňském obrovském úspěchu DED v Liběchově toho bude možné navštívit v Liběchově více. ( zámek, kostelíček, včelín, ....?)


Mlýn u Vrátna? Bohužel žádné nové zprávy.



Zachrání ještě někdo Polabský mlýn, nebo je určen k obětování, jako byly určeny kdysi mělnické sklepy pod náměstím Míru ? Informace z Tepu regionu v roce 2005 k situaci v 90. letech 20. století. Jaká je současnost ?? Ticho.



Překrásné panorama nad  osadou Rymáň.

Na jaře jsem tu psal takový velmi pěkně sledovaný článek o vrchu nad obcí Strážnice, odkud může být vidět i skoro 100 km vzdálený Klínovec a zavítal jsem i do Chodče. Dokonce jsem tehdy dostával  potěšující zprávy od příbuzných a jejich známých, že na facebooku mělnické skupiny
 https://www.facebook.com/groups/488911344564704/ je odkaz, a prý na nějakém Soutoku napsal Standa Švec milou připomínku jejich obcí, čímž mu děkují :-).

Tak dělám to pro radost, píšu o tom, co mě baví a na co mám náladu, a pokud se to někomu líbí a je ochotný to šířit třeba na https://www.facebook.com/groups/488911344564704/ , tak proč ne, že? Tím větší smysl to má.
Ovšem, poslední dva měsíce doznal facebook mělnické skupiny změn a já si tam dnes v uzavřené skupině už případné inspirační informace nepřečtu a slouží mi z regionálních zdrojů spíše Mělnicko a Mělnický deník

Do Strážnice na kopec jsem se od té doby ještě několikrát podíval a kdosi vysekal v poli cestu tak, že od koncové lavičky za samotným vrškem lze pokračovat přímo do Chodče, aniž by bylo nutné se vracet do Strážnice, což umožňuje okružní procházku kolem menhiru u silnice zpět. Místo je to krásné, jak pro rozjímání, tak pro rozhled, ač aspoň menší rozhlednička typu Kadlín-Hradiště by se tu užila, ale z hlediska rozhlasového příjmu, se zatím neosvědčilo:-).

Takové oblíbené místečko leží nad osadou Rymáň na druhém konci Strážnice, kde je také nádherný, nikoliv však kruhový rozhled a navíc v rozhlasovém pásmu DAB+, se podaří i za nepříliš příznivých podmínek načíst do paměti přístroje multiplexy z Bavorska a Durynska, takže jsem již teď zvědavý, co zde přinesou podzimní mlhy, které přináší někdy až neuvěřitelné dálkové záchyty.

. Za nepatrných podmínek již stanice z těchto dálek hrají Vždyť vrch Ochsenkopf ( 1024 m.n.m.) v bavorské části Horní Franky https://cs.wikipedia.org/wiki/Horn%C3%AD_Franky je odtud vzdálený 196 km vzdušnou čarou, což představuje pro pásmo 174- 240 MHz větší překážku, než je pro klasické VKV (FM) 87.5-108 MHz, ovšem kvalita poslechu  je při dosažení vysílače, pak podstatně vyšší a bez rušení. Dobrá nejistá venkovní výzkumná zábava, na rozdíl od nudného stoprocentního internetového příjmu :-). Vše má ale své klady i možnosti. Etnickou hudbu z jiných částí světa uslyšíte jen na netu.

...   https://cs.wikipedia.org/wiki/Digital_Audio_Broadcasting



čtvrtek 17. srpna 2017

Kralupy nad Vltavou si oblíbíte, aneb o jednom zvláštním pozdním odpoledni.


V červnu jsem tu psal o takovém cyklovýletu z Mělníka do Kralup, jehož hlavním cílem byla návštěva nové sochy vojáka Švejka.
 http://soutok.blogspot.cz/2017/06/cyklovylet-za-josefem-svejkem-do-kralup.html
Tehdy jsem se velmi podivoval, že místní info centrum, které je součástí MU, má otevřeno jenom v pracovních dnech a já si tak nemohl koupit do turistického deníku vizitky z Kralup.Korunou všeho byla chvíle, kdy se mi na Mělnickém hroznu ( turistický pochod) pochlubil kamarád, že on vizitky má, ale koupil je o všedním dni.


Tak jsem se tomu podíval trochu na zoubek a zjistil jsem, že tu ještě existuje nějaké,, i cafe"  http://www.kralupynadvltavou.info/clanky/infocentrum-icafe/kontakty/ , které je sice na stránkách města Kralupy nad Vltavou, ale už ho vůbec nenajdete na stránkách turistického deníku http://turisticky-denik.cz/
Zdálo se, že je vyhráno a mohu směle některý víkend udělat výlet i do Kralup a trochu se tam projít. Jenže jsem si vzpomněl, jak jsem dopadl v dubnu v Praze, když jsem chtěl vizitku Marie Terezie a raději jsem do i cafe předem zavolal. Ještě že tak. Paní mi vysvětlovala, že  měli  vizitek se Švejkem jen devět a budou až v pondělí, ale že mi ji může poslat poštou.


Ani nějak nechápala, že tam chci jet také na výlet, navštívit po letech vrch  Hostibejk, a že také někteří lidé prostě chodí do práce.
Nějak se to tak stalo, že jsem si z různých důvodů udělal v pracovním týdnu den volna a měl jsem náhle na výběr z obou info center, ale až v pozdních odpoledních hodinách.

Díky tomu jsem také nemusel jet do Kralup složitě vlakem, ale mohl jsem použít linky číslo 466, která mě tam za pouhých 24 Kč ( jízdenka PID pro 3 pásma) a  po 50 minutách jízdy v 17 hodin dovezla. Moje první cesta vedla samozřejmě do info centra v MU, kde jsem mohl být opravdu spokojený s výběrem vizitek i pohledů. Pak mi to nedalo a šel jsem navštívit i cafe.


Hned při hlavní silnici, až u samotného mostu přes Vltavu vyrostl dole pod prázdnou budkou skutečně krásný turistický podnik.Posedět můžete venku i uvnitř, jsou tu i stojany na kola a prodávají se samozřejmě i suvenýry.

Kralupy mají jednu zvláštnost. Mnoho lidí, se přestěhovalo z Mělníka do Kralup a obráceně.A tak jsem tu zcela náhodně potkal osobu pocházející z našeho města, kterou jsem skoro 30 let neviděl. Díky ní jsem se dozvěděl, že k soše Švejka patří ještě psí extrement s obrovskou mouchou a nepřipravím o něj ani vás :-). Rozhodně lepší, než když jsem v mělnickém podloubí viděl jednou před volbami špejle s fotkami Standy Grosse zapíchané v těch pravých.


Zatímco si na dalších obrázcích můžete prohlížet známé kralupské stavby i plac, kde nám tak trochu chybí ten památný hotel, kam se chodilo po odběrech krve v 80. letech na minutky, tak vám prozradím, že mé další kroky vedly k restauraci na sídlišti Hůrka. Ovšem, tentokrát nevedla má cesta do jejich útrob, jako v dávných časech, ale pokračovala dále k vyhlídce na vrchu jménem Hostibejk.





V září by měla již celá trasa až na vrchol dostat zcela nový kabát. Na cestě najdete mnoho tabulí, které vás informují o zdejších geologických poměrech, dozvíte se tu i zajímavou pověst k tomuto místu, o historických vykopávkách, a na samém vršku najdete i bunkr v jehož útrobách na samém konci 2. světové války zbytečně zemřelo kvůli určité lehkovážnosti  pod samopaly SSmanů asi 7 lidí.




Výhled na Kralupy je tu krásný, jen trošku brání v jednom směru docela vysoký strom.



Najdete tu na vrchu i bývalou obrovskou restauraci, která je momentálně na prodej.


Kolem bunkru není mnoho místa, ale uvádí se, že až do roku 1942 tu kromě munice byla protiletecká děla, která byla pak odvezena na východní frontu.


Mezi sídlištěm Hůrka a částí, která nese jméno Zátiší protéká Zákolanský potok, podle něhož vede také cyklotrasa. Je to takové jako-by rekreační místo Kralup. Zde vtéká do Zákolanského potoka ještě Knovízský potok a najdete tu i směrové označení, které vám poví, který potok je ten, a který onen.


Této části Kralup zase dominuje restaurace Kochmanka a ani jsem si nedovolil čelní fotku,abych nerozdráždil kvanta rozjetých pivařů v zahrádce před restaurací.
Měl jsem ještě několik minut času, které jsem po mnoha letech věnoval procházce po místním železničním nádraží ( čekárně). Hlavní budova byla kdysi velkým hitem a je řešena tak, že můžete zajít odpočívat po schodech na sedačky do patra, odkud máte výhled dolů na všechny potřebné světelné tabule i pokladny a společnost vám dělají různé palmy, monstery a další podobné velké zelené květiny. Pamatuji, když zde bylo možné sledovat na monitoru různé dokumenty a reportáže ČD z různých akcí apod.

Poslední autobus jezdí z Kralup v 19.25 a vlastně jsem byl jediným cestujícím až na Mělník. Nedalo mi to a optal jsem se řidiče, zda spoj jezdí vždy takto prázdná. Prý je to teď o prázdniny slabší, ale shodli jsme se na tom, že lidé dnes nějak nedokáží krásné pohodlné cestování za pouhých 24 Kč ocenit. Fakt je, že třeba ani není tolik důvodů k cestám, jako kdysi, kdy všude jelo na tři směny spousta továren a autobusy i o víkendech ve 20 a 22 hodin byly běžnou a rozhodně ne prázdnou záležitostí.

středa 16. srpna 2017

Před 40 lety zemřel král rock and rollu Elvis Presley. Program Coutry Lhotka. Sraz motocyklů ve Mšeně.


Když tak dnes koukám na hlavní stránku Seznamu, tak mi tam nějak chybí Elvis  Presley, od jehož smrti dnes uplyne rovných 40 let. Elvis AAron Presley byl považovaný za krále rock and rollu, můžete si o něm přečíst zde na https://cs.wikipedia.org/wiki/Elvis_Presley , nebo na http://www.elvis.com/ a určitě si ještě dnes vzpomenou večer ve zprávách :-).

Pro mládí mé generace to byla jedna z prvních hudebních ikon. Byl jsem tehdy v teaneagerském věku, byly letní prázdniny a zajeli jsme si  z chatky na Kokořínsku do nedalekého městečka Dubá pro vínko. Již tehdy jsem byl skalním posluchačem slavného rádia Luxembourg a neváhal jsem vzít tranzistorové rádio sebou. Sotva jsem přijel a zapnul  svoji oblíbenou stanici, tak jsem se nestačil divit. Od 20 hodin, do 4 hodin ráno v pravidelném anglickém vysílání  hráli jenom písničky Elvise. Zpráva o jeho smrti byla taková zvláštní a dodnes někteří fanoušci tvrdí, že nezemřel a žije v anonymitě na tajném ostrově :-). Rock and roll, to je prostě hudba, která se nechá dlouho slyšet do kola, pokud ji občas proložíte jiným druhem hudby. Kdo by jen tušil, že nás o tři roky později opustí pod rukou vraha John Lennon a hudba ztratí další velikou ikonu.


A u hudby ještě zůstaneme. Country Lhotka, to je akce, kterou žije celá vesnice s moudrou sovou ve znaku. Téměř každý občan Lhotky, se na pořádání akce nějak podílí. Někomu může druh hudby ve stylu country připadat, jako něco, co omylem přežilo ty dnešní technopárty a podobné kravály, ale je to velká škoda pro vnímání člověka, jako takového i pro jeho celkový vývoj. Tišší melodická pohoda, u které se dá popíjet a promlouvat s přáteli, je prospěšnější lidstvu, než dunění reprobeden, mlácení hlavami v jednotvárném rytmu do prázdna a určitá agresivita, kterou to musí zákonitě vyvolávat, neb to zdraví zrovna nesvědčí.

Nevím, jak vy, ale myslím, že není od věci si sem dát jízdní řád místní lokálky, která má svoji trať podle areálu akce. Rozhodně myslete na to, že za volant, se po použití alkoholu neleze a ukazuje to jen na velkou morální nezodpovědnost člověka k ostatním lidem i svoji osobní neschopnost být silnější, než mé vlastní pohodlí. Opravdu tak předejdete zbytečným nepříjemnostem. A pak, ona taková pěší noční procházka letními poli a lesem má také kus romantiky, na který budete dlouho vzpomínat.


Co na akci bude za program?
16-17.30 Michal Tučný revival Plzeň. 18-19.30 Eldorádo. 20-21.30 Jakub Smolík. 22-23.30 Kamelot a od půlnoci Taxmeni. http://www.lhotka.cz/akce/akce-detailni-informace.php?c=261
Pokud jde o pivo, tak prý to nebude degustérská akce místních minipivovarů, ale takové ty běžně zajeté značky, jaké seženete v lahvovém provedení v supermarketech. Vstupné 150 Kč.( děti do 150 cm zdarma)



Tady v Mělníku to moc propagaci nemá, ale je to škoda a je dobře vědět, kam se také můžete jet podívat. Ve Mšeně bude sraz motocyklů naší výroby: http://www.jawaczveteran.cz/
Půjde o 7. setkání motocyklů československé výroby na náměstí Míru. Sraz v 9-10 hodin.

pondělí 14. srpna 2017

Lhotka přivítá country festival. Blíží se soutěž větroňů. Neprozkoumané cesty na hranici katastru Mělníka.


Milí čtenáři Soutoku i Mělníčku, dnes jste si mohli prostřednictvím Mělnického deníku prohlédnout obrázky z uplynulého sobotního Mělnického koštu a srpen se nám převalil do dalšího týdne. Takovou pěknou akcí příštího víkendu, která se na nás usmívá z plakátů, je již tradiční akce Country Lhotka, která si získala jméno i za hranicemi obce. Rád dávám na stránkách Soutoku plakáty přímo z terénu, protože to má určité kouzlo. Nuže, zde je tedy pozvánka do Lhotky.


Při svých toulkách jsem opět zavítal do odlehlých koutů katastru města a objevil jsem zde malou travnatou plochu, kterou užívá mělnický RC klub. Jak sami vidíte, tak  můžete zavítat dne 26. srpna na soutěž větroňů do poměrně hezkého prostředí a později tu bude probíhat i populární Drakiáda.
Kde modelářské letiště najdete?


Dalo by se říci, že je to hned u staré cesty z Mělníka do Strážnice, která se už v dávné minulosti používala občas, jako nekvalitní, ale přímá komunikace vyhýbající se Chloumku. Ani dnes není zrovna vhodná pro automobily, ale dobře slouží cyklistům i chodcům.



Srpen a září je již tak nějak ve znamení vína, a proto se nechte potěšit snímkem z mělnické vinice poblíž krematoria s názvem Sirotčí. Ve vinicích stály zkrátka samé romantické stavby a některé ty lisy, nebo strážní věžičky, se dochovaly v nějakém stavu dodnes.



Dnes se rozloučím jedním panoramatem. Právě od modelářského letiště odbočuje z hlavní cesty do Strážnice tato polní cesta, která by vás dovedla do Vehlovic. Přiznám se, že mé putování po její části bylo premiérou a leckdo tudy ještě nikdy nešel, ani nejel na kole. Přitom jsme stále v katastru našeho města., případně těsně za jeho hranicí. Stále je co objevovat a to i doma :-)). Takové panorama se mi tedy v jednom místě naskytlo. Můžete si tudy tedy klidně naplánovat procházku a jistě vás nebudou obtěžovat auta.

středa 9. srpna 2017

Tuto sobotu je v našem městě hlavní akcí Mělnický košt. Další zajímavé služby pro mladé lidi.


Občas se blogerům bohužel stává, že z nějakých důvodů nemají čas dělat věci tak, jak by sami chtěli a jak bývají čtenáři zvyklí, což není pro život blogu moc dobré, zvlášť když zmrzne na nějakém datu a dlouho se nic neděje. Do docela riskantní záležitosti, se pustil například iSoutok, když hodlá psát delší články jednou týdně a docela mi chybí denní kratší počteníčko. Ale, to jen tak naokraj.

Bývá zvykem, že se pokouším připomínat zde velké místní akce pod širým nebem, k tomu ještě i něco z okolí a nemám v úmyslu vynechat ani Mělnický košt. Reklamy není nikdy dost, byť ji jistě připomenou ještě i oficiální média. Nebudu se dnes nijak rozepisovat a představím pouze plakát na akci.

Také tu druhou část dnes tak trochu ostrouhám. V minulém článku http://soutok.blogspot.cz/2017/08/vite-co-je-couchsurfing-kam-ted-co-dale.html jsme se mohli mnozí dozvědět, co je to CouchSurfing. Četl jsem web autorky dále a narazil jsem na další zajímavé pojmy. Možná to člověk tak nějak tušil, ale uznejte, že v médiích se o tom moc nemluví a je to škoda.

Pro nás starší už je vše dávno po sezóně, ale mladá generace má dnes takové možnosti, že ani sama kolikrát neví. Protože jsem dnes v časové tísni ( jiné dlouhodobější povinnosti) a stejně bych k tomu moc nenapsal, tak především dávám odkazy:

https://www.workaway.info/

https://sk.wikipedia.org/wiki/WWOOF

https://www.helpx.net/

Sice jsme si v Čechách tak nějak zvykli, že když už někde něco děláme ( doma i v cizině), tak dostaneme zaplaceno, což může být díky kursu k euro výhodou, ale myslím, že uvedené možnosti mohou mít také něco do sebe, zvlášť když jde třeba jen o týden, méně starostí, strava a třeba i zajímavé exotické a možná vzdálenější místo.

Mladý člověk má dnes zkrátka obrovské možnosti poznávat díky školním jazykovým znalostem svět, třeba i jen nějaký čas a nemusí jen pátrat po brigádách v ,,našich" supermarketech apod.

neděle 6. srpna 2017

Víte co je CouchSurfing? Kam teď a co dále ? Odpoví vám magická hora Říp. Pohled na Klínovec.


Západ slunce nad Řípem.

Je mnoho  lidí na Mělníku i v jeho okolí, kteří ani do centra města nepřijdou a vše potřebné vyřídí pod kopcem. Pak je spousta těch, kteří tam sice přijdou, ale obvykle proběhnou Karlovo náměstí, pod Pražskou bránou na náměstí Míru, případně do Tyršovy ulice k poště.

Najdou se však i tací, kteří zajdou podobně, jako turisté na vyhlídku za zámek a rozplývají se nad tím, jak je tu krásně, byť i třeba jinak také rádi cestují. Krajina u Mělníka je totiž zajímavá už jen tím, že se tu stýkají jako-by dva druhy krajiny, dvě největší české řeky a je tu jedna hora, která vás bude vždy přitahovat.


Říp od obce Ctiněves.

To můžete stokrát ukazovat návštěvám, že tam na tom protějším svahu už je Praha, ta malá hlavička špendlíčku je vršek budovy na letišti v Ruzyni, tam jsou Kralupy, na obzoru paneláky v Kladně-Rozdělově, a ty dvě vrtule jsou větrnou elektrárnou nedaleko Slaného, ale stejně oči všech přitahuje asi nejvíce nepříliš vzdálená a osamocená bájná hora Říp.

Jednou se vám ztrácí v oparu tak, že není skoro vidět, jindy vidíte kapličku, některá obnažená skaliska i téměř každý strom aleje, která sem vede z boku z obce Rovné, ale vždy přitáhne aspoň na chvíli vaše oči. Někomu to možná vůbec nic neřekne, jiný to vidí jen jako cíl pro své děti v době konání tamní pouti, ale pro mnoho lidí je to místo relaxace i krásných dalekých rozhledů.


Nejkrásnější turistické značení má Česká republika.

Když k tomu přidáte, že nejde o horu vzdálenou, že je dějinami i bájemi opředená, stojí tu tak sama osamocená a můžete ji využít ještě i jinak, tak se opravdu vyplatí sem občas vyrazit. Dokonce i tehdy, když vám nějak chybí inspirace. Je výhodou, že jde o kopec zalesněný, kde najdete i při třicítkách chládek a na vyhlídkách vás ovane příjemný vánek.

A tak i já, se téměř po čtyřech měsících vydal opět sem a nezapomněl jsem si vzít samozřejmě triedr a rádio :-). Díky podivnému počasí, které nyní panuje, totiž vůbec nelze určit, jaká bude viditelnost do dáli, ani to zda budou nějaké zajímavé podmínky dálkového rozhlasového příjmu. Ona je to vlastně taková schválnost přírody. Nejlépe přece bývá vidět v zimě, když to pěkně fouká a s rádiem je to podobné, pokud zrovna nemáte to velké štěstí na takzvané ,,plechové nebe", kdy třeba místo našeho rádia Beat náhle slyšíte španělskou fotbalovou ligu a určujete, co jste vlastně ulovili za stanici.


Atmosféra od chaty na Řípu.



Uvnitř chaty je krb a velmi krásná místnost. Článek na Soutoku koncem prosince 2015.

Máme tu sice teď trochu menší komplikaci s dopravou a oběma mosty, ale ten pocit, kdy stojíte v polích, vnímáte cvrkot kolem a otvírají se vám pohledy na horu, nebo do dálky, tak ten za ten výjezd stojí. Za chvíli již potkáváte občas také lidi, kteří s vámi mají jedno společné. I oni dnes dostali nápad navštívit Říp.

Oblíbil jsem si zejména cestu od obce Ctiněves, která není tak známá, umožňuje v první části hezké výhledy, po nichž přichází pohodlná lesní partie po vrstevnici, a nakonec tu máme sice prudké stoupání na Pražskou vyhlídku, ale po velmi zajímavé pěšince s výhledy v závěrečné fázi stoupání. V porovnání s tím působí stoupání po panelce lesem od Rovného, jako nekonečné a navíc vás dovede přímo k chatě, kde ani návštěvník nemůže být schopný docenit, na jakém krásném místě, se nachází. To si uvědomí především až na vyhlídkách.


Rotunda.

Potkáte tu návštěvníky z okolí i ze vzdálených míst a nebojte se s nimi dát do řeči. Je to velmi snadné. Nabídnete triedr, odborně pohovoříte, co je kde vidět a leckdo bude za přednášku rád. Pak už jen stačí, se zeptat, odkud k nám zavítali, a protože to ,,samozřejmě všude znáte :-)))", tak z toho vznikne příjemná chvilka, která se někdy opakuje, protože stejné lidi můžete během dne na Řípu potkat i vícekrát.

Stalo se mi také, že se nějaké děti ptali rodičů, proč prý má ten pán na vyhlídce v ruce rádio a já vysvětloval, že na kopce se nechodí poslouchat stanice, jako Frekvence 1, hitrádia, nebo Beat, ale prostě se tu dělají krátké pokusy s příjmem vzdálených cílů. Jejich mámy nemohly zase pochopit, že třeba takový DAB+, se jenom proladí, stanice se nahrají do paměti, a už není účelem akce je poslouchat, ale pouze to, že signál ze vzdáleného vysílače někde v Německu  zrovna dostřelil až sem. A tátové se opodál usmívali :-).


Zde byl vytěžen základní kámen pro Národní divadlo.



Kopec Sovice již znáte. Odtud je krásný pohled na jeho vinný svah. Víno je hlavní mělnické téma příští soboty....
http://www.melnickykost.cz/melnicky-kost.php


Centrem obrázku opět kopec Sovice. Všimněte si na krajích snímku, jak jej řeka Labe obtéká.

Všude na cestách potkáváte lidi, kteří mohou nějakým způsobem obohatit váš život, nebo se dostáváte do zajímavých situací, kdy se vám vybaví něco z minulosti, co může být určitým způsobem i budoucností, pokud chcete.

. Když jsem se tak rozhlížel z Roudnické vyhlídky na České středohoří, bylo již odpoledne a trochu se zatáhlo. Vzpomněl jsem si na kamaráda, který mi v pátek říkal, jaká je to paráda, když si člověk lehne na záda a dívá se na hvězdy.To už mnozí ani neznáme, protože končíme u televize, u elektroniky, nebo někde v hospodě apod. Teď jsem se najednou vrátil do 80. let 20. století, kdy jsme kráčeli nocí po Doupovských horách, až jsme se usadili v půlnoci na podobném místě, jako je toto.


Mělník ze Řípu.

Detail.

. Pod námi bylo občas někde nějaké to světélko, kolem svítily hvězdy a ráno ve čtyři hodiny přišel očekávaný rozkaz. Vysoukali jsme se ze spacáků, popadli jsme své samopaly a na příkazy z vysílačky jsme imitovali střelbu na kdesi dole pod námi projíždějící kolonu. Podotýkám, že jsem se do skupiny přihlásil dobrovolně a mám zážitek na celý život :-)). Jen jsme si tak trochu při pochodu krajinou představovali, jak tam naši kolegové v táboře jistě dostávají do těla v rámci nějakého pořadového cvičení a hoši prý měli volné odpoledne :-))).

Na Řípu jsem měl tedy štěstí na výhledy. Ačkoliv se to nedá srovnávat s větrnými dny, s přechody front, nebo se zimou, tak jsem skutečně ten Klínovec asi viděl. Vzdálenost odtud je  93.6 km ! a bylo to na hraně viditelnosti triedrem. Příjemné počasí. Také s rádiem jsem mohl být celkem spokojený, ačkoliv to bylo v minulosti lepší. Očekávám, že s příchodem podzimu a zimy sem zase dostřelí multiplexy z Durynska a Saska-Anthaltska, ale třeba přijde jednou i něco z větší dálky, což se stává.


Panorama Pražská vyhlídka.

Největším přínosem však bylo seznámení s jednou ženou cestovatelkou, která také píše blog. Vůbec si nedovolím jí typovat věk, ale když dnes někdo řekne, nebo napíše, že pamatuje socialismus před rokem 1989, tak to může být klidně i člověk, kterému tehdy bylo 9 let a chodil do ZDŠ. Včera jsem na ten její blog tak trochu koukal a určitě si rád o tom jejím cestování něco přečtu i dále.

Víte, co to je CouchSurfing? Řeknu vám, že jsem na to čuměl asi tak, jako když jsem se těm rodinám na Řípu snažil vysvětlit, že v dobách, kdy měli mobilní telefon jen někteří podnikatelé, tak se někteří lidé dorozumívali občanskými radiostanicemi a kamioňáci je běžně používali při průjezdu městy, kdy je navigovali zrovna přítomní dobrovolníci.


Panorama poblíž Roudnické vyhlídky ( 50 metrů západněji).



Krásný pohled na vrchy poblíž Loun. Nejznámější je Raná ( stolová hora) díky rogalu. Všimněte si, jak krásně na pozadí probíhá pás Krušných hor.

Ani si ten CouchSurfing nějak neumím představit. A to žijeme v době, kdy si myslíme, že toho hodně známe a čeština opouští česká slova a zavádí ve velkém slova anglická téměř pro cokoliv. Trochu mi to připomíná jeden rozhovor se seniorkou na Zimním přechodu Nedvězí, ale tam šlo o rodiny, které se znaly a ty noclehy byly organizované v rámci společné dohody.Tady je vše na blind, vůbec se neznáte a jen tak někdo se rozhodne, že když chcete, tak u něj můžete noc, či dvě spát zdarma a třeba vám i dělá společnost. To jsou tedy věci. Tak snad zajímavá informace i pro vás čtenáře Soutoku, nebo mi něco uniklo ve víru reklamy a velkých věcí  tohoto světa :-).


Pozorný divák si všimne zhruba uprostřed na vrchu snímku vížky, která je s největší pravděpodobností chatou na Klínovci ( 1244 m.n.m.) Je to na hraně viditelnosti i triedrem.Vzdálenost vzdušnou čarou je 93.6 km.



Zde si můžete udělat představu, jak nejvyšší část Krušných hor vystupuje zcela vlevo od vrchů v blízkosti kopce Raná ( zcela vpravo). Pokud budete snímek v nějakém programu zvětšovat, také uvidíte nepatrnou vížku na Klínovci. Chce to prostě nějaké super výhledové počasí.

A ještě samozřejmě odkazy. Blogerka snad bude ráda, že má další čtenáře : http://mojestesti.blogspot.cz/2016/06/smer-bratislava-poprve-na-slovensku.html

a CouchSurfing https://cs.wikipedia.org/wiki/CouchSurfing

Kdo máte prázdniny, nebo dovolené, tak užívejte a vy ostatní vězte, že 5 dní uteče, jak voda a pokud obzvlášť máte rádi veřejné posezení u vína a pozdravy se známými, tak mám dobrou zprávu, že je tu příští sobotu 12.8. už 11. ročník Mělnického koštu.