K nejkrásnější rozhledně v Čechách. Za druhým nejcennějším pokladem České republiky.

Tak jsem si tak říkal, jest-li mám dávat na blog téměř každý výlet, který udělám a koho to vlastně zajímá. Pokud není žádný komentář, tak autor neví a dávat na sledovanost nemůžete. Vysvětlení je prosté. Musí se najít člověk, který je ochotný dát odkaz někam na facebook, což se leckomu nechce, nebo mu prostě stačí, že on si to přečetl.

Na druhou stranu je pravda, že když o těch výletech ( mnohdy je považuji za koření života) píši, tak je znovu prožívám, mám z psaní takového článku dobrý pocit a občas mi udělá radost i jistá podpora. Třeba, když mi někdo řekne, že se již těší na další výletní článek, protože ho mé články inspirují k návštěvě různých míst.

Není hezčí jízdenky, než je Jízdenka na léto, která vám umožní cestovat 14 dní po České republice za paušální cenu 1 190 Kč. Zatím to tak aspoň je, a tak je toho třeba užít, než i sem přijde proces úpravy cen směrem nahoru, jako je tomu téměř každoročně u bývalých jízdenek SONE+ a různých regionálních jízdenek.

Na západ do Karlovarského kraje vedou především dvě dálkové cesty. Dalo by se říci, že do severní části Karlovarského kraje je lepší cesta přes Ústí nad Labem a do jižní přes Beroun a Plzeň. Problematickým místem je právě náš dnešní cíl.

Po souboru Českých korunovačních klenotů, které jsou čas od času nabídnuty veřejnosti k vidění na pražském hradě, je oficiálně druhou nejvzácnější naší památkou relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou. Cesta do Bečova vypadá vlakem jednoduše, ale není tomu tak.

Karlovy Vary mají totiž dvě nezávislá a nepropojená nádraží, podobně, jako nedaleké Litoměřice. Aplikace mapy.cz vám ukáže, že cesta pěšky mezi oběma nádražími trvá asi 17 minut. Jenže, doba mezi příjezdem vašeho rychlíku za příznivého stavu do stanice Karlovy Vary - horní nádraží a doba odjezdu lokálky do Bečova ze stanice Karlovy Vary- dolní nádraží je jenom 15 minut.

Pominu nyní fakt, že mezi stanicí Ostrov nad Ohří a Karlovy Vary-horní nádraží probíhá již 2 měsíce náhradní autobusová doprava ( sesuv půdy na koleje z důvodu sucha), a také to, že obě nádraží propojuje jakási dálková autobusová linka, na kterou nemůžete vůbec sázet. Hledat nějaké nástupiště v časové tísni a doufat, že to všechno půjde, jako hodinky. Na přestup v Karlových Varech zkrátka zapomeňte!

Ve starších železničních mapách, se jeví dobrou alternativou trať z Chodova přes Loket nad Ohří do Bečova, což by bylo vůbec super ! Jenže, dnes se dostanete z Chodova pouze do Lokte a ačkoliv vedou koleje i dále, tak se po nich z nepochopitelného důvodu dnes nejezdí. Přitom jde o dvě turisticky významná městečka.

Vyjel jsem tedy vlakem v 6.03 do Všetat ( 6.11), odkud pokračujete v 6.20 do Prahy ( 7.12). Odtud jede v 7.33 EX 360 do Mnichova, kterým pojedete do Plzně ( 8.58). Když pominu takovou banalitu, jakou  je na této trati v rychlících internet a občerstvení, tak je spoj novou zajímavou variantou pro návštěvu Mnichova na jakousi speciální jízdenku.

 Až dosud totiž jezdil první vlak z Prahy do Mnichova, na který jsme měli z Mělníka přípoj v 9.15, a pokud bychom se chtěli ve stejný den vrátit, tak bychom v Mnichově strávili pouhou hodinu. To byly ty spoje do Regensburgu a zpět, o kterých jsem tu psal a kde jsme ovšem měli na prohlídku města dostatečných 5 hodin a bylo to také o jiné cenové relaci.

Z Plzně pak jede spěšný vlak v 9.05, který vás doveze v 10.18 na konečnou do Mariánských Lázní. Zbývá tedy posledních 45 minut jízdy, ale čeká nás nepříjemné překvapení. Trať Mariánské Lázně - Karlovy Vary- dolní nádraží provozuje společnost GW Train Regio a ta jízdenky a doklady ČD neuznává.

Musím tedy koupit výhodné zpáteční jízdné do Bečova nad Teplou za 86 Kč. Vlak vypadá zvenčí moderně ( první fotka) a jízda motoráku, se dokonce promítá do mapky ( obrázek 2), ale mohu říci, že mnohem větší pohodou je jízda z Mělníka do Mšena. Zajímalo by mě, jaké je posezení za těmi velikými okny, když to opravdu připaluje. Nezdá se, že by šlo o ta tmavá speciální okna. Krajina je kolem ovšem hezká.

Vyjedete tedy v 10.40 z Mariánských Lázní a v 11.25 jste v Bečově nad Teplou. Hrad ( vrchní obrázek) je v rekonstrukci a nepřístupný, ale nám stačí zámek.

Máte na výběr ze dvou okruhů, nebo kombinaci. Relikviář 140 Kč, zámecká prohlídka 80 Kč, oboje 180 Kč. Domluvil jsem se v pokladně, že nejdříve udělám relikviář ( 12.00- 12.45), pak si zajedu autobusem do Krásna, kde je rozhledna, a až se vrátím, tak si projdu druhý okruh ( zámek).

Paní s úsměvem prohodila, že pokud ukážu první vstupenku a lístek od autobusu, tak mi pak prodají lístek na druhý okruh za 40 Kč.

Lístek k relikviáři má takovou cenu proto, že jde o tak významnou památku. Shlédnete dokument o tom, jak byl relikviář objeven, jak probíhala jeho rekonstrukce, a budete si moci fotit i některé hezké blyštivé předměty. V poslední a hlavní místnosti, kde je ovšem jen relikviář, je však focení přísně zakázáno a byli  jsme vyzváni i k vypnutí mobilních telefonů.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Relikvi%C3%A1%C5%99_svat%C3%A9ho_Maura

Venku pak chvíli pěkně pršelo, nadělal jsem nějaké fotky a ve 13.40 mi jel autobus do obce Krásno. Cesta trvala serpentinami do kopce 10 minut a byla dlouhá asi 7 km. Řidičem autobusu byl nějaký Rus a ve velkém autobusu jel se mnou ještě jeden člověk.

Na rozhlednu Krásno vede turistická značka a pan Luděk Munzar ji v seriálu o rozhlednách ( 1998 ? ) označil za snad nejkrásnější rozhlednu u nás.

Mám dojem, že má pravdu,ač z rozhledny nějaké extra dálkové výhledy nečekejte. Je tam asi 13 takovýchto tabulek:

.....

..... a krytý altánek, který se zrovna hodil. Přišla totiž přeháňka. Bylo 14.40 a já se rozhodl, že nebudu čekat do 15.50 na autobus, který přijede do Bečova v 15.58. Důvod byl ten, že bych nestihl prohlídku v 16 hodin, další by byla asi až v 17 hodin, trvalo by to 45 minut a v 17.39 mi už jel vlak domů.

Proto jsem to vzal po silnici zrychleným přesunem a vyplatilo se. V 15.45 jsem byl u pokladny a druhou prohlídku v 16 hodin jsem v pohodě stihl.

V zámku jsou krásné věci, skoro vše jsem nafotil, ale to dle mého na internet nepatří.

V Bečově mají ještě muzeum starých jízdních kol a motocyklů, nějakou malou botanickou zahradu a je to takové turistické městečko.

Do Bečova přijíždí i vlaky ČD od Rakovníka, ale důležitá výše zmíněná trať je v režii soukromého dopravce. Odjel jsem tedy 17.39 a v 18.24 jsem byl na nádraží Mariánské Lázně. Pak už jel  v 18.54 přímý rychlík z Chebu do Prahy, ve kterém jsem sledoval fotbalový zápas mezi Francií a Belgií. No, občas se to kousalo a nejlepší signál byl v Praze na Smíchově, kde byl lepší než v televizi.

Ve 21.31 ( ve skutečnosti asi o 20 minut déle) jsem přijel na hlavní nádraží, odkud jsem jel klasicky ve 22.48  s příjezdem ve 23.50 na Mělník.

Jihlava je z Mělníka pouhých dvě a půl hodiny vlakem. Budete obdivovat překrásnou ZOO vyhlášenou svojí africkou vesnicí a na rozpacích budete z historického středu města a středověkých sklepů. Obří fotogalerie a porovnání s mělnickými sklepy.

Důvodů, proč navštívit město Jihlava jsem měl celou řadu. Jako fanda a mnoholetý propagátor myšlenky otevření aspoň některých středověkých mělnických sklepů pro účely turistického ruchu jsem chtěl navštívit po sklepích v Táboře a Znojmu, také další vyhlášené sklepy v Jihlavě.

Místní jihlavská ZOO, se proslavila především stavbou africké vesnice. Myslím, že letos je to obzvláště příhodné, protože dobrodruh, cestovatel a cykloturista Tadeáš Šíma z Prachatic, se již vrátil domů, kde v současné době píše knížku o své cestě na jízdním kole z Maroka do Kapského Města, na kterou se již moc těším.

Dalším důvodem je fakt, že jde o hlavní město kraje Vysočina, které jsem vždy maximálně projel dopravním prostředkem a přitom se tu psaly naše národní dějiny. Jihlava byla tím, čím o něco později a ještě mnohem více Kutná Hora. Samozřejmě mám na mysli těžbu stříbra.

Pokud se vydáte do Jihlavy, tak vám doporučuji využít ranního rychlíku do Kolína v 7.32, ale je možné jet samozřejmě i o dvě hodiny dříve. Nechtělo se mi vstávat, a tak jsem jel až v 9.32, což ovšem znamenalo přijet do Jihlavy ve 12.35.

Rychlík s vámi uhání do Kolína, kde jste v 10.39. Sem přijede z Prahy v 10.46 další rychlík do Brna, kterým přijedete ve 12 hodin do Havlíčkova Brodu. Přestup byl naprosto v pohodě, neboť vlak z Prahy byl ještě na cestě. Také druhý a poslední přestup byl naprosto v pohodě. Z Havlíčkova Brodu vás ve 12.05 odváží nízkopodlažní jednotka, která nekončí v Jihlavě na hlavním nádraží, ale cílovou stanicí je nádraží Jihlava-město, což jistě oceníte.

Spousta domů měla na rozích ulic věžičky.

Zajímavosti na cestě byly dvě. Ještě nikdy jsem nejel ve vagonu, kde místo klasického kupé objevíte takový menší obývák ( na obrázku) :-). Moc jsem to nezkoumal, ale zdá se, že tu jsou až dva stolky, sedí se ze tří stran a ,, obývák má minimálně dvoje dveře. Hledal jsem místo, kam si sednout a vybral jsem si poměrně dobře. Společnost mi totiž dělala modrooká černovláska, kterou bych spíše typoval na modelku, ale údajně šlo o  mladou  policistku, která řeší na ulici vše, co je potřeba řešit.

Soutok píše blog a na blog patří i legrace. A když legrace, tak si ji má člověk umět dělat i ze sebe. Ostatně, kdybychom byli bezchybní, nebyla by legrace a nebylo by na co vzpomínat a čemu se smát. Věřte mi, že ač jsem koukal po celou tu hodinu a čtvrt průběžně na hodinky, abych byl během hovoru tak nějak v obrazu, kde zrovna jsme, tak jsem stejně málem zapomněl, že už stojíme ve stanici Havlíčkův Brod, kde mám přesedat a vyletěl jsem ze sedačky, jako čert :-).

Jihlavě dominuje kostel sv. Ignáce z Loyoly.

Na hlavním nádraží v Jihlavě vlak stojí asi 5 minut, aby vás svezl ještě do cílového nádraží Jihlava-město, přes které vede hlavní trať z Brna přes České Budějovice do Plzně. Od nádraží vede pořád přímo do mírného kopečku ( mírnější než naše Jarošovka od autobusáku do centra) třída Legionářů, kterou dojdete po zhruba 10-15 minutách na Masarykovo náměstí, které je středem města.

Nezjišťoval jsem TOP největších náměstí v ČR, ale toto náměstí je neskutečně obrovské, ač bez krásného podloubí.

Jeho součástí je třeba i budova magistrátu, zastávka trolejbusů a nevzhledný obchodní dům, který to tady hyzdí dle mého názoru ještě více, než naše obchoďáky naše Karlovo náměstí.

Teď se díváte na ty lepší stavby na náměstí, ale teď to přijde ...

To všechno je jedno náměstí.

Teď jsem trochu přitáhl jeho jižní konec a díváte se do polí, podobně, jako když koukáte na Mělníku od Pražské brány směrem do polí za mělnickou čtvrt Blata.

A to je on. Přímo v centru náměstí tu mají  obchodní dům Albert ( aspoň podle mapy). To je stavba, co ? Nějak mi to sem nepatří. Nevím, co na to místní.

Najít IC, tak to byla hrůza. To celé je radnice, ale najít ty správné dveře do IC, tak to mi tedy trvalo a ještě jsem vlezl někam na MU, kde je moje přítomnost a otázka trochu zaskočila, ale odpověděli mi.
V info centru jsem byl rád, že jsem vybral nějaké pohledy, koupil jsem jediné dvě vizitky, co byly k mání, a že mi hlavně ženy poradily, kde najdu vstup do sklepů.

Ještě jsem si zašel k jedné velmi hezké stavbě, kterou je Brána Matky Boží, vedle níž bylo také IC, kam jsem již ale nešel. A pak jsem již pokračoval k prvnímu cíli cesty. Viděl jsem tam plno plánků podzemních okruhů, které měly svá pojmenování, ale v nabídce byl pouze jeden okruh za 60 Kč.

Moje prohlídka začínala ve 14 hodin, bylo nás asi 20 a průvodkyně nám toho navykládala snad ještě mnohem více, než bylo vůbec k vidění, ač to bylo asi na 40 minut.

Vůbec mi nepřišlo, že by náš Mělník měl nějaké podřadné sklepy.

Byla tu hodně vlhkost a na podlaze byly leckde odtokové žlaby. Ve slepých krátkých chodbách byly různé nástěnky, výstavy zdejších hornin, modely středověké těžby apod.

Nejvíce se nám líbilo, když paní zhasla světla a s baterkou v ruce, se vrátila k nám. K vypínači to bylo asi 15 metrů. Pak namířila baterku na stěnu, a jak šla postupně zpět k vypínači, tak stěna nepatrně svítila. To bylo způsobeno přítomností fosforeskujících prvků v hornině.

Co vůbec dodat ? Každé podzemí je jiné a rozhodně se mi nechce do nějaké kritiky. Představte si, že se tu mimochodem provází bez ochranných přileb a jste pouze tu a tam upozorněni na snížený strop, ale takových míst bylo minimálně. Nicméně musíte být opatrní. Je tu poměrně rovná podlaha a pokud tu jsou někde na trase schody, tak jsem si spíše připadal, jako v krápníkové jeskyni. Někde je na zemi i guma proti případnému uklouznutí.

Mělnické sklepy se spíše podobají Znojmu a Táboru. Jsou tak,  jako-by krásně neuspořádané v patrech a mají různorodější  prostorové tvary i podlahu. Všude najdete plno zajímavých schodů, prostě jsou jiné. Sice se hovoří o tom, že ten velký komplex Strakových sklepů, a těch dalších, které jsme v květnu navštívili je bomba, ale dle mého názoru byly fantastické i sklepy, které jsme viděli na podzim pod oběma objekty, jakož ty pod Svatováclavskou ulicí.

Skoro bych řekl, že Strakovy sklepy jsou zase úplně jiné, než ty předešlé sklepy a Mělník má vlastně úžasnou různorodost v prostorovosti i ve vlastní vizáži. Široké, jako-by uhlazené chodby na jedné straně, a menší, či větší krásné komůrky s mnoha schody na straně druhé.

Jihlava, kdysi také Iglau.

Ježek, to je nejznámější jihlavské pivo.

Dokonce se tu vyrábí známý zelený velikonoční Krasličák 14.

Kostel sv. Jakuba Většího patří k nejkrásnějším památkám Jihlavy. Zrovna se opravoval.

A to právě přišla nepříjemná přeháňka. No, do výšek ani za sucha. ne.  Do těchto určitě ne :-) Tak ještě někam do hradní věže, nebo na rozhlednu.

Jihlava má krásné zachovalé opevnění a může se i na parkán, který je z obou stran však uzamykatelný vraty stejně tak, jako u nás třeba radniční dvůr.

Hned z centra sejdete pod hradby k říčce Jihlávce, kde se za můstkem nalézá opravdu krásná ZOO. Kromě slonů a nosorožců je tu snad vše.

Africká vesnice.

Jedna z mnoha atrakcí pro děti.

Jedna z mnoha restaurací v areálu.

Pavilon imitující současně i příběh o zříceném letadlu v džungli.

Říčka Jihlávka.

Náměstí  nezahálelo. Když jsem šel kolem, tak tu hrála dechovka.

V ZOO jsem tedy byl od 15 hodin do 17.15, a pak jsem se teprve začal zajímat o to, jak se dostanu vlastně domů. A to bylo horší, protože prý rozhodla asi právě ta hodina. Jel mi totiž z nádraží Jihlava- město v 18.02 vlak do Havlíčkova Brodu, který tam přijel v 18.41.

Jenže další vlak v mém směru jel až v 19.19. Byla to spoj Havlíčkův Brod - Kolín, která již stála v nádraží. Internet tu nikde nechodil, před nádražím je jen autobusové nádraží a město je poněkud dále.
Nasoukal jsem se do patrového vagonu a užil si aspoň neobvyklý zážitek pohledu z výšky..

Spoj přijede asi ve 20.44 do Kolína, kde je již připravený vlak do Mělníka a Ústí nad Labem ( tato spoj jede dokonce až na hlavní nádraží v Ústí a nikoliv jen na západní nádraží, jako ostatní spoje).
Co bych za to dal, kdyby tento vlak jel už 5. července, když jsem se vracel z Ostravy ( minulý článek). Ve 21.15 mi to tedy jelo na Mělník, kde je to nějak ve 22.20. Aspoň, že nejsem doma zase až v půlnoci.

Kdo by jen řekl, že v Jihlavě strávím 5.5 hodiny, a že zpět nepojedu také 2.5 hodiny, ale díky čekání apod. 4.5 hodiny.

I tak je však dobré cestovat, poznávat, jak je to jinde, učit se, bystřit si mysl při řešení situací. To bych doporučoval všem, kteří rozhodují o důležitém dění ve městě a ne se jen vozit autem. Mnoho odpovědí a námětů totiž najdeme právě na těchto cestách.

Netradiční pohled do patrového vagonu.