neděle 17. června 2018

Velká fotogalerie ze závěru akce 25. ročníku Mělnické Jizerské 50-ky.


Už to tak v životě chodí, že když něco vidíme prvně, tak jsme nadšení a těšíme se na další ročník. Časem se nám to trochu okouká, a pak si řekneme, že se také nic nestane, když občas vynecháme, ale je pěkné, že tu možnost přijít máme vždy a navíc můžeme být znovu naladěni na tu správnou notu pocitů z akce.

Jubilejní akce oslovují lidi diváky o to více, že si říkají : ,, Tentokrát je to jubilejní, tak bychom tam případně minimálně chvíli mohli být." Nebylo mým úmyslem být na  25. ročníku této akce jenom chvíli, ale už to tak chodí, že když jdete ten den někam do práce, tak vám stojí  osobní aktivity a nutnosti, které jste museli odložit, a které vám  někdy spolknou minimálně část naplánované zábavy.

 A tak jsem dorazil na padesátku, jako takovou oficiálně, až na start finále mužů, byť jsem byl na náměstí již v 16.45. ( Minulý dnešní článek) . Ve velké fotogalerii tedy uvidíte několik fotek z finále mužů, výběr fotek z prakticky celého slavnostního vyhlašování výsledků a nakonec i jednu fotku Brutusů, když už nepřály podmínky focení z větší dálky a tribuna byla v obležení.

Myslím, že je naprosto zbytečné, abych fotky z akce nějak komentoval. Kdo chodíte na MJ 50 častěji, tak vám jsou určitě některé obličeje i některá jména povědomá, protože se jedná často o dlouhodobé borce, což platí i u žen. Navíc vše podstatné najdete na webu

http://www.bezky.cz/

Snad jen musím říci, že všechny ty účastníky, za to, jaký musí podat výkon upřimně obdivuji, vítězům gratuluji a v neposlední řadě patří poklona pořadatelům, týmu, který to tady už těch neuvěřitelných 25 let naprosto skvělým moderátorským výkonem vede, a díky kterému je to celých těch 25 let takové skvělé, i když člověk přijde třeba jen občas, a třeba jen na chvíli :-). Buďme rádi, že tu máme takovou akci, která přináší vždy nové neopakovatelné okamžiky, ač je obsah hry jinak stejný, jak to ostatně u sportu a her bývá.

Přeji vám hezký zbytek neděle, úspěšné vykročení do dalšího týdne a nezapomeňte, že i příští  a již poslední předprázdninový víkend je plný akcí. Mělnický hrozen, bluesový festival na náměstí Míru a mšenskou Plovárnu 2018 jsem již zmínil v článku ....

http://soutok.blogspot.com/2018/06/nejvetsimi-hity-nadchazejiciho-vikendu.html



































Mělničané zbožňují podzemí svého města. Opět padla tisícovka, přestože tentokrát nešlo o historické sklepy ! Reportáž, úvaha, fotogalerie.




Na začátku byla kritická myšlenka, že Mělník je přece významné královské středověké město poblíž Prahy, jezdí sem plno turistů a přesto zde nedokážeme s vyjímkou historické studny nabídnout veřejnosti krásné a bohaté historické sklepy tak, jako to dokáží četná jiná historická města v ČR, kde je středověké podzemí nejhlavnější turistickou památkou města, a také ovšem důležitou pokladnicí výtěžku z turistického ruchu.

Odpověď z řad těch nejpovolanějších často zněla, že jde o objekty, které jsou od sebe oddělené různými příčkami, mají své soukromé vlastníky, kteří prý nemají žádný zájem dát třeba jen část prostor k disposici turistickému ruchu, nebo dokonce nějakým výzkumům podzemí.

Ona je to odpověď velmi laciná a ukazuje se, že to tak vůbec není. Kronikář města a předseda MOOS Martin Klihavec oslovil již loni na podzim první vlastníky, zda by na jeden den byli ochotní otevřít pro veřejnost své sklepy a setkal se s pochopením.

 Troufám si odhadnout, že se dnes nacházíme v pozici, kdy si občané města stále více a více uvědomují, že Mělník má skutečně i pod povrchem něco krásného, co ještě více upevňuje naši sounáležitost s tímto městem a samotní majitelé jsou pyšní na to, že mohou dát své leckdy prázdné a zahálející sklepy na obdiv veřejnosti.

 Navíc možná tito vlastníci tuší i případnou možnost získat finanční podíl z turistického ruchu, pokud jejich sklepy budou zařazeny do nějakého prohlídkového okruhu. To je ovšem ještě hudba budoucnosti, kam by měla zralá úvaha těch nejvlivnějších osob co nejrychleji směřovat, a která by měla tyto vlastníky motivovat po stránce patriotismu i finanční.

Pro vzory není třeba chodit někam daleko, je jich kolem nás celá řada a zde uvedu třeba jeden osobní příklad. Dodnes  mám svým způsobem radost, když přijedu do Kadlína k rozhledně Hradišť, najdu tam na zasklené tabuli své jméno, a pod dvěma čísly objevím v základech rozhledny kameny, které jsem tam v roce 2004 přivezl na nosiči svého bicyklu. Proč by nemohl být vlastník nějakého sklepa rád, že se prochází právě jeho sklepy, a že z toho má ještě například nějakou tu korunu, že ?

Navíc bych chtěl připomenout, že příčky nejsou žádným problémem. Existuje spousta okruhů, kde vás průvodce provede sklepy na jednom konci náměstí, aby vás po povrchu dovedl na druhý konec, kde prohlídka pokračuje. Vše je jen o nápaditosti.



Ale, pojďme již ke včerejšímu dni. Tentokrát MOOS  neměl vyjednanou prohlídku středověkých sklepů, jako dosud, ale vyjednal ve spolupráci se Středočeskými vodárnami zpřístupnění zhruba 100 metrů dlouhé chodby vedoucí k  bývalému vodojemu pod náměstím Míru.

 Sám Martin říká, že má vlastně radost z toho, jak postupně objevuje nová neznámá místa mělnického podzemí, a každý kdo sbírá zážitky z mělnických podzemních prostor, tak u toho včera nemohl chybět.



Chybět jsem nemohl ani já, byť jsem tentokrát pro pracovní povinnosti dorazil na místo v rámci očekávaného časového limitu až v 16.15, tedy 45 minut před ukončením akce. A když se podíváte na tu pravou stranu snímku, tak je z něj patrné, jak si mě pořadatelé dobírali, že mysleli, že už snad ani nepřijdu :-).

Přiznám se vám, že toto, co spatřil můj foťák jsem opravdu nečekal. Teď myslím ovšem celý snímek :-). Že bude v tuto dobu na prohlídku takový nával, tak to mě překvapilo. Vždyť návštěvník projde něco málo přes 100 metrů dlouhou chodbou, nakoukne do míst, kde uvidí potrubí a zase vrátí.

Jenže to byla realita, která jenom dokazuje, že mělničtí občané mají vztah i ke svému městskému podzemí a navíc tento měsíc slýchám oprávněné projevy radosti nad tím, že se tu  na Mělníku celé jaro dějí stále nějaké zajímavé věci, což je moc a moc dobře.


Obdržel jsem informaci, že ,, ráno" stáli zájemci prý až k poště.


Každý příchozí obdržel dva letáčky s velmi zajímavými informacemi týkajícími se historie dodávky pitné vody pro Mělník i samotného bývalého vodovodu pod náměstím Míru.


Považte, kolikrát asi musely být tyto dva stránkové letáky nakopírovány, aby si je mohl odnést opravdu každý návštěvník této více než úspěšné akce ?!


Toto místo bývá zpravidla pusté a zcela bez zájmu, pokud tedy nepočítám jeho vrchní část v parku, která slouží velmi často mládeži, jako diskusní společenské místo. Včera ovšem patřil mládeži i tento prostor, a to dokonce i po skončení akce, která sem jakoby vnesla život.


Nevím jak vy, ale já i Martin máme rádi mapy a plánky :-). Včera jsme si tedy prošli neobvyklou trasu.


Chodba, nic více, než tato chodba, a přece to mělo něco do sebe. Kromě toho, že jste tu potkávali v obou směrech různé lidi a občas vám zachrastila ochranná helma o strop, tak jste cítili takovou zvláštní příjemnou klimatickou vlhkost, která byla v rozporu s venkovním prostředím.

Básník by řekl, že místo mělo svůj genius loci. Že někdo nevíte, co to je :-)? Tak jistě, lze to najít ve wikipedii, ale Soutok má rád legraci a to je ta výhoda blogu oproti běžným novinám, že můžete dát pro legraci i něco, co do článku vůbec nepatří.

Máte rádi českou filmovou komedii Kulový blesk z roku 1976 ?

https://www.csfd.cz/film/8542-kulovy-blesk/prehled/   Mistr, který mimochodem neustále nabízí dobrou brazilskou kávu objeví staré dopisy z mládí a předčítá při stěhování svých věcí jejich obsah.
,, Anička, to byla neúnavná ctitelka. Poslyšte, co mi také napsala. A já bytostně cítím, že všemi póry svého těla a své duše, se Tě dotýkám. -Krásný sloh. Řeknu vám, že jsem tomu sám ani kolikrát nerozuměl :-)."


Ono k těm fotografiím jinak není celkem co říci. Vypadá to, jak někde v podzemí v bunkru za druhé světové války a občas někde uvidíte i nějaký ten kabel.


Schody na konci dlouhé chodby.


Vidíte ten zájem ?



Toto se tedy naskytlo návštěvníkům na samém konci putování.


Ale, bylo to krásné, bylo to historické, byli jsme tady u toho, a až budeme zase někdy číst o historii Mělníka a pitné vody, tak budeme vzpomínat.


Žebřík vedoucí vzhůru do míst, která si ještě prohlédneme i shora.


To už je pořádná trubička, že ?



V této druhé a kratší chodbě, se lidé docela dobře vyhýbali, protože v místech, kde jsou takové ty jako-by sloupy, tak tam byly výklenky, kam se dalo zalézt.


Zde to bylo s vyhýbáním nepatrně horší, ale nutno říci, že návštěvníci měli dobrou náladu, byli k sobě ohleduplní, a ono to bylo takové docela dobrodružné, protože byl člověk tak trochu i zvědavý, koho vlastně potká :-).


A u vchodu jsem potkal dva členy soutěžního týmu Čapí hnízdo, kteří již patří na Mělnickou Jizerskou 50 a jsou malou reklamou na příští článek :-).


Když jsem vylezl ven, tak jsem se od Martina Klihavce dozvěděl fantastickou zprávu, že už prošlo vchodem 1 000 návštěvníků a je tu znovu vynikající účast na úrovni té rekordní. Považte, že tam stál s tužkou i papírem v ruce, a ačkoliv se členi u zapisování střídali, tak je opravdu poctivě počítali. Jak jinak ? Jenže, tu obětavost, aby akce měla skutečně pečlivou statistiku a byla co nejlépe zaznamenána i pro budoucnost, tak to množství práce a ochoty si málokdo uvědomuje.

Opět patří všem členům MOOS velký dík, a tentokrát současně i pracovníkům Středočeských vodáren, kteří měli velké pochopení pro tuto aktivitu, osobně se na akci podíleli, byla to pro ně velmi zajímavá zkušenost a myslím, že byli také jistě i nadšení, když viděli, kolik lidí taková věc zajímá.


S krásným pocitem, že se u nás ve městě zejména od dubna, ale hlavně v květnu a červnu opravdu stále něco děje, jsem odešel na náměstí Míru, kde jsem pro vás nafotil to poslední foto šachty shora, jak jsem o tom již psal.

To již bylo náměstí plné lidí, kteří tu čekali na 17. hodinu, kdy nám začínaly rozběhy již 25. ročníku MJ 50.  Mohu vám už v tuto chvíli říci, že fotky z MJ 50 najdete hlavně na

http://www.bezky.cz/fotky.php  , až tam budou i ty z letošního ročníku.

Soutok také něco vyfotil na MJ 50, ale přišel sem na náměstí znovu až později, protože musel zkrátka ještě něco soukromě zařídit :-). Můžete se tedy těšit ještě na nějaké fotky ze závěru MJ 50.

Aktualizace 18.6. v 16.20 : Na chodbu se přišlo podívat přesně 1035 lidí !!

Následující článek o MJ 50:  http://soutok.blogspot.com/2018/06/velka-fotogalerie-ze-zaveru-akce-25.html