úterý 31. března 2015

Na lokálce Mělník-Mšeno je vše připraveno k vypsání výběrového zřízení.


Z akce Léto s párou 2013.

Milí čtenáři, v loňském roce jste zde měli možnost několikrát pohlédnout na průběh prací týkajících se demontáže lokální železniční trati číslo 076 v úseku Mělník-Mšeno. Každá akce prochází určitým obdobím, kdy lidé nemohou vidět v terénu žádnou činnost, ale akce probíhá, jako-by v zákulisí svoji administrativní fází. Samozřejmě, že mnozí z nás již netrpělivě vyhlížíme, kdy se vrátí akce opět před naše zraky, a jaký bude její konečný výsledek.

 Soutok  sleduje často tabuli na stránkách SŽDC, kde by se mělo objevit mezi dalšími zakázkami v blízké době i výběrové řízení na naši lokálku, ale zatím opravdu nic. Nicméně, podařilo se mi díky upozornění objevit nejčerstvější zprávy z 26.3. 2015, které najdete na oficiálních stránkách města Mšena. Osobně se domnívám, že je správné, aby informace nezůstaly jen u čtenářů stránek města Mšena, ale přišly i mezi vás, čtenáře Soutoku, kterých v tomto případě není rozhodně málo a sledovanost takových článků jde někdy až do několika set návštev. Z tohoto důvodu zde tedy otiskuji plnou verzi zprávy, kterou mšenským čtenářům na webových stránkách města představil starosta pan Martin Mach.


Osobní provoz na trati zajišťovaly v poslední době také vozy Regionova.


Rekonstrukce trati 076
[26.03.2015]
Vážení občané,
dovolte, abych stručně informoval o přípravách na rekonstrukci železniční trati. V tuto chvíli byl odevzdán projektanty projekt SŽDC. Návrhová rychlost je 50 km/h a zatížení na nápravu 18 tun, což umožní i potenciální nákladní dopravu. Dále projekt počítá se svařováním kolejí.
Projekt nyní posuzují odborníci z ČVUT (za což jsme jim velmi vděčni) a po tomto kroku bude zřejmě vypsáno dlouho očekávané výběrové řízení na zhotovitele.
Níže přikládám také dopis od SŽDC, který jsme obdrželi tento týden.
Držme celému procesu palce, ať se letos svezeme !
Martin Mach
starosta




Nejbližší pozitivní budoucnost Mšena a Kokořínska spočívá v turistickém ruchu, ke kterému patří kromě normální železniční dopravy třeba právě i takovéto akce.

Ještě bych rád čtenáře upozornil na rozsáhlé uzavírky v centru Mělníka, které mají spojitost s pracemi na budovaném obchvatu a rekonstrukci Pražské ulice.
Mapky uzavírek jsou otištěny v dubnové Mělnické radnici ( časem bude i v elektronické verzi) http://melnik.cz/rok-2015/ds-1362/p1=1031 .

Aktualizacr 2.4.2015 v 19 hodin:

http://melnik.cz/rekonstrukce-ul-prazska-vyrazne-omezi-dopravu/d-5414
SŠ.

pondělí 30. března 2015

Regionální muzeum v měsíci dubnu 2015 připomene mimo jiné i jedno velké výročí.


Také v měsíci dubnu 2015 je kromě stálých výstav ( život ve městě v průběhu celé jeho historie a kočárky, historická chlouba města) a dlouhodobých výstav ( najdete vše v programu) možné navštívit i akce krátkodobé.

Regionální muzeum Mělník
příspěvková organizace Středočeského kraje
náměstí Míru 54, 276 01 Mělník

Přehled duben 2015

1.4. - 3.5. Velikonoce v kavárně - když se ponoří kavárna do jarní atmosféry, muzejní kavárna

2.4. - 10.5. Výstava RC Chloumek - výstava mapující činnost Rodinného centra Chloumek, vernisáž
se koná 1. 4., vstupní prostory


10. 4. – 10. 5. „Život je i iluze“ – výstava fotografií mělnického rodáka Jiřího Čermáka. Vernisáž
výstavy 9. 4. v 17 h., velký sál. Vystaveny budou fotografie z přírody, fotokoláže, 3D fotografie i
panoramatické fotografie.


14. 4. Absolventský koncert ZUŠ Mělník – malý sál od 17 h..

22. 4. – 17. 5. 40 let s domečkem – Výstava prací k 40. výročí založení Domu dětí a mládeže Mělník,
zahájení 22. 4. v 15 hodin, malý sál. Zahájení bude doprovázet krátká pohádka “O Popelce“. Navíc každý
víkend od 14-16 h. bude probíhat doprovodný program.

22. 4. Biodiverzita fytopatogenních hub - přednáška Mykologického kroužku Mělník v muzejní
kavárně od 17 h., přednáší Jan Wipler

Změna programu na květen:

8.5. - 9.5. Vítání ptačího zpěvu -tradiční ranní setkání na břehu Vltavy, sraz účastníků v pátek po 18.00 či kdykoliv až do sobotního poledne, vlastní vítání se koná v sobotu ve 4.30 hodin.

1. 4. 2015 – 31. 3. 2016 Z historie malé železnice aneb železniční hračky
- nově upravená dlouhodobá výstava mechanických hraček věnovaná historickým modelům a soupravám
plechových vláčků o rozchodu 0 a 00 (H0) z let 1890–1960. Součástí prohlídky expozice je předvádění
jízdy historických vláčků na elektrifikovaném modelu kolejiště.
Nejmenší návštěvníci mají možnost vyzkoušet si svou zručnost v malé dílně, kde si mohou sestavit
modely ze stavebnice Merkur podle vlastních představ.

Srdečně zveme také do stálých expozic!
Celoročně otevřeno:
Historická expozice: Nahlédnutí do středověkého města, Měšťanský a venkovský interiér, Všední život
obyvatel venkova, Příroda Mělnicka, Vinařství (část umístěna v původních středověkých sklepích)

Historické kočárky – Vánoce 1890 – 1900, kolonáda 1900 – 1910, piknik 1920 – 1930, odpoledne
v parku 1930 – 1940, válečný interiér 1940 – 1945, dětský pokoj 1950 – 1960 a návštěva zdravotního
střediska 1960 – 1969.

Kavárna a víno
Muzeum nabízí svým návštěvníkům také ochutnávku kvalitních českých vín. Skupiny mohou po
předchozí objednávce degustovat víno v původních středověkých sklepích z 2. poloviny 14. století. Na
jednotlivce čeká stejný sortiment vín v muzejní kavárně, která láká i příjemným posezením na
historických hradbách.

Otevírací doba muzea: úterý – neděle 9.00 - 12.00 a 12.30 - 17.00 hodin
Regionální muzeum Mělník, příspěvková organizace Středočeského kraje, náměstí Míru 54, 276 01
Mělník
tel.: 315 630 936 – pokladna; 315 630 922 – sekretariát, fax: 315 622 158, muzeum@muzeum-melnik.cz
www.muzeum-melnik.cz, Facebook: Regionální muzeum Mělník
ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA!

SŠ.

V sobotu, se konal v mělnickém muzeu velmi vydařený Velikonoční jarmark. Účast přes 1000 lidí!


Velmi hezkou reportáž z Mělnického regionálního muzea i krásné obrázky zaslala Soutoku Eliška Marounková, která na postu propagace vystřídala Lucii Čermákovou. Věřte mi, že se to čte člověku moc pěkně, když právě teď o svátcích jara, kdy jsme všichni již tak nějak natěšení na novou sezonu, na krásné období roku a optimisticky věříme v hezké a příjemné zážitky, že se tu zkrátka událo něco vydařeného a za opravdu slušné účasti, která přesáhla 1 000 návštěvníků. Vždyť k 1.1. 2014, se uvádí v Mělníku populace  19 139 obyvatel.

Velikonoční jarmark v mělnickém muzeu.

V sobotu 28. 3. bylo možné v Regionálním muzeu v Mělníku nakoupit velikonoční dekorace, dárky, hračky a samozřejmě i malovaná vajíčka a kraslice. Návštěvníci mohli mimo jiné obdivovat překrásné kraslice zdobené voskových reliéfem členů rodiny Pětníkových, jemnou dekorací zdobené perníčky paní Jablonské, paličkovací techniku, řezbářským um Josefa Mrňáka. Nechyběli ani zástupci techniky drátkování, krásně háčkované hračky a čepičky, malované kamínky a kameny. I pro dětské návštěvníky byla připravená pestrá nabídka. V desítce rukodělných dílničkách bylo možno vyzkoušet tvorbu nejen malování vajíček, ale i sádrových odlitků, dřevěných hraček, potisku textilií a pískování mandal s dětskými motivy. Pletení pomlázky si vyzkoušeli malí i velcí chlapi. Samozřejmě nechyběl i tradiční trdelník, medovina a navíc i holandské sýry. Přídavkem muzeum nabídlo i komentované prohlídky expozice historických kočárků a výstavy železničních modelů. Velikonočního jarmarku v muzeu se zúčastnilo rekordních 1 014 návštěvníků.
RMM






SŠ.

neděle 29. března 2015

I Mělník má svá skalní města. Sváteční pivo již od čtvrtka.


Jistě již všichni očekáváme Velikonoce a někteří, se dokonce těšíme ze všeho nejdříve na čtvrteční zelené pivo s bylinkami a troškou likéru, nebo dokonce na dvojbarevného Krasličáka z Jihlavy. Jak jsem však již psal v článku http://soutok.blogspot.cz/2015/03/obchvat-melnika-obrazem-keltsky.html , tak situace na Mělníku je přímo tristní. A to žijeme v době pivovarnického boomu.

Pojďme se tedy věnovat něčemu ušlechtilému, co sice vyžaduje trošku námahy, ale dá nám to pro život kus radosti. Skalní města jsou mnohdy i slavná. Stačí si vzpomenout na televizní reklamu na jakousi dobrou vodu, kde nechybí skály Adršpachu. Vzpomeňme Prachovské skály v Českém Ráji. Obrovské popularitě, se těší Česko-Saské Švýcarsko, které je reklamou doslova mezinárodní. Tam jsme se podívali naposledy v pátečním článku http://soutok.blogspot.cz/2015/03/na-nejkrasnejsi-vyhlidku-v-sasku-mala.html


Těch skalních měst je u nás moc. Od těch nejnavštěvovanějších, až po ty zapomenuté, nebo jen miniaturní. Můžeme mít ale radost, že i v našem okrese jsou taková skalní městečka a nemusíme tedy nutně cestovat nějakých 70 km od domova. Jsou to však městečka malá, téměř neznámá, bez nějakých větších lákadel, jako jsou výhledy, nebo lodičky, ale na druhou stranu jsou to místa romantická, která si díky nižší návštěvnosti zachovala ještě takovou osobitou, někdy až samotářskou atmosferu.


Voštiny jsou pro kokořínský pískovec typické.

Jedno takové skalní město začíná za obcí Střezivojice a žlutá značka nás jím protáhne, až do osady Ráj, kde to nejvíce žije v cyklistické sezoně. Délka trasy od autobusové zastávky v obci Střezivojice, po žluté značce až do Ráje je 8.2 km a uvádí se to, jako procházka na téměř 3 hodiny. Vzhledem ke své odlehlosti i ne zrovna kdovíjak dobré dopravní obslužnosti je to skalní město poněkud zapomenuté. Pokud bychom však v jednom z těchto dvou bodů nechali auto, tak lze za pomoci modré značky například absolvovat jakýsi 16 km dlouhý okruh, na který by nám prý mohlo stačit 5 hodin chůze. Dodejme jen, že do těchto míst vedou každoročně trasy akce Mšenské padesátky, která začíná i končí ve Mšeně.


Pokud však nehodláte plánovat takové okruhy, nebo se pouštět do nějakých dálek ( do Střezivojice autobusem a ze Mšena nyní náhradní dopravou ČD, nebo SOKem autobusy, tak není nic jednoduššího a krásnějšího, než se vypravit do skalního města, které leží přímo u Mšena. Obvykle vás zvu na celou nádhernou Cinibulkovu stezku, která je dlouhá 9 km a v každé části má pro vás připravené něco jiného. Lze ji dokonce  kombinovat i s nádherným údolím Debř, kde se nachází onen pověstný posed v podobě zrenovované mochomůrky. Dnes nás dokonce již nevede z Romanova do Mšena značka tak, jako v minulosti po silnici ( poklidná vozovka, výhledy), ale nabízí zastávku v bývalé konírně, kde je dnes hospůdka s rozhledem a přes pole, po schodech nás dovede dolů ke koupališti. Na trase je celá řáda krás. Skála Faraon, Panna a žába, Bludiště, Vyhlídky, nebo na druhé straně okruhu můžeme jít alejí po louce s krásnými výhledy na Mšeno i do vnitrozemí. Dnešek však věnuji pouze skalnímu městu, které tu má na trase délku snad jen 1,5 km, ale stojí za to. Zajímavé je i to, že nastoupit do něj lze z obou stran a oba směry začínají prakticky v jednom místě, jen několik set metrů pod hájovnou v Romanově ve směru na Ráj.


Nechci zde nikoho navádět k tomu, aby si okruh zkracoval, aby parkoval kdesi u hájovny a s vyjímkou krátkých bílých dní, je to téměř zbytečné a opravdu se o mnohé  připravíme, ale pokud zde píšu o skalním městě a jeho přesné poloze, tak těžko mohu jinak. V každém případě doporučuji začít u mšenského koupaliště, kde je dost místa na parkování, a pokud vyrazíte třeba hned po schodech vzhůru k Romanovu, tak jde skutečně jen o malou zacházku a ještě budete odměněni celou řadou věcí, které stojí za pohled i návštěvu. Místní tu dokonce zrenovovali starou vodárnu, která mi tak trochu připomíná vojenský bunkr odkudsi z Orlických hor.

V Bludišti můžete obdivovat různorodé tvary skal, takzvané voštiny,kořeny stromů, schůdky a též je třeba si dávat pozor na bezpečnost ( výron kotníku, pády) i na vedení turistické značky.Počítejte místy s chladnějším i vlhčím prostředím a v některých průrvách mezi skalami budete nuceni sundat batoh a protáhnout se s ním pouze v ruce. Ovšem, kdo sem jednou zavítá, tak se sem rád navždy vrací a snad i jen proto, že jde o pouze malý labyrint, tak místním návštěvníkům i těm z nedalekého okolí přirostlo Bludiště k srdci.







Vodárna Romanov.

Možný turistický okruh.

SŠ.


pátek 27. března 2015

Na nejkrásnější vyhlídku v Sasku a malá projížďka Rumburkem i Úštěkem za pouhých 200 Kč.


Linka číslo 083 v jízdním řádu ČD, nebo U28 (DB) vede z Děčína přes Bad Schandau, Sebnitz a Dolní Poustevnu do Rumburku.

Sluníčko už v minulých dnech ukázalo, že ač jsou ranní teploty ještě kolem nuly a na poledne je tam desítka, tak už se dá příjemně cestovat a chvílemi i s rozepnutým zimním kabátem. Zvlášť, když to zkrátka později hřeje a je téměř bezvětří, nebo jen lehký vánek.

Pokud jezdíte vlakem asi tak často, jako já a též nemáte předplacenou In kartu, která umožňuje levnější cestování, tak víte, že na železnici platí, že to leckdy není zrovna levná záležitost, ale pokud znáte některé speciální  jízdenky a umíte je občas využít, tak je přímo hřích je nevyužít. Takovou jízdenkou je například jízdenka Labe-Elbe, kterou vám paní v mělnické pokladně prodá, jako jakoukoliv jinou jízdenku a za těch 200 Kč, které za ni zaplatíte, se pak můžete celý den i s přesedáními toulat po poměrně velikém územím. Tedy, musím dodat, že jízdenka má dvě varianty ( pro jednotlivce 200 Kč a pro skupinu 2-5 osob 400 Kč, jízdní kolo, jako spoluzavadlo 90- ..... více na www.cd.cz)

Jak velké je to území, po kterém, se můžete na jízdenku toulat ? Jízdenka se jmenuje podle řeky Labe a zde tedy můžeme říci, že její platnost začíná na jihu ve stanici Mělník a končí za městem Riesa, která je ještě za Drážďany a známou Míšní. Při pohledu do mapy na webu ČD však vidíte, že její platnost není úzce vázána jen k této řece, ale daleko od ní. Na našem území je to zhruba oblast od Klášterce nad Ohří po Varnsdorf a Žitavu, a v německé části, se vyhýbá takovým obloukem oblasti, kde zase platí jízdenka Libnet+ ( Liberecko, Lužice) a zabírá celkem nezajímavé město Hoyerswerda.


Pohled na Lilienstein a řeku Labe z mostu v Bad Schandau.

Z Mělníka tedy vyrazíme ráno vlakem v jakýkoliv den v 6.50 a necháme se dovézt do konečné stanice v Ústí nad Labem- západ, kde jsme v cca v 7.53. Zde už čeká na sousední koleji pohodlný příměstský vlak od Mostu (odjezd 7.55), který vás doveze někdy 8.25 do Děčína. Jak jsem již psal v jednom článku, tak jde o zcela bezhlučný provoz s hlásičem stanic. Zde již stojí přistavený finální vlak jedoucí přes Německo do Rumburku. Vlak zde čeká na cestující od Prahy, což může být pro nás v době turistické sezony výhodou pro obsazení vybraného místa. Tento vlak vyjíždí v 8.40, a jak sami vidíte na obrázku, tak kvůli delší prodlevě v Bad Schandau dojedete na místo ( druhá zastávka za Bad Schandau) do Porschdorfu v 9.26 .


Porschdorf je dnes spíše zastávkou, než nádražím, byť vedle stojí obrovská oplocená budova s nápisem. Všimněte si však časomíry na sloupu a ...


... a zcela na obrázku vpravo i samoobslužného automatu jízdenek.

Vydáte se vlevo za budovu a ihned spatříte rozcestník s turistickými značkami, jaké znáte od nás. Vyhlídka Brand, která je naším cílem ( modrá značka) je sice vysoko nad údolím říčky Polenz ( není vidět), ale nenechte se zmást, že vás cesta povede podle potoka vedle silnice a navíc téměř bez značení. Cestu bezpečně poznáte, protože zde nechybí různé povalové chodníčky, lávky apod. Teprve asi po 500 metrech narazíte na cestu, která vás už povede k cíli. Připravte se na pěkné stoupání po mnohdy dřevěných schůdcích ( naše Pokličky), ale v 10.20 jsem už byl tam, kam jsem hlavně putoval. Na slavné vyhlídce Brand, která je považována za nejkrásnější vyhlídku Saského Švýcarska.




Na vrcholu najdete i maličkou ohradu s těmito roztomilými zvířaty.

Po namáhavém výstupu vás zde čekají již jen opravdu příjemné věci. Je tu totiž celoročně otevřená restaurace s terasou, kde mohu návštěvníci posedět u stolečků a kochat se panoramatickým výhledem od Krušných hor až po Pirnu. Nechybí tu samozřejmě mincovní dalekohled a pro radost návštěvníků tu chovají i čtveřici těchto roztomilých rohatých domácích zvířátek. My se však nejprve podíváme vpravo na vyhlídku do skalního kotle a teprve potom na to, kvůli čemu se sem jezdí.


Vyhlídka do skalního města.


Areál turistické boudy Brand ( 317 m.n.m.)



Mincovní dalekohled.



Venkovní posezení.

Viditelnost byla příšerná, ale protože byla hlášena změna počasí a pofukoval lehký větřík, tak jsem zkoušel trochu setrvat a testoval jsem příjem místního VKV v mobilním telefonu. Mnoho stanic bylo našich, mnoho z Drážďan, ale čas na vlak se krátil , tak jsem musel za úspěch považovat naladění stanice z oblasti Sachsen-Anhalt a rychle udělat několik posledních snímků. Pokud chcete vidět opravdu překrásné panorama i s popisem kopců, tak si prosím sjeďte na této stránce dolů....

Dáme tedy alespoň pár obrázků.


Pohádkový Lilienstein.




Panorama před odchodem.


Mostíky přes potok.

Česko-Saské Švýcarsko, to je český jazyk na některých mapách ( tato u zastávky Porschdorf) a v brožurách ve vlaku s typy na výlety.

Ve 13.23 jsem tedy pokračoval dále vlakem do Rumburku a zkoušel i fotografie z vlaku. Mimochodem, čtenáři časopisu ČD pro vás, který je zdarma ve stanicích vědí, že se mohou zůčastňovat i soutěží, jako je například ,, z okna vlaku" apod.


Sebnitz.



Interier vlaku.



Šluknovsko.

Trasa vede stále zalesněným údolím s několika tunely podle říčky Sebnitz a až teprve za Dolní Poustevnou přichází ke slovu ta typická krajina Šluknovského výběžku, kde se snoubí četná pole s malými rybníčky, lesíky a občasnými výhledy. V Rumburku jsem byl ve 14.25 a není bez zajímavosti, že lze odtud za zhruba 1.45 hod dojet s přesedáním v České Lípě do Mělníka autobusem, ale my máme přece cestu placenou i s výzkumem, tak proč dalších výdajů. Po malé svačince ( v nádraží je i otevřená restaurace) odtud jede rychlík v 15.15 ze Šluknova do Kolína, který by nás sice s přesedáním v Mladé Boleslavi a Všetatech dopravil domů, ale platnost Labe-Elbe končí v České Lípě ( příjezd 16.11) a odtud se ještě vztahuje na trať 087 z České Lípy do Litoměřic.


 Spitznerův vodní jeřáb. Ve Mšeně se montuje pouze při akci Na Kokořínsko s parou. Také si nemůžete zapamatovat jeho název a připomíná vám vrch saxofonu ?


Jedlová má ještě sníh.



Svor a Lužické hory.



Úštěk.

Původně jsem myslel, že by nebylo na škodu posedět v Litoměřicích, ale člověk svá rozhodnutí průběžně mění. Prošel jsem tedy Máchovy schody a v 19 hodin mě vítal již Mělník. Ovšem, je možné, se na cestě ještě pozdržet. Vlaky z Litoměřic jezdí v 18.30, 19.10 a 20.30




Takže, jak je vidno, tak se dá díky loni nově zavedené lince číslo 089 a poměrně levné jízdence Labe-Elbe nejen navštívit pohraničí a udělat třeba delší tůry, ale také spojit kratší tůru s malou prohlídkou našich končin.


Na rumburském nádraží.

SŠ.