Místo spočinutí ostatků Ludvíka Böhma na hřbitově sv. Václava v Mělníku.
Bylo to někdy na přelomu tisíciletí. Tehdy nebyl ještě MOOS ( Mělnický osvětový a okrašlovací spolek), ani žádné výstavy historických fotografií města Mělníka,ba ani žádné jiné historické materiály ke koupi, ale jedno tu bylo. Byli to lidé hladoví po mělnické historii a zejména po starých fotografiích města.
Mezi lidmi jsou občas nějaké materiály z minulosti, které si při troše štěstí přes známost půjčí, a tak už tehdy se mi dostala do rukou jedna brožura, kde jsem myslím prvně spatřil dnešní náměstí Míru s onou slavnou krytou studnou. Tu si dnes můžete díky iniciativě předsedy MOOS a kronikáři města Martinu Klihavci společně s dalšími vystřihovánkami mělnických historických budov v info centru zakoupit a doma slepit.
Lidé si tehdy půjčovali na CD fotografie historického Mělníka a některé snímky, se dokonce objevili i na webu ...http://melnicek.cz/ Kdo měl zájem, ten se snažil, ale hlavně to chtělo i trochu štěstí a třeba být ve správnou chvíli na správném místě. A tak se ke mně dostalo i dílo níže na obrázku.
Sice nešlo o překvapivé krásné obrázky starých lázní na Labi, nebo o obrázky zastřešené studny na náměstí, ale člověk se dozvěděl, že tu byl jakýsi profesor Ludvík Böhm, který byl nejen ve své době neskutečný génius. Vytvořil dílo, které nemá obdobu a doslova vyrazil člověku dech tím, co všechno byl veřejnosti ve své době schopný sdělit.Nic tak podrobného o regionu jsem již nikdy neviděl.
O samotné osobě oslavence je článek na FB Historické skupiny a řeknu vám na rovinu, že nebýt pana Lojky, tak si určitě na toto výročí nevzpomenu. Tak tedy:
LUDVÍK BÖHM
02.01.1835 Mšeno – 02.01.1908 Mělník
Vše o něm je na : https://www.facebook.com/groups/1808841266008571
Osobně považuji tohoto muže za předchůdce velkého mělnického historika pana Františka Purše a musím se hluboce sklonit před jeho dílem. Vím, že jak pan Lojka, tak i mělnický kronikář Martin Klihavec, se vás ( občas i mě) snaží seznamovat s minulostí našeho města a pěstovat v místním lidu patriotismus.
V podobném duchu kráčí částečně již léta i Soutok a snad bych měl zmínit i svůj první web ( 2007-2011) s trochu kostrbatým pokusem na konci, být nakonec k disposici různým návštěvníkům ...
http://mujmelnik.webzdarma.cz/ ...., který byl speciálně zaměřený jen na město.
Věřím tedy, že mi nikdo nebude mít za zlé, když se s vámi u příležitosti výročí narození i úmrtí pana profesora ( oboje 2.1.) podělím o několik málo pikantností.
Věřím tedy, že mi nikdo nebude mít za zlé, když se s vámi u příležitosti výročí narození i úmrtí pana profesora ( oboje 2.1.) podělím o několik málo pikantností.
Nejde o kopírování díla, ale o použití výňatků z knihy za účelem s jeho seznámením.
Kdysi jsem tu napsal článek .....
....., kde se zmiňuji v jeho závěru právě o tom spojení chrámové věže a zámku samotného, o kterém se dnes nikde nepíše. Někdo to považuje za zajímavost, o které není od věci se zmínit, jiný za nepodstatnou věc, kterou není třeba veřejnosti pro krátký časový úsek představovat. Vzhledem k tomu, že jde o optickou zajímavost ve tváři hlavní dominanty našeho města, tak mě to osobně zaujalo.Ať už zastáváte jakýkoliv názor, tak je dobré vědět, že jsem si to nevymyslel pro atraktivitu tohoto webu, ale že je to prostě holý historický fakt. Až budete někdy koukat přes řeku, nebo i jen od dalekohledu na náš zámek a věž, tak si můžete představit, že ačkoliv jde o dvě samostatné stavby, tak existovalo krátké období, kdy byly stavby spojeny a ví to opravdu málokdo.
Na dalším snímku si povšimněte, co byl pan profesor na sklonku 19. století ochotný veřejnosti prozradit. Dokonce se dozvíte, co bylo povinností cestářů, a jakou dostanou za práci mzdu. Dnes nepředstavitelná informace pro zveřejnění.
Na závěr dnešní vzpomínky na pana profesora jsem vybral z toho nejcennějšího. Může se nám dnes zdát, že jde o nepodstatné věci, které není potřeba veřejnosti předkládat, ale považte, jaká neskutečná podrobná data on již tehdy vedl v patrnosti. A právě proto, že je zveřejnil, tak si získal obdiv.
Byl jsem mimochodem v říjnu na Dni archeologie v Libochovanech ( je tu článek), a když jsem potom pročítal knihu věnovanou zmíněnému hradišti, tak jsem žasl, co vše ten výzkum obnáší, byť nám to může připadat občas až přehnané a zbytečné. Ostatně, archeologii známe v televizi jen ve formě vykopávek a tedy i předmětů, ale již nás nenapadne, že se také měří třeba teplota na několika místech zkoumaného objektu v různých vrstvách a spousta dalších neskutečných měření a podrobností, které nám mohou připadat až přehnaná.
Pozorný čtenář předposledního obrázku si také všiml, že Mělník měl své první vlakové nádraží v Dolních Beřkovicích a spousta historických znalostí dnešních historiků samozřejmě plyne především z tohoto staršího materiálu. Jak jinak by se mohl například dnešní čtenář dozvědět o zaniklé vsi Doničky, než od současného historika, který získá informaci pochopitelně ze starší literatury, neboť tenkrát nežil ?
A dílo pana Böhma je tak skvělé, že má prostě pro náš region v oblasti vývoje ( tedy historie) neskutečnou hodnotu . Z tohoto důvodu jsem rád u příležitosti jeho narození i úmrtí vyrobil tento článek.
Když jsem dnes odpoledne rozepsal tento článek o Ludvíku Böhmovi, který sem chtěl doplnit jiným téma, tak už jsem začínal být nervozní a právem. Věděl jsem, že v pásmu DAB+ přichází nová vlna podmínek, která může přinést další exotické nové stanice. Mezi 15.00 až 16.00 jsem klikl na zájmové stránky, které mě upozornily, že mám všeho nechat, neotálet a pospíchat na vyhlídku za zámek.
Když jsem tam doslova přiběhl, tak řada lidí sledovala západ slunce. Chápal jsem jejich radost, ale na krásné západy slunce jsme na Mělníku zvyklí. Ladím kanál 11C, kde má být dánský multiplex vzdálený přes 600 km od Mělníka, ale místo toho brzy chytám mnohem častější a bližší mux ze Saska-Anhaltska. ,, Já mám snad smůlu a zase jsem přišel pozdě" pomyslel jsem si.
Chytám se aspoň fotoaparátu a brutálně se vrhám vstříc slunečnímu kotouči. Již nemá žádnou sílu. Po chvíli se lidé rozchází a já se poněkud odevzdaně vracím k rádiu, abych udělal ještě několik pokusů.
Najednou si uvědomuji, že na neobvyklém kanále 11B, se objevuje silný signál a dostávám se štěstím naprosto stejnou značku, jako včera při svém premiérovém záchytu Mecklenburska - Pomořanska. Přeladím na včerejší 10C a značka se mi doslova vřítí na displej.
Je to jasné. Podmínky od severu stále běží a možná lépe než včera. Zatímco mux na 10C je z bližší oblasti a okolí města Röbel, nebo Neubrandenburg, tak 11B je dokonce možná až od přímořského Rostocku.
https://www.ukwtv.de/cms/deutschland-dab/mecklenburg-vorpommern-dab.html#NDR%20MV
Přecházím znovu na 11C, kde jsem v 15.50 zachytil častý mux ze Saska-Anhaltska a není tu vůbec signál. Najednou se podmínky zblázní a signál létá zcela nestabilně od nuly, až po magickou čtyřku, která může signál překlopit již do názvu multiplexu. Nestabilita je vlastně příslibem, že opravdu může jít o to, co bych rád na malou krabičku ulovil.
Naskakuje název a drží se. Dánsko !
https://www.ukwtv.de/cms/daenemark-dab.html#DAB2%20OE
Který z jinak slabých vysílačů to je, se můžeme jen dohadovat, ale v každém případě jde o 600 km.
Připomínám, že rekord pro moji krabičku leží zatím ve francouzské části Švýcarska, ale další úlovek do sbírky je další radostí a navíc i malým dárkem, který si několik stejně potrefených lidí, jako jsem já dnes nadělilo k Novému roku :-). Příjemné prožívání prvních lednových dní roku 2020!
Žádné komentáře:
Okomentovat