Čtenáři Soutoku jsou již roky zvyklí, že vždy nabádám k tomu, aby člověk nestrávil vánoční svátky jenom u jídla, televize a po návštěvách, ale aspoň se trochu prošel, když už si neudělá žádný výlet, na který je v tomto čase ideální volno.
A protože by měl jít člověk příkladem, když už k něčemu nabádá, tak tu v minulosti vznikaly v tomto období volných dní cestovatelské články, které vám byly inspirací. Jenom závěr prosince 2019 a ani začátek ledna 2020 nic nepřinesl a stal se po letech vůbec prvně takovou vyjímkou.
Včera večer jsem slíbil, že však výlet chybět rozhodně nebude, ale nejprve si připomeneme, že v minulosti jsme se již podívali v tomto období do Kutné Hory, Karlových Varů ( 2013), Hodonína ( 2018), nebo jsme se třeba jen prošli jakoby po stopách partyzánů ze Zahájí na Mělník apod. Je však také pravda, že to mnohdy bývá i naše matička Praha. Třeba zrovna vlastně již předloni jen chvíli před Štědrým dnem jsme navštívili premiérově místo, kterému se říká Pražské Benátky ...
https://soutok.blogspot.com/2018/12/vanocni-prani-2018-seznamte-se-prazske.html
Tentokrát jsem Vánoce 2019 celé věnoval četbě a oddechu, který jsem potřeboval tak, jako nikdy dříve a až včera se mi konečně zachtělo cestovat.
Dostal jsem nápad, že bych mohl zkusit spojit dva zájmy. Udělám si výlet, na kterém budu fotografovat a současně si zkusím koupit aspoň jednu vyhlédnutou knížku. Jenže, to je dnes velký problém.
Internet je totiž přímo natřískaný stylem služeb, kdy si nějakou věc vyhlédnete právě na nějakém webu, musíte ji elektronicky objednat a rozhodnout se, zda si přejete ji nechat dovézt domů, což je někdy i 14 dní čekání, nebo si tam někam pro ni uděláte výlet, avšak třeba za dva dny v uvedenou dobu.
Aby nedošlo k mýlce. Je samozřejmě několik velkých knihkupectví s obrovským výběrem, kde tedy nemusíte z domova nic objednávat, když nechcete a publikaci si před zakoupením na místě můžete dokonce stránku po stránce prohlédnout, než se rozhodnete, zda koupit, či nikoliv, ale i tak se najdou knihy, které prostě všude nemají a není jich málo.
Můj výlet tedy začínal v 10.40 na mělnickém autobusovém nádraží a neodpustím si zcela zbytečnou vědeckou lékařskou poznámku, že vstávání do tmy je zkrátka proti přírodě a na svědomí to má z hlediska historie rozvíjející se průmysl, který přinesl první pouliční osvětlení do měst i různých manufaktur.
Zakoupil jsem jízdenku PID za 84 Kč a žasl jsem, co vše se dá za dobu 5 hodin stihnout. Zahájil jsem v pražských Dejvicích, kam jsem po přestupu v metru na trasu ,,A" dorazil již v 11.50 hodin a kde jsem dopadl dle očekávání. Na druhou stranu jsem se ocitl v místech, kam bych se asi nikdy nedostal z důvodu nedostatečné motivace.
Teprve když jsem sešel trochu níže do míst, kde už máte u nohou celou Prahu a naproti vám stojí Petřín i Hrad, tak jsem zase začal cítit takovou tu vnitřní radost i energii. Věděl jsem, že mám na procházku tři hodiny a nejpozději v 15 hodin musím být v autobuse na Mělník.
Nemělo smysl tam zůstávat v tomto ročním období nějak déle a kupovat další jízdenku. Vydal jsem se tedy pěšky kolem vstupu do Jeleního příkopu k Loretě, odkud jsem podle Hradu slezl dolů k Vltavě, zašel si na Kampu, zavítal na oblíbená místa a vydal se přes Karlův most na metro ve stanici Muzeum. Bylo to jen slabých 8 -9 km, ale na druhou stranu jsem viděl opravdu krásné věci a nafotil jsem 200 fotografií. Je to k nevíře, ale dokonce jsem slyšel po mnoha letech Loretu a povedlo se i vidět apoštoly na orloji.
Zdá se tedy, že těch fotočlánků v dohledné době přinesu více, ale tento věnuji tomu mediálně asi nejdůležitějšímu. Vždyť snad každý jistě zaznamenal zprávu o revitalizaci slavné zdi Johna Lennona a objevit se na Staroměstkém náměstí zrovna v době, kdy odstrojují strom je také určitá velká náhoda.
Zatímco si tedy prohlížíte snímky zrenovované zdi nejslavnějšího z Beatles Johna Lennona, tak nemohu jinak, než připomenout, jak na mě v roce 1980 nepříjemně dopadla zpráva o jeho zavraždění a připomenout zde aspoň několik málo oblíbených písní, které mám rád, a které mi ho připomínají:
https://www.youtube.com/watch?v=GGl8tHar-Ko
(To samé v provedení, které má 38 tisíc palců vzhůru: https://www.youtube.com/watch?v=pZCxyOcvp5A)
https://www.youtube.com/watch?v=KQetemT1sWc
https://www.youtube.com/watch?v=L6svOHFSAH8
https://www.youtube.com/watch?v=7P6X3IWLECY
Beatles, to byla zároveň určitá rebelie a nejen ve stylu hudby, ale i módy a přístupu k životu vůbec. Nejlépe o tom vypovídá Wikipedie o hnutí Hippies, které určitým způsobem ovlivnilo i moji generaci zde v Čechách, jak se nakonec dočtete.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hippies
Dlouhé vlasy, kalhoty do zvonů, jeansy se záložkou nad kotníky, určitá nedůvěra ke všemu, co mělo možná nějakou moc a nosilo to kravatu. I takové tu bylo období. A prolínalo se to vše tak rychle, že nenarazil rock, hardrock, punck, ani new wave, ale až rap a to další, co už jsme nepovažovali za nic, co by nám připadalo k poslechu, natož to ještě považovat za umění :-).
Jen o několik metrů dále nám přes uličku kupodivu vyrostla zcela nová zeď, která je jakoby pokračováním té původní, která byla prý zrenovována.¨
Nikdy jsem nebyl příznivce nějakého sprejerství, ale zde jsme to všeobecně přijali tak, jako věc, která sem patří, a která již čtyři desetiletí promlouvá k veřejnosti. Tady trochu odbočím. Mám rád hezké malby, ale když někde v podchodu objeví člověk něco celkem pěkného, tak to někdy i ocení.
Fotoaparát si sice místo pro nerušený záběr na krásné mlýnské kolo udělá, ale zajímavější bylo zábradlí na mostě, ze kterého je to focené. Konečně někoho vlivného po mnoha letech napadlo, že visací zámky na důkaz lásky jen hyzdí různá zábradlí, zvlášť když už jsou v neúnosném počtu a nechal je odstranit. Ostatně, statistiky o vztazích hovoří jasně.
U zdi bylo tolik návštěvníků, že už ani nevím, zda tam někde nebyly i skryté repráčky, z nichž hrála hudba Beatles, ale zaručeně vím, že tam tento mladík hrál na kytaru poblíž mostíku přes Čertovku jejich hudbu.
A John Lennon tu má i svoji hospodu :-).
Když jsem došel až na Staroměstské náměstí, tak se zprvu zdálo, že si tu Vánoce trošku lidé protáhli ...
...., ale pak již bylo patrné, že smrk, který sem byl letos dovezený tuším od Semil ( ten předešlý z obce Rynoltice poblíž městysu Jablonné v Podještědí), již čekají samé smutné, ale nutné věci, jako je odstrojení od ozdob a následné rozřezání.
U toho tedy každý den nebýváme, že ?
Praha je podle vyjádření některých návštěvníků krásnější než třeba bývalá monarchistická Vídeň a opravdu tu na člověka vždy dýchne něco, čemu se říká syndrom města Florencie.Téměř na každých několika metrech historického města je něco, co člověka nějak obdivně zasáhne uvnitř jeho já.
Tím bych tento článek ukončil a třeba ještě použiji další záběry do dalších některých článků, které možná potěší každého, kdo chce poznávat naši matičku měst, nebo má prostě rád romantiku a v neposlední řadě chce zase nějak ukrojit z časového koláče, který nám všem do jara zbývá. Nijak to neurychlíme a navíc bychom se připravili o část života, kterou také můžeme něčím příjemným podle možností vyplnit.
Žádné komentáře:
Okomentovat