Detail na hrobu Karla Slavoje Amerlinga v Budči.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Slavoj_Amerling
Pravidelné tiskové periodikum naší radnice má za sebou bohatou historii. Ti mladší si snad ještě vzpomenou, kdy do našich poštovních schránek přicházelo v černobílém vydání a ti starší ještě pamatují časy, kdy mívalo poloviční formát a prodávalo se ve stáncích za tuším 4 Kčs. Je to tak dávno, že by člověk potřeboval na pomoc trošku toho pátrání. Jak vůbec vzniká takové číslo měsíčníku radnice?
Tak to mnohdy leckterého čtenáře ani nenapadne o tom přemýšlet. Ostatně, politická aféra, která proběhla nakonec někdy před 5 lety i Mělníčkem nám laikům dala určitou odpověď, jak to vlastně se vznikem čísla zřejmě je i s funkcí šéfredaktora listu Mělnická radnice. Oč více má řada z nás své představy o vzniku a obsahu periodika, o to méně nás napadne, že krom toho má městská radnice občas i svého kronikáře, který sepisuje určité zajímavosti, které se ten či onen rok udály.
Díky Albrechtově kronice z období baroka, kterou nám přiblížil historik Jan Kylián a dvěma známým knihám profesora Böhma jsme sice ochotni přijmout historický fakt, že kroniky se píší, avšak tato představa díky jisté neinformovanosti, se v současnosti jaksi oprávněně ztrácí. A tak někoho možná zaujme skutečnost, že se v současnosti nejen píší radniční a obecní zpravodaje, ale i alespoň občas obecní i městské kroniky.
Právě díky zprávě z periodika Mělnická radnice a nakonec i z deníku Bohemia, se nyní čtenář dozví, že asi po sedmileté pauze má Mělník opět radního kronikáře. Tím se stal Martin Klihavec, který je veřejnosti znám především, jako autor výstav historických pohledů, ale posléze možná aspoň i jako kandidát do regionálních voleb v roce 2010.
Možná by dnes někdo čekal na Soutoku článek o Cyrilu a Metodějovi, zítra o Janu Husovi, ale Soutok napsal k tématům již loni obsáhlé osvětové články a tak je snad tak trochu zajímavější napsat něco na jiné téma.
Absenci kronikářů, diskutujících, nebo webových pisatelů vidíme třeba na příkladu mělnického horkovodu, kdy si pamětníci uvědomí, že není na internetu zdroje, který by doložil přesné časové začlenění výstavby mělnické větve v 80. letech. Nikoliv tedy trasy z EMĚ do Prahy, která je naopak zmapována dost slušně a v délce a množství dodávky tepla je podle jistého zdroje dokonce na první světové příčce. Možná, že někde takové zravodajství jistě je, ale...co není na internetu, jako-by nebylo.
Jedním z úkolů, které si kronikář stanovil bude zmapování posledních asi šesti, sedmi let nazpět do historie. Nevím, zda se někdy v budoucnu setkáme v médiích také s nějakými ukázkami, či zápisy z kronik z dob nedávných, téměř současných, a jak dalece to bude především lidi oproti těm velmi dávným historickým událostem zajímat. Konečně, i Martin Klihavec ví, že tyto dějiny nabývají na ceně s přibývajícími lety a zvlášť tehdy, když se začínáme na něco ptát a hledáme odpovědi. Ovšem, musí je napřed někdo před lety sepsat a určitě je to velmi záslužná činnost, která je oceněna především až později.
Nicméně, inspirovalo mě to k myšlence oprášit něco, co už tu máme, ale většinou se o tom moc neví. Ono je to dění v Mělníku leckdy pro někoho tak nenápadné, nebo snad nevýznamné, že je až neuvěřitelné, co se dá vše napsat a zvlášť po pěti posledních letech. A to by se toho dalo napsat mnohem mnohem více. Vždyť už tu například chybí rekonstrukce Náměstí Míru, stavba protipovodňových stěn, povodeň 2013... a mnoho dalšího by se našlo.
Posuďte sami:
Kalendárium
1990 Mělník se obléká do zářivých barev. 1993 literární amat. sdružení Pegas vydává sbírku Mělník veršem i obrazem, kde se veřejně objeví myšlenka o zpřístupnění městského podzemí a výletních plaveb pod městem na Labi, jako v dávné minulosti. 1997 Veřejné osvětlení v podobě koule rozzáří Polabský park, starý most, centrum. Osvětlený je také zámek s věží, za knihovnou je instalována tabule výhledu na České Středohoří. 100 let oslav železniční trati Mělník-Mšeno-Dolní Cetno. 1998 Park na Pivovaře, první zkoumání podzemí v oblasti bývalého hostince Hamburk. 1999 rozhledna na Vrátenské hoře (28.10.) 2000 první regionální výstava se týká historických fotek Karlova náměstí. 2002 první vichřice kosí Polabí a Hořín (květen) Největší povodně v historii ( srpen). 2003 Mgr. Renata Špačková přichází s vynikající brožurou ,, Mělnická zastavení I". 2004 vzniká MOOS, 11.9.. první možnost vystoupat do ochozu dominanty města ( zaměřeno na věž) v rámci Dnů evropského dědictví a dalších prostor, 730 let města Mělníka. 2005 jaro ( 16.4.) v rámci dne památek a historických sídel poznáváme Vodárenskou věž, či baštu v Jungmannových sadech ( zaměřeno na opevnění města). 2005 podzim (10. září) zaměřeno na podzemí města. Významné periodikum ,,Tep regionu" (červenec) vyzývá občany k podílení na výstavbě rozhledny v Kadlíně pod heslem ,, Pokud nejsi kůže líná, přivez kámen do Kadlína". 2006 rozhledna postavena ve středověkém stylu, rodí se Mělníček-web Best of Mělník. 2007 Rodí se tyto stránky, oslavy 110 let trati Mělník-Dolní Cetno přejmenovány na Kokořínsko s párou a změněny na každoroční událost. První sraz rodáků, trvalé zpřístupnění mělnické dominanty. 2008 zpřístupnění chodby ke středověké studni, rekonstrukce hradební zdi v parku Jungmannovy sady. 2009 zrod výletní lodní dopravy na Labi, započetí rekonstrukce historického středu města. 2010 dokončení rekonstrukce, vznik polabské cyklostezky ze Zelčína do Hněvic v rámci mezinárodní cyklotrasy Hamburg-Wien.
Bylo by toho moc a možná se někde vloudila nepřesnost. Vynechal jsem supermarkety i významné historické knihy apod. Účelem tohoto kalendária bylo, si v takovém zpestření připomenout, jak rychle se vše mění, jak je vše pomíjivé, a že si mnohdy dobré myšlenky dokážou dojít až do cíle, byť to někdy bohužel okolnosti zdržují.
K vytvoření tohoto článku jsem si dovolil využít služeb svého prvního webu ...http://www.mujmelnik.webzdarma.cz/ . Kalendárium najdete v polovině titulní stránky.
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat