Milí čtenáři, bývalo mimo jiné dobrým zvykem zde na Soutoku, že jsem velmi často zmínil, proč je většina z nás například dnes v pátek doma, nebo jaké si připomeneme významné výročí. Zmíním to jen velmi stručně, protože v nadcházejících dnech budeme žít bouřlivou volební atmosférou, jak se stalo ostatně v posledních letech téměř pravidlem.
Dnes tedy máme státní svátek- Den české státnosti, který je spjat s osobou sv. Václava , jenž byl roku 935 zavražděn ve Staré Boleslavi svým bratrem a stal se patronem naší země.
Po půlnoci z 29. na 30. září 1938 ( přesně 80 let) byla bez naší účasti podepsána v Mnichově dohoda, která měla odevzdáním našeho pohraničí Adolfu Hitlerovi zajistit Evropě mír. Objevují se v diskusích zejména mezi mládeží dokonce názory, že historie je jenom koníček starších generací a měli bychom se věnovat především současnosti.
Tak to jistě, ale ona je právě ta historie nesmírně poučná a má úžasnou spojitost se současností. Jenom to chce také mimo jiné trochu na internetu nahlédnout do politického dění v Bruselu a přečíst si, co obvykle politici těch největších zemí Evropy občas dokáží vykřikovat.
Pojďme však již k tomu nejdůležitějšímu, a to jsou
komunální volby. Mnozí dostáváme do schránek volební lístky, reklamní plakátky některých politických stran kandidujících v našem městě a třeba jste i mezi novinami, které dnes již ani nemusíte kupovat, a tyto zvlášť, objevili titul Mělnicko - září 2018 , Volební speciál.
Věřím, že pro mnohé z vás to byla možná první příležitost, se dozvědět něco z programů stran, pokud nemáte k volbám averzi a rovnou jste to nevyhodili. Čtenář má totiž rád vše pěkně od všech na jednom místě.
Když jsem si to tak trochu lehce zrychleně přečetl, tak mě tak napadlo, že vlastně každé to téma může representovat nějaká ta fotografie a můžeme si k tomu dnes tady něco zkusit napsat.
To co vidíte na prvních dvou fotografiích, tak to jsou snímky z mělnických Blat, které mi koncem dubna loňského roku ( 2017) přišly. Dnes už tam tyto ulice takto nenajdete, protože jsou vyasfaltované, ale považte, jak dlouho to trvalo, než se tam ti lidé dočkali.
A nepíšu to jenom tak, protože u nás máme takový jev, který je možná tak trochu logický, ale může stranám ve volbách pěkně uškodit. Nazval bych to asi větou : ,,
Na prvním místě centrum, pak teprve to všechno ostatní ". Možná i proto, se objevuje v jednom z programů zmínka, že se Vehlovice konečně dočkají po 20 letech kanalizace. Oni totiž ti mělničtí voliči žijí také na Blatech, v Rousovicích, Chloumku, Mlazicích, a nejsem si zcela jist, zda dokáží ocenit naše centrum města, které do určité míry zkrásnělo, když tam mnohdy ani nepřijdou, nebo zda se tak dokáží rozplývat nad krásným kulturním jarem, o kterém tu letos Soutok tak rád psal.
Elektrárna a Zevo. Spalovna ano, či nikoliv ? Téma kde není jasno, přesto, že si to sousední obce nepřejí a jasně se tamní občané vyjadřovali na různých podpisových akcích. Kritika je dvojího druhu. Málokdo věří, že to současné životní prostředí, tedy především místní vzduch nenaruší. Co se ovšem líbí ještě méně, tak to je zatím nepředstavitelná silniční doprava směřující do této lokality, byť ke mně probleskla zpráva, že se uvažuje o nějakém mostu přes řeku, odkud by sem měl být vedený hlavní tah.
Celá ta představa zatím působí dost nepředstavitelně, protože jsou z ní nějak mediálně vyloučeny nákladní vlaky, které sem dříve vozily uhlí, a při tempu stavby ,,obchvatu" Mělníka a dopravních problémů městečka Liběchova nějak chybí vůbec celková dopravní představivost. V blízkosti je i řeka a tím vlastně teď tak trochu navážu na článek pana Kowandy.
Honosně mu říkáme přístav, ale dávno je to již jen překladiště z kamionů na vlaky, které je bohužel nepříjemně nalepeno do katastru města. Přitom jde skutečně o veledůležité překladiště v rámci republiky, které asi jen těžko někdo někam přestěhuje. Možná, že to i někde na Mělníčku cz dávno někde je, ale skutečně tu asi jeden recept je.
Kdysi jsem se divil, proč se tak málo dnes všechno využívá. Dříve bylo podstatně méně aut, lidé jezdili mnohem více autobusy, vlaky byly naložené zbožím a podobné to bylo i s loděmi. Pak jsem se dozvěděl, že prakticky uvažuji již zastarale, a že to tak dnes nejde.
Když nejde, tak to prostě máme takové, jaké to je. Po vodě se nic kromě několika turistů nevozí, protože nemáme potřebně uzpůsobenou řeku a letošní počasí říčním skeptikům nahrává i z toho důvodu, že tento ráz počasí je zřejmě budoucností. Přitom aspoň tady si pořád udržujeme těch 250 cm vodního sloupce, což je postačující. Asi by stálo za to někde na vlivnějších místech zatlačit, jak se píše v článku.
Ve starších diskusích také zaznělo, že překládání z nákladních aut na vlaky a zpět je již neefektivní a pomalé. Kromě toho si zákazník žádá rychlý přísun a někdy je to doslova nutností. Nevím, ale zdá se mi, že tady se ta situace mění. Oni jsou dnes ty silnice již tak ucpané a mnohdy i rozbité, že se to asi stále více vyplatí něco poslat v železničních kontejnerech, či na vagonech.
A u té dopravy a obchvatů ještě zůstaneme. Zničené a nedostačující silnice, které jsou často rychle a levně po kouskách spravovány, aby je bylo brzy potřeba díky vozidlům, která po nich jinak nemají kvůli své váze a rozměrnosti vůbec jezdit, zase opravovat. Začarovaný kruh.
Hledáme sice obchvaty a žehráme na to, že se těžce zaspalo, protože návrh tu již byl celá desetiletí a nechci to nikterak zpochybňovat, ale co když je problém do jisté míry i vtom, že dnes po té silnici prostě ženeme všechno a vzali jsme práci železnicím i řekám ?
A to už vůbec nemluvím o světě osobních automobilů a životním stylu, který je zcela jiný, než třeba v 70. a 80. letech 20. století, a o kterém se dnešní generaci ani nezdá.
Vždyť jsme tehdy pohlíželi na osobní automobil, jako na něco, co buď potřebujeme k práci ( podnikový automobil), nebo to máme prostě na případný výlet, pokud není třeba něco většího přivést domů. Nákupy tahaly ženy v síťovkách po potřebných troškách, nebo jiných taškách cestou z práce domů. Chlap někdy ani nevěděl, jak to v krámě vypadá, pokud si nešel koupit svačinu a dnes tam strávíte i hodinu :-).
To píši jenom tak, protože jsem si uvědomil, že i moje generace za toho půl století zažila věci, které mohou dnes někomu připadat neuvěřitelné. A také proto, že chci na web Soutoku vnášet humor, který k blogům patří.
Ty stavební práce jsem sem dal i z jiného důvodu. Ještě nikdy jsem to v životě v této ulici takto neviděl. Chce se s nadsázkou říci, že až teď to řeklo dost.
Co tu mám dále? Předvolební plakáty. Všichni to myslí s Mělníkem dobře, až to musí mít v názvu, a všichni chtějí pracovat pro Mělník, jen má asi každý jiné priority a představy, jak by to tady mělo vypadat.
Komentovat volební plakáty ani nebudu, protože by se mohl někdo urazit, ...
..... nebo to vzít třeba i jako útok na svoji stranu, což člověk ani nemusí mít v úmyslu. Jen mi to připomíná, že nás po čase ( a rychle život utíká) čeká snad ještě přímá volba prezidenta, tak jest-li se někdo do té doby najde, kdo bude skutečně v povědomí národa a přitom celkem u většiny lidí populární.
Volební urna, to je to, co na nás opět čeká. Tak co tam dáme ? Co tam hodíme ?
Jednu stranu, která je nám nějak blízká ? Jednu stranu, která je nám nějak blízká s označením preferencí lidí ve straně ? Souhrnem oblíbených, či uznávaných kandidátů napříč celým spektrem ?
I tohle je město a aktivity některých regionálních politiků.
Jedněm se to líbí, další to nechává chladné, ...
..... protože preferují věci, které jsou pro ně, třeba jako řidiče na silnicích, nebo obyvatele okrajových čtvrtí důležitější, než nějaká kultura v centru města, nebo sport kdesi na Pivovaře, či na Polabí..
Co mě však zklamalo ve volebních programech nejvíce, tak to je absolutní nezájem všech kandidujících subjektů, se zabývat situací u řeky, tedy s vyjímkou dokončení záchranného protipovodňového systému.
Rozzlobilo mě to natolik, že jsem si sem dovolil dát několik snímků z Poděbrad.
Cyklostezka. Doufám, že ji také někdo dotáhne, až ke starým lázním ( bývalá městská plovárna na řece).
Konečná ekovláčku je u restaurace Cidlina, asi 3.8 km od mola výletní lodi Král Jiří v centru města.
.
Restaurace Cidlina s cyklostezkou.
Jsou zde asi tři restaurační podniky na jednom místě.
Vesměs jde o venkovní sezení.
Interiér restaurace Cidlina je k disposici celoročně.
Končí tu i výletní linka.
K disposici je i půjčovna různých plavidel. Možná jen v sezóně.
Soutok Cidliny ( vlevo) a Labe s chatou velmi připomíná Hadík, se svojí bývalou restaurací ( dnes poloruina) u bývalého přívozu na Oupor.
,,Tak nevím, ale to jsou programy, že člověk neví,co si o tom myslet." Z každého programu každé strany tak něco, tým napříč celým spektrem, ale to jsou potom zase tahanice typu :
My jsme chtěli a oni nás přehlasovali." Nevím,ale každá ta strana má jakoby vypíchlé téma z nějakého oboru problémů, ale nějak moc necílí na širší skupinu obyvatel, jak územím, tak zájmově.
Omlouvám se za určitou rozhořčenost, ale ignorantství témat život u řeky a podzemí města, mě umí vždy pěkně nažhavit, jak jistě víte. Snad koníci zabojují, když postoupí :-).
