Náhlé oteplení a celkem příjemné počasí pro tuto roční dobu nás mnohé již včera vytáhlo ven, byť třeba i jen za město. Vždy mě zaujme, když zahlédnu někde na poli nějaké stádo srn a obvykle neodolám fotografii.
Nechtěl jsem však být doma ani dnes, byť se to za okny všelijak mračilo a přiznám se, že již včera při vycházce se rýsoval nápad. Což si dát oblíbenou procházku ze Všetat na Mělník již tuto neděli ? Pravda, obvykle to člověk chodí pomalu o měsíc později, když už házíme Moranu do Labe, ale dnes jsou opravdu skvělé podmínky.
Žádné bláto, žádná zima, den již sympaticky dlouhý, vítr v normě a neprší. Co víc si přát ? Proč ještě otálet ? Pravda, trošku smutno, ale pohyb je moc důležitý.
Odjíždím v 11.03 vlakem na lístek PID za 18 Kč. Ani nevím, co by to stálo na pokladně ČD a hlavně nefunguje prý zřejmě pro přetíženost webová stránka nákupu jízdenky, kde se to dozvíte. Tak už počtvrté za sebou ( od roku 2015) takto vyrážím, abych oprášil pověst o přívorském vladykovi Bešovi, který prý založil na našem kopci hradiště.
https://soutok.blogspot.com/2015/03/po-stopach-privorskeho-vladyky-bese.html
Vystoupím z vlaku a koukám na místní nádražní hospodu. To je podnik. Od pátku do soboty od 10 hodin do 23.00 a v neděli do 22 hodin. Tři druhy piva kolem 25 korun půllitr, laciná polévka, nějaká ta jídla. Asi se tu zkrátka uživí a je to tu již řadu let. S nostalgií zavzpomínám na bývalou mělnickou hospodu u nádraží a vydám se po zrušené značce z roku 2014.
Ta vás protáhne kolem těchto zvířátek ....
.... na krásnou parkovou cestu v blízkosti Košáteckého potoka.
Je tu oddychový kout pro děti a najdete i jakási šlapadla pro posilování nohou.
Košátecký potok tu vypadá oproti naší říčce Pšovce majestátně. Teď mě tak napadá, že v Přívorech, se také koná občas nějaký vyhlášený rytířský turnaj.
Stojí tam také socha T.G.M , a pak už vás cesta převede přes potok a silnici do míst, kde je samoobsluha, kaplička a tato krásná selská brána, která se ještě dochovala.
Kousek za kapličkou, ještě před další přívorskou hospodou ( jedna je při trase v centru) uhnete vpravo na výpadovku do polí.
Je tam nějaká probírka stromů, ale několik posledních nechali, a jak vidíte, tak je to tam samá ptačí budka. Zavzpomínám na dětství a jsem rád, že se takto myslí na zpěvné ptáky. Škoda jen, že už neumíme dát technice občas sbohem, někde usednout a poslouchat, jak ptáci se západem slunce vyzpěvují.
Toto místo je skvělé pro výhledy směrem na Starou Boleslav. Zde máme komín cukrovaru v Kostelci nad Labem.
Pohled na hřeben Cecemín nad obcí Všetaty.
A najednou vidím, že jsou krásně vidět rozhlasové stožáry v Českém Brodě.
Tak to je paráda. https://cs.wikipedia.org/wiki/Vys%C3%ADla%C4%8D_Liblice_B
Škoda té viditelnosti. Leckdy by mě zajímalo, co všechno může být vlastně odtud vidět.
Pokračuji panelkou, která končí jen kousek pod vrchem Záboří a místo dostalo výletnický kabát.
Abych se vyhnul stožárům vysokého napětí, tak musím trochu dolů do pole. Ano, rád s oblibou tvrdím, že právě odtud koukal vladyka na zalesněný kopec, kam o tři dny později kázal přesídlit, stromy kácet, kámen lámat a hradiště stavět. Není však bez zajímavosti, že jsem nedávno četl, že Václav Hájek z Libočan si velmi rád přikrášloval ve své kronice skutečnost. Ale, vždyť je to krásná pověst i pravděpodobná.
Zkoušel jsem na místě nafotit ještě nějaké výhledy. Tento je k Řípu.
Vidíte uprostřed snímku ten železniční most před neratovickým nádražím ČD? Před týdnem jsme přes něj se Soutokem jeli. Není to paráda ? A takto si člověk získává vztah k objektům v krajině i určitou představu v prostoru.
Samozřejmě, že i Spolana je místem, které člověk nejednou v životě navštívil ...
.... a chladící věže bývají velmi nápadným orientačním bodem v terénu. Na tuto jsme koukali z Liběchova od kostelíku.
Vodní nádrž, o které se diskutovalo v článku v odkazu.
Romantický pohled na Záboří.
Kostel Narození Panny Marie v Záboří je skutečně krásný. Doporučuji návštěvu třeba během DED, kdy je tu komentovaná prohlídka.
Vchod.
Aspoň něco z interiéru. Mám jej jinak celý někde na starším CD nafocený.
I tentokrát jsem mohl volit variantu přes Kly a kolem Labe, nebo vrchem na Brabčov. Zvolil jsem přímočarý směr s výhledem a udělal jsem dobře, protože jsem v polích potkal přátele z mládí a bylo co probírat. Vždyť nám léta utíkají, občas už i někdo předčasně zakončí, ale to je život. Proto si važme každého známého, kterého potkáme, protože nikdo neví hodiny a dne.
Mimochodem, zrovna psal hezky pan Lojka na svém facebooku o nejstarším občanu Mělníka panu Cimbolinci, který by se býval letos dožil 104 let ....
https://www.facebook.com/groups/1808841266008571
Jenom doplním, že pan Cimbolinec dožil ve střešovické nemocnici, kde mají svůj pavilon i tiskem navštěvovaní váleční veteráni a do poslední chvíle byl vlastně zcela zdráv.. Jen srdce už nebylo takovou pumpou, jakou by bylo třeba, a tak odešel vlastně tím nejlepším způsobem, rychle a bezbolestně.
Když jsem došel na Brabčov, tak mě tak napadlo si zajít trošku dolů ke Kradlovu, kde bývaly kdysi krásné výhledy na centrum města a ještě jsem vás tudy prováděl relativně nedávno při prvním dílu Nejkrásnějších procházek po Mělníku. Zase srdce zaplakalo. Samé náletové dřeviny. Co dělají majitelé ? Je jim to jedno, nebo nemají sil a prostředků ? Vždyť to tu kdysi bylo tak krásné, jako lesopark u Ludmily. A dnes?
Pak jsem šel po značce až k zámku, kde jsem akci symbolicky, jako vždy zakončil. Ano, vladyka dobře udělal, protože v Přívorech je hezky, ale tady je prostě jedinečně :-). Jen to dnešní počasí.
Jak jsem došel na náměstí, tak tady běžel ještě masopust. To byl důvod k tomu, abych doplnil také několik snímků z této akce, a pak už mě čekal oběd a článek dohromady :-).
Úspěšný vstup do dalšího pracovního týdne! Prvního březnového kompletního týdne.
Žádné komentáře:
Okomentovat