Z hory Říp nebylo do kraje nijak zvlášť vidět, ale na návštěvnosti to znát nebylo. S rozhlasovými záchyty byla i určitá spokojenost.

 

Jsou lidé, kteří si klidně udělají výlet někam na zámek, do Koněpruských jeskyní, nebo třeba navštíví Babičino údolí. Pak jsou tací, kteří z různých důvodů dávají přednost kopcům a neumí si ani představit, že by měli jít někam jinam, než do divoké přírody a třeba i čekat na průvodce.

To jsou většinou turisté, rogalisté, přátelé rozhlasového příjmu, milovníci výhledů a poslední dobou i lidé, kteří si hrají s drony. Sice se občas snažím nepatřit jenom do této druhé vymezené skupiny, ale když už přijde mlhavý podzim a lidé s podobným hobby začnou psát o dalekých záchytech z vysokých kopců a z domácí vyhlídky to ještě moc nechodí, tak to chce určité riskantní odhodlání.

Ono se totiž také může klidně stát, že někam jedete, sápete se na kopec, a pak nejen že nic nevidíte, ale ještě nic zvláštního neulovíte. Zatímco guru digitálního rozhlasu, který zcela propadl výjezdům na kopce a lovu na směrovou anténu si vyrazil z Prahy na nejvyšší kopec Brd, aby tu zachytil multiplexy z dalekého Bádenska-Württemberska, které obvykle na mělnickou vyhlídku přilétnou při mrznoucích mlhách, tak já si udělal takový pokusný výlet na Říp.

Sice jsem věděl, že toto lehké zamlžení asi žádné Bádensko ani na Říp nepřinese, ale bylo zajímavé to později porovnat s vyhlídkou u nás na Mělníku. Druhou věcí je, že příjem na teleskop je všeobecně slabší. A kam jinam také jet ?

Slyšel jsem kdysi názor, že magnetičnost hory není prý příjmu zřejmě nakloněna, ale to se ukázalo již brzy, jako blbost. Na Říp navíc koukáme, není daleko a relativní neúspěch s lovem tolik nepálí. Navíc je to krásná hora, která leží v kraji zcela osamocená, což je v mnoha směrech výhodou.

Vzhledem k tomu, že v sobotu odpoledne již žádná mlha při cestě nevadila, tak to byl opravdu příjemný výlet. U fotografování jsem se vůbec snad prvně v historii mých výletů na Říp musel vzdát jakéhokoliv pohledu do krajiny. Opravdu to bylo dělané jen na focení blízkých předmětů.

O to větší ocenění jsem musel udělit výletníkům, kteří se přišli s cestou do kopce poprat, ač mohli předpokládat, že na rozhledy to tentokrát nebude. Atmosféra je tu však vždy taková, že to sem prostě táhne. Přitom je celá řada míst, kde člověk ani nebyl, ale Říp má prostě v každém období své genius loci.

Dovolte mi, abych teď několik notoricky známých snímků nekomentoval. Konečně, hovoří sami za sebe.

A zastavím se až tady. Lidí tam bylo tradičně moc. Nemohl jsem odolat snímku, kde na prudké uzoučké stoupající cestičce byl doslova celý had lidí stoupajících vzhůru, a to již bylo odpoledne.

První pokusy z Pražské vyhlídky mě nijak zvlášť neoslnily, ale bylo vidět, že se situace lepší.

Obešel jsem všechny známé vyhlídky a seznámil se s novým a dosud nepoznaným jevem. Když jsem byl na Roudnické vyhlídce, kde bych očekával multiplexy z Lužice, tak díky množství spadaného listí les prořídl a signály bavorských multiplexů kopcem pronikly s neuvěřitelnou silou i sem na SZ stranu kopce.

Nebudu vás tu tentokrát obeznamovat s nepodstatnými rozhovory s ostatními návštěvníky, protože to nejlepší přišlo nakonec. Na Řípu je nedaleko pojmenované Roudnické vyhlídky ještě jedna nepojmenovaná, která míří na hrad Házmburk. Ten nebyl tentokrát ani vidět, ale to mi vůbec nevadilo.

Na sever od Krušných hor leží saské město Freiberg a čtvrť Wasseberg, kde je umístěný poměrně slabý vysílač pro tamní region. Na Mělníku není možné tento ,,mux" naladit, protože je kanál obsazený našim poskytovatelem vysílajícím z Prahy ( kanál 10D). Pokud se mi jej podařilo naladit, tak jsem byl vždy v Krušných horách. Tentokrát se to povedlo právě na této vyhlídce 

Nechci teď měřit vzdálenost, ale z Mělníka jde o 101 km vzdušnou čarou. Na Pražské vyhlídce šel již ovšem náš multiplex.

Ta byla také posledním místem, kde jsem se ještě asi půl hodiny před západem slunce zdržoval a zdálo se, že se ještě dočkám možná překvapení. Vždyť už šly úplně všechny multiplexy z celého Bavorska a ten nejvzdálenější máte na obrázku. Když budete chtít hledat 375 km vzdálený vysílač Pfaffenberg na mapy.cz, tak zadejte vyhledávat obec Dorrmorsbach a zjistíte, že už jste až u řeky Mohan ( Main). Kopec je pak směrem k JV a má pouhých 432 metry.

Na chvíli se zdálo, že se to bude ještě lepšit, ale byl to strop. Představte si, že by to sem za mrznoucí mlhy mohlo přilétnout třeba až přes Rýn a možná až z Francie :-). Jenže, ta cesta v husté mlze musí být také zážitek. Trošku jsem si na závěr zahrál na dobrodruha. Chtěl jsem naostro otestovat čelenku a původně jsem měl klesat tmou po známé cestě od obce Rovné, kudy chodí na Říp nejvíce lidí.

Nakonec jsem to však riskl dolů oním prudkým kopcem, kterým poslední léta s oblibou chodím. Myslím, že asi naposled :-).  Potom jsem to na Mělníku samozřejmě ještě porovnal se zámeckou vyhlídkou, abych viděl, co se nenačte ani náznakem, a co sice ano, ale s mnohem slabším signálem.

To je vše a přejme si navzájem pohodový 44. týden roku 2022 !  Ano, lidé mají všelijaké záliby, jak někdy slýchám od jiných lidí a výhodou je, když jich je více a aspoň nějaká vás zrovna baví a je na ně čas.

Takto dnes ( 29.10.) ráno kouzlila mlha pod Mělníkem. U vás slavíte Halloween ?

 

Ačkoliv se mohlo dnes ráno při procházce mělnickými ulicemi na první pohled zdát, že mlha si dnes vzala volno, tak to tak úplně pravda nebyla. Sice dnes vyklidila ulice města a s nimi i vyhlídkové prostory za zámkem, ale ponechala si svá říční království, políčka i stromy v jejich sousedství a zalila i níže položené vršky v okolí.

Musím se přiznat, že mé zálibě by jednoznačně vyhovovala mlha mrznoucí, která má podle našich meteorologů přijít v listopadu, ale jak sami vidíte, tak teplota nějakých 8°C - 10°C a občas i nesouvislá mlha může přinést pro naše oči zase určité kouzelné divadlo přírody.

Ačkoliv bylo teplo a celkem příjemně, tak to sluníčku přece jen nějaký čas trvalo, než se mu podařilo prodrat oblačností, což je škoda. Myslím, že by v takovém případě ta kouzla byla ještě působivější a hora Říp by třeba i získala potřebný sytější nádech, ale čekat tu další dlouhé minuty nebylo v plánu. I tak bylo jistě aspoň na co koukat a kdokoliv sem vyjímečně zavítal, už lovil mobil k focení podobně tak, jako já.

Snímky, kdy se nějaké kopečky zvedají nad mlhu, jako kdyby z ní rostly, nebo na ni stály patří  fotograficky k působivým, ale vyžadují sluneční osvit zmíněných kopců. Ten tady v tomto okamžiku dnes bohužel dlouhodobě chyběl a ve výsledku, se tak hora Říp poněkud na snímku ztrácí.

Tak mi bylo pořád divné, jak je to jen možné, že jeden večer vidím ve vinici běžet kočku, druhý den psa s červeným obojkem a  o něco později mi u nohou pod hrozny Modrého Portugalu ( ?) projde asi osmičlenná partička mládeže, a teď se to zdá jasné.

Mimochodem, kočička měla jakousi hnědorezavou barvu, nějak vběhla z vinice na vyhlídku a o něco dále u dvou žen začala mňoukat. Ty se u ní již ve slušném šeru skláněly, zanedlouho šly kolem mě a na moji vyslovenou domněnku reagovaly slovy, že mám možná pravdu, protože prý byla velmi přítulná. Inu, snad nakonec došla k někomu rozumnému s volnýma rukama, kdo neměl problém v blízkosti svého domu s odchytem a zavolal útulek.

Dnešní článek uzavřu takovou pro mě veselou příhodou, která vás třeba také aspoň trošku pobaví. Šel jsem včera opět kolem té pohádkové zahrádky, kde jsem v minulém článku fotil tu planoucí dýni. Zaujalo mě, že tam zase něco svítí a zjistil jsem, že je tam vedle té původní a již vyhořelé rozsvícena nová a větší dýně.

Napadlo mě, že v období Halloweenu není případného materiálu pro web nikdy dost a již si to mířím k plotu. Náhle si všimnu přihlížejícího muže s chlapcem, kteří tu z cesty hledí stejným směrem. ,, To je pořádná dýně, co ?" říkám. Muž cosi povykuje, rozhazuje rukami a já vidím, že nám nějaký cizinec ,,zabloudil" až na okraj Polabského parku.

Světe div se, ale historie se trošku opakuje. Vzpomínám, jak jsem před  lety v říjnu 2015 stál u vily Karola, mlha byla taková, že nebylo vidět vůbec nic a u tabule s Českým středohořím stál manželský pár z Drážďan a přemýšlel, kterým směrem je domov. Teď byl také říjen, také dva lidé z Drážďan, jen ta mlha byla mnohem menší a domov na obzoru nikde nehledali.

Seniora velmi udivilo, že se u nás slaví Halloween. Nějak se mi povedlo mu vysvětlit, že to u nás není zase až tak dlouho, svátek je tu hlavně díky nabídce příslušného zboží v supermarketech, jako je Kaufland a kvůli dětem. Muž se lehce rozesmál, a protože pamatuje éru bývalé NDR ( tzv. Východní Německo před sjednocením .... pro ty mladší ročníky), tak řekl, že u nich je to prý také tak.

A víte, co mu udělalo asi největší radost ? Když jsem v dobrém rozmaru popisoval svoji cestu na kole v roce 2012 z Děčína do Drážďan, vyslovil jsem jméno čtvrti Loschwitz a rukou jsem do prostoru namaloval tamní známý most ve tvaru obráceného W. Ta čtvrť totiž byla jejich bydlištěm :-).

Noviny na památku, aneb 104. výročí samostatného Československa. Poznáte, z jakého roku jsou noviny s našim kronikářem, zastupitelem i předsedou MOOS Martinem Klihavcem ?

Dějěpis ( historie) a zeměpis patří zpravidla k oblíbenějším předmětům na ZDŠ, nebo to tak aspoň bylo za mých školních let v polovině 70. let 20 století. Nutno však dodat, že až teprve krásné barevné encyklopedie z 90. let týkající se historie způsobily, že se o ni člověk s odstupem času začal vlastně znovu a snad i lehce intenzivněji zajímat.

Tomu nepomáhaly jenom barevné encyklopedie Historie světa, nebo Evropy, ale takové Lidové noviny například využily toho, že naše vlastní dějiny kráčely zprvu trošku opožděně za jmenovanými tituly a přišly chytře například s tím, že nám nejprve v deseti postupně vydávaných útlých knihách předaly ucelený přehled dat dějin celého 20. století ve světě, na který navázaly našimi národními dějinami.

My si včera připomněli 104. výročí založení Československa a mně se ihned vybavil obraz z vlastního života, kdy jsem si podle data v roce 2003 ( před téměř 20 lety !!) došel do malého novinového stánku v blízkosti prodejny Tronik v Nemocniční ulici pro zvláštní vydání k tomuto nejvýznamnějšímu svátku naši republiky.

Protože jsem tu už několik článků k tomuto výročí napsal, tak jsem dnes nad ránem dostal nápad, že bych mohl navštívit moji obtížně dostupnou literární skříňku a o tento dárek čtenářům Lidových novin, se s vámi podělit. Tím nechci říci, že bych byl jejich čtenářem, ale o zajímavé příloze jsem se prostě předem dozvěděl.

Na prvním snímku tedy máte titulní stránku zvláštní přílohy k tehdy 85. výročí a na druhém obrázku je přiložený reprint z 29.10.1918, který byl také součástí přílohy. Kdo by tehdy jen tušil, že jednou bude existovat nějaká Živá historie, budou se vydávat nějaké bookaziny, a také i tlusté drahé knihy plné dobových artefaktů, které ponesou třeba titul Monarchie, První republika, Protektorát atd. atd.

https://www.epublishing.cz/ziva-historie

Pokud vám přijdou tyto artefakty poněkud pomuchlané, tak je to způsobeno jednak obtížným vyndáním z množství dalších novin a při ofocení se mi po nich s gustem prošel bráška pohřešovaného kocoura :-).

 Na  tyto noviny jsem měl pak léty téměř přilepenou jakousi dvoustránku nějakého čísla a ročníku Mělnicka, kde mě tehdy zaujaly nějaké historické snímky. Kdo by tehdy jen tušil, že za několik let bude mít občan Mělníka možnost mnohé z těchto fotografií spatřit také v krásných obrázkových knihách o Mělníku ?

 Nutno ale dodat, že před jejich vydáním již dávno létaly mnohé fotografie dokonce i na internetu v Německu. Zde je například článek z roku 2014, kdy mě na tuto skutečnost upozornil známý :

https://soutok.blogspot.com/2014/02/melnik-ma-kroniku-2012-on-line.html

Když se tedy nyní dívám na tyto vytažené noviny, tak si uvědomuji, jak se nám ten Martin Klihavec zase změnil :-). A protože sem občas na Soutok zajde a je našim historikem, tak to tady třeba najde, jako dárek :-). Nebudou to asi moc staré noviny, ale tady rok nevím.

Mnohokrát jsem použil tu slavnou frázi, že vše souvisí se vším. Stejně tak souvisí historie národa s historii regionální. Proč sem tedy nedat i tento obrázek, když si řekl o vytažení ze skříňky ?

Mám pro vás na tento víkend ještě nějaké obrázky ze zcela jiného soudku a teď se někam odhodlávám, tak tímto končím svůj sobotní článek, nebo aspoň první sobotní článek.

Pěkné prožití soboty a zbytku prodlouženého víkendu !

Malý obrázkový průvodce Mělníkem z posledních dvou dní.

Sotva jsem přišel v pondělí ráno do práce, již se dozvídám o obrovském požáru v jakémsi panelovém domě na sídlišti Mělník - Rousovice, který tu proběhl v neděli někdy před 14. hodinou Rozpomínám se, že jsem zahlédl z ulice Kpt. Jaroše výjezd požárního vozidla do Bezručovy ulice a doplňuji tak mozaiku krátkého skupinového rozhovoru lidí, kteří byli nějakým způsobem akci na blízku.

 Současně se rodí nápad na mediální snímek domu do Soutoku, ale z toho mě vyruší řešení pracovních záležitostí. Už zase ( po roce) se dozvídám, že mám ještě prý docela dost dovolené a zrovna by se hodilo, kdybych před státním svátkem něco odmáznul. Tak konečně, proč ne :-)?  Odpoledne sestavuji článek pro Soutok s nabídkou akcí v rámci Dne Středočeského kraje i VLL a večer se k mé radosti  na netu v předpovědi dozvídám, že se blíží nějaké nadějné několikadenní období k záchytům vzdálenějších multiplexů rozhlasového pásma DAB+.

Konečně je tu středa  a člověk může i mimo víkend zavítat do situace všedního mělnického dopoledního ruchu, což na mě působí až svátečně. V Husově ulici vidím známý snímek z FB historické skupiny, který upozorňuje na fakt, že naše město má novou pamětní desku. Pak opět navštěvuji vilu Karola, ale připadá mi, že práce je tu ještě moc a již poněkolikáté zjišťuji, že veřejnosti by se více líbila asi spíše současná bílá omítka. Mimochodem, možná to ne každému dochází, ale obrázky vily porostlé zeleným břečťanem již budou historické.

Ačkoliv jsem toho v rámci pátrání po našem kocourovi udělal již mnoho, tak se stále ještě snad i díky radám lidí na veřejnosti objeví něco, co chce vyzkoušet a možná ne naposledy. Cesty pak člověka zavedou do míst, kam by snad jinak ani nešel. A tak jsem se náhodně dostal až k této akci, která možná bude někde mediálně zvěčněna.

Sice nevím, o co jde, ale lze si to celkem domyslet. Lidé, kteří žijí jinak a třeba i nocují aspoň občas pod širým nebem, tak jsou pochopitelně valné části veřejnosti nápadní. Ta pak obvykle ví, kde všude, se dá zpravidla v okolí supermarketů, ale třeba i dále od nich tyto lidi objevit, a že se tam může pochopitelně také něco zdravotního přihodit.

Tentokrát jsem zavítal do čtvrti Mlazice, abych i tady našel artefakty blížícího se anglo-saského svátku, který je již velmi populární i u nás. Lidé si prostě zejména kvůli dětem oblíbili nákup dýní i speciálních vykrajovátek, což je pochopitelně nejen velký byznys pro obchody, ale také se to samozřejmě masově šíří po společnosti. Vždyť, které děcko by nechtělo mít také dýni, když ji mají spolužáci? Kdo by se na taková světelná strašidýlka třeba i rád nepodíval ?

Máme tu na Soutoku již celou řadu článků o Halloweenu i s mnoha fotografiemi, ale doporučil bych článek ....

https://soutok.blogspot.com/2014/11/haloween-svatek-svatych-svatek.html

..., protože sice není přehlídkou dýňových strašidýlek, ale dovede nás v odkazech ke svátkům, které se týkají právě přelomu října a listopadu.

V dnešním mlhavém čtvrtečním pozdním dopoledni jsem již vyrážel za zámek s určitou zvědavostí, zda se dočkám konečně nějakého viditelnějšího zlepšení signálů na pásmu, což se potvrdilo, ale zatím to mělo k nějakému potěšení daleko. Na druhou stranu má každá mince dvě strany, a tak jsem se mohl potěšit takovými blízkými drobnostmi.

Nejsem žádný znalec vína, ale když vidím hrozny na konci října, tak hned vzpomenu na Svatomartinská vína a ledové víno. Internet má tu obrovskou vlastnost, že když vás něco napadne, co vás třeba ani jinak nenapadne a chcete o tom aspoň chvíli něco vědět, tak se to dá najít.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatomartinsk%C3%A9_v%C3%ADno

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ledov%C3%A9_v%C3%ADno

Tady jsem si jenom tak vzpomněl na barevnost podzimu, a i když jsem původně vyrazil především za svým technickým zájmem, tak jsem nějak dostal chuť na fotografování.

Takové zelinářské trhy na Karlově náměstí, ve všední den a ještě za mlhy, tak to je pro mě neobvyklý zážitek :-).

Tentokrát jsem nikam nespěchal, prošel jsem Pražskou branou a vyrazil jsem do jedné z nejfotografovanějších ulic města, která má své genius loci podobně tak, jako třeba Palackého ulice, Husova ulice a jistě i některé další v historickém centru našeho města.

Zamlžená dominanta města z této ulice není zde na Soutoku ničím novým, ale také se mi nikdy neokouká.

Další barvy přírody přímo v katastru zámku.

Svůj první vstup jsem uzavřel pohledem na množství akcí, které se v nejbližší době konají, a to zde chybí třeba pozvánka na zádušní mši na hřbitově sv. Václava, která se koná 2.11. v 17 hodin, nebo pozvánka na lampionový průvod 11.11.

Mimochodem, zítra si připomínáme již 104. výročí vzniku samostatného československého státu a dokonce jsem se díval i do vitríny Kčt-Vht Mělník, který jej také oslaví zajímavou akcí. Prostě se pořád někde něco děje :-).

Pohled do relativně vzdálenějšího období.

Sotva jsem dorazil k obědu, již mě potkal nápad nový. Vždyť by jistě nejen mě, ale i diváky zajímalo, jak vlastně vypadá ten panelový dům, kde v neděli hořelo. Tak jsme tu. Takto to již tak hrozně z dálky ani nevypadá, jak to bylo líčeno. Přesto se mi vybavily vzpomínky na dávnou návštěvu jedné veřejné budovy v Bezručově ulici, kde to po požáru na začátku 90. let vypadalo příšerně.

 

Všimli jste si, kolik  takto zdobených jízdních kol máme nejen na Mělníku, ale po celé republice ? Že by návrh na společenskou pátrací soutěž :-) ?

Když jdete polabským parkem k centru, tak si jistě povšimnete jedné vyhlášené zahrádky, která skýtá množství různých krásných výtvorů. Ty jsem tentokrát ani nehledal, protože mě zaujala tato dýně, která již plála.

Na poslední chvíli jsem tentokrát ještě stihl zapadající slunce, které mi připomnělo tu letní připomínku, kdy jsem tu v jednom článku psal, že dnes snad i ty letní západy vám snad vypálí oči. Tentokrát to byl díky oblačnosti opět ten příjemný pomeranč na pohled.

Pokud vás to snad zajímá, tak rádiové podmínky byly zase ještě lepší než v poledne, a to je dnes vše. Pohodový prodloužený víkend !