Toulky 10.

Státní hrad Střekov.

Radobýl ( vrch nad Litoměřicemi) proslavil básník Karel Hynek Mácha a je odtud jeden z nejkrásnějších rozhledů. Vrch je dominantou blízkého okolí.

Krajina mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem je bez diskuse krásná a zajímavá. Na svědomí to má zdejší České Středohoří se svojí bránou Čech (Porta Bohemia), která projíždějícím přináší nezapomenutelné scenérie. Divák sleduje nejen tok řeky Labe a život na ní, ale vnímá i život na obou březích v podobě silničních i železničních komunikací, starobylých vísek se sakrálními stavbami, chatových a zahrádkářských kolonií, a samozřejmě všudepřítomných často čedičových kopců i hradních zřícenin. Tato místa můžete obdivovat z vlaku, z paluby výletní lodi, ze svého jízdního kola i pěší návštěvy, a věřte, že nic nezkazíte, pokud ochutnáte průchod touto krásnou oblastí naši Země všemi zmíněnými prostředky. Aha, jak je to letecky, nevím.
V litoměřickém parku nás samozřejmě zaujme přístaviště výletních lodí, které plují do Ústí nad Labem, ale i do Horních Počapel v našem okrese. A při této větě si uvědomuji, jak jsme zde na Mělníku mnozí zvyklí vyslovovat jméno vsi Horní Počaply nesprávně dlouze (Počáply). Cesta z Litoměřic má něco do sebe. Brzy se protáhneme lužním městským lesíkem a podjedeme most, který byl v nedávné době dokončen, jako náhrada za stávající most do Terezína. Nad námi se objeví meruňkové sady zdejší osady Žalhostice, naše železniční trať 072, a všemu tomu vévodí překrásný máchův kopec s výhledem prvního řádu Radobýl. Za Žalhosticemi, v místech, kde začíná železniční stanice Velké Žernoseky, nás cyklotrasa vede k Píšťanskému jezeru, které je nejen jistou dominantou výhledu ze zmíněného Radobýlu, ale také zastávkou výletních plaveb na lince z Litoměřic do Ústí.

Přístaviště výletních lodí v Litoměřicích.

Cyklotrasa nás však nevede, jako železniční trať Úštěcké lokálky přes řeku Labe podle kdysi zvlášť nepřehlédnutelné chemičky ( množství barevných čmoudíků) do Lovosic, ale vrátí nás zpět k naši železniční trati 072 a dovede nás do centra známé obce Velké Žernoseky, kterou proslavilo místní víno a právě Porta Bohemia. Tady nás zaujme především místní kostel, asi dvě občerstvovny a po chvíli se octneme u řeky, kde funguje přívoz na dálkové cyklotrase Doksy-Most u kterého je posezení a snad i také občerstvení. Místo je tak příjemné, že zde doporučuji všem udělat odpočinkovou zastávku. Nenechte si ujít pohled do samotné brány ( Údolí), které védodí Kalvárie, což je vyhlídka nad Labem, na které vás zaujmou tři dřevěné kříže. Píšťanské jezero dominuje krajině pod Radobýlem.

Odtud nás pěšina protáhne branou k železničnímu nádražíčku Libochovany a posléze do stejnojmenné obce, které už z dálky vévodí místní kostel. Právě tady se nám podaří i v jednom místě zahlédnout zříceninu hradu nad vsí Kamýk ( pravá strana), kde se zržel i skladatel Bedřich Smetana, jak praví pamětní deska v samotné obci. My však pokračujeme do vsi Církvice na Ústeckém okrese a dále do Sebuzína. Po celou dobu nás provází krásná krajina s hezkými výhledy do labského údolí i na svahy lemované kopečky a starobylé chaloupky i kostelíky.
Za Sebuzínem se jakoby vše tak trošku nepatrně změní a ve vzduchu je cítit blízkost blížícího se krajského města. Kostel v Libochovanech.

Přidávají se zahrádkářské čtvrti, život je doslova vtěsnán k Labi, objevuje se množství motorových člunů, různé doky a sportovní říční organizace. Několikrát přejedeme brody menších potoků vtékajících do Labe z místních kopců a obyčejná pěšina se změní v panelku i v asfaltovou silničku. Na samém okraji města se přidají placy vyhrazené dětským táborům a nakonec i areál termálních lázní v Brnné nad Labem. Tady ještě jednou podjedeme železniční trať, abychom až na Střekov jeli souběžnou trasou s ní. Zde nás přivítá výhled na slavný hrad nad údolím a možná si povšimneme u jedné chalupy zajímavého rozcestníku, který udává kilometrové vzdálenosti na Severní pol, ale i do New Yorku, Londýna, myslím i Sydney, Kapského města apod. Pod hradem se naposled protáhneme tunelem pod tratí na nábřeží střekovských komor.

Z Ústí to již není daleko na státní hranici.

Převážnou část roku lze tímto vodním dílem projet, obdivovat pohled na komory i samotné město Ústí a dozvíme se z elektronické tabule zdejší stanice různé stavy teplot ovzduší i řeky, hloubku, rychlost průtoku apod. Odtud nás již cesta vede do parku ve čtvrti Střekov. Pokud budete mít štěstí, tak možná zaznamenáte na břehu prapodivný pásový stroj značky Komatsu, jehož věž je určena až pro hlobku 7 metrů, a který má za úkol bagrovat zanášející se říční koryto. Podařilo se mi zjistit, že obsluha ovládá stroj vysilačkou ze břehu řeky.
Na druhé straně řeky pak spatříme přístaviště Vaňov i starý cukrovar a vlastní park na Střekově vás překvapí bravůrně provedenou dopravní asfaltovou kombinací, kde je místo pro maminky s kočárky i pro jízdní kola a kolečkové brusle. Můžeme se odtud vydat přímo k vlakovému nádraží Ústí nad Labem -Střekov, odkud jezdí vlaky k nám, nebo ještě chvíli pokračovat a obdivovat kostelík Větruš s vyhlídkovou restaurací a lanovkou na druhém břehu, případně pak ještě střed města, kterému dominuje interhotel Bohemia a hlavní vlakové nádraží. Cestu jsem ukončil až za druhým silničním mostem, ale je možno samozřejmě pokračovat dále na Velké Březno,Děčín,Dolní Žleb apod. Tolik je to po cyklotrase z Mělníka do Ústí přes Roudnici. Vlakem je to do Ústí 64 km.

A teď nějaká fakta z cesty. I s focením a přestávkami z této cesty vypadalo vše časově asi takto: Mělník 10.00 - Roudnice nad Labem 12.00 - Litoměřice 15.00 - Ústí nad Labem 17.00 . Určitě doporučuji si podle možností takový hezký výlet aspoň jednou udělat a jistě budete odměněni dalšími životními zážitky. Rozhledový bod Větruš nad Ústím nad Labem.


http://soutok.blogspot.cz/2012/02/toulky-11.html

Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.