Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi je za průměrné viditelnosti k spatření i z Mělníka od zámku ( 22.5 km) a dále z vyhlídkových míst Turbovického hřebenu.
Kam na Václava dne 28. září ? Pravda, v roce 2012 jsem za stejně krásného horkého dne jel na jízdním kole z Děčína do Drážďan, což přineslo Soutoku velmi sledovaný seriál, ale od roku 2019, kdy jsem stanul tváří v tvář lebce sv. Václava, tak mě myšlenky často vedly právě do Staré Boleslavi.
Ani letos tomu nebylo jinak, protože jsem měl loni absenci a navíc jsem byl vybavený nápady, které měly vše zase o něco vylepšit a přinést i něco nového.
Dokonce se zdálo, že nevystoupím z vlaku ve Staré Boleslavi, ale nejlépe až ve stanici Lysá nad Labem - Dvorce, odkud půjdu po nedaleké poutní cestě Blaník - Říp a navíc navštívím turisticky významnou ves Byšičky s kruhovou návsí. To vše padlo, protože pro mě je opravdu obtížné po pracovních dnech ráno vstávat, ale ony jsou často špatné věci k něčemu dobré. Chtěl jsem totiž kromě pouti pořádně prozkoumat i dosud opomíjený Brandýs nad Labem, což bylo nakonec fyzicky i časově vše tak akorát.
Je tedy pravdou, že televizní obrazovka lákala ve středu večer k návštěvě parlamentu, který je mimochodem také již dlouho aspoň z exteriéru v plánu a zejména na výstavu automobilů našich prezidentů, ale Boleslav opět vyhrála. Ostatně, jak by řekli kvantoví fyzici, tak náš život není nic jiného, než to, že z řady possibilit ( možností) vybíráme na základě čehosi tu jednu jedinou, kterou proměníme v realitu.
Vyjížděl jsem tedy samozřejmě vlakem v 11.40 na jízdenku PID za 30 Kč a v Regiojetu bylo sotva místo. Jako kdyby se snad nějaká velká parta vracela z nějakého vinobraní, či velké soukromé akce a ve Všetatech na hlavní železniční křižovatce se jen těžko loučili. Já byl za 18 minut na místě a opět jsem pokračoval pěšky do centra, byť je to přes 20 minut pěšky.
První sakrální památkou ve směru od nádraží ČD je kaple sv. Podivena.
Od hlavního nádraží ve Staré Boleslavi jezdí dvě linky PID, které vás dovezou do centra. Jedna má cílovou stanici Praha - Prosek a druhá Kostelec nad Labem. Tam dnes končí i autobusová linka číslo 471 z Mělníka, která je pozůstatkem linky, která dlouhá léta končila až v Brandýse nad Labem a některé spoje zajížděly na autobusové nádraží v centru Staré Boleslavi.
Pro mě byla pěší cesta přínosná. Zjistil jsem, že i kasárna dostaly nový kabát a přišly o letadlo na podstavci. Objekt také slouží jisté firmě. Poblíž je důležitý kruhový objezd, který je vlastně obchvatem města a spojuje Mělník s Lysou nad Labem a dálnicí z Prahy do Liberce. Vyrostlo tu poblíž také několik obchodních supermarketů a asi v polovině cesty je populární restaurace Hostinec Modrá hvězda. Ten mi připomíná krásnou zahrádku s jepičím životem za bývalou restaurací U Císaře ( dnes hotel) v Palackého ulici.
Mimochodem, když jsem se vracel na vlak domů, tak tam zrovna hrála na pódiu pod kaštany nějaká country skupina s pravým velkým kontrabasem, dospělí posedávali na lavičkách u stolků s pivečkem a děcka si hrála na pískovišti. Úplně mi to připomnělo dovolenou na cestách :-).
Když jsem dorazil na Mariánské náměstí, tak se tu vše již připravovalo na odpolední kulturní program a současně si ČT takříkajíc balila nádobíčko, byť ne tak úplně. Občas stopli nějakého kolemjdoucího, aby pak měli v hlavní zpravodajské relaci i rozhovory s účastníky.
Velmi mě zaujalo rozebírání tohoto zařízení, které připomíná jakýsi kanon. Osobní zkušenost mi říkala, že na takovém zařízení bývá umístěna kamera snímající dění z výšky a pochopitelně i prostorové mikrofony.
Staroboleslavská brána.
Já se ovšem již nemohl dočkat toho hlavního, co je vlastně středobodem celé akce. Tedy hlavně vystavené relikvie busty sv. Václava. Ta je obvykle vystavována v bazilice sv. Václava a jsem velmi rád, že jsem měl to štěstí a v roce 2019 jsem měl možnost navštívit i kostel sv. Klimenta s vzácnými freskami, který je jinak o svátku 28. 9. nepřístupný. Tehdy byla totiž bazilika v rekonstrukci.
Takto krásně vypadá v současnosti kostel sv. Klimenta ( vlevo) a bazilika sv. Václava ( vpravo).
Sluneční hodiny na kostele sv. Klimenta jsou dokladem toho, že bylo opravdu krásné počasí, a že jsem se na místě nacházel před 13. hodinou. ( 12.34 pořízení snímku). Stále máme ještě SELČ.
Kanovnická rezidence.
Svatováclavská pouť má zatím pokaždé vždy něco jinak. Jako kdyby organizátoři pořád nevěděli, čemu dát přednost. To už začíná konečně vlastní relikvií. Trošku jsem si přál, abych tu viděl vedle busty i lebku sv. Václava tak, jako v roce 2019, ale prý je vystavováno vždy jenom jedno a je to do jisté míry pro mnoho lidí překvapením ročníku. V IC ve Staré Boleslavi jsem se dozvěděl, že je to vždy překvapením, že lebka byla vystavena naposledy loni v deštivém ročníku a obdržel jsem telefonní číslo, kde se mohu za rok informovat.
Dalo by se tedy říci, že sakrální četba i předměty, se společně s řemeslnými stánky přesunula do areálu baziliky sv. Václava. V minulosti bylo oboje při zdejší hlavní ulici.
Nemohl jsem samozřejmě odolat nevyfotit atmosféru i práci řemeslníků. Ostatně, je tak trošku úsměvné, že jsem se stihl vrátit domů tak, abych se na vše za několik minut podíval nejprve v hlavní zpravodajské relaci ČT. Až pak mě čekalo spoustu práce a hlavně aspoň během svátečního večera ještě stáhnout fotky do PC. To nemluvím o dnešních úpravách fotek a ještě mě čeká zpracovat turistické vizitky do deníku, kterých také není zrovna málo.
Řezbář.
Hrnčířka.
Písař.
Truhlář.
Kováři.
V závěru řady byl i propagační stánek Středočeské centrály turistického ruchu.
Jak jistě víte, tak není dnes problém fotografovat pro svoji osobní potřebu třeba i bohatou a nádhernou chrámovou, nebo zámeckou výzdobu, ale není dovoleno ji veřejně na webech a na FB šířit. Není však prohřeškem fotografie, která je místo na nějaký předmět zaměřena tematicky na návštěvnost a je vlastně fotografií reklamní. Taková fotografie dokonce propaguje vlastní akci pro budoucnost a je svým způsobem žádoucí, protože země potřebuje mít lidi, kteří si umí vážit jejího kulturního bohatství.
To nezískáte nijak jinak, než tím, že na základě reklamy místa navštívíte a necháte na sebe kulturu proudit. Bohužel je spousta lidí, kterým je cestování i poznávání naši kultury zcela cizí, což je velmi zlé.
Na relikvie sv. Václava se vždy stojí fronty, ale má to svoji atmosféru a během čekání vidíte spoustu jiných krásných sakrálních předmětů i lidí.
Během šestihodinového výletu jsem nafotil téměř 300 fotografií a prakticky jsem nikde neoddychoval. Přemýšlel jsem, jak to do článku zpracuji, až jsem dostal nápad. Bude to seriál. Ostatně, až dosud jsem jezdil do Staré Boleslavi kvůli pouti, ale to chce i malou změnu. Vždyť i Brandýs nad Labem má svoji slavnou akci, která nese název Audience u císaře Karla, a která probíhá v zámeckých zahradách tamního zámku.
Brandýsem navíc probíhá i cyklotrasa, která vede k nám na Mělník a není od věci zavítat do parku na břehu Labe, kterým cyklotrasa prochází a podívat se, kam chodí místní na procházky. Co v parku obdivují, nebo co užívají ? Zatímco ve Staré Boleslavi vrcholila pouť, někteří místní žili divokou vodou. I na to se podíváme ve videích. Nakonec jsem nemohl vynechat ani lunapark v části Hoštka, kde jsem také natočil nějaká videa kvůli atmosféře a můžete se těšit i na atrakce, které v posledních letech vůbec u nás na vinobraní nevidím.
Je toho prostě více, kam vás rád v seriálu zavedu a tím to znovu ještě jednou prožiji. Konečně, uvidíte i kterého politika jsem tedy na poslední chvíli spatřil :-). Když během pouti míříte od sv. Václava ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, tak jdete přes Mariánské náměstí, které patří kulturním vystoupením. Já tu nejprve spatřil vystoupení dechové hudby Krajanka, která mi nostalgicky připomněla období, kdy bývala nejčastěji v televizi Moravanka. Prostě, taková dechová pohoda první třídy.
V závěru dne jsem se pak objevil u slavné instrumentální skladby jménem Inzimut v podání místního orchestru FF band.
Nu, nebyl jsem u žádné skupiny, která by spíše tradičně hrála na kytary, nebo snad jen poskakovala v rytmu pro mě neoblíbeného rapu po pódiu, ale za mě i na vzdory celkově asi 10 minutám poslechu v mém programu to byl slušný zážitek. Nepřijel jsem kvůli poslechu hudby, ale za cestopisem. To je tedy z tohoto dílu vše a můžete se těšit a další.
Pěkné prodloužené volno. Obvykle je pro mě pátek pracovním dnem. Dnes u fotek a článku také, a dokonce také osmihodinovou směnou :-). Bylo dnes hezky, ale asi s věkem člověk potřebuje být i v klidu a ne pořád někde cestovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat