O tom, že se u obce Želízy vykácí kus lesa, aby opět bylo vidět po více než 100 letech přímo z obce na největší člověkem stvořené skalní plastiky ve středu Evropy, o tom se psalo v novinách již z počátku podzimu. Že to však bude již tak brzy skutečností, to asi čekal málokdo. Pravda je taková, že tomu nakonec napomohly samotné stromy, když některé hrozily zřícením se na objekt místní školky. A tak jsou slavné Čertovy hlavy snad ani ne týden na světě tak, jak jej znali naši předkové a jak jsme je mohli vídat pouze na dobových fotografiích. Zásluhu lze připsat tehdejšímu majiteli liběchovského panství Antonínu Veithovi, který na svůj zámecký dvůr získal kuchaře Václava Levého, který projevil ve chvílích volna značný zájem i talent v uměleckém sochání. Ve zdejším okolí stvořil kolem roku 1845 hned několik významných děl, která přetrvala do dnešních dnů, a ikdyž pochopitelně již nejsou bohužel díky povětrnostním vlivům a vandalům tak zachovalá, obdivují je generace již více než 170 let. Sám Veith měl velký smysl pro umění i vlastenectví a zámeček Slavín u sousedních Tupadel chtěl přeměnit v jakési muzeum kultury ( dnes meditační středisko budhismu), ale uprostřed svého záměru bohužel zesnul. I tak především díky výtvorům Václava Levého se Liběchov a okolí těší stálé návštěvnosti. 
Pokud si budete chtít prohlédnout všechna čtyři nejvýznamnější díla ( jeskyně Klácelka, Čertovy hlavy, Harfenice a Hada), pak je rozhodně nejlepší vzít za vděk speciálním okruhem, který měří asi 11 km a začít trasu v Liběchově, kam vede poměrně dost dobrá autobusová i vlaková doprava, včetně autobusů MHD. Navíc je v blízkosti autobusových zastávek restaurace Beseda, která může být příjemným zakončením putování.
Trasa nás vede přes místní luka podél potoka Liběchovky v sousedství místního autokempu a dále přes osadu Boží Voda nad místním známým rybářstvím. Na konci osady zahneme za stánkem vpravo a po břehu většího místního rybníka dojdeme až na státní silnici, kde musíme dbát zvýšené opatrnosti. Tady jdeme asi 100 metrů podle ní směrem na Českou Lípu, a pak zahneme opět vpravo. Po dalších 100 metrech stoupání do stráně dojdeme k jeskyni Klácelka. Jde o hodnotné dílo, které je spjato s našimi dějinami. Najdeme zde postavy Prokopa Holého, Zdeňka Zásmuckého, soubor Blaník a v jeskyni pohádkové postavy. Pak vystoupáme po úzké cestičce až na okraj lesa, kde dbáme zvýšené opatrnosti na mezery mezi skalami podél cesty. Po krátkém rovinatém úseku nás cesta svede již dolů lesem do obce Želízy, odkud nás však čeká náročný výstup k samotným Čertovým hlavám. Odtud se jinou lesní cestou dostaneme opět dolů do samotného středu obce Źelízy. Zde je především restaurace a autobusová zastávka, kde je však podstatně chudší dopravní obslužnost, než v Liběchově. Přejdeme silnici a kolem Mokřadů dolní Liběchovky ( naučná stezka) dojdeme k prvotřídním vilám z dob první republiky.
Pokud zabočíme vlevo, tak se můžeme vrátit podle Liběchovky romantickou procházkou kolem želízského koupaliště do Liběchova. Pokud se dáme vpravo, tak nás cesta zavede lesem ke zbývajícím dvěma levého pokladům. Od nich pak lze pokračovat po okružní značce nejprve lesní a později polní partií do Liběchova, přičemž ještě spatříme krásnou kapličku Sv. Magdaleny se svatým obrázkem ( snad ještě). Kdo tato místa jednou navštíví, rád se na liběchovsko vrací.
Pro Soutok připravil Standa Švec.
Žádné komentáře:
Okomentovat