Bohužel, letošní rok si s námi ošklivě pohrál a po dlouhé zimě jsme sotva mnozí stačili vlézt na kolo a již tu byly povodně. Není třeba zdůrazňovat, že ač tu již máme nyní občas slušně horké léto, tak prakticky začínáme od nuly. Není možné, se vydat hned na poprvé po dlouhé pauze třeba 70 km daleko a nemůžeme ani přehlížet riziko, které velmi teplé počasí do jisté míry také přináší.
Nicméně, pohyb je pro fyzičku i ducha každého člověka zdravý a je třeba si občas ověřovat, co ještě zvládáme.
Na prvním snímku tak máme tento povoz, který mi tak nápadně připomíná chvíle, kdy je ve městě obvykle nějaká ta oslava, či akce, a který vozí především malé děti. Ovšem, je tu sezona, tak možná, že míří na náměstí.
Toto bych snad nazval branou do přírody. Azurová obloha, jen tu a tam oblázky a příjemný mírný chladný vánek občas protne vlna teplého vzduchu. Před námi je eurocesta z roku 2005 mířící z Chloumku do Střednice. Ani se nechce věřit, že na Mělníku je 27 stupňů ve stínu.
I když byla představa okruhu jasná, přece jen tu byl zase vnitřní souboj. Díky němu jsem si trochu zajel, až ke známé stodole za Kokořínem, která patří k nejvyšším bodům v okrese. Poblíž zatím vyrostla tato krásná kaplička. Přeji jí, aby sloužila jen k potěše ducha každého návštěvníka a nepoznala hloupý bezvýznamný vandalismus ubožáků. Jen tak lze totiž doložit stupeň kulturní vyspělosti národa návštěvníkům z ostatní Evropy.
Truskavna je jednou z nejzapadlejších vísek okresu. Leží nedaleko Březinky, se kterou ji pojila jedna úzká silnička. Kdysi v ní končily některé autobusové spoje vedoucí z Mělníka přes Liběchov, Želízy, Sitné a Březinku. Současnou situaci hodnotit nebudu, neboť dnešní autobusová doprava je přece jen jaksi někde jinde.
Na druhé straně vozovky vás pozdraví rozhledna na Vrátenské Hoře a přilehlé Housecké vrchy. Zlatavé obilí dokládá přítomnost léta.
Sezonní ekovláček si to šplhá od Grobiána kolem hradu do vsi Kokořín.
Rád věřím, že řidiči berou takové omezení provozu stejně, jako já s humorem a určitou dávkou speciálního zážitku.
Krasavce a snad i krále naši CHKO jsem nemohl vynechat. Víte, že hrad se dá takto fotit ze dvou zatáček serpentin a v každé z nich vypadá přece jen pohled na něj trochu jinak?
Ačkoliv to v Kokořínském Dole žilo výletníky a pohled, se často upíral k známým občerstvovnám, tak další snímek jsem věnoval známému skalnímu bytu nad říčkou Pšovkou.
Není to krása?
Avšak, zde již přichází věčná směsice pocitů. Krásný rybník a nešťastný osud slavného hotelu Harasov.
O koupání v rybníku je obrovský zájem a tak nikdy nedokončená stavba vlevo zde působí nyní zvlášť velmi silně, jako kontrast paradoxního výsledku tržního hospodářství.
Ušlechtilá zvířata připomínající zde snad dobu amerického divokého západu jsem potkal jen kousek u Mělnické Vrutice.
A na spodním snímku, se můžete podívat na panoramatický záběr přírodního koupaliště u obce Lhotka. I zde byla plná pláž a vlastně, se tu ani příliš nezměnilo od 70. let 20. století. Snad jen to, že tu občas možná funguje stánek občerstvení a po železniční koleji již nezdraví plavce houkáním motoráček M 810, ale jednotka Regionova, která vás nyní v sezoně doveze z Mělníka třeba i k Troskám, když budete chtít ;-):-).
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat