Na obrázku je pohled na vysilač Buková Horau Děčína od mělnického zámku.
V minulém dílu jsem zapoměl dodat několik zajímavostí. Nedělní vysílací schema rádia Luxemboug bylo odlišné. Holandské vysílání začínalo o hodinu dříve v 18 hodin našeho času a trvalo celou hodinu. Tím se o půl hodiny dopředu posunul i začátek italského, francouzského a hlavního anglického vysílání. Pořady nesly názvy jako TOP 30 UK,American TOP 30, Star chart, Sunday's TOP 20's, TOP 30 Airplay, TOP 30 Disco, Top pf the pops atd. Čerpal jsem z vynikajících stránek Dicka Offringa. Tam najdete i pohled na studio, moderátory, na vysílač, který vyzařoval výkon 1 400 KW a tvořily ho dvě věže o výšce 60 a 55 metrů na kopci o nadmořské výšce 532 m na pozici 50°2'N a 6°5'E. Dnes je zpravidla nejsilnějším středovlným vysílačem Dubai o výkonu 2000 KW, kterou můžete při trošce trpělivosti již snad v předvečerních hodinách naladit na jakémkoliv tranzistoráčku na frekvenci 1521 KHz. Úctyhodná dálka,že?
Tak a teď už k těm slibovaným velmi krátkým vlnám. Pan ing. Tomáš Český kdysi napsal knížku s názvem Antény pro příjem televize a potažmo rozhlasu. Není smyslem mých článků se zabývat nějakou odbornou teorií, vyprávět o nějakém rozdělení televizních pásem, velikostech a rozměrech antén, či našich vysilačích. To si zájemci mohou všechno někde třeba na netu najít a my se omezíme na věci pro potřebu článku.
I lidé ve vnitrozemí obyčejně disponovali dvěma televizními anténami, z nichž každá mířila jinam, protože první i druhý program vysílal v odlišném anténním pásmu a z jiného vysilače. V pohraničí se možnosti ještě zvyšovaly. I naši severní sousedé v tehdejší Německé demokratické republice ( NDR, Východní Německo) a občané PLR ( Polská lidová republika) disponovali také jen dvěma programy. A tak tu byla možnost si podle místa bydliště například ještě nějakou tu anténku opatřit a rozšířit si svoji domácí nabídku alespoň o jeden zahraniční program.
U našich hranic s kapitalistickými státy byly ještě větší možnosti. Tehdejší NSR (Německá spolková republika, Západní Německo) měla sice také dva státní programy (ARD a ZDF), ale například sousední Bavorsko mělo navíc svoji Televizi Bayerisches Fernsehen, která spadá pod Bayerischer Rundfunk a používá značku BR. Ikdyž se to samozřejmě komunistické ideologii nelíbilo, tak to přecházela s mlčením a na některých domech v Plzni,Klatovech apod. jste mohli napočítat i 5 televizních antén na jednom stožáru. Divák tam zkrátka přijímal ČT1,ČT2,ARD,ZDF,BR.
A jak to bylo na Mělníku? Ani tady se o tom samozřejmě moc nemluvilo, ale Mělník byl ideálním místem dálkového příjmu. Především lokalita Chloumek, Vehlovice a Kamenný Šraňk v Mlazicích je v jakési stráni a natočená jižním až západním směrem a diváci zde naladili třeba i za pomoci antenních zesilovačů to samé, co diváci v Klatovech či Plzni, ba dokonce i víc. Velmi zajímavou lokalitou byly Slovany. Na docela obyčejný prut přenosné televize člověk naladil snad až 11 televizních programů. A jak to vzniklo ? Známý se mi zmínil, že náhodně naladil sovětskou televizi a koukají tam na hokeje a na večerníčky. Pamatujete si z úvodu mého vyprávění, jak jsem psal, že český člověk si vždy uměl vybrat pořad, a že na území naši republiky jsem objevil skrytou Televizi? Bylo to televizní vysílání z Milovic, které bylo samozřejmě určené sovětským vojákům i velitelům v tehdy nepřístupných, respektivě zakázaných prostorách, kterých bylo u nás několik.
Samozřejmě, že tedy následoval takzvaný band-scan ( proladění pásma) a byla objevena celá řada signálů o různé síle: ČT1,ČT2,DDR1,DDR2,PL1,PL2,ARD,ZDF,BR,OE1,OE2 a Milovice. Tam jich snad bylo dokonce 12, ikdyž OE2 jsme možná tehdy nechytli ( rakouská dvojka). Jenže, jak už to bývá, tak někdy lidé, kteří mají takovouto zábavu prostě tak dobře nebydlí :-D. Ve společnosti však bylo vidět, jak snaha některých jedinců se pomalu ale jistě stává národní zábavou, což gradovalo v letech 1985 megalománskou akcí, kdy byly hromadně na střechy panelových domů v našem městě posíláni pracovníci, kteří měřili televizní signály, a pokud tyto odpovídaly určitým našim normám a byly ze socialistického tábora, tak pro jejich příjem byly hromadně vyráběny společné antény. A tak později mnoho obyvatel Mělníka mohlo sledovat třeba navíc PL2 a v horší kvalitě PL1.
Teď si možná říkáte, k čemu to bylo dobré?
Tak nezapomeňte, že polákům je velmi dobře rozumět a každý den navíc asi v 18.30 dávali pořad pro mladé, který se jmenoval Przeboje Dwojky ( přebuje dvojky). Tam asi v 15 minutách vystoupily nějaké americké či anglické kapely, jedna polská, a mohu říci že polská pop-muzic je také poměrně zajímavá. Dále se tehdy poláci snažili dávat historické velkofilmy a ( to si povíme později).
DDR1 bohužel v naši lokalitě neměla takový signál, aby byl uznán pro sbudování společné antény a tak šlo o soukromý příjem. Každý pátek v 15.30 odpoledne šel bezva pořad Stop-rock, kde člověk mohl vidět a slyšet populární Puhdys, Stern Maisen, či už skoro zapomenutou Petru Ziegler a vůbec zase německou popovou a rockovou scénu. Tak samozřejmě, nejvíc zajímá mladého člověka hudba.
DDR1 bohužel v naši lokalitě neměla takový signál, aby byl uznán pro sbudování společné antény a tak šlo o soukromý příjem. Každý pátek v 15.30 odpoledne šel bezva pořad Stop-rock, kde člověk mohl vidět a slyšet populární Puhdys, Stern Maisen, či už skoro zapomenutou Petru Ziegler a vůbec zase německou popovou a rockovou scénu. Tak samozřejmě, nejvíc zajímá mladého člověka hudba.
A teď tu mám takovou veselou příhodu. Samozřejmě, že o Silvestra člověk přepne ze zvědavosti na další programy. Bylo to už na Nový rok a DDR 1 dávala po půlnoci kabaret v pařížském Mouling Rouge ( známý francouzský kabaret ve starém mlýně). A tak jsme chvíli koukali na různá artistická a cirkusová vystoupení a nakonec jsme přepli na Polsko. Tam byl stejný kabaret, ovšem jeho náplní nebyla cirkusová a kabaretní čísla, ale do půl těla obnažené tanečnice. Inu, zřejmě, jiný kraj, jiný mrav :-).
Televize v tehdejší době připravovala divákům i četná překvapení, a to zejména v horkém létu a v mlhách. Stanici DDR 1 mi nejednou vygumovalo ARD z 250 km vzdáleného Zápdaního Berlína, ovšem kromě dálkového ocenění to jiný význam nemělo, protože tam kecal nějaký politik. Na Mělníku byly dokonce v trafikách k sehnání i nějaké východoněmecké časopisy, kde byla rubrika o televizním programu a i pro ty, kteří by si tam chtěli dopisovat. Jmenoval se tuším časopis NBI. V létě nám ČT1 zcela i na dlouhé hodiny často vymazal Madrid či Barcelona, podle toho, zda byl příjem z vysilače Cukrák či Petřín. Jindy se tam vystřídaly televizní stanice od Itálie, přes Británii až po Švédsko, což bylo k naštvání pro diváky a k radosti pro lovce dálkového příjmu.
Ale, vraťme se k normálnímu pozemnímu příjmu televize. Není žádným tajemstvím, že všechny vojenské pluky, prapory i roty, které se nacházely u hranic s imperialistickým nepřítelem, byly samozřejmě plné mladých zvědavých lidí, kteří měli rádi popík a rock, a ikdyž to bylo samozřejmě zakázané, tak je jasné, že se vždy v řadách obyčejných vojáků našel nějaký ten schopný iniciátor, který vojákům prvního ročníku nařídil zvlášť bedlivě střežit přístupové cesty k rotám před nepohodlnými šaržemi. Ona to nebyla legrace, protože se mohlo dostat pár lidí do basy, což se občas stalo, a pak se to muselo nasluhovat. A někdy se zase nechtělo vojákům z povolání domů, nebo se přišli nečekaně podívat, tak se nedalo nic dělat a koukalo se prostě na Zprávy.
Takovým úspěšným sledovaným pořadem byl tuším pořad s názvěm Formel eins, či Bananas. Tam prostě člověk viděl Rotta Stewarta, Robina Giba, Nazareth, Police, ale také velmi populární německé Trio ( obdoba ZZ-Top), které se proslavilo skladbou Da da da, ale také parádní skladbou Bum bum. V neposlední řadě musím vzpomenou mladičkou Nenu a její hity 99 Luftbalons, Kino a řadou dalších.
Občas běžel přes noc takzvaný Rockpalast, ale to si leckdo rozmyslel u toho strašit do rána, když ho čekali povinnosti.
Občas běžel přes noc takzvaný Rockpalast, ale to si leckdo rozmyslel u toho strašit do rána, když ho čekali povinnosti.
Tak, a příště se vypravíme do světa rozhlasu na VKV a snad bude i řeč o satelitech.
Pro soutok připravil Standa Švec.
Žádné komentáře:
Okomentovat