Místa, kde se v Mělníku snoubí současnost se slavnou minulostí.

Viktor Dyk.

Tento námět mě napadl relativně nedávno, když jsem tu psal článek o říčce Pšovce v Mělníku tak, jak ji neznáme, a pak ještě ,,druhý díl". Mimochodem, děkuji za vynikající návštěvnost v řádu několika stovek čtenářů. Tehdy jsem totiž také kráčel kolem domu, kde se narodil v roce 1877 Viktor Dyk, za nímž  říčka Pšovka teče a kolem nějž dnes bez povšimnutí projíždí tisíce automobilů. A kdo to vůbec byl  :-))))? Ví to dnešní školák ? Je to vůbec důležité pro život ? Tak samozřejmě není, pokud budeme čistě konzumní společností, ale věřte tomu, že vždy potěší, když si člověk uvědomí, že něco ví a třeba tu zajímavost máme jen nedaleko od svých domovů.

Dům Viktora Dyka.

Ačkoliv jsem úvod začal na Pšovce, téměř naproti již zapomenuté hospodě Na Okrouhlíku, které nikdo neřekl v 80. letech 20. století jinak, než hospoda U koček ( Ani nevím proč. V těchto končinách nejspíše prostituce :-)), nebo dávná obsluha ?), tak se vrátím až na Karlovo náměstí. Daleko za zády máme kulturní dům, kde je téměř nemožné přehlédnout trochu stranou sochu kpt. Otakara Jaroše ( dobrý článek věnovaný soše i výjevům z boje na podstavci najdete na mém prvním webu ...http://mujmelnik.webzdarma.cz/Sokolovo.html a u evangelického kostela zase bustu generála Šwierczewského  https://pl.wikipedia.org/wiki/Karol_%C5%9Awierczewski .

My se však vydáme nahoru k Pražské bráně, kde se zastavíme. Vlevo před branou je takový vchod, který většinu lidí zajímá snad jen tehdy, když si nechají něco poslat po internetu a jsou si vyzvednout balíček. Ti pozornější pak zjistí, že je tam  vedle vchodu cedule, kde se píše, že v domě žil slavný veslař Josef Straka. Pokud vás mělnické veslovaní ale vůbec ani trochu nezajímá, pak vězte, že se veřejnost v roce cca 2005 dostala pod dům do sklepů ( opět můj starý web) a kromě nádherných sklepů hluboko pod zemí je zde možné spatřit trenažér, kde Straka prý v zimě trénoval. Musím se přiznat, že sklepy mě tehdy velmi okouzlily, ač moje báseň o mělnickém podzemí je  mnohem staršího data ( 1992) , ale vy se můžete brankou podívat na malý dvoreček, odkud je velmi zajímavý pohled na Pražskou bránu.

Pokračujeme na Náměstí míru, a protože se dnes nevěnujeme slunečním hodinám, ani krásným domům, s domovními znameními, ani novodobým soškám z bronzu apod. , ale významným místům týkajících se především významných lidí, tak se zastavme nejprve před Němým medvědem a otočme se. Hned na rohu do Svatováclavské ulice spatří vaše zraky na bývalém domě U Vykysalů ( sport, hračkářství ?) tabulku, kde je psáno, že zde se prvně mimo Prahu dávala Prodaná nevěsta. To už snad každý ví, oč jde.

Generál Swirzewski.

V podloubí pak u trafiky, nedaleko vývěsky Kčt ( sousední sloup) zase najdete pamětní ceduli, která tu není relativně dlouho. V tomto domě pobýval občas u přítele herec a režisér Vlasta Burian. Přejdeme směrem k restauraci Šatlava, kde měl zase bydlet antropolog Jiří Matiegka. ( také tabulka), po kterém je pojmenována škola na Pražské ulici, a který se podílel na výzkumu a úpravě mělnické kostnice, která je třetí největší v republice.Pro mě osobně je ten dům ještě mnohem zajímavější.

Pamětní deska na vile Oldřicha Wenzla.

On zde totiž v prvním patře také žil můj kolega a básník Jan Červený, který se dožil úctyhodného věku asi 95 let ( nechci to teď hledat) a zemřel v létě 1995. Na schůzky Pegasu jednou týdně jsem k němu chodil nesmírně rád, protože v jeho bytě přetrvávalo 19. století, které bylo v přímém rozporu s polistopadovým posametovým chvatem. Jako kdyby se tam zastavil čas. Pan Červený mluvil velmi rozvláčně, vzpomínal a návštěvníka zaujala obrovská sbírka pohledů většinou z Francie.S oblibou jsme si však prohlíželi funkční orchestrion zřejmě z časů Rakousko-Uherska. Byl to nesmírně milý a zajímavý muž.

Vila Oldřicha Wenzla.

Pokud se odtud vydáte dolů z náměstí asi dvacet metrů za dnešní informační centrum, tak objevíte předposlední instalovanou tabulku, kterou věnovali místní cyklisté nedávno tragicky zesnulému Vláďovi Třetinovi. Ten bohužel padl za oběť své největší lásce, kterou bylo jízdní kolo, když jej za novým mostem na silnici srazil automobil. Příznivci cyklistiky jej znají především, jako organizátora cyklovýletů po republice, ale také třeba v Alpách apod. Vláďa se v zimě stával občas i účastníkem akce Zimní přechod Nedvězí a samozřejmě nechyběl při novoročních vyjížďkách na horu Říp.
.

Vlasta Burian a Mělník.

Nejnovější tabulka vznikla zcela nedávno na vile, kde žil básník Oldřich Wenzl
http://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-p0203457-Wenzl-Oldrich-19211969/?qt=mg
Ten zemřel v roce 1969.
Pokud budete pokračovat dále směrem k ZDŠ Jungmannovy sady, kde se také dříve říkalo lidově ,, škola u tanku" ( tank je dnes v Lešanech u Týnce nad Sázavou), tak narazíte na památník, který má představovat hořícího Jana Palacha ( před bývalým gymnáziem, kde Palach studoval) a bylo kolem toho také spousta poprasku, protože nešlo o levnou záležitost, autor byl tuším původem z Maďarska ( žil ve Francii), rozbíhala se revitalizace města Mělníka a být nástrojem režimu není jednoduchá věc.

A jsme opět u toho Viktora Dyka. https://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Dyk . Jeho bustu, aby dnes neznalý člověk u zámecké vyhlídky hledal. A to i díky té zeleni kolem :-). Přitom je to skutečně významná osobnost. Většinou býval zmiňován pouze, jako básník ze Pšovky, ale po hlubším poznání zjistíte, že šlo o jednoho z nejvýznamnějších politiků, jaké kdy Mělník měl, a že to byl především typ rebela, jak se pro takové lidi sluší. Místo jeho smrti může být pro nás atraktivní, protože náš rodák skonal tam, kam mnozí Češi jezdí na dovolenou. Totiž na ostrově nedaleko chorvatského pobřeží ( snad jsem nepopletl stát :-)).

A když tak o tom píšu a dostal jsem se až na Balkán, tak musím vzpomenout i o něco jižněji  Vrázovu vyhlídku, která je pojmenovaná po slavném cestovateli bulharského původu Stanko Vrázovi... https://cs.wikipedia.org/wiki/Enrique_Stanko_Vr%C3%A1z

Tento životopis říznutý cestopisem, tak to je opravdová lahůdka. Škoda jen, že si člověk musí vše neustále čas od času opakovat, protože zapomíná.

Zámecké křídlo, kde zřejmě začínala lávka vedoucí do věže chrámu.

Postupme však k zábradlí zámecké vyhlídky a podívejme se na zámek. Kdysi jsem si v knížce Okres Mělnický od profesora Ludvíka Böhma přečetl, že asi pět let v 19. století byl zámek spojený ve výši patra chodbou s věží chrámu sv Petra a Pavla. Když jsem později volal Františku Purši, tak mi řekl, že je to možné, ale z časového hlediska je to bezvýznamná informace.

Tento názor nesdílím a považuji to naopak za zajímavost, která je navíc jistě v knize dohledatelná :-). Při jedné prohlídce mělnického zámku jsem vyzkoušel i průvodkyni, ale pochybuji, že by o tom věděl i sám majitel zámku.

Karla IV. dnes vynecháme a jistě jsem nejmenoval vše. Zkusil jsem se dnes jen tak orientovat na cedule, které informují v historickém centru o výskytu významných osob. Ony právě poslední dobou nejvíce přibývaly a je to dobře. Člověka pořád obklopují nějaké zajímavosti a někdy je nad čím koumat. Zmínil jsem třeba Balkán. Když občas dostanu náladu třeba na poslech lidové hudby z internetu, tak na mě vykoukne z jedné stanice slogan ,, Rádio Morava ( studio Jagodina) - rádio pro Pomoravje." Ne, to není žádný Banát v Rumunsku, žádná ,,česká kolonie". To je prostě řeka s názvem Velká Morava, která teče také do Dunaje, ale z jihu a jejich lidová hudba vychází z podobných kořenů, jako ta naše na naší Moravě, byť je zcela odlišná.
.

A nakonec tu mám něco, co zdánlivě nezapadá do tohoto článku. To nejsou lidé, o kterých by psali byť jen místní regionální noviny, nejsou to lidé slavní a nevíme ani o nich, ani o jejich práci a jejich zálibách. Přesto, když na ně narazíme, tak máme pocit, že jsme objevili nějaký další poklad, něco, co pro nás může být velmi přínosné i užitečné, a co může být i určitou inspirací. Přiznám se, že ani já jsem jich na Soutoku moc nezveřejnil a téměř zase upadli relativně do pozadí.

Máme tu článek o sběrateli ježků v kleci, či o sběrateli plechových soudků od piva, což bylo spíše jen takové otření. Byla tu pozvánka na výstavu modelů věží pana Hobzíka. Vzpomínali jsme tu fotografie úspěšného mělnického fotografa pana Karla Lojky, na činnost dnes známého městského kronikáře Martina Klihavce, nebo na bonsaje nejen z rukou pana Hobíka. Někteří dají o sobě tu a tam vědět různými prostředky, dle svých možností, jiní dostanou spíše jen bohužel takovou jednorázovou reklamu třeba zde na Soutoku, nebo i mnohde jinde, avšak není to tak silné, aby si člověk pamatoval třeba jejich jména.

Tak je tomu i v případě jedné paní, kterou jsem tu představil v rámci náhod a plynulé nenásilné návaznosti, která sbírá krásné staré pohlednice Mělníka.Většinou tito lidé pronikají na stránky Soutoku tak, že prostě reagují na článek v komentáři a něco o sobě řeknou. Třeba i jen pouhý odkaz. Tedy, zrovna jsem si vzpomněl na velkého znalce mělnického cukrovaru i železnice ( také modelář) Ing. Jana Jáchymstála, se kterým to sice mezi námi občas pěkně jiskřilo :-))), ale znalosti je nutno rozhodně ocenit.

Je tu ale už asi 1500 článků a mám kolikrát sám co dělat, abych tak z hlavy asi odhadl, kde co mám hledat. Dnes do této společnosti chci přidat zmínku o další zajímavé osobě, která mi připomněla, jak je taková krásná papírová kniha v rukou člověka nádherná věc. Nuže, přijměte pozvánku na blog knižní kritičky  http://medvedioaza.blogspot.cz/, ženy matky, ženy, která se zabývá především tím, aby se k lidem u počítačů z našeho regionu dostalo k očím spousta zajímavých materiálů a měli tak z čeho vybírat, nejen z novin.

On je to vlastně vedlejší produkt naší práce. Sami chceme vědět, kde co se koná, nebo co je co, a tak místo toho abychom ty vědomosti užily sami pro sebe, tak je vlastně díky uložené písemnosti i fotografii předáváme dále.

Hezký zbytek neděle !

Aktualizace 24.10.2016 v 17 hodin :

Zde je prosím další místní krásný web, o kterém možná někteří víte, ale vězte, že valná většina obyvatel našeho města o něm nemá ani potuchy:

https://fr-fr.facebook.com/groups/1808841266008571/

Na webu najdete především celou řadu hodnotných snímků z minulosti i současnosti Mělníka a jistě se můžete dozvědět zajímavé věci i z komentářů skupiny.

Aktualizace 25.10.2016 v 17.30:

https://www.facebook.com/groups/488911344564704/

Co dodat ? Další krásná a zajímavá adresa.

Pohled od domu veslaře Josefa Straky.