V sobotu můžete na Mělníku navštívit mimořádně Vodárenskou věž. Mělník patřil historicky dlouhou dobu do Mladoboleslavského kraje. Pozvánka na krásnou procházku krásným městem Mladá Boleslav.

Tak se nám již rozeběhly prázdniny i dovolené, a řada lidí odjela letos poznávat život do jiných krásných koutů Čech a Moravy, ale život běží dál i doma na Mělníku, a krásně je i jen nedaleko od naších domovů.

Připomeňme si na úvod akci, kterou je opravdu potřeba tento týden připomínat. Aktivita spolku MOOS vás totiž po mnoha letech tuto sobotu pozve k mimořádné návštěvě Vodárenské věže. A když je něco krásného, velkého a mimořádného, tak je na místě si to připomenout.

Prohlídka Vodárenské věže

Mělnický osvětový a okrašlovací spolek Vás zve na prohlídku Vodárenské věže, která není běžně pro veřejnost přístupná. 

Tuto jedinečnou možnost budou mít zájemci pouze jeden den, a to v sobotu 11. července 2020 od 9:00 do 17:00 hodin.

 Přístup bude možný pouze s rouškou. Neděláme žádné rezervace ani objednávky vstupenek, vstup bude volný průběžně po celý den. Protože se však do věže vejde v daný okamžik jen omezené množství lidí, je možné, že se bude tvořit nárazově u vstupu fronta.

 Proto prosíme návštěvníky o trpělivost a dodržování předepsaných dvoumetrových rozestupů při čekání ve frontě. Při výstupu na Vodárenskou věž bude potřeba zdolat několik desítek schodů, přesto lze prohlídku absolvovat i s dětmi. Moc děkujeme městu Mělník, že nám umožní Vodárenskou věž na jeden den veřejnosti otevřít.

Martin Klihavec, předseda MOOS

Mladoboleslavský kraj patří historicky k nejstarším krajům v Čechách a jistě jste si mnozí všimli, že jeho součástí byl dlouho i Mělník. To nám nejčastěji připomínají zmínky třeba o mělnických zvonech, o kamenném milníku u Liběchova a celé řadě historických událostí, ale stopy se dají najít i v současnosti.

Současný člověk si to sice nemusí ani dost dobře uvědomovat, nebo to chápat, ale narazíte občas na situace, kdy vás bude někdo směrovat právě do Mladé Boleslavi. Když pomineme místní podnik Škoda auto, který dává pracovní příležitost celé řadě lidí, tak vás sem může nasměrovat především zdravotnictví se známou Klaudiánovou nemocnicí, ale můžete se sem dostat i kvůli zařizování jiných věcí.

http://www.klaudianovanemocnice.cz/

Také jste si jistě všimli, že i mediálně se Mělník nějakým způsobem váže právě na bývalé rádio Jizera, což je dnešní Signál rádio, nebo pamětníci vědí, že bývalé mělnické tiskové médium Tep regionu nakonec také skončilo před svým zánikem s redakcí právě v Mladé Boleslavi.

Člověk tomu nemusí ani moc rozumět, nijak se to nikde nerozebírá, ale nějakým způsobem býváme k Mladé Boleslavi občas spádově přičleňováni i dnes.

Loni, nebo snad již předloni jsem zde psal, jak je dnes město díky jízdence PID velmi dobře a lacino dostupné autobusy i po železnici a v několika jarních článcích jsem vás sem pozval.

Přitom se ukázalo, že město má nejen krásné okolí zejména u řeky Jizery, ale zkrásnělo i samotné centrum. Posledně jsem vás pozval za čápy do Mnichova Hradiště a při návratu jsem se nechal odvézt vlakem až na nádraží Mladá Boleslav - město, které se nachází poblíž nádraží autobusového u samého středu města.

 Toto nádraží je od hlavního železničního nádraží v části Čejetičky poměrně daleko, ale naskýtá se nám tak přirozený pěší výlet v délce 30 - 45 minut, který vede v tomto směru nejprve po rovince a později s kopce.

Myslím, že následující fotografie nepotřebují komentáře a jsou přehlídkou toho, co můžete za těch 30 minut na cestě potkat. Jde jen o určitý výběr a těch památek má ve svém středu Mladá Boleslav podstatně více. Mnohé z nich již znáte z minulých článků, ale rozhodně se to dá vidět stále a v jakémkoliv ročním období.

Fontána mění svoji výšku podobně tak, jako fontána v Poděbradech, ale je rozměrově i nápaditostí skromnější.

Užívejte si čápy přes internet on-line, nebo je navštivte i osobně. Levný a krátký výlet do Mnichova Hradiště.

Už tři roky koukám občas v sezóně rád prostřednictvím internetu na čapí rodinku v Mnichově Hradišti.

http://capi.itbusiness.cz/ 

 Kamera je na továrním komíně umístěna od dubna 2016 a míří samozřejmě do čapího hnízda, ale na pozadí jsou vidět i Drábské světničky, odkud je mimochodem nádherný výhled od Ještědu až kamsi k Mladé Boleslavi.

Jak už to bývá, tak jednoho dne přijde chuť vidět ono místo i osobně a udělat si představu, jak ten komín vlastně vypadá, a jak je vysoký. Loni jsem v těchto končinách opravdu byl, ale dominantním prvkem byly zmíněné Drábské světničky a domníval jsem se, že při cestě na vlak do Mnichova Hradiště nemohu tovární komín s čápy přece jen přehlédnout.

Jaké však bylo mé zklamání, když jsem sice pravděpodobný komín našel, ale bez hnízda a ani místní dvojice mladých lidí, která se vyskytovala na ulici mi nebyla schopna dát odpověď. Až domácí analýza mi řekla, že jsem mohl hnízdo vidět, ale musel bych koukat úplně jinam do nenápadného koutu města.

Výlet z Mělníka je kvůli jízdence PID levný i časově nenáročný. Odjížděl jsem ve 12.10 vlakem na Prahu, který mě dovezl do Všetat. Zde jsem do 12.43 poseděl v pohodlné čekárně plné tiskovin, ale bylo možné zajít i do vyhlášené nádražní restaurace, která má posezení i venku na peróně.

V Mladé Boleslavi jsem byl ve 13.20 a do 13.44 jsem pozoroval lidi a nádražní cvrkot. Poslední vlak jel přímo z Boleslavi do Turnova krásným údolím Jizery a v Hradišti jste ve 14.07. 

Jsem teď na vážkách popisovat další cestu, abych čápům spíše neublížil, ale nakonec to uděláme jinak. Když člověk něco chce, tak si za tím jde, vypátrá si to, vynaloží vlastní úsilí a váží si toho. Hlupáci a zlí lidé, či lidé bez zájmu obyčejně naštěstí odpadnou. Bohužel žijeme v zemi, kde nejsme schopni potírat jiné zlé věci, natož lidský odpad, kterému říkáme honosně také ještě lidé. Vždyť jde jen o zvířata, že ? Někdo zapláče a jede se dále.

                                        

Zde si tedy můžete prohlédnout několik fotografií a mohu vám prozradit, že jde o tak chytré ptáky, že jsem si musel počkat asi 20 minut, než se mladí čápi pozvedli takto z hnízda.. Jejich osud bývá občas velmi krutý. 

Později narození a neprospívající jedinci bývají často vystrčeni z hnízda, protože je dospělí nedokáží uživit. Povětrnostní vlivy i blesky jsou věcí druhou a nakonec to jsou i nebezpečí a zlí lidé na dlouhé cestě na jih Afriky.

Zpáteční cestu si můžete pěkně zpříjemnit. Odjížděl jsem někdy v 15.43 a můj vagon končil ve stanici Mladá Boleslav-město ( 16.20). Mladá Boleslav je krásné město plné hezkých památek a než ji projdete s foťákem dolů do Čejetiček k hlavnímu nádraží, tak je to tak tak.

To už mi přijel  od centra města náš mšenský vláček, jehož některé spoje začínají až v Českém ráji a já si užíval parádní vyhlídkovou jízdu s odjezdem v 17.25.

Z údolí Jizery se přenesete do kraje výhledů, kde v dáli vidíte Housecké vrchy s rozhlednou na Vrátenské hoře, a pak následují postupně Bezděz, Rálsko a Ještěd. V Katusicích si přesednu, abych viděl na Skalsko a větrný mlýn u Vrátna. Za obcí Skramouš pak přejíždíte vysoký viadukt a Mšeno vás vítá v 18.09.

Dále to již znáte, cestujících je dost a před sedmou hodinou jste doma .Hezké volné dny ! 

Letošní rok je tak moc jiný, že jen s obtížemi si vybavuji sváteční dny, které bývají mediálně věnovány věrozvěstům a Janu Husovi.

Aktualizace 5.7. 2020 v 15 hodin :

Ještě tu mám jeden dnešní přídavek přímo z Mělníka. Nejsem odborník na brouky, ale tento asi 5cm dlouhý brouk prostě stál za vyfotografování. Mohu vás ubezpečit, že ihned poté jsem jej transportoval do bezpečí zeleně mimo cestu.

Z Mělníka je možná vidět až do Saska. Program muzea na prázdninové měsíce.

Z Mělníka je možná vidět až do Saska, jen to ověřit :-).

Zatímco o Komáří Vížce v Krušných horách není pochyb, tak kolem  vztyčeného bodu na obzoru při okraji snímku se zapadajícím sluncem jsou pochyby. V posledním článku jsem střelil celkem rychle od boku, že by se mohlo jednat o rozhlednu Radejčín, ale když se podíváte pozorněji, tak to rovněž vypadá na stavbu ve vzdálených Krušných horách.

Když zkusíte použít, jako hlavní orientační bod horu Plešivec, od které naměříte vpravo úhel ke Komáří Vížce a vlevo jen nepatrně větší k neznámému sloupu, tak se můžete domnívat, že půjde o jeden z několika vysílačů mezi městem Teplice a Cínovcem. Ovšem, všiml jsem si na řece Labi zakotvené malé výletní lodi jen několik metrů od mola a sloup se promítal na obzoru přímo nad ní.

To nahrává variantě, že by mohlo jít dokonce o vysílač v Sasku s názvem Grosser Lugstein ( 66.5 km z Mělníka)

https://www.google.com/maps/uv?hl=cs&pb=!1s0x470992c53674c0f7%3A0x86688ba10cc626f1!3m1!7e115!4shttps%3A%2F%2Flh5.googleusercontent.com%2Fp%2FAF1QipN_E1jEj823kIvn_PYwczeV_KmwMSa9UbbD_enz%3Dw260-h175-n-k-no!5sgrosser%20lugstein%20vys%C3%ADla%C4%8D%20-%20Hledat%20Googlem!15sCgIgAQ&imagekey=!1e10!2sAF1QipN_E1jEj823kIvn_PYwczeV_KmwMSa9UbbD_enz

Ten je v nadmořské výšce 899 m.n.m. a není důvod, proč by taková věc nemohla být z takové nadmořské výšky spatřitelná. Nicméně i triedr je již na takovou vzdálenost nedostačující, a tak bude třeba toto zkusit ověřit v dalekohledu na zámecké vyhlídce.

A mám tady již i program RMM na oba prázdninové měsíce.

Mělnické západy slunce. Když slunce zapadá o letním slunovratu v kopcích Českého středohoří, je to sváteční chvilka pro řadu fotografů i náhodných diváků.

Jedna nezbytná a dnes mediálně zatím zapomenutá aktualita na úvod. Dnes je to 106 let, co byl spáchaný v Sarajevu atentát na Františka Ferdinanda d'Este a začala první světová válka.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Atent%C3%A1t_na_Franti%C5%A1ka_Ferdinanda_d%27Este

Západy slunce jsou nádherným divadlem přírody a určitě stojí zato si je aspoň občas užít. Jsou pokaždé jiné a vždy originální. Mnohdy si přejeme třeba i z výzkumných důvodů, aby nebyly nízko nad obzorem mraky a přitom právě ony utváří to kouzlo, které diváka naplní radostí a fotografie jej přijme na věčnost.

Chtěl jsem poslední dobou zjistit, kde vlastně leží ten nejzazší bod, kam po obzoru při pohledu od mělnického zámku dokráčí v nejdelších dnech sluneční kotouč. Nebyl to úkol zrovna jednoduchý. Jednak proto, že vám mohou bránit v tomto poznání husté mraky, ale také proto, že si musíte ohlídat čas, kdy na vyhlídku vyrazit. Vždyť nám slunce v létě v nejdelších dnech zapadá až kolem 21.15 hodin SELČ.

Atmosféra na vyhlídkách tou dobou bývá také originální. Někteří si ji užívají se sklenkou vína v ruce, a když přijdou nějaké obláčky nad obzorem, tak je to pestré divadlo barev.

Nejinak tomu bylo i při mé návštěvě 22. června.

Své kouzlo však nemají jen zámecké vyhlídky, ale i zatáčka na staré silnici nad Vrázovou vyhlídkou přináší mnohokrát  krásné pohledy všeho druhu. Zde se můžeme přesvědčit o takové zvláštnosti snímku. Pohled z dálky způsobuje takový kontrast silnice v popředí s nebeským divadlem na pozadí ...

....., ale detail pozadí nás prostě přitahuje tak, jako lidstvo odjakživa přitahoval pohled do ohně.

Světlo má pro člověka v celém jeho životě obrovský význam.

O den později jsem měl oblohu takřka vymetenou a pustil jsem se do záběrů, které by se ani dělat neměly. Zaujala mě jedna věc. V minulosti touto dobou těsně nad obzorem bylo slunce díky atmosféře již tak slabé, že mělo obvykle červenou, až růžovou barvu, ale jak vidíte, tak nyní mělo ještě pořádnou sílu.

Ten bod jsem tak nějak přibližně našel. Vlevo na obzoru máme od slunce Kletečnou, vpravo Plešivec a všimněte si na spodním snímku toho stožáru vpravo od slunce.

To nevypadá na stožár, ale zdá se, že jde o rozhlednu. A ona tam podle mapy jedna opravdu stojí. Možná je to rozhledna Radejčín. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Radej%C4%8D%C3%ADn_(rozhledna)

Rudá atmosféra dokáže také zajímavě podbarvit některé objekty, které jindy horko těžko hledáme dalekohledem. Tak tomu bylo třeba i v případě slunečné elektrárny Petrovice v Krušných horách, o které jsem tu nedávno psal a jejíž vrtule se promítá na úpatí kopce Plešivec v Českém středohoří.

Hezký zbytek víkendu, úspěšný vstup do posledních dvou červnových dní a opatrnost do začátku prázdnin i dovolených !