Tak vznikl Mělník , aneb Po stopách přívorského vladyky Beše již popáté. První zelená pivní vlaštovka i u nás, ale bude i nějaká další ?

 

Kdysi dávno, když jsem trávil první vojenské Vánoce, tak na mě čekalo velmi milé překvapení v podobě krásné obrázkové barevné knihy s názvem Středočeský kraj, kterou mi zaslal můj zaměstnavatel. Mělnický okres tam byl prezentovaný asi pěti obrázky, z nichž dva patřily městu. Na jednom byl zámek nad řekou a na druhém náměstí Míru.

Muselo utéct dlouhých téměř 40 let, než se také naše město dočkalo samostatné obrázkové hodnotné publikace s názvem Na Mělníku.

https://knihy.heureka.cz/na-melniku/?gclid=Cj0KCQjw9YWDBhDyARIsADt6sGYzqiiCrp4azLLaTtKIb3NYFwwfMVEQ2-KMh9D8fXplohzPFU8wxJcaAkIwEALw_wcB#gallery/images/355c5a92fb0de6f7998b7ba448e760ba/

Ta publikace se skutečně povedla, protože je nejen plná krásných obrázků současného města, jehož fasády domů často září barvami, ale autoři napsali i zajímavý podařený text. Mimo jiné se v něm píše jistá pověst z kroniky Václava Hájka z Libočan, která se údajně váže k roku 757 a vypráví o jistém přívorském vladykovi, kterého na jedné své procházce zaujal kopec na obzoru.

Vladyka jím byl tak zaujatý, že již za tři dny kázal se na ono místo s družinou přestěhovat a hradiště tam založit. A byla to právě tato pověst, která mě na jaře 2015 motivovala k akci, kterou jsem nazval ,, Po stopách vladyky Beše", a kterou jsem si velmi oblíbil.

Již pátý víkend na samém začátku jara jsem se vypravil vlakem do Všetat, abych se přes Přívory a Turbovický hřeben vrátil domů do Mělníka.

http://soutok.blogspot.com/2015/03/po-stopach-privorskeho-vladyky-bese.html

http://soutok.blogspot.com/2016/03/na-melnik-ve-stopach-privorskeho.html

http://soutok.blogspot.com/2018/03/po-stopach-vladyky-bese-jiz-potreti.html

http://soutok.blogspot.com/2019/03/po-stopach-vladyky-bese-jiz-poctvrte-v.html

Počasí bylo tuto neděli velmi vydařené a vypadalo dost jarně. Vyjel jsem vlakem na jízdenku PID ( 18 Kč) ve 13.04 a již ve 13.15 jsem prakticky vyrážel z tamního nádraží na menší pochod.

Ve Všetatech na nádraží se nachází restaurace, kterou jsem tu již mnohokrát zmínil a je široko daleko známá a oblíbená. Protože jsem se vlaky něco najezdil, tak vím kolik nádražních hospůdek skončilo a i já jsem z principu za život této velmi rád.

Ikonu Victora Cibicha si přivlastnilo mnoho pivovarů světa, ale ve skutečnosti patří portrét spokojeného výpravčího stanice Velké Březno tamnímu pivovaru, jehož etikety začal zdobit v roce 1906.

https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99ez%C5%88%C3%A1k

Když tak přemýšlím, co sem dát za fotografie, tak si uvědomuji, že  si člověk vybírá často ty samé objekty a někdy již ani nevím, že už jsem danou věc kdysi vyfotil. To se mi třeba stalo v obci Kly, kde jsem se mylně domníval, že jsem tamní hasičárnu ještě nefotil.

Třeba v Přívorech nikdy neodolám tomu, abych nevynechal Košátecký potok, který je tu majestátnější, než Pšovka v Mělníku, pak samozřejmě místní kapličku a selskou bránu vedoucí do jednoho dvora.

Někdo to možná neocení a kvalita samozřejmě z mnoha důvodů pokulhávat musí, ale již jsem tu psal, že rád fotím to, co je někde na obzoru, relativně daleko, a co umím pojmenovat.

Viditelnost je sama o sobě opět katastrofální, ale skutečnost, že se díváme na chrám Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi je potěšující. V popředí snímku vidíme trať, která v těchto místech ještě míří směrem na Neratovice, ale za malý okamžik dojde k jejímu nasměrování obloukem právě na Starou Boleslav a mostem překoná jednokolejnou trať číslo 070 jízdního řádu do Neratovic a Prahy.

Ovšem, pokud máte dobrý zrak, tak v pravé části snímku vidíte po dlouhé době nejvyšší stožáry ( 355 metrů) v České republice za Českým Brodem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vys%C3%ADla%C4%8D_Liblice_B

Cesta vás pak vede panelkou  polní krajinou a jen těžko chápete, proč zde byla turistická značka v roce 2014 zrušena. Občas se naskytne nějaký ten pohled k Mělníku, na Chloumek, nebo na železniční trať vedoucí do Mělníka. Horší je to směrem k severu, kde překáží kopec s obcí Hostín.

Určitě se vyplatí si trochu zajít na vrch Záboří ( 227 m.n.m.), odkud se asi vladyka díval :-). To je místo hezkého rozhledu.

Krásný Kostel  Narození Panny Marie mi zrovna pěkně osvítilo slunce, což je samozřejmě mnohem lepší foto, než kdyby bylo za mraky. Trochu jsem podcenil situaci a kvůli výhledu na Bezděz jsem se sápal ještě do polí nad Malý Ujezd, čímž jsem možná ztratil 40 minut, ale není čeho litovat. Člověk neví, kdy se sem zase podívá, Bezděz vidět byl a na Ještěd to prostě nebylo.

Má cesta vedla nejen kvůli sněženkám do obce Kly.

Tam již byl na cyklotrase čilý ruch a nejen na jízdních kolech. Nějak jsem nenašel tabulku, kde kdysi bylo vyfoceno, jaké ptáky zde lze vidět a a už vůbec mě nepřekvapilo, že tu není dávná tabulka, která tu před lety upomínala na aviatika Ing. Kašpara  a jeho pokusný let.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Ka%C5%A1par

Sice mi kdosi říkal, že za sněženkami musím do lesíka směrem k Obříství, ale jeden plácek jsem našel i podle cesty k Mělníku. Také jsem fotil krokusy u autobusového nádraží, ale znáte to všechno z FB. Dáme si něco, co tam není.

Tak jsem se dočkal. Kdysi jsem se v nějakém příspěvku zmínil před Petrem Šťastným, že mi tam pořád na té dřevěné desce u Labe něco chybí a on  napsal : ,, Vydrž do jara :-)." Tak tam konečně něco máme. Sice mi tam na lavičce sedící člověk řekl, že to prý není moc šťastné postavení tabule, protože prý tabule brání výhledu k soutoku, ale čert to vem.

Když pominu jedno nekryté posezení blíže k cukrovaru, tak další je až těsně u obce Kly a asi je to také jedno. Už mě to ani nebaví psát o té restauraci na Hadíku a srovnávat to s restaurací Cidlina u Poděbrad. Není to majetek města a navíc na to není ani doba.

Tím tedy skončila tradiční procházka, na kterou jsem si tak nějak na začátku jara poměrně často zvykl. Počasí se opravdu povedlo.

Před námi jsou Velikonoce, čtyři dni volna a jistě si zase budeme mnozí lámat hlavu, jak si je zařídíme. Bohužel musíme plány uzpůsobovat možnostem, což platí hlavně pro cestování, a to já měním zvlášť nerad.

Ono je totiž tolik hezkých míst, že se musí člověk pro něco momentálně silně nadchnout a tomu doba nepřeje. Jinak jsem tedy koukal také na to, zda se něco nezměnilo v zeleném pivu ( to bylo vždy velmi sledované téma) a změna tam je. Nazval bych ji bohužel kapkou v moři a pro pracující spíše problém ...

http://www.agrohobby.cz/  Někdy tomu podnikání nerozumím. Teď když je šance, tak do toho nikdo nejde. Tak tedy ještě třikrát vstát a svátky jara jsou tu.