pátek 15. února 2019

Již v polovině března půjdeme do dalších neznámých mělnických sklepů. Opět je tu mimořádná příležitost spatřit jednorázově veřejnosti dosud nepřístupný středověký sklep. Na knize Na kole přes Afriku, se usilovně pracuje. Co bylo před rokem ?


Únor patří masopustům, a to jak u nás, tak třeba u sousedů, nebo i v Brazílii proslulé svým tradičním karnevalem v Riu  právě v tomto období. Když jsem tedy nakousl tu Brazílii, tak dám odkaz aspoň na dvě brazilské netové stanice.

https://www.radio.net/s/tropicalisimasalsa     https://onlineradiobox.com/br/estancia879/?cs=br.villamix

Pojďme však dnes na něco domácího a parádního. Marathon otrevírání středověkých sklepů v centru města pokračuje i v roce 2019 ! Samozřejmě pod hlavičkou MOOSu. Poznačte si v kalendáři termín 16. března.

A až si přečtete dnes s předstihem v premiéře na Soutoku zvací článek, tak se trochu podíváme rok nazpět. Samozřejmě, že již s netrpělivostí vyhlížím vydání knihy Na kole přes Afriku, o jejíž kvalitě měli rozhodnout čtenáři webu, kteří projekt podpořili a vzpomínám, jak jsem tu před rokem podle možností na Google streetu cestoval africkými silnicemi, kudy tehdy projížděl v reálném čase prachatický rodák Tadeáš Šíma na svém bicyklu a držel mu palce, aby zdárně dojel.

I on kromě psaní knihy a různých přednášek pro veřejnost na svém facebooku občas vzpomíná a tahle příhoda v druhé části dnešního článku stojí za zmínku.

 Dodejme ještě, že se včera krásného životního jubilea 100 let dožil známý cestovatel Miroslav Zikmund a určitě je to příjemnější zpráva, než nedávné úmrtí pana Luďka Munzara, který si mě mimochodem ještě navíc získal seriálovou trilogií na přelomu tisíciletí, kterou věnoval našim rozhlednám, pramenům řek a památným stromům, což tehdy vedlo k záchraně mnohých těchto památek.




Den otevřených dveří mělnického podzemí - sklep domu čp. 134 v Palackého ulici


Mělnický osvětový a okrašlovací spolek Vás zve na prohlídku další části mělnického podzemí, které dosud nikdy nebylo pro veřejnost přístupné. V sobotu 16. března 2019 od 9:00 do 17:00 hodin budou mít zájemci možnost poprvé a pouze na jeden den navštívit dvoupatrové sklepení domu čp. 134 na rohu Palackého ulice a ulice Kněžny Emmy. V tomto sklepě je zavedena elektřina pouze v prvním podzemním patře, druhé patro osvětlené není, proto si vezměte baterky s sebou. Přístup bude volný průběžně po celý den, neděláme žádné rezervace ani objednávky vstupenek. Prohlídku lze absolvovat i s dětmi.

  Moc děkujeme panu Kopeckému, že nám umožní prohlédnout si krásné podzemí jeho domu.

Martin Klihavec, předseda MOOS





Ahoj, tady Táda 😊
Přesně vloni v tuhle dobu se stala velice zvláštní věc.
V úmorném únorovém vedru v Mali šlapal zarostlý chlapík na svém kole s plnou polní a kšiltovkou od Tatry do mírného kopečku, kde na něj čekal u zaparkované Toyoty veselý mužík s bílými zuby, načež přivítal osamělého jezdce plynulou češtinou: "Nazdar chlape, kam to šlapeš?"
A tak se stalo, že jsem potkal Sanugu. Doktora, který studoval v Bratislavě asi v době, kdy jsem se narodil a neměl o Mali ani páru.
Tehdy jsem z kola skoro spadl, jak jsem byl překvapen mateřškým jazykem v tomto kraji žhavého slunce, častými požáry vegetace a much tse-tse.
Dr. Sanuga má sedm dětí a jednu televizi. Když jsme se loučili, naklonil se ke mně a pošeptal mi: "Už trochu smrdíš!" A ukázal mi cestu k přírodní sprše před hranicemi s Burkinou Faso. To víš, 17 dní bez sprchy je už celkem znát.
Co z toho vyplývá? Nestyďte se za naší krásnou vlajku. Symbol, bez kterého by toto setkání a později přátelství nemělo šanci vzniknout!

úterý 12. února 2019

Muzeum představilo své projekty pro rok 2019 a zhodnotilo loňský rok. Japonský žák v americké škole, aneb humorná povídka pro nevlídné dny.


Milí čtenáři, přišel mi dnes další materiál z RMM, kde se můžete dozvědět, kam bude směřovat činnost muzea v tomto roce. Pokud vás to tedy zajímá, tak věnujte pozornost následujícím řádkům. Opět je potřeba pochválit aktivní a propagační činnost muzea.

A aby to dnes nebylo celé jen o muzeu, tak si dáme něco, co jsem tu prakticky snad ještě nikdy nedával. Po e-mailu chodí každému z nás spousta přeposílaných věcí na různá témata. Jednou z nich je humor. A jsou to mnohdy taková díla, která se vyprávěla v různých obměnách již před desetiletími a jejich autor je prakticky neznámý.
Jejich účelem je zpravidla vzbudit úsměv u druhých lidí a každý je rád pošle dále cestou ústní i písemnou. Třeba vybraná scénka někoho pobaví.



Regionální muzeum Mělník dá v letošním programu slovo přírodě!

Tématem hned několika programů mělnického muzea v roce 2019 bude příroda a voda. Od dubna do června poteče velkým sálem Nespoutaná řeka. To je název výpravné výstavy, která seznámí návštěvníky s přírodou říční krajiny a významem řek pro člověka. Nebudou chybět interaktivní zóny a možná i živá zvířátka

. Během dubna návštěvníci uvidí prezentaci dětských výtvarných prací ZŠ Mělník - Pšovka na téma voda. Z malého sálu rybník se stane během letních prázdnin při výstavě Brekeke! aneb V Mělníku není konec vodníků. Pro tuto pohádkovou výstavu s doprovodnou soutěží muzeum shání exponáty.

 Pokud máte doma loutku či hračku vodníka, předměty s vodnickou tématikou, zdařilý kostým nebo třeba i hračky žáby a ryby, ozvěte se nám a můžete tvořit expozici s námi. Výstava proběhne ve spolupráci se ZUŠ Mšeno, jejíž žáci zde představí vodnické plastiky. Nebude chybět akvárium s živými rybkami a herní koutek. Velký sál v létě obsadí stavebnice Lego na výstavě Svět kostiček s velkou hernou.



Novinkou v programu Regionálního muzea Mělník je Den Země ve skalním obydlí ve Lhotce u Mělníka s komentovanou prohlídkou a programem s ornitologem. Konat se bude v sobotu 27. 4. 2019. Skalní obydlí Lhotka letos také hostí významnou událost. V sobotu 20. 7. se zde uskuteční Zahájení Dnů lidové architektury Středočeského kraje s bohatým programem.

Návštěvníky nezklamou ani tradiční akce jako je Mělnická muzejní noc (24. 5.) - letos také na téma příroda a zvířátka. V létě provede děti historickým jádrem Mělníka kocourek Švarc (14. 8.) a ve skalním obydlí bude vyprávět tetička Mína (23. 7).

Nově budou oba jarmarky, jak Velikonoční, tak Předvánoční, spojeny s akcemi města na nám. Míru. Ve stálých expozicích letos mělnické muzeum změnu neplánuje. Po celý rok je přístupná nová výstava dětských houpadel a plyšových medvědů i tradiční expozice.


ROK 2018 - ohlédnutí 

V minulém roce Regionální muzeum Mělník, p. o. získalo titul „Muzeum roku 2017“ v návštěvnické soutěži portálu do-muzea.cz a jeho roční návštěvnost se již několik let drží okolo magické hranice 40 000. V roce 2018 shlédlo akce, expozice či výstavy celkem 40 129 návštěvníků. (2017 - 39 994 n., 2016 - 40 053 n.)

Mělnické muzeum v uplynulém roce uspořádalo 37 výstav a 172 dalších kulturních akcí, přednášek a projektů pro školy či přírodovědných vycházek…atd.
Nejúspěšnější výstava minulého roku byla již tradičně vánoční výstava „Půjdem spolu do Betléma“ - 2057 návštěvníků.

 Nejúspěšnější akce: Předvánoční jarmark - 1570 osob (což. je 2. nejvyšší návštěvnost za historii pořádání – 17. let, zřejmě způsobená i spojením s akcí města - rozsvícení vánočního stromu na náměstí ve stejný den), Velikonoční jarmark - 1158 osob, Muzejní noc 653 osob. Celkový Přehled činnosti muzea by měl být ke stažení na www.muzeum-melnik.cz od 20. února 2019.

-KrF-


Japonský žák v americké škole…

První školní den na americké střední škole představuje učitelka nového žáka:
Sakiro Suzuki, přistěhoval se s rodiči z Japonska.

Hodina začíná a učitelka se ptá: "Uvidíme, kdo ovládá kulturní historii Ameriky! Kdo řekl: "Dejte mi svobodu, nebo mě zabte?´"
Hrobové ticho ve třídě, jen Suzuki zvedne ruku: "Patrick Henry 1775 ve Philadelphii."

"Výborně Suzuki, a kdo řekl: „Stát je národ a národ nesmí zahynout?"
Suzuki se postaví: „Abraham Lincoln 1863 ve Washingtonu."

Učitelka se podívá na spolužáky a říká: "Stydím se za vás, Suzuki je Japonec a zná americkou historii lépe než vy!"

Zezadu se ozve tichý hlas: "Polib mi prdel zasraný Japončíku!!"

"Kdo to řekl?"

Suzuki zvedne ruku a bez vyzvání odpoví: „General McArthur 1942 v Guadalcanal a Lee Lacocca 1982 při valné hromadě firmy CHRYSLER."

Třída je zcela ticho, jen zezadu se ozve: „Je mi z toho na blití!"

Učitelka křičí: „Kdo to byl!"

Suzuki odpovídá okamžitě: „George Bush starší japonskému premiérovi Tanakovi v průběhu oběda, Tokio 1991."

J eden ze studentů otráveně řekne: „Vyhul mi!"

Učitelka hystericky: „A dost! Kdo to byl teď?"

Suzuki bez mrknutí oka: „Bill Clinton Monice Levinsky 1997 ve Washingtonu,
Oválná pracovna Bílého domu."

Další ze studentů zařve: „Suzuki je hromada sraček!"

A Suzuki opět klidně: „Valentino Rossi, při velké ceně motocyklů v Brazílii 2002."

Třída zcela propadne hysterii, učitelka upadá do bezvědomí, dveře se
otevřou a vejde ředitel: „Kurva, takový bordel jsem ještě neviděl!"

Suzuki: „Andrej Babiš, český ministr financí při předložení státního rozpočtu, Praha 2013."


pondělí 11. února 2019

V poněkud neobvyklém termínu, se má na konci března objevit po dlouhé pauze oblíbený Podkováň Fest. Ani pivovar Lobeč nezahálí. Další výstavy v Lysé nad Labem již od čtvrtka. Kalendář akcí ve Mšeně a okolí má již první pevné termíny některých akcí.


Snad již před Vánocemi ke mně dolétla zpráva, že se prý po letech koná zase U Grobiána Podkováň Fest, ale kolega si nemohl vzpomenout, kde to jen četl. Hlavně mě udivil poměrně brzký termín akce, ale je to tak. Zatím mám k disposici pouze tento malý plakát, který jsem právě objevil na nějakém facebooku. Jinde se o akci zatím nepíše.

Co dodat ? Tak samozřejmě je fajn, že se nám akce do krásného prostředí Kokořínského Dolu opět vrací a doufejme, že snad bude vyhovující počasí. Stany jsou sice vyhřívané, jak se uvádí, ale počasí má stejně vliv na věci, které s akcí souvisí.

Na druhou stranu dnes máme výhodu, že kdyby se nezdařil Fest v Kokořínském Dole, tak jistě bude v květnu přímo u nás doma na Mělníku :-). A pokud bude mít někdo ale ohromnou smůlu ....

...., tak jsem chtěl napsat, že bude jistě fest i v Neratovicích ....., ale podívejte se na toto ...


Tak tomu se říká objev na poslední chvíli :-).  Lobeč už dává o sobě zase vědět. Nu, nechme pivo pivem, protože milovníci zlatavého moku jsou ochotní jet degustovat třeba do Železné Rudy a mrkněme na další pěkné akce poblíž.


Zatímco sledovat webové stránky výstaviště v Litoměřicích mě brzy omrzelo, tak nedaleká Lysá nad Labem je pravým opakem. Každý měsíc je tu několik docela slušných výstav.

A na závěr dnešního článku tu máme již první přehled termínů některých periodických akcí ve Mšeně a v okolí.

Kalendář akcí ve Mšeně a okolí. Seznamte se s prvními známými termíny některých akcí v roce 2019.


16.02.2019  Večírek kumštýřů pro Hanku, Járinka, Miloše a Karla
23.02.2019  Sportovní ples
16.03.2019  Borecký půlmaraton
30.03.2019  Dětský karneval
30.03.2019  Karneval pro dospělé
06.04.2019  Expediční kamera
27.04.2019  Vymetání výfuků
01.05.2019  15. mistrovství světa mopedů Stadion
01.06.2019  Běh naděje a Mšenská desítka
22.06.2019  14. jízda Kokořínskem
13.07.2019  Kokořínský triatlon
19.07.2019  Tradiční letní výstava drobného zvířectva
17.08.2019  IX. setkání motocyklů československé výroby ve Mšeně
25.08.2019  Kokořínské roklinky (běh)
22.09.2019  Zavírání šoupátek
28.10.2019  Běh Debří
15.12.2019  Běh Boudeckou roklí

sobota 9. února 2019

Muzeum bylo plné letadel. Do zítřka se můžete ještě na letadla přijít podívat. Nalaďte si hudební stanici Greatest hits. Vykopávky na Coloru, dálnice na Vysočině, nebo opět DAB-sport. Proč se restauracím v Mělníku nedaří ?


Pěknou nepěknou únorovou sobotu milí čtenáři. Na úvod si dáme reportáž z muzea, pak probereme trochu svět hudby a rádia a nakonec se podíváme na situaci bývalých krámků a hospůdek pod městem, čili pod centrem na kopci.

Muzeum bylo plné letadel…
Regionální muzeum Mělník - velký sál 7. a 8. 2. 2019

Mladými modeláři se stali žáci mělnických základních škol na programech se členy Modelklubu Mělník, které probíhaly na výstavě „Chlapi si zase hrajou“ v mělnickém muzeu. Děti se naučily skládat papírovou vlaštovku, vyrobily papírový model letadélka a některé si dokonce vyzkoušely řídit letadlo na 3D trenažéru.

 Zkušení modeláři v čele s předsedou mělnického Modelklubu Janem Zelenkou, předali dětem alespoň malou část svých vědomostí. Doufají, že pro svou vášeň zaujmou i mladší generaci. Pro zájemce vedou volnočasový kroužek „Mladý modelář“ v DDM Mělník. Projekty na výstavě „Chlapi si zase hrajou“ muzeum směřovalo také k podpoře polytechnické výchovy, která se v posledních letech znovu vrací do škol.
Výstava „Chlapi si zase hrajou“ končí již tuto neděli v 15:00 hodin. Poté letadélka z velkého sálu mělnického muzea odletí:-)




Dnes si ještě dáme několik zajímavostí ze světa rádia a hudby.

Máte doma internetové rádio ? Že ne ? Tak jistě, rozhlasové internetové stanice lze poslouchat na různých zařízeních, ale přece jen je rádio nejpohodlnější a nevyžaduje nějaká další přihlašování apod.

Asi před 14 dny nám začala v Anglii vysílat stanice s názvem Radio Greatest hits.

https://planetradio.co.uk/greatest-hits/
https://planetradio.co.uk/greatest-hits/playlist/

Stanice má hrát hudbu 70. až 90. let a hodně připomíná do jisté míry legendární Radio Luxembourg. Měl jsem trochu obavy, že jde zase jen o další stanici, která bude omílat ty nejlepší písničky z 80. a 90. let tak, jak to známe například z televizních hudebních stanic, které si vystačí s jedním rozsáhlým playlistem, ale zdá se, že tomu tak není.

Včera večer jsem tomu věnoval nějaký čas a objevily se tam věci, které jsem snad v tomto tisíciletí ještě neslyšel :-).

A u populární hudby ještě zůstanu. Mimochodem, mám teď období, kdy se spíše věnuji zase objevování starých vykopávek ze světa popu a rocku, než etnické hudbě, o které jsem v minulosti tolik psal :-). Ale, vše prostě podle nálady.

Dovolím si vám představit českou netovou stanici  Color music radio.

http://radiocolor.cz/showpage.php?name=party

Stanice snad hraje i na FM, ale mě hlavně zajímá tato stránka. Tam je plno materiálu na zkopírování do youtube. Plno muziky, která se skoro nehraje. Když pátráte po vzácných písničkách, tak vám sestřihy na youtube moc nepomohou. Je to pech znát jen melodie, nemít je nahrané a chtít je objevit.

Teď už pojďme do světa DAB+ . Na kanálu 12C nám přibyla stanice ČRo - Vysočina. Má sloužit hlavně všem, kteří jedou po dálnici mezi Prahou a Brnem. Včera jsem ji po 17. hodině naladil a hráli tam dechovku. Na stejném kanálu naladíte koncem dubna podobnou stanici zaměřenou na sport. Ta začne vysílat hokejový šampionát ze Slovenska. Vzhledem k tomu, že tu byla loni stanice ČRo- sport, která poměrně brzy zanikla, tak nejsem velkým optimistou, ale budiž.

Ostatně, ač i dnes existují pořady typu ,, S mikrofonem za fotbalem/ hokejem" , tak si myslím, že dnešní doba patří spíše obrazu, pokud ještě považujeme některé výkony našich reprezentantů vůbec za sport. Sorry, ještě pamatuji generaci fotbalistů, kdy jsme byly v tabulce světa snad až na 8. místě a zápasy našich fotbalistů nebyly předem ztracené . Hráli srdcem, rozumem, a když nemuseli, tak nepadali.

Nutno však říci, že jsme měli v rádiu i slavné komentátory, kteří když dostali slovo, tak to byl kabaret :-).


Měl jsem dnes nejdříve čas až odpoledne, a tak jsem se aspoň prošel za zámek, abych pohlédl do kraje a samozřejmě proskenoval DAB+ . Je sice krajně nepravděpodobné, aby se udělaly takové podmínky, jako 27. prosince .....



....., ale ono to jinak nejde. Když nebude rybář chodit k vodě, tak rybu neuloví.

Foukal silný vítr, poněkud se zatáhlo, ale objevil se nápad. A jak tak jdu, tak se objevil další. Vzpomněl jsem si na tu knížku plnou historických fotek našeho města od pana Lojky a Martina Klihavce, ale i na řadu dalších věcí.

Pan Lojka tam hodně fotil Vodárenskou ulici a připomínal malý obchůdek, kde je dnes velmi malá, leč stále žijící restaurace Koruna. Už nevím, kde to bylo, ale občas si také někdo vzpomene, že od školy ZDŠ Jungmannovy sady vede dolů prudká Fügnerova ulice.....


....., která má těsně před kruhovým objezdem na Bezručovce odbočku vlevo do sídliště, kde je hned na rohu tento opuštěný komplex ( snímek). V dobách socialismu tu byla samoobsluha s řeznictvím, která zůstala po pádu režimu opuštěna ( možná tam měl jepičí život ještě nějaký podnikatel) a později v části objektu vznikla restaurace s herna barem, což zde fungovalo ještě na konci starého tisíciletí.

Je jasné, že než v těchto místech vznikly supermarkety, tak po všech mělnických sídlištích žily v různých vchodech v přízemí různé zejména potravinářské obchody a večerky. Diskuse na téma supermarkety a obchody v centru, nebo supermarkety a obchůdky v sídlištích už dávno nikdo na serveru Mělníček. cz neprobírá.

Jako kdyby tato nová generace byla už se vším smířená, nebo spokojená, či je prostě jen nebavilo diskutovat. A tak ani nevíme, kolik jich potřebuje náhle koupit jednu, dvě věci a vydávají se pěšky, nebo s vozy ( auty) ve směru od centra přes rušnou Bezručovku do supermarketů.

Já však chtěl dnes psát hlavně o těch restauracích a hospodách pod městem právě u Bezručovy ulice, jakož hlavní mělnické dopravní tepny.. To už nějak občas nechápu. Sídliště, kde není restaurace, a přitom to byla dříve slušná budova. Naprosto stejný případ jen o něco dále, kde bývala pojišťovna a krásná restaurace Narcis s balkonem do parku. Tam se dalo chodit ještě v roce 2008 !  Ale, vezměme to od Pšovky.

U Cinků zavřeno. Dobře, tak je tam ten Motorbar + ještě jedna směrem k Průhonu. Ale, něco jsem říkal o tom, jak pamětníci nenávidí zánik objektů minulosti. Restaurace 106 u dnešního Junkera, U koček, dva roky už i Potůček u koupaliště, kde to v létě žilo.

Pan Lojka vzpomínal OSP, kde také byla hospoda. Vzpomínal jsem ten krásný Narcis. Vždyť dole pod městem na Bezručovce od Olympioniku a té kostky tam není až po Motorbar na Českolipské jediné pohostinství. Kde je chyba ? V lidech ? V podnikatelích? Je to dobou ?

Fakt je, že člověk již mnohokrát musel někde konstatovat, že pokud to chtějí takto dělat, tak přijdou na buben, což se vždy vyplnilo. Většinou tedy píši o centru a případně dění tam, takže dnes změna.

neděle 3. února 2019

Jízdné na železnici, se nám od 1. února 2019 výrazně změnilo. Velká fotogalerie mělnických sněhuláků z první únorové neděle.



Možná jste to někdo zaznamenal v televizi, nebo na netu, ale vězte, že pokud si rádi aspoň jednou za čas vyjedete vlakem a hodláte využít docela obyčejné běžné jízdenky, tak můžete být pěkně překvapení. Od 1. února ( od pátku) totiž již žádné obyčejné jízdné neexistuje, ale narodily se nám flexi jízdenky.

Co to je ? Odborně to máte vysvětlené zde:

https://www.cd.cz/typy-jizdenek/-31966/   Stručně řečeno: Teď, až pojedu do Všetat, abych si vyšlápl na svůj oblíbený pochod ,, Po stopách vladyky Beše" :-) , tak vůbec nebudu nejspíše vědět, kolik bych platil za jízdenku ČD, kterou si nekoupím, protože jsou pidky z automatu na autobusáku levnější a lehce spočítatelné :-). Cena jízdenek ČD se má totiž odvíjet podle toho, jak je ta či ona spoj využívaná. Horší by to bylo do Pardubic.

Z toho vyplývá, že pokud pojedu ranním rychlíkem v 7.40, tak můžu očekávat, že to bude rozhodně dražší, než kdybych jel v 11.40. Čím více lidí spoj vozí a cestující má tak menší šanci, že si vůbec sedne, tak má být jízdenka dražší.

http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-30410/

https://www.novinky.cz/diskuse?id=554096&articleId=/ekonomika/496273-vytizene-spoje-ceskych-drah-zdrazily.html&sectionId=5

Pokud však cestujete vlakem asi tak, jako já, tak vás to může nechat klidnými. Pořád totiž existuje celodenní jízdenka pro celou ČR, nebo určitý region, která má paušální cenu a samozřejmě i oblíbená Jízdenka na léto. Doufám tedy, protože to je téměř ještě zbytečné řešit.
Na druhou stranu tu máme jízdenky PID, které dnes platí  v podstatě až na hranici kraje kde se nic nemění, pokud vím, tak cestujme s rozvahou :-).


Když jsem viděl, jak dnes venku sněží, tak se mi nechtělo vůbec ven. Konečně, jsem občan téměř nejteplejšího místa v Čechách a sníh moc vidět nemusím, že :-)? Hlavně u nás v nížině to hned taje a jinak tomu nebylo ani dnes.

Nicméně jsem se vypravil pro svůj oblíbený časopis ČD tip, který jsem, jako obvykle poslední dobou nesehnal, ale hlavně, že jsem musel ven. Tam totiž zjistíte, že ta bílá barva sněhu docela mile odráží světlo a nějaký čas, se to vydržet dá. Navíc můžete venku chytit inspiraci.

A já ji chytil. Zjistil jsem, že děcka nelenila a postavila po celém Mělníku neuvěřitelné množství sněhuláků. Kdoví, zda tu bude letos ještě tolik sněhu, abychom mohli znovu spatřit u nás na Mělníku tyto sněhové krasavce, kteří mají dokonce svoji historii.

Věděli jste například, že se sněhulák objevuje již v literatuře 16. století u Shakespeara ?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sn%C4%9Bhul%C3%A1k

Být, či nebýt? Co já se jen díky tomu psaní tady na webu sám občas nedozvím. Dokonce i historii stavby sněhuláků :-))).

Pro moji generaci je sněhulák nejspíše prvně spojen s obrázky Josefa Lady, ale je to samozřejmě i naše dětství.











sobota 2. února 2019

Jak je to s bobry u Mělníka ? V kraji malířky Hany Stočkové. Dne 6. března uplyne od její smrti čtvrt století.


K napsání tohoto článku mě motivovalo hned několik věcí.
Není to tak dávno, co běžel v televizi krásný amatérský dokument o přírodě u nás s názvem Planeta Česko.. .. https://www.csfd.cz/film/415732-planeta-cesko/prehled/

Mladý tatík, milovník fotografování a přírody, se tam vyznává, že přírodopisné filmy jsou většinou ze zahraničí a z exotických zemí, a tak se rozhodl pro své malé dcery natočit dokument o naší přírodě, kterou pomalu neznáme, nebo ji doslova přehlížíme. Jako kdyby naše zvěř byla něčím podřadnějším a méně zajímavým, než ta z Afriky, nebo z Austrálie.

Díky jeho fantastické práci a vytrvalosti vznikl neskutečný dokument, který nemá na našich obrazovkách v oblasti domácí fauny obdoby. Skutečně jde opět o posílení určitého vlastenectví.


Dalším důvodem byl fakt, že se vám velmi líbil článek  http://soutok.blogspot.com/2017/03/bobri-pod-melnikem-nova-kapitola-mistni.html , který jsem vytvořil před dvěma lety.

O bobrech se teď opět zase hodně píše a reakce již nejsou tak příznivé. Pokud bychom to chtěli vyjádřit nějak stručně, tak na Moravě si na bobry spíše stěžují a u nás, se nám po nich zatím spíše stýská.

A konečně poslední motivací je skutečnost, že jsme měli dnes u Neratovic ornitologickou procházku ( dva články nazpět) a určitým způsobem žijeme v takovém období, kdy se nedočkavě do té přírody občas krátce vypravujeme a snažíme se ji vnímat, abychom si uvědomili, že člověk nemůže v životě čekat jenom na ta krásná období roku, kdy se například počne vše zelenat, nebo kvést.


A tak jsem se dnes opět vypravil do Vrbna, abych se podíval na bobří ohryzy, které tu udělali bobři již před dvěma lety a abych zjistil, zda třeba někde nějaké nové ohryzy nevznikly.

Podle nějakého nového článku u nás v ČR (z roku 2018) žije již asi 6 tisíc bobrů, prý páchají mnohdy velké škody a jsou stále více zvyklí na přítomnost lidí, které někdy mohou i ohrozit.

https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/bobr-evropsky-ochrana-skody.A180618_153233_hobby-mazlicci_mce

To sice může být pravda, ale vyprávějte to někde, kam připlul tento tvor asi omylem, nelíbilo se mu zde, a tak tu kromě pár ohryzů nic nezanechal.


A je to tak. Když jsem četl, kde bychom se mohli s tímto tvorem nejblíže setkat, tak se někdy uvádí Labe v Roudnici nad Labem, soutok Labe a Ohře u Litoměřic, nebo snad dokonce mezi Křenkem a Starou Boleslaví. Tam všude by měl tedy tento tvor žít stabilně.

Ve Vrbně u Mělníka je situace i po dvou letech stále stejná a  můžete z cyklostezky spatřit pouhá tři místa před obcí. O jiných ohryzech u Vltavy poblíž Mělníka tedy zatím nevím.


Vždy, když jsem u tůní poblíž Vrbna, tak musím vzpomenout na vynikající malířku krajinářku paní Hanu Stočkovou, od jejíž smrti v roce 1994 uplyne zanedlouho 25 let. ( dne 6. března). Hana krajinu u Vrbna, kde převážnou část roku bydlela milovala.

https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0233784-Stockova-Hana-19201994/

K nejkrásnějším patřily její obrazy tůní, v nichž se třeba i zrcadlilo zapadající rudé slunko.

Tak vypadal jeden z jejich obrazů, který jsem teď na netu objevil ....

http://ceskakoruna.cz/index.php?id_product=64&controller=product&id_lang=2

.... a zde je druhý ...

http://ceskakoruna.cz/index.php?id_product=65&controller=product&id_lang=1

Pamětníci mohli občas při procházkách podle laterálního kanálu spatřit sedící ženu, malující obraz, která se i v chladnějších dnech choulila do deky a zahřívala radostným úsměvem mládeže.

Co to je radostný úsměv mládeže ? To byl český alkoholický nápoj pro zahřátí i k dochucování, který nesl krátký nápis Rum. Tento název nám však EU zakázala používat, tak je to dnešní Tuzemák :-).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rum

 Byla to nezapomenutelná žena, plná životního optimismu, přátelská i společenská, jenž milovala život a krajinu, které byla věrná po celý svůj umělecký výtvarný život.


A tak jsem si aspoň symbolicky obešel staré bobří ohryzy, pokochal se poklidnou krajinou, zavzpomínal u tůní na paní malířku, potěšil se z cyklostezky, která již znovu brzy jistě ožije a položil si otázku : ,, Tak co vy bobři, přijdete někdy sem, nebo muset snad jet já za vámi :-)?"
Nutno říci, že stromy v těchto místech jsou již na konci svých životů a zrovna tady by nějaké bobří hrady byly asi spíše turistickou atrakcí, než aby něčemu vadily.

Ovšem, to je jenom názor laika.











Politika leze už naprosto do všeho ! Byli jste zvyklí na živé kamery z lodi Rio 2, nebo na ptačí krmítko v Makově ? Máte smůlu, arogance nezná mezí.


Milí čtenáři, raději bych napsal dnes dopoledne něco veselejšího, ale náladu mi vzal včera večer portál iDnes. Tehdy jsem klikl na své oblíbené stránky slowtv. idnes.cz .... , kde jsem poslední dobou rád pozoroval plavby lodi Rio 2 po Labi , krmítko v záchranné stanici Makov u Písku a dále tu byly přenosy z Letiště Václava Havla, hlavního nádraží ČD v Praze, nádraží v Čerčanech i České Třebové, mazací tramvaje v Praze. V létě se tu dokonce objevovaly během žní kamery na kombajnech, kde jste mohli vidět i naši krásnou krajinu v okolí polí.


Najednou jsem si připadal, jako v policejním státě. Bez jediného slova vysvětlení, bez jediné zmínky o jakékoliv změně tu máme zcela novou nabídku živých kamer.

Zůstalo nám v lehce pozměněné verzi Letiště Václava Havla , které bylo pochopitelně sledované nejvíce. Kamera dnes zabírá pouze jedno železniční nádraží ve Vršovicích, pak tam jsou nějaké kamery z Prahy hledící staticky na město, výběh ledních medvědů v Brně a oblíbené krmítko v Makově nahradilo krmítko v americkém Ohiu.

Nic proti nabídce, ale nebylo by náhodou slušné něco napsat ke změnám ? Což sdělovací prostředky nechápou, že si lidé říkají : ,, Hele, zase nám cpou Ameriku, Prahu, Havla! " Nebo je to úmysl ? Nic proti tomu, co jsem jmenoval. Praha je hezké město ( tedy především centrum), americká příroda je panenská příroda a člověk vidí zvířata, která tu nežijí, ale arogantní způsoby, jakými se média presentují neznají mezí.


Mám blízko k naší přírodě a  samozřejmě jsem hledal, zda ten Makov ještě někde vůbec najdu. Našel jsem web: https://www.makov.cz/webkamera.html
Zde máte čápa bílého a k té hromadě za ním občas přijde i nějaká ta srnka.


Tady jsem dnes při snídani spatřil strakapouda.



Jak vidíte v komentářích na dalším obrázku, tak naštvaných lidí je více. Tento patří diskusi k lodi Rio 2.


https://worldcams.tv/czech-republic/decin/cargo-ship-rio-2

To jsem objevil zase díky výše zmíněné stránce.

Nevím, ale mně to někdy připadá, že tady bojují už čtenáři proti médiím a média proti čtenářům. Zrovna včera mě pobavil tento článek :.

https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/92752/petr-janda-antichartu-jsem-podepsal-ze-strachu-jednou-prasknu-slavne-kteri-odmitli-petici-za-havla.html#utm_content=freshnews&utm_term=petr%20janda&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Tak já sem vlastně blbec, když si tady píšu jenom tak sobě pro radost a nemám za to peníze :-). Komentáře hovoří jasně.

Aktualizace v 11 hodin : Tedy přátelé, pokud jste ten článek o Jandovi četli včera večer, tak nemáte ten pocit, že je dnes zkrácený ? To poznáte i podle komentářů.

Aktualizace v 18.10: Díky komentáři čtenáře již víme, že původní zmiňovaná videa lze najít na :

https://www.mall.tv/zive   Díky!!