sobota 28. února 2015

Přijeďte se rozloučit s elektrárenským komínem. Překvapivě krásná procházka v Horních Počaplech.


Někdy v polovině prosince ( přesně 14.12.2014) nás Mělnický deník uprostřed sledování rozebírání závěrečné fáze kolejí mšenské lokálky v Mělníku oslovil článkem, ve kterém se uvádí, že z bezpečnostních důvodů přijde elektrárna Mělník v Horních Počaplech o jeden ze svých komínů a trochu se tím pozmění dominanta na obzoru od vyhlídky u vily Karola ( městská knihovna).

http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/odstaveny-komin-pocapelske-elektrarny-jde-pomalu-k-zemi-20141213.html

V současnosti má 6 komínů, ale, jak jsem někde později četl, tak už v dubnu 2015 by jich mělo být jenom 5 a EMĚ o jeden ze svých dvou 200 metrových komínů přijde. Připomínám, že nejvyšší komín má 270 metrů a je 11. nejvyšší stavbou v republice. Menší komíny jsou okolo 150-160 metrů.

Aktualizace 1.3. : Milovníci lezení na komíny si říkají komínáři. Nejvyšší tovární komín v Evropě mají ve Slovinsku ( 360 metrů), u nás ve Chvaleticích 305 metrů a v Kadani a Prunéřově 300 metrů. Na světě v Kazachstánu ( 420 metrů)
 http://cs.wikipedia.org/wiki/Kom%C3%ADn


Sice jsem viděl někde velmi detailní záběry na speciální stroj, který svým ramenem postupně odlupuje části komína a vrhá je komínem k zemi, ale pochopitelně jsem chtěl u akce, která se odehrává jen nedaleko Mělníka aspoň chvíli být a odvézt si nějaký ten vlastní záběr, ač nebude tak detailní.

Aktualizace 1.3.: http://www.rozhlas.cz/strednicechy/aktualne/_zprava/dvousetmetrovy-komin-elektrarny-v-melniku-boura-bagr-se-specialnimi-nuzkami--1445463

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/295912-v-melniku-rozebiraji-200-metru-vysoky-komin-elektrarny/

Tak mám zato, že jsem viděl ještě nějaké jiné záběry, ale nemůžu je nějak najít. Snažil jsem se najít ještě něco o tom značení komínů pruhy, ale nezdařilo se.


Komín se snažím občas pozorovat z vyhlídky i někdy za pomoci triedru, ale zatím nebylo mnoho dní, kdy by bylo na elektrárnu nějak zvlášť dobře vidět, nebo nebyl čas. A tak se mi na dnešní oddychový nemastný poslední únorový den hodil docela malinkatý výletík  k 11 km vzdálené mělnické elektrárně.


Nejprve jsem si vybral místo pro tyto fotografie v Křivenicích, kde se cesta ubírá kamsi do polí. Nebýt této aktivity, tak bych znal Křivenice pouze ze silnice :-)).


Ačkoliv se od vyhlídky zdá, že komín zatím vůbec neubývá, tak jsem poznal, jak je to klamné. Na těchto snímcích tedy zatím vidíte speciální bagr zavěšený na jakési pracovní výtahové plošině. Technologii rozebírání nám představila média. Tuším, že také Český Rozhlas ve svém článku, ale to musím ještě ověřit a dát sem odkaz. Někde byly čtyři obrázky přímo z komína. Snad zítra.


Cestou do Počapel, se mi zrodil v hlavě nápad, že by vůbec nebylo třeba zde udělat jen několik fotek a pokračovat dále, ale že zde mohu nechat před závodem vůz a udělat takový ,, malý pěší okruh", který bude zahrnovat, jak prohlídku techniky, tak přírodu. Zkrátka, okruh, na jaký moc zvyklí nebýváme.


Ves Horní Počaply jsem mohl zcela ignorovat, protože lze absolvovat jenom cestu podle elektrárny a při první polní cestě k řece Labi odbočit, ale....


... proč si nakonec neprohlédnout elektrárenský gigant s bohatou historií, který tu u nás máme, a jak se dočteme třeba ve wikipedii, tak rozhodně nejde o čtení nudné a nezajímavé. Vždyť někteří jsme byli u toho, když se první lesklé trubky horkovodu rezeběhly přes Labe u Dolních Beřkovic do Mělníka, nebo naopak u Zelčína jiné trubky překlenuly Vltavu, aby utíkaly po polích u Líbeznic ku Praze.


I v této konglomerační technologii drží Mělník nějaký primát, ale to ještě zkusím zítra dohledat a vyladit článek.

Zde odchází do řeky voda, kterou elektrárna pro svůj parní provoz používá.


Původně jsem tento snímek nafotil proto, že šest komínů bude brzy minulostí, ale...


.... když jsem se dostal sem, tak už jsem měl v povědomí poslední knížku o našem městě. Někde odtud fotil autor knížky Na Mělníku elektrárnu a díky ní nyní vidíme, že speciální bagr na komíně je o dobrou třetinu výšky komína níže.


Pokračujete-li do Horních Počapel, tak zaznamenáte i sluneční elektrárnu, která je mladšího data a vpravo na louce vyrostl v posledních letech nemalý sportovní areál s restaurací.


Kostelík v obci je skutečně romantický. Věřte tomu nebo ne, tak jsem při rozhodování v dnešním nemastném dni nechal doma baterky do foťáku a doslova jsem cucal z přístroje poslední zbytky sil.


Lodní přístav v Horních Počaplech zůstane už jen vzpomínkou a litoměřická společnost provozující lodi Porta Bohemica I a II nějak utichla ( to jsem zde již zmínil), ale, jak jsem nedávno zjistil, tak mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem, by letos měla plout děčínská společnost, která chvíli plula pod Mělníkem, dnes po Praze, ale hlavně za nemalé ceny lístků provádí stále více výletů mezi Děčínem a Míšní. V ceně je i dvakrát jídlo a jde to do tisíců, ale to někdy, až tu budu psát třeba o výletní lodní dopravě.

Mně se velmi líbila ptačí společnost na řece, kde nechyběly ani labutě a k vidění byl i racek. Toho spatříte na snímku vzadu u kamenu u mola.


Divokou řeku připomíná odpadní voda z elektrárny nedaleko Labe.


Všimněte si těch stromů na druhém břehu. Ty uprostřed snímku jsou jako-by obalené sněhem, ale nejspíš jde o nějakou plíseň.


Foťák již nebyl schopný přibližovat, neustále se vypínal, a tak jsem strom přitáhl až doma. Nebyl jsem sám, kdo strom obdivoval.


Kolem projížděly na jízdních kolech již  nedočkavě dvě mladé ženy, kterým se strom také velmi líbil a litovaly, že nemají foťák. Sliby rád dodržuji, a tak máte ten strom děvčata navečer tady, jak jsem řekl. Prý jsou snad ti ptáci kormoráni.

Aktualizace 3.3. 2015:

Kormoráni skutečně mají tak agresivní trus, že stromy na kterých sídlí mohou uhynout.
http://www.velkaepocha.sk/2012070719774/Kormorani-na-odstrel-rozhovor-s-odbornikem.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kormor%C3%A1n


Ještě jeden krásný romantický pohled na říční přírodu a už ....


... jsme opět u techniky.Ony mají vůbec věže ve tvaru válců určité kouzlo, ať jsou ze století 12., nebo 14, či 20 :-)).


A šlo o neobvyklý úkaz, protože, jak vidno, tak má chladící věž zrovna odstávku. Také se o tom někde psalo. Celý tento okruh mi zabral 90 minut chůze a vzhledem k tomu, že vedl kolem techniky i přírody v okolí řeky a máme předjaří, s navíc ještě neobvyklou akcí ( bourání komínu), tak šlo myslím o docela zajímavý výletík jenom nějakých 11 km od našeho města. Ani provoz na silnici podle elektrárny nebyl zrovna nijak velký.


Zde je snímek od mělnické vily Karola ze dne 8.2.2015. Druhý komín zprava, se zde opticky jeví, jako druhý nejvyšší a práce teprve počaly.


Tento je sice už z 20. prosince 2014, ale je zde podstatně lepší viditelnost. Komíny mají v určité výši barevné pruhy a možná by nám nějaký odborník vysvětlil, že každá úroveň značí 50 metrů. Zase by bylo na netu co zkoumat a třeba na to kouknu. Díky těmto značkám je právě vidět, kam už práce pokročily.

Aktualizace 1.3.2015:  http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektr%C3%A1rna_M%C4%9Bln%C3%ADk

http://cs.wikipedia.org/wiki/Tepeln%C3%BD_nap%C3%A1je%C4%8D_M%C4%9Bln%C3%ADk_%E2%80%93_Praha

Projekt desetiletí: http://www.tscr.cz/?pg=0315&x=pd  ( 3.shora)

Mělnická elektrárna je největším teplovodem na světě: http://energetika.tzb-info.cz/7875-teplo-z-elektrarny-melnik-pro-vytapeni-casti-prahy
.
Aktualizace 9.3.2015:



Snímky z neděle 8.3. 2015.


Téměř se zdá, že se od 28.2. nic neudálo.

SŠ.

pátek 27. února 2015

Malá obrazová procházka po hradech a zámcích v okolí. Král hradů Bezděz.


Trnová.

Za krále hradů bývá považováno mnoho hradů. U nás je to především Karlštejn, Zvíkov a Bezděz. Posledně jmenovaný je relativně jen nedaleko od nás ( cca 36 km) a hlavně k němu vede cesta tak nádhernou krajinou, že se líbila básníku a turistovi Karlu Hynku Máchovi, po kterém je celý kraj na sever od Mělníka pojmenován. Tedy, CHKO Kokořínsko-Máchův kraj. Dostat se sem lze mnoha způsoby. Samozřejmě, že občan zhýčkaný technikou i nedostatkem času přijede autem, ale dá se sem jet autobusem, vlakem i pěšky z Mělníka po červené turistické Máchově cestě.


Suchý mlýn u Nosálova.

Když nám ještě jezdil motorák, tak mě také jednou napadla zajímavá verze cesty. Ráno z Mělníka přes Mšeno, Skramouš a Vrátno do Trnové, kde u zastávky vláčku začíná zelená značka vedoucí téměř až na Bezděz. Prakticky vede k nádražíčku ČD Bezděz na trati 080, odkud můžete jet do České Lípy, Protivína u Jestřebí ( po pěší 2-3 km dlouhé chůzi na autobus do Mělníka), Doks, Mladé Boleslavi i Nymburka. Zde již máte hrad přímo před sebou. Tuto procházku velmi doporučuji, protože tato partie kolem Skalského potoka, lesů a skal je nádherná. Navíc vede kolem Suchého mlýna pod Nosálovem, který vám zde v jednom příspěvku zmínil web Isoutok. Zde ho tedy máte na 8 let starém obrázku. Osobně se domnívám, že údolí mezi obcemi Doubravice a Březovice při Skalském potoku je nádherné a vůbec celé údolí Skalského potoka je krása. Ale, což putování podle Pšovky, či Liběchovky nemá svůj půvab ? Opravdu máme v okolí nádhernou krajinu, byť je krásně za hezkého počasí snad všude :-).


 Výhled z Bezdězu na Břehyňský rybník s částečným pohledem na Malý Bezděz.

Největší stoupání začíná z obce Bezděz, která patří parkovištím, restauracím, stánkům a suvenýrům.



Detail pohledu na Břehyňský rybník, který je rezervací a byly zde i díky fotopastím v poslední době spatřeni vlci. Z Bezdězu je také vidět  o něco dále a jihozápadněji Máchovo jezero, ale doufám, že zde jde opravdu o Břehyňský rybník :-). Myší ostrůvek tam není.



Cisterna. Hrad neměl svoji studnu a tak se jímala dešťová voda. Dobrou vodu a víno si nechala vrchnost dovážet v dobách míru z podhradí

Hrad Bezděz je hradem, který skutečně snad není potřeba nějak představovat. Stojí na kopci 603 m.n.m. asi 6- 7 km od městečka Doksy a založil jej, jako většinu hradů a měst u nás král Otakar Přemysl II. První zmínka o hradu je z roku 1264 a hrad se stavěl v letech 1265-1278. Na realizaci se podílela významná královská huť ovlivněná stavebním uměním, které do Čech přivezli mniši řádu cisterciáků z Burgundska a severního Německa. Jde o velmi precizní dílo ve stylu rané gotiky. Nejznámější historickou událostí je věznění Václava II. a jeho matky Kunhuty roku 1279 po vpádu Braniborů do Čech v Čertově věži.


V popředí je 30 metrů vysoká Čertova věž o síle zdiva 4 metry a v pozadí Housecké vrchy ( na obzoru tuším i Říp). Říp je zcela vpravo na kraji snímku na obzoru. V popředí poznáte i hranatou stavbu zámku Houska na úpatí kopce.


Obec Bezděz dole pod hradem.



Prostor na sever od hradu je plný zeleně. Vždyť jde o bývalé rozsáhlé vojenské území Ralsko. Dnes jím vedou cyklostezky a v oplocené oboře se má nacházet i stádo bizonů.



Pohled na hrad z podhradí. Dominantní věž je 40 metrů vysoká, síla zdiva 5 metrů a na jejím vrcholu je překrásná vyhlídka do dalekého okolí.



Tak nějak se jeví silueta Bezdězu již od Prahy ze sídliště Prosek, avšak tento záběr je již ze vzdálenosti pár kilometrů.



Na snímku jsou obě věže, hradní palác i hradní kaple. Není divu, že ve zřícenině Mácha rád přespával.


K vrchu vede strmá cesta, která prochází i touto branou na jihu. Na Vánoce 1991 skončila má pěší cesta z Mělníka díky náledí právě u ní. V minulosti zde byla při cestě i křížová cesta, která však byla později přenesena ( obrázky) tuším do Prahy na Petřín.



U hlavní vstupní brány do hradu vás čeká tento krásný pohled.

To je tedy pro dnes vše a pěkný pohodový víkend.

SŠ.

čtvrtek 26. února 2015

Jak dál v mělnické nemocnici ? Bude se rušit?


ilustrační foto.

Je to již měsíc, co se na webové stránce  České Televize zobrazil článek s názvem ,,Nemocnice Mělník ruší desítky lůžek." vhttp://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/299824-nemocnice-melnik-rusi-desitky-luzek/

V článku se čtenář dozví, že se nemocnici nedostává především zdravotních sester ( cca 30 zaměstnankyň), které odchází kvůli neuspokojivým platům i dlouhým službám, ale chybí i jiné pracovní profese. Je zde zmíněno, že místní soukromá nemocnice údajně prodala tři nejlukrativnější oddělení ( lékárnu,dialýzu,laboratoř), sestrám se prý platy nijak nezvýšily a v důsledku jejich úbytku byla nemocnice nucena dočasně přistoupit k omezení lůžek. V článku se také uvádí, že jde o řešení dočasné, které by se mělo po únoru změnit a některé pacienty tak momentálně čeká cesta do 35 km vzdáleného Slaného, nebo do Mladé Boleslavi, či Prahy. Občané, se prý vůbec nemají znepokojovat, že by snad šlo o první signály zrušení nemocnice a je především poukazováno na to, že se jedná o běžnou situaci v našem zdravotnictví.

Takové vyjádření sice uklidňuje místního občana, čtenáře, ale nevypovídá příliš o tom, jakým způsobem tedy má dojít ke zlepšení situace.
Soutok navštívil stránky mělnické nemocnice a zvlášť ho zajímala složka s názvem kariera.

Zde na http://www.nemocnice-melnik.cz/rubrika/726-Kariera/index.htm tedy objevíte pestrou škálu příležitostí k zaměstnání. Co je ovšem poněkud smutné, je fakt, že se nemocnice vůbec nesnaží nabízet svoji pracovní poptávku po případných zaměstnancích v místních médiích. Až teprve při návštěvě webových stránek nemocnice, se můžete dočíst, že nemocnice láká případné nové zaměstnance na nástupní plat 20 000 Kč, na pět týdnů dovolené a upozorňuje i na výborné dopravní spojení s Prahou a jiné.
Nemocnice pro pozici zdravotní sestry požaduje:

  • odbornou způsobilost dle zákona 96/2004 Sb.
  • platné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu

Bude mít nemocnice s takovými požadavky a takovou pracovní ,, reklamou" úspěch ? Toť otázka.
I tady totiž platí, že řada žen hledá na šírém pracovním trhu uplatnění a je ochotna přijmout jakékoliv zaměstnání za jakýchkoliv podmínek. Nezřídka tak býváme svědky, kdy na různé pracovní pozice nastupují lidé, kteří původně vykonávali zcela jiné profese a v rámci rekvalifikací, ať už před nástupem do nového zaměstnání, nebo i později již při práci začínají svoji zcela novou pracovní kariéru.  Do jaké míry jsou tyto konkretní rekvalifikační případy přínosem pro zaměstnavatele i pacienty je samozřejmě otevřenou otázkou, ale nelze být asi velkým optimistou, když mediálně slýcháme, že ti původem dlouhodobě vystudovaní zaměstnanci ve zdravotním rezortu spíše odchází do zahraničí,nebo vykonávají zcela jiná zaměstnání. A tak bude osud mělnické nemocnice jistě hoden dalšího mediálního zájmu. Vždyť jen málokdo očekává od civilizačního pokroku, že budeme nuceni za mnohými službami a potřebami člověka dojíždět desítky kilometrů daleko. Bohužel tomu tak již v nemálo případech skutečně je.


Aktualizace 28.2.2015 v 10.40 :

Určitě tou nejzajímavější informací je, že článek, který se narodil ve čtvrtek večer, má dnes v sobotu dopoledne už téměř 500 diváků a je vidět, že téma lidi zajímá. Musím poděkovat za pozornost. Kameňák 5 s Danou Morávkovou má v tuto chvíli přes 600 návštěv, ale neměl až tak rychlý start.

Je pochopitelně možné, že někde nějaká inzerce byla a je, ale mně to připomnělo nedávný článek o Farmářských trzích, který prezentoval Mělnický deník, a na který především upozornila propagace webu Isoutok na stránkách v Mělníčku. Pořádat trhy v pátek odpoledne, kdy se lidé obzvlášť  těší domů z práce, nebo dokonce plánují víkendy ( někdy i někam odjíždí)  mi přijde, jako docela divný nápad a výsledku, se asi nelze moc divit.

Nedávno si mi jedna žena postěžovala, že nyní dělá práci, kterou spousta lidí odsuzuje ( nejde o prostituci), ale nějak neví, co by měla dělat. A pak jsou ženy, které do nemocnic přijdou třeba i ze supermarketů, nebo z postu uklízeček. Ani se tedy nelze divit zájmu veřejnosti o téma, který je mnohdy skrytý.

Závěrem aktualizace si vás dovolím pozvat na třetí díl o hradech a zámcích v ,,okolí" Mělníka, který věnuji tentokrát Bezdězu, což je tak trošku hrad, který pro svoji malebnost spatřitelnou již z velké dálky nefascinoval jenom básníka a turistu Karla Hynka Máchu :-)).

http://soutok.blogspot.cz/2015/02/mala-obrazova-prochazka-po-hradech_27.html

SŠ.

úterý 24. února 2015

Malá obrazová procházka po hradech a zámcích v okolí. Jestřebí a Houska.


Skalní hrádek nad obcí Jestřebí.

Původně jsem chtěl dnešní druhý díl věnovat jednomu známému  zámku, který se nachází jen nedaleko Kokořína a k tomu přidat jeden skalní hrádek. Obrázky se mi však načetly přesně obráceně, a tak to pořadí jednoduše obrátíme.


Speciální východní vyhlídka je díky skále mírně krytá.

Pojedete-li z Mělníka po silnici romantickou krajinou do České Lípy, projedete malým městečkem Dubá a po nějakých dalších 10 kilometrech, vás prudký sjezd doveze na významnou křižovatku u obce Jestřebí. Zatímco zde budete dávat přednost v jízdě autům, které míří od České Lípy přes Doksy a Bělou pod Bezdězem do Mladé Boleslavi, nebo naopak, tak zcela vlevo přes silnici spatříte skálu, na které stojí romantické zbytky skalního hrádku. Ten nese jméno obce pod ním, která se nalézá hned za hlavní silnicí.
http://www.hrady.cz/?OID=167



Dominantní pískovcový suk, se nalézá 25 metrů nad svým okolím, kde ovšem pokračuje dalšími 25 metry holé skály ( vlastního hradu), na jehož vrcholu se nabízí kruhový výhled do nedalekého, ale romantického okolí. 

Obec Jestřebí je obcí útulnou, a i když silnička vedoucí přes ní dále k severu není zdaleka tak rušná, jako zmíněná státní silnice z České Lípy do Mladé Boleslavi, rozhodně je silnicí významnou, která vás přes Zákupy a Jablonné v Podještědí může dovést příjemnou krajinou do Liberce.



Snad nejkrásnější výhled odtud z vrcholové plošiny je na nedaleké Provodínské kameny. Na snímku je skála Spící panna ( také Lysá skála), o které jsem tu loni na jaře také již psal, stejně, jako o hrádku Jestřebí, který si zahrál ve filmu Anděl na dovolené s Jaroslavem Marvanem.


Výhled k východu a na obec Jestřebí.



Pohled na hrádek od obce.


Pohled k severozápadu je stejně romantický. V popředí vidíte Novozámecký rybník u obce Zahrádky, který je ptačí rezervací. A v pozadí je vám již zde z několika článků známá zřícenina hradu Ronova na stejnojmenném kopci u městečka Kravaře v Čechách, či obce Blíževedly.


Nyní se tedy již přesuneme do blízkosti zámku Houska, který je tak dobře vidět například z Vrátenské rozhledny. Vede k němu od parkoviště pod rozhlednou turistická značka a jistě stojí za to, se po ní někdy vydat. V okolí zámku je několik pramenů budoucí říčky Pšovky, které v dole pod zámkem tvoří soustavu několika menších tůní.


Pokud se vydáte z obce Tubož odbočkou do Dolní Housky, tak vás jistě zaujmou kromě vod Pšovky i pasoucí se koně. Tento malebný zapomenutý kout v údolí pod hradem má něco do sebe.


Nevím, jak jindy, ale v sezoně tento hostinec žije, stejně, jako podobný podnik podle silničky do Blatcí a jako hospůdka v Horní Housce, která sluje názvem ,, Na konci sil". Kdo jede na zámek Houska na jízdním kole z tohoto směru, tak ví proč :-).


Pohled na zámek duchů z Dolní Housky.


Detail severní stěny zámku.


Na nádvoří to v sezoně pěkně žije, byť interier, se proslavil spíše díky pověstem o strašidlech a neznámých silách, než výzdobou a nábytkem, jak tomu bývá na mnoha našich zámcích.


Z Housky už koukáte přímo na krále romantických hradů, jak se Bezdězu také někdy říká.

A tam nás dovede další díl.

SŠ.