Mělnický osvětový a okrašlovací spolek MOOS vydal nové vánoční pohlednice Mělníka a zve vás na nedělní dopoledne do Jungmannových sadů, kde proběhne zasazení stromu svobody k 30. výročí sametové revoluce. Web Soutok tu bude zítra již 8 let.

Milí čtenáři, tak jsem si ještě včera odpoledne myslel, že i dnes bude pršet, a že tento víkend zůstane pouze u jednoho článku. Konečně, mám co zajímavého číst a na některá svá hobby díky tomu ani nemám čas. Nakonec bych ještě v tuto chvíli mohl díky dnešním vlastním zážitkům vyrábět další článek, ale někdy je situace taková, že je dobré s něčím počkat, zvlášť když nehoří a máte rozdělané jiné své osobní aktivity.

Navíc mi před chvíli dorazil v e-mailu zajímavý a aktuální materiál, kterému nyní dávám velmi rád prostor. Mimochodem, právě jsem si uvědomil, že zítra v 11 hodin dopoledne tomu bude už rovných 8 let, co tady pro vás i pro sebe tvořím ve svém volném čase články s fotografiemi. Je jich tu již  1 760.

 Nutno však říci, že bez zakladatele webu  Romana Raka bych to asi nikdy nedělal a nebýt Teamu Mělníček, který na webu melnicek.cz http://melnicek.cz/ v rubrice zprávy vlevo dole na hlavní stránce dává upoutávku na každý nový článek, tak by byla sledovanost nejspíše neskutečně bídná. Zdá se totiž, že čtenáři čtou každý nový článek až teprve tehdy, když se objeví v rubrice na Mělníčku. Starší články se čtou pořád, což není špatné. Inu, život jsou jen samé náhody, které tvoří příběh.

SŠ


Mělnický osvětový a okrašlovací spolek vydal i letos další nové mělnické vánoční pohlednice. Na jedné je zobrazen vánoční strom, který zdobil v minulém roce mělnické náměstí Míru. Na druhé pohlednici je fotografie dřevěného betlému, který stává v posledních letech pod tímto vánočním stromem. A na třetí je nádherný odraz budovy radnice ve skleněné vánoční ozdobě. Autorem všech tří snímků je známý mělnický fotograf Jiří Čermák. Pohlednice jsou v prodeji pouze v mělnickém Turistickém informačním centru v ulici Legionářů.

Martin Klihavec, předseda MOOS

Zasazení památného stromu svobody.


Mělnický osvětový a okrašlovací spolek si připomene výročí 30 let od revolučních změn, které se udály v listopadových dnech v roce 1989.

V neděli 17. listopadu 2019 v 10:00 hodin bude zasazen památný strom svobody v Jungmannových sadech v Mělníku. Symbolického aktu se může zúčastnit i široká veřejnost.


Martin Klihavec, předseda MOOS.

Známá internetová loď Rio 2, která také letos na jaře kotvila v Mělníku kotví nyní v Hamburku. Seznamte se díky ní s jednou z řady různých atrakcí pro turisty. Turistický pochod po moři.

Rio 2 v mělnickém přístavu.

Vždy, když se něco proslaví v televizi, na internetu, nebo jinde v médiích, tak to může být pro nás určitý námět pro zvýšený zájem. Nejinak tomu bylo i s naší lodí RIO 2, která  je zvláštní tím, že má na přední části kapitánské kabiny umístěnou webovou kameru a lidé z tepla domova tak mohou sledovat prostřednictvím svých PC výhled z její paluby.

Že už to znáte ? Že už máte řeku Labe z její paluby dokonale prohlédnutou ? Pak pro vás stejně tak, jako pro mě bylo jistě radostí, když loď, která nejčastěji končí na našem území v Děčíně, odkud se vrací do Německa, když se náhle objevila začátkem dubna letošního roku v našem mělnickém přístavu ( na půl dne)....

http://soutok.blogspot.com/2019/04/unikatni-tazny-remorker-beskydy-vystava.html

.... a stala se tak takovým předskokanem parádního víkendu, kdy jsme se podívali pod našim městem na skvělou výstavu o budování vodních cest u nás na lodi Beskydy. Tehdy jsme tomu snad ještě nechtěli ani věřit, ale dnes, když už jsou hořínské komory i Lužec nad Vltavou v hlavních televizních zprávách, tak už věříme :-).

Mimochodem, nečekal bych, že kvůli motoráku v Lužci nad Vltavou ( viz. jízdní řád na obrázku), který tam má navíc konečnou stanici, se bude dělat speciální železniční most. Kdo jste viděl můj výlet do Nové Pece ....

https://soutok.blogspot.com/2017/07/prazdninova-zeleznicni-jizdenka-na-leto.html

..., tak víte, že konečnou stanici šlo celkem levně vybudovat i před laterálním kanálem a lidé mohli chodit na vlak přes hlavní most. Je to ale z peněz EU, kam jako stát přispíváme, a to zřejmě rozhodlo. Navíc je to pro občany pochopitelně lepší.

http://www.luzec.cz/

Vraťme se však k RIO 2. Ta nám ve čtvrtek vezla z Magdeburku do Hamburku vysoký náklad a čekal ji nelehký úkol. Kapitán Batista upozornil diváky, že přes náklad je špatně vidět a hlavně je třeba proplout pod hamburskými mosty kolem 16. hodiny, kdy je řeka nejníže, protože by se později s nákladem již nemusela loď pod mosty vůbec vejít.

Podívaná to byla zajímavá. Jednak do těchto končin loď málokdy pluje a nedařilo se stíhat časový plán. V Hamburku se totiž už uplatňuje mořský příliv, řeka již stoupala a loď proplula pod mosty zhruba kolem 18.15 SEČ.

To celé mě motivovalo k tomu, abych si o tomto jevu, který je tu pro nás v Čechách zcela zbytečný něco přečetl. A dozvěděl jsem se zajímavou věc, kterou jsem však tušil. Příliv a odliv je velmi složitý děj, který se každý den mění a zatímco ve Středozemním moři jde o rozdíl zhruba 30 cm, tak v Hamburku, nebo v Londýně už to poznáte. Tam jde někde o 5 až 8 metrů rozdílu.

V Německu si toto uvědomili a využívají to, jako turistickou atrakci, podobně, jako v Bretani třeba .... https://cs.wikipedia.org/wiki/Mont-Saint-Michel ...., kde je rozdíl v Evropě největší, až 15 metrů.

Zdá se, že řeka Labe zde v Hamburku má mnohem blíže k mostovce, než na Mělníku. Musím však vzpomenout na srpen 2012, kdy jsme mnozí před uzavřením našeho starého ( budoucího Strakova) mostu dělali aspoň na kraji mostu záběry na hladinu řeky před její kulminací ( tuším, že z klasických 2.50 na 10.35 m.) V Ústí bylo dokonce 12 metrů.

Nedaleko známého ostrova Sylt, který je spojený s pevninou pouze 11 km dlouhým železničním mostem leží ostrov Föhr https://www.foehr.de/  , kde jsem našel skvělou odpověď .....

https://www.foehr.de/gezeiten    Stačí kliknout na Gezeitenkalender als PDF 2019 . Prakticky každých 6, 5 hodiny moře buď klesá, nebo stoupá, a tak máme odliv i příliv 2x denně, ovšem díky působení měsíce a částečně slunce každý den jinak. Proto ten kalendář.

Lidé se tak obvykle ráno podle kalendáře vypraví na zvláštní 4 km dlouhý turistický pochod k ostrovu na obzoru, který je sotva vidět. Na suché pevnině to zvládnete za hodinu, ale zde je to docela adrenalin. Nejprve prý vyfasují holínky a pak jdou podle tyčí, které připomínají hole pro lyžaře na horách, když je mlha.

Zde je důvod jiný. Sice je odliv a hladina se nějaký čas pohybuje do výšky 30 cm, ale jsou v moři i různé výmoly, kde se jinak můžete nepříjemně propadnout. Po dně se prý velmi špatně jde, připomíná to občas cestu blátem a místo suchozemské hodinky to prý trvá až 3 hodiny.

Loď Rio 2 pluje ve čtvrtek v podvečer  po Norderelbe ( Severní Labe - rameno), aby se u čtvrti Altona stočila do Süderelbe ( Jižní Labe - rameno), ze kterého odbočí do ramene Rethe, kde bude vykládat náklad. V místě otáčky proti proudu řeky na soutoku ramen má řeka šíři až 715 metrů, ale o 17 km dále po proudu, se náhle prvně rozšíří až na 2.7 km. V Hamburku začíná takzvaný Estuár https://cs.wikipedia.org/wiki/Estu%C3%A1r , který se rozšíří u města Cluxhaven až na 15 km. To je však o více než 100 km po proudu řeky dále.

https://www.mall.tv/lode-a-reky/lod-rio

Říká se tomu cesta po moři relativně suchou nohou a Němci tomu říkají Watty, což trošku připomíná elektrotechniku a trošku náboženství ( Starý zákon ve svaté knize jménem Bible). Vždyť i Mojžíš přešel se svým lidem z Egypta suchou nohou jindy vodou zalité místo, a takto pátrali vědci ....

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/zanikle-rameno-delty-nilu-ukazalo-kudy-mohl-mojzis-vest-lid-pres-more.A100923_164653_zahranicni_jw

Zpátky pak už mořští turisté plují lodí, která má jinou trasu, která je ještě navíc patřičně občas bagrována. Prostě by to už přes moře nestihli a pokud se v PDF textu správně orientuji, tak maximální hladina je 2.9 metrů. Tedy téměř 3 metry.

Samozřejmě se píše, jak je oblast zajímavá i zoologicky a botanicky, a pokud má někdo dost času, peněz a umí cestovat i trochu dále, tak jde o docela zajímavý cestovatelský typ.

Pokud jste však tací spíše teoretičtí cestovatelé, jako já, tak budete rádi, když se opravdu jednou dokopete k tomu, že snad  někdy v létě za několik našich stokorun sednete do autobusu společnosti Flixbus ( Student Agency to nejezdí), necháte se odvézt přes noc do Hamburku a třeba ten rozdíl hladiny někde poblíž Labe také uvidíte.

Přidal jsem pro úplnost i pohodlný vlak, ale pro lidi, kteří někam přijedou, chtějí se jen trochu projít a zase jet nazpět, tak trochu na nic.

A to je možná z uplakaného nevlídného víkendu zde na blogu vše.

Ještě takový bonus. na závěr. Klikněte na

 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/Hamburg.jpg a obrázek zvětšete na celou obrazovku. Můžete se z věže s nadsázkou podívat na celé město a hlavně upoutá pohled na přístav vpravo dole.

https://www.cd.cz/assets/jizdni-rad/jizdni-rady-dalkovych-vlaku/e01cz-7x2-a7.pdf

Parkoviště P+R. Billa před otevřením. Aktuální stav staveniště. Již se můžete ucházet o práci v mělnické Bille. V Lysé nad Labem začínají velmi oblíbené podzimní výstavy.

Pokud k vám již dorazilo poslední číslo Mělnické radnice, tak vás možná překvapila zpráva o jakémsi autoparkovišti P+R. Zvyk je železná košile, a tak nám mnohým připadá normální, že se dá parkovat u hlavní obchvatové silnice před budovou nádraží, nebo přes silnici.

 A když je všude nacpáno, což se opravdu někdy stává, zejména pokud jsou nějaké  akce přímo na nádraží, nebo tu začíná společný výlet většího počtu lidí s návratem zpět, tak se auta nastěhují i do ulice Jiřího z Poděbrad, která vede k autobusovému nádraží.

Najednou je tu nějaká zpráva o parkovišti P+R. Informace mohou být někdy zavádějící. Tam se přece někde nalézá prodej dříví, občas se tam něco vykládá z vagonů. Nebo, jak sem někde četl v reklamě cyklo Erben, tak to bude asi ta plocha před prodejnou, kde si mohou zákazníci zřejmě vyzkoušet zakoupenou koloběžku, či motorové kolo.

Věcí vás napadne mnoho. Dokonce jsem si myslel, že to volné parkování před nádražím někdo jen pojmenoval :-). V článku se totiž navíc nic bližšího snad ani nepíše. Je tam spíše už dlouho očekávaná informace o tom, že od nového jízdního řádu v prosinci 2019 bude u nádraží stavit autobus číslo 747.

Vězte tedy, že jde o tuto ohraničenou plochu poblíž kolejí a dostanete se sem  především z křižovatky, odkud se odbočuje do ulice Jiřího z Poděbrad.

Jo, kde jsou ty časy, když se přemýšlelo o zapojení do nějaké soutěže o krásných nádražích a přemýšlelo se, jaké podnikatelské služby by tu mohly být ( cukrárna, restaurace, knihy, časopisy, infocentrum, květiny, prodejna čajů .... to je výčet jen některých aktivit, které jsem na některých nádražích objevil) Je však pravda, že tu odbočuje jen lokálka do Mšena, byť dnes již máme ( momentálně zase prakticky díky práci na kolejích ne) občas i přímá spojení s Prahou.

Bude konečně Billa na Mělníku už otevřena ? Přeci jen se giganti Tesko a Kaufland trošku okoukali a pokud si někdo z vedení těchto podniků myslel, že přesun zboží v regálech a někdy dost zvláštní zásobování i způsob věčně poloprázdné nabídky zákazníky osloví, tak je spíše naštval.

Prohlédněte si tedy na dalších snímcích, co vše je ještě třeba dodělat, ale prý se to už blíží. V každém případě již shánějí do prodejny zaměstnance.

https://billa.jobs.cz/volna-mista-prodejny/stredocesky-kraj/

https://billa.jobs.cz/detail-pozice/?id=G2-1409326393-aden_brand0&rps=186

Také tam něco postrádáte :-) ?

A na samotný konec suprová nabídka krásných akcí z výstaviště v Lysé nad Labem.

Dušičky a Halloween obrazem.

Dušičky a Štědrý den jsou dva okamžiky v roce, kdy masově navštěvujeme hřbitovy a věnujeme především vzpomínku svým příbuzným. Díky hromadnému zapalování svíček a jejich kladení do nejrůznějších skleněných nádob, se hřbitov změní v místo, které v nás  určitým způsobem vyvolá jisté sváteční pocity.

Octneme se v relativně tichém světě nejrůznějších barev světla a v některých místech zvláště vnímáme vůně, které se linou z teplem tajícího vosku nejrůznějších svíček. Každé místečko je tak nějak podobné těm ostatním a přec má svou originalitu, jako je tomu ostatně v celém našem životě. Také si jsme tak nějak v mnohém podobní a přitom jsme každý určitým originálem, který má sice občas někde své dvojníky, ale nikdy to není jedno a totéž.

A právě večerní atmosféra svátečního hřbitova může být další příležitostí vyzkoušení jedné z mnoha funkcí našich digitálních automatických fotoaparátů. Noční fotografování s levnými přístroji, které naprostá většina z nás používá je vždy takovým nejistým dobrodružstvím, stejně tak, jako na místech s nízkou intenzitou světa. Přesto je v nás něco, co nás, kteří máme aspoň trošku vztah k focení nutí dělat tyto pokusy.

Pokud vás aspoň jen lehce tyto snímky uvnitř vašeho já potěší, pak je to dobře.

Jak jistě víte, tak v pátek mezi 17.00 - 21.00, se konala na zámeckém nádvoří a v zámeckých sklepích oslava svátku Halloween. Pro mě bylo oslavou už jen to, že jsem se dostal  za šera domů z práce a mohl si říci, že zítra nic vyloženě povinně nemusím :-).

 Nepochyboval jsem, že jistě najdu nějaké fotky z akce na FB historické skupiny. Nicméně je příjemné, když si člověk může říci, že i on letos na vlastní oči viděl svítit aspoň jednu dýni, a ne až třeba příští rok, když už tu ten anglosaský svátek máme.

Je jedno místo na Mělníku, kde mám už snad  minimálně třetí rok štěstí a svítí to tam vždy snad tři dny. Je to prostě rodina, která našla v této věci zálibu a o jiném blízkém dalším místě opravdu nevím. A tak díky ní mám i letos aspoň dva vlastní  aktuální obrázky z Halloweenu 2019. Je to jistě příjemné zpestření vyloženě dušičkové nálady.

Mělničtí rybáři a pejskaři protestují peticí proti budování cyklostezky u Labe pod městem. Program RMM na měsíc listopad.

Cyklostezka mezi obcemi Velké Žernoseky a Libochovany. ( okres Litoměřice)

Je tomu asi rok a půl, co jsem šel procházkou Polabským parkem, byl nádherný slunný letní den a kromě chodců jsem potkával i řadu ukázněných cyklistů, kteří tudy rozumnou rychlostí projížděli. Ono jim ani nic jiného nezbývalo, protože bylo zkrátka v parku přelidněno, jak už to za krásných dní v kterémkoliv ročním období bývá.

Všichni se museli uskrovnit, a také pejskaři venčící své psíky, se museli mít více na pozoru. Pak jsem sešel pod sportovním areálem dolů k řece a potkával jsem další cyklisty. Není tam mnoho stromů, a tak už začínalo být docela horko. Moje zvědavost mi nedala a oslovil jsem početnější skupinu lidí na kolech.

Bylo mi řečeno, že mají dovolenou, jedou až z Břeclavi a odpověděli mi i na další otázky. Prý je cyklotrasa kolem řeky Labe pohodová, ale ve chvíli, kdy projeli Kostelec nad Labem, tak přišlo utrpení. Nikde žádné občerstvení, už jsou prý hrozně vydrncaní z nerovné polní cesty a doufají, že snad na Mělníku někde najdou pohodové místo, kde si odpočinou, nají se a napijí.

Cyklostezka u obce Kly ( okres Mělník)

Ani jsem nějak nevěděl, co bych jim v sobotu v 10.30 dopoledne doporučil.

Cykloturistika a zvláště trasy kolem Labe i Vltavy prodělávají obrovský rozmach. Je už opravdu jen hodně málo míst, kde by podle Labe nevedla typická asi dvoumetrová asfaltka, nebo alespoň cesta ze zámecké dlažby. Mám takový dojem, že v Ústeckém kraji snad už ani takové místo není a podobné je to i od Kostelce nad Labem proti proudu řeky.

Ostatně, objevil jsem zajímavé stránky, kde se aktuálně dočtete, že vyasfaltováno a separováno od automobilového provozu je už i mezi Roudnicí nad Labem a obcí Račice, a chystá se utvoření posledního úseku Račice -Hněvice, kde se napojí na naši slavnou cyklostezku z Hněvic do Lužce nad Vltavou. A píše se tam i o situaci na Mělníku, kde probíhá napojení na asfalt přicházející od obce Kly.

Vše se dočtete zde : http://www.labska-stezka.cz/aktuality-service/aktuality/

Cyklisté mají prostě radost a doufají, že i mezi Kostelcem nad Labem a obcí Kly bude jednou asfalt.

Poděbrady. ( za  restaurací Cidlinou)

Jenže, jak už to tak bývá, tak se o ničem moc nemluví a ani moc nepíše, zvláště, když jsou cíle podstatně vyšší a lidé se probudí zejména tehdy, když si uvědomí z tisku, že už se na něčem začalo prakticky dělat. A tisk, ani radnice si zase nemůže dovolit o takových věcech neinformovat.

Ozývat se začínají zejména rybáři, pejskaři, lidé, kteří touží po samotě v přírodě a bijí se za prašný úsek cesty, který měří dle mapy necelých 500 metrů. Ono by to totiž na navigaci pod cukrovarem asfalt rozhodně chtělo, protože tam je to hrbolaté a věčně je tam bláto a kaluže, pokud jen trošku sprchne. Navíc bývá úsek občas i pod vodou, a pak se tam dlouhé dny po povodni nedá chodit vůbec.

Není žádným tajemstvím, že se cyklisté, pejskaři a rybáři moc nemusí. Pejskaři se totiž musí mít na pozoru a omezovat se, a rybáři si nejen stěžují na rušení klidu a plašení ryb, ale nelíbí se jim ani to, že jsou na asfaltce nevítanými hosty a mají problém s příjezdem i s parkováním.

A tak se mělničtí rybáři rozhodli vypsat petici a lobují aspoň za zpevněnou přírodní  cestu.


 https://e-petice.cz/petitions/nesouhlasime-s-vystabou-melnicke-cyklostezky.html

Restaurace Cidlina u soutoku.

Tedy, za těch 500 metrů od křižovatky u starých lázní až po začátek cukrovaru. Dokonce se v petici píše i o narušení přírody.

Problém je možná navíc i trošku někde jinde. Dostat se do těchto míst je dost obtížné. Často jde o automobilisty, kteří k řece pod cukrovar někdy zkouší zajet z rozbité silnice od Hadíku, ale velmi často sjíždí dolů právě svahem pod sportovním areálem.

Tam mají dvě možnosti. Řada pejskařů i rybářů ( a někdy i chatařů, včetně potápěčů Praha) se vydají vpravo směrem k soutoku, kde rybáři prakticky končí a pejskaři obvykle pokračují v procházce k veslařskému klubu.

Druhou možností je samozřejmě cesta vlevo k cukrovaru.
Je rozumné ji vyasfaltovat, nebo osadit zámkovou dlažbou, či nikoliv ? Toť otázka. S klidem se zejména přes léto rozlučte a i v sobotu 26.10. před západem slunce jsem tam potkal ještě dost kolařů.

Pravda, přírodní povrch působí lahodně a asfaltu to chvilku trvá, než zapadne do krajiny, ale na druhou stranu umožňuje mnohem častější návštěvy návštěvníkům u řeky a dokonce je i snazší pro kočárky.

Ten ruch tam bude, a ať se to někomu líbí, nebo ne, tak doba je taková.

K soutoku to je asi 2.5 km.

Poděbrady jsou lázeňské město a asfalt tu podle Labe vede již dávno ( už v 80. letech tu byl) oběma směry. Do Nymburka je to celých 8 km a bohužel tam není mnoho stromů, což není v parném létě pro chodce, nebo lidi s kočárkem moc příjemné, zvláště když jezdí ještě mnoho cyklistů, nebo in-line bruslařů.

Na druhou stranu každý ví, že je tam přeplněno a jede opatrně. Musí se všichni zkrátka respektovat a to jde v krásném volném dni celkem dobře.Směrem k soutoku Labe s Cidlinou je situace lepší, protože to není taková dálka, je tam více stromů a i více různých možných posezení.

Kdo to tam znáte, tak lze říci, že rybáři začínají lovit až v ústí Cidliny, ale asfaltku mají za zády a poblíž asi tři občerstvovačky. Přijet mohou i po jiné silnici. A pejskaři ? Tak ti mají hlavně na venčení úplně jiné parky, včetně samotné kolonády se záhony. Ale i se psy si někdy troufnou mezi kola, chodce, in-line bruslaře a kočárky.

Budování cyklostezky z Kel do Mělníka ( jaro 2018)

Mělník je tak nějak jiné město. Rybáři mají jistě řadu míst u tůní v Mlazicích, Vehlovicích, u řeky na Liběchov, nebo na druhé straně u laterálního kanálu, či směrem k vesláku. Chápu i pejskaře, že je nebaví chodit jenom po Polabském parku a chtějí se podívat i k řece. Chápu, že ten obrázek níže vypadá vskutku romanticky, ale i kdyby tu ten asfalt nebyl, tak to tady bude zejména v létě jezdit o 106 a určitá nevraživost mezi jedinci s odlišnou činností žije už dnes a jedno zda v mělnických  obchvatových ulicích, nebo u řeky.

Mělník je jiný. Nenajdete u řeky hlučná tábořiště, kiosky, restaurační i oddechové posedy s výhledy na řeku, říční aktivity, jako v jiných i menších městech a vesnicích u řeky. Dokonce to zavání takovou tou odpovědí: ,, Chcete to ? Tak si za tím někam vlakem vyjeďte, ale nám tady doma zachovejte klid".

Trošku pravdivé a trošku škoda, protože je vždy fajn, když se za něčím nemusí jezdit a máte to i doma. Na druhou stranu bychom byli snad jediní v republice, kde by to bylo jinak, byť jde asi o půl kilometru cesty.

Mezi Hadíkem a starými lázněmi.

Těžké je to i proto, že my u řeky opravdu nic nemáme. Nenajdete tu stromy, lavičky, natož venkovní posezení, třeba takové vyhlášené, jako je v Lounkách na Litoměřicku, mezi Roudnicí a Dobříní, či v Dolních Beřkovících ( restaurace Na knížecí).

Jsem tedy sám zvědavý, jak toto dopadne, a aby se jednou něco nedodělávalo, ale vzhledem k tomu, jak vysoko je zájem české veřejnosti, tak bych byl docela překvapený, kdyby opravdu tento úsek zůstal blátivý.

Od cukrovaru k Hadíku.

U Dolních Beřkovic.

Základní kámen cyklostezky  u obce Hněvice.

Cyklostezka mezi obcí Dobříň a Roudnice nad Labem.

Přímo v Roudnici nad Labem.

Ústí nad Labem - Střekov v blízkosti Labe.

Mezi Ústím nad Labem a Děčínem míjíte kromě krásných přírodních scenérií i několik bunkrů, řečených řopíků. Dokonce míjíte ve Valtířově i malé  oficiální muzeum na toto téma.

U Děčína.

Povodně 17. března 2019 :   339 cm.

A na závěr si dáme ještě program RMM na měsíc listopad. Hezký víkend!

Den Středočeského kraje v Regionálním muzeu Mělník navštívilo 402 lidí. Jaký byl ? Jak je to na cyklostezce mezi Mělníkem a Kly ? Jak pokračuje dostavba ?

V mělnickém muzeu se slavil Den Středočeského kraje!
Regionální muzeum Mělník, p. o., 28. 10. 2019

Již tradičně mělnické muzeum připravilo na Den Středočeského kraje 28. 10. bohatý program. Dopoledne patřilo dětem na derniéře výstavy Brekeke aneb V Mělníku není konec vodníků. Naposledy zde provázel mělnický vodník Brčoun Vrbička, který děti potěšil pohádkou „Jak se zlobivý hastrmánek nechtěl učit“ a nechyběla ani kouzelná muzejní dílnička. Poté proběhlo předání cen vítězům soutěže „Kapříci vodníka Šploucha“. Tři šťastní výherci si odnesli vstupenky do Veřejného akvária v České Lípě, poukázku na vodnický dort, knížku O vodníku Česílkovi, tričko a módní doplňky i dřevěné vodníčky.

Ani ostatní děti nepřišly zkrátka. Měla pro ně překvapení vodnice Libuška od Hospozínského rybníka, která rozdávala dobroty přímo z hastrmaských hrníčků. Z vodnického světa se děti vydaly do velkého muzejního sálu, kde je přivítala výstava Dopravka včera a dnes. Expozici muzeum otevřelo k 100. výročí Služby Dopravní policie. Kluci i holky se proháněli na improvizovaném dopravním hřišti na autíčkách i koloběžkách, vyzkoušeli přepínací semafory u přechodu pro chodce a poznávali dopravní značky. Pro nejmenší byl připraven herní koutek se spoustou kostiček, značek, pexesem, autíčky a kvízy.

Po celý den proudili do muzea návštěvníci, kteří využili symbolické vstupné 1 Kč nejen do stálých expozic, ale i do všech prostor muzea včetně gotického sklepa. Plno bylo také v malé expozici historických vláčků a mechanických hraček s dílnou ze stavebnice Merkur. Zájemce o kokořínskou krajinu a historii přilákala odpolední přednáška Skalní obydlí na Kokořínsku, kterou vedla ředitelka muzea PhDr. Miloslava Havlíčková v muzejní kavárně.

 Promítali se dobové i současné fotografie skalních bytů, kterých je na Kokořínsku více než sedmdesát. Posluchači se dozvěděli i nejnovější poznatky o životě ve skalách, které dosud nebyly nikde publikovány a odnesli si domů nově vydanou brožuru Lidové stavby Středočeského kraje - severozápad. Den Středočeského kraje v Mělníku navštívilo 402 lidí.

Děkujeme všem partnerům, kteří podpořili vodnickou soutěž a výstavu: Veřejné akvárium Česká Lípa, Cukrářství Petra Matoušková, Mělnický antikvariát Želví doupě, Karavana Mělník a Boutique pro děti - Svatováclavská ul., Knihovna Mělník, Probošství Mělník, TIC Mělník, ZUŠ Mšeno, Vivarium Mělník, Památník Josefa Lady a jeho dcery Aleny Hrusice (OMPV p. o.), Muzeum Říčany, Muzeum Mladoboleslavska, Muzeum technických hraček Velvary, Libuše Vepřovská, Jarmila Včelová, Jiří Bartoš a další sběratelé.
-KrF-

Kristýna Frelichová – odd. PR a propagace frelichova@muzeum-melnik.cz, tel. 728 620 651, tel. 315 630 923
Regionální muzeum Mělník, příspěvková organizace Středočeského kraje nám. Míru 54, 27601 Mělník Otevírací doba: celoročně, úterý – neděle 9:00 – 12:00 a 12:30 – 17:00 hodin http://www.muzeum-melnik.cz/

V sobotním článku jsem vás informoval, že se možná půjdu podívat někam do okolí Hadíku, abych zjistil, zda už se něco děje. Připomínám, že na jaře loňského roku došlo k vyasfaltování prašné cesty podle Labe mezi obcí Kly a bývalou cukrovarskou čističkou odpadních vod v blízkosti takzvaného Staráku.

Tím nám na této straně řeky Labe vznikl vlastně v okrese první vyasfaltovaný úsek cyklostezky. Ve zmíněném místě u bývalé čističky najíždí cyklisté jedoucí od obce Kly na starou cestu z panelů, která se někde v místech nedávno zrekonstruovaného mostu přes část slepého ramene řeky mění na rozbitou silničku horší kvality a u bývalého hostince a převozu na Oupor odbočuje za budovu cukrovaru již jen zpevněná cesta, která vede až k bývalým lázním.

Odtud dnes cyklisté vyvádí svá kola po úbočí do parku ke sportovnímu areálu.

Když jsem si někdy na začátku měsíce přečetl v měsíčníku Mělnická radnice článek o pokračování budování stezky, tak jsem měl samozřejmě radost a byl jsem zvědavý, jak se s celou tou situací zejména u řeky stavební firma popere.

Ve městě se dá leckde snadno na vozovku namalovat značka jízdního kola tak, jak to známe v části Pražské ulice, ale dole u řeky už to bude o něčem jiném a totéž platí pro stoupání, které někdy užívají i auta rybářů, nebo uživatele spodních chatek.

A tak jsem se pochopitelně vypravil do míst, kde to bude dle mého názoru asi nejobtížnější a kde bych očekával započetí prací.

Teď už vám mohu prozradit, že jsem vůbec žádnou stavební techniku nikde u vody nenašel, natož nějaký počátek práce. Jestli jsem opravdu začal na té nesprávné straně a měl jsem začít s prohlídkou někde jinde, tak to fakt nevím, ale s článkem na obrázku výše z Mělnického deníku ze dne 18.10. mi to nějak nesouhlasí.

Spíše mi to připomíná komedii Tři chlapi v chalupě, kdy zásluhou šikovného triku dědy Potůčka vyhraje vesnice soutěž v kompostování a funkcionář řekne předsedovi družstva ( synovi dědy Potůčka) : ,, To nevadí, že jste to neudělali, ale hlavně je vykázaná aktivita a  já ti věřím, že to do konce roku uděláte :-)." Zrovna to tento prodloužený víkend na jednom programu běželo :-).

Jenže, nemohu nikomu křivdit a možná se opravdu začalo a opravdu někde jinde. Část cesty mezi vlakovým nádražím a Bezručovou ulicí, která vede mezi autobusovým nádražím a jezírkem v parku je uzavřena, zbavena starého asfaltu a stojí tam stavební stroje.

A tak nejspíše zřejmě zde u nádraží byly započaty práce na této akci Inu, každý preferuje nějaké oblasti a nejednou jsem zde na webu kritizoval fakt, že když zaprší, tak se dole u řeky pro bláto moc procházet nedá. Známá je i má oblíbená představa, že by se budova na Hadíku mohla opět proměnit v restauraci, jako je tomu jinde v jiných městech, ale dnes už vím, že má objekt vlastníka.

Sice kolem jezdí i v tuto roční dobu překvapivě hodně cyklistů, ale to všechno je běh na dlouhou trať. Nikdy však nezapomenu, jak si mi jednou cyklisté z Moravy postěžovali, že by se rádi zastavili někde posedět, ale od Kostelce nad Labem nejen že nezavadili o takové místo, ale ještě jsou vyklepaní z nekvalitní cesty. Byl tehdy horký den.

A protože jsem u vody žádné snímky prací nemohl udělat, tak jsem vyfotil aspoň něco z okolí.

Tak se loni na jaře ( březen 2018) pracovalo na posledních metrech poblíž bývalé cukrovarské čovky. Protože jsem nikde neviděl žádný harmonogram prací na úsecích výstavby, tak zřejmě nezbývá, než sledovat dění na celém úseku, ale ono to pro nezainteresované pozorovatele mnohdy ani jinak nejde.

Stačí vzpomenou na poslední fotografie amatérského pozorovatele z Lužce, který nám na facebooku pana Lojky přiblížil práce na laterálním kanále. Pro mě to bylo zvlášť zajímavé, protože jsem tam fotil právě o Mělnickém vinobraní ( článek zde) a viděl jsem, jak se práce zase pohnuly vpřed.. Navíc je docela možné, že příští jaro již nebudeme muset jezdit třeba při cestě na kole do Veltrus přes horkovod do Zálezlic, ale z Lužce po novém mostíku do Bukole. Zatím se prý stále pracuje na ukotvení pilířů ve Vltavě. Třeba to časem ověřím :-).