středa 29. února 2012

Samsung se chlapci vrátil

Tato zpráva sice není z Mělníka a okolí, ale ukazuje že slušní lidé stále existují.
 Na votickou policejní služebnu se 19. ledna letošního roku dostavila dvaatřicetiletá žena a oznámila, že její desetiletý syn o několik dní dříve ztratil mobilní telefon značky Samsung v hodnotě dvou tisíc tři sta korun. Když na něj zavolala, ozval se cizí hlas. Někdo neznámý ho zřejmě našel a neoprávněně užíval. Později byl telefon vypnut z provozu a stal se nedostupný. Policisté proto na žádost oznamovatelky telefon zablokovali z provozu v telekomunikačních sítí. Případ zadokumentovali a kvalifikovali jej jako přestupek proti majetku.

     O několik dní později, koncem měsíce ledna, se na vlakovém nádraží v Benešově pohybovala devětatřicetiletá žena z Voticka a v podchodu nalezla mobilní telefon značky Samsung. Když se ho pokoušela zprovoznit svoji SIM kartou, ozývalo se z něj hlášení, že je blokován Policií ČR. Z toho důvodu telefon na radu jednoho z operátorů odevzdala votickým policistům. Ti podle výrobního čísla a dalších údajů zjistili, že se jedná o telefon, jehož ztrátu 19. ledna nahlásila dvaatřicetiletá žena. Oznamovatelku vyrozuměli a zprovozněný telefon jí předali.
     Policisté by touto cestou chtěli poděkovat nálezkyni, která nebyla lhostejná a telefon odevzdala. Díky ní tak desetiletý chlapec bude moci dál užívat dárek, který dostal pod stromeček. Zároveň si po vlastní zkušenosti bude pamatovat, že si na věci musí dávat dobrý pozor.

Zdroj PČR

Jakub Hořejší

úterý 28. února 2012

Video: Internetový příběh

Po dlouhé době se k vám vracím opět s nějakým filmem. Dnes je to snímek k zamyšlení, ale se zajímavou pointou. Napadlo vás někdy, kdo může sedět na druhé straně internetu? Tento záhadný a znepokojivý krátký film vám ukáže jednu z možností.


Lukáš Urban


Autorská literární soutěž v rámci Seifertových Kralup

Město Kralupy nad Vltavou vyhlašuje, na památku básníka Jaroslava Seiferta, autorskou literární soutěž v rámci 17. ročníku festivalu poezie a přednesu Seifertovy Kralupy
Literární soutěž je určená všem občanům ČR bez omezení věku a probíhá ve dvou věkových kategoriích - 14 až 18 let (dovršených do 30. 6. soutěžního roku) a nad 18 let bez omezení. Do soutěže lze přihlásit jednotlivé básně i cykly. Podmínkou je zaslat maximálně 200 původních, dosud nepublikovaných, česky psaných veršů na stroji nebo počítači ve čtyřech exemplářích.
Jedna z básní musí mít formu sonetu.
Soutěž je anonymní a proto práce nesmí být podepsány ani jinak označeny. Práce budou zasílány poštou a zásilka bude obsahovat: tři neoznačené exempláře a neporušenou, zalepenou obálku, ve které bude čtvrtý exemplář se jménem, příjmením, datumem narození, bydlištěm a adresou školy.

Jakub Hořejší

pondělí 27. února 2012

Účast Středočeského kraje na výstavě

Středočeský kraj se již tradičně zúčastnil 11. společné výstavy měst, obcí, mikroregionů a podnikatelů celé České republiky.

Regiony České republiky 2012. Výstava Regiony ČR 2012 se uskutečnila v termínu od 17.-19.02.2012 na výstavišti v Lysé nad Labem. Témata pro tento ročníky byly:
  • Podpora podnikatelských aktivit vázaných na cestovní ruch
  • Rozvojové možnosti cestovního ruchu v regionech
  • Programy cestovního ruchu
  • Integrovaný plán rozvoje měst
  • Program obnovy venkova
  • Témata regionálního rozvoje v obcích a městech
  • Aktivity v rámci České národní sítě rozvoje venkova ČR Leader a MAS
  • Podpora podnikatelů zapojených do výroby regionálních produktů
  • Setkání starostů měst a obcí, představitelů krajských samospráv a státní správy a podnikatelů za účasti široké veřejnosti. 
Expozice Středočeského kraje byla umístěna na ploše o velikosti 100 m². Na této ploše se prezentovali 4 spoluvystavovatelé a zájem veřejnosti dával znát, že se je na co dívat. V letech 2008 až 2010 realizoval Středočeský kraj projekt s názvem „Prezentace na veletrzích cestovního ruchu a vytvoření stánku“, který byl finančně podpořen Regionálním operačním programem Střední Čechy. V rámci tohoto projektu byly vyrobeny veletržní stánky kraje v duchu středověkého tržiště. Tyto stánky měli možnost využít jednotliví spoluvystavovatelé ke své prezentaci na veletrhu.

O stánek Středočeského kraje byl nebývalý zájem a návštěvníkům byly poskytnuty informace o kulturních a turistických památkách i ostatních zajímavostech regionu Středních Čech. V průběhu  konání veletrhu byla prezentována i hmatová orientační mapa pro osoby se zrakovým postižením. Pomocí této mapy se nevidomí a slabozrací budou moci seznámit se Středočeským krajem a jeho geomorfologickou stavbou. 3D hmatová mapa Středních Čech a spot, který byl promítán po celou dobu veletrhu, byly vyrobeny v rámci projektu „Prezentace Středočeského kraje v zahraničních médiích“ financovaného z ROP SČ. Financování projektu je zajištěno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj, státního rozpočtu a z rozpočtu Středočeského kraje.

Zdroj. SČ kraj

neděle 26. února 2012

Máte rádi Rock and roll ?





Máte rádi Rock and roll ? Já ho osobně nějaký čas vydržím poslouchat a někdy umí pěkně rozparádit. Věřte tomu nebo ne, ale v současné době lze o víkendu na běžném rádiu naladit stanici, která se specializovala na oldies 50. 60., snad i 70. let a ačkoliv vysílá na krátkých vlnách, tak je u nás přes den poměrně dost dobře slyšitelná, pokud ovšem máme rádio někde u okna, nebo přidáme k anténě nějaký drát apod. To už si musí každý vyzkoušet, kde mu to nejlépe hraje.


Stanice se jmenuje Rádio KBC a pravděpodobně v dohledné době nebude vysílat již jen o víkendu, jako dosud. Můžete ji zatím zachytit pouze v sobotu a v neděli na frekvenci 6095 KHz na KV v době od 10 hodin našeho času do 17 hodin. Vysilač se nachází západně od Mnichova (Wertachtal) a výkon je kolem 100 KW. Webové stránky jsou http://www.kbcradio.eu/ a vysílání je v angličtině. Nápaditě připomíná vysílání bývalého rádia Luxembourg, jehož současné anglické vysílání lze poslouchat na webu na adrese http://streema.com/radios/Radio_Luxembourg .


Pro vás, kteří máte rádi také něco jiného, než to, co běžně ulovíte na našem VKV pásmu přidám ještě pár typů. Frekvence 9 420 KHz nabízí obyčejně o víkendech po poledni hudbu z Řecka, středovlná frekvence 810 MHz nabízí po večerech líbivou hudbu z Makedonie.




Pro rádio Soutok vytvořil Standa Švec.

sobota 25. února 2012

Toulky 11

Na Jizerské louce lze spatřit různou květenu :-).






Když se řekne název Jizerka, většina z nás si vybaví jedno ze dvou nejstudenějších míst v republice. Nebylo tomu jinak ani letos. Prvenství v mínusovém teplotním rekordu měla meteostanice Perla na okraji Jezerní Slatě poblíž Kvildy na Šumavě, kterou následovala meteostanice v osadě Jizerka. Přitom, jak už to tak bývá, tak drsná místa patří k nejkrásnějším a to lze směle říci právě i o osadě Jizerka. Oblast je označena i jako oblast přírodní tmy bez četných umělých osvětlení.


Z Mělníka sem vede mimochodem poměrně dobré železniční spojení, zvlášť pokud se vydáte ranním rychlíkem v 7.40 do Všetat. Odtud jezdí v 8.07 od Prahy přímý vlak do Tanvaldu s příjezdem v 10.04. Odtud pak pokračujete zubačkou do stanice Kořenov, která by vás cca v 10.30 dovezla až do známého střediska Harrachova. V dnešním výletu však vystoupíme v Kořenově, a pak nás čeká opravdu náročné a nekonečné stoupání o délce asi 7 km, ale zato pěknými lesními partiemi po poměrně příjemné asfaltce s občasnými výhledy do Krkonoš. Pod horou Bukovec na samém vrcholu pěšího stoupání se nachází obrovské placené parkoviště, které využijeme, pokud se sem dopravíme automobilem. Tady nás přivítá horská restaurace i bufet, ale také to nejdůležitější a tím je počasí. Dnes v době internetu rozhodně doporučuji použít před odjezdem některou on-line kameru a nezapomeňte, že hory jsou zrádné, mnohdy mnohem studenější, než náš téměř v Česku nejteplejší Mělník. ( Za nejteplejší místo bývají tuším považovány Tišice.) Proto se vám nikdy neztratí ani v parném létě nějaká ta bunda či svetřík v zavazadlech.
Osada Jizerka


Sotva se vydáme z parkoviště k osadě Jizerka, octneme se na planině, která dle mého názoru přináší překrásný pohled. Samotná osada je asi kilometr před námi tak trošku v dolíku, což nám umožňuje ji již z dálky prohlédnout v celé její kráse a jistě nepřehlédneme modravou stuhu řeky Jizery, která jen několik málo kilometrů odtud pramení a tvoří zde i státní hranici s Polskem. Daleko na obzoru nás pak zaujmou rozhledová skaliska vrchu Jizera a ještě o něco dále nejvyšší kopec Jizerek Smrk ( 1 125 m.n.) na kterém stojí myslím od roku 2003 krásná rozhledna s jedním z nejkrásnějších výhledů u nás.
Vlastní osadě dominuje dřevěný kostel a několik staveb restauračního a ubytovacího typu. Nechci teď hledat oprávněnost svého tvrzení na netu, ale mám dojem, že sem byl přivezen z Norska a znovu smontován. Najdeme zde také budovu Jizerského muzea a Hnojový dům, který dostal své pojmenování díky tomu, že v době svého objevu byl až po střechu zaplněn hnojem. Dále se nám bude jistě líbit přítomnost domácího zvířectva na okolních pozemcích, která dává všemu osobitý charakter.
Domácí chovná hospodářská zvířata jsou typickým doplňkem osady.


Hned za osadou nás uvítá po levé straně krásná kaplička se zvonicí a vpravo uvidíme onu zmiňovanou meteostanici. V létě se ani nechce věřit, že tu panují v zimě takové mrazy. Po několika stech metrech odbočuje vlevo z asfaltky turistická stezka k rašeliništím Jizerky ( nezaměňovat s Jizerou), která nás obloukem dovede zpět na asfaltku. Tuto stezku rozhodně doporučuji projít a patří k tomu nejhezčímu, co Jizerky nabízejí. Průzračná voda s příměsí obsahu železa dává říčce charakteristické hnědavé zabarvení a je plná ryb. Pokud bychom pokračovali po asfaltce dále, dostali bychom se po několika kilometrech k dalšímu velkému parkovišti u chaty v osadě Smědava. Ta je výchozím bodem k oběma nejvyšším kopcům Jizerských hor, ale také významným bodem rozvodí. Zatímco Jizera odnáší své vody pomocí Labe do Severního moře, tak říčka Smědá teče severozápadním směrem do Nisy a Baltského moře. Jelikož je nadmořská výška Smědavy kolem 900 metrů a Frýdlantský výběžek leží o 600-700 metrů níže, tak není divu, že tento nenápadný potůček ze Smědavy udělá často o pár kilometrů dále takovou paseku. Mnozí máme v paměti ještě srpnovou povodeň z roku 2010, která v této krásné části Čech napáchala takové škody.
Meteostanice Jizerka.


Nejsme-li motorizovaní, měli bychom zvážit, zda se po absolvování naučné stezky vypravíme zpět do Kořenova, nebo zda máme ještě dost sil k tomu, abychom byli schopní dojít až do obce Bílý Potok, která je již železničně přes Raspenavu spojena s Libercem. Ovšem, než se do takových případných úvah pustíte, tak rozhodně doporučuji pomocí internetu zjistit, jak na tom právě lokálka z Raspenavy do Bílého Potoka je, a kdy jede. ( Jen několikrát za den). Z Kořenova pak můžeme pokračovat k domovu obdobným způsobem. Jednou denně odpoledne jezdí z Tanvaldu přímý spoj do Všetat bez nutnosti přesedání v Železném Brodu a Turnově. Závěrem tedy nezbývá, než si přát, aby už jaro brzy přišlo, abychom se opět mohli toulat po naší krásné Zemi, blízkém i vzdálenějším okolí, či ještě někde dál.
V pozadí Krkonoše, vpravo kopec Bukovec, v popředí Jizerka z naučné stezky.

http://soutok.blogspot.cz/2012/03/toulky-12.html

Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.

čtvrtek 23. února 2012

Činnost hlídek MP v uplynulém týdnu

Interiér vozu MP - Octavia
Nabourané vozidlo

Hlídka MP při kontrolní činnosti v ul. Lesní  zjistila,  že  u tamního  dětského hřiště  se nachází  odstavené osobní  motorové  vozidlo Reanult. Toto  vozidlo bylo zcela zjevně poškozeno po autonehodě, dále se ve vozidlu nacházely reg. značky z jiného vozidla. Hlídka MP provedla lustraci vozidla na OO PČR  Mělník.  Bylo  zjištěno, že    majitelem  je pan  M., bytem Mělník. Příslušný úsekář se spojil s majitelem a byl domluven další postup při odklízení vozidla a při jeho zabezpečení z důvodu možného odcizení. 

Na trávě se parkovat nesmí

18.2 v 17:00 hodin se na služebnu  MP Mělník  dostavil  pan S. a sdělil, že na  jeho  soukromém  pozemku v  ul. Na  Výsluní parkují  na trávě nákladní vozidla.  Zůstává po  nich nepořádek  a nyní  při  výjezdu  zůstává  na  veřejné  komunikaci zemina. Hlídka MP na místě zjistila jeden, neoprávněně parkující  kamion. V řidiči byl zjištěn pan H., bytem Bruntál. Celou věc hlídka řešila na místě, udělením blokové pokuty. Tímto si dovolím řidiče na Mělníku upozornit, že parkování na zeleni je přestupek, za který může být uložena bloková pokuta.

Problémy na ubytovně

17.2 v 15:10 hodin na linku 156 telefonicky oznámil pan H., že je mu na ubytovně v ul.  Cukrovarská vyhrožováno  fyzickou likvidací. V  15:14  hodin  se  hlídka  MP  dostavila  do  místa  události.  Zde  se  zkontaktovala  s  oznamovatelem.  Tento uvedl, že  se pohádal  se  svým  spolubydlícím. Hlídka MP  označeného muže požádala o prokázání totožnosti. V muži byl  zjištěn pan V., bytem Milovice. K celé věci jmenovaný uvedl, že došlo k slovní roztržce mezi ním a panem H.,  za slovní  urážky se   omluvil. Hlídka MP poučila jmenované o možnosti celou věc řešit  občanskoprávní cestou. Po provedení všech úkonů místo hlídka MP opustila.               

Zdroj MP Mělník

Roman Rak

středa 22. února 2012

Na soutok lodí (1. díl)

Labe se vlévá do Vltavy. Pardon. Vltava se vlévá do Labe a tvoří hlavní dominantu našeho města.  Však se cizáka zeptejte co zná z Mělníka. Odpoví že víno, Kokořínsko a soutok. I náš projekt se jmenuje Soutok. A to prostě láká k jednomu. Chceme pro vás udělat reportáž o cestě lodí po Labi. Bohužel jsou na to potřeba nějaké povolení. Jedno z nich je průkaz vůdce malého paliva. Ten vás opravňuje řídit lodě do 20m délky po vnitrozemských vodních cestách. No a já se rozhodl si ho udělat. A aby to mělo nějaký smysl, tak se vám pokusím i popsat průběh výcviku.

Jako první si musíte určit co vůbec chcete. Zda pouze motorové lodě či plachetnice a jak velké. Následně se rozhodnete zda chcete jezdit jen po ČR, či až k ústí řek do moře nebo i přímořské lokality. Já se rozhodl pouze pro ČR s motorem.  To mě opravňuje k vedení rekreačních plavidel do 20m délky s pohonem do 100 kW na vnitrozemských vodních cestách České republiky.  To by mohlo pro začátek stačit.  
Následně doporučím navštívit www.pujcovna-plavidel.cz a zjistit si zde všechny podrobnosti. Stáhnout si zde dokumenty a zajistit si základní přehled co řízení lodě obnáší.
Celým kurzem provází pan Odehnal. Kurz se skládá z několika čtyř hodinových celků. Během nich dostanete veškeré znalosti k řízení plavidla. Náš seriál vás celým kursem provede. A až se budete chtít od jara přihlásit, budete vědět co čekat.

První den výcviku. Začátek byl v 18:00. Jako první jsme si řekli základy lodní dopravy. Rozdělení a druhy lodí, říčních cest a možnosti plavby na mořích. První ostrá látka byly značky – signální znaky. Asi každý viděl nějaký čtverec na mostě a napadlo ho že je to vlastně snadné. No ve skutečnosti to tak snadné není. Znaků je skutečně hodně. Určují vše. Hlavní a vedlejší cesty, výšky mostů a hloubku cest. Kudy cesta vede ale i jak najet do zdymadel nebo pod zmíněné mosty. Celkem je zhruba přes sto znaků. Zní to děsně ale naštěstí má říční doprava logiku a většina znaků se dá logicky odvodit. Jakmile si žák zapamatuje význam hlavní značky, chápe i její další mutace. Po zhruba hodině výuky si zkusíte první test. Ten se dělá na PC. Hned vám poví co jste měli špatně a můžete si to hned opravit. Já jsem měl 90/101 správně. Následně si odpovíte chybné otázky až se dostanete na 101/101.

Následují světelné signály. Koho z nás by napadlo že i malá pramice by měla mít v noci světlo. Rozdělení světelných signálu je skutečně mnoho. Pracuje se zde s úhly a předpisy. Kdo zrovna neholduje číslům bude trochu bojovat ale opět je to celé o logice. Nejsou zde žádné hlouposti jako v autoškole a ani žádné chytáky. Opět jdete na test.
Poslední část dnešního dne byly základní zvukové signály. To byl skutečně jen pouhý základ.

Celou dobu pracujete s učebnicí kterou dostanete. Ta vám i zůstane takže si do ní můžete psát poznámky.
Je krátce po desáté večerní a pro dnešek končíme. Pokračování opět za týden.

Celé školení probíhá v moderně vybavené učebně v Mělníku u Johny Baru. Příjemné prostředí, pohodová atmosféra a hlavně to že jednou pojedete po řece kam chcete je hnací motor.

Normálně vám vždy píšeme co bude další díl seriálu. Dnes to vynecháme. Nejen že to přesně nevím ale bude to pro vás překvapení.

Za pomoc děkuji www.pujcovna-plavidel.cz

Pro Soutok Roman Rak

Vložil Jakub Hořejší

neděle 19. února 2012

Ceny na pumpách mírně klesají

Ilustrační foto zdroj: ONO
Zatímco Ono si drží podobnou cenu, ty největší pumpy mírně klesají. V seznamu je nově i pumpa v Býkev.


Pumpa            Natural95     Diesel

Topexol**      34,90Kč           35,50Kč
Býkev **        34,90Kč           35,40Kč
ONO**          34,50Kč           34,50Kč
Benzina*         35,90Kč           37,50Kč
Shell ***        36,50Kč           36,50Kč

*  Jde o obě Benziny na Mělníku.
**Jde o týdení průměr. Zápis proběhl v úterý, pátek a neděle.
*** Údaj z neděle

Roman Rak

Toulky 10.

Státní hrad Střekov.





Radobýl ( vrch nad Litoměřicemi) proslavil básník Karel Hynek Mácha a je odtud jeden z nejkrásnějších rozhledů. Vrch je dominantou blízkého okolí.




Krajina mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem je bez diskuse krásná a zajímavá. Na svědomí to má zdejší České Středohoří se svojí bránou Čech (Porta Bohemia), která projíždějícím přináší nezapomenutelné scenérie. Divák sleduje nejen tok řeky Labe a život na ní, ale vnímá i život na obou březích v podobě silničních i železničních komunikací, starobylých vísek se sakrálními stavbami, chatových a zahrádkářských kolonií, a samozřejmě všudepřítomných často čedičových kopců i hradních zřícenin. Tato místa můžete obdivovat z vlaku, z paluby výletní lodi, ze svého jízdního kola i pěší návštěvy, a věřte, že nic nezkazíte, pokud ochutnáte průchod touto krásnou oblastí naši Země všemi zmíněnými prostředky. Aha, jak je to letecky, nevím.
V litoměřickém parku nás samozřejmě zaujme přístaviště výletních lodí, které plují do Ústí nad Labem, ale i do Horních Počapel v našem okrese. A při této větě si uvědomuji, jak jsme zde na Mělníku mnozí zvyklí vyslovovat jméno vsi Horní Počaply nesprávně dlouze (Počáply). Cesta z Litoměřic má něco do sebe. Brzy se protáhneme lužním městským lesíkem a podjedeme most, který byl v nedávné době dokončen, jako náhrada za stávající most do Terezína. Nad námi se objeví meruňkové sady zdejší osady Žalhostice, naše železniční trať 072, a všemu tomu vévodí překrásný máchův kopec s výhledem prvního řádu Radobýl. Za Žalhosticemi, v místech, kde začíná železniční stanice Velké Žernoseky, nás cyklotrasa vede k Píšťanskému jezeru, které je nejen jistou dominantou výhledu ze zmíněného Radobýlu, ale také zastávkou výletních plaveb na lince z Litoměřic do Ústí.




Přístaviště výletních lodí v Litoměřicích.



Cyklotrasa nás však nevede, jako železniční trať Úštěcké lokálky přes řeku Labe podle kdysi zvlášť nepřehlédnutelné chemičky ( množství barevných čmoudíků) do Lovosic, ale vrátí nás zpět k naši železniční trati 072 a dovede nás do centra známé obce Velké Žernoseky, kterou proslavilo místní víno a právě Porta Bohemia. Tady nás zaujme především místní kostel, asi dvě občerstvovny a po chvíli se octneme u řeky, kde funguje přívoz na dálkové cyklotrase Doksy-Most u kterého je posezení a snad i také občerstvení. Místo je tak příjemné, že zde doporučuji všem udělat odpočinkovou zastávku. Nenechte si ujít pohled do samotné brány ( Údolí), které védodí Kalvárie, což je vyhlídka nad Labem, na které vás zaujmou tři dřevěné kříže. Píšťanské jezero dominuje krajině pod Radobýlem.



Odtud nás pěšina protáhne branou k železničnímu nádražíčku Libochovany a posléze do stejnojmenné obce, které už z dálky vévodí místní kostel. Právě tady se nám podaří i v jednom místě zahlédnout zříceninu hradu nad vsí Kamýk ( pravá strana), kde se zržel i skladatel Bedřich Smetana, jak praví pamětní deska v samotné obci. My však pokračujeme do vsi Církvice na Ústeckém okrese a dále do Sebuzína. Po celou dobu nás provází krásná krajina s hezkými výhledy do labského údolí i na svahy lemované kopečky a starobylé chaloupky i kostelíky.
Za Sebuzínem se jakoby vše tak trošku nepatrně změní a ve vzduchu je cítit blízkost blížícího se krajského města. Kostel v Libochovanech.



Přidávají se zahrádkářské čtvrti, život je doslova vtěsnán k Labi, objevuje se množství motorových člunů, různé doky a sportovní říční organizace. Několikrát přejedeme brody menších potoků vtékajících do Labe z místních kopců a obyčejná pěšina se změní v panelku i v asfaltovou silničku. Na samém okraji města se přidají placy vyhrazené dětským táborům a nakonec i areál termálních lázní v Brnné nad Labem. Tady ještě jednou podjedeme železniční trať, abychom až na Střekov jeli souběžnou trasou s ní. Zde nás přivítá výhled na slavný hrad nad údolím a možná si povšimneme u jedné chalupy zajímavého rozcestníku, který udává kilometrové vzdálenosti na Severní pol, ale i do New Yorku, Londýna, myslím i Sydney, Kapského města apod. Pod hradem se naposled protáhneme tunelem pod tratí na nábřeží střekovských komor.


Z Ústí to již není daleko na státní hranici.



Převážnou část roku lze tímto vodním dílem projet, obdivovat pohled na komory i samotné město Ústí a dozvíme se z elektronické tabule zdejší stanice různé stavy teplot ovzduší i řeky, hloubku, rychlost průtoku apod. Odtud nás již cesta vede do parku ve čtvrti Střekov. Pokud budete mít štěstí, tak možná zaznamenáte na břehu prapodivný pásový stroj značky Komatsu, jehož věž je určena až pro hlobku 7 metrů, a který má za úkol bagrovat zanášející se říční koryto. Podařilo se mi zjistit, že obsluha ovládá stroj vysilačkou ze břehu řeky.
Na druhé straně řeky pak spatříme přístaviště Vaňov i starý cukrovar a vlastní park na Střekově vás překvapí bravůrně provedenou dopravní asfaltovou kombinací, kde je místo pro maminky s kočárky i pro jízdní kola a kolečkové brusle. Můžeme se odtud vydat přímo k vlakovému nádraží Ústí nad Labem -Střekov, odkud jezdí vlaky k nám, nebo ještě chvíli pokračovat a obdivovat kostelík Větruš s vyhlídkovou restaurací a lanovkou na druhém břehu, případně pak ještě střed města, kterému dominuje interhotel Bohemia a hlavní vlakové nádraží. Cestu jsem ukončil až za druhým silničním mostem, ale je možno samozřejmě pokračovat dále na Velké Březno,Děčín,Dolní Žleb apod. Tolik je to po cyklotrase z Mělníka do Ústí přes Roudnici. Vlakem je to do Ústí 64 km.





A teď nějaká fakta z cesty. I s focením a přestávkami z této cesty vypadalo vše časově asi takto: Mělník 10.00 - Roudnice nad Labem 12.00 - Litoměřice 15.00 - Ústí nad Labem 17.00 . Určitě doporučuji si podle možností takový hezký výlet aspoň jednou udělat a jistě budete odměněni dalšími životními zážitky. Rozhledový bod Větruš nad Ústím nad Labem.


http://soutok.blogspot.cz/2012/02/toulky-11.html


Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.

sobota 18. února 2012

Od Soutoku u soutoku.

Rádio Soutok si vyšlo k soutoku a přineslo tyto romantické obrázky.

Oupor z vyhlídky za hřbitovem.

Ledový vodopád u soutoku zde vzniká v mrazivých zimách.


A toto je onen svah, který se dal do pohybu.

Ledový vodopád poblíž klubu byl hezčí.


Pro rádio Soutok připravil Standa Švec.





















pátek 17. února 2012

I hry mají svoji historii. ( + bonus)






Komu z nás se občas nestane, že musí čekat někde na něco v čekárně. Řada lidí sahá po mobilním telefonu, aby si poslechla písničky, jiní hrají hry v mobilu, a pomalu ubývá těch klasických čtenářů knížek a časopisů, či luštitelů křížovek. Ale i tak vychází na stránkách novin a časopisů ještě mnoho různých křížovek, a pro ty, kteří si rádi lámou hlavu s tužkou v ruce, nebo mají v různých lušťovkách zálibu vychází dokonce speciální luštitelské časopisy. A tak v té spleti různých slovních i obrázkových hádanek a vyškrtávaček, se jednou i zcela nenápadně objevily jakési pravidelné šachovnice s nějakými čísly a člověk objevil SUDOKU.



A tak mě tak napadá, kolik je vlastně na světě všelijakých her a málokdo se vůbec zamyslí, jak vlastně znikly, a že i ony mají svoji leckdy zajímavou historii vzniku. O historii SUDOKU, se samozřejmě zájemci dozví z obsáhlých internetových informací. Ale, proč před nadcházejícím víkendem nepřijít s malým zpestřením v podobě velmi stručné historie a malého bonusu ?



Prasudoku vzniklo prý už někdy v roce 1000 př.n.l. , jako stará čínská hra. Historie však zmiňuje jakéhosi Švýcara Leonarda Eulera ( 1707-1783), který představil v Petrohradě hru s názvem latinské čtverce. Za soudobého vynálezce, či obroditele hry je však považován jistý Howard Garns, který jí dal v roce 1979 v USA dnešní pravidla. Hra se nejprve rozšířila do Japonska, kde se v roce 1986 stala velmi populární pod názvem Súdži wa dokušin ni Kagiru.



Když v roce 2005 potřeboval britský list The Times zmenšit rozměr výtisku, rozhodnul se nahradit klasickou křížovku pravidelnou menší mřížkou hry SUDOKU a tak se ve stejném roce vlastně původní americko-asijská záležitost stala masově známá i populární také po celé Evropě.


Bonus: Když v jednoduchých slovech doplníte chybějící písmena států, dostanete jméno zpěvačky a jednoho hitu, který v roce 1980 letěl Evropou a dnes už není k slyšení. Pro hudební archeology: Stojí za poslech na www.youtube.com .



křestní jméno: -rsko,-umunsko,-gypt,-orsko,-tiopie
příjmení: -esko( bez háčku), -nglie,-kousko,-lbánie
píseň: -ales,-ungaria (maďarsky), y
-onako,-spaňa ( španělsky).


Pro rádio Soutok připravil Standa Švec.

Starý papír je stále velmi žádaným zbožím

Dne 15.2  10:52 hodin na kamerovém systému byly spatřeny osoby, které vybírají kontejnery na papír a to  v ul.  Vodárenská. Hlídka  zastihla  osoby  v  ul.  Kosmonautů, jednalo   se  o  osoby  hlídce  dobře  známé tzv. "bezdomovce". Jelikož se v daném případě jednalo o spáchání drobného přestupku, byla celá věc vyřešena dle kompetence MP.    To je ten lepší případ.

Městu náleží za třídění odpadu nemalé příjmy. I ty ovlivňují například výši poplatků za svoz odpadů. V případě že někdo ukradne papír z popelnice dopouští se přestupku. Při opakovaném jednání může jeho čin dojít až na specifikaci trestného činu. Bohužel kamerový systém MP nemůže být všude, ale kontejnerů je dost a to samozřejmě zloděje láká. Je tedy na občanech aby MP pomohli. Jakmile spozorují neznáme osoby u kontejnerů není nic snadnějšího než zavolat linku 156 a sdělit to operační.

MP Mělník a Roman Rak

čtvrtek 16. února 2012

Toulky 9

Roudnice nad Labem.
Z roudnického mostu se otvírá pěkný pohled na historické dominanty města, ale provoz je tu opravdu značný. A tak věřte, že až na první odbočce za ním odbočíte vlevo a vjedete do vsi Vědomice, bude to opravdová oáza. Cyklotrasa je tu vedena po vyasfaltovaných okrajových obecních uličkách a nejinak je tomu i v následujících dvou vsích. Mezi obcí Vědomice a Černěves nás přivítá příjemná široká zemědělská rovinatá krajina. Jako magnet na oči působí malebný kostelíček, ke kterému se budeme přibližovat, avšak zůstane poněkud mimo naši trasu. Vesnička Černěves je nevelká, ale útulná a velmi příjemná pro cestování na kole.


Kousek za mostem v Roudnici nad Labem spatříme toto panorama s divokou vodou v popředí.

Ještě příjemnější prostředí nám však přináší následující ves Lounky. Zaujme nás polodřevěná historická zvonice i místní kostel a dýchne na nás jakási atmosféra turistiky i střediskové obce. V obci se v roce 1963 natáčel muzikál Starci na chmelu. To již nás však cyklotrasa dovede konečně zase k řece Labi a na druhém břehu nás zaujme krásný zcela osamocený kostelík. Dozvíme se z mapy, že jde o kostel Svaté Kateřiny v Libotenicích. Tady vás však musím upozornit na jednu věc. To jsme již prakticky venku z obce Lounky, a ikdyž je kostelík opravdu krásný, tak se zastavte a otočte se. Spatříte za sebou vedle silničky zahradu s nádherným posezením pro cyklisty a s udírnou, kde to po čas mé expedice opravdu žilo.
Kostelík v Černěvsi.

Za Lounkami pak mnoho kilometrů nezavadíte o civilizaci. Silnička vede otevřenou krajinou na hranice katastru obce a na obzoru můžete obdivovat kopcovitou krajinu Českého Středohoří. A pak vystřídá příjemnou asfaltku neuvěčitelně rozbitá úvozová cesta, ze které jsem moc radost neměl. Opravdu jsem uvítal, že jsem se nedaleko obce Nučnice octnul na silnici Mělník-Litoměřice. Nučnice a Křešice jsou téměř jedna obec a silnice tu vede po břehu řeky Labe, takže jsme nuceni nějaký ten kilometr absolvovat po ní, ale celkem to jde. Na konci Křešic opět sjedeme na úvozovou cestu a budeme obdivovat kostel v obci Počaply na druhém břehu řeky. Tady si musíme ohlídat směr cyklotrasy, protože se vám může také stát, že se náhle octnete před ohrazeným vodním dílem České Kopisty a budete se vracet, jako já.
Polodřevěná zvonička v obci Lounky.

Cyklotrasa přibližně kopíruje železniční trať po nepříliš pohodlné úvozové cestě, objíždí ves Třeboutice a někteří cyklisté dávají přednost v těchto místech spíše silniční variantě. Mě trasa zavedla na panelku, která je z druhé strany vodního díla a po vjezdu do lužního lesíka jsem se ocnul brzy v blízkosti stanoviště vojenské ženijní techniky v Litoměřicích. Odtud mě již pohodlná parková asfaltka zavedla k letnímu kinu v litoměřickém městském parku. Za Lounkami vede cyklotrasa ještě asi kilometr po asfaltce. Vystřídá ji hrozná úvozová cesta vysypaná střešními taškami a cihlami.





Park tady sousedí s hlavní železniční stanicí Litoměřice, a tak můžeme k cestě zpět zrovna hned použít vlak, pokud nehodláme například ještě navštívit centrum města a trochu zde pobýt. Útulno je ale i v samotném parku, kde najdete sportovní areál, nějaké to občerstvení i přístav výletních lodí. Chce se mi říci, že Litoměřice jsou hezkým městem, kam se čas od času vyplatí kdykoliv zavítat, zejména pro velmi pěkné železniční spojení, ale protože železniční dopravu a tarify již řadu let sleduji a je to pro občana čím dál horší, tak se mi jen těžko vyslovuje takové doporučení.
V dalším dílu se podíváme, jak vypadá cyklotrasa mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem.


Křešicemi lze projet pouze po této silnici.

http://soutok.blogspot.cz/2012/02/toulky-10.html

Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.

úterý 14. února 2012

Karel Roden zachraňuje zámek i za pomocí kraje

Špičkový český herec Karel Roden zachraňuje kulturní památku – zámek na Příbramsku. Zámek, který v dřívějším vlastnictví státu chátral, potřebuje kompletní opravy.Jedna z prvních oprav byla rekonstrukce konírny a jízdárny.

Pro záchranu památky Roden dělá první poslední. Už se podařilo zrekonstruovat konírnu a jízdárnu. V jeho snaze vrátit lesk baroknímu zámku z roku 1762 pomohly také finanční prostředky ve výši 1,9 milionů korun z Fondu kultury a obnovy památek Středočeského kraje právě na opravu střechy.
Dotace z fondu musí schvalovat zastupitelstvo. Celkem žádalo 192 lidí. Částky byly různé. Ještě devět lidí dostalo sumu těsně pod dva miliony korun. Více získat nejde. Finance putují z vnitřního rozpočtu kraje.

Serveru Idnes.cz Roden řekl že o částku žádal již v minulosti. Avšak neuspěl. Nyní je proto mile překvapen.

Skrýšov je sice veřejnosti nepřístupný, lze ale domluvit prohlídku. Stačí předem vykomunikovat po emailu. Už se zde konalo i několik veřejných akcí. Například Jazzové večery a podobně.

Jakub Hořejší.

Zdroj fotografií KR-stredocesky.cz

http://www.castles.cz/zamek-skrysov/

Tragická nehoda na Mělníku

Včera odpoledne došlo na silnici 1/9 při vjezdu, do Mělníka za odbočkou na Chloumek, k tragické nehodě. Řidič vozu Škoda Fabia nezvládl ve vysoké rychlosti své vozidlo a levou polovinou vozu se srazil s nákladní Tatrou. Řidič na místě zemřel. V úseku platí omezení 70km/h.





Zdroj fotografií: Požáry.cz

Jakub Hořejší

neděle 12. února 2012

Toulky 8

Hostinec Na Koreji se nachází u rychlíkové stanice Hněvice, která vlastně slouží jako druhé hlavní nádraží občanům městečka Štětí. Stanice se nachází nedaleko mostu přes Labe.






Dnes se vydáme po cyklotrase dále. Od základního kamene cyklostezky jsme nuceni pokračovat asi kilometr po málo frekventované okresce do obce Hněvice, odkud můžeme pokračovat až na křižovatku u Štětí po chodníku, který snad má sloužit pro kombinovaný provoz cyklistů a případných pěších. Přes křižovatku pokračujeme stále rovně, podjedeme hlavní železniční trať Praha-Děčín a na křižovatce za podjezdem odbočíme vpravo a vjíždíme do velké obce Račice známé svým veslařským kanálem s asfaltovým oválem, který využívají především bruslaři na kolečkových bruslích. Obec projedeme v přímém směru a na výjezdu z ní, se před námi otevřou velmi hezké pohledy. Areál gigantické firmy 2 JCP za obcí Račice. Málokdo ví, že právě tady se vyrábí nejrozměrnější výrobky z nerezové oceli v celé republice.


Zdejší krajině dominuje kopec Sovice na druhé straně řeky Labe a nepřehlédneme ani zahrádkářskou kolonii pod obcí Hošťka rovněž na druhém břehu a místní jez, kolem kterého byla kdysi cyklotrasa vedena, ale z privatizačních důvodů bylo od vedení po okolním pozemku upuštěno. Tady se musím zmínit, že Polabská cyklotrasa je vlastně vedena kolem veslařského areálu a lesem do Záluží, ale většina cyklistů jezdí raději po poměrně pěkné a málo užívané asfaltce po trase v tomto článku. Zahrádkářská kolonie Hošťka.


Málo frekventovaná silnice v otevřené krajině nás asi půl kilometru za Račicemi opět přehoupne přes železniční přejezd a za obcí Záluží vjedeme do příjemné lesní zeleně v této chmelařské i vinařské oblasti. Jihozápadní svah Sovice slouží k pěstování roudnických odrůd vína. Po nějaké době nás přivítá obec Dobříň, kde nás cykloznačka trochu klikatě dovede opět po dlouhé době až k řece Labi. Po nepříliš pěkném a hrbolatém povrchu, ale velmi pěkným prostředím dojedeme až do Roudnice nad Labem pod místní most v blízkosti železniční stanice.
Sovice- kopec s vinicemi na svahu dominuje tomuto kraji.


Po cestě narazíme na nějaká posezení na pobřeží, půjčovny loděk a snad i zdejší přístaviště společností, které se zabývají turistickou plavbou po Labi. Vlastní popis města nechám turistickým průvodcům a další pokračování cesty je jen a jen na vás. V podstatě se můžeme vracet zase třeba k domovu pro změnu přes Krabčice a Cítov, což bývá frekventované, nebo přejet most a přes Kyškovice, Hošťku a Štětí se vrátit. Terénnější varianta nás protáhne kolem Sovice po labské straně přes zahrádkářskou kolonii naproti jezu, odkud nás panelka dovede pod hošťský kopec na státovku Litoměřice-Mělník. A takto vás Vítá Roudnice nad Labem.


Osobně jsem chtěl prozkoumat Labskou cyklotrasu v co největší délce a tak jsem pokračoval po ní dále na Litoměřice, ale to si necháme třeba už zase na příští díl. Vás asi bude zajímat, že po trase, kterou zde již druhý díl popisuji lze do Roudnice opravdu pohodově dojet za nějaké dvě hodiny. Tady je pak nutno rozvrhnout své síly, případně je nějak skombinovat s hromadnými dopravními prostředky ( vlak, výletní loď, případně autobus).
Zpětný pohled k Dobříni.

http://soutok.blogspot.cz/2012/02/toulky-9.html

Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.