Září je měsícem, kdy se ještě mnozí pokoušíme někde zachytit nějaké krásné sluneční dny, ale pro Mělník je to po kulturní stránce hlavně Mělnické vinobraní, kterému předchází Dny evropského dědictví. Ovšem, k životu patří také budování a pro veřejnost je pochopitelně přítažlivá vlastní stavební část, kterou může sledovat na vlastní oči a na jejímž konci je již hotový výsledný projekt.
Obchvat města Mělníka je doslova kultovní záležitost, protože jsme se mnozí do té myšlenky doslova narodili. Ano, už v 70. letech 20. století se o tomto téma silně mluvilo a možná, že dnešní sedmdesátníci by přišli ještě se starším datem. V každém případě se současná myšlenka vedení obchvatu od nápadu ze 70. let příliš neliší.
Ať chci nebo ne, tak musím vzpomenout na novinové články z let 2004 - 2006, kdy se psalo o diskusích tehdejšího starosty města pana Neumana s lidmi z různých lokalit případného obchvatu a rovněž na diskuse na webu Menicek.cz , které navrhovaly takové trasy, že je to dnes až neuvěřitelné.
Tehdy jsme žili představou, že by obchvat Mělníka měl vést co nejdále od našeho města. Nabízela se varianta, kdy by doprava od Prahy už od Keltských Větrušic přetínala kopec u samoty Mikov a u osady Vavřineč by přibrala směr od Mladé Boleslavi. Pak by pokračoval obchvat směrem k Mělnické Vrutici, kterou by obešel buď zprava, nebo spíše zleva mezi Jelenicemi a Vruticí, a pokračoval směrem do polí někam mezi Mělník a Chloumek.
Jedna z možností také byla vést silnici až za Chloumkem, ale tady vše ztroskotalo na faktu, že údolí Liběchovky je prostě hluboké údolí. I tak je Liběchov neustále v nezáviděníhodné situaci a je nutné řešit odbočení do Štětí.
Časem se zkoušela na veřejnosti varianta, kdy by silnice nějakým způsobem přešla hřeben u Záboří a na severní stranu města by přešla někde poblíž Skuhrova, mezi Velkým Borkem a Malým Újezdem. Tam ovšem tehdejší vedení města v diskusi s občany dle zpráv z novin tvrdě narazilo na nepochopení.
A tak se vlastně varianta dostala do podoby, která je podobná té ze 70. let 20. století. Někteří kritici ji považují za průtah a dokonce se spekulovalo, že se to udělá jenom tak, aby se rychle zachránila situace a ten pravý obchvat přijde jednou někdy později. Jenže nám situace začala stále více ukazovat, že paradoxně potřebujeme obchvat blízko města.
Poukazuje se hlavně na přístav v Mělníku, na důležitý tah přes most na Slaný a Karlovy Vary i na vedení nákladní dopravy do Štětí, ale přibylo i zde několik supermarketů i jiných podniků a důležitým směrem je Mladá Boleslav. A aby toho nebylo málo, tak nám vesele bujela výstavba mezi centrem města a Chloumkem, jakož částečně i na Blatech.
Když se dnes podíváte na celkový plán obchvatu, tak možná nabudete dojmu, že to dnes vlastně snad ani jinak řešit nejde a má to na svědomí právě ta výstavba rodinných domů směrem ke Chloumku i nenápadný nárůst firem, které v okolí prvních podniků za tratí poblíž dnešní ulice Nad Oborou ještě vyrostly.
Podařilo se tedy najít takovou trasu, aby se směrem od Průhonu ( od České Lípy) podnikům vyhnula, proběhla poblíž velkoskladu Eva k železnici a vydala se po dosud nezastaveném úseku po polích mezi městskou částí Neuberk a Blata, kde navazuje na původní projekt ze 70. let, který však také bylo třeba drobně upravit.
O celé druhé etapě obchvatu se dočtete v letáčku na ....
https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/368/infoletak_s9-16-melnik-2-stavba.pdf
...., ze kterého pochází i výřez z plánku týkající se druhé etapy. Všimněte si, že by se již v této etapě měla zbourat i bývalá jatka, která již léta pouze hyzdí krajinu, což je součástí přípravy pro vedení obchvatu v budoucnosti směrem na Blata.
a zaměřme se na jízdní řád linky 747, které se práce na obchvatu dotknou. Ta bude nově končit u železničního nádraží, kam bude jezdit přes Blata. Pro mě je to trošku nostalgie, protože pamatuji první městskou linku MHD, které se lidově říkalo Nádražák a pendlovala mezi nádražím ČSD, Blaty, historickým vrškem města, Pšovkou a Mlazicemi.
Až teprve po vzniku prvních čtyř mělnických linek MHD ve druhé polovině 70. let vznikla teprve zastávka u dnešního koupaliště a po Řípské ulici začala jezdit linka číslo 1, která začínala v Rousovicích a měla až neuvěřitelnou trasu. Vedla do historického středu města, pak přes Pšovku do Mlazic a odtud podle bývalé stáčírny piva, TOSu a koupaliště k nádraží ČSD.
Tam se ještě potkávala s linkou číslo 3 ( vlastně dnešní 474), která původně v historických šlépějích Nádražáku cestou na Chloumek, či do centra zajížděla od závor v Kokořínské ulici ještě k nádraží ČSD. Na Chloumek však nevedla přímo po Kokořínské, jako běžné linkové autobusy, ale projížděla Neuberk ( Dobrovského ulice) a stoupala Choumeckou ulicí.
Zašel jsem až do míst, kde by někde za tímto podnikem měl vzniknout nový kruhový objezd v blízkosti dnešní silnice na Českou Lípu.
Dnešní vize vypadá tak, že by se mělo časem Mělníku snad ulevit . Otázkou je, kde bude silniční doprava za několik let, a jak se to bude vyvíjet v sousedním Liběchově, kde je důležitá odbočka do Štětí. Navíc neznám plány příjezdových komunikací k připravované spalovně v Horních Počaplech.
Společnost je i v tomto roztříštěná. Jedna skupina volá po tom, aby se více převáželo po železnici, loděmi, aby se silnice tolik neničily, neucpávaly, ulevilo se dopravě i obcím, ubylo havárií a lidé začali opět užívat hromadnou dopravu. Druhá skupina se tomu směje, protože oni mají přece terénní vozy, které si s těmi silnicemi poradí, nebudou jezdit, jak za starých časů, nebo se dokonce učit vyznat v jízdních řádech a přizpůsobovat se jim.
To už je ale zase jiná písnička a já ani už nemám čas zde vymýšlet nějaký závěr článku, který by jistě někoho pobavil, jak tomu v názorově rozdílném světě bývá.
Poklidný a pohodový vstup do dalšího týdne.
