neděle 31. srpna 2014

První zářiový týden na obzoru a první všehochuť nejbližších dnů. ( Lobeč, Přívory, Němý Medvěd..)


Znalci z obrázku jistě poznali malebné okolí vesničky Lobeč na Mšensku, která na sebe neupozorňuje již jen Muzeem  Eduarda Štorcha, krásnou cyklohospodou naproti zámku, kde se konají svatby i srazy historických anglických sportovních vozů, ale stále více a více obnovou svého pivovaru.

Akci happening 2014 má Soutok ( pokud jde o termín) v merku už dlouho, ale presentace je příšerná. Nejvíce informací je o ní asi v Mělnickém deníku http://melnicky.denik.cz/kultura_region/ozivajici-lobecsky-pivovar-bude-patrit-vystavam-a-muzice.html z pera mšenského redaktora Jiřího Říhy, ale ten nějak opomněl vlastní termín. Ten zase najdete na stránkách pivovaru http://pivovarlobec.cz/index.php a jinak nic víc. Tak tady má případný zájemce 14 dní času.

Ale, už by měl pomalu vyhlížet termín Bitvy o Přívory, která se koná příští sobotu 6.9. od 13 hodin , stejně, jako akce v Kropáčově Vrutici od 9.30 ( zmíněna v pátek) . Více na http://bitva-privory.webnode.cz/informace-pro-divaky/ . Pro mě bylo překvapením, že sponzorem je nenápadná prakticky místní firma EMS ( Elektro market servis), jejíž sponzorství se vztahuje i na tak vzdálené a neznámé projekty, jako je jakýsi autopark v Hrádku nad Nisou apod.

Pojďme se mrknout k Němému Medvědovi... http://www.nemymedved.cz/  Tam jsem posledně objevil jednoho z medvědů ze soutěže, o které teď psal i Mělnický deník a zmíněno to bylo kdysi i na Soutoku. Mají tam na čepu z Labutě 14 IPA žitné pivo ( minipivovar v Litoměřicích) a od přátel z Lužice je tam pšeničák  Hefewaizen 12. Jinak samozřejmě především podkováňská klasika.

A nakonec i nějaké to čtivo, co jde slušně na odbyt. Nestává se, aby časopis Živá historie šel tolik na odbyt, jako při posledním číslu. To je totiž věnováno na věky ztracené Československé Podkarpatské Rusi. http://www.epublishing.cz/ziva-historie-92014 . Jen pro představu uvedu, že nejvýchodnější bod naší republiky ležel tehdy o 200 km vzdušnou čárou východněji, než za časů Československa. V jednom cestopisu si jistá tamní podnikatelka posteskla, že ten největší boom turistů byl prý v roce 1996, kdy k nim do Koločavy jezdila dokonce z Brna pravidelná autobusová linka. Nikola Šuhaj loupežník je zkrátka stále historickým pojmem. I v Mělníku kdysi stavil autobus na lince Teplice-Chust, jak jste se dočetli v roce 2011 v seriálu o dopravě na Mělníku i pod ním zde v Soutoku ( záložka). Toto území má prostě k Západu a k Čechám velmi blízko.
Vynikající stránku jsem našel zde http://www.svatosi.cz/?p=931390 . Je plná současných obrázků, turistiky a nenechte se odradit úvodním vzpomínkovým vyprávěním. Jinak těch webů, co konstatují minulost historického území je zrovna tolik, jako těch, co se zabývají turistikou do této oblasti. Horší je zjistit něco z reálné současnosti současných obyvatel.

SŠ.

pátek 29. srpna 2014

Tankový den v Lešanech číslo 12. Již zítra 30.8. 2014 !


Mám tady před víkendem v nabídce ještě jednu bezvadnou akci, která se těší obrovské přízni obecenstva. Je to již 12. tankový den v Lešanech.
Lešany jsou samy o sobě nejlepším vojenským muzeem v republice a kromě exponátů mnoha slavných armád tu najdete i tank od nás z Mělníka, který kdysi stával před školou ZDŠ Jungmannovi sady. Jednou v roce však zdejší areál mnohonásobně ožije při akci zvané Tankový den.
Několik let nazpět ( 2008) zde byl i Soutok na Tankovém dni a musím říci, že nadchla nejen samotná přehlídka tanků několika armád, ale také ukázka boje z 2. světové války.


Divák mohl sledovat bojová vozidla německé armády známá pod přezdívkou Hakl v akci. Setkal se s rozvinutím bojové rojnice, zdařilé makety plamenometu s chrlícím ohněm, pravou přestřelkou, zajímáním vojáků a dokonce, se neplánovaně podařilo zapálit i tank, který se stal soustem pro rychlý výjezd hasičů. Obrázky z akce jsou k disposici, ale vzhledem k časové tísni ( akce je již zítra) jsem zvolil ilustrační fota ze Mšena, která se vztahují s vyjímkou úvodní fotky k první světové válce.
Letošní ročník má téma : 70. výročí ozbrojené invaze a boje u Dukly. Více na....

http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Tankovy-den-v-Lesanech-(1).aspx



Jak do Lešan ? Samozřejmě autem přes Prahu na Benešov a v Týnci nad Sázavou do obce Krhanice. Zde pak přes řeku Sázavu již přímo do areálu. Začátek v 9.30.

Vlakem přes Všetaty s přestupem do Prahy na hlavní nádraží, nebo až do Vršovic. Tudy již projíždí trať číslo 210 zvaná také Posázavský Pacific ( Praha-Vranné nad Vltavou- Dobříš/ Týnec nad Sázavou-Čerčany). Vystoupíte ve stanici Krhanice, přejdete most přes řeku Sázavu a odbočíte vpravo. k areálu zbývá asi 300 metrů.


SŠ.

středa 27. srpna 2014

Po letní pauze přichází Zahrada Čech, hned tři výstavy naráz v Lysé, stále oblíběnější Kropáčova Vrutice a nakoukneme do Mšena.



Pokud pominu kdysi velmi slavnou letní výstavu Země živitelka v dalekých Českých Budějovicích a Floru Olomouc, tak období výstav přichází prakticky pomalu se začínajícím podzimem. Pojďme se na nějaké ty bližší a snadno dostupné výstavy podívat.

V Litoměřicích nám ve dnech 12. - 20.9. 2014 bude probíhat nejslavnější tamní výstava, kterou je Zahrada Čech. Více o programu akce na http://www.zahrada-cech.cz/akce/32-zahrada-cech/

Na druhém pomyslném konci naší železnice v Lysé nad Labem máme výstavy hned tři najednou. Domov a teplo, Jiřiny, Knižní veletrh. O těch je více zde na http://www.vll.cz/kalendar-vystav

Ovšem velmi oblíbenou akcí i mezi návštěvníky v Mělníku, se stává každoroční výstava Historické traktory, stabilní motory a zemědělské stroje, která se dne 6. září bude těšit již 6. ročníku. Dějištěm je nedaleká Kropáčova Vrutice, kam dorazíte buď vlakem přes Všetaty, Byšice a Košátky, nebo autem. Soutok tam loni nafotil  a vystavil nějaké fotky, které najdete v loňské reportáži v záložce ( září 2013). Velká fotogalerie ze všech ročníků je též na stránkách organizace http://www.nn-kosatky.cz
Areál je v krásném prostředí poblíž lesíku a potoka, kde i dnes stojí komín bývalého cukrovaru a samozřejmě tu kromě výstavy najdete kulturní program, zlatavý mok, modýlky pro děti, jízda po areálu a dvakrát denně spanilá jízda přítomných historických traktorů a jiných vozidel.

Ve Mšeně je o víkendu v neděli  především vyhlášená turistická padesátka s několika trasami, ale i další program na září:

30.08.2014  Rybářské závody
31.08.2014  Mšenská 50
06.09.2014  Lobeč - Pivovar Lobeč happening
06.09.2014  Poslední koupání
13.09.2014  III. setkání s loutkami u Hlovecké studánky
13.09.2014  Kadlín - Plody podzimu
13.09.2014  Poprázdninový volejbalový turnaj
14.09.2014  Zavírání šoupátek
20.09.2014  Kokořínský Důl - Kokořínská klasika
20.09.2014  Cyklotrek
21.09.2014  Plochá dráha - 1. liga družstev
28.09.2014  Memoriál V. Mokrého - nohejbalový turnaj
28.9. Kokořínský motoráček

Použito samozřejmě skvělých stránek http://www.mestomseno.cz

Toť pro dnešek z nabídky vše. Akcí je samozřejmě celá řada.

S.Š.

úterý 26. srpna 2014

Rádio Patriot nabízí spolupráci zájemcům.


Sídlo Rádia Patriot v Nymburku.

Včerejší článek, se kterým jsem seznámil i ty, o kterých se píše, se setkal s odezvou a to je vždy dobře. Bohužel to bývá ojedinělý jev a to měl nedávný článek o Harrachovu zatím 615 čtenářů. Zřejmě zaujal název.

Myslím, že vůbec není špatný nápad dát přímo sem do článku komentář zástupce rádia, zvlášť, když je jakýmsi apelem na čtenáře:

Ahoj.
Hezké pátrání. Ano je to budova Obecního domu, kde máme vysílací studio. Čtvrtá fotka, s domělým nouzovým východem, dokonce ukazuje přesně na místo, kde sídlíme.
A teď k tomu logu. Opustili jsme myšlenku heraldiky a při sjednocování grafiky jsme hledali jiný způsob vyjádření našeho zájmu. Takže pro méně vnímavé, se jedná o charakteristické dominantní věže měst na Středním Polabí, kde jistě Mělníka znalý patriot rychle odhalí siluetu věže kostela svatého Petra a Pavla. Za grafický návrh a vypracování patří velký dík tvůrci pátečního pořadu Lascivní zboží, Jirkovi Vetešníkovi.
Chceme se zaměřit na kulturu a dění nejen v okolí Nymburka, ale bohužel všichni naši spolupracovníci, kteří měli přinášet denní zpravodajství například z Mělníka a okolí se na nás vykašlali. Pokud byste se do projektu Rádio Patriot chtěli zapojit, neváhejte mě kontaktovat na podolak@radiopatriot.cz

Tak, já bych upozornil, že je to především pro vás, kteří se točíte kolem hudby, místních kapel, fesťáčků, Staré Mydlárny, Díry, Němého Medvěda apod. Zkrátka, kolem současné hudby i té regionální. Proč to nezkusit a nevystoupit s vaší kapelou třeba v rádiu, že ? Proč se nepodělit o noční program klubu a zvýšit třeba návštěvnost. Proto koneckonců ta reklama článkem.

Osobně jsem zkoušel tak trochu ze zvědavosti zaplnit  na jaře kalendárium rádia třeba tím, že jsem dával typy na Podkováň Fest, Mělnický vrkoč, Sraz rodáků i snad nějaká ta vinná noc, ale to se nějak minulo úspěchem, jak reklamou, tak ohlasy :-). No, je to hudební rádio a ještě regionálně malinko z ruky :-). Ale, v nejposlednějším případě lze leccos zjistit třeba o místě, kam se chystáme z nějakého tamního webu.

Jinak si myslím, že dnes celá řada webů, kde lze ovlivňovat veřejné dění není šťastně nastavena a také řadu lidí děsí už jen slovo spolupráce, nebo závazek. Mnoho lidí chce pětkrát do roka k téma něco říci a raději to neudělá, protože je odradí proces přihlašování, anebo dokonce čekání na to, zda bude jejich příspěvek schválen a kdy. Nejvíce se osvědčují komunitní weby, kam se kdokoliv podle své nálady náhle přihlásí a presentuje se tam nějakým příspěvkem dle svého uvážení ( pozvánka na akci, kritika dopravní situace ve městě, presentace z akce, kultura a životní prostředí apod.).

S.Š.





pondělí 25. srpna 2014

Budovu, kde údajně sídlí Rádio Patriot bylo těžké vypátrat. První fotky sídla a paleta obrázků krásného dne v Nymburku i Poděbradech.


Pátrání po internetu patří již tak nějak k práci blogerů i novinářů a mělo by patřit i k práci regionálních politiků, aby měli přehled, jak se žije třeba v sousedních městech a případně se nechali něčím inspirovat.
Soutoku se na jaře takto podařilo objevit internetové Rádio Patriot, které svoji činnost rozjíždělo pod sloganem ,, Rádio Patriot, rádio vašeho srdce. Rádio Patriot,- vysílání pro Střední Polabí." Nutno říci, že díky webu rádia získal Soutok inspiraci v případě sledování cesty poutníka Petra Hirsche, nebo plavby lodi Petburg, které překročily hranice nymburského okresu.


V současnosti  lze říci, že Patriot je stanicí, která se především věnuje hudbě a určitým dílem i kultuře, případně občanskému dění v Nymburku a blízkém okolí. Z tohoto důvodu bylo zřejmě nakonec definitivně opuštěno logo s vyobrazením znaků měst od Kolína po Mělník a nahrazeno logem novým, které tak trochu připomíná bývalý monoskop Československé Televize s Hradčany a Karlovým mostem v popředí, ovšem zde pravděpodobně reprezentuje Nymburk.


Jak jistě pravidelní čtenáři Soutoku vědí, tak jsem zde propagoval nedávno hit letošního roku, kterým byla jízdenka na léto. Ta umožňovala během libovolných 14 dnů v měsíci červenci, nebo srpnu libovolně cestovat po republice za jednotnou cenu 1200 Kč ( platí do konce srpna). V závěru její platnosti nebylo od věci vyměnit dálkové výlety za ty kratší, a tak samotný závěr patřil jednomu z oblíbených míst, jakým jsou relativně nedaleké Poděbrady. Ovšem, náhle se blýskla myšlenka, že by se k návštěvě dal připojit také ještě pěkný Nymburk, kterou navíc umocňoval fakt, že právě tady sídlí stanice, o které se na webu Soutoku v nedávné minulosti hodně psalo. A hodně velkou pákou je fakt, že stanice své vysílací prostory na svém webu nijak obrazově nepresentuje. Konečně, pátrání lze považovat občas i za určité hobby :-).


A tak jsem po nějakých 45 minutách cesty pátral po ulici Bedřicha Smetany, ale najít číslo popisné 55 ne a ne. Občas jsem zkoušel oslovovat různé občany, ale Patriot nikdo neznal. Nakonec jsem před 18 hodinou nedělní zavítal do opravdu pěkného infocentra, kde jsem narazil na mladičkou slečnu. Ta o stanici nikdy neslyšela, ani o jménu autora některých článků z Nymburského deníku, kterým otec myšlenky rádia Patriot Pepa Podolák je. Když už se zdálo, že je úspěch akce nemožný, přece jen jsem již snad od pohledu objevil na Přemyslově náměstí člověka, který se usmál a potvrdil moji domněnku, alespoň pokud šlo o upřesnění místa. Vězte tedy, že stanice sídlí někde v budově, kterou presentují první čtyři snímky a kterou místní ( respektivě snad jen její část) označují, jako Kulturní dům. Osobně se domnívám, že vchod je na titulní fotografii a spodní fotografie možná presentuje nouzový východ z budovy. Takže, to bychom měli vypátrání sídla rozhlasové stanice, která nás dovedla ke zmíneným akcím a nakonec již jen obrazem po pěkných místech zmíněných měst.


Místní gymnázium .Postaveno 1907.


Nymburk má dva dodnes funkční obranné vodní příkopy, což je považováno i za jakousi raritu. Příkop Velké Valy byl nedávno upravován z důvodů zarostlého koryta, které způsobovalo nepříjemný vjem páchnoucí téměř stojaté vody.


Malé Valy, to je určitá romantika.


Secesní vodárna z roku 1904 slouží dodnes.


V průhledu pod mostem je  věhlasný  nymburský pivovar. 


Stará rybárna z roku 1737 dnes slouží především, jako místní městská občerstvovací cyklostanice. Zde jde opravdu o funkční zařízení.


Středověké hradby ze 13. století. Město založeno kolem roku 1275, jak praví průvodce.



A to již je výzdoba v nádražním podchodu v Poděbradech, který spojuje bez nutnosti přechodu silnice lázeňský park, nádražní budovu, tři nástupiště a čtvrť za tratí.


Z lázeňského parku.


Místní chloubou je především tato časově řízená fontána.


Známé hodiny na záhoně.


Jedna z lázeňských společenských budov.


Socha českého krále Jiřího z Poděbrad.

S.Š.

neděle 24. srpna 2014

Krátký výlet, ve kterém budete obdivovat krásy jednoho města, posedíte u zlatavého moku a objevíte hradní zříceninu z Mělníka spatřitelnou s překrásným rozhledem.


Nedávno jsem tu propagoval vynikající jízdenku na léto, která se stala hitem roku, ale dovolená, to nejsou jen nějaké dostihy, které vás mají uštvat. A tak není vůbec od věci vyměnit například celodenní dálkový výlet za něco bližšího, kdy si můžete pěkně pospat a přitom ukrojíte z předem zaplaceného koláče neurčených kilometrů a výletů.



Zříceninu hradu Ronova spatříte v mimovegetačním období například od kina Sokol či Tyršova domu na vršku stejnojmenného kopce. Celkem snadno je dostupná automobilem přes Zakšín a Blíževedly z městečka Kravaře v Čechách, což je nějakých 40 km. Avšak, výlet na toto místo vlakem má své kouzlo, byť je to o 28 km dále ze směru od Litoměřic, čili cca 68 km.


Vždyť v Litoměřicích jsme za nějakých 20-30 minut a je tu skutečně co obdivovat. Na vrchním snímku máte například místní radnici s opravdu krásným regionálním muzeem, kde je je od trilobitů, až po druhou světovou válku a současnost snad vše. Obdivovat můžete místní sgrafita, bohaté domy, domovní znaky, nebo i dům  U kalicha na obrázku výše.


Je to dáno také tím, že pokud nehodláte obdivovat  další skvosty města, mezi které patří třeba i dvě galerie a četná pohostinství, tak pro pokračování naší cesty stejně musíte jít asi 15 minut pěšky pomalou chůzí na takzvané Horní nádraží.


V Litoměřicích je řada úzkých romantických uliček a populární se v poslední době stala například pivnice minipivovaru Labuť, ale určitá nostalgie vás může zavést třeba sem, kde se sice poslední léta točí pivo značky Budvar, ale pamětníci ještě vzpomínají na krásný interiér a značku Litoměřický Kalich, která již dávno neexistuje a jejíž druhý život je ve fázi spekulací. Tu si ovšem necháme až pro návrat z cíle cesty.


Mezitím jsme podle budovy soudu dospěli na horní nádraží, odkud nás čeká asi 45 minut dlouhá cesta po lokálce přes městečko Úštěk. Lokálka je to živá i zajímavá, protože tudy putuje řada místních do okolních vesniček, ale především různých trampů a dalších výletníků.


Výlet na Ronov ze stanice Kravaře jsem prakticky popisoval někdy koncem dubna, kdy jsme začali pátrat i po čápech.


Z vršku byl tentokrát podstatně lepší výhled a kromě Holanských rybníků jsem spatřil i Bezděz,Ralsko, Ještěd a Spící pannu.


Měl jsem dostatek času a tak jsem zpátky vykročil po červené ještě do vísky Stvolínky, kde jsme v dubnu viděli na tomto místě ještě hnízdit čápa ( zcela vlevo) a ...


... skončil jsem na místním nádražíčku, odkud je takovýto krásný romanticko- železničářský pohled na Ronov.


Poslední záběr, pak věnuji již zmíněné pivnici. Interiér není dávno tak okázalý, jako v časech Kalicha, ale zase si tu můžete ochutnat za 30 Kč například kroužkovaný Budvar a ležáky, pak po 25 Kč.

S.Š.

sobota 23. srpna 2014

V Harrachově se zrodil nový podnikatelský nápad. Uplatnil by se i na Mělníku?


Chata Zátiší je nejen posledním obytným objektem východní části města Harrachova, ale i nejzápadnější vstupní branou do Krkonoš, vedle Mumlavské boudy.


Jsou místa, kam člověk jede proto, aby je poznal. Jsou místa, kam člověk jede proto, že tam léta nebyl. A dále jsou i místa, kam rádi zajedeme čas od času prostě jen proto, že si získala náš cit. Některá jsou blízká, jiná vzdálenější, ale stále nám cosi dávají.

O takzvaném Královském okruhu Západními Krkonošemi, jak jsem si ho sám pojmenoval, jsem zde v článku http://soutok.blogspot.cz/2012/07/kralovsky-okruh-zapadnimi-krkonosemi.html již psal. V jádru je samozřejmě trasa stále stejná, ale lidská tvořivost mu dodává každoročně nové a nové změny.


Úchvatný pohled do středu republiky a na městečko Rokytnice nad Jizerou.

Připomeňme si, že trasa nás vede od centrálního parkoviště v Harrachově ( vedle autobusového nádraží), přes lokalitu zvanou Rýžoviště na proslulé místo jménem Ručičky, odkud se nám naskýtají první úchvatné pohledy na nedalekou Rokytnici nad Jizerou, ale nás jistě především zaujmou ty vzdálenější známé útvary na obzoru, jako jsou Trosky, Kozákov, Ještěd, či Bezděz. Spatřit lze však i Říp.


Maxibouda Štumpovka zastoupila v posledních letech věhlasné sousední Dvoračky.

Odtud stále stoupáme terénem po pohodlné zprvu stále asfaltové cestě a protínáme dráhu několika lyžařských vleků spadajících do údolí Rokytnice nad Jizerou. Cílem cesty mnoha rodin, zvlášť těch s malými dětmi bývá 7 km z Harrachova vzdálená chata Dvoračky a Štumpovka v těsném sousedství. Po cestě musíme dbát mírně zvýšené opatrnosti, neboť tuto část trasy využívají i cyklisté.


Pramen Labe patří k nejnavštěvovanějším místům Krkonoš.

Ovšem, pokud budeme pokračovat a stoupat stále výš a výš na takzvaný Kotel, tak nás čeká celá řada krásných nových prožitků. Obě chaty se nám budou po chvíli pod nohami jevit, jako dvě krabičky od sirek, výhled bude ještě kvalitnější, smrky vystřídají kleče a vstoupíme do pásma bunkrů lehkého opevnění z 2. světové války. Jižní pohled bude pochvíli vystřídán pohledy k Západu, kde nás zaujme na zvláštním vrcholku polská bouda Szrenica, a pak už konečně spatříme na severu nejvyšší partie této části hor.
Na Pančavské louce, pak krátce můžeme zahlédnout i vzdálenější Sněžku a určitě se vypravíme k prameni Labe. I za špatného počasí je mnohdy obtížné vyfotografovat všech 26 znaků najednou, protože ty jsou neustále v obležení především německy hovořících turistů.


Vysoké Kolo ( 1510 m.n.m.) je druhým nejvyšším bodem Krkonoš.

K vysílači Sněžné jámy, pak lze cestovat dvěma způsoby. Oproti trase popisované v uvedeném článku v odkazu ( přes Violík), jsem letos zvolil sestup k Labské boudě, kde na monitoru za oknem můžete vidět stav počasí a teplotu. Bylo tam pouhých 8 stupňů a velmi větrno. Zde se vyplatí zacházka k Labskému vodopádu, a pak již po žluté přímo vzhůru k vysílači Sněžné Jámy. Na východě spatříte Vysoké Kolo...


Kvůli těmto dvěma větším jezírkům a pohledu do rovin Polska sem stojí zato vystoupat.

a před sebou máte úchvatný pohled do Polska. Nejkrásnějším objektem jsou však relativně nedaleká Sněžná jezírka. Ta nejen že leží již na území Polska, ale je k nim pořádný a dlouhý sestup, který samozřejmě později stojí mnoho sil a času k překonávání výškového rozdílu zpět na naše území. Zájemci s dobrou fyzičkou a zdatní turisté, se však nemusí bát a při časnějším startu ( 8 hodin ráno) mohou toto absolvovat. V takovém případě doporučuji nástup spíše od Mumlavy a Vosecké boudy.


Plakát zvoucí k absolvování zbytku trasy na koloběžce.

A nyní se již dostáváme konečně k téma dnešního článku. Ať již přicházíte od Sněžných jam přes Violík,Tvarožník a Voseckou Boudu ke Krakonošově snídani v údolí Mumlavy, nebo z Pančavské louky, či Zadního Plechu, tak letos již nemusíte kráčet dlouhé kilometry po asfaltce údolím říčky Mumlavy pěšky, ale můžete využít nabízených služeb. To sice znamená vzdát se krásných lesních pasáží v sousedství říčky plné balvanů s několika přítoky, ovšem, jak říká obsluha, tak je prý už stejně leckdo tak nějak ucaprtaný.


Skrovný přístřešek najdete u Mumlavy v místech, kde vzniká také nová bouda s názvem Krakonošova snídaně.

Pravdou je, že tato lesní část po asfaltu bez dalekých výhledů připadá občas někomu opravdu zdlouhavá. V takovém případě tu máme letos novou službu, kterou je půjčovna koloběžek právě pro tuto příležitost. Za 180 Kč, se můžete svézt po asfaltu údajně psaných 10 km až do centra města. Já to měřil pomocí mapy.cz a je to 6.7km , ale reklama je reklama. Pokud vyrážíte z Rýžoviště, pravděpodobně této služby neužijete. V takovém případě přecházíte pod vodopádem lávku a pokračujete lesem. Je ale možná i cesta z centra.


Jeden ze symbolů Harrachova i celých Krkonoš. Mumlavský vodopád.

Ovšem, první, co mě napadlo, tak to byl fakt, že tu mám zase jednu zajímavost pro návštěvníky této oblasti. A že se Harrachovu minimálně v historii říkalo Mělník 2, právě kvůli počtu továren a jiných firem z naší lokality, které tu měly chaty pro své zaměstnance. Snad nejznámější je chata EMĚ. Pak mě ale napadlo, že i Mělník je vlastně město na kopci a zda by něco podobného mohlo najít uplatnění.

Co myslíte? Co takhle turisté dolů do Rybáří po staré silnici k lodím ? To by ovšem musely mít Rybáře nějaké representační restaurační, případně hotelové služby, přístav by musel být žijícím přístavem a centrum by muselo nabízet něco víc. Trošku hororovější je varianta cesty k autobusovému, či vlakovému nádraží, nebo po Pražské do Rousovic. Tady mě zase zaujalo, že řada měst má dnes chodníky rozdělené na pěší  a cyklozonu. Berme to v případě Mělníka zatím zřejmě s humorem, ale je snad dobré, že prostřednictvím Mělníčku a Soutoku tu máme zase nějaký nápad odkoukaný od sousedů a o tom to je. Že :-)?

S.Š.

středa 13. srpna 2014

Jízdenka na léto se stala hitem. Jezdíte autem? Ano, ale tuto jízdenku si rozhodně přikupte!


Už od roku 2004, se rozhodně vyplatí sledovat všechny novinky, se kterými přichází každoročně České dráhy. Kde ? Alespoň na internetu, když už necestujeme vlaky a tudíž nemáme přístup k volným brožůrkám ve stanicích, či ve vlaku. Stránky jsou  http://www.cd.cz/vnitrostatni-cestovani/default.htm

Řada lidí se chlubí tím, že nejeli už 20 či 30 let vlakem, nebo že to je nějaká hrůza, při které stále skřípají brzdy, vagony poskakují přes výhybky, anebo se vlak líně táhne, jako šnek. To už dávno není pravda. Naopak, na železnici je třeba vidět výhody a zapomeňte, že existují běžné obyčejné drahé jízdenky. Když se podívám, co stojí jednosměrná jízdenka pro osobu z Mělníka do Litoměřic ( cca 60 Kč), nebo do Ústí nad Labem ( 95 Kč), tak to rozhodně žádné lákadlo k výletu není.

První slavnou jízdenkou byla víkendová rodinná jízdenka SONE+ , která se narodila v roce 2004. Tehdy jste mohli s celou rodinou vycestovat do Drážďan a zpět za pouhých 130 Kč, nebo rychlíkem do Řezna a Pasova za 360 Kč. To vše dnes stojí  více, jako všechno, ale přibyly nám navíc krásné a levné speciální jízdenky pro jednotlivce i rodiny na každý den v týdnu. Vždyť se můžete dnes toulat kterýkoliv den v týdnu po Středočeském kraji za 250 Kč, po Ústeckém za 200 Kč a po Libereckém dokonce za 160 Kč. Ba co víc, za stejný peníz můžete cca 50 km do Německa i Polska. V ceně se myslí samozřejmě i návrat domů.


Ovšem letošní hit je opravdovou bombou a málem bych ho propásl. Ani jsem tomu nechtěl věřit, že je to skutečně pravda. Jízdenka na léto, jak se ji říká, stojí nás běžné občany, kteří nemáme potřebu jinak někam jezdit a nepotřebujeme slevové průkazy rovných 1 190 Kč. Ve stanici budete při jejím zakoupení požádáni o občanský průkaz a při kontrolách ve vlacích ji budete ukazovat souběžně s občankou, neboť je nepřenosná na jinou osobu. Jízdenka platí 14 vybraných dní od první cesty do konce prázdnin ( 31.8.2014) a každému je jedno, kdy a kde budete jezdit. Pokud chcete mít hned ze začátku pocit, že se vám opravdu vyplatila, či téměř zaplatila, tak si udělejte první výlet někam hodně daleko. Ostatně, tohle je skutečně jízdenka, kdy máte jedinečnou příležitost poznávat vzdálené končiny České republiky, aniž by jste si museli říkat, co ten benzín stál peněz a o únavě a nárocích na řidiče v hustém provozu ani nemluvím.


Na první cestu jsem vyrazil v 5.40 hodin ráno z Mělníka. Samozřejmě, že zavazadlo nepostrádalo vše potřebné pro případ nudy, ale zatímco mnoho lidí i spí, nebo poslouchají hudbu, či si čtou, tak dávám přednost dění za oknem. V 6.40 jste potom už v 70 km vzdáleném Kolíně a octnete se v trochu jiném světě, aspoň pokud jde o železnici. Od této chvíle budete mít pocit, že jste v letadle a rozhlas vás bude vítat ve třech jazycích na palubě vlaku. Dozvíte se třeba, co je k mání za nabídku v jídelním voze a občas kolem projede s vozíčkem i restaurační obsluha, která vám může někdy ušetřit i kroky. Zásuvka na 230 V, možnost připojení k internetu, bodové osvětlení, tak to je dnes samozřejmost ve vlacích Ex.


Jelikož můj vlak EC 73 Smetana zastavoval po Praze až v Pardubicích, a pak v České Třebové, tak jsem byl nucený pokračovat z Kolína spojí EC 143 Odra a přestoupil jsem raději až v České Třebové. Líbilo se mi totiž, že je ve vlaku dostatek míst, klid a pohoda. Ale, ono to bylo překvapivě stejné i po přesednutí do EC 73 Smetana, který jel jinak na jih Vídně. Tedy, on jel až do Wiener Neustadt, což je ještě podstatně jižněji, ale zůstaňme orientačně u té důležitější a známější Vídně.


Vlaky jsou dnes standartně vybavené časopisem ČD pro vás, ale hlavně vlakovým průvodcem. Tady se dočtete, ve které stanici bude vaše spoj v kolik hodin a co odtamtud kam dále ještě odjíždí. Náhled vidíte o dva obrázky výše.

V Brně jsem byl v 9 hodin. Podle jízdního řádu, se má sice čekat na přípoj v Kolíně asi 15 minut a u Pardubic mám poznámku 25 minut, ale ve skutečnosti se tyto přestávky o něco zkrátí, což je mnohdy z důvodů vylepšování některých úseků na koridoru. ( Napřímení tratě, menší poloměry zatáček).


Ve vlaku nechybí ani prostory pro uchycení jízdních kol, ale ČD dnes provozují celou síť půjčoven jízdních kol. Na vrchním snímku máte monitor s vyobrazením nejbližší stanice a stanic dalších. Krom toho jste upozorňováni rozhlasem.


Po čas jízdy v rychlíku do Vídně vám monitor střídavě ukazuje rychlost vlaku. Vůbec to nepoznáte. Některé dnešní lokomotivy na našich tratích mohou jet až rychlostí 200 km/ hod , ale nemáme uzpůsobené tratě. Nejrychleji to frčí po koridorech a povoleno je 160 km / hod.


Zde jsem již v 9.55 v cílové stanici v Břeclavi. Vlak, který je na cesty do Vídně nasazován táhne rakouská lokomotiva Taurus. Na vrchním obrázku ji vidíte v barvách společnosti ČD.


To samé v rakouských barvách OBB.


Ale, i ČR má svoji nejrychlejší lokomotivu. Tou je E 380 s maximální rychlostí 200 km.


Já si potom udělal takovou malou asi 21 km dlouhou pěší procházku po Lednicko-Valtickém areálu, kam mě ještě vezl 12 minut autobus, ale, to by už byl úplně jiný článek. Přiznám se, že ten areál je slavný hlavně díky antickým vyobrazením, vínu a nádherným rozhledům, ale tahle socha u okénka výdejní stanice jízdenek v Břeclavi měla něco do sebe :-). Kája Saudek by byl možná nadšen a vy o to více, že s jízdenkou na léto vůbec k žádným pokladnám už nikde chodit nemusíte ;-):-).


No, konečně je tam ta nejvyšší možná cifra a zpoždění padlo. Cestou zpět v našem vagonu byl monitor vypnutý, a když jsem si to před Pardubicemi šinul k výstupu, tak jsem ji na poslední chvíli stihl.



Tady jsem neodolal a vyfotil hlášku, která vás upozorní, zda opravdu máte sebou všechna zavazadla.


V Pardubicích mají ve stanici takovou pěknou mapu, která vás buď motivuje, nebo vás potěší, že to leckde znáte, a že je u nás krásně. Tak, pro úplnost ještě dodávám, že v 18 hodin byl člověk ještě v jihovýchodním cípu republiky a ve 22.12 už v Mělníku. Vložená investice byla ze dvou třetin splacena, dní na cesty je ještě dost a příště třeba hodíte Beskydy, Podyjí, nebo jen něco v Čechách. A vidíte, že máte čas i na auto. Tak není to snad dobrá jízdenka ? Jak dlouho, než ji zase někdo zdraží, nebo zruší ??

SŠ.