Člověka mnohdy přitahuje něco zvláštního a mimořádného. Jednou je to zatmění Slunce, příště Měsíce, povodně a jsem si téměř jistý, že v říjnu a listopadu budete mnozí vzhlížet k obloze. Kdo ještě neví proč ( asi většina lidí), tak proto....http://www.novinky.cz/veda-skoly/307100-kometa-stoleti-zari-vic-nez-mesic-mohla-by-byt-videt-i-za-dne.html
Osobně se na to velmi těším, protože kometu jsem přes den ještě neviděl a za tmy je to už také několik let..
Ale, pojďme k současnosti, kdy tu máme proudění horkého vzduchu ze Sahary, které způsobuje, že teploměry atakují čtyřicítku.
Nejde jen o koupání a polehávání u vody, nebo doma, ale na své si za jistých podmínek může přijít při trošce štěstí každý, kdo má nějaké obyčejné rádio s dnešním běžným VKV pásmem a smyslem pro zajímavosti.. Pro ty méně technicky znalé ( dnes se řada tuctových přijímačů a hlavně mobilů dělá jen s VKV pásmem) jen připomínám, že to je to pásmo, kde chytáte třeba rádio Beat,Frekvenci 1, Fajn rádio atd. atd.
Bylo by velmi zdlouhavé a snad zbytečné vysvětlovat, že naše planeta je obklopena různými ozonovými vrstvami v různých výškách nad ní a ty se při různých situacích podílejí i na rozhlasovém a televizním příjmu, což dnes v době kabelovky a internetu nemusí někdo ani zaznamenat.
Přesto existují ještě i dnes různá kouzla, zvlášť, když takzvaně přijímáme něco vzduchem. To stále ještě platí u autorádia, přenosných tranzistoráčků a rádií v mobilu, pokud se nepřipojujeme k webovým portálům.
Už jsme si tak nějak zvykli tady na Mělníku, že když spustíme rádio, tak tam bude pravděpodobně nějaká naše často pražská stanice hrát nějakou populární, většinou známou hudbu a k tomu občas uslyšíme i trochu povídání. Jenže jsou lidi, kteří to považují asi za takovou rutinu, jako když si pustíte rádio na netu v PC, nebo v netovém rádiu. Prostě je to tak automatické, že už to ani nepřekvapí a svým způsobem je to vlastně tak dokonalé, až je to nudné. A tito jedinci, se snaží aspoň občas zapomenout na jistotu počítačů a za pomoci rádií, směrových antén na rotátorech a hlavně podmínkách ulovit nějaké vzdálené cizí stanice. Připomíná to trochu sběr hub, nebo rybaření, kdy musíte mít trochu znalostí, štěstí a někdy i techniku. Na malý proutek také velkého sumce neulovíte.
V případě radioamaterství však jde díky technice leckdy o drahou záležitost a také každý nemá ani čas, pochopení v době netu, ani to zapálení, ani správné místo pro anténu. Jsou však chvíle, kdy nemusíte mít takzvaně žádné drahé nádobíčko a dají se také chytit pěkné dálky, pěkně po rybářsku a tudíž s radostí.Takovým obdobím bývá téměř pravidelná podzimní inverze, kdy v mlhách od sousedů naladíte i vysilače vzdálené 250, 300, 350 km a netřeba směrových antén a drahých přijímačů. V létě tu pak přichází možnost dálkového příjmu zejména dvěma způsoby. Tato situace vzniká také někdy v létě, když teplota překračuje ve stínu 28 stupňů a takzvané troposferické šíření přichází s večerem a končí druhý den v dopoledních hodinách.
Kořením všeho je však takzvaný odraz od ionizující vrstvy Es, která je ve výšce 110 km nad povrchem a vzniká v letních měsících. Ta je schopná odrážet nečekaně signály na vzdálenost od 600 do 2 000 km a při více vrstvách i dále. Během bílého letního dne, se tak může stát, že namísto oblíbeného rádia Beat náhle přilétne velmi silný signál stanice z Tunisu ( nejčastěji z jihu Evropy a severu Afriky), který může i zanechat RDS ( pojmenování stanice) a setrvá od několika vteřin, až třeba s úniky po celý zbytek dne. Někdy se na kmitočtu vystřídá hned několik stanic z různých koutů zmíněného světa a místo jihoevropských jde například Anglie, nebo dokonce Skandinávie. Jde o věc velmi vzácnou, protože bohužel vrstva Es zrovna zas tak často neodráží tak vysoké kmitočty, jako je třeba 88 MHz. Aby fandové věděli, kdy si mají v létě políčit na dálky v tomto pásmu, tak jednak sledují teploměr, někdy i barometr, ale hlavně webové předpovědní stránky, kde bývá uvedené takzvané nejvyšší MUF nebo MOF, které musí být aspoň do 90-92 MHz a v lepším případě dokonce do těch 108 MHz. Téměř denně přes léto však tyto hodnoty nepřekračují 30-50 MHz, což je pro držitele běžných tranzistoráčků a mobilů s běžným rozhlasovým pásmem trochu handicap a vyhovuje to specialistům, kteří mají speciální přístroje pro příjem jiných služeb. To ovšem znamená, že ani radioamater s drahou technikou nemá v tomto případě stejně, jako vy na komerční stanici z dalekého zahraničí nárok. Možná má jen větší výdrž a smysl pro výsledek, než většinou my ostatní, kterým to musí náhodně nějak spadnout do klína a musíme mít zkrátka zapnuté rádio. A nakonec tedy odkaz na stránku, kde by-ste se měli dozvědět, zda je vrstva Es nakloněna pokusům s našimi přístroji, ovšem, velmi rychle se ta neposedná poběhlice mění a profíci tvrdí, že to prostě chce mít hlavně zapnuté rádio.
http://www.dxmaps.com/spots/map.php?Lan=E&Frec=MUF&ML=M&Map=EU&DXC=N&HF=N&GL=N
Tropo šíření pak:
http://www.dxinfocentre.com/tropo_eur.html#hour42
Pokud se vám na nějakém kmitočtu podaří nyní v létě něco ulovit, vůbec se nebudu zlobit, když výsledek zde v komentáři zveřejníte. Třeba jen to, že vám opravdu naši stanici přemázla nějaká cizí řeč.
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat