Tak nějak vypadaly občanské radiostanice, které se užívaly v autech i domácnosti. ( ilustrační foto)
Jistě jste si všimli, že jsem minule vůbec nevzpoměl satelitní rozhlas a ani televizní programy jsem moc neprobíral. Věci se mají takto: Kdyby Česká republika měla svůj satelit, respektivě transpoder, tak budou naše rádia nejen na VKV a dnes i internetu, ale i tam. Němci i Rakušané to tak mají, z čehož vyplývá, že téměř každá jejich stanice je současně na VKV, netu i satelitu. Kabelová televize však dává do svých sítí zpravidla jen televizi, což na začátku 90. let až tolik nebolelo, protože hudební MTV byla tehdy dost dobře koukatelná a s obrázkem, a i MCM občas šla. Navíc kabelovka cpala do sítě filmové programy RTL a PRO7, a buďme rádi, že 90. léta patřila hororům a sexu, což nevyžaduje nijak velké jazykové znalosti.
Kdo chce dnes koukat na filmy, už má české programy Nova, Nova Cinema, Cool apod. Dnešní nekodovaný satelit nám tak především nabízí německé regionální programy šíříci především kulturu a turistický ruch nejen ve své zemi, což je i z hlediska českého diváka zajímavější a méně náročné. Je pro nás až k nevíře, kolik času věnují německé regionální televize například pořadům o svých ZOO a zvířatech v nich, nebo dokonce ještě nedávno existoval samostatný televizní kanál, který si vyráběli diváci sami prostřednictvím dokumentů ze světa železnice.
Asi nejvýznamnější událostí na počátku 90. let bylo postupné zaplnění rozhlasového pásma VKV našimi soukromými, ale i celoplošnými rádii. Bohužel je dnes situace taková, že mnohdy ani nepřibývají už nové stanice, ale jsou těm stávajícím přidělovány nové frekvence, až je to někdy zbytečné. A tak je dnes z Mělníka třeba rádio Beat zachytitelné na dobrých místech až snad na čtyřech frekvencích, o Impulsu, Evropě 2 a Blaníku ani nemluvě a Český rozhlas a region to je úplný mor. K rádiu na VKV se ještě vrátím, ale neměli bychom opomenout mnohá další zařízení užívající rádiového přenosu.
Víte, kdy se u nás objevily první mobilní telefony a jak vypadaly ? Tak bylo to především v podnikatelské oblasti a to někdy kolem let 1996, 1997. Byly mnohem větší a měly anténku. Ostatně, předchůdcem mobilu byla vysilačka pracující na VKV vlnách. Již někdy v letech 1986-89 nebyly vysilačky pouze doménou policie,hasičů, záchranné služby a havarijních služeb ( plyn, vysoké napětí...), ale byly postupně montovány i do služebních vozů různých montážních a opravárenských organizací, což se v tehdejší době setkalo spíše s úsměvem a vysilačky nikdo nevnímal.
Dnešní mladá generace vyrůstající v době tržního hospodářství a flexibility si jen sotva umí představit život bez těchto technických vymožeností a nedovede si představit tak dobu, která měla svůj pevný řád a tudíž tato zařízení potřebovala pracovně jen minimálně. Aspoň pro představu tedy uvedu takový model například pátečního dne. V časném dopoledni odjíždí někteří vyšší funkcionáři pražských podniků na své i někdy velmi vzdálené chaty pod záminkou pracovních jednání. O něco později je různě napodobují v mimopražských podnicích a ti co ostávají mají stále lepší náladu a sledují čas. Ve 14.30 zejí podniky prázdnotou, lidé nakupují před víkendem, cestují, plánují sobotní činnost, pokud ji zatím nevymysleli a ti zručnější, co si chtějí zítra přivydělat, pokud je to otravování známých, kteří pořád něco chtějí ještě neštve, si spřádají pracovní myšlenky:-) O pár let později samozřejmě přišla flexibilita a význam vysilačky značně posílil.
Vysilačka však nakonec pronikla kolem roku 1995 i do občanského života, což naprostá část veřejnosti vůbec nezaznamenala a šlo spíše o hobby, které přišlo ze zahraničí. Snad by se za takového předchůdce tohoto hobby daly považovat dálkové ovladače a dětské staničky na hraní, kterými se dalo domluvit z jednoho kraje lesa na druhý. Tyto zahraniční stanice však byly něco zcela jiného a nemuselo na ně být na rozdíl od radioamaterského vysílání žádné povolení. Pracovaly na kmitočtu kolem 27 MHz předepsaným výkonem 4 Watty a dovážely se ve verzi mobilní, kterou měl účastník buď doma, nebo v automobilu, anebo ve verzi ruční přenosné, která se podobala prvním mobilům.
Ŕíkalo se jim česky občanské radiostanice, nebo spíš anglicky síbíčko od zkratky CB- civil band ( občanské pásmo). Vyprávět o tomto hobby by se dalo ještě velmi dlouho a otázka každého laika, který byl svědkem takového počínání třeba někde na kopci, kde se lidé zastavují k rozhledu byla: ,, Kam až se na to domluvíte?" To mě vždy uvedlo do rozpaků, protože záleželo na mnoha faktorech. Říkal jsem, že někdy jen jeden kilometr,častěji30- 50, z kopce třeba 180 kilometrů, při zvláštních podmínkách od 600 do 3 tisíc.
Pak se mě ptali: ,, Co si můžete pořád vyprávět?" V dobách největší slávy se jezdilo na všelijaké srazy, kde se sešlo i třeba 300 lidí od Prahy až po hranice. Zatímco radioamatéři se jmenují například OK1RKL, tak síbíčkáři mají zase přezdívky, jako například Jožka Varnsdorf, Matony Mimoň či Jezevec Hořín apod. Na srazech pak mají všichni cedulky se svojí volačkou, která se buď rychle dopíše na připravenou cedulku u zápisu příchozích, nebo si hrdě přivezou svoji putovní vlastnoručně vyrobenou. Nemusím říkat, že kdo bývá častěji v eteru a je dál slyšet, ten má po všech stránkách výhodu. Dnes už je toto hobby v obrovském útlumu, který způsobil nejprve mobilní telefon a posléze katastrofální atmosferické podmínky pro toto pásmo, které se za posledních 10 let nezlepšily.
Příchod počítače byl bezpochyby největším přínosem lidstvu a je fascinující, jak díky němu mnohdy rychle najdeme to, co zrovna chceme. Ačkoliv se neustále vymýšlejí samé vysílací systémy (DAB,DAB+,DRM...) a nové radiopřijímače pro jejich příjem zatím spíš na trhu chybí, jako leckdy i stanice, které tam mají vysílat, tak internet disponuje snad statisíci internetových rádií, ze kterých na vás koukají on-line pohledy do studia, přehledy programů, playlisty,blogy plné zpráv, návštěvní knihy a já nevím, co všechno. Je toho moc. Je toho vážně moc. Však se dnes už vyvíjejí a vyrábějí radiopřijímače speciálně pro poslech internetových rádií, aby posluchač nemusel mít spuštěné PC nebo notebook.
Na závěr seriálu zůstaneme ještě chvilku u internetového příjmu rádia i televize, ale také vás seznámím s novým hobby, které sebou přineslo vylepšení rádií a autorádií o službu RDS.
http://soutok.blogspot.cz/2011/11/radio-kdysi-dnes-9dil.html
Pro soutok připravil Standa Švec.
Žádné komentáře:
Okomentovat