úterý 29. dubna 2014

Možné akce nejbližších dnů. Čarodějnice, rádio Patriot a Vítání ptačího zpěvu.


Čarodějnice na zámku Veltrusy.

Sotva člověk vstřebá víkendové zážitky, které jsme tu presentovali ( Vinná noc, Řípská pouť), už je tu po třech pracovních dnech svátek a vlastně takové počáteční období nejkrásnějšího měsíce roku přinášející leckomu i více volna, než bývá obvyklé. Možností je tu moc a akce už se doslova začínají valit.

Vždyť je tu očekáváný Pivní festival u Grobiána ( 8.5.), MS v Hokeji (9.5.-16.5. Bělorusko) a spousta dalšího. Jen zítřejší čarodějnice, se konají na spousta místech a hořet snad bude dokonce i u toho nedokončeného hotelu vedle zimního stadionu. Už je na čase. V Kadlíně zítra například slavnostně otevřou turistickou sezonu.


Takovou nedávnou aktualitou je, že by už teď někdy v květnu mělo na internetu začít ostře vysílat polabské rádio Patriot, které snad kromě hudby bude posluchače informovat o aktuálním dění v městech na Labi od Kolína, až po Mělník. Zatím škoda, že to nebude na VKV, ale uvidíme. Rozhodně města na Labi mají co nabízet, i když třeba výstaviště v Lysé nad Labem má program zase až v druhé půli měsíce. Nicméně, můžete si zajet třeba do Botanicusu v Ostré, nebo do Poděbrad, kde začíná kolem 3.5. lázeňská sezona s hudbou a projít se třeba kolem Labe a Cidliny do Libice, kde je pěkná památka na Slavníkovce i krásná hospůdka. Ti pohodlnější můžou na výletní loď a tak mě napadá, že by Soutok zase mohl udělat brzy druhý letošní vstup do světa výletní lodní dopravy na Labi.
Nymburk nabízí zase například rozšířenou ZOO v Chlebech  http://www.zoochleby.cz/ a vyznavači zlatavého moku již plánují Slavnosti Postřižínského piva. Přerov nad Labem má pro vás skanzen a tak by se dalo pokračovat.


Regionální muzeum Mělník nyní představuje akci pro vás, kteří máte rádi zvířata, přírodu, řeku, klídek a speciálně ptactvo. Docela to i navazuje na to celorepublikové pátrání po čápech, o kterém jsem tu nedávno psal.
Tak to byl jen takový výňatek z dění prvních dnů kolem nás.

SŠ.

pondělí 28. dubna 2014

Co se nedalo nedopatřením do fotogalerie, aneb i video, kdy ženy pod Řípem málem přišly o život.

video

Doba motoráčků je možná tak trochu u konce, protože i na lokálkách, se modernizuje. Fotografové jsou již na svých místech a hledají si parketu pro zvláštní parní vlak, který za několik minut přijede. A tak mnozí uvítají toto období modernizace a natočí i nové stroje na kolejích. Jenže, jak vidíte, tak mohli natočit i neopatrné chodkyně na jejich poslední cestě.

video

Start vrtulníku jsem tu ještě neměl, ale výměny lidí v kabině probíhaly tak rychle, že se technika ani nestihla přepnout z fotorežimu do videa. Rychlost, kterou si snad ani nevychutnáte.


Když jsem si dnes na jednom profesionálním novinářském webu prohlížel galerii, tak mi došlo, jak moc jsem vlastní pouť odbyl.  Člověk přiveze plno materiálu, chce dát do článku co nejrychleji opravdu co nejpestřejší paletu všehochuti, je nadšený, že mu leccos, co chtěl vyfotit vyšlo a zapomene na atrakce. Je to i tím, že je už léta fotím u nás na Vinobraní a mění se jen zvolna.
Tak abych to aspoň trochu ještě napravil, tak jsem pár fotek malých pouťových atrakcí dal sem a tytéž i dodatečně do včerejší na tento blog nezvykle velké fotogalerie ( aktualizace).

Na druhou stranu mi budiž snad omluvou, že tu ( ve včerejší galerii) skutečně nenajdete jen pouťové atrakce, ale opravdu všehochuť, a že šlo opět o nejrychlejší mediální obrázky z akce, jak bývalo až dosud zde zvykem.
.



SŠ.

neděle 27. dubna 2014

Obří fotogalerie z Řípské pouti 2014. Přítomna byla i ČT.


Milí čtenáři, kdo mě už trošku znáte, tak asi tušíte, že pokud bych se vypravil na Řípskou pouť, tak především v neděli. Důvod je prostý. Ačkoliv mám raději sobotu, tak jedině v neděli tam mohu potkat tuto krásnou lokomotivu, které se přezdívá Šlechtična. Celý zvláštní vlak pak nese jméno Svatý Jiří a přijede opět až za rok.

video

Videa už moc nedávám, abych nespotřeboval nějakou tu povolenou hranici megabytů a mohl pro vás vůbec psát a dávat fotky, ale což by nebylo hřích si pustit ten nádherný průjezd celého toho vlaku?


Na této fotce celá ta délka zvláštního vlaku z Prahy-Braníka do Zlonic vynikne.


A hurá na Říp! To je lidí, kteří se do takového vlaku vejdou, co ? No, když jsem viděl, co tam bylo všelijakých pivních stanů z různých pivovarů, tak jsem vážně zíral. Kdo neřídil, tak si mohl připadat, jak na lepším pivním festivalu.


Pochopitelně, že chata na vrcholu byla opět v obležení a ....


.... když jsem si chtěl prohlédnout ten známý nápis ,, Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp" , tak bylo třeba si najít správnou parketu.


Nechtěl jsem vás ochudit ani o místo, kde byl vzat roku 1868 základní kámen pro stavbu Národního divadla.


Rozhledům se letos vůbec nedaří, ale to nevadilo, protože tu byla zcela jiná priorita.


Fotografický zoom dovede pěkné kousky a my tu máme skutečně unikátní pohledy na pouť z ptačí perspektivy.


Uznejte, že psát o Řípu a nezařadit rotundu by byla publikační sebevražda :-).


Tradičně patří k Řípské pouti i různé soutěže ve skocích s padákem.


A tady už jsme v samotném epicentrum akce u jedné atrakce pro nejmenší.


Pro nás, kteří jsme zvyklí vídat pouťové atrakce spíše v městské zástavbě, je to zase jiný pohled.


Tentokrát jsem vynechal velké atrakce a dal prostor těm menším,


Strašidelný hrad je pro svůj vzhled častým lákadlem pro foto.


Pro děti tu byli ke svezení  koně ...


..., ale i běžní poníci.


Pro nás dospěláky tu byly připravené voňavé klobásky a další uzeniny.


Před kulturní scénou to žilo....


.... a podobně i v mnoha pivních velkostanech a jejich okolí.


Pohled na podium...


.... a na kameramana ČT.


Celou cestu z kopce dolů jsem se snažil udělat pěkné foto burácejícího vrtulníku, až se mi to v základním táboře zdařilo. Myslím, že blíže jsem už ani nemohl :-).


Pípy a soudky mají své kouzlo.


K následujícímu snímku není třeba nic dodávat, ale ....


.... musím se přiznat, že mě, jako muže spíše zaujalo něco jiného :-)). Teď samozřejmě nemyslím obsah tabule.


Hele, pes Shira a GianLuca Ratta. Neuvěřitelné!!! Tak to přátelé samozřejmě ne, ale považte, že tohoto psa jsem si chtěl při protimíjení moc vyfotit cestou dolů z hory, ale než jsem se rozhoupal, tak byl i s majitelem v háji. Tolik mi to leželo v hlavě, že jsem se rozhodl později kvůli snímku na kopec vrátit a najít ho. ,, Neviděli jste někde polárního psa huskyho?" Jenže, veškeré hledání a vyptávání bylo neúspěšné. Hergot, přece se nemohli někam vypařit ! Přes Pražskou vyhlídku jsem tedy vyrazil ke Ctíněvsi a znovu se ptal. V místě, kde cesta klesá dolů k obci jsem se však rozhodl, že ještě dojdu jednou podle kopce k atrakcím i hudební scéně a trošku zkusím takový dobrodružný  forčeking na štěstí :-) . Náhle jsem v dáli ve svahu spatřil objekt svého zájmu a bylo třeba si trošku vyběhnout, což mě stálo mobil. Ten jsem naštěstí v tom mraveništi později za pět minut našel, takže štěstí dvojité. Jo, svět reportérů může přinést různé zážitky :-) a já si vzpoměl na jednu dávnou knížku jménem ,, Co se nevešlo do mikrofonu."


GianLuca Ratta je sice sympaťák a jistě i idol žen, ale uznejte pánové, že tohle setkání s netušeným majitelem krásného psa stálo za to :-). Takže, plním slib, je to tu... a zdravím :-).


Volná příroda, koně, ovce, kozy a další zvěř, to je prostě romantika. Často se na cestách něco najde.


A jak se tak vracím k výchozímu bodu akce do Ctíněvsi, tak se otočím a něco spatřím ve stráni. Fotoaparát, pak odhalil, to co jsem si myslel, že jde o parašutistu, který dopadnul asi jinam, než si původně představoval. Louka je trochu níž :-).

Tak, to bylo několik fotek z další pěkné akce... a navštěvujte občas akce... a za rok můžete vyrazit třeba zase na Řípskou pouť.

SŠ.

sobota 26. dubna 2014

Vinná noc - živě.


Fotografování v kostnici je sporná záležitost. Když zaplatíte příplatek za fotografování v Kutné Hoře-Sedleci, kde je naše nejhezčí  a nejnavštěvovanější kostnice, tak se nemusíte moc obávat, že v případě veřejného vystavení vlastní fotografie z uzavřeného prostředí cenného interieru někde v Mělníku budete mít sebemenší problém. Tam to spíše berou, jako propagaci. Tady doma bych se do toho moc nepouštěl, protože někdy dá člověk na takové vnitřní signály a cítí to už na místě.


A tak začneme fotogalerii z akce raději v městském sklepě týmového kolegy z Mělníčku  Jana Matouška. Jak vidíte, tak brigádníci a kamarádi kolem Jendy si mákli a mají velmi pěkně vyčištěné dva sklepy někam do takzvané druhé hloubkové úrovně. Měli jsme v Mělníčku krásný článek od osoby, která má průzkum a zpřístupňování sklepů na starost, ale stejně se pořád nemohu  zbavit třeba jen mylného dojmu, že je to nějak moc vše  partyzánské v době, kdy je republika kritizována, že neumí vybírat dotace EU. Spíš bych očekával partu pracující dnem i nocí, aby bylo vše co nejdříve hotové a město i zainteresovaní majitelé již mohli společně těžit z turistického ruchu v těchto prostorách.


Zde vidíme v prostorách přízemí objektu ještě nějakou malbu ...


...... a tady již můžeme pohlédnout na celkový plánek akce.


Přiznám se vám, že ani já jsem ještě nečetl obsah této fotografie, ale je možné, že půjde o informace jistě již někde publikované. Jakmile článek vydám, hned se do toho dám :-).


A to už jsme v centru dění, kde máte takový první pohled na účastníky akce.


Nechybí ani slavný ohňový koš, bez kterého je snad vážně těžké si mnoho zdejších akcí vůbec představit. To dává všemu kus romantiky.


O piánu v podloubí, které tu bude v následujícím období sloužit náhodným odvážným  a aspoň trochu hrou na piáno zdatných chodcům sloužit jste také již v médiích mohli čísti. Nu, doufejme, že snad nástroj bude skutečně schopen občasného naladění a nedojde k jeho případnému dokonce úmyslnému vandalskému ničení.


Nevyfoťte takovou romantiku, jako je vinný sud. Zde na nádvoří regionálního muzea.


Zpestřením byl i chodec na chůdách, který mi také připomněl období, kdy jsem si podobně hrál.


A ještě jedna fotografie celkové atmosféry na hlavním místě akce. Zde jsem se zaměřil na tu neuvěřitelnou frontu na žetony.


Výstava Czech press photo na Náměstí Míru je otevřena do neděle do 22 hodin.


 Nakonec jsem nemohl vynechat typickou, krásnou, vínem a vinobraním opředenou Svatováclavskou  ulici.
Ke středověké studni, ani do Pražské brány jsem se především kvůli davům diváků nehrnul
A teď už mi dovolte, abych vám odtud ze studia ,,Písí" připil číší červeného a popřál hezkou noc :-).

SŠ.