Stále aktuálnější D-O-L. Konec zhoubných povodní?

Před několika dny proběhla Českou republikou třetí největší povodeň od roku 1997 a vzbudila opět velkou vlnu diskusí. Některé hlasy volaly po tom, že tu máme období extremních výkyvů počasí a je třeba zvyšovat počet i výšku ochranných hrází. Oponenti, se pak ohánějí celou řadů důvodů, proč si myslí, že je toto chybná cesta. Mnohdy jsou to priority na vltavské kaskádě, které se ovšem první skupina snaží vyvracet tvrzením, že povodně nejsou jen Vltava, ale také třeba neregulovaná  Berounka, Ohře, Labe, Jizera, a že kaskáda na Vltavě nebyla prý protipovodňovou ochranou. Dále tyto hlasy varují před umělým zvyšováním vodního sloupce v řekách, před ničivějším zatopením obcí bez zábran v důsledku zábran jinde a konečně poukazují na to, že lidé si vlastně odpradávna hráli zejména na Dolní Vltavě s ohněm, když nedbali příliš výstrah menších povodní, které sem přinášely právě onu úrodnou půdu. A výstavba domů na úrodné půdě v blízkosti řeky je často vytýkána.

Jak tedy dále do budoucna? Kterou cestou se vydat? Stavět nové a vyšší zábrany, anebo konečně už trošku důrazněji vykročit proti těm, kteří v roce 2002 tvrdili, že změní pořadí priorit na Vltavské kaskádě a určitě budou včas vytvářet rezervy?

Určité řešení, se však náhle nečekaně možná objevuje v historii dávno zapomenuté a ani leckterý současný člověk netuší, že taková regulace Labe, která tu ve 20. století probíhala, byla zřejmě jen předehrou k události ještě významnější, která jen nebyla dotažena dokonce a posledních 20 let vyloženě stagnuje. Když se podíváte na stránku http://www.d-o-l.cz/ , tak budete možná velmi překvapeni.
A když sem...http://www.d-o-l.cz/images/stories/10%20prinosu%20dol2.jpg , tak dostanete rychlý přehled výhod, včetně nových pracovních příležitostí.

Jak vidíte, jde o myšlenku, které je i bez té středověké historie ( Již Karel IV. měl takové sny) rovných 112 let, a na které se 80 let tak nějak pracovalo. Už Tomáš Baťa započal na Moravě tuto stavební epochu stavbou stejnojmenného kanálu a předpokládal jistě i říční napojení na Baltské moře v přístavu Štětín.

 Celá Evropa je protkána mnoha spojovacími kanály, které propojují jednotlivá moře.  Jedním z nejvýznamnějších, a i potažmo pro nás ( Moravu), je kanál Dunaj-Rýn, který je od roku 1993 v provozu. Náš projekt není brán Evropou, jako konkurenční, protože spojuje jiné přístavy i jiná moře a je v zájmu celé EU. Z tohoto důvodu je to nejdražší projekt, na který je EU v České republice ochotna přispět tou nejvyšší finanční částkou.

Jak vidíte, tak projekt je momentálně rozdělen na čtyři etapy budování, bylo vytyčeno spousta jeho předností, předpokládá se na kompletních asi 15 let práce a prezidenti zůčastněných států ( Rakousko,Slovensko,Česko a Polsko) mají ve věci jasno. A tak se zdá, že největším časovým zdržením bude jeho odstartování v nejvyšších politických kruzích, jak už bývá u nás zvykem.

SŠ.