Martin Klihavec šel dnes naším městem a objevil něco, co ho zaujalo. Už jen proto, že jde o výstavu, která tu na Mělníku bude dle plakátu celý příští týden, a pak má být trvale přesunuta do Vídně, tak rád dávám s předstihem upoutávku.
Nedávno jsem tu psal, že se v mělnickém TIC ( Turistické informační centrum) bude v sobotu konat autogramiáda pánů Martina Klihavce a Karla Lojky. Jen připomínám, že nyní už jde o tuto sobotu !
Tedy v sobotu 18. ledna od 10 hodin.
https://melnicky.denik.cz/zpravy_region/autogramiada-karla-lojky-se-uskutecni-v-polovine-ledna-20200102.html?fbclid=IwAR0v1UeMseBkyUt_Co9NOQCqBvhmEb93XdBuaBC0VtzlknMAG3x322OaEqo
Kdo máte nějaké knížky těchto autorů, nebo třeba i historický kalendář pana Lojky pro rok 2020, tak neváhejte a zajděte si je nechat podepsat. Nejen, že hodnota knížek se tím mnohonásobně zvýší, ale jsou to i trvalé vzpomínky na osobní setkání s autory.
Poslední dobou jsme zvyklí se neustále opájet tím, jak máme pohledné město.Chtěl jsem napsat, že je to hlavně historický střed, ale pozorný návštěvník si jistě všimne, že to jsou i nové komunikace, chodníky, celkem povedené kruhové objezdy apod. Pak si rádi připomínáme, jak to tady kdysi v historii vypadalo, nebo se díváme, co se kde buduje a nemůžeme se dočkat, až to bude.
Zrovna nedávno jsem si prohlížel svůj první web a ..... Přátelé, takto vypadal Mělník ještě v letech 2008 - 2009, možná i 2010 ! Zkrátka, před více než deseti lety. To je neuvěřitelné, co ?!
Tak jistě, stále je co revitalizovat a nikdy se nemá usnout na vavřínech, ale když se podíváte na snímky níže a na dnešní obrázky, které přitahují nejen fotografy, ale i filmaře ( Snad naposled krásný letní Kameňák 5, kde je to naše město pohádkou), tak to je nebe a dudy. Už zase vidím ten krásný starý český film s Jindřichem Plachtou a Jaroslavem Marvanem ( Nebe a dudy). Ach ty souvislosti :-).
A protože se přiblížila jedna významná akce, která bude ve čtvrtek večer i v televizi, tak mě tak napadlo v několika fotografiích připomenout proměny lokality, které se říká Jungmannovy sady. Ne snad tím, že bych fotil stromy a záhony, ale věci, kterými se za našich současných životů proslavily.
V základních školách člověk svůj život tak nějak začíná a ačkoliv se některé občas přejmenují, tak adresy jsou stejné. Jedné z nich se celá léta slangově říkalo U tanku a dnes ani nevím, zda se toto pojmenování ještě někdy použije, ale tank tu už nenajdete. Kam se poděl ? Kdy byl odvezen ?
To první vím a už jsem ho byl dvakrát mimochodem navštívit, ale to druhé jsem nevěděl. Tak ten tu tedy stál snad už od roku 1945 do roku 1996, což je v podstatě půl století.
Co říci ? Článek vysvětluje situaci a lidé snad chápou, že existují věci, jako jsou nostalgie, či určitá rivalita mezi městy. Člověk musí občas na výletech trošku závidět městům, která zpravidla ty své tanky ještě na podstavcích mají a hrdě je dávají na své pohledy.
A nejsou to jen tanky. Jsou to i městské věže a městské brány. Sice se nám tři nezachovaly ( Labská, Říční, Louková), ale máme tu krásnou a opravdu historicky hodnotnou Pražskou bránu, mile vypadající Ferdinandovu hlásku a baštu v Jungmannových sadech.
Pak do Jungmannových sadů našich časů nadlouho zavítalo jenom Mělnické vinobraní, které se v předválečných letech konalo roku 1911, 1922 a 1933, pokud si to dobře pamatuji. Vím, že se mi líbily ty první koncové číslovky v počátcích :-).
Až přišel rok 2007 a vznikl tu tento pomník, kolem nějž bylo rušno, jak už to občas u pomníků bývá. Pomníky mívají určitou uměleckou hodnotu, nejsou zrovna levnou záležitostí a pochopitelně působí různě na pocity kolemjdoucích. Tady si stačí vzpomenout na loňskou a již zametenou kauzu z Ostravy ohledně pomníku zpěvačky Věry Špinarové, kde tuším byly náznaky, že buď budou nakonec pomníky dva, nebo si lidé zvyknou.
Zatímco v Ostravě lidé v anketě řekli, že se výsledné dílo nepodobá skutečnosti, tak zde si odpoví každý sám, zda mu dílo připadá svým způsobem zajímavé, nebo má jiné hodnocení.
Historie pomníku Jana Palacha:
http://www.janpalach.cz/cs/default/mista-pameti/melnik
Hned za rok ( 2008) si město uvědomilo, že má Mělník také historické hradby a suchý hradní příkop, kterými se může směle chlubit a dokonce se zachoval i kousek té nejvyšší hradební zdi. Dnes už to zde takto nenajdete, protože je tu plno stromků, laviček, květin i popínavých dřevin, jen lidí zde moc nebývá.
Těžko říci, jest-li to občas není lepší, pokud by snad mělo jít o nějaké vandalské činnosti.
Rok 2018 vdechl našim Jungmannovým sadům nové využití. Mělnický okruh se v dávné historii jezdil ve zcela jiných částech města, ale okruh v této podobě nám ihned připadal naprosto přirozený, aniž bychom ještě znali z knížky jeho historii a tratě, po kterých se jezdil.
Kombinace zeleně, krásného počasí, volných dní, pohostinství, lidí i techniky na dobu dvou víkendových dní na mě zapůsobila tak, že jsem se neubránil vícero fotografiím.
A musel jsem se zase vrátit k tomu vinobraní, jehož pouťovou zónu v Tyršově ulici a potažmo i v Jungmannových sadech navštěvujeme asi všichni již od dětství, pokud jsme na něj vyloženě nezanevřeli a neodjíždíme někam na chalupy, nebo do přírody.
Vím, že jsem vynechal v Jungmannových sadech ještě jeden pomník, který bych asi těžko mezi tím obrovským množstvím fotografií hledal, a který leží nedaleko schodů na cestě mezi náměstím a poštou, ale zatím poslední pocty, které se Jungmannovým sadům dostalo, tak to bylo zasazení stromku, které u příležitosti výročí 17. listopadu daroval městu MOOS.jenž pro vás v posledních letech přichystal jednorázové vstupy do četných mělnických sklepů a podílel se v minulosti i na zpřístupňování památek a dalších akcích.
A nejbližší akce v Jungmannových sadech přijde již pozítří. To je dnes vše. Už jsem toho dnes napsal dost a je třeba udělat i jiné věci :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat