Společnost Tereos TTD vyrobila na přání Martina Klihavce limitovanou edici homolí a kostek cukru ke 150. výročí mělnického cukrovaru. Za den jsou prakticky vyprodané! A takový by to byl turistický biznis, že ? Mělnické krásy Vánoc 2018.Mělnický Betlém Aidy Líhové Legnerové. Město jde spát.

Není mi známo, že by Soutok četl někdo nějak pravidelně, a také třeba čtyři dny i více někdy nenapíši nic nového. Je to o čase, o náladě i inspiraci. A tak jsem dnes napsal svému příteli Martinu Klihavci pozvánku na polední článek, neboť jsem se domníval, že mu to třeba dá nějakou inspiraci.

Odezva byla neskutečná a s pěti vykřičníky. Výročí mělnického cukrovaru, které bude v roce 2019 má již Martin pod palcem a dokonce již jednal s ředitelem firmy Tereos TTD sídlícím v Dobrovici u Mladé Boleslavi. Podařilo se mu s představitelem francouzské společnosti vyjednat výrobu limitované edice 100 ks historických homolí a 100 kusů kostek o rozměru 10x10x10 cm k tomuto výročí 150 let cukrovaru v Mělníku.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tereos_TTD

Někdo si možná řekne : ,, Proč tak málo ?" No, protože máme tržní hospodářství a bylo potřeba investovat peníze Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku MOOS.

Martin mě požádal, abych tomu udělal, jako v případě vernisáží mělnických knih, nebo mimořádným chvílím, kdy je zpřístupněné nějaké městské podzemí reklamu. Jenže, ono tentokrát není téměř čemu dělat reklamu. Za jeden den, se vše zřejmě díky facebookům vše rozprodalo, až na několik posledních kousků. Cena jedné homole je 100 Kč a kostka stojí 150 Kč. Jde o limitovanou edici.

Když jsem ten e-mail četl, tak jsem nelenil a skutečně jsem se hnal na poslední chvíli do info centra, které je jediným místem, kde se to dá sehnat. Děvčata mi nechala ochotně vyfotit i vlastní záběry, které jste jistě poznali ( ty na skle). Je tam ještě několik kousků homolí i kostek, ale věru, na tak velké město nevím.

Co z toho vyplývá ? Zase je to ukázka těch schopností, kterými Martin oplývá. Psal jsem tu články, kde jsem porovnával Kutnou Horu s Mělníkem a upozorňoval jsem , jak vhodně vybraný suvenýr dokáže divy. Například lidské lebky všech velikostí ( imitace), které se skvěle prodávají na předměstí v Sedleci, kde je v Kutné Hoře naše nejslavnější kostnice.

Město si nemůže myslet, že snad někde v Dobrovici u Mladé Boleslavi někdo myslí na Mělník. To je dnes pro ně jenom balírna cukru. Třeba právě tady je možnost požádat firmu o výrobu dalších suvenýrů. Pro ně by to měl být kšeft a pro Mělník možnost zisku z turistického ruchu. Chce to ovšem zainvestovat.

V říjnovém čísle ČD tip pro vás je pozvánka do Hodonína, do míst života presidenta Masaryka. Docela jsem se divil, co tam všechno nabízí turistům.
Je to například zvonkohra, která střídá 360 melodií, zpívající fontána a jakýsi kostel. Aby se to netlouklo, tak zvonkohra jde v 57. minutě, kostel v celou a fontána tři minuty po celé hodině. Krom toho je tam ZOO, muzeum nafty se suvenýry a zajít si můžete i k Baťově kanálu, nebo k nejstarší budově na slovenském území ( 9 km od Hodonína) z doby Velké Moravy. Z radnice je výhled na Palávu, Karpaty, Javorníky apod. Bohužel je něco jen sezonní ( výhled z radnice a zpívající fontána).

Každé město se snaží být turisticky co nejzajímavější.

Známá mělnická básnířka, výtvarnice a členka MOOS Aida Líhová Legnerová vytvořila pro letošní Vánoce tzv. Mělnický papírový Betlém, kde jistě poznáváte i četné mělnické stavby.
Osobně si myslím, že jde o krásný počin  a další velmi milý suvenýr s tématikou města k jeho občanům i turistům. Je to další krásná vizitka těch, kterým není naše město lhostejné a mají k němu trvalý letitý vztah.

Nečekal jsem, že dnes vydám články dva a nevím, co a kdy bude příště. Proto jsem se rozhodl, že tu další svoji báseň, která patří samozřejmě mezi ty básně o městě Mělníku, že ji zveřejním zkrátka již nyní. Zatímco básně Labe a Vltava vznikly až v roce 2004 pro sbírku Mělník veršem, která vyšla v internetovém nakladatelství v Ledenicích ( CB), tak tato báseň je z kolektivní sbírky Mělník veršem a obrazem z roku 1993, kterou vydal tehdy místní Pegas.

Užívejte krásné blížící se vánoční časy a mějte rádi naše krásné město, byť není bohužel vždy vše tak, jak bychom si přáli. Úspěšný vstup do dalšího pracovního týdne !

           Město jde spát.
                                                                                         
                                                                                           Slunko rozpustilo své zlaté vlasy,
                                                                                           rozdalo po kraji rudé polibky,
                                                                                           z nichž poslední patřily řece,
                                                                                           naposled zamávalo i městu.

                                                                                           Do parku se vkradlo šero
                                                                                           a počalo své vítězné tažení,
                                                                                           až zcela pozřelo vinici
                                                                                           i vzdálené vrcholky kopců.

                                                                                           Posvátné ticho rozčeřil zvon
                                                                                            svým čtyřikrát opakovaným bim
                                                                                           a několikrát hlubším bam
                                                                                           ze štíhlé vysoké věže.

                                                                                           Venuše oděna v bělostné roucho,
                                                                                           se roztančila s prvními družkami
                                                                                           po tmavnoucím nebeském oceánu
                                                                                           a v uličkách vzplály lampy.

                                                                                           Desítky světélek posely obzor,
                                                                                           náhle tak velmi vzdálený,
                                                                                           a protější břeh se proměnil
                                                                                           v souvislý černý les.

                                                                                            V podloubích ožily lucerničky
                                                                                            vedle bizardních reklamních nápisů,
                                                                                            za malými okénky domů
                                                                                            bylo cítit pulsující život.

Titulní obrázek sbírky : Václav Žemla.

Sluneční hodiny na boku zavřené bývalé restaurace Zlatý beránek.

A pozor, abych nezapomněl :-) ! Slíbil jsem i krásné vánoční záběry důležitých artiklů ve městě.

Rok 2019 by měl být na Mělníku ve znamení průmyslu a dopravy, zejména pokud jde o některá výročí. Dnes si navíc ještě počtete vesele i vážně o Labi a Vltavě.

Labe před městem ( vpravo bývalá restaurace Hadík, v pozadí cukrovar)

Milí čtenáři, posledně jsem zde díky časopisu Živá historie získal motiv pro napsání článku o prvním parníku Bohemia, který tu již v roce 1841 pod městem plul. Není bez zajímavosti, že jsem jej ještě později doplnil, protože mi přišlo dobré zmínit například to, že to bylo mnoho let před vybudováním komor v Hoříně, před regulací řeky Labe, a i to , že sám Joseph John Ruston, se dožil úctyhodného věku 86 let. Nakonec jsem jej doplnil i o další odkazy.

Mimochodem, statistiky sice hovoří o tom, že se lidský věk i přes četné civilizační choroby prodlužuje, což vídáme asi nejčastěji zejména u některých veřejnosti známých osobností ( Jiřina Bohdalová, Eva Pilarová, Iveta Simonová, František Purš ( 88), Jan Červený ( mělnický básník: 95 let, zemřel v roce 1995), ale i v dávných časech, se našli jedinci, kteří překvapili. Jednoho z nich si možná pamatují i ti, kteří chodili do trafiky pro noviny, časopisy i cigarety a on k nim kdysi shlížel s obalu cigaretové krabičky. Narodil se roku 1763 a zemřel v roce 1848 ve věku nedožitých 85 let.

https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Jacob_Astor

A vlastně sem teď tak trochu patří :-).

Seřadiště vagonů v přístavu.

Ten časopis Živá historie zmiňuje nyní také legendární Orient expres a vlastně mi tak napovídá, o čem mám tento uplakaný víkend psát. Příští rok s tím vším vlastně minimálně na bázi výročí u nás v Mělníku koresponduje.

Toho nejdůležitějšího výročí, se totiž dočká mělnický cukrovar, který stojí pod Mělníkem již 150 let a založen byl roku 1869. Kromě oficiálních stránek společnosti Tereos TTD, která tu nyní sídlí ....

http://www.cukrovaryttd.cz/vyroba/zavody/balici-centrum-melnik/historie-cukrovaru-melnik/

máme přímo zde na Soutoku sérii článků na toto téma z přelomu let 2014- 2015. Asi nejvýznamnější, nejpřínosnější a nejčtenější z nich je díky osobě pana ing. Jáchymstála článek ....

http://soutok.blogspot.com/2015/01/male-povidani-o-melnickem-cukrovaru.html

Ačkoliv přímo zbožňuji články našeho zesnulého historika Františka Purše, které mají duši, tak pan Jáchymstál přináší v tomto případě takové informace, které jsou doslova hodny nějaké případné výroční publikace. Nemám vůbec tušení, zda něco takového vznikne, protože vše je o domluvě těch vlivných osob, ale určitě si o tom můžete hodně počíst právě zde na webu.

(Rychlík od Ústí nad Labem v Mlazicích. Od včerejšího dne nese název Střekov


Cukrovar byl se světem spojený po Labi a děkujeme za tyto záběry !! ....

https://soutok.blogspot.com/2014/01/a-tak-se-melnicky-cukr-v-roce-1963.html

Tak se mělnický cukr stěhoval v roce 1963 do lodí na řece.

A samozřejmě byl spojený s nádražím i vlečkou, která byla zrušena se stavbou obchvatu, a která má v roce 2019 také výročí. Byla totiž postavena v roce 1889 ....

http://zrus-zan-zel.blog.cz/0812/zeleznice-melnik-nadrazi-melnik-cukrovar

Autor uvádí data provozu:  1889- 2007. ( 118 let byla tedy vlečka v provozu) Uplyne tedy 130 let od její výstavby, která započala přesně 15 let poté, co měl Mělník pod městem své nádraží ( 1874). To bude brzy slavit 145 let vzniku. Dříve vozily poštu a cestující dostavníky na nádraží do Dolních Beřkovic, které se v letech 1850- 1873 jmenovalo ,, stanice Mělník ". Levobřežní labská trať totiž vznikla o 24 let dříve, než pravobřežní.

Železniční pojení Praha-Mělník je dnes významnější, než kdykoliv v minulosti.


O mělnické hlavní železniční trati 072 existuje samozřejmě wikipedie ....

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Lys%C3%A1_nad
_Labem_%E2%80%93_%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem

.... , ale osobně si více vážím článku pana Antonína Dostálka ....

https://www.kf0015.cz/?p=11860

Bylo mi ctí, se s tímto člověkem zcela náhodně a přímo na nádraží  osobně setkat .....

https://soutok.blogspot.com/2015/12/lokalka-z-melnika-do-msena-byla-dnes.html

Osobně bych si přál, aby tak, jako u oslav 150 let trati Turnov- Kralupy nad Vltavou, vznikla i krásná kniha o té naší, která vede vlastně až z Vídně do Děčína, ale je otázkou, kdo se toho zhostí. Nicméně, pan Dostálek napsal o úseku Nymburk-Děčín krásný článek.

Pokud snad někdo neví, co taková kniha může kromě historie vzniku popisovat, tak to jsou právě historická data otevření různých stanic i úseků, povídání o odbočujících vlečkách a jejich důvodu, popis různých nádraží i strojů a vlaků, které kdy po trati jezdily apod.

Rakouská lokomotiva Taurus na čele vlaku linky Praha - Vídeň- Graz v Břeclavi. Zde připomínka historického faktu, že trať přes Mělník budovala ÖNWB a vedla po trase Vídeň-Znojmo-Jihlava-Kolín-Mělník-Děčín. ( pokud vyjedete z Mělníka někdy po 5.30 ráno, jste v Břeclavi  v cca 9.55).
Pardon, zde odpolední záběr před návratem k domovu, ale lokomotiva stejná v rakouské barvě. Nejspíš spěšný vlak do Rakouska. Ranní spoj byla v modrém.


Svoji historii má samozřejmě dnes nesmírně důležitá vlečka do přístavu, která kdysi zajížděla i do chemičky na Pšovce ( Mefrit). A nedávno dokonce probíhaly diskuse, zda by nebylo dobré zřejmě někde u Mělníka ( směr Liběchov) spojit levobřežní a pravobřežní trať. Dnes se zase píše o silničním mostu přes Labe u Horních Počapel v souvislosti se spalovnou. Plánů však bývá v životě mnoho a skutečnost se vleče často tak, že se ji jedna generace ani někdy nedočká.

Vždyť i ten rozdíl 24 let mezi vznikem tratí 090 a 072 je vlastně také rozdíl jedné generace.

Opět otevřený starý Strakův most z hořínského břehu.

Posledně jsem dostal takový nápad, že bych mohl v čase kolem Vánoc oprášit některé své staré básně týkající se věcí souvisejících s městem a znovu je po letech poslat do světa internetu, ať v čase pohody a očekávání přinesou třeba někomu milé pohlazení po duši.

O Labi jsem zde napsal již několik článků s daty. Dočetli jste se, kam až při povodních při různých stavech vystoupala a vystoupá hladina řeky, nebo i to, jak je kde Labe široké apod. To vás zajímá asi nejvíce, a tak jen připomenu, že je to u nás u obce Libochovany, kde má na chvíli až 320 metrů, což je hodnota, která se objevuje až mnohem později  za německým městem Magdeburg. Vidíte, a o železnici jsem vlastně nikdy nic nesložil :-).

Řeky, to jsou prostě ty nejdelší dálnice, na jejichž březích se mění krajina i kultůry.
K napsání Vltavy mě samozřejmě inspiroval Bedřich Smetana :-). Řeka má od pramene, až pod Mělník díky svému klikatění v krajině cca 420 km délky a vlastně by měla nést své jméno až k Severnímu moři, jako delší řeka, ale vyjímka potvrzuje pravidlo.

Keltské ( zase to současné číslo Živé historie) jméno Elv a pozdější germánské Elbe, a naše Labe prostě učinilo vyjímku. Ostatně, díky nejnovější mezinárodní kilometráži dnes víme, že to máme po vodě k severnímu moři 839 km. Dříve byla národní nula pod Mělníkem a ačkoliv mají všechny řeky nulu tam, kde se vlévají, tak Labe se odtud počítalo na obě strany. Tedy, až po hranici.

Lipenská přehrada v létě 2016.

   Vltava
                                                        Na Trojmezí zrodila se
                                                                                         dívka krásná jako květ.
                                                                                         Skotačila mezi kopci,
                                                                                         pak koupala se v Lipně hned.

                                                                                         Prohlédla si hrady zámky
                                                                                         i v Masných krámech pobyla,
                                                                                         kde si dala rande s Malší,
                                                                                         než se zas dál vydala.

                                                                                        Světlušky pak pozdravila
                                                                                        a každou letní muziku,
                                                                                        když se kolem proplétala
                                                                                        a Měsíc ji ved za ruku.
                                                               
                                                                                        Přes jezera plná jachet
                                                                                        dorazila pod Prahu,
                                                                                        kde se v klidu nalíčila,
                                                                                        než se pustí do davu.

                                                                                       Majestátně prošla mosty,
                                                                                       obkroužila Hradčany,
                                                                                       však už na ni ženich čeká,
                                                                                       tak teď ještě do vany.

                                                                                       Zítra totiž v lužním lese,
                                                                                       pod zámkem českých královen,
                                                                                       řekne svoje ,,ano" Labi,
                                                                                       než vytančí z Čech spolu ven.



                                                                                                   Labe

                                                                                       V nejvyšších horách našich,
                                                                                       uzounký potůček z kleče vytéká,
                                                                                       křišťálová voděnka
                                                                                       poselství nese do údolí,

                                                                                      jak tady v kameni
                                                                                      města jsou vyrytá,
                                                                                      pod svými erby
                                                                                      ji téci povolí.

                                                                                      Přes balvany veliké
                                                                                      přes obří kmeny stromů,
                                                                                      přes horská města i vesnice,
                                                                                      do lužních lesů k nám domů.

                                                                                     K nám, kde snoubí se s Vltavou,
                                                                                     po její předlouhé cestě,
                                                                                     obřadně spojí vody své,
                                                                                     ve starém královském městě.

                                                                                     Pak dlouze budou si vyprávět
                                                                                     na své svatební cestě,
                                                                                     co všechno už jenom prožily
                                                                                     a co asi zažijí ještě ?

                                                                                     Naposled projdou se pohořím,
                                                                                     pak cestou z pískovcových skal
                                                                                     a při setkání se soutěskou
                                                                                     zajme je zvláštní žal.

                                                                                     Naposledy potom líně
                                                                                     roztáhnou se po rovině
                                                                                     a dlouho k moři budou kráčet
                                                                                    a stále více břehy smáčet.

                                                                                    V neonovém velkoměstě,
                                                                                    pak potkají na své cestě
                                                                                    lodní obry první třídy,
                                                                                    jaké neviděly ještě nikdy.

                                                                                    A když břehy opustily
                                                                                    a nabyly velké síly,
                                                                                    mohly dělat velké věci
                                                                                    mohutné jsou dosti, přeci.

První parník v Čechách plul již v roce 1841 pod Mělníkem. Bohemia byl dílem dvou pánů z Anglie. Dnes jsme se dočkali opět vysněné lodní dopravy.

Milí čtenáři, jistě někteří víte, že k mým oblíbeným časopisům patří také časopis Živá historie, který mi dodá občas i nějakou inspiraci :-). Stačí si jen vzpomenout na můj loňský výlet, kdy jsem navštívil místo posledního boje našeho slavného krále Otakara Přemysla II.

Zrovna včera jsem se dostal ke kapitole, která se týká prvního českého parníku, který jsem tu již také zmínil v úvodu seriálu o dopravě ....

http://soutok.blogspot.com/2011/11/povidani-o-doprave-na-melniku-i-pod-nim.html

( Týdeník Mělničan 7.7. 1864) Tehdy jsem pouze uvedl, že mimo jiné plula jedna spoj v 5.30 z Obříství až do Dražďan, ale vůbec mě nenapadlo pídit se po podrobnějších informacích. Kde se loď vzala ? Kdo ji navrhl, a kde byla postavena ?

Až včera jsem si po přečtení titulku uvědomil, že by mohlo některé čtenáře třeba zajímat podobně, jako mě, jak to tedy bylo, protože ta historie je prostě úžasná a je skvělé žít na Mělníku a o lecčems zde u nás aspoň trošku něco vědět, byť si to mnohdy musíme zopakovat. Vědomosti totiž způsobují člověku radost, která je dost důležitou součástí našich životů.

Již dávno jsem kdysi napsal, že nerad něco opisuji a kopírování také není to pravé ořechové, a tak sem dám především odkaz na wikipedii, kde je vše podstatné napsáno .....

https://cs.wikipedia.org/wiki/Parn%C3%ADk_Bohemia

A přece tam některé věci nenajdete. Třeba to, že nejprve oba pánové odcestovali ze své domoviny do Vídně, kde žili a kde stavěli lodi pro plavbu na Dunaji. Když přesídlili do Čech a zrodil se ten první parník Bohemia, který prvně vyplul právě ve zmíněném roce 1841, tak došlo k takové zajímavé situaci.

Vltava byla tehdy poměrně mělkou řekou, kanál, ani hořínské komory tehdy ještě neexistovaly a ačkoliv měl parník ponor jenom nějakých 40 cm( !), tak za příznivého vodního stavu ty první plavby skutečně vedly přímo z Prahy, ale brzy se od toho z mnoha důvodů upustilo.

Nejprve vyjížděly z Prahy v 5 hodin ráno do Obříství koňské povozy a odtud loď odplouvala v 8 hodin. V patře bývalého zámku dokonce vznikl hotel, který sloužil těm, kterým se nechtělo tak brzy vstávat a cloumat se kočárem. Lodí neplul tehdy jenom tak někdo, ale významnější osobnosti, obchodníci apod.

Společnost se již tehdy  obávala konkurence v Sasku, zrodila se loď Germania, která umožnila současně v jednom dni vyplout z Obříství i z Drážďan a nakonec měla společnost dokonce tři lodi. To však již přišel rok 1850, kdy se zrodila železniční trať z Prahy přes Ústí nad Labem a Podmokly ( Děčín) do Drážďan, což byl rychlejší způsob dopravy, který pobral i více lidí.

Jak vidíte z týdeníku Mělničan, tak loď sice ještě v roce 1864 plula z Obříství do Drážďan, ovšem Joseph John Ruston nakonec na paroplavbu po Labi rezignoval a odstěhoval se do Vídně, kde nakonec v roce 1895 ve věku 86 let zemřel. Jak se můžete dočíst, tak parní stroj parníku Bohemia údajně pohání ještě dnes  jeden jmenovaný parník v Sasku. Za zmínku stojí i to, že továrna v pražském Karlíně, kde loď Bohemia vznikala, teprve nedávno ztratila svůj poslední tovární komín a svoji poslední tovární budovu.

Od té doby uplynulo již 177 let a pod Mělníkem se mnohé změnilo. Zejména vy, kteří se zajímáte o historii a historické fotografie, tak jste jistě viděli mnoho fotografií právě dokončených, nebo ještě rozestavěných komor na laterálním kanále v Hoříně, a stejně tak mnoho parních plavidel tamtéž po dokončení stavby v roce 1905.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdymadlo_Ho%C5%99%C3%ADn

https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Labe_(vodn%C3%AD_cesta)

Parník tedy plul po neregulovaném Labi a zprvu občas za příznivého stavu i po Vltavě již nějakých 64 let před stavbou laterálního kanálu a komor v Hoříně.

Moje generace za časů našeho dětství a mládí znala již jenom tlačáky plující především mezi Chvaleticemi a Lovosicemi, ale také Prahou a Hamburkem. Až teprve v roce 1997 jsem zaznamenal pod Mělníkem první zahraniční výletní loď s názvem Swiss Coral a třikrát sem přes prázdniny plula z Prahy Vltava, nebo Vyšehrad. Dnes již Labe opět žije loděmi, především těmi výletními ze zahraničí, ale i místní sezonní linkou. Rekordně dlouhá i široká Labská princezna ( Elbe Princes), se nám již okoukala a poslední dobou končí právě zde.

A nápad střídá nápad. V letech 1992 - 1995 jsem se věnoval, coby tehdejší člen místního Pegasu poesii a rád jsem věnoval několik básní našemu městu, jehož domy v historickém středu dostávaly nové omítky a tím i určitou barevnost. Tehdy jsem ještě nevěděl, jak to jednou bude na řece pod městem vypadat a bylo to takové přání, které se určitým způsobem po letech splnilo.

Blíží se čas Vánoc, jsou tu adventní chvíle, tak proč nesáhnout třeba do archívu a nepřipomenout si občas nějakou tu báseň, která má něco společného s našim městem, nebo vodami pod ním :-) ? A tuto báseň ( obrázek) jsem věnoval právě myšlence lodní dopravy pod městem. Je to vůbec možné, že od té doby uteklo 26 let ?!!

Kdysi jsem znal osobní lodní dopravu a večírky na lodi pod Mělníkem jen z vyprávění rodičů. Po mnoha desetiletích můžeme říci, že nám tu opět několik let pod městem plují zase výletní lodi, a my nemusíme za touto atrakcí někam jet, jako dříve, ale můžeme se případně svézt i doma.

Jarmark v mělnickém muzeu přilákal 1500 návštěvníků !! Odkazy na 8 seriálů Soutoku. Dvakrát hudební Brazílie a jedna sladká Afrika.

Milí čtenáři, víkendový život našeho města nebyl jen na náměstí Míru, ale také v našem mělnickém muzeu. Sobotní jarmark v muzeu přivítal opět neuvěřitelný počet návštěvníků. Pokud jste tam nebyli, nebo si to chcete prostě jen znovu připomenout, tak tu mám krásnou reportáž přímo z RMM.

Před rokem jsem si uvědomil, že je na Soutoku docela dost seriálů a čtenář je vlastně objevuje zcela náhodně, a leckdy třeba klikne na nějaký pokročilejší díl. Tehdy mě napadlo udělat takové úpravy. V jednom článku jsem udělal odkazy na první díly 8 seriálů. Čtenář si tam vybere seriál, po kliku se dostane na první díl, a na jeho konci je odkaz na díl další. Nyní, když se blíží Vánoce, tak mě tak napadlo, že bych mohl občas do článků vložit odkaz právě na ten článek, kde jsou odkazy na ty první díly seriálů. Dnes tedy tak prvně činím. Pod obrázkem jedoucího vlaku najdete odkaz na článek se seriály.

Nedávno jsem opět poslouchal netové rádio a dostal jsem  určitou inspiraci. Lidová hudba v Brazílii má několik tváří. Podívejte se na dvě z nich. A jedna sladší z Afriky nakonec. Téma najdete pod obrázkem z letošního Vrkoče.

Jarmark v mělnickém muzeu přilákal opět stovky návštěvníků
Mělník, 1. 12. 2018, 9:00 - 17:00 hod.

Nákup originálních dárků s duší, pozorování šikovných řemeslníků při práci, sváteční setkání s přáteli, či oblíbené rukodělné dílničky pro děti přinesl sobotní sedmnáctý ročník Předvánočního řemeslného jarmarku v mělnickém muzeu.

 Na oblíbené akci, která spoluotevírala adventní čas v Mělníku představili své výrobky například hrnčíř, šperkaři, dráteníci či perníkářka. Ke koupi byly háčkované a textilní výrobky, vánoční vazby, zboží z levandulového světa, přírodní mýdla, dekorace z decoupage a scrapbookingu, malované obrázky, kamínky, knížky...atd. Opět sem z Podkrkonoší zavítala rodinná společnost Juklových s ruční výrobou foukaných ozdob. Letošním hitem byla ozdoba ve tvaru fotbalového míče a samozřejmě oblíbená zvířátkaJ

Z jižních Čech přijela Emilie Jablonská se svou mistrnou perníkářskou tvorbou a z Turnova Dana Kadeřávková s výrobou vinutých perlí. Na děti čekaly interaktivní dílničky, kde si pod vedením zkušených lektorů vlastnoručně vyrobily dáreček nebo sváteční dekoraci. Velcí i malí měli příležitost potěšit se pohledem na vystavené betlémy z Jilemnicka i mělnický perníkový betlém na výstavě Půjdem spolu do Betléma.

 Nechyběla medovina či svařák na zahřátí. Doprovodný program jarmarku byl tentokrát netradiční. Pro potěchu oka byly instalovány květinové vazby Jaroslava Hobíka a tajemné bonsaje Spolku přátel bonsají Mělník. V sobotu zavítalo do muzea téměř 1500 návštěvníků.

Jarmarkem však adventní akce v mělnickém muzeu nekončí. Tuto sobotu 8. 12. v 14:00 hod. můžete navštívit komentovanou prohlídku výstavy Půjdem spolu do Betléma s kurátorem Mgr. Lukášem Snopkem.

 Další prohlídky budou následovat 12. 12. v 16:00 + 16:30 DÍLNIČKA - ponikelská perličková hvězdička s Jitkou Královou a 27. 12. 10:00 + 11:00 DÍLNIČKA - perníčky s dr. Danou Holmanovou. Ve čtvrtek 6. 12. muzeum za finanční podpory Středočeského kraje pořádá Adventní koncert v chrámu sv. Petra a Pavla od 18:00 hodin.
-rmm

https://soutok.blogspot.com/2018/02/radikalni-rez-na-soutoku-osm-serialu.html

Španělé na Vrkoči ( červen 2018)

Brazilská rozhlasová stanice nese název Tropicalisima Salsa :

https://www.youtube.com/watch?v=F-_TLd1uy0E

Rádio Estancia:

https://www.youtube.com/watch?v=RqAeu2gZgfI

Paradisagasy FM:

https://www.youtube.com/watch?v=EDUB4RmZUUU

Středa patří Mikulášské nadílce. Pozvánky do MKD a Zelčína. Ve čtvrtek Adventní koncert. Program Polabských vánočních trhů v Lysé nad Labem ( 30.11.- 16.12. 2018). DAB + začne v prosinci vysílat mimo jiné i z vysílače Buková hora.

Ilustrační foto:  Mělník 14.1. 2017

První prosincový víkend si s námi pěkně pohrál. Zatímco v sobotu byly teploty těsně pod nulou a napadlý sníh se nám držel, tak dnes se dostaly teploty nad nulu a pěkně nám pršelo. To se ale ani trochu nikomu nehodilo, zvlášť pokud jste měli v plánu  kultůru v centru, nebo jste zkrátka něco doháněli. Ono totiž nelze, se stále jen něčím bavit, nebo se někde procházet a těch důvodů může být celá řada.

Ale, není od věci udělat zase malou reklamu akcím, které připadají na Mikuláše. Tentokrát je to místní MKD a tradičně i Zoopark v Zelčíně. Pak tu mám pozvánku na čtvrteční Adventní koncert v chrámu sv. Petra a Pavla a pozvánky dnes uzavřu výstavištěm v Lysé nad Labem, kde jsou každý víkend, až do poloviny prosince stále nějaké trhy.

A čím to všechno zpestřit, aby to nebyl jen samý plakát ?

Významnou událostí je pro majitelé rozhlasových přijímačů s příjmem pásma DAB+  zpráva, že začne někdy právě v tomto měsíci vysílat také vysílač  Buková hora na kanále 12C výkonem 10 KW. Těch vysílačů pro DAB+ bude spuštěno současně více, ale pro Mělník je nejdůležitější právě Buková hora.Více se dočtete v odkaze pod příslušným tématickým obrázkem.

Úspěšný vstup do prvního prosincového pracovního týdne !

https://www.televizniweb.cz/2018/08/digitalni-vysilani-ceskeho-rozhlasu-dab-muze-pokryt-dalnici-d1-vysocinu-vychodni-a-severni-cechy/

První prosinec 2018. Den, kdy si Mělník rozsvítí svůj vánoční stromek. Fotogalerie z loňského roku.

Loni jsme si rozsvítili stromeček 26. listopadu, aspoň podle data článku, ale dá se to samozřejmě dohledat přesněji. Letos tato kulturní událost připadne na dnešní první prosincový den. Nehledal jsem teď žádný plakát, ale někde se píše o 17. hodině.

A tak dobře :-).

https://www.melnik.cz/adventni-trhy-a-rozsveceni-vanocniho-stromu/a-3882

Proč si však trochu nepřipomenout, jak to bylo loni, když už ty fotografie máme, že ? Celý článek je potom zde na.... http://soutok.blogspot.com/2017/11/melnik-slavnostne-rozsvitil-vanocni.html

k velké radosti, se mi tehdy prvně podařilo vyfotit také alpského čerta a více je o něm právě ve zmíněném článku.